Aktuality

6. 12. 2022

CESNET získal ocenění Česká hlava v kategorii Industrie za přenos obrazu a zvuku s minimálním zpožděním

Sdružení CESNET obdrželo titul Česká hlava, nejvyšší tuzemské vědecké ocenění. Odborná komise vyznamenala jeho řešení pro přenosy obrazu a zvuku přes počítačovou síť na velké vzdálenosti s mimořádně malým časovým zpožděním. Cenu Industrie společnosti IDEA StatiCa, která se v rámci soutěže Česká hlava uděluje za nejlepší podnikovou inovaci, převzal během včerejšího slavnostního galavečera v Praze vedoucí Oddělení technologií pro síťové aplikace sdružení CESNET dr. Sven Ubik, jehož tým oceněné řešení vytvořil. Zařízení pojmenované MVTP (Modular Video Transmission Platform) umožňuje přímou distanční spolupráci v oblastech kriticky citlivých na zpoždění komunikace, například v živé kultuře. „Naším cílem bylo přinést nové možnosti spolupráce, vzdělávání, interpretace a prezentace v kultuře. Chtěli jsme poskytnout více možností komunikace mezi umělci, učiteli a studenty, podpořit inovativní způsoby kulturní výměny na evropské úrovni a zároveň nabídnout atraktivní prezentaci hudby pro mladou generaci, abychom ji přitáhli do světa klasiky,“ říká Sven Ubik. Obvyklé zpoždění neboli latence videokonferencí se pohybuje okolo 200 milisekund a neumožňuje distanční spolupráci v živé kultuře. Samotné zpoždění šíření signálu v optických sítích v evropském měřítku dosahuje 10 až 20 milisekund, což je na samé hranici použitelnosti pro souhru hudebníků na dálku. Vznikla proto myšlenka vytvořit zařízení pro přenosy obrazu a zvuku, které by dokázalo pracovat s minimálním přidaným zpožděním. Výsledkem je přenosové zařízení, které snižuje zpoždění vysílače a přijímače včetně komprese a dekomprese obrazu na 1 až 3 milisekundy. Kvalita obrazu přitom překračuje standard HDTV produkce. Obdobný výrobek není na světovém trhu k dispozici. Zařízení sdružení CESNET umožňuje zcela novou formu spolupráce a kulturní výměny, šetří čas i cestovní náklady. Příkladem je propojení cenných historických hudebních nástrojů na dálku anebo distanční souhra hudebníků s varhaníkem, jehož nástroj nelze přemísťovat. „Komunikace mezi hudebníky napříč Evropou je významná pro sdílení různých interpretací a obohacování zkušeností. Jde o součást evropského nehmotného kulturního dědictví,“ vysvětluje Sven Ubik a dodává: „Otevírá se před námi široké spektrum možností. Například je reálné pořádat přijímací zkoušky na dálku, které mohou zvýšit kvalitu programu Erasmus, protože odpadne současná praxe zasílání zvukových záznamů, případně uchazeči nebudou muset utrácet za cesty na velké vzdálenosti.“ Hudební sféra není jedinou, ve které zařízení MVTP nachází uplatnění. Nízkolatenční přenosy byly využity pro distanční vyšetření hlasu, pro přenosy lékařských operací s možností komunikace s chirurgem anebo pro distanční spolupráci s využitím sdílených 3D modelů. Technologie umožnila přeshraniční spolupráci mezi institucemi, byla využita na mezinárodních workshopech NPAPW o podpoře spolupráce v živé kultuře i během projektů nadnárodních akademických internetových sítí, jakými jsou GÉANT v Evropě, Internet2 v USA a APAN v Asii. Realizace hudebních představení je přesto nejčastější. V poslední době šlo například o koncert pořádaný začátkem července u příležitosti zahájení předsednictví České republiky v Radě EU, který symbolicky propojil Českou republiku a Belgii. Koncert proběhl současně v sále HAMU v Praze a v prostorech LUCA School of Arts v Lovani. Technologie MVTP propojila i české hudebníky v Praze a slovenské hudebníky v Košicích při společném benefičním koncertu na pomoc Ukrajině v březnu letošního roku. Na koncertu byly použity tři souběžné nízkolatenční obrazové přenosy. Jiný koncert spojil hudebníky v průběhu festivalů Pražské klarinetové dny na HAMU v Praze a Sommerakademie na Univerzitě hudebních a dramatických umění ve Vídni. V roce 2020 CESNET realizoval koncert k uctění památky faráře Josefa Toufara. Technologie umožnila společné představení hudebníků ve čtyřech kostelech v Praze symbolicky orientovaných na ramenech pomyslného kříže. Při příležitosti udělení Ceny Václava Havla za lidská práva v roce 2018 byl uspořádán koncert propojující hudebníky a publikum mezi Prahou a Bratislavou. V roce 2016 technologie umožnila společné představení dvou varhaníků, Jaroslava Tůmy v Brně a Jona Skogstada v Trondheimu, na vzdálenost více než 2 tisíc kilometrů. Za příspěvek ke spolupráci v živé kultuře v evropském měřítku byly technologie MVTP a její využití v roce 2020 oceněny organizací Europa Nostra a Evropskou komisí cenou Europa Nostra Award / Creative Europe Award. Vývoj zařízení MVTP proběhl v České republice v rámci projektů Distanční spolupráce v uměleckém vzdělávání s využitím moderních přenosových technologií (TL01000106) a Zařízení pro nízkolatenční přenosy obrazu ve formátu JPEG XS (FW01010230), podpořených Technologickou agenturou ČR v programech ÉTA a TREND, a také ve vlastním výzkumu a vývoji sdružení CESNET. Na uvedených projektech CESNET spolupracoval s Hudební a taneční fakultou Akademie múzických umění v Praze a společnostmi DISK Systems a AV MEDIA. Jak funguje MVTP de o samostatné zařízení, tedy bez PC a softwaru, které je snadno použitelné i pro pracovníky mimo odvětví IT. Je založené na programovatelném hradlovém poli FPGA a využívá unikátní řešení přijímače s nízkou latencí, tvořené obvodovým zapojením na desce plošných spojů a číslicovým návrhem v jazyce VHDL. Jednotka umožnuje přenášet obraz podle varianty v rozlišení HD nebo 4K s kompresí typu TICO nebo JPEG XS. Přenos je vždy obousměrný. V porovnání s PC a softwarem má zařízení vysokou energetickou účinnost a umožňuje trvalý provoz i v plné zátěži při využití pasivního chlazení. Je proto zcela tiché a vhodné pro koncertní síně či nahrávací studia. Zařízení MVTP pro nízkolatenční přenosy Další příklady využití zařízení jsou na stránce: http://mvtp.cesnet.cz Oceněný tým Oddělení technologií pro síťové aplikace sdružení CESNET (zleva: Jiří Melnikov, Matěj Bartík, Sven Ubik, Jakub Halák, Martin Kolbe) Zdroj: CESNET

