Aktuality

22. 6. 2022

BBMRI.pl: PORT for Health – Oncology 2022 conference

16. 6. 2022

Superpočítač LUMI slavnostně spuštěn

Dne 13. června 2022 se ve finském Kajaani uskutečnila slavnostní inaugurace superpočítače LUMI. Ten obsadil třetí místo v žebříčku TOP 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě a první místo v Evropě s měřeným výkonem 151,9 PFlop/s, který bude i nadále navyšován až na cílových 550 PFlop/s. Zároveň náleží superpočítač LUMI mezi superpočítače s nejnižší uhlíkovou stopou. Je totiž poháněn elektřinou z lokálních hydroelektráren a teplo vznikající jeho provozem bude poskytovat až 20 % tepla k vytápění města Kajaani. LUMI nabízí evropským výzkumným pracovníkům prvotřídní ICT nástroje pro pochopení složitých jevů, jako je například změna klimatu anebo aplikace umělé inteligence, a zároveň slouží jako platforma pro mezinárodní spolupráci ve výzkum, technologickém vývoji a inovacích. Hala superpočítače LUMI Slavnostní inaugurace superpočítače LUMI Slavnostní inaugurace superpočítače LUMI proběhla za přítomnosti Petri Honkonena, finského ministra pro vědu a kultury, Miki Lintiläho, finského ministra hospodářství, Anderse Dam Jensena, výkonného ředitele společného podniku EuroHPC a dalších cca 150 představitelů členských států mezinárodního konsorcia LUMI a společného podniku EuroHPC. „Dnešní den představuje významný krok pro digitální a zelenou tranzici Evropy. LUMI je nejrychlejším a energeticky nejúspornějším superpočítačem v Evropě a jedním z vůbec nejvýkonnějších na světě. Díky své obrovské výpočetní kapacitě umožní LUMI mnohem rychlejší vědecký průlom například v medicíně anebo při studiu klimatu, ať už, co se týče vývoje vakcín, diagnostiky rakoviny anebo zmírňování dopadů klimatických změn. Superpočítač LUMI je skvělým příkladem obrovského potenciálu umělé inteligence ke zlepšení našich životů,“ uvedla Margrethe Vestager, výkonná místopředsedkyně Evropské komise. “LUMI je ekosystémem pro vysoce výkonné výpočty, umělou inteligenci a výzkum náročný na data, jenž umožňuje průlomové objevy v mnoha oblastech akademického výzkumu. Navíc, pětina kapacity LUMI je určena pro firmy, které tak získají možnost využívat metody vysoce výkonných výpočtů příští generace a dát tak vzniknout novým dovednostem a inovacím,” doplnil Kimmo Koski, ředitel CSC – IT Centra pro vědu, finské organizace hostující superpočítač LUMI. Sál superpočítače LUMI Zapojení ČR do konsorcia LUMI Superpočítač LUMI je vlastněn společným podnikem EuroHPC a na jeho provozu se podílí konsorcium 10 zemí – Belgie, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Norsko, Polsko, Švédsko a Švýcarsko. ČR je do projektu superpočítače LUMI zapojena prostřednictvím IT4Innovations Národního superpočítačového centra, součásti velké výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ. Čeští vědci tak získávají přístup k jednomu z nejvýkonnějších výpočetních nástrojů na světě. Záznam ze slavnostní inaugurace superpočítače LUMI i semináře, který jí předcházel, je ke shlédnutí na webových stránkách superpočítače LUMI. Inaugurace superpočítače LUMI

