Aktuality

5. 6.

VII. národní den klinických hodnocení 2024

Letošní ročník Národního dne klinických hodnocení, pořádaný Velkou výzkumnou infrastrukturou CZECRIN v Praze, se jako tradičně věnoval tématu klinických studií, které jsou zaměřené na hodnocení bezpečnosti a účinnosti nových léčiv nebo léčebných postupů. Konference byla podpořena Ministerstvem zdravotnictví, uvědomuje si totiž potřebu podpory v této oblasti a tím profit pro pacienty. Jedním z hlavních témat konference byla pozice klinických studií v České republice na evropském poli. Ty hrají zásadní roli ve vývoji inovativních léčiv a mají přímý dopad na kvalitu života pacientů. V České republice se klinické studie provádí více než tři desetiletí. Aktuálně jich v mnoha zdravotnických zařízeních probíhá více než 480 a je do nich zapojeno více než 16 tisíc pacientů, což nás staví do silné pozice v evropském srovnání. Klíčové pro udržení takové pozice a její další rozvoj je podpora klinických studií, včetně zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných studijních koordinátorů. Iniciativu MZ ČR k harmonizaci prostředí při provádění klinických studií představil na konferenci vrchní ředitel MZ pro legislativu a právo JUDr. Radek Policar: „Plánujeme vytvořit národní strategii České republiky pro zlepšení prostředí provádění klinických hodnocení léků. Díky klinickým hodnocením léčiv, které probíhají v nemocnicích a ambulancích, se naši pacienti dostávají k nejmodernější léčbě. Podpora této aktivity je tedy podporou ve prospěch pacientů, výzkumných týmů a zároveň šetří náklady systému veřejného zdravotního pojištění, neboť léky platí ti, kteří iniciují výzkum, a ještě platí těm, kteří se na výzkumu podílejí.“ Pohled národní regulační autority přidala i ředitelka Odboru klinického hodnocení léčiv SÚKL MUDr. Alice Němcová. V rámci moderovaných diskusí se probíraly možnosti posílení pozice ČR na mapě klinického výzkumu (nejen) propojením s evropskými iniciativami, což zahrnovalo i zlepšování klinické praxe nebo financování zdravotnického výzkumu ve spolupráci se zahraničními hosty. Neopomenutelným tématem letošní konference byla i zdravotnická zařízení v roli hlavních aktérů realizace klinických studií. Zdůrazněna byla komplexnost studijních týmů, kompetence studijních koordinátorů a možnosti podpory při provádění klinických studií ve zdravotnických zařízeních. VVI CZECRIN již několik let přispívá ke kultivaci prostředí pro provádění klinických studií prostřednictvím vzdělávání. „Získáváme finance z MŠMT a podporujeme jednotlivé nemocnice směrem ke studijním koordinátorům, aby je nemocnice mohly mít a měly potřebné vzdělání. Díky národní podpoře můžeme přispět i finančně, aby celá infrastruktura mohla fungovat,“ doplňuje ředitelka CZECRIN doc. MUDr. Regina Demlová, Ph.D. n

5. 6.

BBMRI-ERIC presents at 2nd Austrian Life Science Day: Health Care Data Graz

28. 5.

CanSERV´s Challenge Calls go into a third round: EU consortium invites applications for Challenge-Driven Call “Revolutionising Cancer Patient Care”

23. 5.

BBMRI-ERIC Launches FP10 Position Paper

14. 5.