4. 12. 2022

Dva dny s projektem FAIR

Vedení jedné z největších Velkých výzkumných infrastruktur (LRI) budovaných v současnosti v Evropě, urychlovačové laboratoře FAIR, strávilo 24. a 25. listopadu v České republice dva hektické dny. … Vědecký ředitel prof. Paolo Giubellino a technický ředitel pan Jörg Blaurock přijeli na pozvání projektu FAIR-CZ, který zaštiťuje český příspěvek k budování FAIRu. První den proběhlo setkání s několika desítkami studentů a pracovníků FJFI ČVUT v Praze v její aule, kde je uvítali proděkan FJFI doc. Jan Čepila, dále RNDr. Andrej Kugler, CSc., vedoucí projektu FAIR-CZ, a RNDr. Petr Chaloupka, PhD., vedoucí skupiny FAIR-CZ na FJFI. Prof. P. Giubellino a pan J. Blaurock zde představili projekt jako celek, Dr. Pradeep Gosh mluvil o možnostech stáží studentů a vědeckých pracovníků z České republiky ve FAIRu díky programu GET_INvolved. Následně se v pátek 25. listopadu ve vile Lanna v pražských Dejvicích konalo zasedání mezinárodního výboru (SAC) projektu FAIR-CZ II, který je aktuálně běžícím českým příspěvkem k výstavbě infrastruktury FAIR, přítomni zde byli rovněž členové SACu prof. James Rittman a prof. Joachim Stroth. Pánové J. Blaurock a P. Gosh využili volný čas k jednání o možnostech dodávek high-tech zařízení z České republiky do FAIR. Oba navštívili řežský výzkumný areál, nejprve dílny Centra výzkumu Řež (CVŘ), kde se setkali s jedním z jednatelů CVŘ Ing. Petrem Březinou. Prohlédli si také dvě pracoviště v areálu urychlovačů ÚJF AV ČR: Laboratoř Tandetronu a Laboratoř urychlovačové hmotnostní spektrometrie se zařízením MILEA. Svou cestu završili návštěvou pracoviště společnosti Vakuum Praha. Prof. Paolo Giubellino při své přednášce na FJFI ČVUT v Praze Poté opět ve vile Lanna následoval podpis smluv o výměně studentů a výzkumných pracovníků mezi infrastrukturou FAIR a třemi českými institucemi: Ústavem jaderné fyziky AV ČR, zastoupeným ředitelem ÚJF Ing. Ondřejem Svobodou, PhD. a vedoucím projektu FAIR-CZ RNDr. Andrejem Kuglerem, CSc., Českým vysokým učením technickým v Praze, zastoupeným rektorem doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc., a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, zastoupenou doc. Vítem Procházkou, PhD. Za infrastrukturu FAIR smlouvu podepsali ředitelé P. Giubellino a J. Blaurock. U ceremoniálu byla přítomna rovněž místopředsedkyně AV ČR Ing. Ilona Müllerová, DrSc. Podle vědeckého ředitele FAIR prof. P. Giubellina je jedním z hlavních úkolů infrastruktury FAIR zajistit školení a možnosti rozvoje mladým vědcům a inženýrům. Následná diskuse se týkala mj. případného časového a finančního dopadu přerušení spolupráce s Ruskem na stavbě FAIRu. Podle J. Blaurocka sice toto určité problémy projektu způsobilo, ale projeví se pouze určitým zdržením stavby, nikoliv zásadně. Účastníci slavnostního ceremoniálu ve vile Lanna: zleva J. Blaurock, P. Giubellino, V. Petráček, I. Müllerová, O. Svoboda, V. Procházka, A. Kugler FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) je mezinárodní laboratoří pro výzkum antiprotonů a iontů, budovanou ve spolupráci s partnery z mnoha zemí. Jde o jeden z největších světových projektů výstavby center pro mezinárodní špičkový výzkum. FAIR je budován v návaznosti na Německé národní centrum GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung v Darmstadtu. Česká republika je přidruženým členem