Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Náměstek Doleček se zúčastnil jednání Rady pro konkurenceschopnost EU
Vídeň, 17. července 2018 – Pověřený náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu PhDr. Pavel Doleček se zúčastnil neformálního jednání Rady pro konkurenceschopnost EU zasedající ve formaci ministrů zodpovědných za agendu výzkumu, které se uskutečnilo pod organizační záštitou rakouského předsednictví v Radě EU ve Vídni. Hlavním tématem politické debaty byla negociace legislativního „balíčku“ 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace „Horizon Europe“, který bude s rozpočtovou alokací takřka 100 mld. EUR v období Víceletého finančního rámce EU v letech 2021 až 2027 představovat stěžejní nástroj podpory výzkumu, vývoje a inovací v Evropském výzkumném prostoru. Finanční zdroje rámcového programu budou přitom směřovány jak na podporu excelentního výzkumu, tak na komercionalizaci vědeckých poznatků a na podporu průlomových inovací v podnikatelské sféře. Zvláštní akcent bude poté kladen na transfer znalostí z výzkumného prostředí do průmyslové sféry za účelem zhodnocení znalostního kapitálu při vývoji zboží a služeb o vysoké přidané hodnotě. Náměstek Doleček ve svých vystoupeních mj. uvedl: „ČR považuje rámcový program Horizon Europe za klíčový nástroj podpory excelentní vědy a znalostně náročných, průlomových inovací, jež na evropské úrovni vykazují vysokou přidanou hodnotu. Kromě znalostního adresování velkých socioekonomických výzev evropské populace ČR od rámcového programu Horizon Europe očekává i to, že velmi podstatným způsobem přispěje k naplňování Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, jakož i závazků členských států EU vyplývajících z Pařížské dohody o ochraně klimatu.“ Během projednávání jednotlivých okruhů rámcového programu „Horizon Europe“ náměstek Doleček představil hlavní aspekty rámcové pozice ČR, jakožto východiska pro negociace legislativního návrhu. Současně vyzdvihl i stěžejní priority ČR pro vedení těchto jednání. Mezi ně se řadí navýšení rozpočtové alokace na podporu panevropských výzkumných infrastruktur, upřesnění prováděcí struktury 2. pilíře rámcového programu a detailní rozpracování koncepce jeho strategického plánování anebo posílení nástrojů podporujících vyšší geografickou rovnováhu příjemců podpory z rámcového programu napříč členskými státy EU. Specificky ve vztahu k podpoře panevropských výzkumných infrastruktur uvedl náměstek Doleček, že ČR považuje za vysoce žádoucí, aby rámcový program „Horizon Europe“ ještě intenzivněji podporoval přípravné, implementační a „rané“ provozní fáze výzkumných infrastruktur panevropského, potažmo i celosvětového významu, a to včetně jejich mezinárodně-integračních aktivit a aktivit souvisejících s posilováním tzv. „transnational access“, tzn. zpřístupnění těchto výzkumných infrastruktur v režimu otevřeného přístupu na co nejširší mezinárodní úrovni. Negociace legislativního „balíčku“ rámcového programu „Horizon Europe“ náleží mezi stěžejní priority rakouského předsednictví v Radě EU a měly by vyvrcholit přijetím věcně příslušných Závěrů Rady pro konkurenceschopnost EU na jejím listopadovém zasedání, které se uskuteční v Bruselu. Informal meeting of competitiveness ministers (research) on 17th July 2018 – Arrivals and Welcome. Picturing Federal Minister Heinz Faßmann (left). Copyright BKA/Martin Votava Informal meeting of competitiveness ministers (research) on 17th July 2018 – Family photo. Copyright BKA/Martin Votava
-
První výstřel z ELI laseru
