Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Studenti posledního ročníku vysokých škol na magisterském stupni a rovněž čerství absolventi magisterského studia v technických, přírodovědných či ekonomických oborech mají možnost do dne 28. února 2022 zasílat přihlášky do programu stáží Young Graduate Trainee Evropské kosmické agentury (ESA). Program Young Graduate Trainee (YGT), který je jednoletý s možností prodloužení až na 2 roky, nabízí jedinečnou možnost pracovat na inspirativních kosmických projektech v samotném centru evropské kosmonautiky na pozicích v oborech inženýrství, věda, IT či v administrativě. ESA každoročně vypisuje cca 100 pozic YGT. Stáže probíhají ve vybraném zařízení ESA a jsou ze strany ESA financované od 2 300 EUR měsíčně. O účast v programu se mohou ucházet pouze občané členských, přidružených či spolupracujících zemí ESA, včetně ČR. Podmínkou k zahájení stáže je dokončení magisterského stupně studia. Přehled aktuálně vypsaných pozic je dostupný na kariérním portálu ESA. Krátkodobé stáže Kromě dlouhodobých stáží YGT nabízí ESA rovněž možnost krátkodobých stáží v délce od 3 do 6 měsíců, které jsou otevřeny uchazečům v jejich posledním či předposledním ročníku magisterského studia. Je nutné, aby byl stážista po celou dobu pobytu zapsán ke studiu na vysoké škole. Podmínky pro přijetí jsou podobné jako u programu YGT, na krátkodobých stážích stážisté dostávají příspěvek ve výši kolem 600 EUR měsíčně. Pozice jsou vypisované vždy v listopadu. Více informací je k dispozici na webových stránkách ESA. YGT 2022 (image: ESA)
Ve čtvrtek dne 3. února 2022 se pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uskutečnil v konferenčních prostorách Národní technické knihovny kulatý stůl k předsednictví ČR v Radě EU a sektorovým tématům, která bude ČR v průběhu 2. pol. roku 2022 jakožto předsednický stát Rady EU adresovat. Účelem konference tak bylo představit politickým a odborným stakeholderům, jakož i hospodářským a sociálním partnerům, prioritní témata, na něž se MŠMT během předsednického programu zaměří. Přiblížen byl poté i koncept politických a odborných jednání, které MŠMT k agendám výzkumu (pdf), vzdělávání a mládeže během předsednictví ČR v Radě EU uspořádá. Kulatý stůl byl z důvodu i nadále přetrvávající nepříznivé epidemiologické situace zorganizován v hybridním formátu, kdy nutně omezený počet účastníků přítomných fyzicky v konferenčních prostorách doplnilo obecenstvo sledující přímý přenos z kulatého stolu prostřednictvím internetového rozhraní. Na kulatém stolu vystoupili mj. ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Národní technická knihovna Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám Výzkumné infrastruktury se stanou, co se týče agendy výzkumu, jednou ze stěžejních priorit programu předsednictví ČR v Radě EU. MŠMT hodlá přímo navázat na výstupy aktivit Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), kterých bylo dosaženo v letech 2019–2021 za předsednictví Jana Hrušáka, zmocněnce MŠMT pro výzkumné infrastruktury, a to „ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area“, resp. „Strategy Report on Research Infrastructures in Europe: Roadmap of the European Strategy Forum on Research Infrastructures 2021“. Cílem MŠMT je přitom v tomto kontextu přenést klíčové priority budoucího rozvoje evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému z úrovně ESFRI na politickou úroveň ministrů členských států EU a přijmout závazek členských států EU k dalšímu rozvoji výzkumně-infrastrukturního ekosystému v Evropě formou Závěrů Rady EU, stanovujících stěžejní cíle, a i nástroje k jejich dosažení. Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines v Dolních Břežanech Mezinárodní konference k výzkumným infrastrukturám ICRI 2022 Za účelem zprostředkování debat k otázkám budoucího rozvoje politiky výzkumných infrastruktur v EU a ve světě uspořádá MŠMT společně s Masarykovou univerzitou a se Středoevropským technologickým institutem konferenci ICRI 2022 (International Conference on Research Infrastructures), jež proběhne ve dnech 19. až 21. října 2022 v Brně návazně na plenární zasedání ESFRI ve dnech 18. až 19. října 2022. Nad rámec schválení Závěrů Rady EU k výzkumným infrastrukturám, jejichž cílem je přijetí politického závazku členských států EU, co se týče budoucího směřování výzkumně-infrastrukturní politiky v EU, je ambicí ČR využít příležitosti konání konference ICRI 2022 v ČR rovněž k přijetí tzv. Brněnské deklarace k výzkumným infrastrukturám, jež vytyčí cíle pro rozvoj integrovaného a interoperabilního globálního ekosystému výzkumných