Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
15. zasedání Rady CTAO
La Palma, 13. až 14. listopadu 2018 – Na španělském ostrově La Palmě proběhlo 15. zasedání Rady CTAO (Cherenkov Telescope Array Observatory). V lokalitě bude umístěna severní část observatoře čerenkovských teleskopů, přičemž nedávno zde byl dokončen první prototyp teleskopu LST (Large-Sized Telescope) – 103 tun vážící a 45 metrů vysoký teleskop s průměrem zrcadla 23 metrů (odrazná plocha 400 m2), schopný zamířit na libovolné místo oblohy během 20 sekund. Teleskop LST bude určený k pozorování gama záření o energiích 20 GeV – 3 TeV (zejména v oblasti 20 – 150 GeV). Severní observatoř bude ve finální konfiguraci sestávat ze 4 LST a 15 MST (Medium-Sized Telescope) teleskopů. Kromě návštěvy prototypu teleskopu LST měli účastníci zasedání Rady možnost navštívit i nedaleký teleskop GTC (Gran Telescopio Canarias) – jeden z největších optických teleskopů na světě s průměrem zrcadla 10,4 metru. Českým přístrojem, v nedávné době zde umístěným, je poté teleskop FRAM určený ke sledování atmosférických podmínek v rámci observatoře CTAO. Na programu 15. zasedání Rady CTAO bylo několik zásadních bodů: * Byla představena taktika „Pathfinder“ – „Pathfinder“ bude teleskopem umístěným na základech postavených CTAO, který bude dočasně ve vlastnictví svého stavitele a v budoucnu se může po procesu schvalování stát součástí finální observatoře. * Byla schválena komise nezávislých odborníků, která má posoudit jednotlivé designy SST (Small-Sized Telescope) – jedno-zrcadlový teleskop a 2 návrhy dvou-zrcadlových teleskopů. ČR se podílí spolu se švýcarskými a polskými partnery na designu a prototypech jedno-zrcadlových teleskopů. * Ve funkci předsedy Rady CTAO byl potvrzen dosavadní předseda Gabriel Chardin. Místopředsedou se stal německý delegát do Rady CTAO Markus Schleier. Mezi další významné body zasedání Rady patřily záležitosti rozpočtu roku 2019, informace o pokroku v jednání s Chile o umístění jižní části observatoře a diskutovány byly také otázky přesunu majetku po ustavení právnické osoby CTAO ERIC a možné scénáře úhrady provozních nákladů. Příští zasedání Rady CTAO se bude konat v březnu 2019 v italské Boloni.
-
Chladicí vodu pro reaktory vyrábíme pomocí reverzní osmózy
Výrobu chladicí vody pro oba naše reaktory LVR-15 a LR-0 zajišťuje již šestým rokem demineralizační stanice. Vstupní voda s konduktivitou cca 600 μS/cm je vícestupňově filtrována (mechanické filtry, aktivní uhlí) a pak dočištěna pomocí modulu využívajícího princip reverzní osmózy s mixbedovou koncovkou. V předcházejících pěti letech tato stanice vyrobila 800 000 litrů ultračisté vody, jejíž konduktivita je nižší, než 0,1 μS/cm. Jaderné reaktory
-
Setkání zástupců členských států BBMRI-ERIC
Breukelen, 13. listopad 2018 – V prostorách nizozemské Business University Nyenrode v Breukelenu se uskutečnilo 12. setkání zástupců členských států právnické osoby BBMRI‑ERIC. Jednání proběhlo pod vedením generálního ředitele BBMRI-ERIC Erika Steinfeldera a jeho hlavním bodem byla diskuze o dalším směřování BBMRI‑ERIC, jehož cíl spočívá v provádění a v dalším rozvoji biobankovnictví za účelem výzkumu a vývoje nových způsobů léčby. Na program jednání zástupců členských států BBMRI-ERIC byla v tomto kontextu zařazena prezentace pracovního plánu a rozpočtu BBMRI‑ERIC pro rok 2019, které byly odsouhlaseny. Diskutován byl rovněž způsob zlepšení vzájemné komunikace mezi národními uzly