Aktuality

19. 12. 2022

Quality Talk: José Antonio López-Guerrero of IVO Biobank on achieving ISO 20387

15. 12. 2022

CELSPAC opening highlights biobanking’s importance for European climate policy

14. 12. 2022

Vláda ČR schválila financování velkých výzkumných infrastruktur v letech 2023–2026

Ve středu dne 14. prosince 2022 byl vládou ČR schválen nový víceletý finanční rámec podpory velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR. Návazně na výstupy pravidelného mezinárodního peer-review hodnocení uskutečněného v loňském roce pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) byly tak stanoveny politické orientace financování velkých výzkumných infrastruktur v nadcházejícím čtyřletém období. Účelová podpora MŠMT určená na úhradu provozních nákladů celkem 44 projektů velkých výzkumných infrastruktur dosáhne v roce 2023 výše takřka 2 mld. Kč. Komplementárně k tomu MŠMT podpoří velké výzkumné infrastruktury rovněž v jejich investičních záměrech, a to prostřednictvím specificky určených výzev Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), v němž jsou na nové akvizice velkých výzkumných infrastruktur v letech 2023–2026 alokovány bezmála 4 mld. Kč. Česká infrastruktura pro integrativní strukturní biologii Od mezinárodního peer-review hodnocení k rozhodnutí vlády ČR Přijetí rozhodnutí vlády ČR o financování velkých výzkumných infrastruktur předcházelo mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021, jež v daném formátu pořádalo MŠMT již potřetí, a to po předcházejících cyklech v letech 2014 a 2017. Metodický rámec hodnocení byl inspirován evaluačními postupy, jež využívá k monitoringu evropských výzkumně-infrastrukturních projektů Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), a zahraniční odborníci v jeho rámci posoudili kvalitativní úroveň velkých výzkumných infrastruktur prostřednictvím rozsáhlé škály monitorovacích indikátorů. Zaměřili se mj. na znalostní/technologickou expertízu velkých výzkumných infrastruktur; služby, které velké výzkumné infrastruktury poskytují uživatelským komunitám v režimu politiky otevřeného přístupu; výkonnost velkých výzkumných infrastruktur, co se týče jejich vědeckých a technologických výsledků; či na jejich socioekonomické přínosy a dopady. Výzkumná infrastruktura CzechNanoLab MŠMT podpoří výzkumné infrastruktury v ČR i v zahraničí MŠMT bude v souladu se schváleným usnesením vlády ČR pokračovat ve finanční podpoře 44 projektů velkých výzkumných infrastruktur provozovaných v oborových doménách fyzikálních věd, inženýrství, energetiky a environmentálních, biologických, lékařských, sociálních a humanitních věd. Nad rámec toho bude financována i národní e-infrastruktura ČR, poskytující výzkumné komunitě ty nejmodernější ICT, výpočetní a datové služby. Kromě provozu velkých výzkumných infrastruktur na území ČR bude z dotačního titulu velkých výzkumných infrastruktur podporováno také zapojení ČR do mezinárodních výzkumných infrastruktur nacházejících se mimo území ČR v dalších evropských státech, ve Spojených státech amerických či v Latinské Americe. Díky schválení financování velkých výzkumných infrastruktur bude zabezpečen mj. i výkon členství ČR v celkem 16 konsorciích evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), jichž je ČR členským státem, a vytvořeny předpoklady pro vstup do dalších nově ustavovaných konsorcií ERIC v budoucích letech. Česká národní e-infrastruktura e-INFRA CZ Co jsou velké výzkumné infrastruktury? Velké výzkumné infrastruktury jsou jedinečná vědecká zařízení poskytující výzkumným a inovačním komunitám unikátní zdroje znalostí, experimentální přístroje a další technické vybavení, stejně jako rozsáhlé kolekce vědeckých dat a souvisejících ICT nástrojů pro práci s nimi, které jsou nezbytné pro provádění průlomového základního výzkumu, posouvajícího hranice lidského poznání za dosud známé horizonty, i přelomového aplikovaného výzkumu, který vede k vývoji nových technologií uplatnitelných v inovacích. Velké výzkumné infrastruktury jsou provozovány na principu politiky otevřeného přístupu pro všechny jejich potenciální uživatele, a to nezávisle na jejich institucionálních afiliacích. MŠMT jsou v rámci specifického dotačního titulu velké výzkumné infrastruktury podporovány od roku 2010. Výzkumná infrastruktura CzeCOS Návrh financování velkých výzkumných infrastruktur v letech 2023–2026, který byl schválen vládou ČR, je k dispozici ke stažení zde. (.zip soubor)

