Aktuality

12. 1. 2023

Docentka Demlová se stala novou místopředsedkyní ECRIN Network Committee

Začátkem prosince se v Paříži uskutečnilo setkání členů Network Commitee ECRIN-ERIC Cílem pracovního jednání bylo projednání dalšího strategického rozvoje ECRIN-ERIC a schválení pracovního plánu pro rok 2023. Docentka Demlová, hlavní řešitelka CZECRIN, byla při příležitosti setkání zvolena místopředsedkyní ECRIN Network Commitee a bude se tak podílet na strategických rozhodnutích o dalším vývoji a směřování ECRINu. CZECRIN je výzkumná infrastruktura podporující realizaci akademického klinického výzkumu v České republice. Je součástí evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu ECRIN-ERIC a zásadním způsobem tak přispívá k zapojení akademických institucí do mezinárodního projektu klinického výzkumu. CZECRIN s vizí charakterizovanou heslem: “…towards patient-oriented medicine“ podporuje národní a mezinárodní spolupráci v oblasti klinického výzkumu ve prospěch pacientů, občanů a zdravotní péče.

10. 1. 2023

Příležitosti pro ukrajinské biology v Česku

Mezinárodní organizace EMBO/EMBC (European Molecular Biology Organisation), jejímž je ČR členem, a která zajišťuje kurzy, stáže a granty pro studenty i vědce v biologických oborech, připravila speciální grantovou možnost pro ukrajinské biology. v ČR Nabídka se týká vědců či studentů s afiliací k ukrajinské univerzitě či výzkumnému ústavu, kteří nyní působí na české výzkumné instituci, do Česka se přesunuli po vypuknutí konfliktu na Ukrajině a mají tedy statut uprchlíka. Nabízený grant je jednoroční, v případě dostupnosti prostředků může být prodloužen o další rok. Výše grantu závisí na výši kvalifikace daného příjemce: * D. studenti: až 2 000 EUR měsíčně (24 000 EUR ročně); * Post-doktorandi: až 3 000 EUR měsíčně (36 000 EUR ročně); * Vedoucí výzkumných skupin a profesoři: až 4 000 EUR měsíčně (48 000 EUR ročně). Kromě základního grantu je možné žádat o podporu na vyživované dítě (childcare allowance) či pobírat další výhody, např. bezplatně se účastnit odborných kurzů pořádaných EMBO. Grant je soutěžní, kritériem k jeho udělení je kvalita projektu, který příjemce v Česku řeší, vyhodnocená odbornou komisí EMBO. Přihlášky jsou přijímány do dne 15. února 2023. Podrobnější informace lze nalézt na dedikované webové stránce EMBO. Související dotazy lze zaslat na adresu elektronické korespondence yip@embo.org

6. 1. 2023

ICRI 2022 Videos & Presentations

Pokud jste zmeškali některou z prezentací na konferenci ICRI 2022, případně se chcete na ni podívat znovu, tak jsou k dispozici záznamy a prezentace. Jak jste si pravděpodobně všimli, celá konference ICRI 2022 probíhala v hybridním režimu a byla nejen streamována, ale také nahrávána. Pokud jste tedy zmeškali některou z prezentací na konferenci ICRI 2022, chcete se na ně podívat znovu, máte nyní příležitost. Na kanálu Masarykovy univerzity na YouTube najdete playlist věnovaný konferenci ICRI 2022 s videozáznamy všech zasedání. V úložišti Dropbox najdete prezentace řečníků ve formátu .pdf. VIDEO RECORDINGS PDF PRESENTATIONS

19. 12. 2022

Quality Talk: José Antonio López-Guerrero of IVO Biobank on achieving ISO 20387

15. 12. 2022

CELSPAC opening highlights biobanking’s importance for European climate policy

14. 12. 2022

Vláda ČR schválila financování velkých výzkumných infrastruktur v letech 2023–2026

