Aktuality

8. 6. 2023

VI. národní den klinických hodnocení 2023

Letošní VI. národní den klinických hodnocení, který je mimo jiné připomínkou výročí prvního klinického hodnocení provedeného doktorem Jamesem Lindem v květnu roku 1747, měl za cíl podrobně nahlédnout na provádění klinických studií v České republice a reagovat na aktuální potřebu zlepšit připravenost a zvýšit konkurenceschopnost České republiky na poli klinických studií v globálním měřítku. Konference byla tematicky rozdělena do dvou bloků: Klinické studie v ČR – současnost a budoucnost a Zdravotnická zařízení jako hlavní aktéři realizace klinických studií. Přednášející i panelisté rozebírali nastolená témata z různých pohledů aktérů klinického hodnocení – zadavatelů, zdravotnických zařízení, regulační autority Státního ústavu pro kontrolu léčiv i samotných lékařů, kteří klinické studie realizují. Úvodní řeč pronesl náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar. Vyzdvihl přínosy klinických studií v inovativní léčbě pacientů z pohledu MZ ČR. S ohledem na otázky účastníků konference potvrdil reálnou šanci na vytvoření platformy koordinované ze strany MZ ČR, jejímiž členy budou aktivní hráči na poli klinických hodnocení. Toto uskupení se bude zabývat výzvami v této oblasti. Řadě přednášek se dostalo pozitivní odezvy s následnou diskusí nad tématy jako je digitalizace ve zdravotnictví a provádění klinických hodnocení, systematické vzdělávání studijních koordinátorů či otázka formování národní strategie pro provádění klinických studií, kterou nastínil Jakub Dvořáček z MZ ČR. Důležitost podpory klinických hodnocení mj. prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CZECRIN komentoval Lukáš Levák, ředitel odboru výzkumu a vývoje MŠMT. V neposlední řadě pak nezbytnost kvalifikovaného podpůrného personálu v nemocnicích a specializovaných zdravotnických zařízeních akcentoval Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu. „Děkuji řídícím institucím za podporu a regulačním orgánům za zpětnou vazbu a ochotu řešit otázky rozvoje provádění klinických hodnocení. Společně jsme v tomto směru ušli velký kus cesty. Zmiňovaná témata chceme dále konkrétněji rozvíjet a do diskuse zapojit také plátce, tedy zástupce pojišťoven,“ shrnula Regina Demlová, přednostka Farmakologického ústavu LF MU a hlavní řešitelka infrastruktury CZECRIN. Konference se konala již tradičně při příležitosti Mezinárodního dne klinických studií, tentokrát pod záštitou senátora MUDr. Romana Krause, MBA. Organizátorem akce je výzkumná infrastruktura CZECRIN s odbornou spoluprací nadačního fondu PharmAround a partnery AIFP a ACRO-CZ.

6. 6. 2023

Joint Statement: Health organisations define EHDS’ opt out required for life saving research

1. 6. 2023

Biobank Łukasiewicz – PORT awarded the BBMRI-ERIC Quality Label

23. 5. 2023

CESNET zprovoznil nové datové úložiště v Brně s kapacitou 26,6 PB

Sdružení CESNET uvedlo do provozu nové datové úložiště, instalované v prostorách Mendelovy univerzity v Brně. Úložiště je postavené na technologii CEPH a složené z 57 storage serverů s celkem 1368 disky poskytujícími hrubou kapacitu 26,607 petabajtu (PB). Celková hrubá kapacita dostupná pro uživatele národní e-infrastruktury CESNET se tak navýšila na 129 PB. V souhrnu nyní zahrnuje šest datových úložišť, která CESNET provozuje v Ostravě, Jihlavě, Plzni a Brně. Technologie CEPH, která je nasazena i na většině ostatních vysokokapacitních úložišť sdružení, efektivně umísťuje data na různé servery a zařízení. Díky svému distribuovanému přístupu a možnosti přidávat další servery i kapacity spolehlivě ukládá velké objemy dat a dosahuje vysoké propustnosti. V současné době sdružení CESNET připravuje instalaci dalšího podobného systému v prostorách výzkumné infrastruktury ELI ERIC v Dolních Břežanech u Prahy. „Toto nové datové úložiště bude stejně jako všechna naše ostatní úložiště sloužit vědcům, výzkumníkům, akademickým pracovníkům a studentům. Nabídne prostor pro archivaci i sdílení dat, a bude tak jedním z důležitých typů úložišť v naší infrastruktuře,“ uvedl David Antoš, vedoucí Oddělení datových úložišť sdružení CESNET. Zprovoznění nových datových úložišť probíhá v rámci projektu e-INFRA CZ: Modernizace (identifikační kód:CZ.02.1.01/0.0/0.0/18_072/0015659 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání). Původní zdroj: www.cesnet.cz

