Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Již pošesté se v Brně sešli koordinátoři klinických studií a studijní sestry z celé České republiky. Tradiční odborná konference, kterou pořádá Masarykův onkologický ústav za podpory CZECRIN a nadačního fondu PharmAround, proběhla 7. září 2023 na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Zájem o konferenci se každým rokem navyšuje. Letos zaznamenala již přes 200 účastníků, mezi kterými byli zástupci 25 českých a 4 slovenských zdravotnických zařízení, a také zástupci 10 farmaceutických společností a CRO, které v České republice klinické studie realizují. Letos poprvé na konferenci zavítali také představitelé vedení zdravotnických zařízení, kteří diskutovali o vzdělávání a pracovních podmínkách studijních koordinátorů. „Tradice setkávání studijních koordinátorů začala už v roce 2012, kdy se jednalo o komorní akci pro 55 lidí. Těší nás, že z toho během let vyrostla velká odborná konference, která má vždy velmi příjemnou atmosféru, a kromě zajímavých přednášek si účastníci odnášejí i zážitky z osobního setkávání, vzájemné podpory a výměny zkušeností,“ říká Michaela Hanáková z realizačního týmu Masarykova onkologického ústavu. Program letošního ročníku odrážel skutečnost, že se studijní koordinátor stává etablovanou profesí, která nachází nenahraditelné místo ve všech typech zdravotnických zařízení a ve všech oblastech medicíny. Koordinátor klinických studií je odborným pracovníkem, který vykonává roli manažera klinické studie ve zdravotnickém zařízení, koordinuje studijní tým, dohlíží na dodržování protokolu studie, a především se podílí na náboru pacientů, se kterými je v kontaktu při každé návštěvě, zajišťuje jejich edukaci a provádí specializované činnosti. Nejčastěji se jedná o nelékařského zdravotnického pracovníka. První blok konference se věnoval změnám, které klinické studie z hlediska jejich praktické realizace za 20 let doznaly a nastínil směry, kterými se studie v blízké době vydají – decentralizované studie, využití Home Care a implementace elektronické zdrojové dokumentace. Druhá část konference nahlédla do praxe studijních koordinátorů v intenzivní medicíně, dětské onkologii a také zákulisí práce externích koordinátorek, které působí ve více centrech v rámci Site Management Organization. Na závěr konference zazněly v rámci přednášek i panelové diskuse názory na roli studijních koordinátorů z pohledu zdravotnických zařízení, lékařů i představitelů zadavatelů studií. Napříč zástupci jednotlivých aktérů panuje shoda na tom, že bez zapojení koordinátorů klinických studií není realizace studií ve zdravotnických zařízeních možná. Dlouhodobě však zůstává k řešení jejich specializační vzdělávání a formalizace profese v rámci Katalogu prací. V rámci konference proběhla také premiéra snímku Den s koordinátorkou klinické studie v produkci Masarykova onkologického ústavu. Zachycuje běžné činnosti v rámci pracovního dne koordinátora klinických studií a bude sloužit jako edukační i propagační materiál této profese.
Český tým projektu FAIR-CZ-OPII si v první polovině letošního roku připsal několik úspěšných realizací ve formě in-kind dodávek do vznikající mezinárodní urychlovačové laboratoře FAIR v německém Darmstadtu. Projekt FAIR-CZ-OPII je pokračováním české účasti na budování této laboratoře, členěné do několika vědeckých pilířů. Pro experiment EXPERT (EXotic Particle Emission and Radioactivity by Tracking), který je částí kolaborace Super-FRS Experiments (S-FRS) v rámci vědeckého pilíře NuSTAR, byl úspěšně vyvinut, otestován a instalován částí týmu ze Slezské University v Opavě in-kind příspěvek ve formě 32 detektorových modulů pro cluster GADAST (GAmma-ray Detectors Around Secondary Target). Moduly dodala pobočka společnosti NUVIA a.s. z Kralup nad Vltavou. Část týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s Laboratoří Mikrotronu z ÚJF AV ČR dodala v rámci vývoje detektorů záření gama pro Elektromagnetický kalorimetr (ECAL) ve vědeckém pilíři PANDA pilotní sérii unikátních detektorů na bázi PbWO4 krystalů, vyrobených ve společnosti CRYTUR Turnov. V období 2022-2023 dodali posledních 52 kusů, celkem bylo dodáno 323 kusů krystalů. Modul GADAST V červnu pak český tým instaloval v experimentální hale CBM speciální seismicky odolnou detektorovou platformu. Platforma byla navržena týmem pracovníků ÚJF AV ČR v úzké spolupráci s ČVUT v Praze. Hmotnost samotné plošiny činí zhruba 40 tun a musí unést více než stotunové zatížení vzhledem k detektorům a zařízením, které se na platformě budou nacházet. Platformu vyrobila společnost CVŘ (Centrum výzkumu Řež). Detektorová platforma v hale CBM
