Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
V sobotu 7. října 2023 bylo v prostorách Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě otevřeno nové centrum Science Gateway, které je zaměřené na popularizaci vědy pro všechny věkové kategorie. Vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT, prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc., v panelové diskusi k otevření Science Gateway, zdroj: CERN Slavnostního otevření Science Gateway se za ČR společně s prezidentem Švýcarské konfederace a ministry školství a výzkumu řady evropských zemí zúčastnila vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT prof. PaedDr. Radka Wildová, CSc., která v diskusním panelu k roli výzkumných infrastruktur v rozvoji vzdělávání ve vědě, technice a matematice vysoce ocenila práci CERN s nejmladší generací, která představuje opravdovou investici do budoucnosti. Centrum je přístupné návštěvníkům z celého světa od 5 let věku. Cílem Science Gateway je demonstrovat význam základního výzkumu a jeho přínosů pro společnost, vzbudit zvědavost a vášeň pro vědu u nejmladších generací i široké veřejnosti, a inspirovat mladé lidi, aby se rozhodli pro kariéru v oblasti vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM). Science Gateway CERN, zdroj: CERN Budova Science Gateway je inspirována trubkovou konstrukcí urychlovačů CERN a je tvořena z pěti prostor, ve kterých jsou výstavy, interaktivní expozice, laboratoře a auditorium. Průhledné skleněné panely a mosty dále představují závazek CERN k přeshraniční spolupráci a ke kultuře otevřené vědy, která je přístupná všem. Interaktivní model urychlovače částic, zdroj: CERN Budovu samotnou navrhl věhlasný architekt Renzo Piano. Výstavba byla plně financována z prostředků získaných od soukromých nadací. Očekává se, že Science Gateway každoročně navštíví až 500 000 zájemců z celého světa. Vstup do centra bude zdarma a otevřeno bude 6 dní v týdnu, od úterý do neděle. Skupiny od 12 osob se mohou na návštěvu Science Gateway registrovat zde, jednotlivci, rodiny či malé skupiny pak zde.
Dělat vědu na úrovni 21. století znamená držet krok s nejnovějšími technologiemi a trendy. Dnešní laboratoře se tak neobjedou bez inovativních přístrojů a vysoce kvalifikovaných týmů vědců a techniků s přesahem do dalších vědeckých nebo technických oborů. Za špičkovým laboratorním vybavením nemusíte cestovat daleko, moderní výzkumná pracoviště poskytující nejnovější technologie najdete v kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích a ve středu 1. 11. 2023 na Core Facility Day 2023 se formou odborných prezentací dozvíte, jaké služby vám nabízejí. Tuto akci již tradičně pořádá CEITEC MUNI a v rámci letošního třetího ročníku se připojí rovněž Přírodovědecká fakulta MUNI s výzkumnou infrastrukturou RECETOX, a Lékařská fakulta MUNI s infrastrukturou CZECRIN. Zaregistrujte se na Core Facility Day a přijďte osobně nebo se připojte online dle programu na uvedeném odkazu. Akce proběhne v angličtině. CEITEC MUNI dbá na to, aby vědecká bádání byla nezávislá a moderní technologie přístupné všem, kdo chtějí vědu posunout k objevu něčeho nového nebo komercializovat svůj stávající výzkum. Proto jsou sdílené a nezávislé laboratoře, tzv. core facilities, k dispozici nejen uživatelům na CEITEC MUNI a vědcům a studentům Masarykovy univerzity, ale i externím uživatelům z akademické sféry a průmyslu z České republiky https://www.ceitec.eu/cf-day-2023/a4611?