Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 7. listopadu 2022 do 12:00. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. CERN Injectors Complex Beam Stopper (Image: CERN)
Od 19.října do pátku 21. října se v Brně koná Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách (International Conference on Research Infrastructures – ICRI 2022). Jedná se o největší a nejvýznamnější konferenci výzkumné agendy programu předsednictví ČR v Radě EU. Klíčovými tématy jsou přínosy výzkumných infrastruktur ve světle koronavirové pandemie či energetické krize, mezinárodní spolupráce výzkumných infrastruktur či jejich socioekonomické dopady. Na konferenci je přítomných téměř 450 účastníků včetně zástupců Evropské kosmické agentury, Evropské laboratoře molekulární biologie a dalších světových výzkumných institucí, další zájemci se mohou připojit dálkově. ICRI je globálním fórem k vedení strategických diskuzí o politice výzkumných infrastruktur a jejich přínosech a dopadech na další sektorové domény. Organizuje ji jednou za dva roky Evropská komise a hostitelská země, což je v letošním roce ČR. „Jsem velice rád, že právě v roce, kdy předsedáme Radě EU, organizujeme tak významnou mezinárodní konferenci, jakou je ICRI. Můžeme tak na nejvyšší evropské a globální úrovni projednat politiku výzkumných infrastruktur a jejich příspěvek k řešení takzvaných velkých společenských výzev, jakými jsou pandemie infekčních onemocnění, změna klimatu a zmírňování jejího dopadu na životní prostředí anebo digitalizace naší společnosti a ekonomiky,“ uvedl při zahájení konference ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš zahajuje mezinárodní konferenci ICRI. Na konferenci vystoupí téměř 100 řečníků a k aktuálním tématům se kromě dalších významných účastníků vyjádří například generální ředitelka Evropské laboratoře molekulární biologie Edith Heard, ředitel Evropské jižní observatoře Xavier Barcons, ředitel evropského Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví Pierre Delsaux. „Velice vítám příležitost k posílení vědecké spolupráce, kterou za účasti mezinárodních partnerů z celého světa přináší konference ICRI 2022. Evropská komise, v koordinaci se členskými státy EU, investuje do výzkumných infrastruktur prostřednictvím rámcového programu Horizont Evropa. Tyto výzkumné infrastruktury umožňují průlomové vědecké objevy a jsou nástrojem pro inovace založené na znalostech, excelenci podporující inkluzivitu, i regionální rozvoj. Projekt Extreme Light Infrastructure, který byl nedávno slavnostně připomenut, je pouze jedním z vynikajících příkladů kombinace evropských investic pro podporu globální vědecké spolupráce,“ uvedla Mariya Gabriel, evropská komisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež. Součástí širšího programu konference je téměř 40 doprovodných akcí, mezi které patří slavnostní otevření nové Biobanky CELSPAC nebo prohlídka výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Absolutní novinkou v historii ICRI je „Citizen Programme“ připravený společně s Hvězdárnou a planetáriem Brno, VIDA! science centrem Brno a spolkem Science Party Brno, který je určen i pro širší veřejnost a za cíl si klade zpřístupnit zájemcům vědecká témata populární formou. Jedním z průvodců bude i moderátor a aktivní účastník konference Daniel Stach, nejmladší laureát, jemuž Akademie věd ČR udělila medaili Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy. Konferenci ICRI moderuje nejmladší laureát, jemuž AV ČR udělila medaili za popularizaci vědy, Daniel Stach. Letošní ročník ICRI uspořádala jako lokální hostitel Masarykova univerzita ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Středoevropským technologickým institutem a Generálním ředitelstvím pro výzkum a inovace Evropské komise. Finančně byla konference podpořena z rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa. Před samotnou konferencí se v Brně uskutečnilo také zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Zájemci o distanční účast na konferenci se mohou připojit po registraci přes link: https://icri2022.gcon.me/registration/2-online-participant-registration-icri-2022 Na konferenci je přítomných téměř 450 účastníků. Bližší informace o ICRI naleznete na internetových stránkách konference www.icri2022.cz a Twitteru @icri2022 s využitím hashtagu #ICRI2022.