Unikátní laserový systém L3-HAPLS, který pro ELI Beamlines vyvinula americká národní laboratoř Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), byl dnes 2. července 2018 slavnostně spuštěn. Na základě evaluce mezinárodní vědeckou kontrolní skupinou byl systém L3-HAPLS shledán jako plně funkční a připravený k integraci s experimentálními systémy a k prvním experimentům. Tento laserový systém představuje novou generaci diodově čerpaných, vysokoenergetických výkonových laserových systémů. Jako jediný na světě je postaven výlučně na vysokovýkonových polovodičových laserových diodách a díky novým technologiím využívajícím diodového světla 10 pulsů za vteřinu několikanásobně překonává systémy instalované jinde na světě. Laser L3 bude sloužit v mnoha oblastech základního i aplikovaného výzkumu. Mezi jeho nejvýznamnější aplikace patří kompaktní laserem buzené urychlování částic pro nové lékařské metody nebo generace krátkopulsního rentgenového záření pro mikroskopii s vysokým prostorovým a časovým rozlišením pro materiálový a medicínský výzkum. Slavnostní inaugurace proběhla za účasti náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy Pavla Dolečka, amerického velvyslance Stephena B. Kinga, předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové a zástupců americké národní laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory, Fyzikálního ústavu AV ČR a mezinárodního konsorcia ELI Delivery Consortium. Součástí programu bylo nejen vlastní spuštění a první výstřel laseru, ale také prohlídka výzkumného centra a krátká exkurze do světa experimentů prostřednictvím virtuální reality. První výstřel z ELI laseru „Jsem rád, že mohu být spolu s vzácnými hosty a přáteli ze Spojených států přítomen spuštění laserového systému L3, který bez pochyb patří k nejvýznamnějším projektům česko-americké výzkumné spolupráce. Oblast výzkumu a vývoje považuji v naší bilaterální spolupráci za klíčovou a tato významná událost tento potenciál jen potvrzuje. Jsem též velmi rád, že se scházíme na ELI Beamlines, která i díky instalaci laserového systému L3 dále naplňuje svoji úlohu první výzkumné infrastruktury světového významu ve střední a východní Evropě. Věřím, že toto unikátní zařízení přinese v brzké době excelentní vědecké výsledky a přivede do České republiky další špičkové vědce z celého světa,“ říká náměstek ministra pro vědu Doleček. V červnu 2017 byl po čtyřech letech systematické práce laser L3-HAPLS dodán do centra ELI Beamlines. Od září 2017 tým vědeckých a technických pracovníků z LLNL a ELI Beamlines intenzivně pracoval na jeho instalaci a koncem roku byly zprovozněny čtyři bloky laserových diodových jednotek, poskytujících světelné pulsy o výkonu 800 kW. Poté byl na jaře 2018 uveden do provozu hlavní laserový zesilovač systému, čímž bylo zahájeno testování kompletního laserového řetězce. Nyní bylo dosaženo prvního milníku: energie pulsu 16 joulů a délka trvání pulsu 27 femtosekund při opakovací frekvenci 3,3 Hz (3,3krát za sekundu), což odpovídá špičkovému výkonu přibližně 0,5 petawattu po kompresi délky pulsu. Tento milník byl stanoven tak, aby se bylo možné naučit systém provozovat a provádět experimenty při pomalejší opakovací frekvenci. „Letos Spojené státy americké oslavují 100 let diplomatických vztahů s Českou republikou. Tento laserový systém, který je výsledkem úzké spolupráce mezi ELI Beamlines a Lawrence Livermore National Laboratory, je jedním z mnoha příkladů silného a trvalého vztahu mezi Spojenými státy a Českou republikou. Ten je založen především na solidní spolupráci v oblasti bezpečnosti, na našich rostoucích ekonomických a obchodních vazbách a naší dlouholeté historii, přátelství a společných hodnotách,“ říká americký velvyslanec Stephen B. King. Ředitel FZU Michael Prouza dodává: „L3-HAPLS představuje vlajkovou loď vědeckého centra ELI Beamlines. Jsme velice hrdí, že se díky spolupráci s Lawrence Livermore, ale též s celou řadou průmyslových firem podařilo výrazně posunout technologické možnosti laserů, a tím dostat jejich využití do dosud neprobádaných oblastí vědy.“ Laserový systém L3 se může pyšnit hned několika NEJ – nejenže se stane petawattovým laserovým systémem s nejvyšším průměrným výkonem na světě, ale navíc pro něj byly vyvinuty nejsilnější pulsní laserové diody na světě a má největší optomechanicko-vakuovou strukturu, jaká kdy byla v České republice navržena a vyrobena. Originální článek a více fotografií naleznete zde.