a generálním ředitelstvím BBMRI‑ERIC a integrace národních uzlů v rámci právnické osoby BBMRI‑ERIC. Významným bodem jednání byla v jeho závěru také volba předsedkyně shromáždění členů pro rok 2019, jíž se stala Dr. Hemma Bauer (Rakousko). Konsorcium BBMRI‑ERIC (Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure) bylo ustaveno prováděcím rozhodnutím Evropské komise ze dne 22. listopadu 2013. Hostitelským státem sídla BBMRI-ERIC je Rakousko, přičemž ČR se stala zakládajícím členem konsorcia. BBMRI‑ERIC, jakožto jedna z nejrozsáhlejších výzkumných infrastruktur v Evropě, vytváří, provozuje a rozvíjí panevropskou distribuovanou síť biobank a biomolekulárních zdrojů, jejímž účelem je zajistit přístup k těmto zdrojům a příslušenstvím a podporovat vysoce kvalitní biomolekulární a medicínský výzkum, vývoj a inovace. ČR se na BBMRI‑ERIC podílí prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury BBMRI‑CZ (Banka klinických vzorků), která je koordinována Masarykovým onkologickým ústavem v Brně. Hlavním cílem BBMRI-CZ je zpracování lidských biologických vzorků (předně primárních nádorových tkání a dalších relevantních vzorků) a zajištění jejich dlouhodobé udržitelnosti, a to za účelem zprostředkovávání přístupu k věcně příslušným datům. BBMRI‑CZ reflektuje potřebu české a mezinárodní výzkumné komunity zaměřené na biologické a medicínské vědy poskytováním vysoce kvalitních služeb a zacílením na výzvy v oblasti veřejného zdraví, které jsou následně adresovány vznikem nových technologií a nástrojů zkvalitňujících diagnostiku, prevenci a léčbu nemocí a urychlujících pokrok v personalizované medicíně.
-
Prodloužení operačních fází vědeckých misí ESA
Výbor pro vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA) dne 14. listopadu 2018 schválil prodloužení operačních fází 10 vědeckých misí ve flotile ESA do roku 2022. Stalo se tak na základě komplexního vyhodnocení jejich vědeckých přínosů a technického stavu. Prodloužení se dočkalo 5 misí vedených ESA – Cluster, Gaia, INTEGRAL, Mars Express a XMM-Newton. Prodlouženo bylo také dalších 5 misí s účastí ESA – Hinode, Hubble, IRIS, SOHO a ExoMars TGO. Vědecké mise ESA jsou svým zaměřením jedinečné. Např. mise Cluster je jedinou misí, která změnami vzdáleností mezi 4 sondami, které jí tvoří, umožňuje měření magnetosféry z většího počtu bodů a v různých regionech v různých měřítkách. Gaia provádí zase nejpřesnější astronometrický průzkum, jaký byl dosud realizován, díky čemu umožňuje výzkum rozložení a pohybů hvězd v Mléčné dráze i mimo ní. Mnoho misí má navíc veliký význam pro další výzkum, se kterým se v době jejich spuštění nepočítalo. Příkladem je role misí INTEGRAL a XMM-Newton v dalším pozorování gravitačních vln nebo různé objevy exoplanet Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Důležitá je také spolupráce mezi různými světovými kosmickými agenturami. Souběžné využití misí Hinode, IRIS a SOHO poskytuje dodatečné nástroje k výzkumu Slunce, zatímco Mars Express a ExoMars TGO jsou v čele mezinárodní flotily k průzkumu Marsu. Návrh na zasedání podpořila i delegace ČR vedená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Prodloužení existujících misí je velmi důležité z hlediska vědecké návratnosti a získaná hodnota za každé investované euro je velmi vysoká. Účast ČR ve Vědeckém programu a dalších programech ESA z oblasti výzkumu a vývoje je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v ročním objemu kolem 12 mil. EUR.
