Aktuality

20. 12.

New Podcast Episode – ELSI Dialogues: Artificial Intelligence in South-Eastern Asia – The Indonesian National Artificial Intelligence Strategy on Ethics and Policy

11. 12.

Národní konference představila milníky a výzvy na cestě k efektivní správě vědeckých dat

Národní konference EOSC CZ s podtitulem „Od úložišť k repozitářům“ přilákala přes 200 účastníků – 113 na místě a téměř 100 online. Velký zájem o akci potvrdil rostoucí význam problematiky správy výzkumných dat, otevřené vědy a budování národních i mezinárodních datových infrastruktur. Konferenci zahájili Luděk Matyska a Jan Hrušák, vedoucí představitelé iniciativy EOSC CZ. Luděk Matyska zdůraznil význam správného nakládání s daty: „Pokud máte data a nevíte, jak je spravovat, pak je EOSC jen pohádkou.“ Jan Hrušák pak vyzdvihl důležitost spolupráce: „Rozsáhlá spolupráce je klíčem k realizaci EOSC. Česká republika je plně sladěna s vývojem v EU a v mnoha ohledech je považována za vzor. Pouze společnou prací na národní i mezinárodní úrovni můžeme vytvořit prostředí, které urychlí vědecké objevy a podpoří otevřenou vědu.“ Matej Antol popsal vývoj české iniciativy při budování národního repozitáře a šíření principů FAIR dat. Petra Černohlávková z Národní technické knihovny představila důležitost knihoven, knihovních pracovníků a Open Science metodiků v kontextu vědy a výzkumu a celé iniciativy EOSC. Apelovala přitom na větší podporu pro nové profese, jako jsou data stewardi: „Konferenci hodnotím jako úspěšnou a inspirativní. Pro mě byla cenná především v potvrzení aktuálních trendů a sdílení praktických zkušeností. Role data stewardů je pro knihovny klíčová a potřebujeme pro ně více financí i školení.“ Zahraniční perspektivu přinesl Oliver Koepler, zástupce německé iniciativy NFDI (Nationale Forschungsdateninfrastruktur), který se podělil o cenné zkušenosti s budováním národní datové infrastruktury v Německu. Jeho příspěvek zdůraznil význam sdílení znalostí napříč zeměmi a inspirace osvědčenými přístupy. Odpolední blok patřil Národní repozitářové platformě (NRP). Marek Cebecauer představil koncept systému Data Driven Research (DDR) a automatizovaného sběru metadat, jež má usnadnit práci výzkumníkům. Michal Růžička objasnil ekosystém služeb NRP podporující všechny fáze životního cyklu výzkumných dat. Dagmar Hanzlíková a Pavlína Tassanyi představily aktivity Školicího centra EOSC CZ, včetně příprav FAIR Handbook for Data Stewards, který bude vydán v roce 2025. Současně oznámily termín a místo konání mezinárodní konference EOSC tripartity, která se zaměří na propojení české a evropské datové infrastruktury. Konference se uskuteční v květnu 2025 v Brně. Závěr konference tvořila panelová diskuse, během níž vyzvaní odborníci diskutovali o budoucnosti otevřené vědy a datové podpory v ČR. Tajemnice EOSC CZ iniciativy Michaela Capandová moderovala celou konferenci a vyzdvihla její interaktivní formát: „Akce byla živá, otázky z publika i online platformy Zoom přispěly k otevřené diskusi, která reflektovala současné výzvy a potřeby odborné komunity. Věřím, že se nám podařilo zahrnout většinu důležitých témat.“ Národní konference opět potvrdila význam EOSC CZ a poskytla prostor pro sdílení zkušeností a propojení komunit, které se podílejí na digitalizaci vědy v České republice. „Akce podpořila povědomí o výhodách otevřené vědy napříč obory a zároveň popsala předpoklady pro rozvoj kultury otevřenosti, mezinárodní spolupráce a lepší vybavenosti výzkumníků nástroji a znalostmi potřebnými k efektivnímu přijetí těchto principů,“ ocenila přínos akce Manali Das, data stewardka z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Další informace o konferenci a aktivitách EOSC CZ naleznete na webu iniciativy EOSC CZ European Open Science Cloud (EOSC) je evropská iniciativa, která se zaměřuje na rozvoj infrastruktury podporující otevřenou vědu v oblasti správy výzkumných dat. V rámci této širší evropské snahy vznikl na národní úrovni projekt IPs EOSC-CZ. Ten zodpovídá za implementaci této iniciativy v České republice. Hlavním cílem iniciativy EOSC CZ je vytvořit národní verzi této evropské iniciativy a podporovat osvědčené postupy ve správě výzkumných dat napříč různými vědeckými komunitami. Hlavním záměrem iniciativy EOSC CZ je vytvoření Národní datové infrastruktury (NDI), což je budoucí platforma pro sdílení, správu a přístup k datům pro výzkumné účely. NDI má podporovat nejen vědecké aktivity, ale i multidisciplinární výzkum, zahrnující širokou škálu vědních oborů a disciplín. Zapojení do podpory iniciativy EOSC v České republice je otevřené každému prostřednictvím dvanácti pracovních skupin EOSC CZ. NÁRODNÍ REPOZITÁŘOVÁ PLATFORMA Národní repozitářová platforma pro výzkumná data (NRP) nabídne českým vědcům moderní prostředí pro ukládání a správu vědeckých dat prostřednictvím specializovaných datových repozitářů a souvisejících služeb. Platforma podpoří vědeckou komunitu při uchovávání kvalitně anotovaných dat opatřených metadaty, která budou snadno vyhledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná v souladu s principy FAIR. Do konce roku 2025 bude k dispozici uživatelská kapacita přibližně 18 petabajtů, s plánovaným rozšířením na minimálně 50 PB do roku 2028, přičemž data budou spolehlivě uchovávána ve více geografických lokalitách.

