Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Rada podpořila plán Komise investovat 1 miliardu eur do špičkových evropských superpočítačů
Brusel 28. září 2018: Rada ministrů dnes oficiálně podpořila plán Komise investovat společně s členskými státy do vývoje evropských superpočítačů světové úrovně a do související infrastruktury. Superpočítače se využívají ke zpracování stále větších objemů dat a slouží společnosti v řadě oblastí, od zdravotní péče přes obnovitelné zdroje energie a bezpečnost silničních vozidel až po kybernetickou bezpečnost. Rada dnes přijala nařízení, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC). Jedná se o nový právní a finanční celek, v rámci kterého se budou sdílet zdroje z 25 evropských zemí. Jeho úkolem bude vývoj superpočítačů a datové infrastruktury a podpora výzkumu a inovací. Do jeho aktivit se zapojí vědci, podniky i průmysl. Díky činnosti EuroHPC budou mít evropští uživatelé z veřejného i soukromého sektoru k superpočítačům, jejichž využívání je zásadní pro konkurenceschopnost a inovace, lepší přístup. Místopředseda Komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip při té příležitosti uvedl: „Na zpracování dat stojí naše digitální ekonomika. Superpočítače používáme ze zpracování dat, ale i k rozvoji umělé inteligence a hledání řešení složitých otázek, například v oblasti zdraví a bezpečnosti. Pokud dnes naši výzkumní pracovníci či podniky potřebují kvalitní špičkový počítač, musí zatím většinou hledat mimo Evropu. EU si však nemůže dovolit zůstat pozadu. Díky EuroHPC budeme moci využívat inovace i u nás.“ Komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová k tomu dodala:„Společný podnik EuroHPC bude v Evropě prostřednictvím veřejných zakázek stimulovat rozvoj konkurenceschopných superpočítačů a datový dodavatelský řetězec. Prostřednictvím center kompetencí bude dále posilovat úlohu evropské akademické obce, průmyslu, malých a středních podniků a veřejných služeb a poskytne jim přístup k široké škále zdrojů, služeb a nástrojů, aby mohly rozvíjet své digitální dovednosti a inovace.“ Společný podnik EuroHPC vznikne v listopadu 2018 a bude fungovat do konce roku 2026. Tato spolupráce je zásadní pro konkurenceschopnost EU a její nezávislost v prostředí ekonomiky založené na datech. Průmyslová odvětví EU totiž v současnosti využívají přes 33 % celosvětových výpočetních zdrojů, ale dodávají pouze 5 % z nich. Společný podnik bude mít rozpočet ve výši jedné miliardy eur, přičemž polovina pochází z rozpočtu EU a polovina od členských zemí. Další prostředky ve výši přes 400 milionů eur zajistí soukromí partneři. Činnost společného podniku se zaměří na dvě oblasti: * Celoevropská superpočítačová infrastruktura: Cílem je nakoupit a začít využívat dva superpočítače řadící se světově k 5 nejlepším a nejméně dva další spadající podle dnešních měřítek mezi 25 nejlepších. Počítače budou propojeny se stávajícími superpočítači nacházejícími se v členských státech a budou zpřístupněny veřejným i soukromým uživatelům z celé Evropy k využití ve více než 800 vědeckých a průmyslových oblastech. * Výzkum a inovace: Cílem je podporovat vývoj ekosystému evropských superpočítačů, stimulovat dodavatelský průmysl v oblasti technologií a zpřístupnit superpočítače a související zdroje většímu počtu veřejných i soukromých uživatelů, včetně malých a středních podniků, a to k řadě způsobů využití. K tomuto dni se k účasti na společném podniku zavázaly tyto evropské země: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Další kroky Činnost společného podniku bude zahájena v následujících týdnech poté, co budou z řad zástupců Evropské komise, zúčastněných zemí a soukromých partnerů jmenováni členové správní rady a vědecké poradní rady. V dlouhodobějším horizontu Komise navrhuje za účelem posílení infrastruktury superpočítačů a zpracování dat v Evropě investovat do společného podniku 2,7 miliardy eur v rámci programu Digitální Evropa na období 