Aktuality

24. 2.

Registration is open for the 10th Anniversary Edition of ELISS

Registration is open for the 10th Anniversary Edition of ELISS The Extreme Light Infrastructure Summer School (ELISS) is celebrating educating and training the next generation of scientists and researchers with the 10th Anniversary edition. This milestone event, to be held on 25-29 August 2025 in Dolní Břežany, Czech Republic, invites students from around the globe to join a unique experience in cutting-edge laser science and technology. ELISS is open to undergraduate, master’s, and PhD students, as well as early-career researchers. Why Attend ELISS 2025? The 5-day programme will offer the participants a balanced combination of extended tutorials on laser technology with overview lectures on laser-driven radiation sources and instruments based on them. In addition, participants will have an opportunity to obtain practical skills through various satellite activities based on their choice. Hands-on trainings, user application writing exercises, interactive laboratory tours or an ELI Science Olympiad will offer alternative and dynamic ways of engaging with ELI. Attendees will also have the opportunity to showcase their own research during the poster sessions with dedicated prizes. What’s in Store? Gain in-depth knowledge of cutting-edge laser research and connect with leading scientists, fellow students, and professionals through informal gatherings and networking sessions. ELISS is an opportunity to explore a wide range of career paths and experience what it is like to work at a research facility like ELI. Register Early! Spaces are limited, so secure your spot now! Early-bird registration is available until 30 June 2025. For eligible students travel grants are available to support candidates from countries with limited access to research funding or infrastructure, find more information here. Don’t miss this opportunity to be part of a unique scientific experience! More information is available on the event website: ELI Summer School 2025 (25-29 August 2025) Source: https://eli-laser.eu/news/registration-is-open-for-the-10th-anniversary-edition-of-eliss/

20. 2.

BBMRI-ERIC biobanks as pillars of modern paediatric cancer research

11. 2.

Bylo založeno Evropské konsorcium výzkumné infrastruktury pro studium holocaustu (EHRI-ERIC), jehož zakládajícím členem je Česká republika

Dne 20. ledna 2025 udělila Evropská komise Evropské výzkumné infrastruktuře pro výzkum holocaustu (EHRI) právní status konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), čímž se EHRI stala 30. založeným konsorciem ERIC. Obr1_EHRI – Evropské konsorcium pro studium holocaustu Posláním Evropské infrastruktury pro výzkum holocaustu je nadnárodní výzkum holocaustu, jeho připomínání a vzdělávání o něm. Konsorcium adresuje výzvu velkého rozptýlení zdrojů a odborných znalostí v mnoha institucích, a to například prostřednictvím EHRI Portálu, který umožňuje online přístup k informacím o zdrojích o holocaustu bez ohledu na to, kde se nacházejí. Rozsáhlý je také program EHRI zaměřený na propojování badatelů a dalších osob spojených s výzkumem holocaustu. Ačkoli má EHRI dopad především vědecký, prosazuje také širší sociální a politickou agendu. Nedávný nárůst antisemitismu, xenofobie a agresivních nacionalismů ukazuje, že výzkum holocaustu není nikdy čistě akademickou záležitostí, ale předpokladem pro otevřenou a nediskriminační společnost v celé Evropě i mimo ni. Obr2_EHRI – Evropská infrastruktura pro studium holocaustu získala status trvalého subjektu (fotografie Maciek Jazwiecki, EHRI) Od roku 2010 se EHRI snaží integrovat výzkum a dokumentaci holocaustu prostřednictvím iniciativ financovaných EU. V roce 2018 bylo zařazeno do plánu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Česko vstoupilo do tohoto konsorcia jako zakládající člen spolu s Chorvatskem, Izraelem, Německem, Nizozemskem, Polskem, Rakouskem, Rumunskem, Slovenskem a Spojeným královstvím. Belgie se k EHRI-ERIC hodlá připojit v roce 2025. Koordinátorem evropských projektů je nizozemský Institut pro studium války, holocaustu a genocidy NIOD, Nizozemsko je pak hostitelskou zemí EHRI ERIC. Česká republika se aktivně zapojila do procesu přípravy. Na české národní úrovni služby pro EHRI zajišťuje Institut Terezínské iniciativy, Památník Terezín, Národní archiv a vede je Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR. Jmenované ústavy obohatily pro období financování českých velkých výzkumných infrastruktur počínaje rokem 2023 infrastrukturu LINDAT/CLARIAH-CZ.