_fid=isvva ze zahraničí. S obsluhou nejmodernějších přístrojů a případně se zaškolením do jejich užívání vám v laboratořích pomohou týmy zkušených vědců a díky projektům zajišťujícím financování nejsou služby sdílených laboratoří nikterak nákladné, uživatelé doplácí pouze příspěvek na dodatečný spotřební materiál a technickou podporu. A pro jakou expertizu si můžete přijít na CEITEC MUNI? Najdete zde laboratoře věnující se biofyzikálním metodám, proteomice, genomice, zobrazování prostřednictvím světelné mikroskopie a kryo-elektronové mikroskopie. Facility mimo jiné disponují i rozsáhlou infrastrukturou pro výzkum rostlin, laboratoří pro multimodální a funkční zobrazování a v neposlední řadě i specialisty v oblasti bioinformatiky a zpracování dat. Výzkumná infrastruktura RECETOX nabízí nejen analýzu chemického znečištění přírodních matric, vnitřního prostředí, potravin, vody, kosmetiky či výrobků i analýzu chemické expozice člověka, ale také metody pro hodnocení drah účinku toxických směsí, kvantitativní i screeningové metody analýzy metabolických a proteinových biomarkerů, metody analýzy mikrobiomu nebo metody mikrofluidiky. CZECRIN svým uživatelům nabízí kompletní servis pro přípravu a realizaci klinického výzkumu různorodého typu v rozličných odvětvích medicíny. Zájemci mohou využít certifikovaných laboratoří v režimu čistých prostor určených pro výrobu hodnocených léčivých přípravků pro moderní terapie. CZECRIN navíc nabízí ucelený systém vzdělávání v oblasti klinického výzkumu. To, čím se jednotlivé laboratoře zabývají a jaké služby poskytují, najdete na níže uvedených odkazech, kde si také můžete projít seznam jejich přístrojového vybavení. Většina profilů core facilit CEITEC MUNI má na svých stránkách i odkaz na virtuální prohlídku, která vás uvede přímo do centra dění. * Sdílená laboratoř Kryo-elektronová mikroskopie a tomografie * Národní NMR centrum Josefa Dadoka * Sdílená laboratoř Proteomika * Sdílená laboratoř Interakce a krystalografie biomolekul * Sdílená laboratoř Nanobiotechnologie * Sdílená laboratoř multimodálního a funkčního zobrazování * Sdílená laboratoř Genomika * Sdílená laboratoř Buněčné zobrazování * Sdílená laboratoř rostlinného výzkumu * Sdílená laboratoř Bioinformatika * Sdílená laboratoř Správa a analýza biologických dat * Expertiza a služby CZECRIN * Výzkumná infrastruktura a služby RECETOX
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 6. listopadu 2023 do 12:00. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. Repairs to inner triplet magnet in LHC tunnel (Image: CERN)
Od 1. září 2023 se Španělsko stává členem konsorcia CLARIN ERIC – konsorcia evropské výzkumné infrastruktury “Common Language Resources and Technology Infrastructure”. CLARIN ERIC je digitální infrastruktura, která poskytuje snadný a udržitelný přístup k široké škále jazykových dat a nástrojů na podporu výzkumu v humanitních a společenských vědách i mimo ně. CLARIN poskytuje přístup k multimodálním digitálním jazykovým datům (text, zvuk, video) a pokročilým nástrojům, s jejichž pomocí lze tyto soubory dat zkoumat, analyzovat nebo je kombinovat. CLARIAH-ES_mapa Infrastruktura CLARIAH-ES sdružuje výzkumníky z 10 předních výzkumných center v oblasti jazykových technologií, umělé inteligence, vysokokapacitních počítačů, sociálních a humanitních věd a v hlavních knihovnách španělské a iberoamerické písemné, grafické a audiovizuální kultury. Obecným cílem CLARIAH-ES je koordinovat vytváření, rozvoj a šíření infrastruktury, aby přispěla k rozvoji španělského výzkumu v oblasti sociálních a humanitních věd a umění, jakož i k jeho strategickému postavení v národních a mezinárodních projektech a programech, především v kontextu Evropského výzkumného prostoru. CLARIN – infrastruktura pro jazyková data a jazykové nástroje V České republice se do činnosti konsorcia CLARIN ERIC zapojují dvě velké výzkumné infrastruktury. Český národní korpus patří mezi znalostní centra CLARIN. Českým národním uzlem CLARIN ERIC je LINDAT/CLARIAH-CZ, který mohl oslovit širší publikum díky vývoji veřejně dostupného automatického překladače mezi češtinou a ukrajinštinou, za nějž mu byla v minulém roce udělena cena Stevena Krauwera. LINDAT/CLARIAH-CZ se Španělskem dlouhodobě spolupracuje. Infrastruktura například v nedávných projektech „European Language Equality“ úzce kooperovala na technologickém a infrastrukturním zajištění rovných podmínek pro všechny evropské jazyky se skupinou HiTZ koordinátora španělského CLARINu, prof. Germana Rigau.
