Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 31. července 2023 do 12:00. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. Discharge Plasma Source at AWAKE facility (Image: CERN)
Letošní VI. národní den klinických hodnocení, který je mimo jiné připomínkou výročí prvního klinického hodnocení provedeného doktorem Jamesem Lindem v květnu roku 1747, měl za cíl podrobně nahlédnout na provádění klinických studií v České republice a reagovat na aktuální potřebu zlepšit připravenost a zvýšit konkurenceschopnost České republiky na poli klinických studií v globálním měřítku. Konference byla tematicky rozdělena do dvou bloků: Klinické studie v ČR – současnost a budoucnost a Zdravotnická zařízení jako hlavní aktéři realizace klinických studií. Přednášející i panelisté rozebírali nastolená témata z různých pohledů aktérů klinického hodnocení – zadavatelů, zdravotnických zařízení, regulační autority Státního ústavu pro kontrolu léčiv i samotných lékařů, kteří klinické studie realizují. Úvodní řeč pronesl náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar. Vyzdvihl přínosy klinických studií v inovativní léčbě pacientů z pohledu MZ ČR. S ohledem na otázky účastníků konference potvrdil reálnou šanci na vytvoření platformy koordinované ze strany MZ ČR, jejímiž členy budou aktivní hráči na poli klinických hodnocení. Toto uskupení se bude zabývat výzvami v této oblasti. Řadě přednášek se dostalo pozitivní odezvy s následnou diskusí nad tématy jako je digitalizace ve zdravotnictví a provádění klinických hodnocení, systematické vzdělávání studijních koordinátorů či otázka formování národní strategie pro provádění klinických studií, kterou nastínil Jakub Dvořáček z MZ ČR. Důležitost podpory klinických hodnocení mj. prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CZECRIN komentoval Lukáš Levák, ředitel odboru výzkumu a vývoje MŠMT. V neposlední řadě pak nezbytnost kvalifikovaného podpůrného personálu v nemocnicích a specializovaných zdravotnických zařízeních akcentoval Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu. „Děkuji řídícím institucím za podporu a regulačním orgánům za zpětnou vazbu a ochotu řešit otázky rozvoje provádění klinických hodnocení. Společně jsme v tomto směru ušli velký kus cesty. Zmiňovaná témata chceme dále konkrétněji rozvíjet a do diskuse zapojit také plátce, tedy zástupce pojišťoven,“ shrnula Regina Demlová, přednostka Farmakologického ústavu LF MU a hlavní řešitelka infrastruktury CZECRIN. Konference se konala již tradičně při příležitosti Mezinárodního dne klinických studií, tentokrát pod záštitou senátora MUDr. Romana Krause, MBA. Organizátorem akce je výzkumná infrastruktura CZECRIN s odbornou spoluprací nadačního fondu PharmAround a partnery AIFP a ACRO-CZ.