Ve dnech 18.–19. října 2022 se v Brně konalo již 81. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Jednání ESFRI proběhlo pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), jež za ČR v 2. pol. roku 2022 předsedá výzkumné konfiguraci Rady EU, a Domu zahraniční spolupráce, jako příspěvkové organizace MŠMT podporující mezinárodní spolupráci ČR v oblastech vědy a vzdělávání. Jednání ESFRI v Brně se uskutečnilo jako tzv. back-to-back event k celosvětové konferenci ICRI, jež vůbec poprvé ve své již mnohaleté historii zavítala do ČR a tzv. nových členských států EU. Fórum ESFRI ESFRI je strategickým a expertním orgánem, jehož se účastní delegace ze členských států EU, Evropské komise a států asociovaných k rámcovému programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa. Jeho účelem je harmonizace výzkumně-infrastrukturních politik v EU a integrace ekosystému evropských výzkumných infrastruktur. Otevřený přístup ke špičkovým výzkumným infrastrukturám je předpoklad pro vyrovnávání výkonnostních rozdílů mezi evropskými výzkumnými komunitami, přičemž do Evropy i přitahuje ty nejlepší vědecké pracovníky z celého světa. Brněnská deklarace Úvodem zasedání byla delegacím ESFRI představena tzv.Brněnská deklarace k rozvoji celosvětového ekosystému výzkumných infrastruktur (pdf). Jedná se o výzvu členských států EU a Evropské komise vůči výzkumně-infrastrukturním stakeholderům z dalších světových makro-regionů k integraci výzkumně-infrastrukturních kapacit na globální úrovni. Brněnská deklarace byla připravena MŠMT, vyjednávána prostřednictvím přípravných orgánů Rady EU a podpořena napříč EU, včetně kolegia eurokomisařů. Landscape analýza ESFRI a monitoring ESFRI Landmarks V průběhu dalšího programu zasedání ESFRI náležely mezi stěžejní témata diskuze nad přípravou tzv. landscape analýzy výzkumně-infrastrukturního ekosystému v Evropě. Účelem této landscape analýzy je identifikovat příležitosti pro vyplnění mezer v evropské krajině výzkumných infrastruktur a dát takto podnět k pokročilejší integraci výzkumně-infrastrukturních kapacit i vzniku jejich zcela nových projektů reagujících na identifikované vědecké, jakožto i sociální a ekonomické výzvy evropské společnosti. Dále proběhla debata na téma plánovaného monitoringu tzv. ESFRI Landmarks, tj. evropských výzkumných infrastruktur z Cestovní mapy ESFRI, jejichž koncepty již byly či zdárně jsou implementovány. ESFRI se dále věnovalo taktéž problematice digitální dimenze evropských výzkumných infrastruktur a interakci ESFRI s iniciativou EOSC (European Open Science Cloud) či současným energetickým výzvám. Exkurze brněnských výzkumných infrastruktur Jednání delegátů do ESFRI bylo doprovázeno bohatým kulturním programem, zahrnujícím mj. návštěvy velkých výzkumných infrastruktur provozovaných Masarykovou univerzitou, včetně Středoevropského technologického institutu, nebo prohlídku Hvězdárny a planetária Brno, které hostilo společnou večeři delegací. Zasedání ESFRI v Brně bylo součástí série tzv. side-eventů doprovázejících konání konference ICRI ve dnech 19.–21. října 2022.