-
Novým předsedou ESFRI byl zvolen RNDr. Jan Hrušák, CSc.
Dne 28. června 2018 byl na 65. plenárním zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), konaném na řeckém ostrově Korfu, zvolen RNDr. Jan Hrušák, CSc. budoucím předsedou ESFRI. Aktuálně působí RNDr. Jan Hrušák, CSc. jako delegát ČR do ESFRI a současně jako člen jeho výkonného výboru a místopředseda ESFRI. Mandátu předsedy ESFRI by se měl ujmout na přelomu let 2018 a 2019, ke dni 1. ledna 2019. RNDr. Jan Hrušák, CSc. se stane již sedmým předsedou ESFRI, ale zároveň vůbec prvním předsedou ESFRI pocházejícím z tzv. nových členských států EU. ESFRI bylo založeno roku 2002 z Rozhodnutí Rady EU pro konkurenceschopnost zasedající ve formátu ministrů odpovědných za agendu výzkumu. ESFRI sdružuje členské státy EU, zástupce Evropské komise a asociované státy k rámcovým programům EU pro výzkum, vývoj a inovace. Jeho hlavním účelem je definování priorit pro implementaci projektů výzkumných infrastruktur panevropského charakteru a významu a podpora koherentního strategického přístupu evropských států k tvorbě jejich národních politik výzkumných infrastruktur. V periodických cyklech ESFRI zpracovává tzv. „ESFRI Roadmap“. Její poslední aktualizace probíhá letos a bude oficiálně představena dne 11. září 2018, a to pod záštitou rakouského předsednictví v Radě EU během „ESFRI Roadmap Launch Event“ a na konferenci „ICRI 2018“. RNDr. Jan Hrušák, CSc. působí jako výzkumný pracovník Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. a současně jako odborný konzultant Akademické rady Akademie věd ČR. Je dále členem i řady odborných orgánů zabývajících se tvorbou politiky výzkumu, vývoje a inovací, a to jak na národní úrovni ČR, tak v rámci Evropského výzkumného prostoru. Z nejvýznamnějších z nich lze kromě ESFRI uvést např. Radu pro velké výzkumné infrastruktury nebo Výbor pro Evropský výzkumný prostor a inovace (ERAC). V roce 2015 byl RNDr. Jan Hrušák, CSc. hlavním odborným konzultantem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy během procesu přípravy Cestovní mapy ČR velkých výzkumných infrastruktur pro léta 2016 až 2022. V poslední době poté vedl mj. také strategickou pracovní skupinu ESFRI zaměřenou na dlouhodobou udržitelnost výzkumných infrastruktur. Výstupem její činnosti se stala publikace „Long-Term Sustainability of Research Infrastructures“.
-
Ministr Plaga jednal s eurokomisařem Moedasem v prostorách ELI Beamlines
Dolní Břežany, 13. června 2018 – Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga se setkal s eurokomisařem pro výzkum a inovace Carlosem Moedasem v prostorách výzkumné infrastruktury ELI Beamlines. Hlavním diskuzním tématem bylo za účasti partnerů z dalších zemí zhodnotit realizaci projektu ELI, nejmodernějšího laserového zařízení na světě, a aktuální stav ustavení právnické osoby ELI-ERIC, která bude centrálně řídit činnosti pilířů ELI po jejich uvedení do provozní fáze. ELI – Extreme Light Infrastructure – je panevropskou výzkumnou infrastrukturou, jež zahrnuje celkem 3 pilíře situované ve 3 evropských státech. Jsou jimi ELI Beamlines (Dolní Břežany v ČR), ELI Attosecond (Szeged v Maďarsku) a ELI Nuclear Physics (Măgurele v Rumunsku). Ve vztahu k pilíři ELI Beamlines ministr Plaga uvedl: „Primárním cílem ELI Beamlines je vybudovat vůbec nejmodernější laserové zařízení na světě, v němž budou realizovány výzkumné a aplikační experimenty zahrnující interakci světla s hmotou, a to na intenzitě, která je cca 10 krát větší než současně dosažitelné hodnoty.