4. 5. 2023

ČR zakládajícím členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC

Dne 25. dubna 2023 přijala Evropská komise prováděcí rozhodnutí o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC, která bude řídit evropskou výzkumnou infrastrukturu ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure). Zakládajícími členy konsorcia jsou kromě hostitelského Finska i Belgie, Bulharsko, ČR, Dánsko, Francie, Itálie, Kypr, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko. Zakládajícím pozorovatelem konsorcia se stalo Švýcarsko. Statutární sídlo konsorcia ACTRIS ERIC se nachází ve Finsku v Helsinkách a jeho ústředí je situováno ve Finsku a Itálii. ČR je do konsorcia ACTRIS ERIC zapojena prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a českého národního uzlu, jímž je velká výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ. Konsorcium ACTRIS ERIC je v pořadí již 17. právnickou osobou ERIC, do níž se ČR zapojuje jako členský stát, a celkově 26. konsorciem ERIC ustaveným v Evropě. ACTRIS: Výzkumná stanice Jungfraujoch, Švýcarsko Foto: Hermann Erik Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS ACTRIS je distribuovaná evropská výzkumná infrastruktura zaměřená na vysoce kvalitní pozorování atmosférických aerosolů, oblaků, reaktivních plynů a zkoumání jejich interakcí. Poskytuje přesné údaje, služby a postupy týkající se 4D variability oblaků, krátkodobých atmosférických složek a fyzikálních, optických i chemických vlastností aerosolů. Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS je provozována v režimu otevřeného přístupu, tj. uživatelům z veřejného anebo soukromého sektoru poskytuje přístup ke službám poskytovaným jak centrálními, tak národními zařízeními ACTRIS. Uživatelé prostřednictvím uvedených zařízení ACTRIS mohou realizovat své vědecké experimenty, využívat pokročilé přístrojové vybavení, technické služby, tréninkové kapacity a zkušenosti expertů pracujících na těchto zařízeních. Uživatelé budou moci rovněž využívat služby datového centra ACTRIS. ACTRIS: Observatoř a měřící stanice Sunnblick, Rakousko Foto: G. Weyss, ZAMG Česká účast v evropské výzkumné infrastruktuře ACTRIS Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS je zařazena jako tzv. ESFRI Landmark v rámci Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a současně na jejím ekvivalentu, Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR. Velká výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ poskytuje odborné služby v oblasti atmosférických věd, a to zejména pro výzkum atmosférických aerosolů, oblaků a reaktivních plynů. Její hostitelskou institucí je Český hydrometeorologický ústav. Dalšími účastníky v projektu jsou také Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., Masarykova univerzita, Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i. a od roku 2023 také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Kapacity ACTRIS-CZ tvoří NAOK (Národní atmosférická observatoř Košetice) a technologické vybavení a příslušenství partnerských institucí. Výsledky výzkumu realizovaného prostřednictvím ACTRIS-CZ jsou využívány v praktických aplikacích, jakou je vývoj modelů předpovědí počasí, zejména poté extrémních situací (např. sucho, povodně, bouře apod.). Výstupy dosažené za využití ACTRIS‑CZ tak mj. přispívají k předcházení vzniku krizových environmentálních situací. MŠMT je poskytovatelem účelové podpory na projekt velké výzkumné infrastruktury ACTRIS-CZ, která v roce 2023 činí 31,5 mil. Kč. ACTRIS-CZ: Meteorologická observatoř Milešovka, ČR