13. 12. 2022

ESFRI diskutovalo Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám

Ve dnech 12 .– 13. prosince 2022 se virtuální cestou uskutečnilo 82. zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), expertní skupiny Evropské komise adresující stěžejní otázky evropské politiky výzkumných infrastruktur. Hlavním diskuzním bodem ESFRI byly tentokráte politické dokumenty vyjednané a přijaté v průběhu předsednictví ČR v Radě EU v 2. pol. roku 2022, a to zejména Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám. Tyto byly schváleny výzkumnou formací Rady EU pro konkurenceschopnost dne 2. prosince 2022, jako politické orientace k budoucímu rozvoji evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému, a přináší i řadu výzev, jimiž se bude ESFRI, sdružující delegace Evropské komise, členských států EU a států asociovaných k 9. rámcovému programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027), v nejbližší době zabývat. Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám Výzkumné infrastruktury náležely mezi stěžejní priority výzkumné agendy předsednictví ČR v Radě EU, přičemž Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám vyzdvihují roli výzkumných infrastruktur, jako nástroje k dosažení znalostních řešení velkých socioekonomických výzev evropské i globální relevance. Apelují na zajištění adekvátních podmínek pro dlouhodobě udržitelný rozvoj výzkumných infrastruktur. Akcentují potřebu dalšího sbližování výzkumně-infrastrukturní politiky na straně jedné s ostatními sektorovými politikami na straně druhé. Vyzývají k posílení digitální dimenze evropských výzkumných infrastruktur. Kladou důraz na intenzivní mezinárodní spolupráci na globální úrovni. V neposlední řadě Závěry Rady EU identifikují výzkumné infrastruktury jako součást evropského inovačního ekosystému a kritické infrastruktury EU, který přispívá k posilování konkurenceschopnosti EU, její odolnosti, post-pandemické obnově a zelené a digitální tranzici evropské ekonomiky. Aktualizace Cestovní mapy ESFRI Jako první ze stěžejních oblastí, kterými se bude ESFRI v dalších letech zabývat, je aktualizace Cestovní mapy ESFRI. Tato je stanovena pro rok 2025, přičemž předcházet jí bude zevrubný monitoring krajiny výzkumných infrastruktur v Evropě. Jeho cílem bude identifikovat jednak potenciál užší mezioborové spolupráce mezi již existujícími evropskými výzkumnými infrastrukturami, jakož i definice tematických oblastí, ve kterých Evropa ještě pokročilými výzkumnými infrastrukturami nedisponuje, a mohly by tak být reflektovány zcela novými projekty. Významná otázka k adresování ze strany ESFRI je i dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur, které se ve 2. pol. roku 2023 bude věnovat mj. i předsednictví Španělska v Radě EU. V neposlední řadě bude ESFRI věnovat pozornost i socioekonomickým přínosům, resp. dopadům investic do výzkumných infrastruktur. Reflektovány budou v rámci monitorovací praxe ESFRI věnující se hodnocení stavu implementace a výkonnosti evropských výzkumných infrastruktur. Aktualizace regulatorního rámce evropských výzkumných infrastruktur Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám přináší i řadu opatření, co do aktualizace regulatorního rámce pro provoz evropských výzkumných infrastruktur. Evropská komise se v roce 2023 zaměří jednak na aktualizaci Evropské charty přístupu k výzkumným infrastrukturám. Během příštího roku proběhne v gesci Evropské komise – v úzké spolupráci s ESFRI a s dalšími evropskými výzkumně-infrastrukturními stakeholdery – i zhodnocení zkušeností s dosavadní implementací právního rámce EU pro ustanovování konsorcií evropských výzkumných infrastruktur (ERIC). Konsorcií ERIC bylo v Evropě dosud založeno již celkem 25, a to s řadou dalších v procesu ustavování. ČR se jako členský stát prostřednictví Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a velkých výzkumných infrastruktur účastní 16 z nich. Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám (pdf) určují spolu s Brněnskou deklarací k rozvoji globálního ekosystému výzkumných infrastruktur (pdf) politické směřování, co se týče budoucího rozvoje výzkumných infrastruktur v EU. Na aktivity předsednictví ČR v Radě EU naváží jako nadcházející předsednické země Švédko a Španělsko, které si stanovily výzkumné infrastruktury jako jednu ze svých priorit.

