Aktuality

19. 4. 2022

 Long Night of Research

19. 4. 2022

German Biobank Node (GBN): Workshop on “Biobanking in Microbiome Research”

13. 4. 2022

Budoucnost precizní medicíny v onkologii budou odborníci diskutovat na konci dubna v Brně

Personalizace léčby v onkologii, dostupnost pro pacienty a budoucnost precizní medicíny a možnosti zvýšení její dostupnosti, ale i možná úskalí, to vše budou témata osmé konference nadačního fondu PharmAround. Po delší odmlce, způsobené pandemií covid-19, se tak opět setkají odborníci medicínských oborů, ministerstva zdravotnictví, pojišťoven a dalších zainteresovaných stran v hotelu Courtyard byMarriot v Brně, a to 27. dubna 2022. Personalizovaná medicína se dostává do popředí zájmu a přináší řadu pozitivních výsledků, ale i množství otázek a překážek, které je třeba popsat a odstranit. Svým konceptem personalizovaná léčba v onkologii vyzývá k inovativním přístupům, které mohou zlepšit a zpřesnit léčby řady onemocnění. Konference se bude tomuto tématu věnovat formou přednášek a panelové diskuze, a to ve 2 blocích. První blok se zaměří na odbornou problematiku personalizované farmakoterapie v solidní onkologii s představením platformy GENESIS pro multicentrickou národní spolupráci „molekulárních tumor boardů“ a dalších možností, jak posunout personalizovanou léčbu k vyšší účinnosti a preciznosti a tím lepším výsledkům pro pacienty. Druhý blok bude diskutovat stávající a budoucí výzvy zavádění principů precizní medicíny v onkologii. Správná léčba, která se dostane ve správný čas a ke správnému pacientovi je výzvou, kterou je třeba vidět jak z hlediska regulačního, legislativního, ale i úhradového. O své pohledy se podělí odborníci z ministerstva zdravotnictví, pojišťoven, SÚKL, zástupci průmyslu, klinici i akademici. Konference je pořádána nadačním fondem PharmAround ve spolupráci s Farmakologickým ústavem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, výzkumnou infrastrukturou CZECRIN a Masarykovým onkologickým ústavem v Brně.  Určena je pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry, zástupce farmaceutického průmyslu, akademické a ostatní odborníky v oblasti klinických hodnocení, farmakoterapie, HTA a klinické farmakologie, pacienty a zástupce pacientských organizací. Pro registraci a organizační informace navštivte www.pharmaround.cz