Mezinárodní iniciativa EOSC (European Open Science Cloud) se rozšiřuje do České republiky. Propojí už existující vědecké komunity a vytvoří systém pro ukládání a sdílení dat. To usnadní a urychlí vědcům a vědeckým organizacím přístup k výzkumným datům. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) schválilo financování projektu „IPs EOSC-CZ“, zastřešujícího tuto iniciativu v Česku. Tím v pondělí 4. září oficiálně odstartovala jeho aktivní fáze. Vědci a výzkumné organizace potřebují jednoduchý a rychlý přístup k výzkumným datům a evropská iniciativa EOSC jim v tom může pomoci. Nabízí zázemí pro ukládání a zpřístupnění tzv. FAIR výzkumných dat – nalezitelných (Findable), dostupných (Accessible), interoperabilních (Interoperable) a opětovně využitelných (Reusable). Nyní podporu iniciativě oficiálně potvrdilo i MŠMT ČR. Rozhodnutím o poskytnutí finanční dotace odsouhlasilo v pondělí 4. září 2023 důležitost iniciativy EOSC pro budoucnost české vědy. Tento právní akt je pro EOSC v České republice důležitým milníkem a posunuje jej do “horké fáze” realizace na národní úrovni. Projekt EOSC-CZ koordinuje Masarykova univerzita prostřednictvím Ústavu výpočetní techniky ve spolupráci se sdružením CESNET a VŠB – Technickou univerzitou Ostrava skrze IT4Innovations národní superpočítačové centrum . Projekt EOSC-CZ je strategickým projektem OP JAK (Operačního programu Jana Amose Komenského), který MŠMT ČR finančně podporuje s cílem zlepšit vědecké prostředí v České republice. Spolu s projektem Národní technické knihovny „IPs CARDS“ (Czech Academic and Research Discovery Services), jenž vytváří jednotné prostředí pro správu a vyhledávání informačních zdrojů z oblasti vědy a výzkumu, má projekt EOSC-CZ zásadní roli ve vybudování zázemí pro lepší správu, sdílení a vyhledávání vědeckých dat. V rámci zmiňovaných projektů specialisté připraví národní metadatový adresář, pomocí kterého budou moci vědci snadno vyhledat již produkovaná vědecká data a použít je pro svou práci. Projekt EOSC-CZ je klíčovou součástí realizace EOSC v ČR a uvádí další výzvy OP JAK Open Science, kde společně s budoucími projekty napomůže k rozvoji otevřené vědy. MŠMT ČR vyčlenilo na projekt EOSC-CZ rozpočet ve výši 450 milionů korun na šestileté období. Podle vrchního ředitele sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF Václava Velčovského z MŠMT ČR se jedná o mimořádný projekt: „Český výzkum bude díky intervencím z OP JAK připraven na nové paradigma otevřenosti dat. Jedná se nejen o proměnu institucí a nákup „železa“, ale především o změnu celého systému vědecké práce, která se dotkne každého vědce bez rozdílu oboru. Projekt EOSC-CZ vytvoří stabilní základy nového paradigmatu v kontextu České republiky, na které navážou další intervence.“ Přípravy na tento unikátní projekt začaly již v roce 2021. Na EOSC Roadshow 2022 v Praze, Brně a Ostravě seznámili zástupci projektu širší veřejnost s projektem samotným a principy FAIR dat v rámci konceptu otevřené vědy na sérii workshopů, prezentací a panelových diskusích. “Principy otevřené vědy jsou napříč komunitami českých vědců užívány ještě stále jen sporadicky. Projekt EOSC-CZ vybuduje zázemí pro prostředí, v němž si vědci začnou svá výzkumná data efektivně sdílet a následně i používat. Zvýšení dostupnosti vědeckých dat a výsledků představuje obrovský potenciál pro posun výzkumu v ČR mílovými kroky kupředu. Pro úspěch tak rozsáhlé iniciativy jako je EOSC je nezbytné nepodcenit tuto iniciální fázi,” vysvětluje hlavní manažer projektu Matej Antol. Na EOSC Roadshow 2022 navázala v dubnu 2023 „Zahajovací akce EOSC-CZ: Představení projektu“ a v červnu 2023 se setkala česká i evropská vědecká komunita se zástupci politické scény na prémiové události „National EOSC Tripartite Event“ v Praze. Od právě vydaného právního aktu už projektu EOSC-CZ nic nestojí v cestě v jeho realizaci. Tato důležitá právní změna otevřela nové možnosti pro iniciativu, která nyní může plně rozvinout své aktivity a poskytovat služby české vědecké komunitě. Zdroj: Tisková zpráva EOSC-CZ