“ Výstavba pilíře ELI Beamlines byla zahájena v roce 2010, přičemž aktuálně jsou prováděny instalační práce a testování dodaných technologií, byly spuštěny 2 z celkových 4 laserových systémů ELI Beamlines a ve fázi testování se už nachází rovněž 2 zdroje rentgenového záření a urychlovač iontů, to vše s cílem zpřístupnit experimentální kapacity ELI Beamlines prvním uživatelům již v roce 2018. Program setkání ministra Plagy a eurokomisaře Moedase zahrnoval kromě bilaterálního jednání také pracovní oběd a prohlídku experimentálních hal ELI Beamlines. Vzhledem k mezinárodnímu rozměru výzkumné infrastruktury ELI se přitom návštěvy zúčastnili kromě představitelů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Evropské komise a Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i. – hostitelské instituce ELI Beamlines – i zástupci presidia Akademie věd ČR, maďarského a rumunského pilíře ELI, managementu ELI Delivery Consortium a velvyslanci Maďarska, Rumunska, Velké Británie, Německa, Itálie, Francie a Litvy, jejichž aktivní zapojení do projektu ELI bude stěžejním pro jeho budoucí úspěch na evropské a celosvětové úrovni. Kromě témat souvisejících s výzkumnou infrastrukturou ELI ministr Plaga s eurokomisařem Moedasem diskutovali rovněž otázky socioekonomických dopadů Evropských strukturálních a investičních fondů, a to konkrétně na region Dolních Břežan, Vestce a Hodkovic ve Středočeském kraji. Pohovořili poté i na téma přípravy 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace „Horizon Europe“. Ten bude v letech 2021 až 2027 představovat stěžejní nástroj finanční podpory daných sektorů v Evropě ve výši takřka 100 mld. EUR.
-
Tour de Clarin: Czech Republic
LINDAT/CLARIN představuje český uzel velké evropské infrastruktury CLARIN ERIC. Jednou z jejích iniciativ je putování Tour de Clarin, které se zaměřuje na zapojení uživatelů do aktivit národních uzlů. Během zastavení v České republice byla představena unikátní kolekce vícejazyčných textových korpusů UDTreebank spolu s nástrojem pro automatickou gramatickou analýzu UDPipe . Zajímavý rozhovor o přínosu infrastruktury CLARIN pro digitalizaci v oblasti humanitních věd poskytl dr. Radim Hladík z Filosofického ústavu AV ČR. Na workshopu o digitálních humanitiních vědách se potkal CLARIN s připravovanou infrastrukturou DARIAH-CZ.
-
Vývoj režimu slunečních pozorování observatoře ALMA úspěšně dokončen
V aktuálně probíhajícím pozorovacím Cyklu 5 největšího astronomického přístroje současnosti – radiového interferometru ALMA[1] – provádějí pracovníci výzkumné infrastruktury EU-ARC.CZ zpracování a kontrolu kvality dat z nedávného pozorování Slunce. Zredukovaná data zobrazená metodou interferometrické syntézy poté budou prostřednictvím centrály Evropského regionálního centra ALMA (EU ARC) se sídlem v ESO[2] v Garchingu u Mnichova odeslána vedoucím jednotlivých pozorovacích projektů, kteří následně začnou s jejich vědeckou analýzou. Pozorování Slunce nabízí observatoř ALMA odborné veřejnosti teprve ve druhém pozorovacím cyklu. Na přípravě tohoto speciálního režimu pracoval několik let mezinárodní tým Solar ALMA Development Team složený ze zástupců ESO, severoamerické NRAO a japonské NAOJ[3]. Výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ v něm jakožto jediný uzel evropské sítě ALMA s expertizou v oblasti slunečních radiových pozorování zastupovala celou Evropu. V roce 2015 také EU-ARC.CZ získala od ESO podporu v podobě projektu typu Enhancement and Optimization of (ALMA) Capabilities s názvem Solar Research with ALMA. Tento projekt byl úspěšně dokončen na konci loňského roku a celkový přínos evropského zastoupení pod vedením EU-ARC.CZ k vývoji slunečního pozorovacího režimu získal od oponentního panelu velice kladné hodnocení. Článek shrnující vývoj speciálního režimu, který umožnil