infrastruktur, jako klíčové součásti kritické infrastruktury a nástroje k řešení velkých socioekonomických výzev pomocí znalostních řešení. Mezinárodní konference k výzkumným infrastrukturám ICRI 2022 Výzkumné infrastruktury tvoří páteřní infrastrukturní síť zařízení pro provádění špičkového základního a aplikovaného výzkumu, posouvajícího hranice lidského poznání za dosud známé horizonty. Jsou taktéž platformou pro vývoj těch nejvyspělejších technologií, vykazujících potenciál k uplatnění v inovativních řešeních s vysokou přidanou hodnotou. Výzkumné infrastruktury mají proto i významné přesahy mimo sektorovou oblast vědy a přináší znalostní a technologické předpoklady pro řešení socioekonomických výzev stěžejní relevance. Svým zapojením do krizového managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, resp. onemocnění Covid-19, prokázaly výzkumné infrastruktury svou nezpochybnitelnou roli nedílné součásti kritické infrastruktury státu, jejíž připravenost ovlivňuje mj. schopnost společnosti reagovat na jakékoliv krizové scénáře žádající si znalostní řešení. Výzkumné infrastruktury proto představují vysoce strategickou investici, která v konečném důsledku přispívá anebo i přímo determinuje makro-regionální rozvoj. Poskytováním své expertízy, přístrojového vybavení, vědeckých dat a souvisejících služeb na bázi politiky otevřeného přístupu jsou výzkumné infrastruktury vlajkovou iniciativu politiky otevřené vědy.
Portugalsko se stalo novým členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury EU-OPENSCREEN ERIC (European Infrastructure of Open Screening Platforms for Chemical Biology), mezi jehož zakladatelské členské státy náleží od roku 2018 mj. i ČR, zapojená do konsorcia prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a českého národního uzlu CZ‑OPENSCREEN (Národní infrastruktura chemické biologie), koordinovaného Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. Účast Portugalska v konsorciu EU-OPENSCREEN ERIC řídí portugalská Národní infrastruktura pro chemickou biologii a genetiku PT-OPENSCREEN, která byla zařazena na portugalskou Cestovní mapu výzkumných infrastruktur v roce 2020. Ústředí PT-OPENSCREEN sídlí při Institute for Health Research and Innovation při University of Porto a sdružuje hlavní výzkumná centra v oblasti chemie a biologie v celé zemi. CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura chemické biologie Portugalský národní uzel EU-OPENSCREEN ERIC „Pro portugalský výzkum v oblasti chemické biologie nastávají opravdu vzrušující časy. Podařilo se nám vytvořit dynamickou národní infrastrukturu a nyní jsme hrdí na to, že můžeme spojit své síly s nejlepšími evropskými institucemi v oboru. Rád bych poděkoval Portugalské nadaci pro vědu a technologie za její vytrvalou podporu a konsorciu EU-OPENSCREEN ERIC za to, že nás přijalo do své rodiny,“ uvedl profesor António Pombinho, portugalský delegát ve správních orgánech konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC. „Jsem velice rád, že se Portugalsko připojuje k EU-OPENSCREEN ERIC jako nová členská země. Jedná se o důležitý milník. Portugalská infrastrukturní iniciativa urazila od ustavujícího jednání PT-OPENSCREEN v červenci 2018 dlouhou cestu. Tyto vynikající instituce a univerzity se nyní mohou stát členy naší sítě 24 evropských partnerských pracovišť a realizovat výzkumné projekty EU-OPENSCREEN ERIC s využitím našich jedinečných sbírek screeningových sloučenin,“ konstatoval Bahne Stechmann, vedoucí oddělení provozu a vědecké strategie konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC. „Pandemie Covid-19 ukázala, jak moc důležitá je spolupráce a multidisciplinární výzkum. Portugalská chemicko-biologická komunita významně přispěje k projektu EU-OPENSCREEN a nové ústavy budou privilegovanými partnery v budoucích výzkumných projektech vedených EU-OPENSCREEN ERIC,“ dodal Wolfgang Fecke, generální ředitel konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC. CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura chemické biologie Český národní uzel EU-OPENSCREEN ERIC CZ-OPENSCREEN nabízí svým uživatelům z řad biologů a chemiků zavedené standardní biologické a biochemické testování, ve spolupráci s uživateli vývoj nových testů, testování s vysokou propustností HTS (High-Throughput Screening), profilování chemických sloučenin na panelu buněčných linií a také medicinálně-chemickou optimalizaci identifikovaných biologicky aktivních sloučenin. CZ‑OPENSCREEN zároveň systematicky buduje sbírku chemických sloučenin zahrnující jak diverzní komerčně dostupné sloučeniny, tak i chemické sloučeniny originálně syntetizované v ČR. CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura chemické biologie