26. 5. 2022

Předsednická konference k synergiím ve financování výzkumu a inovací v Evropě

Na samotný úvod předsednictví ČR v Radě EU se ve dnech 7. až 8. července 2022 uskuteční v Praze konference o synergiích ve financování výzkumu a inovací v Evropě. Na konferenci vystoupí vysocí představitelé členských států EU a Evropské komise a budou diskutovat o efektivním využívání široké škály národních a evropských finančních nástrojů k podpoře výzkumu a inovací. Na konferenci bude mj. prezentována tzv. Pražská deklarace o synergiích ve financování výzkumu a inovací v Evropě. Konference s názvem „Synergie ve financování výzkumu a inovací v Evropě“ je pořádána Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Domem zahraniční spolupráce jako vůbec první událost výzkumné agendy nadcházejícího předsednictví ČR v Radě EU. Konference poskytne účastníkům fórum na vysoké úrovni k debatě o tom, jak odstranit přetrvávající překážky k zavádění synergií ve financování výzkumu a inovací v Evropě a tedy jak co nejefektivněji harmonizovat implementaci finančních nástrojů národní a evropské povahy zaměřených na podporu vědeckého poznání a rozvoje nových technologií. „Jsem velice rád, že program výzkumné agendy předsednictví ČR v Radě EU začíná právě diskuzemi nad problematikou synergií ve financování výzkumu a inovací. Evropská scenérie nástrojů podpory výzkumu a inovací je nesmírně bohatá a zahrnuje širokou paletu programů národní a komunitární povahy. Proto je naprosto nezbytné, abychom dokázali využívat tyto nástroje ve vzájemné komplementaritě a hledali i cesty, jak provázat nástroje provádění dílčích sektorových politik s cílem post-pandemické obnovy EU, zelené a digitální tranzice evropské ekonomiky a posilování její mezinárodní konkurenceschopnosti na globálním poli. Synergie jsou i nástrojem, jak maximalizovat veřejné a soukromé investice do výzkumu a inovací v Evropě, a musí jim být věnována náležitá pozornost,“ konstatuje v roli hostitele konference ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík. Výzkum a inovace jsou v Evropě financovány z mnoha finančních nástrojů. Na úrovni EU se takto děje zejména z rámcového programu Horizont Evropa, avšak významné podpůrné mechanismy skýtají také nástroje provádění politiky soudržnosti EU, nástroje pro obnovu a posilování odolnosti EU či program Digitální Evropa. Kromě unijních prostředků jsou výzkum a inovace financovány z národních rozpočtů členských států EU a soukromých zdrojů jednotlivých firem či nadací. Synergie ve financování výzkumu a inovací jsou tak předpokladem využívání plného potenciálu vědeckotechnické spolupráce v rámci EU, i překlenutí a vyrovnání přetrvávajících rozdílů ve výzkumné a inovační výkonnosti napříč Evropským výzkumným prostorem. I z těchto důvodů představují synergie jednu ze stěžejních priorit předsednictví ČR v Radě EU, co do agendy výzkumu. Účelem konference je debatovat nad specifickými příčinami prozatím znemožňujícími využívání plného potenciálu synergií, a to jak formou plenárních zasedání, tak také paralelních diskuzních programových bloků, jež se zaměří na problematiku synergického financování výzkumných infrastruktur, evropských partnerství a misí nebo inovací. Závěry konference budou prezentovány formou tzv. Pražské deklarace o synergiích ve financování výzkumu a inovací v Evropě, jež bude následně předložena členským státům EU k vyjádření jejich politické podpory. Konference se uskuteční ve dnech 7. až 8. července 2022 v Kongresovém centru Praha, a to v hybridním formátu, kdy společně s cca 300 účastníky přítomnými přímo v dějišti konání budou moci přímý přenos z konference sledovat i diváci prostřednictvím webového rozhraní. Bližší informace o konferenci, včetně programu, představení řečníků a registračního formuláře k účasti, jsou k dispozici na internetových stránkách https://synergies2022.eu/.

24. 5. 2022

Jednání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC v Praze

Ve dnech 17. až 18. května 2022 se v Praze uskutečnilo 16. zasedání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC, řídícího činnosti evropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System). Setkání se konalo v prostorách Apollonova sálu ve vile Lanna, konferenčního a hotelového zařízení Akademie věd ČR. Vila Lanna Volba nového předsedy valného shromáždění Dne 18. května 2022 byl jednomyslně zvolen valným shromážděním nový předseda Christian Plass-Dülmer, německý delegát Spolkového ministerstva pro digitalizaci a dopravu. Nahradil tak ve funkci Jean-Marie Flauda, který tuto funkci vykonával od roku 2015. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – Experimentální pracoviště Bílý Kříž Nové měřící stanice Pracovníci konsorcia ICOS ERIC představili 13 nových stanic pro měření skleníkových plynů, které prošly velmi náročnou procedurou zabezpečení kvality standardizované produkce dat ICOS, přičemž jim bylo jednomyslně schváleno udělení certifikace ICOS ERIC. Dvě z těchto nových stanic jsou experimentální pracoviště Bílý Kříž a ekosystémová stanice Lanžhot. Na stanicích probíhá výzkum lokálních ekosystémů s cílem modelovat budoucí chování v podmínkách měnícího se klimatu. V případě pracoviště Bílý Kříž se jedná o smrkový les, v případě stanice Lanžhot o lužní les. Všechny stanice či pracoviště, které provozuje velká výzkumná infrastruktura CzeCOS, jejíž hostitelskou institucí je Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., jsou součástí evropské infrastruktury projektu ICOS. Prošly tak procesem zajištění kvality standardizované produkce dat ICOS a byla jim tedy udělena certifikace ICOS ERIC. Kromě pracovišťě Bílý Kříž a stanice Lanžhot se jedná o ekosystémovou stanici Třeboň a atmosférickou stanici Křešín u Pacova. Konsorcium ICOS ERIC prostřednictvím svých národních sítí provozuje aktuálně celkem 149 měřících stanic ve 13 zemích, z toho 104 je certifikovaných pro měření skleníkových plynů. Stanice monitorují koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a toky uhlíku mezi atmosférou, zemským povrchem a oceány. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – Ekosystémová stanice Lanžhot Projekt ICOS Cities PAUL Generální ředitel konsorcia ICOS ERIC Werner Kutsch oznámil, že projekt PAUL (Pilot Application in Urban Landscapes) byl zahájen v listopadu 2021. Projekt financovaný z rámcového programu Horizont 2020 se zaměřuje na vývoj systému měření skleníkových plynů v městských oblastech, a jeho cílem je spojit a vyhodnotit různé přístupy k měření a ze zbytků oxidu uhličitého v atmosféře určit emise související s fosilními palivy. Pro testování různých přístupů k měření v různých oblastech byla vybrána tři města odlišné velikosti: Paříž, Mnichov a Curych. Pro zvýšení dopadu a ujištění, že vyvinutý koncept bude aplikovatelný na více místech ve světě se k výzkumu připojilo dalších 12 měst a mezi nimi i Brno. Logo ICOS Cities