2. 12.

10 let CERIC-ERIC: reflexe dosavadního působení a pohled do budoucnosti

Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury Central European Research Infrastructure Consortium (CERIC-ERIC) oslavilo 21. listopadu v Bruselu desáté výročí svého založení. Akce byla jedinečnou příležitostí k diskusi o politikách výzkumných infrastruktur a připomenutí kroků, které vedly ke vzniku konsorcia. Zdůraznila rovněž dopady, které CERIC-ERIC měl – a bude mít – na zúčastněné země i na Evropský výzkumný prostor (ERA). (Credits: CERIC-ERIC) Setkání, které se uskutečnilo od 9:00 do 13:00 v NH Grand Sablon, zahájil italský velvyslanec Stefano Verrecchia (zástupce stálého představitele Itálie při EU) spolu s dalšími oficiálními představiteli. Samotná akce pak sestávala ze dvou panelů, v nichž diskutovali zástupci Evropské komise, členských států EU, předních evropských institucí a výzkumných infrastruktur. První panel s názvem „Politiky výzkumných infrastruktur: Reflexe a budoucí cesty“ byl zaměřen na úspěchy a dopady výzkumných a technologických infrastruktur a konsorcií evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), včetně CERIC-ERIC. Panel prozkoumal různé způsoby, jak zvýšit jejich efektivitu, včetně politik na národní a evropské úrovni. „Zřízení tohoto konsorcia bylo navrženo vládami zemí střední a východní Evropy,“ vysvětluje Carlo Rizzuto, předseda Valného shromáždění CERIC-ERIC, „s cílem zmírnit rozdíly mezi východem a západem v oblasti výzkumných infrastruktur a zajistit konkurenceschopný růst excelentního výzkumu v této části Evropy.“ (Credits: CERIC-ERIC) Druhý panel s názvem „Pokročilá věda v CERIC: Současné úspěchy a budoucí potenciál“ představil vědecké úspěchy a dopady CERIC-ERIC za poslední desetiletí a diskutoval o výzvách a příležitostech, které budou utvářet jeho budoucnost. „Od svého založení CERIC-ERIC výrazně zvýšil vědeckou produktivitu a kvalitu výzkumu v členských zemích,“ komentuje Jana Kolar, výkonná ředitelka konsorcia, „posílil výzkumné kapacity, podpořil technologické inovace a rozšířil spolupráci v EU. Tím, že podporujeme excelentní, rozmanitý a smysluplný výzkum, jsme hrdí na to, že přispíváme k vědecké excelenci a inovacím napříč Evropou.“ (Credits: CERIC-ERIC) Více informací o akci naleznete na https://www.ceric-eric.eu/events/10-years-of-ceric/. CERIC-ERIC je konsorcium evropské výzkumné infrastruktury, založené Evropskou komisí a vládami osmi evropských zemí v roce 2014. Nabízí výzkumníkům a průmyslu přístup k více než 60 experimentálním analytickým a syntézním technikám v pokročilých výzkumných zařízeních v osmi zemích střední a východní Evropy a přidružených institucích. Tím podporuje multidisciplinární výzkum na mikro- a nano-úrovni v oblasti pokročilých materiálů, biomateriálů a nanotechnologií. V zařízeních CERIC mohou být materiály analyzovány a jejich struktura zkoumána kombinací technik využívajících elektrony, ionty, neutrony a fotony. Přístup ke službám CERIC je umožněn