Aktuality

20. 11. 2023

New podcast and video: ELSI Dialogues – Organoids: Scientific, ethical and regulatory aspects

5. 11. 2023

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR – aktualizace 2023

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je strategickým dokumentem ČR, jenž byl poprvé vypracován roku 2010. Následné aktualizace Cestovní mapy se uskutečnily v letech 2011, 2015, 2019 a 2023. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy z roku 2023 reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2023 až 2026. Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zvláštní pozornost věnuje aktualizace Cestovní mapy metodice mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, uskutečněného v letech 2014, 2017 a 2021, jakož i metodice hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje realizovaného v roce 2021. Stěžejní součástí Cestovní mapy je prezentace celkem 43 velkých výzkumných infrastruktur ČR, jejichž projekty jsou implementovány v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin (biologické a lékařské vědy), sociálních a humanitních věd (sociální a kulturní inovace) a e-infrastruktur (datové, počítačové a digitální výzkumné infrastruktury). Všech těchto 43 velkých výzkumných infrastruktur, bylo schváleno vládou ČR k financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2026, a to za využití výdajů státního rozpočtu ČR (provozní náklady) a prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (investiční náklady). Nad rámec základní charakteristiky Cestovní mapa zasazuje jednotlivá zařízení i do krajiny velkých výzkumných infrastruktur a vytváří takto mapu nejmodernějších výzkumných infrastruktur, jež jsou v ČR a za účasti ČR v zahraničí provozovány a zpřístupňovány uživatelské komunitě na principech politiky otevřeného přístupu. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je příspěvkem ČR k celoevropské krajině špičkových výzkumných infrastruktur dosahujících světové úrovně. Jakožto členský stát řady Evropských konsorcií výzkumných infrastruktur (ERIC) a mezinárodních organizací výzkumu a vývoje, sídlících jak v Evropě, i Americe, ČR sdílí politickou a finanční odpovědnost za implementaci konceptu Evropského výzkumného prostoru. Již od roku 2009 jsou „roadmapping“ a tvorba politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR přímo inspirovány příklady dobré praxe Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ČR následuje ESFRI zejména, co se týká užívání metodiky mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur. Tímto způsobem ČR synchronizuje národní strategii velkých výzkumných infrastruktur ČR se společným celoevropským referenčním rámcem.

1. 11. 2023

6. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR proběhne 2. listopadu 2023

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Vás ve spolupráci s Domem zahraniční spolupráce (DZS) a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy (MFF UK) zvou na 6. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur. Letošní ročník má podtitul „Nelegitimní ovlivňování: zvyšování povědomí a odolnosti“. Datum:  čtvrtek 2. listopadu 2023 Čas:  09:30 – 17:00 hod. SEČ Místo:  Pavilon IMPAKT, MFF UK, V Holešovičkách 747/2, 180 00 Praha 8 Program:  NDVVI_PROGRAM Registrace:  zde Kontakt:  6thLRIsNationalDay@msmt.cz Program konference, které se zúčastní čelní představitelé ústředních orgánů státní správy ČR, vysokých škol, Akademie věd ČR a dalších veřejnoprávních a soukromoprávních výzkumných organizací ČR, bude zahrnovat přednášky a diskuze k následujícím tématům: * Představení příležitostí a rizik mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovací včetně současného stavu a vize České republiky; * nástroje a opatření na podporu mezinárodně konkurenceschopného, silného a nezávislého sektoru vysokého školství, vědy a výzkumu na mezinárodní i národní úrovni; * prohloubení povědomí o problematice nelegitimního ovlivňování ve výzkumu, vývoji a inovacích a diskuze o opatřeních posilující odolnost velkých výzkumných infrastruktur; * sdílení zkušeností z pohledu vysokých škol, výzkumných organizací i velkých výzkumných infrastruktur. Účast na konferenci je bezplatná a veřejná. Přihlašování je možné do 30. října, počet míst je omezený.  Konference bude probíhat v českém jazyce bez tlumočení. Účastníci budou mít možnost zavítat i na exkurzi do prostor výzkumných infrastruktur LINDAT/CLARIAH-CZ, MGML, SPL-HTC a WCZV, které sídlí v trojském areálu. V případě jakýchkoliv dotazů či podnětů se prosím neváhejte obrátit na MŠMT na níže uvedené adrese elektronické korespondence: 6thLRIsNationalDay@msmt.cz Pavilon IMPAKT (Viktor Mácha, MFF UK)

1. 11. 2023

Český sociálněvědní datový archiv slaví čtvrt století služby českým sociálním vědám

