Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
30 let online!
13. 2. 1992 se připojila naše země k internetu. Výročí jsme oslavili na konferenci. Zdravicí přispěl i Vint Cerf. V neděli 13. února uplynulo třicet let od okamžiku, kdy se Česká republika, tehdy ještě jako součást České a Slovenské Federativní Republiky, oficiálně připojila k Internetu. Československo se stalo 39. připojenou zemí, ze států bývalého východního bloku nás těsně předběhly pouze Maďarsko a Polsko. První připojení mělo rychlost 19,2 kb/s a vedlo do sítě uzlu EARN na univerzitě v rakouském Linci. Prvním připojeným zařízením byl velký sálový počítač IBM 4341, který vážil několik tun a zabíral prakticky celou jednu místnost v Oblastním výpočetním centru vysokých škol, spadajícímu pod ČVUT v Praze. Historickou událost si připomněli účastníci celodenní konference, kterou u příležitosti třicátého výročí pořádalo sdružení CESNET ve spolupráci se sdruženími CZ.NIC a NIX.CZ přesně na stejném místě, kde proběhl oficiální akt prvního připojení, tedy v posluchárně číslo 256 v budově Fakulty strojní ČVUT v pražských Dejvicích. Akce byla zároveň k vidění online na adrese www.30letinternetu.cz. Účastníky setkání nejdříve na dálku pozdravil jeden z tvůrců sítě Vint Cerf, který je označován jako „otec Internetu“. Po něm následovala vystoupení řady předních odborníků včetně pamětníků. Mezi nimi byl i Jan Gruntorád, emeritní ředitel sdružení CESNET, jenž stál v čele nepočetného týmu, který připojení naší země inicioval. „Vážená kolegyně, vážený kolego, dovoluji si Vás pozvat na oficiální zahájení provozu počítačové sítě INTERNET v ČSFR, které se bude konat ve čtvrtek 13. února 1992 v 9.30 hod.“ Těmito slovy Jan Gruntorád, tehdy vedoucí oddělení informačních soustav Oblastního výpočetního centra vysokých škol, uvedl pozvánku, kterou adresoval několika desítkám odborníků. V zásadě oslovil všechny, kteří měli tušení o tom, co Internet vlastně je. Pohledem většinové společnosti šlo o nevýznamnou událost, o které neinformovala žádná média. Z akce se nedochoval jediný obrazový ani zvukový záznam. Jen málokdo z pozvaných tušil, že je svědkem zlomového okamžiku, který nastartuje zásadní proměnu celé společnosti. Internet byl v té době přístupný pouze vybraným institucím. K připojení bylo zapotřebí získat souhlas americké grantové agentury National Science Foundation (NSF), která provozovala a také plně financovala tehdejší jedinou páteřní síť Internetu. Jednou z podmínek bylo, že připojení bude využito jen k akademickým účelům, komerční provoz byl nepřípustný. Zástupce NSF Steven Goldstein se zúčastnil i aktu prvního oficiálního připojení. „V roce 1992 jsme předpokládali, že Internet bude využívaný pouze v rámci vysokých skol. O masovém rozšíření do dnešní podoby nikdo neuvažoval. Kdyby tenkrát někdo předvídal, že za třicet let budou mít k Internetu přístup téměř všichni obyvatelé naší země a že se na něj budeme moci připojit kdekoli na ulici pomocí mobilních zařízení, které se vejdou do kapsy u kalhot, považovali bychom ho za snílka. Myslím, že překotný rozvoj Internetu překvapil úplně všechny,“ říká dnes Jan Gruntorád. V současnosti má přístup k Internetu více než polovina lidské populace, přes čtyři miliardy osob. V České republice je podle listopadového průzkumu ČSÚ připojeno 83 % domácností, mobilní Internet využívá přes šest milionů lidí. Registr národních domén, spravovaný sdružením CZ.NIC, obsahuje přibližně 1,4 milionu položek. Průměrná rychlost, kterou se připojují tuzemské rodiny, se v závislosti na zvolené technologii pohybuje od 25 do 50 Mb/s. V porovnání s rychlostí prvního připojení (19,2 kb/s) se tak pohybujeme v tisíckrát vyšším řádu. Nejvyspělejší infrastruktury nabízejí ještě vyšší rychlost. Například páteř vědecko-výzkumné sítě CESNET dosahuje rychlosti 100 