8. 12. 2022

CESNET organizuje Workshop e-IRG o aktuálních otázkách velkých výzkumných e-infrastruktur v EU

V pondělí 12. a v úterý 13. prosince proběhne v Praze Workshop e-IRG zaměřený na velké výzkumné e-infrastruktury. Na účastníky čeká řada přednášek předních odborníků, s nimiž budou moci debatovat o nejžhavějších otázkách oboru. Skupina e-IRG (e-Infrastructure Reflection Group) je strategický mezinárodní orgán usilující o usnadnění integrace evropských výzkumných e-infrastruktur a souvisejících služeb v členských státech Evropské unie. Každoročně jsou svolávány dva workshopy pod záštitou příslušného předsednictví EU. Během českého předsednictví se organizace ujalo sdružení CESNET. Klíčovým tématem bude vliv energetické krize na fungování výzkumných e-infrastruktur v EU. „Tyto vyspělé e-infrastruktury nejsou důležité jenom pro podporu vědy a výzkumu, ale mají velký význam pro rozvoj celé společnosti a vzdělanosti. Rostoucí náklady na provoz způsobené drahými energiemi ohrožují jejich plnohodnotné fungování. Především menší výpočetní a datová centra univerzit, výzkumných středisek či knihoven se mohou ocitnout v kritické situaci, protože jejich rozpočty takový nárůst neutáhnou. Chceme evropským vládám vyslat vzkaz, že je nutné tuto situaci řešit,“ říká emeritní ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád, hlavní organizátor setkání za Českou republiku. Akce se zúčastní přes 120 delegátů z více než 30 zemí. Do Prahy přijede přibližně 60 účastníků, zbývající se připojí na dálku prostřednictvím videokonference. Za hostitelskou zemi workshop uvedou náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Radka Wildová a Jan Gruntorád ze sdružení CESNET. V úvodní sekci workshopu se bude hovořit o koordinaci a spolupráci mezi evropskými e-infrastrukturami. Diskuse by měla vyústit v předložení předběžné verze tzv. bílé knihy e-IRG 2022. Další tematická část se zaměří na datové infrastruktury a datová úložiště, které jsou nepostradatelnými součástmi vědecko-výzkumných infrastruktur založených na principech otevřené vědy. Evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) přinese propojení a otevřený přístup k evropským vědeckým datům, a usnadní tak práci vědcům a výzkumníkům. Závěrečná sekce je vyhrazena pro oblast interakce mezi daty, publikacemi a identifikátory. Správa výzkumných dat usiluje o zefektivnění postupů při práci s daty, při jejich shromažďování, evidenci, využití a zpřístupnění uživatelům na poli vědy a výzkumu v souladu s etickými FAIR přístupy. Ve středu 14. prosince na workshop naváže schůzka národních delegátů e-IRG. Zdroj: CESNET

6. 12. 2022

CESNET získal ocenění Česká hlava v kategorii Industrie za přenos obrazu a zvuku s minimálním zpožděním

