Aktuality

29. 3. 2023

Evropská sonda JUICE k Jupiteru s českou účastí je připravena ke startu

Na 13. dubna 2023 je naplánováno vypuštění sondy ESA (European Space Agency) JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), na které se významně podílejí i čeští vědci a podniky. Sonda JUICE odstartuje z Evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně na raketě Ariane 5. Účast ČR na misi JUICE je po zapojení do mise Solar Orbiter další významnou účastí v mezinárodním projektu kosmického výzkumu. V ČR byly realizovány projekty a zakázky za 160 mil. Kč (6,55 mil. EUR), které byly financovány z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) do Vědeckého programu ESA a programu PRODEX. „Česká účast na misi JUICE potvrzuje, že ČR má pevné místo v celoevropské spolupráci v kosmickém výzkumu. Z dosavadních projektů, kterých se ČR účastnila, doletí hardware na misi JUICE vůbec nejdál, což v důsledku znamená obrovské nároky na kvalitu dodávaných komponent, které musí bezchybně fungovat v nehostinném prostředí kosmického prostoru a vysoké radiace v okolí Jupiteru po řadu let bez možnosti jakékoliv opravy,“ komentuje význam události vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. (Obr.: JUICE u měsíce Europa; zdroj: ESA) Mise JUICE byla vybrána v roce 2012 jako první z velkých, vlajkových projektů Vědeckého programu ESA. Cílem mise jsou podrobná pozorování obří plynné planety Jupiter a tří jeho největších měsíců, Ganymedu, Callisto a Europy, na kterých se předpokládá výskyt oceánů a možná také života. Po svém startu zamíří mise JUICE s pomocí série gravitačních průletů kolem Země a Venuše k největší planetě Sluneční soustavy. K Jupiteru přiletí v roce 2031. V roce 2034 se pak JUICE má stát první kosmickou lodí, která bude obíhat měsíc jiné planety, než Země. (Obr.: Evropští partneři mise JUICE; zdroj: ESA) Účast na vývoji vědeckých přístrojů Do přípravy a vývoje jednoho z vědeckých přístrojů mise JUICE, zařízení pro výzkum radiových a plazmových vln v prostředí Jupiteru (Radio and Plasma Wave Investigation – RPWI), se v rámci široké mezinárodní spolupráce zapojila také dvě pracoviště z ČR – týmy z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. a z Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. Hlavním úkolem tohoto přístroje bude stanovit parametry potřebné pro analýzu vzniku a šíření elektromagnetických vln v plazmatu uvnitř magnetosféry planety Jupiter, v okolí jeho ledových měsíců a v magnetosféře měsíce Ganymedu. Tým z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. (ÚFA AV ČR) pro přístroj RPWI navrhl a postavil vícesložkový analyzátor elektromagnetických vln a podařilo se mu dostat přímo do užšího vedení přístroje RPWI. Podílel se tak na jeho návrhu, spolupracoval na plánování vědeckých měření a připravuje se na analýzu dat. Vědci z ÚFA AV ČR se zapojují rovněž do vědeckých pracovních skupin mise, ve kterých se účastní přípravy výzkumu Jupiteru se zaměřením na elektromagnetické detekce výbojů v jeho atmosféře, a především na elektromagnetickou radiaci v magnetosféře planety a na přípravy výzkumu jeho měsíců, zvláště měsíce Ganymedes. (Obr.: Analyzátor elektromagnetických vln vyvinutý v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i.) Vývojový tým z Astronomického ústavu AV ČR (AsÚ AV ČR) pro přístroj RPWI zajistil dodání dvojice speciálně navržených napájecích zdrojů s extrémně nízkým šumem. Přímý přístup k naměřeným datům z mise JUICE hodlají vědci z AsÚ AV ČR využít především k jejich srovnání s vlastním numerickým modelem popisujícím působení měsíců planety Jupiter (Ganymede, Europa, Callisto) na jeho rozsáhlou magnetosféru. Získané poznatky bude následně možné použít například k prohloubení znalostí o geologických vlastnostech a struktuře samotných měsíců Jupiteru. (Obr.: Napájecí zdroj přístroje RPWI vyvinutý v Astronomickém ústavu AV ČR, v.v.i.) Zakázky českých podniků Na vývoji a výrobě komponent pro přístroj RPWI se kromě uvedených výzkumných organizací podílela i řada českých firem. Pro analyzátor elektromagnetických vln vyvinutý vědci z ÚFA AV ČR zajišťovala kvalifikované osazení elektronických součástek, včetně příslušných testů kvality, brněnská firma G.L. Electronic; firmy Pragoboard z Prahy a Gatema PCB z Boskovic poté pro stejný přístroj podle návrhů vědců z ÚFA AV ČR vyrobily desky plošných spojů. Výzkumný a zkušební letecký ústav zajišťoval kontrolu a řízení kvality při vývoji a testování napájecího zdroje RPWI vyvinutého v AsÚ AV ČR, pro který rovněž G.L. Electronic zajistila kvalifikované úpravy ladicích komponent. (Obr.: Sonda JUICE se připravuje ke startu v kosmodromu ve Francouzské Guayaně, zdroj: ESA) Kromě vědeckých přístrojů se české firmy podílely i na vývoji samotné sondy. Pro anténu, která zajistí komunikaci mezi sondou JUICE a Zemí, dodala elektronickou jednotku firma BD Sensors-CSRC Space Division z Kroměříže a brněnská firma G.L. Electronic pro ni dodala kabelové svazky. Rovněž brněnská firma Frentech Aerospace realizovala kontrakty na dodání mechanismů pro rameno přístroje pro měření magnetického pole J-MAG, navigační kamery Nav Cam a mechanismu pro anténu podpovrchového radaru RIME. Odborníci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, v.v.i. testovali tepelné vlastnosti speciálního povlaku do kosmického prostoru, kterým je vybavena sonda JUICE. Na dalších dodávkách se podílely firmy 5M a SERENUM. (Obr.: Medium gain antenna, vyrobená ve spolupráci s českými firmami; zdroj: ESA) ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2023 výše 14,2 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA, tj. včetně příspěvků Ministerstva dopravy, dosáhne v roce 2023 výše 61,8 mil. EUR. (Obr.: Testování solárních panelů sondy JUICE s plochou 85m2; zdroj: ESA)