Gb/s, tady už mluvíme o 10milionkrát vyšší kapacitě. A CESNET už svou síť připravuje na rychlost 400 Gb/s. Zatímco v prvních letech Internetu se úsilí odborné sféry soustředilo zejména na technologický rozvoj, tedy na budování potřebné infrastruktury a vývoj nových zařízení, v poslední době vyvstávají stále více do popředí otázky spojené s otevřeností sítě a její svobodou. Právě tímto tématem se zabýval také Vint Cerf v předtočené zdravici, kterou zhlédli návštěvníci konference. „V současnosti pozorujeme mnoho škodlivých věcí, které se v online prostředí dějí, a také kroky, kterými na ně chtějí reagovat některé vlády. Jejich motivace mohou být pochopitelné, ale svými postupy nemusejí nutně dosáhnout výsledků, které by se nám všem líbily. Proto je dnes naším úkolem přijít na to, jak ochránit svobodu, prospěšnost a otevřenost Internetu a zároveň pracovat s faktem, že existují lidé, které jiní lidé přes toto médium zraňují, často napříč hranicemi mezi státy. Tedy jak ochráníme naše občany, udržíme je v bezpečí a umožníme jim užívat internetovou síť, a přesto zachováme otevřenost, která je tak klíčová k propojování a sdílení vědeckého poznání,“ pronesl ve svém příspěvku Vint Cerf, jenž dnes působí v pozici viceprezidenta a Chief Internet Evangelist (hlavního internetového evangelisty) společnosti Google. Převzato z e-infra.cz
-
Výzkumní stakeholdeři debatovali nad budoucností velkých výzkumných infrastruktur ČR
V úterý dne 15. února 2022 hostila Masarykova univerzita (MUNI) ve spolupráci se Středoevropským technologickým institutem (CEITEC) již 5. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR. Tato každoroční konference a její organizátor, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), nabízí výzkumným stakeholderům v ČR unikátní příležitost diskutovat o těch nejaktuálnějších otázkách agendy velkých výzkumných infrastruktur. Z důvodu i nadále přetrvávající nepříznivé epidemiologické situace způsobené šířením coronaviru SARS-CoV-2 a nemoci Covid-19, resp. restriktivních opatření tím vyvolaných, musela být konference uspořádána ve virtuálním prostředí. I přesto se jí zúčastnilo přes 300 registrovaných účastníků, kteří sledovali přímý přenos vysílaný ze studia na Masarykově univerzitě. Program konference zahájil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, který představil návrh MŠMT na podporu velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků v období nadcházejícího víceletého finančního rámce 2023–2029. Úvodem vystoupil také rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš a ministryně Helena Langšádlová, reprezentující nově ustavený úřad pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR. “Vysoká kvalitativní úroveň českých velkých výzkumných infrastruktur a jejich socioekonomické přínosy a dopady musí být adekvátně reflektovány také v jejich veřejném financování. Musíme přijmout taková opatření, která zabezpečí postavení velkých výzkumných infrastruktur ČR, a i ČR jako celku, v Evropském výzkumném prostoru a v konsorciích evropských výzkumných infrastruktur. Předsednictví ČR v Radě EU se v 2. pol. roku 2022 zaměří na výzkumné infrastruktury jako na jednu ze svých stěžejních priorit s tím, že ambicí bude přijmout Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám. ČR bude také hostit další ročník mezinárodní konference k výzkumným infrastrukturám ʻICRI 2022ʼ. Této konference se zúčastní stovky výzkumně-infrastrukturních stakeholderů z celého světa. V průběhu konference bude přitom přijata tzv. Brněnská deklarace k výzkumným infrastrukturám, vyzývající k budování celosvětového integrovaného ekosystému výzkumných infrastruktur. Čeští vědci a politici by proto měli budoucímu rozvoji velkých výzkumných infrastruktur věnovat náležitou pozornost,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík Monitorování velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021 V průběhu dopolední části programu konference byly nejprve představeny výstupy mezinárodní peer-review evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR, kterou provedlo MŠMT v roce 2021. Následně byly Technologickým centrem AVČR prezentovány rovněž výsledky pilotní analýzy socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur (.zip soubor), provedené na základě informací dostupných za léta 2016–2020. Vypracování této analýzy bylo financováno MŠMT, přičemž v nadcházejícím období se počítá mj. i s přípravou komplexní metodiky ke sledování socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur v dlouhodobých časových horizontech. Programový blok následně uzavřeli provozovatelé vybraných velkých výzkumných infrastruktur, kteří seznámili obecenstvo s případovými studiemi, jak úzce velké výzkumné infrastruktury spolupracují s průmyslem, jak intenzivně se podílí na krizovém managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, jak zásadně přispívají k vývoji léčiv proti onemocnění Covid-19, a jak sbírají data o socioekonomických dopadech pandemie na společnost. Masarykova univerzita (MUNI) Financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků v letech 2023–2029 V návaznosti na mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR a provedení analýzy jejich socioekonomických přínosů a dopadů bude letos vláda ČR přijímat nový víceletý finanční rámec podpory velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR pro období po roce 2022. MŠMT předloží návrh na financování velkých výzkumných infrastruktur poté, co vláda ČR schválí výdaje státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace na rok 2023 a jejich střednědobý výhled na léta 2024–2025. Je přitom velmi důležité, aby rozpočtová alokace k financování velkých výzkumných infrastruktur byla dostatečná, co do své výše, měla prorůstový charakter a reflektovala tak inflační vývoj, a byla také předvídatelná a umožnila tak velkým výzkumným infrastrukturám dlouhodobé finanční plánování, co do provozu zařízení, poskytování služeb, plánování investičního rozvoje a zapojení se do mezinárodních výzkumně-infrastrukturních partnerství. Středoevropský technologický institut (CEITEC) Evropské výzkumné infrastruktury koordinované ČR Na úvod odpolední části programu konference byli účastníci informováni o aktuálním stavu realizace projektů evropských výzkumných infrastruktur ELI (Extreme Light Infrastructure) a EIRENE (European Environmental Exposure Assessment Network), které jsou koordinovány výzkumnými infrastrukturami ČR. Oba dva projekty jsou zařazeny na nejnovější aktualizaci Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury z roku 2021, která obsahuje celkem 41 úspěšně implementovaných projektů evropských výzkumných infrastruktur – tzv. ESFRI Landmarks (z nich 25, jichž je účastna ČR), a celkem 22 tzv. ESFRI Projektů (z nich 7, kterých se účastní ČR). Extreme Light Infrastructure (ELI) – ELI Beamlines ČR se připravuje na implementaci iniciativy EOSC Program konference byl zakončen „odečtem“ příprav na implementaci iniciativy EOSC (European Open Science Cloud) v ČR. Vybudování komplexní, integrované a interoperabilní datové infrastruktury pro zpracování, ukládání, sdílení a výměnu vědeckých dat – v souladu s tzv. FAIR (Findability, Accessibility, Interoperability and Reusability) principy – bude podpořeno ze zdrojů Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), jehož prostřednictvím bude ČR čerpat prostředky politiky soudržnosti EU. Vědečtí stakeholdeři ČR proto mobilizují svou expertízu a kapacity k budování centrálních a vědně-oborových repositářů české národní datové infrastruktury. Jejich koordinace probíhá pod organizační záštitou e-infrastruktury e-INFRA