Aktuality

1. 10. 2023

Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do 6. listopadu 2023

Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 6. listopadu 2023 do 12:00. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. Repairs to inner triplet magnet in LHC tunnel (Image: CERN)

29. 9. 2023

Španělsko se stalo členem CLARIN ERIC

Od 1. září 2023 se Španělsko stává členem konsorcia CLARIN ERIC – konsorcia evropské výzkumné infrastruktury “Common Language Resources and Technology Infrastructure”. CLARIN ERIC je digitální infrastruktura, která poskytuje snadný a udržitelný přístup k široké škále jazykových dat a nástrojů na podporu výzkumu v humanitních a společenských vědách i mimo ně. CLARIN poskytuje přístup k multimodálním digitálním jazykovým datům (text, zvuk, video) a pokročilým nástrojům, s jejichž pomocí lze tyto soubory dat zkoumat, analyzovat nebo je kombinovat. CLARIAH-ES_mapa Infrastruktura CLARIAH-ES sdružuje výzkumníky z 10 předních výzkumných center v oblasti jazykových technologií, umělé inteligence, vysokokapacitních počítačů, sociálních a humanitních věd a v hlavních knihovnách španělské a iberoamerické písemné, grafické a audiovizuální kultury. Obecným cílem CLARIAH-ES je koordinovat vytváření, rozvoj a šíření infrastruktury, aby přispěla k rozvoji španělského výzkumu v oblasti sociálních a humanitních věd a umění, jakož i k jeho strategickému postavení v národních a mezinárodních projektech a programech, především v kontextu Evropského výzkumného prostoru. CLARIN – infrastruktura pro jazyková data a jazykové nástroje V České republice se do činnosti konsorcia CLARIN ERIC zapojují dvě velké výzkumné infrastruktury. Český národní korpus patří mezi znalostní centra CLARIN. Českým národním uzlem CLARIN ERIC je LINDAT/CLARIAH-CZ, který mohl oslovit širší publikum díky vývoji veřejně dostupného automatického překladače mezi češtinou a ukrajinštinou, za nějž mu byla v minulém roce udělena cena Stevena Krauwera. LINDAT/CLARIAH-CZ se Španělskem dlouhodobě spolupracuje. Infrastruktura například v nedávných projektech „European Language Equality“ úzce kooperovala na technologickém a infrastrukturním zajištění rovných podmínek pro všechny evropské jazyky se skupinou HiTZ koordinátora španělského CLARINu, prof. Germana Rigau.

