Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Tour de Clarin: Czech Republic
LINDAT/CLARIN představuje český uzel velké evropské infrastruktury CLARIN ERIC. Jednou z jejích iniciativ je putování Tour de Clarin, které se zaměřuje na zapojení uživatelů do aktivit národních uzlů. Během zastavení v České republice byla představena unikátní kolekce vícejazyčných textových korpusů UDTreebank spolu s nástrojem pro automatickou gramatickou analýzu UDPipe . Zajímavý rozhovor o přínosu infrastruktury CLARIN pro digitalizaci v oblasti humanitních věd poskytl dr. Radim Hladík z Filosofického ústavu AV ČR. Na workshopu o digitálních humanitiních vědách se potkal CLARIN s připravovanou infrastrukturou DARIAH-CZ.
-
Vývoj režimu slunečních pozorování observatoře ALMA úspěšně dokončen
V aktuálně probíhajícím pozorovacím Cyklu 5 největšího astronomického přístroje současnosti – radiového interferometru ALMA[1] – provádějí pracovníci výzkumné infrastruktury EU-ARC.CZ zpracování a kontrolu kvality dat z nedávného pozorování Slunce. Zredukovaná data zobrazená metodou interferometrické syntézy poté budou prostřednictvím centrály Evropského regionálního centra ALMA (EU ARC) se sídlem v ESO[2] v Garchingu u Mnichova odeslána vedoucím jednotlivých pozorovacích projektů, kteří následně začnou s jejich vědeckou analýzou. Pozorování Slunce nabízí observatoř ALMA odborné veřejnosti teprve ve druhém pozorovacím cyklu. Na přípravě tohoto speciálního režimu pracoval několik let mezinárodní tým Solar ALMA Development Team složený ze zástupců ESO, severoamerické NRAO a japonské NAOJ[3]. Výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ v něm jakožto jediný uzel evropské sítě ALMA s expertizou v oblasti slunečních radiových pozorování zastupovala celou Evropu. V roce 2015 také EU-ARC.CZ získala od ESO podporu v podobě projektu typu Enhancement and Optimization of (ALMA) Capabilities s názvem Solar Research with ALMA. Tento projekt byl úspěšně dokončen na konci loňského roku a celkový přínos evropského zastoupení pod vedením EU-ARC.CZ k vývoji slunečního pozorovacího režimu získal od oponentního panelu velice kladné hodnocení. Článek shrnující vývoj speciálního režimu, který umožnil observatoři ALMA pozorovat Slunce, vyšel v aktuálním vydání časopisu ESO The Messenger[4] (číslo 171, 2018). Pozorování Slunce interferometrem ALMA je v mnohém odlišné od pozorování ostatních astronomických zdrojů, zejména kvůli jeho řádově vyšší jasnosti (v oboru milimetrových vln) a také v důsledku vlastních pohybů zdrojů na povrchu Slunce, jako i jejich dynamické proměnnosti na velice krátkých časových škálách. Aby se soustava šedesáti antén tvořících interferometr ALMA mohla vůbec na Slunce podívat, musí být jejich povrch chemicky zdrsněný tak, aby rozptýlil viditelnou a infračervenou složku slunečního záření. Vysoká jasnost Slunce také způsobuje saturaci a silně nelineární chování přijímačů antén a navíc komplikuje pozorování slabých kalibračních objektů. Řešením se ukázal být proces umělého „rozmazání“ signálu, které sníží intenzitu záření do nominálních mezí, a také použití stupňových zeslabovačů signálu pro přechod mezi Sluncem a kalibrátory v průběhu pozorování. Rovněž výpočet polohy Slunce a objektů na jeho povrchu je specifický. Zdánlivý pohyb Slunce po obloze se kvůli oběhu Země liší od zdánlivého pohybu hvězd a navíc se sčítá s vlastním pohybem zdrojů (např. filamentů nebo skvrn) po povrchu Slunce. Ten je způsoben složitou dynamikou sluneční atmosféry, jejímiž hlavními složkami jsou diferenciální rotace a meridionální cirkulace. Výzvu představuje také rozložení jasnosti, které na Slunci pokrývá široké rozmezí prostorových škál od úhlových vteřin až po průměr celého slunečního disku (cca 0.5 uhlového stupně), a navíc se mění na velice krátkých časových škálách (cca desítky sekund). Při pozorování Slunce jsou tak na rozdíl od ostatních astronomických objektů do pozorování zapojeny všechny antény observatoře ALMA najednou (tzn. hlavní pole 12-m antén, kompaktní pole 7-m antén, i samostatné tzv. TP 12-m antény). Noční pohled na antény observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile. Credit: ESO/Y. Beletsky Specifické postupy a navržená řešení byla postupně odzkoušena přímo na observatoři v Chile v rámci tzv. testovacích pozorovacích kampaní. Dvou z nich se v prosinci 2014 a 2015 zúčastnili pracovníci výzkumné infrastruktury EU-ARC.CZ, kteří se podíleli také na optimalizaci nastavení pozorování pro různé typy vědeckých projektů (tzv. Science Cases) – např. studium protuberancí, skvrn, klidné chromosféry atp. či na simulacích očekávaných výstupů pozorování. Následně během pozorovacího Cyklu 4, který poprvé umožnil veřejná pozorování Slunce, působili na observatoři ALMA jako zvaní