V magazínu vysokých škol Universitas vyšel rozsáhlý rozhovor s bývalým předsedou ESFRI Janem Hrušákem. Kladně hodnotí stav a zapojení velkých výzkumných infrastruktur do evropského vědeckého prostředí. Za významnou považuje mezinárodní konferenci ICRI2022, která právě probíhá v Brně. Jak uvádí, lze to považovat za ocenění, jakým způsobem fungují velké výzkumné infrastruktury v České republice. Česko je zapojené do 22 evropských infrastruktur z celkových 55 a z toho 2 koordinuje (ELI a EIRENE RI). Celý rozhovor si můžete přečíst na webové stránce: https://www.universitas.cz/tema/9450-v-budovani-i-provozu-vyzkumnych-infrastruktur-jsme-prikladem-evrope-rika-jan-hrusak
Ve dnech 10.–12. října 2022 se v Praze konala výroční konference infrastruktury pro jazykové zdroje a technologie CLARIN (Common Language Resources and Technology Infrastructure). Česká velká výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ hostila konferenci jako satelitní akci ke konferenci ICRI (International Conference on Research Infrastructures), která se bude konat ve dnech 19.–21. října 2022 v Brně. Každoroční setkání širší humanitní a společenskovědní komunity bylo uspořádáno jako hybridní událost v 10. roce existence konsorcia CLARIN ERIC (European Research Infrastructure Consortium). CLARIN. Infrastruktura pro jazykové zdroje Na výroční konferenci se sešli výzkumní pracovníci a zástupci širšího spektra humanitních věd, aby sdíleli názory a zkušenosti v rámci výzkumné infrastruktury CLARIN. Příspěvky se týkaly designu, budování a provozu výzkumné infrastruktury, dat, nástrojů a služeb, které CLARIN zajišťuje, či po nichž je poptávka, využívání výzkumné infrastruktury badateli a vztahů CLARIN s jinými výzkumnými infrastrukturami a projekty. Na konferenci byla představena také kniha s titulem CLARIN. The Infrastructure for Language Resources, kterou si lze přečíst v módu otevřeného přístupu. CLARIN. Infrastruktura pro jazykové zdroje Cena Stevena Krauwera Po zahájení konference byla studentům, vědeckým pracovníkům a vývojářům Ústavu formální a aplikované lingvistiky Univerzity Karlovy udělena Cena Stevena Krauwera za úspěchy v rámci výzkumné infrastruktury CLARIN. Tým u4u na Univerzitě Karlově vyvinul překladatelský nástroj pro češtinu a ukrajinštinu s cílem podpořit migranty v těžké válečné situaci. Překladač je veřejně dostupný a má pomoci zájemcům z Ukrajiny překonat jazykovou bariéru v ČR, resp. orientovat se v českém prostředí. V důsledku popularity webové služby byla vyvinuta taktéž mobilní aplikace. Tým u4u z Univerzity Karlovy Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury CLARIN ERIC CLARIN ERIC je digitální výzkumnou infrastrukturou pro jazyk jako sociální a kulturní data, jež sídlí v nizozemském Utrechtu. Nabízí data, nástroje a služby pro podporu výzkumu založeného na jazykových zdrojích. Účast české výzkumné komunity v konsorciu CLARIN ERIC zabezpečuje velká výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ (Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy), koordinovaná Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy a financovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které hradí i mandatorní členské příspěvky ČR do konsorcia CLARIN ERIC.
Evropský společný podnik EuroHPC vybral projekty, ze kterých vzejdou nové evropské kvantové počítače. Mezi vybranými projekty je i konsorcium LUMI-Q, jehož kvantový počítač bude umístěn v České republice v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. Kvantové počítače mohou výrazně zvýšit kvalitu a dopad výzkumného a inovačního úsilí tím, že umožní řešení problémů, které jsou daleko za technickými možnostmi současných klasických superpočítačů. Kvantové výpočty mohou potenciálně pomoci při navrhování bezpečnějších a udržitelnějších výrobků a procesů, léčiv či ekologické katalýzy. Mezi další významné oblasti patří řešení komplikací v logistice, složité finanční analýzy, kybernetická bezpečnost, přesné předpovědi počasí a klimatu nebo obor umělé inteligence. Konsorcium LUMI-Q navazuje na úspěch konsorcia LUMI LUMI-Q vybuduje, bude provozovat a zpřístupní nový evropský kvantový počítač pro celou uživatelskou základnu EuroHPC JU. Konsorcium navazuje na práci konsorcia LUMI, které pořídilo a nyní provozuje nejvýkonnější evropský pre-exascalový superpočítač LUMI umístěný ve Finsku. Členy konsorcia LUMI-Q jsou někteří ze stávajících