2021–2027, který byl předložen letos v květnu. Tyto dodatečné finanční prostředky zajistí dostupnost špičkových superpočítačů a jejich širší využití ve veřejném i soukromém sektoru, včetně malých a středních podniků. Souvislosti Evropští občané již v každodenním životě z řady způsobů využití superpočítačů těží. Například vývoj nových lékařských terapií se ve velké míře opírá o superpočítačové simulace, které nám pomáhají porozumět onemocněním, jako je rakovina, srdeční choroby, Alzheimerova nemoc či vzácným genetickým onemocněním. V oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany se superpočítače využívají k vývoji šifrovacích technologií a v kombinaci s umělou inteligencí k analýze kybernetických útoků a reakcím na ně. Rovněž se používají ke studiu změny klimatu a při přípravě předpovědi počasí. Ve výrobním odvětví a podnikatelské sféře mohou superpočítače výrazně zkrátit konstrukční a výrobní cyklus, urychlit vznik nových materiálů, snížit náklady a zvýšit účinnost využívání zdrojů. Například v automobilové výrobě mohou výrobní cyklus zkrátit z 60 na 24 měsíců a zároveň zvýšit bezpečnost a pohodlí pasažérů. Další informace * Otázky a odpovědi * Příklady využití superpočítačů (infopřehled) * Společné prohlášení místopředsedy Komise Andruse Ansipa a komisařky Gabrielové o pokrokupři vývoji evropských superpočítačů (25. června 2018) * Společný podnik EuroHPC: Výhled 2019–2020 a následující období * Evropské superpočítače (video) * Program Digitální Evropa na období 2021–2027 (infopřehled) Kontaktní osoby: Nathalie VANDYSTADT (+32 2 296 70 83) Inga HOGLUND (+32 2 295 06 98) Pro veřejnost: služba Europe Direct, tel 00 800 67 89 10 11 nebo e-mail
-
Nobelova cena 2018 za laserovou fyziku
Dne 2. října 2018 rozhodla Královská švédská Akademie věd o udělení Nobelovy ceny za rok 2018 za „revoluční objevy v oblasti laserové fyziky“. O Nobelovu cenu se společně podělí Arthur Ashkin (Bell Laboratories, USA), Gérard Mourou (École Polytechnique, Francie; University of Michigan, USA) a Donna Strickland (University of Waterloo, Kanada). Gérard Mourou a Donna Strickland získali Nobelovu cenu za rok 2018 za „metodu generování vysoce intenzivních a ultrakrátkých světelných pulsů“, jež přinesla revoluci do vědecké oblasti laserové fyziky. Jejich zlomový vědecký článek byl publikován v roce 1985 a přinesl základy laserových technologií, jež vedly k vybudování výzkumné infrastruktury ELI (Extreme Light Infrastructure). Gérard Mourou náleží rovněž mezi spoluautory tzv. „Bílé knihy ELI“, hlavního koncepčního dokumentu ELI. ELI je nejmodernější laserová výzkumná infrastruktura celosvětového významu, která bude umožňovat špičkový základní a aplikovaný výzkum v oblastech fyzikálních, chemických, materiálových a lékařských věd a průlomové průmyslové inovace. Konstrukce tří pilířů výzkumné infrastruktury ELI budovaných v ČR – ELI Beamlines, Maďarsku – ELI Attosecond, a Rumunsku – ELI Nuclear Physics se aktuálně nachází ve své závěrečné etapě. V roce 2019 bude za účelem řízení provozní fáze tří pilířů výzkumné infrastruktury ELI založeno tzv. „Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury“ ELI-ERIC. Výzkumnou infrastrukturu ELI bude využívat mezinárodní vědecká a průmyslová komunita. Souhrnné investiční náklady tří pilířů výzkumné infrastruktury ELI přesahují výši 820 mil. EUR a jsou financovány jejich hostitelskými státy za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů a výdajů jejich státních rozpočtů. Výstavba a uvádění výzkumné infrastruktury ELI Beamlines do provozu je financováno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které je ústředním orgánem státní správy ČR zodpovědným za politiku a financování velkých výzkumných infrastruktur ČR, včetně jejich mezinárodní spolupráce v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je tedy také institucí, která za ČR vstoupí do Konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ELI-ERIC ustavovaného Evropskou komisí.