14. 9. 2023

Nová éra české vědy. Iniciativa EOSC v České republice vstupuje do horké fáze

Mezinárodní iniciativa EOSC (European Open Science Cloud) se rozšiřuje do České republiky. Propojí už existující vědecké komunity a vytvoří systém pro ukládání a sdílení dat. To usnadní a urychlí vědcům a vědeckým organizacím přístup k výzkumným datům. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) schválilo financování projektu „IPs EOSC-CZ“, zastřešujícího tuto iniciativu v Česku. Tím v pondělí 4. září oficiálně odstartovala jeho aktivní fáze. Vědci a výzkumné organizace potřebují jednoduchý a rychlý přístup k výzkumným datům a evropská iniciativa EOSC jim v tom může pomoci. Nabízí zázemí pro ukládání a zpřístupnění tzv. FAIR výzkumných dat – nalezitelných (Findable), dostupných (Accessible), interoperabilních (Interoperable) a opětovně využitelných (Reusable). Nyní podporu iniciativě oficiálně potvrdilo i MŠMT ČR. Rozhodnutím o poskytnutí finanční dotace odsouhlasilo v pondělí 4. září 2023 důležitost iniciativy EOSC pro budoucnost české vědy. Tento právní akt je pro EOSC v České republice důležitým milníkem a posunuje jej do “horké fáze” realizace na národní úrovni. Projekt EOSC-CZ koordinuje Masarykova univerzita prostřednictvím Ústavu výpočetní techniky ve spolupráci se sdružením CESNET a VŠB – Technickou univerzitou Ostrava skrze IT4Innovations národní superpočítačové centrum . Projekt EOSC-CZ je strategickým projektem OP JAK (Operačního programu Jana Amose Komenského), který MŠMT ČR finančně podporuje s cílem zlepšit vědecké prostředí v České republice. Spolu s projektem Národní technické knihovny „IPs CARDS“ (Czech Academic and Research Discovery Services), jenž vytváří jednotné prostředí pro správu a vyhledávání informačních zdrojů z oblasti vědy a výzkumu, má projekt EOSC-CZ zásadní roli ve vybudování zázemí pro lepší správu, sdílení a vyhledávání vědeckých dat. V rámci zmiňovaných projektů specialisté připraví národní metadatový adresář, pomocí kterého budou moci vědci snadno vyhledat již produkovaná vědecká data a použít je pro svou práci. Projekt EOSC-CZ je klíčovou součástí realizace EOSC v ČR a uvádí další výzvy OP JAK Open Science, kde společně s budoucími projekty napomůže k rozvoji otevřené vědy. MŠMT ČR vyčlenilo na projekt EOSC-CZ rozpočet ve výši 450 milionů korun na šestileté období. Podle vrchního ředitele sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF Václava Velčovského z MŠMT ČR se jedná o mimořádný projekt: „Český výzkum bude díky intervencím z OP JAK připraven na nové paradigma otevřenosti dat. Jedná se nejen o proměnu institucí a nákup „železa“, ale především o změnu celého systému vědecké práce, která se dotkne každého vědce bez rozdílu oboru. Projekt EOSC-CZ vytvoří stabilní základy nového paradigmatu v kontextu České republiky, na které navážou další intervence.“ Přípravy na tento unikátní projekt začaly již v roce 2021. Na EOSC Roadshow 2022 v Praze, Brně a Ostravě seznámili zástupci projektu širší veřejnost s projektem samotným a principy FAIR dat v rámci konceptu otevřené vědy na sérii workshopů, prezentací a panelových diskusích. “Principy otevřené vědy jsou napříč komunitami českých vědců užívány ještě stále jen sporadicky. Projekt EOSC-CZ vybuduje zázemí pro prostředí, v němž si vědci začnou svá výzkumná data efektivně sdílet a následně i používat. Zvýšení dostupnosti vědeckých dat a výsledků představuje obrovský potenciál pro posun výzkumu v ČR mílovými kroky kupředu. Pro úspěch tak rozsáhlé iniciativy jako je EOSC je nezbytné nepodcenit tuto iniciální fázi,” vysvětluje hlavní manažer projektu Matej Antol. Na EOSC Roadshow 2022 navázala v dubnu 2023 „Zahajovací akce EOSC-CZ: Představení projektu“ a v červnu 2023 se setkala česká i evropská vědecká komunita se zástupci politické scény na prémiové události „National EOSC Tripartite Event“ v Praze. Od právě vydaného právního aktu už projektu EOSC-CZ nic nestojí v cestě v jeho realizaci. Tato důležitá právní změna otevřela nové možnosti pro iniciativu, která nyní může plně rozvinout své aktivity a poskytovat služby české vědecké komunitě. Zdroj: Tisková zpráva EOSC-CZ