V červnu 2023 byl Jan Hrušák zvolen místopředsedou Řídícího výboru EOSCu (European Open Science Cloud, EOSC-ŘV). V rámci svého působení v roli předsedy ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury, 2019-2021) Jan Hrušák zastával funkci experta a člena výkonné rady EOSCu a vedl pracovní skupinu ESFRI zaměřující se na EOSC. V současné době se jako delegát ESRI podílí na činnosti pracovní skupiny ESFRI k EOSCu pro jeho dlouhodobou finanční udržitelnost. EOSC-ŘV, jako expertní skupina EK, zajišťuje kontinuitu koordinace EOSCu mezi EK, členskými a asociovanými zeměmi. V roce 2021 EOSC-ŘV poskytoval EK strategické poradenství ohledně politiky EU pro infrastrukturu a služby. Hlavním účelem EOSC-ŘV je poskytovat EK poradenství a odborné znalosti v souvislosti se strategií pro implementaci EOSC jako součásti agendy politiky ERA (Evropského výzkumného prostoru), v souladu se závěry Rady ze dne 26. listopadu 2021 o budoucí správě ERA, podporovat koordinaci a synergie s evropskými a národními politikami a investicemi do EOSC a podílet se na monitorování celkového strategického rozvoje a implementace EOSCu. Výbor EOSC-ŘV je součástí tripartitních ujednání o řízení EOSCu po roce 2020, kde zastupuje společné zájmy a příspěvky členských států/přidružených zemí (MS/AC) a zájmy EU. Výbor EOSC-ŘV úzce spolupracuje s ERA a pravidelně ho informuje, jak je navrženo v závěrech Rady. EOSC-ŘV se věnuje následujícím úkolům: * poskytování konzultací a odborných znalostí EKi ve vztahu k evropským politikám souvisejícím s datovými výzkumnými infrastrukturami a službami, otevřenou vědou a EOSCem, zejména s ohledem na úlohu EK při řízení EOSC, * napomáhání strategické koordinaci mezi EK a členskými státy/asociovanými zeměmi a Evropským hospodářským prostorem, Evropským sdružením volného obchodu, zejména s ohledem na úlohu EK ve správě EOSCu, a zúčastněnými stranami v otázkách týkajících se provádění právních předpisů, programů a politik Unie souvisejících s otevřenou vědou a EOSC s cílem podpořit sbližování evropských a národních politik a iniciativ v oblasti otevřené vědy. EOSC-ŘV spolupracuje s asociací EOSC v záležitostech týkajících se harmonizovaného vývoje EOSCu v Evropě. Vypracovává společná stanoviska a poskytuje strategické dokumenty k otázkám souvisejícím s konvergencí a harmonizací evropských a národních politik, iniciativ a investic ohledně postupů otevřené vědy a EOSC, přičemž zvláštní zřetel je kladen na otevřenou strategickou autonomii EU, přeshraniční dopady a ekonomický přínos EOSCu, jeho roli při prohlubování nové ERA a jeho propojení s datovými oblastmi definovanými v Evropské strategii pro data. Jan Hrušák
13. července 2023 předložilo nizozemské Ministerstvo školství, kultury a vědy Evropské komisi prvostupňovou žádost o ustanovení projektu Evropské infrastruktury pro výzkum holocaustu EHRI (European Holocaust Research Infrastructure) jakožto konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). „Podáním žádosti jsme na dobré cestě k tomu, aby se EHRI z řady úspěšných projektů, které probíhají od roku 2010, proměnila ve stálou evropskou organizaci, která pomůže zajistit budoucnost nadnárodního výzkumu holocaustu, připomínání jeho památky a vzdělávání o něm,“ vysvětluje Dr. Reto Speck, spoluředitel EHRI. EHRI – Evropská infrastruktura pro výzkum holocaustu Krátce před předložením prvostupňové žádosti se prozatímní valné shromáždění (interim General Assembly, iGA) jednomyslně rozhodlo schválit všechny potřebné dokumenty pro tuto první část procesu podávání žádostí. iGA se skládá ze zástupců 11 potenciálních zakládajících členských zemí konsorcia ERIC a je klíčovým orgánem, který připravuje a hodnotí dokumentaci pro proces založení konsorcia EHRI-ERIC. Česká republika se účastní přípravného procesu a je jednou ze zemí, která projevila ochotu stát se členským státem budoucího EHRI-ERIC podpisem memoranda o porozumění. Na české národní úrovni služby pro EHRI zajišťuje Institut Terezínské iniciativy, Památník Terezín, Národní archiv a vede je Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR. Jmenované ústavy rozšířili pro období financování českých velkých výzkumných infrastruktur počínaje rokem 2023 portfolium infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ. Koordinátorem evropských projektů se stal nizozemský Institut pro studium války, holocaustu a genocidy NIOD a jako hostitelská země ERIC bylo zvoleno Nizozemsko. EHRI portál zajišťuje online přístup k informacím o roztříštěných zdrojích k holocaustu Evropská komise posoudí prvostupňovou žádost za pomoci stanovisek nezávislých odborníků. Očekává se, že po třech měsících bude EHRI informováno o výsledcích. Po zapracování nezbytných úprav pak EHRI připraví všechny potřebné dokumenty a přistoupí k druhostupňové žádosti, která již představuje formální žádost Komisi o zřízení konsorcia ERIC a kterou podepíší všichni budoucí členové konsorcia. „Po schválení Evropskou komisí pak bude EHRI připraveno být ustanoveno jako konsorcium ERIC,“ vysvětluje Reto Speck a dodává, že „naším upřímným přáním je zahájit činnost konsorcia EHRI-ERIC v lednu 2025, kdy uplyne 80 let od osvobození Osvětimi.“