-
Slavnostní inaugurace EU-OPENSCREEN ERIC
Berlín, 25. září 2018 – V prostorách Max Delbrückova centra pro molekulární medicínu Helmholtzovy asociace v Berlíně se uskutečnila slavnostní inaugurace konsorcia evropské výzkumné infrastruktury EU-OPENSCREEN ERIC. Slavnostní inaugurace proběhla za účasti generálního ředitele pro výzkum a inovace Evropské komise Jeana-Erica Paqueta, státního tajemníka německého Spolkového Ministerstva školství a výzkumu Georga Schütteho a generálního ředitele EU-OPENSCREEN ERIC Wolfganga Feckeho. Státní tajemník Georg Schütte ve své inaugurační řeči zmínil mj. očekávané socioekonomické přínosy EU-OPENSCREEN a zdůraznil spolupráci v rámci distribuované výzkumné infrastruktury, což doložil na příkladu Evropské chemicko-biologické databáze EU-OPENSCREEN umístěné v Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. Výzkumná infrastruktura EU-OPENSCREEN (Evropská infrastruktura otevřených platforem pro testování v chemické biologii) byla prováděcím rozhodnutím Evropské komise ze dne 20. března 2018 ustavena jako konsorcium evropské výzkumné infrastruktury EU-OPENSCREEN ERIC. Jeho hostitelskou zemí je Německo. ČR spolu s Finskem, Lotyšskem, Norskem, Polskem a Švédskem patří mezi zakládající státy. Pozorovatelem je Dánsko, které by se mělo stát plným členem v roce 2019. Právní forma ERIC, založená v roce 2009, umožňuje výzkumným infrastrukturám specifické řízení a poskytuje jim některé výhody mezinárodních organizací (např. možnost odpočtu DPH či spotřebních daní). EU-OPENSCREEN ERIC je jednou z 21 výzkumných infrastruktur s právním rámcem ERIC, přičemž ČR je členem 12 z nich. Cílem EU-OPENSCREEN ERIC je vytvořit a provozovat distribuovanou výzkumnou infrastrukturu, která bude podporovat vysoce kvalitní výzkum molekulárních mechanismů biologických procesů, a to mj. vytvořením, rozvojem a správou evropské chemicko-biologické knihovny sloučenin, ústřední databáze výsledků a poskytováním vysoce kvalitních služeb svým uživatelům na bázi otevřeného přístupu. ČR se na EU-OPENSCREEN podílí prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CZ-OPENSCREEN (Národní infrastruktura chemické biologie), která je provozována Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. CZ-OPENSCREEN je zaměřen na identifikaci nových molekulárních sond a nástrojů k výzkumu a validaci sloučenin vhodných pro vývoj nových léčiv. V rámci portfolia svých činností CZ-OPENSCREEN rovněž systematicky buduje sbírku sloučenin zahrnující diverzní, komerčně dostupné sloučeniny a chemické sloučeniny originálně syntetizované v ČR.
-
2. zasedání Pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU-Latinská Amerika a Karibik
Vídeň 11.–12. září 2018 – Ve dnech 11. až 12. září hostila Vídeň 2. zasedání Pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU-Latinská Amerika a Karibik, následované seminářem na téma „Postupy tvorby strategických cestovních map výzkumných infrastruktur“. Zasedání se zúčastnilo 34 zástupců z celkem 27 zemí EU a jihoamerického regionu. Diskutovány byly postupy vytváření cestovních map výzkumných infrastruktur a výběr výzkumných infrastruktur, na nichž se uskuteční studijní návštěvy. Pracovní skupina pro výzkumné infrastruktury EU-Latinská Amerika a Karibik byla založena z podnětu Společné iniciativy ve výzkumu a inovacích EU-CELAC (EU-CELAC JIRI) za účelem posílení vzájemné spolupráce zemí EU a zemí Latinské Ameriky a Karibiku (LAC) v oblasti výzkumných infrastruktur. Jednání Pracovní skupiny se zúčastnili zástupci Argentiny, Brazílie, Chile, Dominikánské republiky, Guatemaly, Hondurasu, Kostariky, Kuby, Mexika, Panamy, Paraguaye, Peru, Salvadoru, Uruguaye a Venezuely za země LAC, z EU poté zástupci Belgie, Bulharska, ČR, Francie, Itálie, Lucemburska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Švédska, Velké Británie a Evropské komise. Hlavním diskutovaným tématem byl výběr výzkumných infrastruktur, na kterých budou realizovány studijní návštěvy, a další postup v jejich organizaci. Celkem se plánuje uskutečnit 10 studijních návštěv, které budou hrazeny Evropskou komisí, z toho 5 na výzkumných infrastrukturách