Aktuality

16. 1. 2024

Call for abstracts: Shape the conversation at Europe Biobank Week 2024

16. 1. 2024

Call for abstracts: Shape the conversation at Europe Biobank Week 2024

15. 1. 2024

Čeští vědci budou se sondou EnVision zkoumat Venuši

Čeští vědci se díky podpoře z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zapojí do další mise „střední“ třídy Vědeckého programu  Evropské kosmické agentury (ESA) – EnVision. Mise má za cíl prozkoumat nejbližší sousední planetu Země – Venuši a pokusit se odpovědět na otázku, proč je naše nejbližší sousední planeta tolik odlišná. Zaměření mise EnVision bude provádět radarové mapování Venuše ve vysokém rozlišení a atmosférické studie. Mise pomůže vědcům pochopit vztahy mezi geologickou aktivitou Venuše a její atmosférou a bude zkoumat, proč se Venuše a Země vydaly tak odlišnými evolučními cestami. Start mise EnVision je plánován na rok 2031, první data naměřená z okolí Venuše by sonda měla zaslat v polovině roku 2033. Mise EnVision bude vybavena vědeckými přístroji, které umožní kombinovaná pozorování na vlnových délkách od ultrafialové po rádiové frekvence v nebývalém rozsahu rozlišení, od jádra po horní atmosféru Venuše – povrchovým radarem VenSAR, podpovrchovým radarem SRS a sadou tří spektrometrů VenSpec ke studiu chemického složení atmosféry a povrchu a radiovým experimentem. Animace mise EnVision, credit: NASA / JAXA / ISAS / DARTS / Damia Bouic / VR2Planets Česká účast na misi EnVision Česká strana bude pod vedením vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. zodpovídat za vývoj, testování a výrobu elektronických desek pro přístroj VenSpec-H, což má být jeden ze tří spektrometrů sondy zaměřený na snímání spektra atmosféry Venuše ve vysokém rozlišení. Do projektu budou zapojeni také vědci z Geofyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. a České geologické služby. Vývoj a výroba elektronických desek bude v další fázi zajištěna českými firmami, které budou vybrány v rámci tendru vypsaného ESA. Hlavním zájmem českých vědců je studium chemie atmosféry Venuše a vulkanické činnosti. Mise EnVision dovolí pozorovat projevy málo prostudovaných procesů na prachových částicích, které byly dosud zkoumány pouze v laboratorním měřítku. V hledáčku české vědy jsou rovněž sopky, jejich vliv na tvar povrchu a složení ovzduší. Český vědecký tým se bude na misi podílet také sestavením datových souborů pro testování elektronických součástek, především se zaměřením na kvalitu, velikost a tok dat a přípravu datových sad pro testování elektronických součástek těchto datových sad pomocí softwarových nástrojů. Záznam experimentálních spekter a generování nadměrných simulovaných spektrálních knihoven umožní důsledné testování (včetně kalibrace/validace) a další posouzení účinnosti sestavené elektronické sestavy v odpovídajícím spektrálním rozsahu a rozlišení pro zpracování dat ze spekter zaznamenaných kanály VenSpec-H. EnVision, credit: ESA/VR2Planets/Damia Bouic Finanční náklady Česká účast na misi EnVision bude v první fázi podpořena ve výši 505 tis. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 3,27 mil. EUR. Náklady na misi EnVision, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 610 mil. EUR. ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2024 výše 13,6 mil. EUR.

8. 1. 2024

Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do 11. března 2024

Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 11. března 2024 do 12:00. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 400 CHF měsíčně. HL-LHC Corrector Package in the cryostat (Image: CERN)

4. 1. 2024

Průběžné zprávy o realizaci projektů velkých výzkumných infrastruktur za rok 2023

