Aktuality

13. 2.

EvolveBBMRI project kicks off in Vienna

4. 2.

FAIR data a vliv AI na výzkum. V Miláně se diskutovalo o tom, proč je důležité oba aspekty propojit

Proč jsou FAIR data ve výzkumu neodmyslitelná? Které služby European Open Science Cloud (EOSC) mohou zlepšit produkci FAIR dat? Jak umělá inteligence (AI) zasahuje do vědeckých oborů a jak FAIR data pomáhají trénovat umělou inteligenci? Tyto a jiné otázky diskutovali zástupci evropských výzkumných infrastruktur a členové pracovní skupiny ESFRI-EOSC na workshopu “FAIR Data Productivity and Advanced Digitalization” pořádaném Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), který proběhl ve dnech 23.-24. ledna na univerzitě v Miláně. Smyslem workshopu bylo shromáždit názory odborníků z výzkumných infrastruktur na práci s FAIR daty a pokročilou digitalizací výzkumu a jejich představy o možnostech úspěšného naplňování iniciativy EOSC a Open Science. Nad otázkami důsledků propojení umělé inteligence a FAIR dat diskutovali odborníci z evropských výzkumných infrastruktur EPOS-ERIC, ESRF, CESSDA ERIC, CERN, ESCAPE, BBMRI-ERIC, CSIC, EGI Foundation, MARIS, CNRS LAPP, OSCARS, SoBigData, e-IRG Delegate, Computational Biology Research Centre of Human Technopole, zástupci EOSC a Evropské Komise. „Důvěryhodnost dat ve výzkumu je zcela zásadní a umělá inteligence by se mohla stát nástrojem testování kvality a původnosti vědeckých dat,“ řekl v úvodu setkání profesor fyziky z milánské univerzity a bývalý předseda ESFRI Giorgio Rossi, který rovněž zastupuje Itálii v řídícím výboru EOSC. EOSC pro vědu, nebo věda pro EOSC? Přednášejí v průběhu konference sdíleli dobrou praxi z práce s daty a službami, které poskytuje EOSC. Jako podstatné zástupci evropských výzkumných infrastruktur zmiňovali službu vlastní vědecké komunitě uživatelů, pokročilá metadata a udržení spolupráce v rámci doménově specifických výzkumných komunit, kde se dodržují principy FAIR dat. Naopak překážkami, které omezují datovou produktivitu, jsou nedostatečná školení a personální obsazení, neotevřenost dat pro všechny uživatele, férovost nových dat, skrytá data, která jsou dostupná pouze na vyžádání, což uživatelům brání v kombinování dat a získávání nových informací z FAIR datových sad. Mezi služby poskytované EOSC, které by mohly zlepšit FAIR data, patří zavedení standardů pro interoperabilitu dat a podpora jejich přijetí a používání, speciální školící programy a zařízení na úrovni EU jako EOSC data space. “Obecně platí, že již 50 procent dat ve fázi produkce či postprodukce nese označení FAIR data,” zdůraznil Rossi. FAIR výzkumné objekty jsou též nástrojem, o který se zajímá průmysl jako o produkty pro trh (příkladem jsou snímky z The European Synchrotron Radiation Facility v Grenoblu). Odlišné přístupy V roli mluvčího za The Consortium of European Social Science Data Archives (CESSDA) vystoupil Jindřich Krejčí ze Sociologického ústavu AV ČR, který zdůraznil tradici sdílení dat v sociologickém výzkumu a bottom-up přístup pro srovnávací výzkum a opětovné použití dat. “Budování konceptu sdílené datové kultury je neodmyslitelnou součástí výzkumu,” řekl Jindřich Krejčí. Z jiného úhlu pohledu k problematice přistoupil Petr Holub z Biobanking and Biomolecular resources Research Infrastructure (BBMRI) a BioMedAI. Zdůraznil, že umělá inteligence má stále vzrůstající význam ve výzkumu v oblasti zdravotní péče. AI má nezastupitelnou roli v oblasti digitální patologie, která usnadňuje diagnostiku rakoviny a její léčbu. Pomáhá také při práci s anonymizací a syntézou dat pro jejich publikování, kde výzvou zůstává práce s citlivými daty. Holub ve svém svém příspěvku zdůraznil potřebu širší role EOSC, než jen jako zdroje financování. Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který vedl závěrečnou panelovou diskuzi o AI zdůraznil, že: “Využitím možností AI ve výzkumných infrastrukturách při zpracování dat mohu vědci odhalit nové možnosti výzkumu, zefektivnit pracovní postupy a urychlit objevy v různých vědních oborech. Integrace umělé inteligence do výzkumných infrastruktur spolu se zpracování dat sice nabízí řadu výhod, ale zároveň sebou nese i řadu výzev. Expertů s odbornými znalostmi pro vývoj, implementaci a údržbu AI systémů je nedostatek. Školení a získávání kvalifikovaných pracovníků v oblasti technologií AI pro výzkumné účely stále zůstává výzvou.”