EU a 5 v zemích LAC. Jakožto hlavní cílová skupina se předpokládají vedoucí pracovníci a zřizovatelé výzkumných infrastruktur. Na prvním zasedání pracovní skupiny byli účastníci vyzváni k předkládání návrhů výzkumných infrastruktur vhodných k návštěvě a následnému hlasování až pro 5 kandidátů. Sešlo se 20 návrhů z EU a 40 ze zemí LAC. Výsledkem jsou tyto navržené výzkumné infrastruktury: Evropská unie * LifeWATCH ERIC (Španělsko) * Institute for Health/Center for Systems Biomedicine/Integrated Biobank (Lucembursko) + BBMRI * Beyond Nano + IOM (Itálie) * CIEMAT (Španělsko) * EMBRC (Belgie/Francie) Latinská Amerika a Karibik * LNLS – Laboratorio Nacional de Sincrotrón (Brazílie) * CeNAT – Centro Nacional de Alta Tecnología (Kostarika) * Estación Patagonia UC – Pontificia Universidad Catolica de Chile (Chile) * FIOCRUZ – Fundación Oswaldo Cruz (Brazílie) * CCT Conicet Bahia (Argentina) Pro každou studijní návštěvu se předpokládá 10 účastníků, přičemž přednost budou mít zájemci ze zemí, které pro danou výzkumnou infrastrukturu hlasovaly, a následně až do naplnění kapacity podle pořadí projeveného zájmu. Účast nad tento limit bude možná za předpokladu, že si zájemce uhradí veškeré náklady sám. Začátkem října by se měl definitivně domluvit program studijních návštěv, do poloviny října by se nahlásili účastníci a samotné studijní návštěvy by probíhaly od prosince 2018 do března 2019. V rámci setkání pracovní skupiny proběhl i společný seminář „Postupy tvorby strategických cestovních map výzkumných infrastruktur“, jehož cílem bylo seznámit účastníky ze zemí LAC s evropským přístupem k výzkumným infrastrukturám (zejména na příkladu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury, ale i jednotlivých národních příkladů) a účastníkům ze zemí EU poskytnout přehled o mapování výzkumných infrastruktur v zemích Jižní Ameriky. Ukazuje se, že tvorba cestovních map výzkumných infrastruktur v zemích LAC je teprve v počátcích a rovněž chápání pojmu „výzkumná infrastruktura“ se mírně liší od evropského. Další setkání Pracovní skupiny se předpokládá v březnu 2019. Za témata dalších seminářů se očekává „Politika přístupu“ a „Řízení a management výzkumných infrastruktur“.
-
4. Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách – ICRI 2018
Vídeň, 12.–14. září 2018 – V rámci předsednictví Rakouska v Radě EU se uskutečnila 4. Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách (dále jen „ICRI 2018“). ICRI 2018 zorganizovaly Rakouské federální ministerstvo pro vzdělávání, vědu a výzkum společně s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace, přičemž konference se konala v prostorách bývalé císařské rezidence Hofburg a zástupcům stakeholderů z více než 50 zemí z celého světa umožnila strategickou debatu na vysoké úrovni k problematice mezinárodní spolupráce výzkumných infrastruktur na celosvětové úrovni. ICRI 2018 byla zorganizována jakožto čtyřdenní konference a zaměřila se na širokou škálu témat, která souvisí s rozdílnými oblastmi tvorby politiky výzkumných infrastruktur. Hlavními problematikami, které byly v rámci ICRI 2018 diskutovány, se staly rozvoj výzkumných infrastruktur v horizontu dalších 30 let, mezinárodní spolupráce, resp. internacionalizace výzkumných infrastruktur provozovaných na národní úrovni, výzkumné infrastruktury z pohledu rozvoje lidských zdrojů a rovněž socioekonomické dopady výzkumných infrastruktur, jejich měření a komunikace těchto dopadů vůči odborné i laické veřejnosti. Sekce ICRI 2018 věnovaná otázkám internacionalizace výzkumných infrastruktur byla zaměřena předně na problematiku mezinárodního přístupu k výzkumným infrastrukturám, a tedy sdílení jejich kapacit na mezinárodní úrovni, a to včetně posilování synergických efektů za účelem eliminace duplicit zařízení a služeb poskytovaných uživatelským komunitám. Sekce ICRI 2018 zaměřená na téma lidských zdrojů položila hlavní důraz na kariérní rozvoj managementu výzkumných infrastruktur a posilování znalostí a dovedností provozovatelů výzkumných infrastruktur, např. prostřednictvím mezinárodní mobility. Na další ze sekcí ICRI 2018 byly debatovány