6. 2.

Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte 3. března 2025

Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 3. března 2025. Absolventi českých vysokých a středních škol mohou podávat přihlášky do Absolventských programů CERN s podporou MŠMT. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 452 CHF měsíčně. HiLumi Cryomagnets Assembly, LQXFA/B-02 received at CERN (Image: CERN)

29. 1.

CTLS 2025 v Brně: TECHNOLOGIE PRO ŽIVÉ VĚDY, INOVACE A SPOLUPRÁCE

CEITEC Masarykovy univerzity zve profesionály z oblasti živých věd na kongres CTLS 2025, který se koná 10.–12. června v Brně. V rámci bohatého programu, který zahrnuje odborné řečníky, workshopy a networkingová setkání, mohou účastníci sdílet poznatky nebo osvědčené postupy a navázat cenné kontakty v oblasti managementu sdílených laboratoří, technologického vybavení a přispět k trendům a inovacím formujícím tento obor. Nenechte si ujít příležitost být součástí tohoto mezinárodního setkání v Brně, Mecce elektronové mikroskopie a inovací. Registrujte se ZDE, do 28. února můžete získat zvýhodněné vstupné.

9. 1.

Konsorcium CTAO ERIC založeno

Dne 7. ledna 2025 prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2025/7 zřídila Evropská komise konsorcium evropské výzkumné infrastruktury Observatoř soustavy Čerenkovových teleskopů (CTAO ERIC). Završilo se tak téměř sedmileté úsilí zúčastněných zemí směřující k založení evropského konsorcia jakožto finální právní entity, jejímž cílem je vybudování a provoz soustavy 120 Čerenkovových teleskopů k pozorování vesmíru v oblasti gama záření nejvyšších energií. Samotná observatoř bude sestávat ze 2 částí – severní část na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy, Španělsko) s celkem 21 teleskopy a jižní část v oblasti Paranal (Chile) s celkem 99 teleskopy. V obou částech již dochází k intenzivnímu budování observatoře – v jižní části se jedná o budování síťové infrastruktury, v severní části se již konstruují první teleskopy. Součástí výzkumné infrastruktury je i datové centrum umístěné v Německu a ústředí sídlící v italské Boloni. Zakládajícími členy konsorcia jsou kromě hostitelské Itálie i ČR, Francie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko a ESO (Evropská jižní observatoř). Zakládajícím pozorovatelem konsorcia se stane Švýcarsko, strategickým partnerem bude Japonsko a mezi další spolupracující země bude patřit Austrálie či Brazílie. Spolupráce bude probíhat i s jednotlivými výzkumnými organizacemi z USA. Konsorcium CTAO ERIC tak bude mít globální přesah. CTAO – jižní část (vizualizace) Evropská výzkumná infrastruktura CTAO Aktivity směřující k vybudování observatoře CTAO byly dosud provozovány pod hlavičkou organizace CTAO gGmbH, v rámci které došlo k vývoji samotných teleskopů ve 3 velikostech – velký (LST), střední (MST) a malý (SST) – specializovaných na různé části vysokoenergetického spektra. Byly vytvořeny a testovány první prototypy těchto teleskopů, namodelováno jejich optimální rozmístění ve vybraných lokalitách a zahájeno budování infrastruktury a inženýrských sítí. Evropská výzkumná infrastruktura CTA byla zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v roce 2008 a od roku 2018 je vedena jako tzv. Landmark. ČR je zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CTA-CZ, zařazené na Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR. Čerenkovovy teleskopy (SST, MST, LST) Cherenkov Telescope Array Observatory – účast ČR Velká výzkumná infrastruktura CTA-CZ je na Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur od roku 2016. Hlavním příspěvkem ČR k budování observatoře je jednak podíl na přípravě a testování optických ploch pro teleskopy MST a zejména SST (ČR je součástí konsorcia, které vyvinulo teleskop SST-1M, jenž se ale bohužel i přes své nesporné výhody nestal vybraným typem SST pro jižní část observatoře CTAO). ČR pro observatoř dodá i dalekohledy FRAM pro monitorování aerosolů v ovzduší. Tyto dalekohledy již posloužily při výběru lokalit pro umístění observatoře CTAO, kdy monitorovaly oblačnost ve vybraných místech. Dvojice teleskopů SST-1M byla instalována v areálu Ondřejovské hvězdárny, kde dochází k jejich testování v reálných podmínkách, včetně astronomických pozorování. Zároveň si je zde mohou návštěvníci areálu hvězdárny prohlédnout, neboť jsou umístěny na volném prostranství mimo budovy, jak je pro tento typ teleskopů typické. Ačkoliv se jedná o malé teleskopy (small-size telescope), jsou s průměrem zrcadla 4 metry největšími dalekohledy v ČR. Teleskop SST-1M na hvězdárně v Ondřejově Zapojení ČR do konsorcia CTAO ERIC ČR je do konsorcia CTAO ERIC oficiálně zapojena prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a projektu velké výzkumné infrastruktury CTA-CZ, jehož nositelem je Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. MŠMT je poskytovatelem účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu CTA-CZ, která v roce 2025 činí 18,2 mil. Kč. Založením CTAO ERIC se ČR stala členskou zemí již 19 konsorcií ERIC, což svědčí o významné internacionalizaci českého výzkumného prostředí a postavení národních velkých výzkumných infrastruktur v evropském měřítku.