14. 9. 2023

6. celostátní setkání studijních sester a koordinátorů klinických hodnocení

Již pošesté se v Brně sešli koordinátoři klinických studií a studijní sestry z celé České republiky. Tradiční odborná konference, kterou pořádá Masarykův onkologický ústav za podpory CZECRIN a nadačního fondu PharmAround, proběhla 7. září 2023 na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Zájem o konferenci se každým rokem navyšuje. Letos zaznamenala již přes 200 účastníků, mezi kterými byli zástupci 25 českých a 4 slovenských zdravotnických zařízení, a také zástupci 10 farmaceutických společností a CRO, které v České republice klinické studie realizují. Letos poprvé na konferenci zavítali také představitelé vedení zdravotnických zařízení, kteří diskutovali o vzdělávání a pracovních podmínkách studijních koordinátorů. „Tradice setkávání studijních koordinátorů začala už v roce 2012, kdy se jednalo o komorní akci pro 55 lidí. Těší nás, že z toho během let vyrostla velká odborná konference, která má vždy velmi příjemnou atmosféru, a kromě zajímavých přednášek si účastníci odnášejí i zážitky z osobního setkávání, vzájemné podpory a výměny zkušeností,“ říká Michaela Hanáková z realizačního týmu Masarykova onkologického ústavu. Program letošního ročníku odrážel skutečnost, že se studijní koordinátor stává etablovanou profesí, která nachází nenahraditelné místo ve všech typech zdravotnických zařízení a ve všech oblastech medicíny. Koordinátor klinických studií je odborným pracovníkem, který vykonává roli manažera klinické studie ve zdravotnickém zařízení, koordinuje studijní tým, dohlíží na dodržování protokolu studie, a především se podílí na náboru pacientů, se kterými je v kontaktu při každé návštěvě, zajišťuje jejich edukaci a provádí specializované činnosti. Nejčastěji se jedná o nelékařského zdravotnického pracovníka. První blok konference se věnoval změnám, které klinické studie z hlediska jejich praktické realizace za 20 let doznaly a nastínil směry, kterými se studie v blízké době vydají – decentralizované studie, využití Home Care a implementace elektronické zdrojové dokumentace. Druhá část konference nahlédla do praxe studijních koordinátorů v intenzivní medicíně, dětské onkologii a také zákulisí práce externích koordinátorek, které působí ve více centrech v rámci Site Management Organization. Na závěr konference zazněly v rámci přednášek i panelové diskuse názory na roli studijních koordinátorů z pohledu zdravotnických zařízení, lékařů i představitelů zadavatelů studií. Napříč zástupci jednotlivých aktérů panuje shoda na tom, že bez zapojení koordinátorů klinických studií není realizace studií ve zdravotnických zařízeních možná. Dlouhodobě však zůstává k řešení jejich specializační vzdělávání a formalizace profese v rámci Katalogu prací. V rámci konference proběhla také premiéra snímku Den s koordinátorkou klinické studie v produkci Masarykova onkologického ústavu. Zachycuje běžné činnosti v rámci pracovního dne koordinátora klinických studií a bude sloužit jako edukační i propagační materiál této profese.

6. 9. 2023

BBMRI-ERIC and the Stakeholder Forum Patient Pillar release co-written statement in support of EHDS opt-out meeting

6. 9. 2023

EHDS stakeholders meet with EU officials

18. 8. 2023

PbWO4 detektory, 32 modulů GADAST a detektorová platforma jsou již v Darmstadtu

Český tým projektu FAIR-CZ-OPII si v první polovině letošního roku připsal několik úspěšných realizací ve formě in-kind dodávek do vznikající mezinárodní urychlovačové laboratoře FAIR v německém Darmstadtu. Projekt FAIR-CZ-OPII je pokračováním české účasti na budování této laboratoře, členěné do několika vědeckých pilířů. Pro experiment EXPERT (EXotic Particle Emission and Radioactivity by Tracking), který je částí kolaborace Super-FRS Experiments (S-FRS) v rámci vědeckého pilíře NuSTAR, byl úspěšně vyvinut, otestován a instalován částí týmu ze Slezské University v Opavě in-kind příspěvek ve formě 32 detektorových modulů pro cluster GADAST (GAmma-ray Detectors Around Secondary Target). Moduly dodala pobočka společnosti NUVIA a.s. z Kralup nad Vltavou. Část týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Laboratoří Mikrotronu z ÚJF AV ČR dodala v rámci vývoje detektorů záření gama pro Elektromagnetický kalorimetr (ECAL) ve vědeckém pilíři PANDA pilotní sérii unikátních detektorů na bázi PbWO4 krystalů, vyrobených ve společnosti CRYTUR Turnov. V období 2022-2023 dodali posledních 52 kusů, celkem bylo dodáno 323 kusů krystalů. Modul GADAST V červnu pak český tým instaloval v experimentální hale CBM speciální seismicky odolnou detektorovou platformu. Platforma byla navržena týmem pracovníků ÚJF AV ČR v úzké spolupráci s ČVUT v Praze. Hmotnost samotné plošiny činí zhruba 40 tun a musí unést více než stotunové zatížení vzhledem k detektorům a zařízením, které se na platformě budou nacházet. Platformu vyrobila společnost CVŘ (Centrum výzkumu Řež). Detektorová platforma v hale CBM