-
Delegace ČR navštívila JHR ve francouzském Cadarache
Cadarache, 12. a 13. listopadu 2018 – Delegace ČR složená ze zástupců Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Centra výzkumu Řež s.r.o. navštívila stavbu materiálového výzkumného reaktoru JHR, který je budován ve francouzském Cadarache. V rámci návštěvy se uskutečnil mj. i workshop se zástupci francouzské CEA, hlavního koordinátora výstavby JHR. Prezentace o Horkých komorách JHR Program delegace ČR zahrnoval návštěvu stavby materiálového výzkumného reaktoru JHR, během níž byl představen dosavadní pokrok výstavby, jakož i časový harmonogram jejího dokončení. Při následné diskuzi se zástupci francouzské CEA (Le Commissariat à l’énergie atomique et aux énergies alternatives) byl zhodnocen aktuální stav realizace „in-kind“ dodávek ČR a plány na využití JHR českou výzkumnou a průmyslovou komunitou v období po uvedení JHR do provozu. JHR – Jules Horowitz Reactor – je materiálovým výzkumným reaktorem o výkonu 100 MW budovaným jakožto mezinárodní projekt výzkumné infrastruktury se zapojením Belgie, ČR, Finska, Francie, Indie, Izraele, Japonska, Španělska, Švédska, Velké Británie a Evropské komise. JHR umožní testovat materiály za podmínek odpovídajících podmínkám v energetických reaktorech, zrychlit modelovou degradaci materiálů a vyhodnocovat vlastnosti komponent na konci jejich životnosti. JHR bude sloužit k realizaci velmi širokého spektra ozařovacích experimentů zaměřených na studie jaderného paliva, nakládání s jaderným odpadem nebo medicínské aplikace. Zapojení ČR do výstavby JHR je zabezpečeno prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury JHR-CZ, jejímž koordinátorem je Centrum výzkumu Řež s.r.o. ČR. Podílí se na vybudování JHR dodávkou jedné z jeho technologických komponent – tzv. „horkých komor“. Díky této dodávce bude moci ČR během provozní fáze JHR disponovat přístupem k experimentální kapacitě JHR ve výši 3 %.
-
V Ostravě navýší a zmodernizují kapacity superpočítačového centra
Na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava byla podepsána smlouva na modernizaci HPC systémů pro IT4Innovations národní superpočítačové centrum. Jedná se o rozšíření klastru Anselm a dodá jej společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o. Superpočítač bude mít nově teoretický výkon přesahující 800 teraflopů za sekundu, bude tedy více než 8krát výkonnější než jeho předchůdce, který byl spuštěn v roce 2013. Výpočetní kapacity systémů, které provozuje IT4Innovations, jsou v rámci grantových soutěží k dispozici celé vědecké komunitě České republiky. Termín dodání nového stroje je duben 2019. V náročném soutěžním dialogu, jehož vítězem se stala firma Atos, byl kladen důraz nejen na cenu, ale také na použití nejvyspělejších momentálně dostupných technologií. Čeští vědci tak získají přístup k nejmodernější generaci procesorů Intel a také k nejvýkonnějším GPU akcelerátorům od firmy NVIDIA. „Poptávka českých vědců po výpočetních zdrojích převyšuje naši momentální dostupnou kapacitu zhruba o 100 %. Tato modernizace navýší naše kapacity a pomůže nám tento problém řešit. Čeští vědci současně dostanou k dispozici stroj s nejmodernějšími technologiemi, což jim umožní si tyto technologie osvojit a držet tak krok se světem,“ vysvětlil Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations. V Ostravě počítají vědci z českých univerzit i prestižních vědeckých center. Výkon superpočítačů je využit z více než 50 % na vývoj nových materiálů a léků, zbylá kapacita připadá na biovědy, inženýrské úlohy, astrofyziku a celou řadu dalších vědních oborů. Navýšení kapacit IT4Innovations je podpořeno Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci projektu IT4Innovations národní superpočítačové centrum – Cesta k exascale, CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001791, realizovaného z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Technická specifikace * Výpočetní uzly * 189 standardních výpočetních uzlů; každý uzel je vybaven dvěma 18jádrovými procesory Intel a operační pamětí o velikosti 192 GB RAM, * 8 výpočetních uzlů s GPU akcelerátory; každý uzel je vybaven dvěma 12jádrovými procesory Intel, čtyřmi GPU akcelerátory NVIDIA V100 s grafickou pamětí o velikosti 16 GB a operační pamětí o velikosti 192 GB RAM, * tlustý uzel; tlustý uzel je vybaven čtyřmi 12jádrovými procesory Intel a operační pamětí o velikosti 6 TB RAM, * superpočítač je postaven na HPC architektuře BullSequana X, * chlazení standardních výpočetních uzlů používá technologii přímého chlazení komponent kapalným médiem, je použito nejefektivnější chlazení tzv. teplou vodou. * Výpočetní síť je postavena na nejmodernější technologii Infiniband HDR. * Datové úložiště pro výpočty SCRATCH o kapacitě 200 TB a propustnosti 28 GB/s využívající akceleraci technologií Burst Buffer. * Datové úložiště pro výpočty NVMe over Fabric o celkové kapacitě 22,4 TB dynamicky alokované výpočetním uzlům. * Softwarové řešení provozu a správy clusteru Bull Super Computer Suite, plánovač a manažer zdrojů PBS Pro. IT4Innovations národní superpočítačové centrum poskytuje českým i zahraničním výzkumným týmům z akademické sféry i průmyslu nejmodernější technologie a služby v oblasti vysoce výkonnostních výpočtů a datových analýz. V současné době provozuje IT4Innovations dva superpočítače – Anselma (instalován v létě 2013) a Salomon (instalován v létě 2015). IT4Innovations je také výzkumným centrem se silnými mezinárodními vazbami. Stěžejními tématy výzkumu IT4Innovations jsou zpracování a analýza rozsáhlých dat, strojové učení, vývoj paralelních škálovatelných algoritmů, řešení náročných inženýrských úloh a modelování pro nanotechnologie.