otázky socioekonomických dopadů výzkumných infrastruktur, včetně modelů pro jejich monitoring. Pozornost byla dále věnována také zvyšování socioekonomických přínosů výzkumných infrastruktur, komunikace významu výzkumných infrastruktur veřejnosti a rovněž posilování zapojení občanů do procesů tvorby politiky výzkumných infrastruktur. Mezi další témata, jež byla na ICRI 2018 debatována, náležely v neposlední řadě také e-infrastruktury, a to jak z pohledu jejich důležitosti pro nakládání s velkými objemy dat, tak pro oblasti digitalizace či kybernetiky. ICRI 2018 byla 4. ročníkem celosvětové konference o výzkumných infrastrukturách, která se zaměřila na řadu aktuálních výzev tvorby politiky výzkumných infrastruktur. Veškeré bližší informace o zaměření konference, jejím organizačním týmu a programu jejích jednotlivých programových panelů naleznete na internetových stránkách ICRI 2018 https://www.icri2018.at/.
-
Prezentace aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2018
Vídeň, 11. září 2018 – Pod organizační záštitou rakouského předsednictví v Radě EU byla představena 5. strategická zpráva a aktualizace 2018 Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (dále jen „ESFRI“). Prezentace Cestovní mapy ESFRI 2018 byla uspořádána Rakouským federálním ministerstvem pro školství, vědu a výzkum v „Aula der Wissenschaften“ v úzké spolupráci s ESFRI a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace. Cestovní mapa ESFRI 2018 je živým důkazem vysokého významu a potenciálu celoevropské spolupráce při rozvoji sdílené vize a dlouhodobě udržitelných perspektiv pro interoperabilní systém výzkumných infrastruktur, jakožto stěžejního aktiva Evropy. Cestovní mapa ESFRI 2018 představuje portfolio celkem 37 výzkumných infrastruktur, majících známku „ESFRI Landmark“ a provozovaných ve všech vědních oblastech, a dalších 18 „ESFRI projektů“, včetně 6 nových projektů výzkumných infrastruktur z oblastí energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin a sociálních a kulturních inovací. Rozsáhlá analýza „krajiny“ výzkumných infrastruktur nastiňuje kontext nejvýznamnějších výzkumných infrastruktur, jež jsou k dispozici evropským vědcům a podnikatelům ve všech výzkumných doménách. Poprvé se přitom ESFRI zaměřilo rovněž na dopady, které mají výzkumné infrastruktury na vědní oblasti a rozvoj poznání v nich, a to prostřednictvím jejich multidisciplinárního využívání, jakož i otevřenosti a interoperability dat, která generují. V rámci Cestovní mapy ESFRI 2018 byly identifikovány také nové oblasti o vysokém strategickém potenciálu pro sociální a kulturní inovace. Vzájemně propojený systém výzkumných infrastruktur, jenž bude jako celek schopný reagovat na velké společenské výzvy, je klíčovém aspektem strategie ESFRI, postavené na integraci znalostí dosažených výzkumnými pracovníky z různorodých vědních disciplín ve špičkových výzkumných infrastrukturách, které jsou vzájemně interoperabilní. Otázky dlouhodobé udržitelnosti výzkumných infrastruktur, jejich dopadů na inovace, rozvoje Otevřené vědy, jakož i nakládání s otevřenými daty jsou rovněž adresovány v Cestovní mapě ESFRI 2018. Cestovní mapa ESFRI 2018 je kolektivním dílem více jak 250 osobností z celé Evropy, jež se zapojují do plenárních zasedání ESFRI a stálých i ad hoc ustavovaných pracovních skupin ESFRI a zahrnují i zástupce Evropské komise. Všichni z nich poskytují ESFRI své znalosti a analytické kapacity a účastní se debat za účelem formování společné vize evropských výzkumných infrastruktur, jež bude inspirovat evropskou vědní politiku orientovanou na maximalizaci konkurenceschopnosti Evropy ve světě. Prezentace Cestovní mapy ESFRI 2018 se zúčastnili vysocí představitelé EU, delegáti do ESFRI, zástupci výzkumných infrastruktur a stakeholderů odpovědných za tvorbu politiky výzkumných infrastruktur na národní a regionální úrovni i média. Více informací o Cestovní mapě ESFRI 2018 a jejím představení naleznete na internetových stránkách www.esfri.eu, http://www.esfri.eu/esfri-events/launch-2018-esfri-roadmap-research-infrastructures-europe a www.ec.europa.eu/research/esfri.