Již dvacet pět let poskytuje Český sociálněvědní datový archiv (ČSDA) datové služby pro sociální vědy. V průběhu této doby se proměnil z malého oddělení Sociologického ústavu AV ČR v národního poskytovatele datových služeb, který je zapojen do mezinárodní spolupráce evropských datových archivů, koordinuje nejvýznamnější české i mezinárodní sociálněvědní výzkumné projekty a spolupodílí se na inovacích v oblasti českého i evropského datového archivářství a managementu dat. ČSDA jako stavební kámen sociálněvědní infrastruktury Již v roce 2001 se Sociálněvědní datový archiv (SDA) stal členem Rady evropských sociálněvědních datových archivů CESSDA a efektivně se zapojil do systému mezinárodní výměny výzkumných dat. O devět let později byl SDA jakožto reprezentant Česka v CESSDA zařazen do Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. V roce 2013, již pod novým názvem Český sociálněvědní datový archiv, se archiv stal zakládajícím členem evropské výzkumné infrastruktury CESSDA ERIC (Consortium of European Social Science Data Archives), čímž ve své činnosti pokračoval jako český národní uzel této evropsky významné infrastruktury. V současné době poskytuje ČSDA odborné veřejnosti v maximální možné míře datové služby týkající se zpřístupnění sociálněvědních dat, která vznikla a vznikají nejen na domácí půdě v Česku, pomáhá při vyhledávání dat a poskytuje možnosti jejich uložení, archivace a ochrany. Nedílnou součástí aktivit je také vzdělávání v oblasti managementu dat. V součinnosti s evropským konsorciem CESSDA ERIC pořádá ČSDA akce, webináře a workshopy s cílem vzdělávat odbornou veřejnost v oblasti správy dat, poskytuje poradenství k plánům správy dat (data management plan, DMP) a legálním a etickým aspektům nakládání s daty. Kromě toho se také podílí na organizaci velkých výběrových šetření a jeho členky a členové se rovněž zapojují do výzkumných projektů jako výzkumníci a výzkumnice. ČSDA dnes Od roku 2021, kdy se vedoucí ČSDA Jindřich Krejčí přesunul na pozici ředitele Sociologického ústavu AV ČR, je vedoucí oddělení Yana Leontiyeva. Pod jejím vedením se oddělení zapojilo do rozsáhlého výzkumného projektu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (zkráceně SYRI), kde plní funkci tzv. Data Core Facility, datového centra, které spravuje data vznikající v tomto velkém a významném projektu a spolupodílí se na přípravě a sběru dat. ČSDA je rovněž národním koordinátorem významného evropského mezinárodního projektu European Social Survey (ESS). Tým ČSDA se také aktivně zapojil do snahy zpřístupnit výsledky českého výzkumu v prostředí otevřené vědy v rámci EOSC (European Open Science Cloud). Dvacet pět let ČSDA oslaví 22. listopadu 2023 na konferenci s názvem 25 let ČSDA: rozvíjíme spolupráci napříč vědními obory, která proběhne v Ústavu státu a práva AV ČR. Více o této akci a o možnostech registrace zde.

31. 10. 2023

New podcast and video: ELSI Dialogues – The Incorporation of Sex and Gender in Medical Research

31. 10. 2023

New podcast and video: ELSI Dialogues – The Incorporation of Sex and Gender in Medical Research

27. 10. 2023

ELI v spolupráci s americkým konsorciem na cestě k bezprecedentnímu mionovému zdroji pro společensky praktické aplikace