FAIR. Koordinaci spolupráce s velkou výzkumnou infrastrukturou FAIR zajišťuje Ústav jaderné fyziky AV ČR a na spolupráci se dále podílí také ČVUT v Praze, Univerzita Karlova, Slezská univerzita v Opavě a nově Palackého univerzita v Olomouci. Jádrem velké výzkumné infrastruktury FAIR je světové unikátní částicový urychlovač s obvodem 1100 m. Na projektu se přímo podílí devět zemí, své experimenty zde v příštích letech plánují tři tisícovky vědců z 53 zemí včetně ČR, která dodává rovněž část technologického vybavení (v rámci projektů FAIR-CZ a FAIR-CZ II). Experimentální spolupráce budou probíhat ve čtyřech hlavních oblastech, nazvaných NUSTAR (Nuclear Structure, Astrophysics and Reactions), CBM (Compressed Baryonic Matter), PANDA (Antiproton Annihilation in Darmstadt) a APPA (Atomic, Plasma Physics and Applications). Data z experimentů budou shromažďována a analyzována v jednom z energeticky nejúspornějších počítačových center na světě, jehož jádrem je superpočítač Green IT Cube, používat bude i speciálně uzpůsobené vodní chlazení počítačových komponentů. Zdroj: ÚJF AV ČR a ČVUT v Praze

29. 11. 2022

Ve FN Brno probíhá hodnocení buněčné terapie vyvinuté infrastrukturou CZECRIN pro pacienty s nemocí motýlích křídel

Ve spolupráci Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno byla zahájena akademická klinická studie pro pacienty s vzácným vrozeným onemocněním epidermolysis bullosa (EB) známým také jako nemoc motýlích křídel. Cílem klinického hodnocení je ověřit bezpečnost léčivého přípravku a získat první informace o tom, nakolik podávaná buněčná terapie podporuje hojení chronických ran. Léčivý přípravek buněčné terapie tvoří tzv. mezenchymální stromální buňky (MSC). Tyto buňky v lidském organismu napomáhají opravám poškozených tkání a usměrňují přehnané funkce imunitního systému. Podle dosavadního výzkumu mají MSC hojivý potenciál u akutních i chronických ran různého původu. Na vývoji přípravku pracovali několik let odborníci z pracoviště Advanced Cell Immunotherapy Unit (ACIU) při Farmakologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, kteří v „čistých prostorách“ (GMP) připravují léčivý přípravek MSC z tukové tkáně zdravých dobrovolníku. Klinickou studii realizuje tým lékařů a sester z Kliniky popálenin a plastické chirurgie FN Brno a EB Centra při Dětském kožním oddělení Pediatrické kliniky FN Brno. V polovině října 2022 byl léčivý přípravek podán prvnímu pacientovi. Po nezbytném 24hodinovém pozorování byl muž v dobrém stavu propuštěn z nemocnice domů a pravidelně bude docházet na další kontroly a k opakovanému podání přípravku. Ve studii bude sledován po dobu jednoho roku. Do konce roku 2022 a na počátku roku 2023 bude přípravek podán dalším třem pacientům, poté proběhne první analýza bezpečnosti léčby a v případě příznivých výsledků budou do studie zařazeni další pacienti. Výše zmíněná klinická studie vznikla za podpory pacientské organizace DEBRA ČR, z.ú. Epidermolysis bullosa Epidermolysis bullosa je genetické onemocnění, jehož příčinou jsou změny (mutace) v genech pro specifické bílkoviny pojivové tkáně. Následkem mutací je narušena soudržnost jednotlivých vrstev kůže, sliznic a vnitřních orgánů. Kauzální léčba není dostupná, péče o pacienta je zaměřena hlavně na péči o velmi křehkou kůži, očistu ran, podporu jejich hojení a prevenci infekce. Zdroj: tisková zpráva CZECRIN