25. 3. 2022

Ministr Petr Gazdík poblahopřál ESFRI k 20letému výročí jeho založení

V pátek dne 25. března 2022 proběhla pod organizační záštitou francouzského předsednictví v Radě EU konference připomínající si 20 leté výročí ustavení Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Konference byla uspořádána v rámci programu předsednického tria Francie, ČR a Švédska, jehož jsou výzkumné infrastruktury jednou z priorit. Zatímco během předsednictví Francie v Radě EU se uskutečnila konference ohlížející se za 20 lety působení ESFRI, ČR uspořádá během svého předsednického mandátu v říjnu v Brně celosvětovou konferenci ICRI 2022 (International Conference on Research Infrastructures) a k problematice výzkumným infrastrukturám plánuje přijímat také Závěry Rady EU zasedající ve formaci ministrů odpovědných za agendu výzkumu. Za ČR na konferenci vystoupil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, který poblahopřál ESFRI k dosavadním úspěchům a vyslovil přání, aby ESFRI i nadále plnilo svou nenahraditelnou roli při přípravě, tvorbě, implementaci a vyhodnocování evropské výzkumně-infrastrukturní politiky. Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) ESFRI bylo založeno v roce 2002 z rozhodnutí Rady EU zasedající v konfiguraci ministrů zodpovědných za agendu výzkumu. ESFRI je platforma delegátů členských států EU a asociovaných zemí k rámcovému programu a za účasti zástupců Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace (DG RTD) zprostředkovává svým členům vedení strategických debat k nejaktuálnějším otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského charakteru, významu a dopadu. ESFRI působí v roli odborného poradního orgánu Rady EU a poskytuje tak odborné poradenství pro přípravu politických a koncepčních dokumentů přijímaných v oblasti výzkumných infrastruktur v Evropě. Od roku 2006 ESFRI zpracovává a publikuje tzv. Cestovní mapu ESFRI, zahrnující projekty evropských výzkumných infrastruktur, které byly identifikovány jako prioritní pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy ESFRI z roku 2021 sdružuje celkem 63 evropských výzkumných infrastruktur, ze kterých 41 spadá do kategorie tzv. ESFRI Landmark (tzn., úspěšně implementované projekty) a 22 do kategorie tzv. ESFRI Project (tzn., zcela nové projekty). „Rád bych pogratuloval ESFRI k 20 letům jeho úspěšného působení. ESFRI se od roku 2002 stalo jednou ze stěžejních součástí struktur Evropského výzkumného prostoru a v oblasti výzkumně-infrastrukturní agendy má zcela nezastupitelnou roli. Za uplynulých 20 let ESFRI publikovalo celkem 6 vydání Cestovní mapy ESFRI, sdružující přední evropské výzkumné infrastruktury, a kromě pravidelného monitorování evropské výzkumně-infrastrukturní scenérie připravilo ESFRI i řadu metodických postupů, jak hodnotit kvalitativní úroveň výzkumných infrastruktur či sledovat jejich výkonnost. Jsem přitom nesmírně rád, že poslední 3 roky působil v roli předsedy ESFRI delegát ČR Jan Hrušák, vědecký pracovník Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. a současně zmocněnec pro výzkumné infrastruktury na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Výzkumné infrastruktury jsou vlajkovou iniciativou politiky otevřené vědy v Evropě. Jsem plně přesvědčen, že ESFRI bude i nadále poskytovat evropským politikům nesmírně cenné odborné poradenství pro rozvoj vysoce kvalitní výzkumně-infrastrukturní agendy,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík ve svém příspěvku. Slavnostní předání plaket konsorciím ERIC V průběhu konference došlo mj. i ke slavnostnímu předání plaket konsorciím evropských výzkumných infrastruktur ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure ERIC), AnaEE ERIC (Infrastructure for Analysis and Experimentation on Ecosystems ERIC) a také Euro-BioImaging ERIC (European Research Infrastructure for Imaging Technologies in Biological and Biomedical Sciences ERIC). Všech výše uvedených konsorcií evropských výzkumných infrastruktur se ČR účastní jako jejich zakládající členský stát, přičemž vědecké zapojení ČR v nich je zabezpečeno prostřednictvím výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v případě konsorcia ELI ERIC, výzkumné infrastruktury CzeCOS u konsorcia AnaEE ERIC a výzkumné infrastruktury CzechBioImaging pro případ konsorcia Euro-BioImaging ERIC. V případě konsorcia ELI ERIC hostí poté ČR v Dolních Břežanech i jeho statutární sídlo.

22. 3. 2022

LINDAT/CLARIAH-CZ poskytuje veřejně dostupný překladač mezi češtinou a ukrajinštinou

V reakci na válku na Ukrajině vyvinuli akademici z týmu velké výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ v rekordně krátkém čase veřejně dostupný automatický překladač mezi češtinou a ukrajinštinou. Tento překladač je volně dostupný v rámci nástroje CUBBITT, který byl veřejnosti představen před necelými dvěma lety. Nástroj využívá neuronové sítě a umožňuje překlad mezi několika jazyky. Vědci aktuálně pracují na jeho rozšíření o další jazyky a současně vyvíjejí nové metody, které umožní ještě vyšší kvalitu překladu. Česko-ukrajinská a ukrajinsko-česká verze vznikla jako výsledek hackathonu s cílem pomoci uprchlíkům z Ukrajiny překonat jazykovou bariéru a usnadnit jim kontakt v českém prostředí. Ukrajinská vlajka „Předběžné výsledky testů ukazují, že kvalita ukrajinsko-českého překladu je vyšší než například u systému Google Translate, a to zejména díky novým metodám strojového učení, které původně vznikly pro česko-anglický překlad,“ uvádějí tvůrci česko-ukrajinského překladače. Další výhodou pražského systému je, že na rozdíl od jiných volně dostupných online systémů nepoužívá angličtinu jako mezikrok, ale překládá mezi češtinou a ukrajinštinou přímo. Ukrajinská verze CUBBITTu funguje v jednoduchém rozhraní, do kterého je možné napsat nebo zkopírovat překládaný text. Nástroj ukáže ukrajinské znění českého textu nejen v cyrilici, ale také v latince, což dále napomáhá vzájemnému porozumění. LINDAT – Technologie pro digitální humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ je velká výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy zastřešující účast Česka v evropských výzkumných konsorciích CLARIN ERIC  (Common Language Resources and Technology Infrastructure) a DARIAH ERIC (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities) a sídlící na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zapojuje se do mezinárodní spolupráce mezi obdobnými výzkumnými infrastrukturami i přímo mezi institucemi ve všech humanitních oborech a klade důraz na digitální a interdisciplinární metody zpracování, včetně moderních metod strojového učení a umělé inteligence. Část trénovacích dat potřebných pro vývoj česko-ukrajinského překladače dodala výzkumníkům z Ústavu formální a aplikované lingvistiky též další jazykově zaměřená velká výzkumná infrastruktura – Český národní korpus.