24. 5. 2022

Europe Biobank Week Roadshow

23. 5. 2022

Lung Cancer: publication in PLoS ONE for the Medical University of Bialystok, Poland

20. 5. 2022

Ze SHARE-ERIC se stává dlouhodobé konsorcium

Největší evropská panelová sociálněvědní studie The Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE) je výzkumnou infrastrukturou pro studium účinků zdravotních, sociálních, ekonomických a environmentálních politik v průběhu života evropských občanů i s přesahem mimo Evropu. Od roku 2004 do současnosti bylo v devíti vlnách sběru dat provedeno 530 000 hloubkových rozhovorů se 140 000 osobami ve věku 50 let a více z 28 evropských zemí a Izraele. Podle současných stanov konsorcia by SHARE ukončilo svou činnost v roce 2024 desátou vlnou sběru dat. SHARE však trvale zvyšuje svou produktivitu rozvojem vědeckých výstupů a podporou pro poradenství k politice založené na důkazech. Na zasedání Rady SHARE-ERIC dne 17. května 2022 proto členové Rady SHARE-ERIC jednomyslně přijali rozhodnutí prodloužit trvání SHARE-ERIC i po roce 2024. „Jsme velice rádi, že členové Rady potvrdili své odhodlání k pokračování projektu SHARE po roce 2024. Zamýšlená budoucí vědecká agenda SHARE bude podporovat výzkumné pracovníky a tvůrce politik poskytováním dat a výzkumem naléhavých výzev, jako jsou demografické změny, zdravotní prevence a nerovnosti. Naším posláním je i nadále vytvářet mnoho cenných výstupů pro akademický výzkum a politická doporučení založená na datech,“ říká výkonný ředitel SHARE-ERIC Axel Börsch-Supan. Multidisciplinární výzkum V roce 2011 se SHARE stalo vůbec prvním konsorciem evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) v EU. V uplynulých letech SHARE mnohokrát prokázal svůj význam. ČR představuje jednoho ze zakládajících členů konsorcia. ČR se prostřednictvím svého uzlu SHARE-CZ účastní dvouletých sběrů dat SHARE a nabízí českým výzkumníkům možnost umístit vlastní otázky do dodatečného papírového dotazníku. Devátá vlna SHARE-ERIC byla zahájena dne 21. října 2021. Rozhovor je opět doplněn o národní drop-off dotazník a v této vlně také o test kognitivních schopností některých respondentů (Harmonizovaný protokol hodnocení kognitivních schopností, HCAP). Kromě ČR se HCAP sbírá i v dalších čtyřech zemích spolupracujících v rámci SHARE. Terénní šetření provádí agentura SCaC. SHARE-ERIC

19. 5. 2022

Tématem konference v Senátu bude tentokrát sekundární využití klinických dat

Jaké možnosti nabízí sdílení a zpracování dat v klinických studiích? Jaké aktuální výzvy předkládá sekundární využití klinických dat? Jak se na problematiku díváme v národním měřítku a jak v Evropském? To bude předmětem V. národního dne klinických hodnocení 2022 v Praze. Konference se uskuteční již tradičně při příležitosti Mezinárodního dne klinických hodnocení za odborné spolupráce nadačního fondu PharmAround a výzkumné infrastruktury CZECRIN, která je národním uzlem evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu (ECRIN). Záštitu nad ní převzal místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. „Pro pacienty má sdílení a opakované využití dat ze studií význam proto, že urychluje vývoj nových léčebných postupů a jejich dostupnost v praxi. Je to také způsob, jak snížit zátěž a počet pacientů potřebných ve studiích tím, že neopakujeme to, co již bylo testováno.“ Konference bude rozdělená do 3 bloků a pokryje tato témata: sekundární využití klinických dat z pohledu významných institucí (např. MZČR, SÚKL, VZP a další), aktuální výzvy sekundárního využití dat z hlediska poskytovatelů zdravotní péče a prezentace současného stavu legislativy. „Budoucnost klinického výzkumu patří efektivnější práci s již existujícími daty. Vývoj nových technologií zpracování dat včetně umělé inteligence může některé typy klinických studií zcela nahradit a snížit tak zátěž pacientů i lékařů zapojených do výzkumu.“  Uvádí doktor Adam Svobodník, analytik medicínských dat (LF MU, CZECRIN). Témata budou diskutována zástupci z ministerstev, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotnických zařízení.