Konsorcium METROFOOD-RI si vás dovoluje pozvat na METROFOOD-PP CONNECTOR EVENT „Explore societal engagement in research and innovation“, která se bude konat virtuálně dne 27. ledna 2022. METROFOOD-RI – Infrastructure for promoting metrology in food and nutrition (www.metrofood.eu) v současné době provádí svou přípravnou fázi v rámci projektu METROFOOD-PP financovaného H2020 a hledá kooperaci a spojení s aktéry z různých geografických regionů za účelem posílení bilaterálních partnerství a vzájemně prospěšné spolupráce. Tato virtuální networkingová událost má za cíl vytvořit prostor pro dialog a multidisciplinární výměnu za účelem prozkoumání příležitostí pro společnou spolupráci s METROFOOD-RI a pro lepší přizpůsobení služeb infrastruktury požadavkům a očekáváním potenciálních spolupracovníků a partnerů. Cílem akce je zvýšit zapojení zainteresovaných stran do výzkumu a inovací vytvořením a implementací modelu pro efektivní spolupráci mezi všemi relevantními zúčastněnými stranami, aby bylo možné reagovat na společenské výzvy související se zemědělsko-potravinářskými systémy, potravinami a výživou, sdílet různé názory a identifikovat společné zájmy a potřeby. METROFOOD-PP CONNECTOR EVENT bude realizován ve dvou identických sekcích, v 10:00 – 12:00 CET (1. sekce) a 15:00 – 17:00 CET (2. sekce), za účelem usnadnění účasti z různých geografických oblastí. Během registrace si můžete vybrat sekci, ke které se chcete připojit. PROGRAM (pdf) REGISTRACE Těšíme se na virtuální setkání s Vámi! Konsorcium METROFOOD-RI
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského, jakožto i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy dále nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. administrativních oborů, jakými jsou např. finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou např. právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 21. března 2022 do 12:00 hod. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN honorovány ve výši od 3 300 CHF měsíčně. High Luminosity LHC CRAB Cavity Installation for Testing with Beam in the SPS Tunnel (BA6) (Image: CERN)
CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) nabízí studentům vysokých škol kromě dlouhodobých stáží v rámci svých Studentských programů také krátkodobější stáže v délce do 6 kalendářních měsíců: CERN Summer Student Programme je program určený studentům bakalářského a magisterského stupně v oborech aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Stáže probíhají od června do září, délka je omezena 8 až 13 týdny. Aktuální termín pro podání přihlášek je 31. ledna 2022 do 12:00 hod. Detailní informace jsou k dispozici zde. CERN openlab Summer Student Programme je program určený studentům bakalářského a magisterského stupně v IT oborech. Stáže probíhají od června do srpna, délka je omezena 9 týdny. Aktuální termín pro podání přihlášek je 31. ledna 2022 do 12:00 hod. Detailní informace jsou k dispozici zde. Short Term Internship je program krátkodobých stáží v délce od 1 do 6 kalendářních měsíců určený studentům bakalářského a magisterského stupně nejen v technicky zaměřených oborech, ale v omezeném počtu míst také pro studenty z tzv. administrativních oborů, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Přihlášky je možné zasílat průběžně až do října 2022. Více informací je k dispozici zde. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na adrese jeho elektronické korespondence ondrej.novak@msmt.cz. CERN – Experiment ATLAS
Konference evropské výzkumné infrastruktury AnaEE (Analysis and Experimentation on Ecosystems), pořádaná ve spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a Českou zemědělskou univerzitou, se bude konat v Praze ve dnech 27. až 30. června 2022. Téma konference zní „Ekosystémové služby pod tlakem: úloha experimentů“. Za cíle konference si pořadatelé kladou diskutovat o úloze zemědělství, lesů a přírodních ekosystémů při snižování emisí skleníkových plynů a zvýšení zachytávání uhlíku z atmosféry, a jednat o významu holistických přístupů, které se integrují napříč hranicemi ekosytémů – od suchozemských až po sladkovodní ekosystémy. V předposlední den konference se uskuteční setkání stakeholderů, za účelem shrnutí výsledků konference a vedení debaty zaměřené na tvůrce politik, odborníky z praxe, zemědělce a průmysl, jakož i další související vědecké komunity, s cílem využít přidanou hodnotu evropské výzkumné infrastruktury AnaEE a nalézt odpovědi na nejnaléhavější ekosystémové