Sdružení CESNET obdrželo titul Česká hlava, nejvyšší tuzemské vědecké ocenění. Odborná komise vyznamenala jeho řešení pro přenosy obrazu a zvuku přes počítačovou síť na velké vzdálenosti s mimořádně malým časovým zpožděním. Cenu Industrie společnosti IDEA StatiCa, která se v rámci soutěže Česká hlava uděluje za nejlepší podnikovou inovaci, převzal během včerejšího slavnostního galavečera v Praze vedoucí Oddělení technologií pro síťové aplikace sdružení CESNET dr. Sven Ubik, jehož tým oceněné řešení vytvořil. Zařízení pojmenované MVTP (Modular Video Transmission Platform) umožňuje přímou distanční spolupráci v oblastech kriticky citlivých na zpoždění komunikace, například v živé kultuře. „Naším cílem bylo přinést nové možnosti spolupráce, vzdělávání, interpretace a prezentace v kultuře. Chtěli jsme poskytnout více možností komunikace mezi umělci, učiteli a studenty, podpořit inovativní způsoby kulturní výměny na evropské úrovni a zároveň nabídnout atraktivní prezentaci hudby pro mladou generaci, abychom ji přitáhli do světa klasiky,“ říká Sven Ubik. Obvyklé zpoždění neboli latence videokonferencí se pohybuje okolo 200 milisekund a neumožňuje distanční spolupráci v živé kultuře. Samotné zpoždění šíření signálu v optických sítích v evropském měřítku dosahuje 10 až 20 milisekund, což je na samé hranici použitelnosti pro souhru hudebníků na dálku. Vznikla proto myšlenka vytvořit zařízení pro přenosy obrazu a zvuku, které by dokázalo pracovat s minimálním přidaným zpožděním. Výsledkem je přenosové zařízení, které snižuje zpoždění vysílače a přijímače včetně komprese a dekomprese obrazu na 1 až 3 milisekundy. Kvalita obrazu přitom překračuje standard HDTV produkce. Obdobný výrobek není na světovém trhu k dispozici. Zařízení sdružení CESNET umožňuje zcela novou formu spolupráce a kulturní výměny, šetří čas i cestovní náklady. Příkladem je propojení cenných historických hudebních nástrojů na dálku anebo distanční souhra hudebníků s varhaníkem, jehož nástroj nelze přemísťovat. „Komunikace mezi hudebníky napříč Evropou je významná pro sdílení různých interpretací a obohacování zkušeností. Jde o součást evropského nehmotného kulturního dědictví,“ vysvětluje Sven Ubik a dodává: „Otevírá se před námi široké spektrum možností. Například je reálné pořádat přijímací zkoušky na dálku, které mohou zvýšit kvalitu programu Erasmus, protože odpadne současná praxe zasílání zvukových záznamů, případně uchazeči nebudou muset utrácet za cesty na velké vzdálenosti.“ Hudební sféra není jedinou, ve které zařízení MVTP nachází uplatnění. Nízkolatenční přenosy byly využity pro distanční vyšetření hlasu, pro přenosy lékařských operací s možností komunikace s chirurgem anebo pro distanční spolupráci s využitím sdílených 3D modelů. Technologie umožnila přeshraniční spolupráci mezi institucemi, byla využita na mezinárodních workshopech NPAPW o podpoře spolupráce v živé kultuře i během projektů nadnárodních akademických internetových sítí, jakými jsou GÉANT v Evropě, Internet2 v USA a APAN v Asii. Realizace hudebních představení je přesto nejčastější. V poslední době šlo například o koncert pořádaný začátkem července u příležitosti zahájení předsednictví České republiky v Radě EU, který symbolicky propojil Českou republiku a Belgii. Koncert proběhl současně v sále HAMU v Praze a v prostorech LUCA School of Arts v Lovani. Technologie MVTP propojila i české hudebníky v Praze a slovenské hudebníky v Košicích při společném benefičním koncertu na pomoc Ukrajině v březnu letošního roku. Na koncertu byly použity tři souběžné nízkolatenční obrazové přenosy. Jiný koncert spojil hudebníky v průběhu festivalů Pražské klarinetové dny na HAMU v Praze a Sommerakademie na Univerzitě hudebních a dramatických umění ve Vídni. V roce 2020 CESNET realizoval koncert k uctění památky faráře Josefa Toufara. Technologie umožnila společné představení hudebníků ve čtyřech kostelech v Praze symbolicky orientovaných na ramenech pomyslného kříže. Při příležitosti udělení Ceny Václava Havla za lidská práva v roce 2018 byl uspořádán koncert propojující hudebníky a publikum mezi Prahou a Bratislavou. V roce 2016 technologie umožnila společné představení dvou varhaníků, Jaroslava Tůmy v Brně a Jona Skogstada v Trondheimu, na vzdálenost více než 2 tisíc kilometrů. Za příspěvek ke spolupráci v živé kultuře v evropském měřítku byly technologie MVTP a její využití v roce 2020 oceněny organizací Europa Nostra a Evropskou komisí cenou Europa Nostra Award / Creative Europe Award. Vývoj zařízení MVTP proběhl v České republice v rámci projektů Distanční spolupráce v uměleckém vzdělávání s využitím moderních přenosových technologií (TL01000106) a Zařízení pro nízkolatenční přenosy obrazu ve formátu JPEG XS (FW01010230), podpořených Technologickou agenturou ČR v programech ÉTA a TREND, a také ve vlastním výzkumu a vývoji sdružení CESNET. Na uvedených projektech CESNET spolupracoval s Hudební a taneční fakultou Akademie múzických umění v Praze a společnostmi DISK Systems a AV MEDIA. Jak funguje MVTP de o samostatné zařízení, tedy bez PC a softwaru, které je snadno použitelné i pro pracovníky mimo odvětví IT. Je založené na programovatelném hradlovém poli FPGA a využívá unikátní řešení přijímače s nízkou latencí, tvořené obvodovým zapojením na desce plošných spojů a číslicovým návrhem v jazyce VHDL. Jednotka umožnuje přenášet obraz podle varianty v rozlišení HD nebo 4K s kompresí typu TICO nebo JPEG XS. Přenos je vždy obousměrný. V porovnání s PC a softwarem má zařízení vysokou energetickou účinnost a umožňuje trvalý provoz i v plné zátěži při využití pasivního chlazení. Je proto zcela tiché a vhodné pro koncertní síně či nahrávací studia. Zařízení MVTP pro nízkolatenční přenosy Další příklady využití zařízení jsou na stránce: http://mvtp.cesnet.cz Oceněný tým Oddělení technologií pro síťové aplikace sdružení CESNET (zleva: Jiří Melnikov, Matěj Bartík, Sven Ubik, Jakub Halák, Martin Kolbe) Zdroj: CESNET