prostřednictvím mezinárodních výzev k podávání návrhů, které poskytují volný přístup k mnohočetným technikám a odměňují nejlepší projekty za předpokladu, že jejich výsledky jsou otevřené a publikované. Dále je k dispozici komerční přístup pro proprietární výzkum a podpora transferu technologií. Česká republika je do konsorcia CERIC-ERIC zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury SPL-HTC. SPL-HTC (Laboratoř fyziky povrchů – Vodíkové technologické centrum), jejíž hostitelskou institucí je Univerzita Karlova, je velká výzkumná infrastruktura určená pro výzkum povrchů a dějů na nich. Od roku 2023 je její zaměření rozšířeno na výzkum a testování materiálů pro vodíkové technologie. Je spojením Laboratoře fyziky povrchů (SPL) v Praze a Optické dráhy pro výzkum materiálů (MSB) v italském Terstu a doplněna o Vodíkové technologické centrum (HTC) v Praze. Prostřednictvím CERIC-ERIC mají k SPL-HTC přístup výzkumníci z celého světa. SPL-HTC byla v mezinárodním hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v roce 2017 i 2021 vyhodnocena jako excelentní a je zařazena do Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro období 2023 až 2026. Zároveň v letech 2023-2026 obdrží z MŠMT účelovou podporu ve výši cca 69 mil. Kč. KONTAKTY: CERIC Press Office: press@ceric-eric.eu Marcello Turconi: marcello.turconi@ceric-eric.eu

1. 12.

Call for Tender: BBMRI-ERIC Common Service IT 2025-2027

26. 11.

Hannover Unified Biobank (HUB) accredited according to the international standard for biobanking (ISO 20387)

19. 11.

Dohoda o prodloužení provozu Observatoře Pierra Augera podepsána

Ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza podepsal za českou stranu za účasti Její Excelence velvyslankyně ČR v Argentině Jarmily Povejšilové, jejího zástupce Filipa Kandy a vedoucího oddělení pro výzkumné infrastruktury Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marka Vyšinky dohodu o prodloužení provozu Observatoře Pierra Augera na dalších 10 let. Observatoř Pierra Augera je největší detektor kosmického záření na světě, pokrývající oblast o rozloze 3000 km². Na jejím provozu a analýze vědeckých dat se podílí více než 400 vědců ze 17 zemí. Cílem observatoře je studium nejenergetičtějších částic ve vesmíru, tedy kosmických paprsků s tzv. ultravysokými energiemi. Do konce roku 2021 Observatoř Pierra Augera pozorovala ve staré konfiguraci tvořené vodním povrchovým a optickým fluorescenčním detektorem, na jehož výstavbě a provozu se výrazně podílela i Česká republika. Data z první fáze změnila naše chápání jevů spojených s nejenergetičtějšími procesy ve vesmíru. V několika oblastech bylo dosaženo vědeckých průlomů, zejména se podařilo prokázat silné potlačení toku částic se zcela nejvyššími energiemi. Autor: RNDr. Petr Trávníček, Ph.D. Tisková zpráva

14. 11.

BBMRI-ERIC and canSERV in the press: 400 ways to defeat cancer faster

7. 11.

A year filled with collaborative efforts and joint successes: BBMRI-ERIC’s 2023 Annual Report