observatoři ALMA pozorovat Slunce, vyšel v aktuálním vydání časopisu ESO The Messenger[4] (číslo 171, 2018). Pozorování Slunce interferometrem ALMA je v mnohém odlišné od pozorování ostatních astronomických zdrojů, zejména kvůli jeho řádově vyšší jasnosti (v oboru milimetrových vln) a také v důsledku vlastních pohybů zdrojů na povrchu Slunce, jako i jejich dynamické proměnnosti na velice krátkých časových škálách. Aby se soustava šedesáti antén tvořících interferometr ALMA mohla vůbec na Slunce podívat, musí být jejich povrch chemicky zdrsněný tak, aby rozptýlil viditelnou a infračervenou složku slunečního záření. Vysoká jasnost Slunce také způsobuje saturaci a silně nelineární chování přijímačů antén a navíc komplikuje pozorování slabých kalibračních objektů. Řešením se ukázal být proces umělého „rozmazání“ signálu, které sníží intenzitu záření do nominálních mezí, a také použití stupňových zeslabovačů signálu pro přechod mezi Sluncem a kalibrátory v průběhu pozorování. Rovněž výpočet polohy Slunce a objektů na jeho povrchu je specifický. Zdánlivý pohyb Slunce po obloze se kvůli oběhu Země liší od zdánlivého pohybu hvězd a navíc se sčítá s vlastním pohybem zdrojů (např. filamentů nebo skvrn) po povrchu Slunce. Ten je způsoben složitou dynamikou sluneční atmosféry, jejímiž hlavními složkami jsou diferenciální rotace a meridionální cirkulace. Výzvu představuje také rozložení jasnosti, které na Slunci pokrývá široké rozmezí prostorových škál od úhlových vteřin až po průměr celého slunečního disku (cca 0.5 uhlového stupně), a navíc se mění na velice krátkých časových škálách (cca desítky sekund). Při pozorování Slunce jsou tak na rozdíl od ostatních astronomických objektů do pozorování zapojeny všechny antény observatoře ALMA najednou (tzn. hlavní pole 12-m antén, kompaktní pole 7-m antén, i samostatné tzv. TP 12-m antény). Noční pohled na antény observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile. Credit: ESO/Y. Beletsky Specifické postupy a navržená řešení byla postupně odzkoušena přímo na observatoři v Chile v rámci tzv. testovacích pozorovacích kampaní. Dvou z nich se v prosinci 2014 a 2015 zúčastnili pracovníci výzkumné infrastruktury EU-ARC.CZ, kteří se podíleli také na optimalizaci nastavení pozorování pro různé typy vědeckých projektů (tzv. Science Cases) – např. studium protuberancí, skvrn, klidné chromosféry atp. či na simulacích očekávaných výstupů pozorování. Následně během pozorovacího Cyklu 4, který poprvé umožnil veřejná pozorování Slunce, působili na observatoři ALMA jako zvaní experti v roli Astronomers on Duty. Jedním z nejvíce ceněných příspěvků EU-ARC.CZ je vývoj speciálního softwarového nástroje – Solar Ephemeris Generator[5], který předpovídá nebeské souřadnice (tzv. efemeridy) dynamických objektů na Slunci s přesností na dva dny dopředu. Tento nástroj je nyní využíván pro přípravu pozorování nejen na interferometru ALMA, ale i na dalších radiových observatořích, např. Very Large Array (VLA) v Novém Mexiku, USA. Přestože byl sluneční režim observatoře ALMA poprvé přístupný již v Cyklu 4 na přelomu let 2016/2017, práce pro mezinárodní vývojový tým tím zdaleka neskončila. Bylo potřeba odladit navržené pozorovací metody, sepsat podrobnou dokumentaci a zejména vyvinout specifické postupy redukce a kontroly získaných slunečních dat. Po schválení těchto procedur observatoří ALMA obdrželi na konci roku 2017 autoři úspěšných projektů z řad světové astronomické veřejnosti své první vlastní vědecky využitelné obrazy Slunce. Metodika pozorování Slunce interferometrem ALMA byla popsána jednak ve dvou rozsáhlých článcích, které vyšly na konci roku 2017 v časopise Solar