25. 11. 2022

Ocenění za celoživotní dílo Janu Gruntorádovi

Na  slavnostním vyhlášení výsledků 17. ročníku prestižní ankety Křišťálová Lupa byl oceněn i emeritní ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád, a to za celoživotní přínos českému internetu. Cenu za celou českou internetovou komunitu Janu Gruntorádovi předali výkonný ředitel CZ.NIC Ondřej Filip, ředitel sdružení NIX.CZ Adam Golecký, předseda představenstva sdružení CESNET Miroslav Tůma a šéfredaktor internetového deníku Lupa.cz David Slížek. Záznam z akce

23. 11. 2022

MŠMT pokračuje ve financování kosmického výzkumu a vývoje v rámci ESA

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pokračuje ve financování programů Evropské kosmické agentury (ESA) v oblastech výzkumu a vývoje s příspěvkem ve výši až 360 mil. Kč ročně. MŠMT se k dalšímu financování zavázalo při příležitosti zasedání Rady ESA na ministerské úrovni CM22, které se uskutečnilo ve dnech 22.– 23. listopadu 2022 v Paříži. Příspěvek MŠMT na Vědecký program a Základní aktivity ESA postupně vzroste z 9,4 mil. EUR v roce 2022 až k 10,8 mil. EUR v roce 2025. Postupné navyšování je v zájmu umožnit v současném prostředí vysoké inflace přípravu vědeckých misí ESA v plánované frekvenci. České výzkumné instituce a podniky se v současnosti zapojují např. do misí Solar Orbiter, JUICE, ATHENA, PLATO, Comet Interceptor, eXTP anebo ARIEL. MŠMT taktéž prodloužilo svůj závazek přispívat do programu PRODEX určeného na vývoj vědeckých přístrojů k výzkumu kosmu ve výši 2,3 mil. EUR ročně až do roku 2028. Účast ČR v programu PRODEX umožňuje českým výzkumným pracovištím zapojovat se ve spolupráci s podniky do špičkových vědeckých projektů s využitím nejnáročnějších technologií, které dále pomáhají rozvoji českého kosmického průmyslu. MŠMT bude dále přispívat i na provoz Kosmického centra v Guyaně, tj. kritické infrastruktury umožňující Evropě nezávislost v přístupu do vesmíru, ve výši kolem 0,8 mil. EUR ročně. Dále bude MŠMT financovat účast ČR v programu Space Safety zaměřeném na vývoj evropského systému kosmického zabezpečení, ve kterém bude možné využívat poznatky ze základního výzkumu v oborech sluneční fyziky, výzkumu blízko-zemních objektů anebo technologií pro sledování kosmické tříště. Příspěvek MŠMT umožní i zapojení ČR do přípravy mise VIGIL zaměřené na operativní sledování kosmického počasí. Účelem služby je snižovat náklady na bezpečnost zejména kosmické infrastruktury v okolí planety Země. Příspěvek MŠMT do tohoto programu bude činit celkem 1,5 mil. EUR. Cílem ESA je zajišťovat a podporovat spolupráci mezi evropskými státy v oblasti kosmického výzkumu a technologií za výlučně mírovými účely a jejich kosmických aplikací s úmyslem jejich využití pro vědecké účely a pro funkční systémy kosmických aplikací. ESA vznikla v roce 1975. ČR je její členskou zemí od roku 2008. Koordinací spolupráce ČR s ESA je pověřeno Ministerstvo dopravy, které financuje další programy ESA tzv. blízké průmyslovým cílům, a to v souhrnné výši cca 1,2 mld. Kč ročně. Programy ESA v oblastech výzkumu a vývoje financuje MŠMT, které za ně i věcně odpovídá. Ministerská rada ESA CM22 (zdroj: ESA)

14. 11. 2022

Giuseppe Ippolito – General Director for Research and Innovation in Healthcare – Ministry of Health – closes BBMRI-ERIC Paediatrics event

14. 11. 2022

ESBB and BBMRI-ERIC formalise closer collaboration

11. 11. 2022

Save the date for Europe Biobank Week 2023, Bologna, 25-28 April 2023