CZ a Národní technické knihovny, přičemž výzvy k předkládání návrhů projektů do OP JAK budou vyhlášeny již letos v návaznosti na schválení OP JAK ze strany Evropské komise. European Environmental Exposure Assessment Network (EIRENE) – RECETOX Research Infrastructure Záznam přímého přenosu z konference je dostupný na YouTube kanálu Masarykovy univerzity. Výzkumné infrastruktury tvoří páteřní infrastrukturní síť zařízení pro provádění špičkového základního a aplikovaného výzkumu, posouvajícího hranice lidského poznání za dosud známé horizonty. Jsou taktéž platformou pro vývoj těch nejvyspělejších technologií, vykazujících potenciál k uplatnění v inovativních řešeních s vysokou přidanou hodnotou. Výzkumné infrastruktury mají proto i významné přesahy mimo sektorovou oblast vědy a přináší znalostní a technologické předpoklady pro řešení socioekonomických výzev stěžejní relevance. Svým zapojením do krizového managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, resp. onemocnění Covid-19, prokázaly výzkumné infrastruktury svou nezpochybnitelnou roli nedílné součásti kritické infrastruktury státu, jejíž připravenost ovlivňuje mj. schopnost společnosti reagovat na jakékoliv krizové scénáře žádající si znalostní řešení. Výzkumné infrastruktury proto představují vysoce strategickou investici, jež v konečném důsledku mj. přispívá nebo i přímo determinuje makro-regionální rozvoj. Poskytováním své expertízy, přístrojového vybavení, vědeckých dat a souvisejících služeb na bázi politiky otevřeného přístupu jsou výzkumné infrastruktury vlajkovou iniciativu politiky otevřené vědy. Prezentace přednášejících Radim Boháček Petr Březina Marián Hajdúch Jan Hajič Jana Klánová Lukáš Levák Luděk Matyska Michal Pazour,Inka Vaverková Sylvie Samková Radislav Sedláček Fotogalerie
-
Témata diskusí na ICRI 2022 jsou už známa
Celospolečenské a ekonomické přínosy a dopady spolu se společenskou zodpovědností výzkumných infrastruktur, jejich role a mezinárodní spolupráce a také rozvoj integrovaného ekosystému infrastruktur. To jsou tři nosná témata letošního ročníku Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách ICRI 2022, která se uskuteční mezi 19. a 21. říjnem v Brně. Brno při příležitosti českého předsednictví Radě Evropské unie převzalo pořadatelskou štafetu Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách ICRI 2022 a v říjnu se tak do jihomoravské metropole sjedou přední osobnosti vědy a výzkumu. Zejména stakeholdeři, tvůrci politik a provozovatelé výzkumných infrastruktur. Součástí příprav jsou i pravidelná setkání programového výboru, který se podílí na výběru prezentujících pro konferenci, ale i samotných témat, která budou pro letošní diskuzi o infrastrukturách stěžejní. Vybrána jsou s ohledem na současné trendy a výzvy, s nimiž se výzkumné infrastruktury potýkají a na něž je třeba reagovat. Pro letošní rok jsou následující: * Celospolečenské a ekonomické přínosy a dopady a společenská zodpovědnost výzkumných infrastruktur * Mezinárodní spolupráce a role výzkumných infrastruktur * Rozvoj integrovaného ekosystému infrastruktur „Členové programového výboru jsou s ohledem na mezinárodní rozměr konference vybráni z celého světa a i když pocházejí z různých prostředí, je zjevné, že témata jako udržitelný rozvoj související s přechodem na zelenou ekonomiku, funkční ekosystém výzkumných infrastruktur nebo třeba větší otevřenost a význam komunikace směrem k širší veřejnosti, rezonují napříč kontinenty,“ upřesňuje hlavní pořadatel ICRI 2022 Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity. Další informace týkající se ICRI 2022 můžete sledovat na webových stránkách www.icri2022.cz, na Twitteru či LinkedInu. Pro zájemce je až do 31. března otevřena výzva k pořádání doprovodného programu konference v podobě tzv. Side a Satellite events.