Ve středu dne 14. prosince 2022 byl vládou ČR schválen nový víceletý finanční rámec podpory velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR. Návazně na výstupy pravidelného mezinárodního peer-review hodnocení uskutečněného v loňském roce pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) byly tak stanoveny politické orientace financování velkých výzkumných infrastruktur v nadcházejícím čtyřletém období. Účelová podpora MŠMT určená na úhradu provozních nákladů celkem 44 projektů velkých výzkumných infrastruktur dosáhne v roce 2023 výše takřka 2 mld. Kč. Komplementárně k tomu MŠMT podpoří velké výzkumné infrastruktury rovněž v jejich investičních záměrech, a to prostřednictvím specificky určených výzev Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), v němž jsou na nové akvizice velkých výzkumných infrastruktur v letech 2023–2026 alokovány bezmála 4 mld. Kč. Česká infrastruktura pro integrativní strukturní biologii Od mezinárodního peer-review hodnocení k rozhodnutí vlády ČR Přijetí rozhodnutí vlády ČR o financování velkých výzkumných infrastruktur předcházelo mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021, jež v daném formátu pořádalo MŠMT již potřetí, a to po předcházejících cyklech v letech 2014 a 2017. Metodický rámec hodnocení byl inspirován evaluačními postupy, jež využívá k monitoringu evropských výzkumně-infrastrukturních projektů Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), a zahraniční odborníci v jeho rámci posoudili kvalitativní úroveň velkých výzkumných infrastruktur prostřednictvím rozsáhlé škály monitorovacích indikátorů. Zaměřili se mj. na znalostní/technologickou expertízu velkých výzkumných infrastruktur; služby, které velké výzkumné infrastruktury poskytují uživatelským komunitám v režimu politiky otevřeného přístupu; výkonnost velkých výzkumných infrastruktur, co se týče jejich vědeckých a technologických výsledků; či na jejich socioekonomické přínosy a dopady. Výzkumná infrastruktura CzechNanoLab MŠMT podpoří výzkumné infrastruktury v ČR i v zahraničí MŠMT bude v souladu se schváleným usnesením vlády ČR pokračovat ve finanční podpoře 44 projektů velkých výzkumných infrastruktur provozovaných v oborových doménách fyzikálních věd, inženýrství, energetiky a environmentálních, biologických, lékařských, sociálních a humanitních věd. Nad rámec toho bude financována i národní e-infrastruktura ČR, poskytující výzkumné komunitě ty nejmodernější ICT, výpočetní a datové služby. Kromě provozu velkých výzkumných infrastruktur na území ČR bude z dotačního titulu velkých výzkumných infrastruktur podporováno také zapojení ČR do mezinárodních výzkumných infrastruktur nacházejících se mimo území ČR v dalších evropských státech, ve Spojených státech amerických či v Latinské Americe. Díky schválení financování velkých výzkumných infrastruktur bude zabezpečen mj. i výkon členství ČR v celkem 16 konsorciích evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), jichž je ČR členským státem, a vytvořeny předpoklady pro vstup do dalších nově ustavovaných konsorcií ERIC v budoucích letech. Česká národní e-infrastruktura e-INFRA CZ Co jsou velké výzkumné infrastruktury? Velké výzkumné infrastruktury jsou jedinečná vědecká zařízení poskytující výzkumným a inovačním komunitám unikátní zdroje znalostí, experimentální přístroje a další technické vybavení, stejně jako rozsáhlé kolekce vědeckých dat a souvisejících ICT nástrojů pro práci s nimi, které jsou nezbytné pro provádění průlomového základního výzkumu, posouvajícího hranice lidského poznání za dosud známé horizonty, i přelomového aplikovaného výzkumu, který vede k vývoji nových technologií uplatnitelných v inovacích. Velké výzkumné infrastruktury jsou provozovány na principu politiky otevřeného přístupu pro všechny jejich potenciální uživatele, a to nezávisle na jejich institucionálních afiliacích. MŠMT jsou v rámci specifického dotačního titulu velké výzkumné infrastruktury podporovány od roku 2010. Výzkumná infrastruktura CzeCOS Návrh financování velkých výzkumných infrastruktur v letech 2023–2026, který byl schválen vládou ČR, je k dispozici ke stažení zde. (.zip soubor)