2. 2.

BBMRI-ERIC IT tools drive EU cancer imaging innovation – EUCAIM

28. 1.

Gravitační observatoř LISA a mise k Venuši EnVision schváleny

Výbor pro Vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA) 25. ledna 2024 schválil do realizační fáze velkou gravitační observatoř LISA a misi k Venuši EnVision. Obou misí, které budou financovány z Vědeckého programu ESA a příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do něj, se zúčastní i čeští vědci. Mise LISA LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je druhou velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA). Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2035. LISA mission, credit: ESA Mise bude sestávat z 3 družic, které budou mezi sebou vysílat laserový svazek na vzdálenost až 2,5 milionů kilometrů, přičemž každá z družic ponese 2 redundantní zdroje laserového svazku. Při průchodu gravitační vlny pak dojde ke změnám fází laserových svazků, což umožní zachytit srážky superhmotných černých děr. To napomůže odhalit, jak se utvořily první galaxie a velké černé díry v jejich středech. Česká účast na misi LISA Česká strana bude pod vedením vědců z Astronomického ústavu AV ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR zodpovídat za vývoj, testování a výrobu mechanismu zajišťujícího přepínání mezi uvedenými dvěma laserovými svazky, tzv. „Fibre Switch Unit Actuator (FSUA)“. Do projektu budou zapojeny také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Ústav termomechaniky AV ČR a předpokládá se rovněž účast řady českých firem. Zapojení do přípravy vědeckého přístrojového vybavení mise doplní českou vědeckou účast v konsorciu, kde jsou již čeští vědci zapojeni v pracovních skupinách vytvářejících simulace pro misi LISA. Čeští vědci v konsorciu LISA přispívají vytváření tzv. „waveforms“ pro pohyb kompaktních objektů okolo superhmotných černých děr, které v důsledku oběhu vytváří gravitační vlny. Představa mise LISA, credit: ESA Finanční náklady Česká účast na misi LISA je v první fázi podpořena ve výši téměř 400 tis. EUR z příspěvku MŠMT do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 5,3 mil. EUR. Náklady na misi LISA, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 1,75 mld. EUR. Mise EnVision EnVision bude provádět radarové mapování Venuše ve vysokém rozlišení a atmosférické studie. Mise pomůže vědcům pochopit vztahy mezi geologickou aktivitou Venuše a její atmosférou a bude zkoumat, proč jsou Venuše a Země natolik odlišné. Start mise EnVision je plánován na rok 2031, první data naměřená z okolí Venuše by sonda měla zaslat roce 2033. EnVision Science, Credit: ESA Mise EnVision bude vybavena vědeckými přístroji, které umožní kombinovaná pozorování na vlnových délkách od ultrafialové po rádiové frekvence v nebývalém rozsahu rozlišení, od jádra po horní atmosféru Venuše – povrchovým radarem VenSAR, podpovrchovým radarem SRS a sadou tří spektrometrů VenSpec ke studiu chemického složení atmosféry a povrchu a radiovým experimentem. Animace mise EnVision, credit: NASA / JAXA / ISAS / DARTS / Damia Bouic / VR2Planets Česká účast na misi EnVision Česká strana bude pod vedením vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR,  zodpovídat za vývoj, testování a výrobu elektronických desek pro přístroj VenSpec-H, což má být jeden ze tří spektrometrů sondy zaměřený na snímání spektra atmosféry Venuše ve vysokém rozlišení. Do projektu budou zapojeni také vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. a České geologické služby. Vývoj a výroba elektronických desek bude zajištěna českými firmami, které budou vybrány v rámci tendru vypsaného ESA. Hlavním zájmem českých vědců je studium chemie atmosféry Venuše a vulkanické činnosti. V hledáčku české vědy jsou rovněž sopky, jejich vliv na tvar povrchu a složení ovzduší. Finanční náklady Česká účast na misi EnVision je v první fázi podpořena ve výši 505 tis. EUR z příspěvku MŠMT do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 3,27 mil. EUR. Náklady na misi EnVision, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 784 mil. EUR. ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2024 výše 13,6 mil. EUR.

18. 1.