-
Hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uspořádalo v 2. pol. roku 2021 hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací, provozujících špičkové výzkumné infrastruktury. Evaluace byla postavena plně na principu mezinárodního peer-review a zaměřila se na zevrubný monitoring a zhodnocení benefitů členství ČR v mezinárodních organizacích CERN (European Organisation for Nuclear Research) EMBC (European Molecular Biology Conference), EMBL (European Molecular Biology Laboratory), ESA (European Space Agency), ESO (European Southern Observatory), JINR (Joint Institute of Nuclear Research) a VKIFD (Von Karman Institute for Fluid Dynamics). Po prvním cyklu uskutečněném v roce 2016 se jednalo o druhé kolo hodnocení tohoto druhu, a stejně jako v roce 2016, i v roce 2021 poskytla mezinárodní evaluační komise MŠMT velmi cenná odborná doporučení, jak dosavadní benefity členství ČR v mezinárodních organizacích ještě zvýšit a maximalizovat. Členské příspěvky MŠMT do uvedených mezinárodních organizací činily v roce 2021 celkem téměř 870 mil. Kč. CERN – Experiment ATLAS (A Toroidal LHC ApparatuS) Metodický rámec evaluace a mezinárodní hodnotící komise Metodický rámec evaluace přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací zahrnoval širokou škálu hodnotících kritérií, která se zaměřila na rozsáhlou paletu atributů souvisejících s výkonem členství ČR v mezinárodních organizacích a benefity z nich vyvěrajícími. Monitoringu byl tak podroben způsob, jakým se ČR do mezinárodních organizací zapojuje, co do tvorby politiky a strategie účasti, koordinace politických a výzkumných stakeholderů ČR či jejich zastoupení v řídících a poradních orgánech mezinárodních organizací. Stěžejní pozornost byla poté věnována evaluaci, jakým způsobem se uživatelská komunita ČR zapojuje do vědeckých experimentů, výzkumných programů, vývoje nových technologií, transferu znalostí, průmyslových zakázek a vzdělávacích a jiných školících aktivit, které jsou mezinárodními organizacemi realizovány a nabízeny. Samotný hodnotící proces zkombinoval panelové hodnocení s hodnocením formou vzdálených recenzí, přičemž finální odpovědnost za výstupy evaluace nesla mezinárodní hodnotící komise, složená z renomovaných zahraničních odborníků na výzkumně-infrastrukturní problematiku, která konečné výstupy hodnocení zaznamenala formou konsensuálních posudků akcentujících silné a slabé stránky členství ČR, stejně jako hrozby a příležitosti do budoucna. CERN – Experiment ALICE (A Large Ion Collider Experiment) Vědecká instrumentace a výzkumné programy Všeobecně lze konstatovat, že s ohledem na výši svých členských příspěvků využívá ČR příležitosti, jež jsou nabízeny mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací české výzkumné a průmyslové komunitě, velmi solidně. ČR se intenzivně zapojuje do výzkumných programů a vývoje instrumentace, a to zejména, co se týče experimentů ATLAS a ALICE v CERN, komplexu urychlovačů částic NICA, SHE Factory a neutrinového teleskopu Baikal-GVD v rámci JINR, nebo kosmických misí Solar Orbiter a JUICE realizovaných ESA. Přesto však existuje i potenciál pro intenzivnější zapojení, např. do konstrukční fáze teleskopu ELT budovaného ESO. Vzhledem k robustnímu zapojení ČR do nově připravovaných klíčových projektů AWAKE a FCC v CERN a ATHENA, LISA nebo Comet Interceptor v ESA je možné očekávat další progresivní rozvoj těchto přínosů v budoucnu. Co do EMBL, další příležitosti přinese jak nově otevřené špičkové Centrum zobrazovacích technologií, tak i nový vědecký program, který přímo reflektuje mj. potřeby české biologické komunity. Čeští vědci náleží taktéž mezi významné přispěvatele do vědeckých publikací vzešlých z využití experimentální instrumentace mezinárodních organizací, což platí jak pro disciplinární oblasti jaderné a částicové fyziky, astronomie a astrofyziky, tak i pro segment kosmických