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) tímto zveřejňuje oficiální formuláře pro přípravu průběžných zpráv o realizaci projektů velkých výzkumných infrastruktur za rok 2023: * LRIs_Progress_Report_2023; * LRIs_Hosts_Affidavit_2023; * Statement_on_Spending_Recognised_Costs_2023; * Statement_on_Spending_Personnel_Costs_2023. Průběžná zpráva o realizaci projektu velké výzkumné infrastruktury, včetně jejích příloh, se dokládá výlučně v anglickojazyčném znění. Formuláře průběžné zprávy (LRI’s Progress Report) a přílohy o čerpání osobních nákladů v rámci projektu (Statement on Spending Personnel Costs) se vyplňují jeden za velkou výzkumnou infrastrukturu jako za celek (tzn. nikoliv za jednotlivé účastníky projektu v roli příjemce a dalšího účastníka). Příloha o čerpání uznaných nákladů projektu (Statement on Spending Recognised Costs) se vyplňuje za velkou výzkumnou infrastrukturu jako celek a dále za každého účastníka projektu zvlášť. I čestné prohlášení (Affidavit) je třeba vyplnit za každého účastníka projektu podpory velké výzkumné infrastruktury samostatně. Oprávněná osoba (řešitel či statutární zástupce instituce) podepisuje vždy formulář a jeho přílohy elektronickým podpisem ve formátu PDF. Přílohy o čerpání osobních nákladů (Statement on Spending Personnel Costs) a uznaných nákladů projektu (Statement on Spending Recognised Costs) prosíme zaslat společně s podepsanou verzí PDF navíc i ve formátu Microsoft Excel (nepodepsané). Řádně vyplněnou, zkompletovanou a podepsanou dokumentaci průběžné zprávy o realizaci projektu velké výzkumné infrastruktury za rok 2023 je nezbytné předložit nejpozději do dne 30. ledna 2024 jejím odesláním do datové stránky MŠMT, jejíž ID je „vidaawt“. Případné dotazy zasílejte na adresu elektronické korespondence vedoucího oddělení pro výzkumné infrastruktury MŠMT RNDr. Marka Vyšinky, Ph.D. marek.vysinka@msmt.cz. Kontakt RNDr. Marek Vyšinka, Ph.D. vedoucí oddělení pro výzkumné infrastruktury – 311 odbor výzkumu a vývoje – 31 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5  118 12 Praha 1 – Malá Strana E-mail: marek.vysinka@msmt.cz Tel.: +420 234 812 136 Web: http://www.msmt.cz/ Web: https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/

11. 12. 2023

Český sociálněvědní archiv slaví 25 let

Už čtvrt století poskytuje datový archiv své služby studentům a badatelům v oblasti sociálních věd. Konference Sociologického ústavu AV ČR připomněla počátky myšlenky sdílení vědeckých dat v devadesátých letech až po začlenění Českého sociálně vědního archivu (ČSDA) do mezinárodních konsorcií, které sdružují archivy společenskovědních dat po celé Evropě. Tématem konference byly také zastřešující myšlenky otevřené vědy, FAIR dat, zapojení do prostředí European Open Science Cloud (EOSC) a Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) „Primárním cílem je, aby osmdesát procent vědců v České republice vědělo, kam mohou svoje data ukládat a sekundární cíl je, aby všichni vědci věděli, kde najdou data, která potřebují pro svůj výzkum,“ shrnul vizi iniciativy EOSC Luděk Matyska působící jako mandátní zástupce EOSC pro Českou republiku. Na konferenci „25 let ČSDA: Rozvíjíme spolupráci napříč vědeckými obory“ představil hlavní myšlenky této iniciativy, která si klade za cíl zlepšit prostředí české vědy. Ve stejném bloku konference vystoupil Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a z pozice národního delegáta ESFR zdůraznil roli výzkumných infrastruktur nejen jako poskytovatelů dat, ale i strategických investic, které umožňují výzkumu čelit naléhavým společenským výzvám. „Sociální a humanitní vědy mají stále podstatnější roli ve výzkumu společnosti napříč Evropou,“ zdůraznil Hrušák, čímž podtrhnul roli iniciativy EOSC, která usiluje o propojení již existujících vědeckých komunit a vytvoření systému pro ukládání a sdílení vědeckých dat. Na konferenci k oslavě čtvrtstoletí Sociologického ústavu AV ČR vystoupili také další odborníci. Svými příspěvky zdůrazňovali význam sociálních věd v dynamicky se proměňující současné společnosti jako klíčového nástroje pro porozumění a podporu jejího rozvoje. V kontextu současných výzev upozorňovali na nezbytnost mezinárodní spolupráce jako nezbytné cesty k porozumění rychle se měnícímu světu. A zvláštní důraz opakovaně kladli na otevřenou vědu její principy, které mohou fungovat jako posilující faktor a nikoli překážka ve výzkumu. První veřejný datový archiv sociálních věd vznikl v roce 1998. Impuls k jeho vzniku dal Jindřich Krejčí, dnes ředitel Sociologického ústavu AV ČR, který usiloval o naplnění vize institucionální archivace, kurátorství a managementu sociologických dat v České republice. Postupně se archiv zapojil do mezinárodního systému sdílení dat, když se stal členem Consortium of European Social Science Data Archives (CESSDA). Od roku 2010 má ČSDA své místo na české mapě velkých výzkumných infrastruktur, což je klíčové pro získání financování. Ve svém katalogu archiv aktuálně nabízí 1100 datových souborů a registruje 4860 uživatelů. ČSDA stále rozšiřuje svoje portfolio a připravuje vzdělávací workshopy zaměřené na management a správu sociálněvědních dat. 29. 11. 2023 Mgr. Vladimíra Coufalová Zdroj: https://www.eosc.cz/novinky-a-akce/clanky/socialnevedni-archiv-25-let