10. 3. 2022

Výzva konsorcia ESS ERIC pro 12. vlnu rotačních modulů

Týmy výzkumných pracovníků z oblasti srovnávacích sociálních věd jsou vyzývány k předkládání návrhů modulů otázek, ze kterých budou vybrány otázky, jež budou položeny v rámci 12. vlny European Social Survey (ESS). ESS je akademicky orientovaný mezinárodní srovnávací sociální průzkum, jehož cílem je zmapovat a vysvětlit sociální interakce v Evropě, mezi postoji, názory a vzorci chování různorodého evropského obyvatelstva. Dvanáctá vlna ESS bude probíhat po celé Evropě v roce 2025. Uzávěrka pro předkládání přihlášek do 1. etapy výběru rotačních modulů je dne 6. května 2022. Výzva k rotačním modulům pro 12. vlnu Dotazník ESS Dotazník ESS se skládá ze dvou částí: základního modulu věcných a sociodemografických položek, který zůstává ve všech vlnách šetření stejný, a 2 rotačních modulů, z nichž každý obsahuje až 30 položek, jež se v jednotlivých vlnách liší. Každý rotační modul se zaměřuje na jednu akademickou a/nebo politickou problematiku v Evropě a je vypracováván týmem vybraným na základě soutěže. Vybrané týmy pro tvorbu modulů otázek (Question Module Design Team; QDT) úzce spolupracují s ústředním vědeckým týmem (Core Scientific Team; CST) ESS na vývoji svých rotačních modulů. Více informací je k dispozici na webových stránkách Call for Proposals | European Social Survey (ESS). European Social Survey sleduje sociální změny v Evropě od roku 2002 Český národní uzel ESS-CZ ČR se účastní dvouletých průzkumů ESS v podobě osobního dotazování od počátku tohoto rozsáhlého šetření v roce 2001. Účast je zajišťována prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury ESS-CZ, kterou zabezpečuje Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. V listopadu 2013 byl ESS udělen status konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) a ČR se tak stala zakládajícím státem uskupení, který se zapojil do všech dosud uskutečněných vln šetření.