31. 7. 2023

Jan Hrušák byl jmenován místopředsedou Řídícího výboru EOSCu

V červnu 2023 byl Jan Hrušák  zvolen místopředsedou Řídícího výboru EOSCu (European Open Science Cloud, EOSC-ŘV). V rámci svého působení v roli předsedy ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury, 2019-2021) Jan Hrušák zastával funkci experta a člena výkonné rady EOSCu a vedl pracovní skupinu ESFRI zaměřující se na EOSC. V současné době se jako delegát ESRI podílí na činnosti pracovní skupiny ESFRI k EOSCu pro jeho dlouhodobou finanční udržitelnost. EOSC-ŘV, jako expertní skupina EK, zajišťuje kontinuitu koordinace EOSCu mezi EK, členskými a asociovanými zeměmi. V roce 2021 EOSC-ŘV poskytoval EK strategické poradenství ohledně politiky EU pro infrastrukturu a služby. Hlavním účelem EOSC-ŘV je poskytovat EK poradenství a odborné znalosti v souvislosti se strategií pro implementaci EOSC jako součásti agendy politiky ERA (Evropského výzkumného prostoru), v souladu se závěry Rady ze dne 26. listopadu 2021 o budoucí správě ERA, podporovat koordinaci a synergie s evropskými a národními politikami a investicemi do EOSC a podílet se na monitorování celkového strategického rozvoje a implementace EOSCu. Výbor EOSC-ŘV je součástí tripartitních ujednání o řízení EOSCu po roce 2020, kde zastupuje společné zájmy a příspěvky členských států/přidružených zemí (MS/AC) a zájmy EU. Výbor EOSC-ŘV úzce spolupracuje s ERA a pravidelně ho informuje, jak je navrženo v závěrech Rady. EOSC-ŘV se věnuje následujícím úkolům: * poskytování konzultací a odborných znalostí EKi ve vztahu k evropským politikám souvisejícím s datovými výzkumnými infrastrukturami a službami, otevřenou vědou a EOSCem, zejména s ohledem na úlohu EK při řízení EOSC, * napomáhání strategické koordinaci mezi EK a členskými státy/asociovanými zeměmi a Evropským hospodářským prostorem, Evropským sdružením volného obchodu, zejména s ohledem na úlohu EK ve správě EOSCu, a zúčastněnými stranami v otázkách týkajících se provádění právních předpisů, programů a politik Unie souvisejících s otevřenou vědou a EOSC s cílem podpořit sbližování evropských a národních politik a iniciativ v oblasti otevřené vědy. EOSC-ŘV spolupracuje s asociací EOSC v záležitostech týkajících se harmonizovaného vývoje EOSCu v Evropě. Vypracovává společná stanoviska a poskytuje strategické dokumenty k otázkám souvisejícím s konvergencí a harmonizací evropských a národních politik, iniciativ a investic ohledně postupů otevřené vědy a EOSC, přičemž zvláštní zřetel je kladen na otevřenou strategickou autonomii EU, přeshraniční dopady a ekonomický  přínos EOSCu, jeho roli při prohlubování nové ERA a jeho propojení s datovými oblastmi definovanými v Evropské strategii pro data. Jan Hrušák