-
Na vysoké úrovni k výzkumné infrastruktuře „European Spallation Source“
Kodaň, 5. září 2018 – V dánské Kodani se uskutečnilo jednání na vysoké úrovni k řešení otázek, které souvisí s financováním dokončení konstrukční fáze výzkumné infrastruktury European Spallation Source (dále jen „ESS“) a jejích provozních nákladů v letech 2019 až 2025. Jednání bylo zorganizováno na platformě členských států právnické osoby ESS ERIC sdružující státy, které se podílí na konstrukci výzkumné infrastruktury ESS a předpokládají své zapojení i do její provozní fáze. Hlavním předmětem zasedání byla diskuze nad způsobem úhrady dosud nezabezpečených finančních prostředků, které jsou nezbytné pro dokončení konstrukční fáze výzkumné infrastruktury ESS. Jedná se o finanční prostředky ve výši 5,7 % konstrukčních nákladů, jež dosud nebyly alokovány mezi členské státy právnické osoby ESS ERIC (tzn. 105 mil. EUR z 1 843 mil. EUR v cenách roku 2013), a dále finanční prostředky, které jsou potřeba pro naplnění bezpečnostních prvků za účelem dodržení mezinárodních požadavků týkajících se zvýšených nároků na provoz zařízení nakládajících s radiací (tzn. 135 mil. EUR v cenách roku 2013). Dané finanční prostředky jsou nezbytné k dokončení konstrukční fáze výzkumné infrastruktury ESS a zahájení realizace jejích vědeckých programů v roce 2023. Současně byl projednán také rozpočtový rámec počátečních provozních nákladů výzkumné infrastruktury ESS na léta 2019 až 2020 ve výši 60 mil. EUR (2019), resp. 90 mil. EUR (2020) a celkových provozních nákladů v letech 2019 až 2025 v souhrnné výši 891 mil. EUR (vše v cenách roku 2013). ČR, zastoupená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, na zasedání podpořila návrh naleznout společné rozpočtové řešení, které umožní financovat počáteční provozní fázi výzkumné infrastruktury ESS v uvedeném rozpočtovém výhledu pro léta 2019 až 2020 a dokončení její konstrukce v plánovaném časovém harmonogramu a v technologickém rozsahu tak, aby byla být v roce 2023 zahájena realizace vědeckých programů ESS a v roce 2026 zahájena i plná operační fáze. Projednány byly finanční modely zajištění potřebných rozpočtových prostředků, přičemž finální rozhodnutí by mělo být členskými státy právnické osoby ESS ERIC přijato na 14. zasedání Rady ESS ERIC ve dnech 3. až 4. prosince 2018. ESS je evropskou výzkumnou infrastrukturou budovanou ve švédském Lundu a hoštěnou Švédskem ve spolupráci s Dánskem. Stěžejní technologií ESS bude světově nejvýkonnější spalační neutronový zdroj produkující intenzivní svazky neutronů pro experimentální zařízení ESS ke studiu struktury a dynamiky hmoty na velmi široké škále prostorového rozlišení a energií. ČR je jedním z celkem 13 členských států právnické osoby ESS ERIC a její zapojení do konstrukce výzkumné infrastruktury ESS je zabezpečováno Ústavem jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. v rámci projektu velké výzkumné infrastruktury ESS Scandinavia-CZ a komplementárního projektu financovaného za využití Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Mandatorní členské poplatky ČR do právnické osoby ESS ERIC jsou hrazeny přímo ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
-
Cena Antonia Zampolliho pro prof. Evu Hajičovou
Profesorka Eva Hajičová z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK obdržela prestižní cenu za celoživotní přínos v oblastech formální a počítačové lingvistiky. Pod jejím vedením vznikl koncept unikátního projektu Pražského závislostního korpusu zúročující výsledky desítek let teoretických studií klasické a formální lingvistiky. Článek v plném znění naleznete zde.