ELI jako jediný evropský partner americké národní laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL) společně s dalšími americkými průmyslovými a akademickými výzkumníky odstartovaly zásadní projekt týkající se zrychlení a zdokonalení procesu mionového zobrazování.  Iniciativa Intense and Compact Muon Sources for Science and Security (ICMuS2) je financována programem Muons for Science and Security Agentury pro pokročilý výzkum obranných projektů (DARPA). Miony jsou subatomární částice, které mohou proniknout mnohem hlouběji než rentgenové záření, a to skrze materiál tak silný a hustý, jako jsou například třicetimetrové betonové zdi. Tato vlastnost umožňuje řadu jinak nerealizovatelných aplikací v oblasti zobrazování. Miony vyskytující se v přírodě vznikají při strážkách při vysokých energiích ve vesmíru a následně dopadají na zemský povrch. Vědci díky nim měli možnost prozkoumat zdánlivě nemožná místa – sopky, tsunami, hurikány, egyptské Velké pyramidy v Gíze, kde byla objevena dosud neznámá komora, nebo jádra reaktoru v jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. Tento proces je však velmi pomalý. Vzhledem k nízkému toku přirozeně se vyskytujících mionů vyžadují tyto snímky expoziční časy v řádu měsíců. Vědci budou v rámci iniciativy ICMuS2 pracovat na změně tohoto stavu a kladou si za cíl pomocí vysokovýkonnýcn laserů miony generovat rychleji. “Miony mají obrovský potenciál v několika oblastech,“ uvedl Jeff Wisoff, zástupce ředitele National Ignition Facility and Photon cience v LLNL. „Tento projekt využije prvotřídní laserové technologie a odborné znalosti laboratoře LLNL a položí základy pro průlom v oblasti zobrazování,“ dodává Wisoff. Pod vedením Brendana Reagana z programu Advanced Photon Technologies LLNL bude ICMuS2 vyvíjet technický návrh přenosného mionového emitoru na bázi laseru s tokem řádově větším než u přírodně se vyskytujících mionů. Ten lze použít v oblasti zobrazování v širokém spektru aplikací, včetně detekce speciálních jaderných materiálů, těžby a geofyziky a dalších oblastí. Generace směrovaných mionů pomocí laserů již byla teoreticky navrhována, ale dosud nebyla nikdy definitivně dosažena. „Shromáždili jsme tým světových lídrů v oborech potřebných k dosažení ambiciózních cílů programu DARPA MuS2,“ řekl Reagan. „Tento víceúrovňový projekt kombinuje vývoj vysokovýkonných laserů, fyziku vysokých energií částic, fyziku plazmatu, pokročilé numerické simulace na výkonných výpočetních systémech a systémové inženýrství a integraci. Jedná se o vzrušující program, který zdůrazňuje vědecké a technologické schopnosti laboratoře a odbornost našich partnerů.“ Projekt probíhá ve spolupráci s Extreme Light Infrastructure ERIC (ELI) na zařízení ELI Beamlines v České republice poblíž Prahy, kam LLNL dodal systém High-Repetition-Rate Advanced Petawatt Laser System (HAPLS). Dále se na projektu podílejí Colorado State University (CSU), University of Maryland (UMD), Lockheed Martin, XUV Lasers a Lawrence Berkeley National Laboratory. Počáteční experimenty se budou realizovat pomocí plazmových vlnovodů vyvinutých na CSU v zařízení Advanced Laser for Extreme Photonics (ALEPH) s repetičním petavatovým laserovým zařízením. Experimenty s vysokou energií akcelerace a generace mionů budou prováděny v centru ELI Beamlines s použitím jeho laserového zařízení L4 ATON 10 PW. Mimořádný výkon 10 PW se využije k vytvoření robustní jednostupňové platformy laserového akcelerátoru (využívajícího tzv. LWFA) v režimu blowout. Tím se otevírá cesta k dosažení dosud nedosažených energií elektronů až do 100 GeV. Tato generace vysokoenergetických elektronů položí základ pro optimalizaci podmínek pro řízenou produkci mionů. Projekt ICMuS2 překračuje hranice vědy a posiluje spolupráci mezi ELI a jejími uznávanými partnery ve Spojených státech. Tato spolupráce vytváří dynamické prostředí pro výměnu znalostí a rozvoj inovativních myšlenek, což prospívá všem zúčastněným stranám. „Vytváření silných partnerství je pro ELI klíčové obzvlášť nyní, když výzkumné zařízení rozšiřuje svůj nedávno spuštěný program pro uživatele a rozšiřuje svou uživatelskou komunitu,“ říká Allen Weeks, generální ředitel ELI ERIC. „To, že jsme nedílnou součástí tohoto projektu, je důkazem síly mezinárodní spolupráce, která odemkne nové vědecké příležitosti.“ První fáze tohoto čtyřletého projektu se zaměří na důkazové experimenty a jasnou demonstraci mionů vyrobených laserem. Druhá fáze bude hledat demonstraci produkce mionů s vysokou energií spolu s návrhem přenosného zdroje mionů. Mezinárodní spolupráce, jako je např. ta s LLNL, přináší ELI obrovský benefit projevující se především v rozmanitosti odborností a aktivního zapojení do globální sítě vědecké spolupráce. Podporuje inspirativní prostředí pro výměnu znalostí a vzájemný prospěch. Partnerství zvyšuje postavení ELI jako globálního hráče v cutting-edge výzkumu a na poli mezinárodní vědecké spolupráce. Laserový systém L4-Aton. Klíčový krok při výrobě mionů: ultraintenzivní krátký laserový puls urychluje elektrony ve stopě, kterou za sebou zanechává při šíření plazmatem. Simulace provedená Joshem Ludwigem z LLNL ve spolupráci s partnery z univerzity v Marylandu a z národní laboratoře Lawrence Berkeley na HPC klastru Lassen za podpory programem LLNL Computing Grand Challenge pro projekt ICMuS2. zdroj: tisková zpráva ELI ERIC

27. 10. 2023

New podcast episode: Biobanking Development – Amsterdam UMC’s International Freezer Challenge Win and Carbon Literacy