experti v roli Astronomers on Duty. Jedním z nejvíce ceněných příspěvků EU-ARC.CZ je vývoj speciálního softwarového nástroje – Solar Ephemeris Generator[5], který předpovídá nebeské souřadnice (tzv. efemeridy) dynamických objektů na Slunci s přesností na dva dny dopředu. Tento nástroj je nyní využíván pro přípravu pozorování nejen na interferometru ALMA, ale i na dalších radiových observatořích, např. Very Large Array (VLA) v Novém Mexiku, USA. Přestože byl sluneční režim observatoře ALMA poprvé přístupný již v Cyklu 4 na přelomu let 2016/2017, práce pro mezinárodní vývojový tým tím zdaleka neskončila. Bylo potřeba odladit navržené pozorovací metody, sepsat podrobnou dokumentaci a zejména vyvinout specifické postupy redukce a kontroly získaných slunečních dat. Po schválení těchto procedur observatoří ALMA obdrželi na konci roku 2017 autoři úspěšných projektů z řad světové astronomické veřejnosti své první vlastní vědecky využitelné obrazy Slunce. Metodika pozorování Slunce interferometrem ALMA byla popsána jednak ve dvou rozsáhlých článcích, které vyšly na konci roku 2017 v časopise Solar Physics[6], jednak ve formě výzkumných zpráv, které EU-ARC.CZ vypracovala pro ESO, a také jako dokumenty v rámci tzv. ALMA Memo Series. Pracovníci EU-ARC.CZ nyní rovněž publikovali první vědecké analýzy dat získaných v průběhu testování slunečního pozorovacího režimu (tzv. Commissioning and Science Verification)[7]. V oblasti slunečních pozorování radiovým interferometrem ALMA získala výzkumná infrastruktura EU-ARC.CZ, která sídlí v Astronomické ústavu AV ČR v Ondřejově, pozici expertního centra, které poskytuje podporu všem evropským uživatelům (a také uživatelům ze zemí mimo celosvětovou síť Regionálních center ALMA). Již nyní také mezinárodní tým pracuje na dalším rozšíření technických možností slunečního režimu ALMA (spektroskopie, měření polarizace atp.) a na vývoji procedur pro specifické zpracování časově proměnných slunečních dat, zejména tzv. time-domain imaging vyvíjený přímo v EU-ARC.CZ. Na závěr dlužno říci, že pracovníci výzkumné infrastruktury EU-ARC.CZ se mimo výzkumu Slunce věnují také galaktické a extragalaktické astrofyzice a podpoře souvisejících projektů pro nejmodernější astronomický přístroj ALMA. Testovací pozorovací kampaň pro ověření procedur slunečního režimu na observatoři ALMA v Chile v letech 2014 a 2015. Zúčastnění členové z mezinárodního týmu Solar ALMA Development Team (nahoře). Ukázky získaných dat (tzv. Science Verification data) – interferometrický obrázek slunečního filamentu na frekvenci 100GHz a jeho srovnání s daty z přístroje AIA na sondě Solar Dynamic Observatory (vlevo dole); interferometrický detail sluneční skvrny na frekvenci 240GHz (třetí panel dole); mapa Slunce získaná metodou rychlého skenování jednou TP anténou na frekvenci 100GHz (vpravo dole). [1] Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (almascience.eso.org) [2] Evropská jižní observatoř (European Southern Observatory, www.eso.org) [3] National Radio Astronomy Observatory; National Astronomical Observatory of Japan [4] https://www.eso.org/sci/publications/messenger/archive/no.171-mar18/messenger-no171-25-30.pdf [5] viz. https://almascience.eso.org/tools (autor Dr. I. Skokić) [6] (1) Shimojo, M. et al. (2017), Observing the Sun with the Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA): High-Resolution Interferometric Imaging, Solar Physics, vol. 292, id. 87; (2) White, S. et al. (2017), Observing the Sun with the Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA): Fast-Scan Single-Dish Mapping, Solar Physics, vol. 292, id. 88 [7] Brajša, R. et al. (2018): First analysis of solar structures in 1.21 mm full-disc ALMA image of the Sun, Astronomy & Astrophysics, vol. 613, A17
-
Triple Resolution Axis Workshop 2018
Kdy: 14. června Kde: Matematicko-fyzikální fakulta, Ke Karlovu 5, seminární místnost Ústavu fyziky kondenzovaných látek Workshop je bez poplatku, nutná registrace předem. Více informací naleznete zde
-
The 3rd ICOS Science Conference
Ve dnech 11.–13. září 2018 se v Praze bude konat mezinárodní vědecká konference The 3rd ICOS Science Conference, na jejíž organizaci se podílí Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Na konferenci se očekává účast 350 vědců z celého světa. Ti budou diskutovat o aktuálních tématech v oblasti výzkumu skleníkových plynů, biogeochemických cyklů a změny klimatu, o budoucích vědeckých výzvách a směřování výzkumu v těchto oblastech. Registrace na konferenci je otevřená od 15. března do 2. září 2018. Pro časnou rezervaci s nižším poplatkem se registrujte do 22. června, pro standardní cenu za registraci se zapište do 12. července 2018. Více informací o konferenci (registrace, témata, abstrakty) naleznete zde.