4. 12. 2022

Dva dny s projektem FAIR

Vedení jedné z největších Velkých výzkumných infrastruktur (LRI) budovaných v současnosti v Evropě, urychlovačové laboratoře FAIR, strávilo 24. a 25. listopadu v České republice dva hektické dny. … Vědecký ředitel prof. Paolo Giubellino a technický ředitel pan Jörg Blaurock přijeli na pozvání projektu FAIR-CZ, který zaštiťuje český příspěvek k budování FAIRu. První den proběhlo setkání s několika desítkami studentů a pracovníků FJFI ČVUT v Praze v její aule, kde je uvítali proděkan FJFI doc. Jan Čepila, dále RNDr. Andrej Kugler, CSc., vedoucí projektu FAIR-CZ, a RNDr. Petr Chaloupka, PhD., vedoucí skupiny FAIR-CZ na FJFI. Prof. P. Giubellino a pan J. Blaurock zde představili projekt jako celek, Dr. Pradeep Gosh mluvil o možnostech stáží studentů a vědeckých pracovníků z České republiky ve FAIRu díky programu GET_INvolved. Následně se v pátek 25. listopadu ve vile Lanna v pražských Dejvicích konalo zasedání mezinárodního výboru (SAC) projektu FAIR-CZ II, který je aktuálně běžícím českým příspěvkem k výstavbě infrastruktury FAIR, přítomni zde byli rovněž členové SACu prof. James Rittman a prof. Joachim Stroth. Pánové J. Blaurock a P. Gosh využili volný čas k jednání o možnostech dodávek high-tech zařízení z České republiky do FAIR. Oba navštívili řežský výzkumný areál, nejprve dílny Centra výzkumu Řež (CVŘ), kde se setkali s jedním z jednatelů CVŘ Ing. Petrem Březinou. Prohlédli si také dvě pracoviště v areálu urychlovačů ÚJF AV ČR: Laboratoř Tandetronu a Laboratoř urychlovačové hmotnostní spektrometrie se zařízením MILEA. Svou cestu završili návštěvou pracoviště společnosti Vakuum Praha. Prof. Paolo Giubellino při své přednášce na FJFI ČVUT v Praze Poté opět ve vile Lanna následoval podpis smluv o výměně studentů a výzkumných pracovníků mezi infrastrukturou FAIR a třemi českými institucemi: Ústavem jaderné fyziky AV ČR, zastoupeným ředitelem ÚJF Ing. Ondřejem Svobodou, PhD. a vedoucím projektu FAIR-CZ RNDr. Andrejem Kuglerem, CSc., Českým vysokým učením technickým v Praze, zastoupeným rektorem doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc., a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, zastoupenou doc. Vítem Procházkou, PhD. Za infrastrukturu FAIR smlouvu podepsali ředitelé P. Giubellino a J. Blaurock. U ceremoniálu byla přítomna rovněž místopředsedkyně AV ČR Ing. Ilona Müllerová, DrSc. Podle vědeckého ředitele FAIR prof. P. Giubellina je jedním z hlavních úkolů infrastruktury FAIR zajistit školení a možnosti rozvoje mladým vědcům a inženýrům. Následná diskuse se týkala mj. případného časového a finančního dopadu přerušení spolupráce s Ruskem na stavbě FAIRu. Podle J. Blaurocka sice toto určité problémy projektu způsobilo, ale projeví se pouze určitým zdržením stavby, nikoliv zásadně. Účastníci slavnostního ceremoniálu ve vile Lanna: zleva J. Blaurock, P. Giubellino, V. Petráček, I. Müllerová, O. Svoboda, V. Procházka, A. Kugler FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) je mezinárodní laboratoří pro výzkum antiprotonů a iontů, budovanou ve spolupráci s partnery z mnoha zemí. Jde o jeden z největších světových projektů výstavby center pro mezinárodní špičkový výzkum. FAIR je budován v návaznosti na Německé národní centrum GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung v Darmstadtu. Česká republika je přidruženým členem FAIR. Koordinaci spolupráce s velkou výzkumnou infrastrukturou FAIR zajišťuje Ústav jaderné fyziky AV ČR a na spolupráci se dále podílí také ČVUT v Praze, Univerzita Karlova, Slezská univerzita v Opavě a nově Palackého univerzita v Olomouci. Jádrem velké výzkumné infrastruktury FAIR je světové unikátní částicový urychlovač s obvodem 1100 m. Na projektu se přímo podílí devět zemí, své experimenty zde v příštích letech plánují tři tisícovky vědců z 53 zemí včetně ČR, která dodává rovněž část technologického vybavení (v rámci projektů FAIR-CZ a FAIR-CZ II). Experimentální spolupráce budou probíhat ve čtyřech hlavních oblastech, nazvaných NUSTAR (Nuclear Structure, Astrophysics and Reactions), CBM (Compressed Baryonic Matter), PANDA (Antiproton Annihilation in Darmstadt) a APPA (Atomic, Plasma Physics and Applications). Data z experimentů budou shromažďována a analyzována v jednom z energeticky nejúspornějších počítačových center na světě, jehož jádrem je superpočítač Green IT Cube, používat bude i speciálně uzpůsobené vodní chlazení počítačových komponentů. Zdroj: ÚJF AV ČR a ČVUT v Praze