22. 3. 2023

Představení projektu EOSC-CZ

Dne 12. 4. 2023 bude představen aktuální stav implementace EOSC v České republice. Hlavním cílem akce je informovat vědeckou komunitu o klíčových aktivitách a směřování projektu IPs EOSC-CZ a jeho dopadů na rozvoj podpory European Open Science Cloud (EOSC) v ČR. Akce volně navazuje na EOSC Roadshow 2022. KDY: 12. 4. 2023, 9:00 – 17:00 hod. KDE: Vienna House Diplomat, Evropská 15, Praha Registrace je spuštěna. Webová stránka akce

16. 3. 2023

The canSERV project seeks Personalised Oncology and Molecular Tumour Board experts for European networks

15. 3. 2023

The canSERV Consortium announces its first Challenge-Call on “Advancing Personalised Oncology”.

22. 2. 2023

Cyprus and Qatar join BBMRI-ERIC as full and observer members

22. 2. 2023

V Senátu Parlamentu ČR proběhla konference věnovaná astronomii

Mezinárodní astronomická organizace ESO (European Southern Observatory) na sklonku loňského roku oslavila 60. výročí své existence a současně uplynulo 15 let od chvíle, kdy se jejím členem stala ČR. Při příležitosti těchto dvou výročí byla dne 21. února 2023 v Senátu Parlamentu ČR uspořádána konference nazvaná ČR v Evropské jižní observatoři. Záštitu nad akcí převzal prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., místopředseda Senátu Parlamentu ČR. Hosty byli mj. prof. Xavier Barcons, generální ředitel ESO, a prof. Linda Tacconi, předsedkyně Rady ESO. V úvodu programu jménem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vystoupila se svým projevem vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc. Vrchní ředitelka Wildová zmínila, že česká astronomická komunita sice není rozsáhlá, dosahuje však na mezinárodním poli velmi dobrých výsledků. Vstup ČR do ESO byl v roce 2007 pro její členy významným impulsem. Stál na počátku řady úspěšných českých astronomických projektů realizovaných za využití kapacit observatoří ESO v Chile, umožnil provoz společného česko-dánského teleskopu na observatoři La Silla a jeho důsledkem je i hostitelství centra dálkového řízení observatoře ALMA pro střední Evropu na pracovišti Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. v Ondřejově. Velmi úspěšný je pak společný program ESO a MŠMT, v jehož rámci ESO každoročně přijímá na svých pracovištích 3 české stážisty. Na sérii prezentací v Senátu Parlamentu ČR navázaly večer v pražském planetáriu přednášky pro širší odbornou i laickou veřejnost. Tématy byly nejnovější objevy v astronomii dosažené pomocí teleskopů ESO.

21. 2. 2023

eduroam dosáhl rekordního počtu 6,4 miliard připojení v roce 2022

V roce 2022 bylo přes eduroam zaznamenáno 6 400 000 000 (tedy 6,4 miliardy) připojení celosvětově. Jde o 70% nárůst oproti roku 2021. Po útlumu v covidových letech se situace zlepšuje. V současné době je eduroam akademickou a vědeckou obcí využíván na 35 856 místech ve 103 zemích světa. Uživatelé prostřednictvím eduroam získávají přístup k internetu bez ohledu na to, v jaké participující organizaci se nacházejí. Jde o bezpečnou WiFi infrastrukturu, kterou vyvíjí a provozuje mezinárodní výzkumná a vzdělávací komunita. V České republice se lze do bezdrátové sítě připojit na 1150 místech, zejména ve školách, výzkumných organizacích, a dokonce i na nádražích. V roce 2022 bylo realizováno 37,8 miliónů přístupů jednotlivých uživatelů. Zdroj: CESNET

15. 2. 2023

New podcast episode: ELSI Dialogues – Why ELSI Matters!