-
Pokročilé výpočetní nástroje ve vývoji turbín v rámci evropského projektu EXPERTISE – tisková zpráva
15 mladých výzkumných pracovníků spojí své síly za účelem zdokonalení virtuálního testování turbín používaných v mnoha průmyslových odvětvích zahrnujících výrobu letadlových motorů, extrakci uhlovodíků či energetický průmysl. Ostrava, 25. dubna 2018 – 15 studentů doktorského studia z celého světa je zapojeno do 15 paralelně řešených a vzájemně se doplňujících výzkumných projektů. Jejich ambiciózním cílem je definovat virtuální testovací systém v oblasti vývoje turbín, díky kterému bude možno simulovat celý stroj najednou, a nikoliv pouze jeho jednotlivé součástky, jako tomu je doposud. Takový je cíl evropského projektu EXPERTISE – Modelování, experimenty a HPC pro turbíny, jejich mechanickou integritu a strukturální dynamiku v Evropě, jehož koordinátorem pro ČR je profesor Tomáš Kozubek z IT4Innovations národního superpočítačového centra. Výzkumné konsorcium je tvořeno 11 účastníky a 9 partnerskými organizacemi z 8 evropských zemí. Kompletní tiskovou zprávu naleznete zde.
-
DARIAH-CZ Workshop on Digital Humanities 2018
Kdy: 24. 4. 2018, 9:15–16:30 Kde: místnost 206, budova Akademie věd ČR, Národní 3, Praha Workshop je zaměřený na zvyšování povědomí o národních a mezinárodních aktivitách v oblasti digitálních humanitních věd a sdílení zkušenosti z evropských projektů. Program workshopu bude zahrnovat širokou škálu témat týkajících se budování infrastruktury a jejího využití ve výzkumu. Více informací naleznete zde. Workshop se koná v angličtině a registrace je bezplatná. Na akci je nutné se zaregistrovat.
-
Další vědecká mise ESA se zaměří na exoplanety
Výbor pro vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA) na svém zasedání 20. března 2018 schválil výběr další středně velké mise Vědeckého programu ESA. Infračervená observatoř ARIEL (Atmospheric Remote‐sensing Infrared Exoplanet Large‐survey mission), která se zaměří na výzkum exoplanet, má plánovaný termín startu v roce 2028. Cílem mise ARIEL je výzkum až 1000 horkých planet obíhajících okolo jiných hvězd a s velikostí od superzemí po plynné obry. ARIEL bude měřit chemické složení jejich atmosfér ve chvílích, kdy budou přecházet před svými hvězdami, zaměří se ale také na detekci dalších složek jako je vodní pára, oxid uhličitý či metan. Koncepce mise ARIEL doplňuje další aktuálně připravované mise ESA zaměřené na exoplanety – PLATO a CHEOPS. Výběr mise podpořila také delegace ČR vedená MŠMT. Do přípravy mise je zapojen tým vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR, v. v. i. ČR se tak nově napřímo zapojí do projektů kosmického výzkumu i v oblasti exoplanet, jehož se dosud žádné české pracoviště přímo neúčastnilo. Výběrem mise ARIEL se otevírá množství nových příležitostí, jak pro další české výzkumné organizace, tak pro podniky.
-
CESNET pomůže zpřístupnit družicové snímky
Sdružení CESNET ve spolupráci s Ministerstvem dopravy České republiky zahájilo projekt Data Hub Relay – Czech Republic, ve kterém vytvoří nové datové úložiště se specifickými mechanismy pro přístup k datům. Sloužit bude k distribuci satelitních snímků Evropské kosmické agentury (ESA). Více se dočtete v tiskové zprávě. CESNET