Physics[6], jednak ve formě výzkumných zpráv, které EU-ARC.CZ vypracovala pro ESO, a také jako dokumenty v rámci tzv. ALMA Memo Series. Pracovníci EU-ARC.CZ nyní rovněž publikovali první vědecké analýzy dat získaných v průběhu testování slunečního pozorovacího režimu (tzv. Commissioning and Science Verification)[7]. V oblasti slunečních pozorování radiovým interferometrem ALMA získala výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ, která sídlí v Astronomické ústavu AV ČR v Ondřejově, pozici expertního centra, které poskytuje podporu všem evropským uživatelům (a také uživatelům ze zemí mimo celosvětovou síť Regionálních center ALMA). Již nyní také mezinárodní tým pracuje na dalším rozšíření technických možností slunečního režimu ALMA (spektroskopie, měření polarizace atp.) a na vývoji procedur pro specifické zpracování časově proměnných slunečních dat, zejména tzv. time-domain imaging vyvíjený přímo v EU-ARC.CZ. Na závěr dlužno říci, že pracovníci výzkumné infrastruktury EU-ARC.CZ se mimo výzkumu Slunce věnují také galaktické a extragalaktické astrofyzice a podpoře souvisejících projektů pro nejmodernější astronomický přístroj ALMA. Testovací pozorovací kampaň pro ověření procedur slunečního režimu na observatoři ALMA v Chile v letech 2014 a 2015. Zúčastnění členové z mezinárodního týmu Solar ALMA Development Team (nahoře). Ukázky získaných dat (tzv. Science Verification data) – interferometrický obrázek slunečního filamentu na frekvenci 100GHz a jeho srovnání s daty z přístroje AIA na sondě Solar Dynamic Observatory (vlevo dole); interferometrický detail sluneční skvrny na frekvenci 240GHz (třetí panel dole); mapa Slunce získaná metodou rychlého skenování jednou TP anténou na frekvenci 100GHz (vpravo dole). [1] Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (almascience.eso.org) [2] Evropská jižní observatoř (European Southern Observatory, www.eso.org) [3] National Radio Astronomy Observatory; National Astronomical Observatory of Japan [4] https://www.eso.org/sci/publications/messenger/archive/no.171-mar18/messenger-no171-25-30.pdf [5] viz. https://almascience.eso.org/tools (autor Dr. I. Skokić) [6] (1) Shimojo, M. et al. (2017), Observing the Sun with the Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA): High-Resolution Interferometric Imaging, Solar Physics, vol. 292, id. 87; (2) White, S. et al. (2017), Observing the Sun with the Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA): Fast-Scan Single-Dish Mapping, Solar Physics, vol. 292, id. 88 [7] Brajša, R. et al. (2018): First analysis of solar structures in 1.21 mm full-disc ALMA image of the Sun, Astronomy & Astrophysics, vol. 613, A17
-
Triple Resolution Axis Workshop 2018
Kdy: 14. června Kde: Matematicko-fyzikální fakulta, Ke Karlovu 5, seminární místnost Ústavu fyziky kondenzovaných látek Workshop je bez poplatku, nutná registrace předem. Více informací naleznete zde
-
The 3rd ICOS Science Conference
Ve dnech 11.–13. září 2018 se v Praze bude konat mezinárodní vědecká konference The 3rd ICOS Science Conference, na jejíž organizaci se podílí Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Na konferenci se očekává účast 350 vědců z celého světa. Ti budou diskutovat o aktuálních tématech v oblasti výzkumu skleníkových plynů, biogeochemických cyklů a změny klimatu, o budoucích vědeckých výzvách a směřování výzkumu v těchto oblastech. Registrace na konferenci je otevřená od 15. března do 2. září 2018. Pro časnou rezervaci s nižším poplatkem se registrujte do 22. června, pro standardní cenu za registraci se zapište do 12. července 2018. Více informací o konferenci (registrace, témata, abstrakty) naleznete zde.