Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Konsorcium AnaEE ERIC oficiálně zahájilo svou činnost
Ve dnech 20. až 21. června 2022 v prostorách kampusu francouzského Národního výzkumného centra (Centre National de la Recherche Scientifique, CNRS) v Gif-sur-Yvette proběhlo ustavující zasedání valného shromáždění konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE ERIC řídícího činnosti evropské výzkumné infrastruktury AnaEE (Analysis and Experimentation on Ecosystems). V průběhu zasedání byl Michel Böer zvolen generálním ředitelem konsorcia AnaEE ERIC a Sanna Sorvari Sunvet předsedkyní AnaEE ERIC Assembly of Members. Sanna Sorvari Sunvet, předsedkyně AnaEE ERIC Assembly of Members Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury AnaEE ERIC Výzkumné infrastruktury zapojené do konsorcia AnaEE-ERIC umožňují svým uživatelům simulaci změn prostředí a podmínek souvisejících se změnou klimatu a sledováním dopadů těchto simulací na ekosystémy, zejména na ekosystémové funkce a služby. Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE vyvíjí technologie a know-how v oblastech věd o ekosystémech a jejich řízení, přičemž bude zastávat významnou roli při plánování a přizpůsobování systémů produkce potravin nastávajícím klimatickým podmínkám, a bude se také podílet na podpoře evropské bioekonomiky. Výzkumná plocha CLIMAITE/Mols pro výzkum dopadů klimatických změn v Jægerspris, Dánsko (© University of Copenhagen) Zapojení ČR do konsorcia AnaEE ERIC ČR je do konsorcia AnaEE ERIC zapojena prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a českého národního uzlu CzeCOS, provozovaného Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. MŠMT je poskytovatelem účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu CzeCOS, která v roce 2022 činí 42 mil. Kč. CzeCOS – experimentální plocha pro výzkum dopadu sucha na travní porosty
-
Europe Biobank Week Roadshow 2022
-
BBMRI.de/German Bibank Node: New biobanks in the German Biobank Alliance
-
BBMRI.pl: PORT for Health – Oncology 2022 conference
-
Superpočítač LUMI slavnostně spuštěn
Dne 13. června 2022 se ve finském Kajaani uskutečnila slavnostní inaugurace superpočítače LUMI. Ten obsadil třetí místo v žebříčku TOP 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě a první místo v Evropě s měřeným výkonem 151,9 PFlop/s, který bude i nadále navyšován až na cílových 550 PFlop/s. Zároveň náleží superpočítač LUMI mezi superpočítače s nejnižší uhlíkovou stopou. Je totiž poháněn elektřinou z lokálních hydroelektráren a teplo vznikající jeho provozem bude poskytovat až 20 % tepla k vytápění města Kajaani. LUMI nabízí evropským výzkumným pracovníkům prvotřídní ICT nástroje pro pochopení složitých jevů, jako je například změna klimatu anebo aplikace umělé inteligence, a zároveň slouží jako platforma pro mezinárodní spolupráci ve výzkum, technologickém vývoji a inovacích. Hala superpočítače LUMI Slavnostní inaugurace superpočítače LUMI Slavnostní inaugurace superpočítače LUMI proběhla za přítomnosti Petri Honkonena, finského ministra pro vědu a kultury, Miki Lintiläho, finského ministra hospodářství, Anderse Dam Jensena, výkonného ředitele společného podniku EuroHPC a dalších cca 150 představitelů členských států mezinárodního konsorcia LUMI a společného podniku EuroHPC. „Dnešní den představuje významný krok pro digitální a zelenou tranzici Evropy. LUMI je nejrychlejším a energeticky nejúspornějším superpočítačem v Evropě a jedním z vůbec nejvýkonnějších na světě. Díky své obrovské výpočetní kapacitě umožní LUMI mnohem rychlejší vědecký průlom například v medicíně anebo při studiu klimatu, ať už, co se týče vývoje vakcín, diagnostiky rakoviny anebo zmírňování dopadů klimatických změn. Superpočítač LUMI je skvělým příkladem obrovského potenciálu umělé inteligence ke zlepšení našich životů,“ uvedla Margrethe Vestager, výkonná místopředsedkyně Evropské komise. “LUMI je ekosystémem pro vysoce výkonné výpočty, umělou inteligenci a výzkum náročný na data, jenž umožňuje průlomové objevy v mnoha oblastech akademického výzkumu. Navíc, pětina kapacity LUMI je určena pro firmy, které tak získají možnost využívat metody vysoce výkonných výpočtů příští generace a dát tak vzniknout novým dovednostem a inovacím,” doplnil Kimmo Koski, ředitel CSC – IT Centra pro vědu, finské organizace hostující superpočítač LUMI. Sál superpočítače LUMI Zapojení ČR do konsorcia LUMI Superpočítač LUMI je vlastněn společným podnikem EuroHPC a na jeho provozu se podílí konsorcium 10 zemí – Belgie, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Norsko, Polsko, Švédsko a Švýcarsko. ČR je do projektu superpočítače LUMI zapojena prostřednictvím IT4Innovations Národního superpočítačového centra, součásti velké výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ. Čeští vědci tak získávají přístup k jednomu z nejvýkonnějších výpočetních nástrojů na světě. Záznam ze slavnostní inaugurace superpočítače LUMI i semináře, který jí předcházel, je ke shlédnutí na webových stránkách superpočítače LUMI. Inaugurace superpočítače LUMI