-
Na IT4Innovations proběhl 3. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR
Ostrava, 6. listopadu 2018 – V prostorách Národního superpočítačového centra IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava proběhl letošní ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR. Účelem konference bylo uspořádat diskuzní platformu pro debatu ke stěžejním a aktuálním otázkám tvorby politiky a financování velkých výzkumných infrastruktur ČR. Na úvod Národního dne byl ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy představen záměr financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR v období do roku 2022 tak, jak byl projednán s Radou pro výzkum, vývoj a inovace a jak bude dále předložen vládě ČR ke schválení. Tento záměr předpokládá financování 48 velkých výzkumných infrastruktur ČR, a to za synergického, resp. komplementárního využití výdajů státního rozpočtu ČR a prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Návrh reflektuje výstupy mezinárodní evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR, která proběhla v roce 2017 pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Následné části programu Národního dne byly věnovány novinkám z Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), zejména aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2018, ale i plánům ESFRI pro nejbližší nadcházející období. V rámci panelových bloků byla dále diskutována také role e-infrastruktur v rámci výzkumně-infrastrukturního prostředí a problematika hodnocení výzkumných infrastruktur, jak probíhá na úrovni ČR a na úrovni ESFRI. Součástí programu Národního dne byla také „poster session“, během níž proběhla prezentace velkých výzkumných infrastruktur zařazených na Cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022, a exkurze do prostor Národního superpočítačového centra IT4Innovations.
-
Upgrade experimentu ATLAS v CERN má zelenou
Dne 29. října 2018 byl ze strany participujících zemí finalizován rozpočet upgrade experimentu ATLAS na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Upgrade hlavních experimentů v CERN je součástí velkého upgrade urychlovače LHC, tzv. „High-Luminosity LHC“ (HL-LHC). Jeho cílem je zvýšení výkonu urychlovače LHC, díky čemuž bude možné na LHC studovat základní složky hmoty a energie, které je drží pohromadě, ve větším detailu, a to až desetinásobným zvýšením četnosti srážek oproti současnosti. Upgrade experimentu ATLAS bude zahájen v roce 2019, uvedení do provozu se plánuje na rok 2026. Česká strana se bude podílet na upgradu křemíkového dráhového detektoru ITk (Inner TracKer), testování a montáži polovodičových senzorů a detektorů pro stripový a pixelový subdetektor, ověřování detekčních vlastností, včetně radiačních testů, nebo vývoji softwaru. Dále se česká strana zapojí také do upgradu hadronového kalorimetru TileCal a systému pro sběr dat TDAQ. Na upgradu se budou podílet vědečtí pracovníci a technici Fyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci. Nové komponenty pak budou dodány ve spolupráci s českými firmami. Celkový rozpočet upgradu je stanoven na 269 mil. CHF (tj. cca 6,3 mld. Kč). ČR se bude na rozpočtu upgradu podílet více jak 2,2 %, tj. částkou přesahující 6,1 mil. CHF (tj. cca 145 mil. Kč). Česká účast na upgradu experimentu ATLAS je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu velké výzkumné infrastruktury „Výzkumná infrastruktura pro experimenty v CERN“. CERN je mezinárodní organizací se sídlem v Ženevě, která provozuje největší laboratoř pro výzkum fyziky částic na světě. Základem výzkumné infrastruktury CERN je urychlovač LHC, na kterém jsou rozmístěné jednotlivé experimenty, resp. detektory, ATLAS, CMS, ALICE, LHCb, a další menší detektory. ČR, resp. Československo, je členským státem CERN od roku 1991.