MŠMT usnadní uplatnění absolventů v CERN

Absolventi českých vysokých i středních škol mají nově větší šanci uspět ve výběrových řízeních do Absolventských programů v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Umožňuje to nový program spolupráce mezi MŠMT a CERN, který podepsala vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Radka Wildová. Nový program spolupráce mezi MŠMT a CERN bude realizován v rámci programu stáží pro absolventy CERN. Vybraní uchazeči mohou strávit v CERN až 3 roky prací na projektech v oblasti částicové fyziky nebo se podílet na vývojových projektech v široké oblasti aplikovaných, inženýrských a technických oborů, částečně také administrativních. Do programu se mohou hlásit absolventi a studenti českých vysokých či středních škol před dokončením studia, např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Program nabízí příležitosti rovněž pro absolventy tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, mezinárodní vztahy, právo, logistika apod. Program je rozdělen do tří podprogramů: * ORIGIN / Early Career Professionals programme – program pro absolventy s max. 2 roky praxe od dokončení studia, a to jak odborných škol, tak absolventů bakalářského či magisterské stupně studia. Další termíny pro podání přihlášek budou 14. dubna 2024, 7. července 2024 a 17. října 2024. * QUEST / Experienced Projects Graduates – program pro zkušené absolventy, tj. absolventy magisterských oborů s 2 až 6 lety praxe od skončení studia či absolventy doktorandského studia s až 3 lety relevantní praxe. Přihlášky je možné podávat na průběžně vypisované pozice. * RESEARCH Fellowships pro absolventy doktorského stupně studia s praxí do 6 let. Další termíny pro podání přihlášek jsou 4. března 2024 a 2. září 2024. CERN akceptuje také přihlášky studentů, kteří své studium právě dokončují. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 4 500 CHF měsíčně. Více informací o výběrovém řízení v CERN je k dispozici zde. Termíny pro získání doporučení od MŠMT budou upřesněny. Studenti českých vysokých škol mohou i nadále podávat přihlášky do Studentských programů CERN s podporou MŠMT. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. ORIGIN / Early Career Professionals programme (Image: CERN)

16. 1.

Call for abstracts: Shape the conversation at Europe Biobank Week 2024

16. 1.

Call for abstracts: Shape the conversation at Europe Biobank Week 2024

15. 1.

Čeští vědci budou se sondou EnVision zkoumat Venuši

Čeští vědci se díky podpoře z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zapojí do další mise „střední“ třídy Vědeckého programu  Evropské kosmické agentury (ESA) – EnVision. Mise má za cíl prozkoumat nejbližší sousední planetu Země – Venuši a pokusit se odpovědět na otázku, proč je naše nejbližší sousední planeta tolik odlišná. Zaměření mise EnVision bude provádět radarové mapování Venuše ve vysokém rozlišení a atmosférické studie. Mise pomůže vědcům pochopit vztahy mezi geologickou aktivitou Venuše a její atmosférou a bude zkoumat, proč se Venuše a Země vydaly tak odlišnými evolučními cestami. Start mise EnVision je plánován na rok 2031, první data naměřená z okolí Venuše by sonda měla zaslat v polovině roku 2033. Mise EnVision bude vybavena vědeckými přístroji, které umožní kombinovaná pozorování na vlnových délkách od ultrafialové po rádiové frekvence v nebývalém rozsahu rozlišení, od jádra po horní atmosféru Venuše – povrchovým radarem VenSAR, podpovrchovým radarem SRS a sadou tří spektrometrů VenSpec ke studiu chemického složení atmosféry a povrchu a radiovým experimentem. Animace mise EnVision, credit: NASA / JAXA / ISAS / DARTS / Damia Bouic / VR2Planets Česká účast na misi EnVision Česká strana bude pod vedením vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. zodpovídat za vývoj, testování a výrobu elektronických desek pro přístroj VenSpec-H, což má být jeden ze tří spektrometrů sondy zaměřený na snímání spektra atmosféry Venuše ve vysokém rozlišení. Do projektu budou zapojeni také vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. a České geologické služby. Vývoj a výroba elektronických desek bude v další fázi zajištěna českými firmami, které budou vybrány v rámci tendru vypsaného ESA. Hlavním zájmem českých vědců je studium chemie atmosféry Venuše a vulkanické činnosti. Mise EnVision dovolí pozorovat projevy málo prostudovaných procesů na prachových částicích, které byly dosud zkoumány pouze v laboratorním měřítku. V hledáčku české vědy jsou rovněž sopky, jejich vliv na tvar povrchu a složení ovzduší. Český vědecký tým se bude na misi podílet také sestavením datových souborů pro testování elektronických součástek, především se zaměřením na kvalitu, velikost a tok dat a přípravu datových sad pro testování elektronických součástek těchto datových sad pomocí softwarových nástrojů. Záznam experimentálních spekter a generování nadměrných simulovaných spektrálních knihoven umožní důsledné testování (včetně kalibrace/validace) a další posouzení účinnosti sestavené elektronické sestavy v odpovídajícím spektrálním rozsahu a rozlišení pro zpracování dat ze spekter zaznamenaných kanály VenSpec-H. EnVision, credit: ESA/VR2Planets/Damia Bouic Finanční náklady Česká účast na misi EnVision bude v první fázi podpořena ve výši 505 tis. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 3,27 mil. EUR. Náklady na misi EnVision, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 610 mil. EUR. ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2024 výše 13,6 mil. EUR.