-
Předsednická konference k synergiím ve financování výzkumu a inovací v Evropě
Na samotný úvod předsednictví ČR v Radě EU se ve dnech 7. až 8. července 2022 uskuteční v Praze konference o synergiích ve financování výzkumu a inovací v Evropě. Na konferenci vystoupí vysocí představitelé členských států EU a Evropské komise a budou diskutovat o efektivním využívání široké škály národních a evropských finančních nástrojů k podpoře výzkumu a inovací. Na konferenci bude mj. prezentována tzv. Pražská deklarace o synergiích ve financování výzkumu a inovací v Evropě. Konference s názvem „Synergie ve financování výzkumu a inovací v Evropě“ je pořádána Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s Domem zahraniční spolupráce jako vůbec první událost výzkumné agendy nadcházejícího předsednictví ČR v Radě EU. Konference poskytne účastníkům fórum na vysoké úrovni k debatě o tom, jak odstranit přetrvávající překážky k zavádění synergií ve financování výzkumu a inovací v Evropě a tedy jak co nejefektivněji harmonizovat implementaci finančních nástrojů národní a evropské povahy zaměřených na podporu vědeckého poznání a rozvoje nových technologií. „Jsem velice rád, že program výzkumné agendy předsednictví ČR v Radě EU začíná právě diskuzemi nad problematikou synergií ve financování výzkumu a inovací. Evropská scenérie nástrojů podpory výzkumu a inovací je nesmírně bohatá a zahrnuje širokou paletu programů národní a komunitární povahy. Proto je naprosto nezbytné, abychom dokázali využívat tyto nástroje ve vzájemné komplementaritě a hledali i cesty, jak provázat nástroje provádění dílčích sektorových politik s cílem post-pandemické obnovy EU, zelené a digitální tranzice evropské ekonomiky a posilování její mezinárodní konkurenceschopnosti na globálním poli. Synergie jsou i nástrojem, jak maximalizovat veřejné a soukromé investice do výzkumu a inovací v Evropě, a musí jim být věnována náležitá pozornost,“ konstatuje v roli hostitele konference ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík. Výzkum a inovace jsou v Evropě financovány z mnoha finančních nástrojů. Na úrovni EU se takto děje zejména z rámcového programu Horizont Evropa, avšak významné podpůrné mechanismy skýtají také nástroje provádění politiky soudržnosti EU, nástroje pro obnovu a posilování odolnosti EU či program Digitální Evropa. Kromě unijních prostředků jsou výzkum a inovace financovány z národních rozpočtů členských států EU a soukromých zdrojů jednotlivých firem či nadací. Synergie ve financování výzkumu a inovací jsou tak předpokladem využívání plného potenciálu vědeckotechnické spolupráce v rámci EU, i překlenutí a vyrovnání přetrvávajících rozdílů ve výzkumné a inovační výkonnosti napříč Evropským výzkumným prostorem. I z těchto důvodů představují synergie jednu ze stěžejních priorit předsednictví ČR v Radě EU, co do agendy výzkumu. Účelem konference je debatovat nad specifickými příčinami prozatím znemožňujícími využívání plného potenciálu synergií, a to jak formou plenárních zasedání, tak také paralelních diskuzních programových bloků, jež se zaměří na problematiku synergického financování výzkumných infrastruktur, evropských partnerství a misí nebo inovací. Závěry konference budou prezentovány formou tzv. Pražské deklarace o synergiích ve financování výzkumu a inovací v Evropě, jež bude následně předložena členským státům EU k vyjádření jejich politické podpory. Konference se uskuteční ve dnech 7. až 8. července 2022 v Kongresovém centru Praha, a to v hybridním formátu, kdy společně s cca 300 účastníky přítomnými přímo v dějišti konání budou moci přímý přenos z konference sledovat i diváci prostřednictvím webového rozhraní. Bližší informace o konferenci, včetně programu, představení řečníků a registračního formuláře k účasti, jsou k dispozici na internetových stránkách https://synergies2022.eu/.