členů konsorcia LUMI, konkrétně Finsko, Švédsko, Dánsko, Polsko, Norsko a Belgie a koordinátor projektu Česká republika, ke které se připojilo Nizozemsko a Německo. „Projekt LUMI-Q navazuje na úspěch konsorcia LUMI, které v současnosti provozuje nejvýkonnější superpočítač v Evropě. Prostřednictvím projektu LUMI-Q se ekosystém LUMI stává inkluzivnějším, a to jak z technologického, tak i regionálního hlediska,“ říká Kimmo Koski, výkonný ředitel finského centra CSC. Konsorcium LUMI-Q poskytne celoevropské prostředí pro kvantové výpočty integrované s infrastrukturou EuroHPC JU. Navrhovaná koncepce umožňuje integraci cílového kvantového počítače EuroHPC hned do několika superpočítačů EuroHPC, včetně KAROLINY v České republice, LUMI ve Finsku a EHPCPL v Polsku. „Jsem velmi potěšen, že Česká republika a naše superpočítačové centrum IT4Innovations bylo vybráno k hostování kvantového počítače konsorcia LUMI-Q. Věřím, že se nám podaří vytvořit špičkový ekosystém pro kvantové výpočty, kde budou nejnovější kvantové technologie integrovány do stávající evropské superpočítačové infrastruktury, což může v budoucnu vést k významným průlomům plynoucím z konvergence těchto dvou oblastí,“ uvádí Vít Vondrák, ředitel národního superpočítačového centra IT4Innovations, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava v České republice. Kvantový počítač LUMI-Q pro řešení nejnaléhavějších problémů společnosti Efektivně implementované vysoce výkonné počítání (HPC) akcelerované kvantovým počítačem může přinést pozoruhodné zrychlení řešení reálných výpočetních problémů a pomoci tak řešit některé z nejnaléhavějších výzev, kterým společnost čelí. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu se očekává, že kvantové zrychlení bude mít převratný význam. To vyžaduje přípravu a nastavení hybridní platformy pro vysoce výkonné počítání a kvantové počítání (HPC + QC), která je od počátku konstruována s ohledem na dlouhodobou udržitelnost. Jejím prostřednictvím se mohou vývojáři a koncoví uživatelé začít okamžitě připravovat na kvantovou revoluci ve výpočetním modelování a okamžitě využívat stávající a krátkodobé kvantové výpočetní řešení. LUMI-Q využívá silných stránek a know-how členů konsorcia z celé Evropy k implementaci platformy HPC+QC pro celou evropskou uživatelskou základnu. Softwarový zásobník bude plně inkluzivní s ohledem na superpočítačová centra i kvantové počítače. Vznikne tak plně přenositelný softwarový zásobník, který bude možné nainstalovat na jakoukoli infrastrukturu zahrnující vysoce výkonné a kvantové počítání. „Naší ambicí je přinést evropské vědecké komunitě jedinečné, udržitelné a špičkové prostředí pro kvantově akcelerované superpočítače, které umožní evropský úspěch a konkurenceschopnost v globálním, kvantově řízeném inovačním systému,“ řekl Branislav Jansík, ředitel superpočítačových služeb v IT4Innovations a koordinátor projektu LUMI-Q. Společný evropský podnik EuroHPC připravuje Evropu na kvantovou éru Nové kvantové počítače, včetně LUMI-Q, budou integrovány se stávajícími superpočítači a vybrané hostitelské subjekty budou tyto systémy provozovat jménem společného evropského podniku EuroHPC. Kvantové počítače budou spolufinancovány z rozpočtu EuroHPC JU respektive z programu Digitální Evropa (DEP) a z příspěvků příslušných účastnických států. Společný podnik bude spolufinancovat až 50 % celkových nákladů na kvantové počítače s plánovanou celkovou investicí více než 100 milionů EUR. Přesné podmínky financování jednotlivých systémů budou zohledněny v dohodách o hostování, které budou brzy podepsány. Partneři konsorcia LUMI-Q: * Koordinátor projektu: VŠB – Technciká univerzita Ostrava, IT4Innovations národní superpočítačové centrum * CSC – IT Center for Science, Finsko * VTT Technical Research Centre of Finland Ltd, Finsko * Chalmers University of Technology, Švédsko * Danish Technical University, Dánsko * Akademickie Centrum Komputerowe Cyfronet AGH, Polsko * Nicolaus Copernicus Astronomical Center, Polsko * Sigma2 AS, Norsko * Simula Research Lab, Norsko * SINTEF AS, Norsko * Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt, Německo * University of Hasselt, Belgie * TNO Netherlands Organisation for Applied Scientific Research, Nizozemsko * SURF BV, Nizozemsko převzato: https://www.it4i.cz/o-it4i/infoservis/tiskove-zpravy/ceska-republika-bude-hostit-evropsky-kvantovy-pocitac-lumi-q