20. 12. 2024

New Podcast Episode – ELSI Dialogues: Artificial Intelligence in South-Eastern Asia – The Indonesian National Artificial Intelligence Strategy on Ethics and Policy

11. 12. 2024

Národní konference představila milníky a výzvy na cestě k efektivní správě vědeckých dat

Národní konference EOSC CZ s podtitulem „Od úložišť k repozitářům“ přilákala přes 200 účastníků – 113 na místě a téměř 100 online. Velký zájem o akci potvrdil rostoucí význam problematiky správy výzkumných dat, otevřené vědy a budování národních i mezinárodních datových infrastruktur. Konferenci zahájili Luděk Matyska a Jan Hrušák, vedoucí představitelé iniciativy EOSC CZ. Luděk Matyska zdůraznil význam správného nakládání s daty: „Pokud máte data a nevíte, jak je spravovat, pak je EOSC jen pohádkou.“ Jan Hrušák pak vyzdvihl důležitost spolupráce: „Rozsáhlá spolupráce je klíčem k realizaci EOSC. Česká republika je plně sladěna s vývojem v EU a v mnoha ohledech je považována za vzor. Pouze společnou prací na národní i mezinárodní úrovni můžeme vytvořit prostředí, které urychlí vědecké objevy a podpoří otevřenou vědu.“ Matej Antol popsal vývoj české iniciativy při budování národního repozitáře a šíření principů FAIR dat. Petra Černohlávková z Národní technické knihovny představila důležitost knihoven, knihovních pracovníků a Open Science metodiků v kontextu vědy a výzkumu a celé iniciativy EOSC. Apelovala přitom na větší podporu pro nové profese, jako jsou data stewardi: „Konferenci hodnotím jako úspěšnou a inspirativní. Pro mě byla cenná především v potvrzení aktuálních trendů a sdílení praktických zkušeností. Role data stewardů je pro knihovny klíčová a potřebujeme pro ně více financí i školení.“ Zahraniční perspektivu přinesl Oliver Koepler, zástupce německé iniciativy NFDI (Nationale Forschungsdateninfrastruktur), který se podělil o cenné zkušenosti s budováním národní datové infrastruktury v Německu. Jeho příspěvek zdůraznil význam sdílení znalostí napříč zeměmi a inspirace osvědčenými přístupy. Odpolední blok patřil Národní repozitářové platformě (NRP). Marek Cebecauer představil koncept systému Data Driven Research (DDR) a automatizovaného sběru metadat, jež má usnadnit práci výzkumníkům. Michal Růžička objasnil ekosystém služeb NRP podporující všechny fáze životního cyklu výzkumných dat. Dagmar Hanzlíková a Pavlína Tassanyi představily aktivity Školicího centra EOSC CZ, včetně příprav FAIR Handbook for Data Stewards, který bude vydán v roce 2025. Současně oznámily termín a místo konání mezinárodní konference EOSC tripartity, která se zaměří na propojení české a evropské datové infrastruktury. Konference se uskuteční