13. 12. 2022

ESFRI diskutovalo Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám

Ve dnech 12 .– 13. prosince 2022 se virtuální cestou uskutečnilo 82. zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), expertní skupiny Evropské komise adresující stěžejní otázky evropské politiky výzkumných infrastruktur. Hlavním diskuzním bodem ESFRI byly tentokráte politické dokumenty vyjednané a přijaté v průběhu předsednictví ČR v Radě EU v 2. pol. roku 2022, a to zejména Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám. Tyto byly schváleny výzkumnou formací Rady EU pro konkurenceschopnost dne 2. prosince 2022, jako politické orientace k budoucímu rozvoji evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému, a přináší i řadu výzev, jimiž se bude ESFRI, sdružující delegace Evropské komise, členských států EU a států asociovaných k 9. rámcovému programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027), v nejbližší době zabývat. Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám Výzkumné infrastruktury náležely mezi stěžejní priority výzkumné agendy předsednictví ČR v Radě EU, přičemž Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám vyzdvihují roli výzkumných infrastruktur, jako nástroje k dosažení znalostních řešení velkých socioekonomických výzev evropské i globální relevance. Apelují na zajištění adekvátních podmínek pro dlouhodobě udržitelný rozvoj výzkumných infrastruktur. Akcentují potřebu dalšího sbližování výzkumně-infrastrukturní politiky na straně jedné s ostatními sektorovými politikami na straně druhé. Vyzývají k posílení digitální dimenze evropských výzkumných infrastruktur. Kladou důraz na intenzivní mezinárodní spolupráci na globální úrovni. V neposlední řadě Závěry Rady EU identifikují výzkumné infrastruktury jako součást evropského inovačního ekosystému a kritické infrastruktury EU, který přispívá k posilování konkurenceschopnosti EU, její odolnosti, post-pandemické obnově a zelené a digitální tranzici evropské ekonomiky. Aktualizace Cestovní mapy ESFRI Jako první ze stěžejních oblastí, kterými se bude ESFRI v dalších letech zabývat, je aktualizace Cestovní mapy ESFRI. Tato je stanovena pro rok 2025, přičemž předcházet jí bude zevrubný monitoring krajiny výzkumných infrastruktur v Evropě. Jeho cílem bude identifikovat jednak potenciál užší mezioborové spolupráce mezi již existujícími evropskými výzkumnými infrastrukturami, jakož i definice tematických oblastí, ve kterých Evropa ještě pokročilými výzkumnými infrastrukturami nedisponuje, a mohly by tak být reflektovány zcela novými projekty. Významná otázka k adresování ze strany ESFRI je i dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur, které se ve 2. pol. roku 2023 bude věnovat mj. i předsednictví Španělska v Radě EU. V neposlední řadě bude ESFRI věnovat pozornost i socioekonomickým přínosům, resp. dopadům investic do výzkumných infrastruktur. Reflektovány budou v rámci monitorovací praxe ESFRI věnující se hodnocení stavu implementace a výkonnosti evropských výzkumných infrastruktur. Aktualizace regulatorního rámce evropských výzkumných infrastruktur Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám přináší i řadu opatření, co do aktualizace regulatorního rámce pro provoz evropských výzkumných infrastruktur. Evropská komise se v roce 2023 zaměří jednak na aktualizaci Evropské charty přístupu k výzkumným infrastrukturám. Během příštího roku proběhne v gesci Evropské komise – v úzké spolupráci s ESFRI a s dalšími evropskými výzkumně-infrastrukturními stakeholdery – i zhodnocení zkušeností s dosavadní implementací právního rámce EU pro ustanovování konsorcií evropských výzkumných infrastruktur (ERIC). Konsorcií ERIC bylo v Evropě dosud založeno již celkem 25, a to s řadou dalších v procesu ustavování. ČR se jako členský stát prostřednictví Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a velkých výzkumných infrastruktur účastní 16 z nich. Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám (pdf) určují spolu s Brněnskou deklarací k rozvoji globálního ekosystému výzkumných infrastruktur (pdf) politické směřování, co se týče budoucího rozvoje výzkumných infrastruktur v EU. Na aktivity předsednictví ČR v Radě EU naváží jako nadcházející předsednické země Švédko a Španělsko, které si stanovily výzkumné infrastruktury jako jednu ze svých priorit.

8. 12. 2022

CESNET organizuje Workshop e-IRG o aktuálních otázkách velkých výzkumných e-infrastruktur v EU

V pondělí 12. a v úterý 13. prosince proběhne v Praze Workshop e-IRG zaměřený na velké výzkumné e-infrastruktury. Na účastníky čeká řada přednášek předních odborníků, s nimiž budou moci debatovat o nejžhavějších otázkách oboru. Skupina e-IRG (e-Infrastructure Reflection Group) je strategický mezinárodní orgán usilující o usnadnění integrace evropských výzkumných e-infrastruktur a souvisejících služeb v členských státech Evropské unie. Každoročně jsou svolávány dva workshopy pod záštitou příslušného předsednictví EU. Během českého předsednictví se organizace ujalo sdružení CESNET. Klíčovým tématem bude vliv energetické krize na fungování výzkumných e-infrastruktur v EU. „Tyto vyspělé e-infrastruktury nejsou důležité jenom pro podporu vědy a výzkumu, ale mají velký význam pro rozvoj celé společnosti a vzdělanosti. Rostoucí náklady na provoz způsobené drahými energiemi ohrožují jejich plnohodnotné fungování. Především menší výpočetní a datová centra univerzit, výzkumných středisek či knihoven se mohou ocitnout v kritické situaci, protože jejich rozpočty takový nárůst neutáhnou. Chceme evropským vládám vyslat vzkaz, že je nutné tuto situaci řešit,“ říká emeritní ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád, hlavní organizátor setkání za Českou republiku. Akce se zúčastní přes 120 delegátů z více než 30 zemí. Do Prahy přijede přibližně 60 účastníků, zbývající se připojí na dálku prostřednictvím videokonference. Za hostitelskou zemi workshop uvedou náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR Radka Wildová a Jan Gruntorád ze sdružení CESNET. V úvodní sekci workshopu se bude hovořit o koordinaci a spolupráci mezi evropskými e-infrastrukturami. Diskuse by měla vyústit v předložení předběžné verze tzv. bílé knihy e-IRG 2022. Další tematická část se zaměří na datové infrastruktury a datová úložiště, které jsou nepostradatelnými součástmi vědecko-výzkumných infrastruktur založených na principech otevřené vědy. Evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) přinese propojení a otevřený přístup k evropským vědeckým datům, a usnadní tak práci vědcům a výzkumníkům. Závěrečná sekce je vyhrazena pro oblast interakce mezi daty, publikacemi a identifikátory. Správa výzkumných dat usiluje o zefektivnění postupů při práci s daty, při jejich shromažďování, evidenci, využití a zpřístupnění uživatelům na poli vědy a výzkumu v souladu s etickými FAIR přístupy. Ve středu 14. prosince na workshop naváže schůzka národních delegátů e-IRG. Zdroj: CESNET