17. 4. 2023

Sonda JUICE s českou účastí míří k Jupiteru

V pátek dne 14. dubna 2023 ve 14:14 odstartovala z evropského kosmodromu v Kourou na raketě Ariane 5 vlajková mise Evropské kosmické agentury (ESA) JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), na které se významně podílejí i čeští vědci a podniky. Po úspěšném startu se od horního stupně rakety oddělila samotná sonda, zaslala první signál a zahájila svou dlouhou cestu k Jupiteru a jeho měsícům. Došlo k rozvinutí solárních panelů a ověření funkce základních subsystémů sondy, které fungují, jak mají. U Jupiteru bude za 8 let Sonda JUICE musí k dosažení svého cíle provést několik gravitačních manévrů: zpět u Země a Měsíce v srpnu 2024, u Venuše v srpnu 2025 a opět u Země v září 2026. Poslední gravitační prak u Země v lednu 2029 již nasměruje sondu přímo k Jupiteru, kam dorazí v červenci 2031. Příprava mise JUICE byla náročná z několika hledisek. Sonda musí vydržet teploty od -230 °C do 250 °C a extrémně vysokou radiaci v okolí Jupiteru. Sonda a vědecké přístroje tak musí být chráněné a stíněné, aby v tomto prostředí fungovaly. Signálu potrvá 1 hodinu 40 minut, než dorazí ze Země k sondě a zpět, sonda tak musí být schopná řídit sama sebe a je tak vybavená systémem autonomní navigace. Mise je specifická také tím, že se integraci sondy podařilo dokončit během náročného období restrikcí spjatých s pandemií Covid-19. (Start mise JUICE, zdroj: ESA – S. Corvaja) Účast českých vědců a firem V ČR byly realizovány projekty a zakázky za 160 mil. Kč (6,55 mil. EUR), které byly financovány z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) do Vědeckého programu ESA a programu PRODEX. Významné bylo především zapojení vědců z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a z Astronomického ústavu AV ČR do široké mezinárodní spolupráce zajišťující přípravu zařízení pro výzkum radiových a plazmových vln v prostředí Jupiteru – RPWI (Radio & Plasma Wave Investigation). Hlavním úkolem tohoto přístroje bude stanovit parametry potřebné pro analýzu vzniku a šíření elektromagnetických vln v plazmatu uvnitř magnetosféry planety Jupiter, v okolí jeho ledových měsíců a v magnetosféře měsíce Ganymedu. Díky přímé účasti na vývoji vědeckých přístrojů se čeští vědci účastní přípravných vědeckých skupin mise a budou mít přednostní přístup k získaným datům. (Pohled na Zemi z palubní kamery JUICE JMC1, zdroj: ESA/Juice/JMC) Na vývoji a výrobě nejen vědeckých přístrojů, ale také sondy samotné se podílela řada českých firem, např. firma G.L. Electronic zajišťovala kvalifikované osazení elektronických součástek pro analyzátor elektromagnetických vln vyvinutý vědci z ÚFA AV ČR, firmy Pragoboard a Gatema PCB pro stejný přístroj vyrobily desky plošných spojů, Výzkumný a zkušební letecký ústav byl zodpovědný za kontrolu a řízení kvality při vývoji a testování napájecího zdroje přístroje RPWI vyvinutého v AsÚ AV ČR. Firma BD Sensors-CSRC Space Division G.L. Electronic dodala elektronickou jednotku anténu, která zajistí komunikaci mezi sondou JUICE a Zemí, G.L. Electronic pro ni dodala kabelové svazky. Společnost Frentech Aerospace pak realizovala kontrakty na dodání mechanismů pro rameno přístroje pro měření magnetického pole J-MAG, navigační kamery Nav Cam a mechanismu pro anténu podpovrchového radaru RIME. Mise JUICE Mise JUICE byla vybrána v roce 2012 jako první z velkých, vlajkových projektů Vědeckého programu ESA. Cílem mise jsou podrobná pozorování obří plynné planety Jupiter a tří jeho největších měsíců, Ganymedu, Callisto a Europy, na kterých se předpokládá výskyt oceánů a možná také života. Po svém startu zamíří mise JUICE s pomocí série gravitačních průletů kolem Země a Venuše k největší planetě sluneční soustavy. K Jupiteru přiletí v roce 2031. V roce 2034 se pak JUICE má stát první kosmickou lodí, která bude obíhat měsíc jiné planety, než Země. ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2023 výše 14,2 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA, tj. včetně příspěvků Ministerstva dopravy, pak dosáhne 61,8 mil. EUR. (Přípravy rakety Ariane 5 se sondou JUICE na start, zdroj: ESA – M. Pédoussaut)

5. 4. 2023

Two new ELSI genomic research relevant publications released

30. 3. 2023

BBMRI-ERIC and ELIXIR announce strategic collaboration