-
Jednání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC v Praze
Ve dnech 17. až 18. května 2022 se v Praze uskutečnilo 16. zasedání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC, řídícího činnosti evropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System). Setkání se konalo v prostorách Apollonova sálu ve vile Lanna, konferenčního a hotelového zařízení Akademie věd ČR. Vila Lanna Volba nového předsedy valného shromáždění Dne 18. května 2022 byl jednomyslně zvolen valným shromážděním nový předseda Christian Plass-Dülmer, německý delegát Spolkového ministerstva pro digitalizaci a dopravu. Nahradil tak ve funkci Jean-Marie Flauda, který tuto funkci vykonával od roku 2015. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – Experimentální pracoviště Bílý Kříž Nové měřící stanice Pracovníci konsorcia ICOS ERIC představili 13 nových stanic pro měření skleníkových plynů, které prošly velmi náročnou procedurou zabezpečení kvality standardizované produkce dat ICOS, přičemž jim bylo jednomyslně schváleno udělení certifikace ICOS ERIC. Dvě z těchto nových stanic jsou experimentální pracoviště Bílý Kříž a ekosystémová stanice Lanžhot. Na stanicích probíhá výzkum lokálních ekosystémů s cílem modelovat budoucí chování v podmínkách měnícího se klimatu. V případě pracoviště Bílý Kříž se jedná o smrkový les, v případě stanice Lanžhot o lužní les. Všechny stanice či pracoviště, které provozuje velká výzkumná infrastruktura CzeCOS, jejíž hostitelskou institucí je Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., jsou součástí evropské infrastruktury projektu ICOS. Prošly tak procesem zajištění kvality standardizované produkce dat ICOS a byla jim tedy udělena certifikace ICOS ERIC. Kromě pracovišťě Bílý Kříž a stanice Lanžhot se jedná o ekosystémovou stanici Třeboň a atmosférickou stanici Křešín u Pacova. Konsorcium ICOS ERIC prostřednictvím svých národních sítí provozuje aktuálně celkem 149 měřících stanic ve 13 zemích, z toho 104 je certifikovaných pro měření skleníkových plynů. Stanice monitorují koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a toky uhlíku mezi atmosférou, zemským povrchem a oceány. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – Ekosystémová stanice Lanžhot Projekt ICOS Cities PAUL Generální ředitel konsorcia ICOS ERIC Werner Kutsch oznámil, že projekt PAUL (Pilot Application in Urban Landscapes) byl zahájen v listopadu 2021. Projekt financovaný z rámcového programu Horizont 2020 se zaměřuje na vývoj systému měření skleníkových plynů v městských oblastech, a jeho cílem je spojit a vyhodnotit různé přístupy k měření a ze zbytků oxidu uhličitého v atmosféře určit emise související s fosilními palivy. Pro testování různých přístupů k měření v různých oblastech byla vybrána tři města odlišné velikosti: Paříž, Mnichov a Curych. Pro zvýšení dopadu a ujištění, že vyvinutý koncept bude aplikovatelný na více místech ve světě se k výzkumu připojilo dalších 12 měst a mezi nimi i Brno. Logo ICOS Cities
-
Europe Biobank Week Roadshow