Nobel Laureate Donna Strickland Visits ELI for the First Time

Nobel Prize in Physics winner Donna Strickland, made her first visit to the Extreme Light Infrastructure (ELI) in Dolní Břežany (near Prague), highlighting the critical role her pioneering work in laser physics plays in supporting ELI’s advanced research. Donna Strickland, a professor at the University of Waterloo in Canada, is celebrated for her groundbreaking development of Chirped Pulse Amplification (CPA) in 1985. This work, completed during her PhD at the University of Rochester alongside Gérard Mourou, earned her the Nobel Prize in Physics in 2018.  The CPA technique has revolutionised the generation of ultrafast, high-intensity laser pulses, which are crucial for applications ranging from corrective eye surgery to fundamental scientific research. Donna Strickland Mourou, who initially led the development of the Extreme Light Infrastructure (ELI) in the early 2000s, helped establish facilities that specialise in generating these ultrashort and ultra-intense laser pulses. ELI is now a world leader in exploring fundamental physics phenomena and driving technological innovations across various disciplines, including high-energy physics, materials science, and biomedical applications. During her visit to the ELI Beamlines Facility on May 8-9, Strickland delivered a lecture detailing her collaborative work with Mourou that led to the invention of CPA. „I got the idea to produce coherent radiation in the extreme ultraviolet, which I thought would be a good PhD project, but I needed a more intense laser than we had at the time,“ Strickland explained to the ELI staff. „Gérard suggested stretching the pulse by chirping it—or changing the frequency through the pulse—so it wouldn’t damage the laser.„ This innovative approach took about a year to perfect and resulted in her first published paper, a concise three-page document. „We wanted to publish the paper fast because we thought others were trying to do the same thing,“ said Strickland. „As it turns out, nobody else really saw it, and I finished my PhD on a different topic.“ Strickland continues to lead the ultrafast laser group at Waterloo, focusing on developing high-intensity laser systems for nonlinear optics investigations. She is the third woman to receive a Nobel Prize in Physics, following pioneers Marie Curie and Maria Goeppert Mayer. „It’s not an exaggeration to say Donna’s work made ELI possible,” says ELI Director General Allen Weeks emphasised the significance of Strickland’s contributions “CPA technology, which Strickland helped develop, is a key driver of ELI’s laser systems.“ In addition to her lecture, Strickland was able to tour the ELI labs and see some of the most advanced versions of the lasers she helped to create. She also listened to the selected work of some of ELI’s most promising young researchers. She plans to encourage Canadian researchers to visit and use the facilities. Source: https://eli-laser.eu/news/nobel-laureate-donna-strickland-visits-eli-for-the-first-time/

14. 5.

Europe Biobank Week opens in Vienna for major post-pandemic congress

2. 5.

V4 konference 2024 otevřela otázku financování výzkumných infrastruktur

Experti, tvůrci politik a stakeholdeři z Visegrádské čtyřky – České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska se sešli 18. dubna 2024 v Bruselu, aby diskutovali budoucnost evropských výzkumných infrastruktur. Konferenci ve spolupráci se styčnými kancelářemi zemí V4 v Bruselu (SLORD, PolSCA, NRDIO) připravila kancelář CZELO. José Luis Martínez, předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), ve svém projevu nastínil hlavní závěry ESFRI reportu o financování výzkumných infrastruktur. Zdůraznil potřebu synergie mezi zdroji financování na regionální a národní úrovni a na úrovni EU, aby evropští vědci měli k dispozici nejvýznamnější výzkumné infrastruktury ve všech výzkumných doménách. José Luis Martínez – Chair of ESFRI Globální rozměr ELI Beamlines Na jeho vystoupení navázal Allen Weeks, generální ředitel konsorcia ELI ERIC, který představil evropské výzkumné laserové centrum, které provozuje jedny z nejintenzivnějších laserových systémů na světě. Pro vědecko-výzkumnou organizaci The Extreme Light Infrastructure ERIC, která se ustanovila v roce 2021, pracuje celkem 627 zaměstnanců na území České republiky a Maďarska. Weeks zdůraznil, že jejich výzkumná infrastruktura je otevřená vědcům z celého světa a umožňuje průkopnický výzkum nejen v oblasti fyziky a materiálových věd, ale také v biomedicíně a laboratorní astrofyzice. O zapojení Slovenska do výzkumné infrastruktury eLTER hovořil Luboš Halada ze Slovenské akademie věd. Martin Šponiar, zastupující Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky, zdůraznil slovenskou podporu existujících infrastruktur. Polský zástupce představil Poznaňské superpočítačové a síťové centrum. Podpora otevřené vědy a FAIR dat Ute Gunsenheimer, generální tajemnice Asociace EOSC, mluvila o budoucnosti iniciativy European Open Science Cloud (EOSC). Zdůraznila význam Tripartite spolupráce a nastínila budoucí vznik „EOSC nodes,“ který by měl usnadnit vytvoření “web of FAIR data” a interoperabilních služeb v rámci politiky otevřené vědy (tj. Federace EOSC). Diskuse o budoucnosti V odpoledním panelu vystoupili řečníci z ministerstev, stálých zastoupení zemí V4 a zástupce Evropské komise. Z diskuzí vyplynula potřeba porozumění národním zdrojům financování výzkumných infrastruktur, podpora sdílení znalostí mezi výzkumnými infrastrukturami, důraz na lidský faktor a nutnost dobře definovat příští rámcový program EU pro výzkum „FP10.“

15. 4.

New podcast episode: 10th anniversary impact stories – part one