aktivit a biologických věd. Zapojení výzkumné komunity ČR do výzkumných programů mezinárodních organizací a využití takto generovaných vědeckých dat je na vysoké úrovni a převyšuje míru příspěvků ČR na jejich financování. ESA – Mise Solar Orbiter Průmyslové zakázky a technologický transfer Velmi slušné výsledky má ČR i při zapojování do průmyslových zakázek vyhlašovaných mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací. V případě CERN se ČR řadí dokonce mezi vůbec nejúspěšnější členské země. Vysoká návratnost je charakteristickým rysem také v případě členství ČR v JINR. Určitým deficitem je však přetrvávající neschopnost českých podniků zapojit se do nominální hodnotou vysoce objemných kontraktů na dodávky komplexnějších technologických aparatur mezinárodních organizací. Značný potenciál v této oblasti panuje zejména u ESA a ESO, v jejichž průmyslových zakázkách by mohly české firmy hrát významnější roli. K intenzivnějšímu transferu znalostí a technologií do inovativních produktů a služeb v podání českých podniků přispívá podnikatelský inkubátor ESA BIC Czech Republic. Nově koncipovaný podnikatelský inkubátor CERN BIC CZECH, jenž bude ustaven v blízké budoucnosti, by jej měl v tomto ohledu doplnit. ESA – Mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) Vzdělávání a školící aktivity Čeští studenti a výzkumní pracovníci se solidním způsobem zapojují do vzdělávacích a školících aktivit nabízených mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací. K maximalizaci potenciálu využití těchto příležitostí mají dále pomoci mj. i program studijních stáží v CERN, program stáží pro studenty, mladé vědce a inženýry v ESO a činnosti vzdělávací kanceláře ESA ESERO v ČR. Dlouhodobou slabinou zapojení ČR do mezinárodních organizací výzkumu, vývoje a inovací je přes jisté dílčí úspěchy stále ještě nedostatečné zastoupení v jejich řídících a i dalších manažerských strukturách, včetně vedoucích pozic výzkumných a technologických programů. ESO – Teleskop ELT (Extremely Large Telescope Mezinárodní peer-review hodnocení výzkumných infrastruktur organizovaná v roce 2021 V průběhu roku 2021 uspořádalo MŠMT na principu mezinárodního peer-review hodnotící procedury velkých výzkumných infrastruktur a přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací. MŠMT tak v průběhu roku 2021 hodnotilo jak výzkumné infrastruktury provozované českými výzkumnými stakeholdery, tak i zapojení ČR do výzkumných infrastruktur mezinárodního charakteru, a to, ať už se jednalo o konsorcia evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), mezinárodní výzkumné infrastruktury ustavené podle národních právních rámců jejich hostitelských států, anebo mezinárodní organizace založené na základě mezinárodního práva veřejného. Zatímco výstupy hodnocení velkých výzkumných infrastruktur slouží jako nezávislý odborný podklad pro přijetí informovaného politického rozhodnutí vlády ČR o financování velkých výzkumných infrastruktur během nadcházejícího víceletého rozpočtového rámce 2023–2029, evaluace přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací přinesla doporučení, jak zefektivnit výkon těchto členství a využívat plného potenciálu, která tato členství pro českou výzkumnou a průmyslovou komunitu přinášejí. ESO – Teleskopy ALMA (Atacama Large Millimeter/Sub-Millimeter Array)
-
5. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR proběhne 15. února 2022