v květnu 2025 v Brně. Závěr konference tvořila panelová diskuse, během níž vyzvaní odborníci diskutovali o budoucnosti otevřené vědy a datové podpory v ČR. Tajemnice EOSC CZ iniciativy Michaela Capandová moderovala celou konferenci a vyzdvihla její interaktivní formát: „Akce byla živá, otázky z publika i online platformy Zoom přispěly k otevřené diskusi, která reflektovala současné výzvy a potřeby odborné komunity. Věřím, že se nám podařilo zahrnout většinu důležitých témat.“ Národní konference opět potvrdila význam EOSC CZ a poskytla prostor pro sdílení zkušeností a propojení komunit, které se podílejí na digitalizaci vědy v České republice. „Akce podpořila povědomí o výhodách otevřené vědy napříč obory a zároveň popsala předpoklady pro rozvoj kultury otevřenosti, mezinárodní spolupráce a lepší vybavenosti výzkumníků nástroji a znalostmi potřebnými k efektivnímu přijetí těchto principů,“ ocenila přínos akce Manali Das, data stewardka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Další informace o konferenci a aktivitách EOSC CZ naleznete na webu iniciativy EOSC CZ European Open Science Cloud (EOSC) je evropská iniciativa, která se zaměřuje na rozvoj infrastruktury podporující otevřenou vědu v oblasti správy výzkumných dat. V rámci této širší evropské snahy vznikl na národní úrovni projekt IPs EOSC-CZ. Ten zodpovídá za implementaci této iniciativy v České republice. Hlavním cílem iniciativy EOSC CZ je vytvořit národní verzi této evropské iniciativy a podporovat osvědčené postupy ve správě výzkumných dat napříč různými vědeckými komunitami. Hlavním záměrem iniciativy EOSC CZ je vytvoření Národní datové infrastruktury (NDI), což je budoucí platforma pro sdílení, správu a přístup k datům pro výzkumné účely. NDI má podporovat nejen vědecké aktivity, ale i multidisciplinární výzkum, zahrnující širokou škálu vědních oborů a disciplín. Zapojení do podpory iniciativy EOSC v České republice je otevřené každému prostřednictvím dvanácti pracovních skupin EOSC CZ. NÁRODNÍ REPOZITÁŘOVÁ PLATFORMA Národní repozitářová platforma pro výzkumná data (NRP) nabídne českým vědcům moderní prostředí pro ukládání a správu vědeckých dat prostřednictvím specializovaných datových repozitářů a souvisejících služeb. Platforma podpoří vědeckou komunitu při uchovávání kvalitně anotovaných dat opatřených metadaty, která budou snadno vyhledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná v souladu s principy FAIR. Do konce roku 2025 bude k dispozici uživatelská kapacita přibližně 18 petabajtů, s plánovaným rozšířením na minimálně 50 PB do roku 2028, přičemž data budou spolehlivě uchovávána ve více geografických lokalitách.