4. 12. 2023

Infrastruktura „European Social Survey“ oslavila 10 let od založení ERIC

Infrastruktura European Social Survey (ESS) slaví 10 let od chvíle, kdy se stala Konsorciem evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). Na základě žádosti podané Evropské komisi, kterou jménem dalších 14 zemí včetně České republiky podalo Spojené království, byl ESS 30. listopadu 2013 udělen status ERIC. Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) je specifická právní forma, která usnadňuje zřizování a provozování výzkumných infrastruktur evropského zájmu. Pic1_European Social Survey European Social Survey poskytuje přesné údaje o hodnotách, názorech, postojích a přesvědčeních evropských občanů, a je tak základem spolehlivých a rozsáhlých informací. Velmi užitečné mohou být akademicky rigorózní datasety nadnárodního charakteru jak pro akademiky, tak pro tvůrce politik, zástupce občanské společnosti, novináře i širší veřejnost. Údaje ESS shromážděné od roku 2002 si lze po jednoduché registraci zdarma prohlédnout nebo stáhnout. Právní forma konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), kterou je možné ustanovit mnohem jednodušším způsobem, než tomu tak je v případně standardní mezinárodní organizace, umožňuje konsorciu sdružovat členské státy EU, přidružené země, třetí země nebo mezinárodní organizace, a zajišťuje tak poměrně silnou podporu zúčastněných stran konsorcia. Tato právní forma nabízí i další výhody, včetně daňových úlev. V návaznosti na přechod na status ERIC byla ESS Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) ve třech po sobě jdoucích cestovních mapách ESFRI (2016, 2018 a 2021) zařazena mezi kategorii „landmark“. Pic2_ ESS – Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury od roku 2013 Professor Rory Fitzgerald, výkonný ředitel ESS ERIC, prohlásil: „Jsem velmi hrdý na to, že ESS od doby, kdy se před deseti lety stala konsorciem evropské výzkumné infrastruktury, dosáhla vynikajících výsledků. Infrastruktura je den ode dne robustnější a jsme opravdu potěšeni, že účast jednotlivých států v šetření vzrostla nad úroveň z doby před vznikem ERIC. Je nám ctí a výsadou, že můžeme reprezentovat společenské vědy mezi ostatními konsorcii ERIC a že v rámci procesu ESFRI můžeme předávat naše znalosti a zkušenosti výzkumným infrastrukturám, které mají ambice stát se konsorciem ERIC.“ ESS má v současné době nejvyšší počet členů (28) ze všech konsorcií evropských výzkumných infrastruktur napříč vědeckými disciplínami. ESS ERIC sídlí ve Spojeném království a jeho statutární sídlo se nachází na City, University of London. Česko se účastní těchto dvouletých průzkumů, které ESS vypracovává, od počátku celého rozsáhlého šetření v roce 2001. Českou účast v šetření koordinuje velká výzkumná infrastruktura CSDA/ESS-CZ, jejímž hostitelem je Sociologický ústav Akademie věd ČR, a výzkumníci tak mohou využívat srovnatelná data o českých sociodemografických charakteristikách a názorech na aktuální společenská témata (např. imigrace, klimatické změny, energetika, demokracie, ekonomická morálka, trestní právo, ekonomická spravedlnost a sociální politika).

4. 12. 2023

Stakeholder coalition calls for legislative refinement of the EHDS