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Vás ve spolupráci s Masarykovou univerzitou (MUNI) a Středoevropským technologickým institutem (CEITEC) zvou k účasti na 5. ročníku Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR, který proběhne v úterý dne 15. února 2022. S ohledem na přetrvávající nepříznivý epidemiologický vývoj, co do šíření coronaviru SARS-CoV-2, resp. onemocnění Covid-19, a platná proti-epidemiologická opatření, jež neumožňují uspořádání konference v potřebném počtu prezenčních účastníků, je konání konference přesunuto do virtuálního prostředí. Zrušena je tedy poster session velkých výzkumných infrastruktur ČR, a i exkurze do prostor výzkumných infrastruktur a dalších pracovišť Masarykovy univerzity a kampusu Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v brněnských Bohunicích. Datum: úterý dne 15. února 2022 Čas: 09:30 – 17:00 hod. SEČ Odkaz: YouTube kanál Masarykovy univerzity Program: 5thLRIsNationalDay_Programme (pdf) Registrace: Registrační formulář Kontakt: 5thLRIsNationalDay@msmt.cz Program konference, které se zúčastní čelní představitelé ústředních orgánů státní správy ČR, vysokých škol, Akademie věd ČR a dalších veřejnoprávních a soukromoprávních výzkumných organizací ČR, bude zahrnovat přednášky a diskuze k následujícím tématům: * Mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR; * Analýza socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur ČR; * Podpora velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR v letech 2023–2029; * Evropské výzkumné infrastruktury koordinované ČR; * Architektura budování národní datové infrastruktury ČR. Konference bude probíhat v českém jazyce bez tlumočení. Účast na konferenci je bezplatná a veřejná. Účastníci, kteří vyplní své kontaktní údaje prostřednictvím registračního formuláře – nejpozději do pátku dne 28. ledna 2022 – obdrží na adresu své elektronické korespondence připomínku účasti s webovým odkazem ke sledování přímého přenosu z konference. V případě jakýchkoliv dotazů či podnětů se lze obrátit na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na adrese elektronické korespondence 5thLRIsNationalDay@msmt.cz.
-
Slovinsko se stalo 24. členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury BBMRI-ERIC
Slovinsko se oficiálně stalo členskou zemí BBMRI-ERIC (Biobank and Biomolecular Resources Research Infrastructure Consortium), konsorcia evropské výzkumné infrastruktury pro bio-bankovnictví a bio-molekulární výzkum se statutárním sídlem v rakouském Štýrském Hradci. Slovinsko bylo schváleno shromážděním členů konsorcia BBMRI-ERIC dne 19. listopadu 2021. ČR se jako jeden ze zakládajících členů účastní konsorcia prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury BBMRI-CZ (Banka klinických vzorků). Evropská výzkumná infrastruktura BBMRI-ERIC zpracovává a dlouhodobě uchovává humánní biologický materiál a asociovaná klinická data a zpřístupňuje je výzkumným uživatelům. Konsorcium BBMRI-ERIC sdružuje na 700 bio-bank provozovaných v jeho členských státech. Katalog BBMRI-ERIC Directory je přitom největším katalogem biologických vzorků na světě, jenž umožňuje svým uživatelům vyhledávat miliony vzorků online a naplňuje tak i hlavní poslání konsorcia BBMRI-ERIC, jímž je usnadnit přístup k biologickým vzorkům, datům a bio-molekulárním zdrojům pro vědecké účely. BBMRI-CZ: Banka klinických vzorků Slovinský národní uzel BBMRI-ERIC Slovinský národní bio-bankovní uzel BBMRI.SI byl založen v roce 2020 jako konsorcium 3 slovinských veřejných univerzit – Univerzity v Mariboru, Univerzity v Lublani a Primorské univerzity, a Univerzitního lékařského centra v Mariboru. Svým charakterem se jedná o multidisciplinární konsorcium, které propojuje poznatky z oblasti medicíny a zdravotnických věd, chemie a inženýrství, i informačních technologií a práva. Slovinské bio-banky shromažďují všechny typy lidských vzorků od tekutých a pevných tkání přes čerstvě zmrazené a formalínem fixované parafinové vzorky až po izolované buňky a různé extrakty biomolekul. Mezi nejznámější slovinské bio-banky patří Bio-banka biopsií kosterního svalstva Lékařské fakulty Univerzity v Lublani, Virová bio-banka Lékařské fakulty Univerzity v Lublani, Bio-banka ledvinových tkání Univerzitního lékařského centra v Mariboru a Bio-banka autoimunitních onemocnění Lékařské fakulty Univerzity v Mariboru. prof. Urban Bren, koordinátor BBMRI.SI