29. 11. 2022

Ve FN Brno probíhá hodnocení buněčné terapie vyvinuté infrastrukturou CZECRIN pro pacienty s nemocí motýlích křídel

Ve spolupráci Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno byla zahájena akademická klinická studie pro pacienty s vzácným vrozeným onemocněním epidermolysis bullosa (EB) známým také jako nemoc motýlích křídel. Cílem klinického hodnocení je ověřit bezpečnost léčivého přípravku a získat první informace o tom, nakolik podávaná buněčná terapie podporuje hojení chronických ran. Léčivý přípravek buněčné terapie tvoří tzv. mezenchymální stromální buňky (MSC). Tyto buňky v lidském organismu napomáhají opravám poškozených tkání a usměrňují přehnané funkce imunitního systému. Podle dosavadního výzkumu mají MSC hojivý potenciál u akutních i chronických ran různého původu. Na vývoji přípravku pracovali několik let odborníci z pracoviště Advanced Cell Immunotherapy Unit (ACIU) při Farmakologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kteří v „čistých prostorách“ (GMP) připravují léčivý přípravek MSC z tukové tkáně zdravých dobrovolníku. Klinickou studii realizuje tým lékařů a sester z Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno a EB Centra při Dětském kožním oddělení Pediatrické kliniky FN Brno. V polovině října 2022 byl léčivý přípravek podán prvnímu pacientovi. Po nezbytném 24hodinovém pozorování byl muž v dobrém stavu propuštěn z nemocnice domů a pravidelně bude docházet na další kontroly a k opakovanému podání přípravku. Ve studii bude sledován po dobu jednoho roku. Do konce roku 2022 a na počátku roku 2023 bude přípravek podán dalším třem pacientům, poté proběhne první analýza bezpečnosti léčby a v případě příznivých výsledků budou do studie zařazeni další pacienti. Výše zmíněná klinická studie vznikla za podpory pacientské organizace DEBRA ČR, z.ú. Epidermolysis bullosa Epidermolysis bullosa je genetické onemocnění, jehož příčinou jsou změny (mutace) v genech pro specifické bílkoviny pojivové tkáně. Následkem mutací je narušena soudržnost jednotlivých vrstev kůže, sliznic a vnitřních orgánů. Kauzální léčba není dostupná, péče o pacienta je zaměřena hlavně na péči o velmi křehkou kůži, očistu ran, podporu jejich hojení a prevenci infekce. Zdroj: tisková zpráva CZECRIN