8. 3. 2022

BBMRI-ERIC Statement on Ukraine with ERIC Forum

25. 2. 2022

ČR zakládajícím členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE ERIC

Dne 22. února 2022 přijala Evropská komise rozhodnutí o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE ERIC, která bude řídit evropskou výzkumnou infrastrukturu  AnaEE (Analysis and Experimentation on Ecosystems). Konsorcium ERIC (European Research Infrastructure Consortium) představuje právnickou osobu ustavovanou na základě právního rámce EU, jenž byl specificky vytvořen pro organizaci činností evropských výzkumných infrastruktur. Projekt konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE ERIC sdružuje celkem 7 evropských států. Jedná se o Francii, ČR, Dánsko, Itálii, Finsko, Bulharsko, Belgii a mezinárodní organizaci  CIHEAM IAMB (International Centre for Advanced Mediterranean Agronomic Studies). Statutární sídlo konsorcia AnaEE ERIC se bude nacházet ve Francie v areálu výzkumného střediska CNRS  (Centre National de la Recherche Scientifique) nedaleko Paříže. ČR je do konsorcia zapojena prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a českého národního uzlu CzeCOS, provozovaného Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Konsorcium AnaEE ERIC je v pořadí již 16. právnickou osobou ERIC, do které se ČR zapojuje jako členský stát. Statutární sídlo konsorcia AnaEE ERIC v areálu kampusu CNRS v Gif-sur-Yvette Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE poskytuje nástroje pro experimentální studium evropských terestrických a vodních ekosystémů. Mezi stěžejní ambice AnaEE náleží pochopení komplexního vlivu různých faktorů, jež se podílejí na globálních změnách. Za tímto účelem bude konsorcium AnaEE ERIC vyvíjet technologie a know-how v oblastech věd o ekosystémech, vytvářet strategie pro adaptaci a zmírňování nepříznivých vlivů klimatické změny na produkci potravin, a podílet se tak i na podpoře evropské bio-ekonomiky. Zúčastněné vědecké stanice nabízejí výzkumným pracovníkům podmínky pro pozorování metodami in natura a in vitro. Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE je charakteristická pro svá zařízení, kterými dokáže simulovat širokou škálu environmentálních změn, jakými jsou změny ve využívání půdy, znečištění, biologická invaze, zvyšování koncentrací skleníkových plynů anebo nenadálý výskyt sucha. To jí umožňuje testovat dopady změn klimatu na ekosystémy, ať už se jedná o produkci potravin a jejich kvalitu, či o produkci obnovitelných zdrojů energie, udržení vody v krajině, zajištění zdrojů pitné vody, neprodukční funkce zahrnující ochranu biodiverzity, chladící funkce v krajině anebo úlohu ekosystémů při snižování emisí skleníkových plynů formou ukládání uhlíku. Experimenty realizované pomocí expertízy AnaEE umožní predikovat dopady na ekosystémy s předstihem až několika desetiletí a tím i zahájit účinnou adaptaci v okamžiku, kdy je ještě možná. Logo evropské výzkumné infrastruktury AnaEE Česká účast v evropské výzkumné infrastruktuře AnaEE Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE byla zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v roce 2010. ČR se jí účastní prostřednictvím národního uzlu, jímž je velká výzkumná infrastruktura CzeCOS, zařazená v Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016–2022. CzeCOS je distribuovanou výzkumnou infrastrukturou zaměřenou na výzkum globální změny v atmosféře, jakož i v nejdůležitějších ekosystémech střední Evropy, jimiž jsou lesy, agroekosystémy, louky, pastviny či mokřady. Její hostitelskou institucí je CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. CzeCOS poskytuje širokému spektru svých uživatelů jedinečné zázemí, např. růstové komory, open-top komory, experimentální stanice anebo bioreaktory pro impaktové studie účinků globální změny na terestrické a vodní ekosystémy. Ekosystémové stanice CzeCOS jsou využívány pro účely měření emisí skleníkových plynů a výzkum toků skleníkových plynů a energie v terestrických ekosystémech, včetně vyhodnocení vlivů měnících se podmínek prostředí. K výzkumu dálkových toků skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší slouží poté atmosférická stanice CzeCOS. Pro dálkový průzkum Země, využitelný pro vyhodnocení prostorové variability účinků globální změny na terestrické a vodní ekosystémy a výzkum cyklu uhlíku a dalších biogeochemických cyklů ve vyšším prostorovém měřítku, slouží letecká laboratoř CzeCOS, využívající laserové skenování (lidar) a hyperspektrální a termální senzory. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – růstové komory (fytotrony) První konference konsorcia AnaEE ERIC proběhne v Praze Ve dnech 27. až 30. června 2022 proběhne v Praze první konference konsorcia AnaEE ERIC na téma „Ekosystémové služby pod tlakem: úloha experimentů“. Konference je pořádána v úzké spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a Českou zemědělskou univerzitou. Bližší informace jsou dostupné na webových stránkách evropské výzkumné infrastruktury AnaEE a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Poster konference AnaEE 2022 Česká účast v konsorciích evropských environmentálních výzkumných infrastruktur ČR se již jako členský stát účastní konsorcia ICOS ERIC (Integrated Carbon Observation System) a jako designovaný zakládající členský stát se zapojuje i do příprav konsorcií, jež mají řídit evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure),  DANUBIUS-RI (International Centre for Advanced Studies on River-Sea Systems) a eLTER-RI (Long-Term Ecosystem Research). Svojí účastí v konsorciu AnaEE ERIC potvrzuje ČR své čelní postavení v environmentálních vědách v Evropském výzkumném prostoru. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – experimentální pracoviště ekofyziologie rostlin Domanínek