-
Pořadatelé ICRI 2022 vyzývají k zapojení se do doprovodného programu
Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách ICRI 2022, která se mezi 19. a 21. říjnem uskuteční v Brně, nabídne krom hlavního programu v podobě plenárních a paralelních sekcí také program doprovodný. Organizátoři za tímto účelem zveřejnili výzvu směřující na zájemce o pořádání právě těchto doprovodných akcí, tzv. Side a Satellite events. Smyslem Side a Satellite evets je oslovit ještě širší skupinu stakeholderů a aktivně je zapojit do diskuze o tématech souvisejících s výzkumnými infrastrukturami, podělit se o své vize a plány. Zatímco pro Satellite events jsou vyhrazeny dva dny před formálním začátkem konference, nejsou vázány místem konání a počítá se v jejich případě s aktivitou zejména českých uzlů mezinárodních výzkumných infrastruktur, Side events se uskuteční ve dnech konference v Brně. Zájemci o pořádání Side events tak budou mít možnost využít asistence organizačního týmu konference. Rozdíl je rovněž v počtu akcí – zatímco pro Side events je v programu vyhrazeno nanejvýš dvanáct slotů, Satellite events v tomto ohledu nijak limitovány nejsou. „Cílem není vybrat jen pár nejlepších přihlášek, ale zkoordinovat pořádání více akcí zorganizovaných různými infrastrukturami. Pokud bude návrh na akci vyhovovat kvalitativním a formálním nárokům, mohou zájemci svou akci zorganizovat pod značkou ICRI 2022,“ říká za pořadatele Zuzana Vémolová, která je zároveň pro zájemce kontaktní osobou. „Při výběru témat jednoho či druhého typu akce mají zájemci volnou ruku, chtěli bychom však apelovat, aby se vztahovala k tématům výzkumných infrastruktur.“ Přihlášku k pořádání Side a Satellite events je třeba vyplnit na webu ICRI 2022, kde jsou k nalezení i příslušné pokyny. Výzva je otevřená do 31. března.
-
Výzva v programu instalačních grantů EMBO pro období let 2023–2027
Mezinárodní organizace EMBO/EMBC (European Molecular Biology Organisation/Conference) otevřela výzvu pro projekty v rámci programu tzv. strategických rozvojových instalačních grantů (SDIG). Ucházet se o ně mohou vědci v oborech molekulární biologie, kteří se vrací anebo se v posledních 2 letech vrátili ze zahraničních výzkumných pracovišť a chtějí si vytvořit v domácích podmínkách svůj výzkumný tým. Program zajišťuje každoroční podporu ve výši 50 tis. EUR po dobu 3 let, v případě splnění podmínek automaticky prodlužovanou o další 2 roky. S grantem jsou spojeny další výhody v rámci networkingu EMBO, jako jsou výměnné pobyty na špičkových evropských pracovištích anebo možnost účasti na konferencích a workshopech. Termín k předkládání přihlášek běží až do dne 15. dubna 2022. Grant je v případě českých vědců hrazen z větší části z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Bližší podmínky a přihlašovací formulář lze nalézt na webových stránkách EMBO. Kromě programu instalačních grantů nabízí EMBO/EMBC i celou řadu dalších grantů a stipendií: * Postdoktorandská stipendia (Postdoctoral Fellowships); * Krátkodobá stipendia výměnných pobytů (Scientific Exchange Grants); * Stipendijní pobyty na kmenových pracovištích EMBO (Core Facility Fellowships); * Young Investigator Programme (prestižní grant pro mladé vědce). ČR je nově v rámci tříletého pilotního projektu EMBO zařazena mezi země s nižší účastí a úspěšností v grantových řízeních, pročež získala tzv. under-participating status. Tento poskytuje českým vědcům určité výhody v procesu hodnocení grantových návrhů. Například 5 nových post-doktorských pozic je rezervováno pro uchazeče z takto zařazených zemí. Pokud přihláška těchto uchazečů splňuje základní formální kritéria, měli by mít garantován přístup k pohovoru s hodnotící komisí. V nabídce jsou rovněž speciální lektorské kurzy a další výhody. Bližší informace o rozsahu poskytnutých výhod jsou k nalezení na webových stránkách EMBO.