výzvy současnosti a budoucnosti. Na závěr konference proběhne školení pro správce platforem a ostatní zájemce. Program konference je dostupný na internetových stránkách AnaEE. Poster konference AnaEE 2022 Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE poskytuje jednotnou a koordinovanou správu experimentálních, analytických a modelovacích zařízení s cílem podpořit vědce při testování potenciálních dopadů změny klimatu a využívání půdy v Evropě. Experimenty realizované pomocí expertízy AnaEE umožní predikovat dopady na ekosystémy s předstihem až několika desetiletí, a tím i zahájit účinnou adaptaci v okamžiku, kdy bude stále možná. Logo konference AnaEE 2022 Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury AnaEE V lednu 2021 předložila Francie jako designovaná hostitelská země statutárního sídla konsorcia, společně s ČR, Dánskem, Itálií a mezinárodní organizací CIHEAM IAMB (International Centre for Advanced Mediterranean Agronomic Studies) jako zakládajícími členy a Belgií jako zakládajícím pozorovatelem, žádost o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE-ERIC. Finsko a Bulharsko se následně staly dalšími státy, které požádaly o účast v konsorciu v roli řádných členů. Schválení žádosti Evropskou komisí se očekává v nejbližší době, přičemž publikování v Úředním věstníku EU může být očekáváno na přelomu února a března 2022. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – Experimentální kultivační lamelové sféry
DARIAH ERIC (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities), konsorcium evropské výzkumné infrastruktury pro humanitní vědy a umění, vyhlašuje výzvu k předkládání návrhů příspěvků na výroční konferenci 2022. Hybridní akce, plánovaná na 31. května až 3. června 2022, se bude konat v řeckých Aténách a jejím stěžejním tématem bude vyprávění příběhů. „Síla vyprávění příběhů jako strategie vytváření smyslu a znalostí je hluboce zakořeněna v lidských kulturách, sahá k počátkům našich písemností a hledí tak daleko dopředu, jaká je naše představivost. To, jak shromažďujeme, sdílíme a používáme své příběhy, vypovídá mnohé o tom, kdo jsme, jak se bavíme a vzděláváme, jak si budujeme identitu a jak chápeme svět za naším obzorem, jak se stavíme k naší minulosti a k naší budoucnosti,“ zní anotace konference. Komunita DARIAH se snaží vytvářet prostřednictvím diskuse nad výzkumnými postupy v oblasti umění a humanitních věd koncepční spojitosti mezi uměním, technologiemi a humanitními a dalšími obory. Název a abstrakt navrhovaného příspěvku na výroční konferenci je třeba zaslat do dne 11. února 2022. Výroční konference DARIAH ERIC 2022 Evropská výzkumná infrastruktura DARIAH Panevropská výzkumná infrastruktura pro vědce z oblasti humanitních a uměleckých věd si klade za cíl zlepšit a podpořit výzkum a výuku v oblastech humanitních a uměleckých věd s využitím digitálních technologií. Rozvíjí, udržuje a provozuje infrastrukturu pro podporu výzkumných postupů založených na informačních a komunikačních technologiích a podporuje výzkumné pracovníky v jejich využívání při vytváření, analýze a interpretaci digitálních zdrojů. Spoluprací s komunitami z praxe DARIAH sdružuje jednotlivé nejmodernější aktivity v oblasti digitálního umění a humanitních věd a rozšiřuje jejich výsledky na evropskou úroveň. Uchovává, zpřístupňuje a šíří výzkum, který z této spolupráce vzešel, a zajišťuje dodržování osvědčených postupů a metodických a technických standardů. Vyprávění příběhů Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury DARIAH ERIC Výzkumná infrastruktura DARIAH se stala konsorciem evropské výzkumné infrastruktury v roce 2014. V současné době má DARIAH 20 členských států, 1 pozorovatele a několik spolupracujících partnerů v 6 nečlenských zemích. Český národní uzel konsorcia DARIAH ERIC je součástí velké výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy), jež je součástí Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. K evropskému konsorciu se český národní uzel připojil v roce 2019 po „vynikající a plodné spolupráci v rámci projektu DESIR,“ jak uvedla Jennifer Edmond, předsedkyně správní rady konsorcia DARIAH ERIC. Jednou ze silných stránek českého národního uzlu konsorcia DARIAH ERIC je zapojení knihoven a dalších národních památkových institucí jako partnerů výzkumné infrastruktury či silná technologická stránka 3 technicky zaměřených partnerů (Univerzita Karlova, Západočeská univerzita v Plzni a Masarykova univerzita) v oblastech zpracování přirozeného jazyka, umělé inteligence a zpracování multimédií. LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy