Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Jedenáct nových měřících stanic certifikovaných konsorciem ICOS ERIC
Ve dnech 16. až 17. listopadu 2021 se v dánské Kodani uskutečnilo 15. zasedání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC řídícího činnosti evropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System). Setkání se konalo v konferenčních prostorách Dánského geologického centra, výzkumné instituce, jež propojuje Národní geologickou službu Dánska a Grónska, Katedru geologických věd na Univerzitě v Aarhus, Katedru geologických věd a managementu přírodních zdrojů na Univerzitě v Kodani a Národní historické muzeum. Dánské geologické centrum Evropská výzkumná infrastruktura ICOS Ředitel konsorcia ICOS ERIC Werner Kutsch oznámil na začátku jednání, že 11 nových stanic pro měření skleníkových plynů prošlo náročným procesem zajištění kvality standardizované produkce dat ICOS, přičemž jim bylo jednomyslně schváleno udělení certifikace ICOS ERIC. Nově certifikované stanice se nacházejí v 5 ze 13 členských států konsorcia ICOS ERIC. Po 3 stanicích se nachází v Dánsku a ve Francii, po 2 stanicích ve Velké Británii a v Německu a 1 stanice se nachází v Itálii. Britské stanice Auchencorth Moss a Weybourne jsou prvními stanicemi ve Velké Británii, které získaly certifikaci ICOS ERIC. Stanice ICOS Auchencorth Moss je jednou z mála stanic na světě, které měří přenos skleníkových plynů mezi vzduchem a rašeliništěm. Stanice se nachází blízko skotského Edinburghu, ovšem stojí na rozsáhlém odlehlém rašeliništi ve větrné krajině. Konsorcium ICOS ERIC prostřednictvím svých národních sítí provozuje aktuálně celkem 148 měřících stanic ve 13 zemích, z toho 91 je certifikovaných pro měření skleníkových plynů. Stanice monitorují koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a toky uhlíku mezi atmosférou, zemským povrchem a oceány. Pro každé z těchto oblastí existuje shromáždění monitorovacích stanic, které projednává, rozvíjí a zdokonaluje vědecké a technické nástroje pozorování. V jednotlivých oblastech koordinují pozorování a podporují stanice tematická centra. Kromě těchto středisek existují centrální analytické laboratoře, které zajišťují analýzy plynů a kalibrační plyny. Tematická střediska a centrální analytické laboratoře společně tvoří centrální zařízení. Komunitu ICOS tvoří více než 500 vědců ze současných členských a pozorovatelských států konsorcia ICOS ERIC i mimo ně. Součástí komunity ICOS je více než 80 renomovaných univerzit a výzkumných institutů. Data ICOS využívají vědci zkoumající zemský ekosystém a různé vládní orgány a mezinárodní organizace, které potřebují vědecky podložené a relevantní informace o skleníkových plynech pro svá rozhodování o snahách zmírnit důsledky klimatické změny. Data ICOS jsou otevřená a volně přístupná na stránkách datového portálu ICOS. Měřící stanice Auchencorth Moss (Konst Punkk) Příští zasedání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC se uskuteční v Praze Nadcházející, 16. zasedání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC proběhne ve dnech 17. až 18. května 2022 v Praze v Lannově vile pod organizační záštitou velké výzkumné infrastruktury CzeCOS, českého národního uzlu evropské výzkumné infrastruktury ICOS. CzeCOS je unikátní platformou pro realizaci komplexního mezinárodního interdisciplinárního výzkumu globální změny a jejích dopadů na přírodní ekosystémy. Představuje unikátní soubor stabilních i mobilních zařízení, přístrojů a dalšího podpůrného vybavení k výzkumu dopadu globální změny na přírodní ekosystémy, studium adaptačních mechanismů v rostlinách a mikroorganismech a následný vývoj postupů pro mitigační opatření. Interdisciplinární a synergické propojení specifických analytických přístrojů CzeCOS, jejího vybavení pro ekofyziologická měření, zařízení pro laboratorní a terénní manipulační experimenty, bioreaktorů pro výzkum a vývoj fotosyntetických mikroorganismů, ekosystémových stanic pro studium toku látek a energie a špičkových senzorů pro dálkový průzkum přírodních ekosystémů umožňuje velké výzkumné infrastruktuře CzeCOS provádět komplexní výzkum globální změny na mezinárodní úrovni. CzeCOS – Lamelové minisféry, Bílý Kříž
-
Jan Gruntorád byl jako první z regionu střední a východní Evropy uveden do Internetové síně slávy
První osobností z regionu střední a východní Evropy, která byla uvedena do prestižní Internet Hall of Fame, tedy Internetové síně slávy, je Jan Gruntorád, zakladatel a do letošního července ředitel sdružení CESNET. Na začátku 90. let minulého století byl ústřední postavou nepočetného týmu, který připojil tehdejší Československo k Internetu. Slavnostní uvedení do Síně slávy proběhlo dnes formou videokonference. Internet Hall of Fame je projektem klíčové mezinárodní internetové organizace Internet Society, který v letošním roce slaví desáté výročí. Ocenění se od roku 2012 předává osobnostem, které mají mimořádnou zásluhu na vzniku Internetu, jeho celosvětové dostupnosti a používání. Například v roce 2012 vstoupil do Síně slávy „otec Internetu“ Vint Cerf, v roce 2013 propagátor svobodného využívání Internetu Richard Stallman, členem Síně slávy je i vynálezce webových stránek Tim Berners-Lee a spolu s nimi další zvučná jména. O výběru rozhoduje na základě obdržených nominací mezinárodní poradní sbor složený z renomovaných expertů. Internet Hall of Fame se otevírá nepravidelně a vždy jen několika málo vyvoleným, v letošním roce jde o 21 lidí z jedenácti zemí. Aktuální seznam členů nyní zahrnuje 135 osobností, z toho je pouze 25 Evropanů. „Jmenování do této vybrané společnosti považuji za největší poctu, jakou jsem v rámci globální internetové komunity mohl obdržet. Nesmírně si jí vážím,“ říká Jan Gruntorád. Ing. Jan Gruntorád, CSc., patří mezi průkopníky Internetu v naší zemi. Poprvé se s Internetem seznámil ještě před pádem železné opony během své čtyřměsíční stáže na Dánské technické univerzitě v roce 1987. O tři roky později už vedl tým, který realizoval připojení sálového počítače umístěného v budově ČVUT v pražských Dejvicích k Internetu. Poté 13. února 1992 zorganizoval oficiální zahájení provozu internetových služeb v Československu. Krátce nato začal budovat celostátní akademickou síť CESNET, která v letošním roce oslavila 25 let. Podílel se na založení nezávislých organizací nezbytných k fungování Internetu v České republice, jakými jsou správce národní domény CZ.NIC, či neutrálního peeringového uzlu NIX.CZ. Šest let byl prvním předsedou představenstva NIX.CZ. Na mezinárodním poli se Jan Gruntorád významně podílel na založení asociace CEENet, sdružující národní sítě ze střední a východní Evropy, v letech 1998 až 2003 stál v jejím čele. Prosazoval zavádění a zdokonalování internetových služeb v prostředí výzkumu a vývoje nejen v našem regionu, ale také v republikách bývalého Sovětského svazu. Působil jako konzultant NATO pro oblast Kavkazu odpovědný za rozšíření IP sítě pro komunitu výzkumu a vývoje v Ázerbájdžánu. V letech 1996 až 1999 byl činný v představenstvu společnosti EBONE, celoevropského poskytovatele Internetu se sídlem v Kodani. V letech 2003 až 2009 byl členem představenstva společnosti DANTE, která byla transformována na sdružení GÉANT, provozující celoevropskou akademickou síť. Příslušnost Jana Gruntoráda ke špičce oboru potvrzují také jeho časté kontakty s výraznými postavami internetové historie i současnosti. Například jeden z tvůrců internetu Vint Cerf, se kterým dlouhodobě spolupracuje, nazval Jana Gruntoráda „otcem Internetu v České republice“. Uvedení do Internet Hall of Fame je nejprestižnější, ale ne jedinou významnou poctou, kterou Jan Gruntorád získal. Kupříkladu v roce 2016 převzal prestižní medaili Vietschovy nadace. Ta je každoročně udělována světovým osobnostem, které se trvalými hodnotami zasloužily o výzkum a vývoj pokročilých internetových technologií určených na podporu vědy, výzkumu a vysokého školství. Přestože se Jan Gruntorád letos v létě po 25 letech rozloučil s funkcí ředitele sdružení CESNET, zůstává jeho nedílnou součástí. Nadále se podílí na rozvoji národní e-infrastruktury pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání, která uživatelům z vědecko-výzkumného prostředí a z univerzit poskytuje přístup ke špičkovým technologiím i službám a umožňuje jim zapojení do nejnáročnějších mezinárodních výzkumných projektů dneška. Jan Gruntorád
-
Mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR v roce 2021
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uspořádalo v 1. pol. roku 2021 mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR. Účelem této evaluace bylo získání nezávislých odborných podkladů pro přijetí informovaného politického rozhodnutí vlády ČR o financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR v období po roce 2022. Hodnocení zkombinovalo tzv. interim evaluaci 45 velkých výzkumných infrastruktur, které jsou již financovány MŠMT, a tzv. ex-ante hodnocení 12 návrhů projektů velkých výzkumných infrastruktur, které byly předloženy jako zcela nové v reakci na výstupy analýzy „krajiny“ velkých výzkumných infrastruktur, mapující vědně-oborové, resp. sektorové oblasti dosud nedostatečně reflektované projekty velkých výzkumných infrastruktur. Informaci, rekapitulující východiska evaluace, principy jejího metodického rámce a hodnotících kritérií, personální složení mezinárodní evaluační komise, a i samotný průběh a výsledky hodnocení, předložilo MŠMT na zasedání vlády ČR, které se uskutečnilo dne 6. prosince 2021. EU-ARC.CZ: Atacama Large Millimetre / Submillimetre Array – účast ČR Mezinárodní hodnocení potvrdilo špičkovou úroveň velkých výzkumných infrastruktur ČR „Hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021 bylo po evaluacích zorganizovaných v letech 2014 a 2017 v pořadí již třetím cyklem hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, který Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádalo na principu mezinárodního peer-review. Do hodnocení byly zapojeny přední osobnosti evropských a světových výzkumných infrastruktur a přes vysoce nastavenou laťku zahraniční hodnotitelé potvrdili znamenitou kvalitativní úroveň velkých výzkumných infrastruktur ČR, plně srovnatelnou se špičkovými výzkumnými infrastrukturami provozovanými v Evropě a ve světě. Mezinárodní hodnotící komise tak potvrdila mj. i oprávněnost veřejných investic do velkých výzkumných infrastruktur ČR a jejich nezpochybnitelné přínosy a dopady nejen na poli vědeckém a technologickém, ale taktéž socioekonomickém,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga k výsledkům mezinárodní evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR. Takřka polovina z celkem 57 projektů velkých výzkumných infrastruktur, které hodnocení absolvovaly, potvrdila špičkovou úroveň, přičemž výlučný zlomek z projektů dosáhl na průměrné, avšak i tak solidní výstupy hodnocení, potvrzující jejich postavení ve výzkumně-infrastrukturním ekosystému ČR. Reaktory LVR-15 a LR-0: Experimentální jaderné reaktory LVR-15 a LR-0 Úspěchy výzkumně-infrastrukturní politiky ČR naplňující i cíle politiky soudržnosti EU „Výsledky letošního mezinárodního peer-review velkých výzkumných infrastruktur jsou pro výzkumné stakeholdery v ČR bezpochyby značným zadostiučiněním. Většina z evaluovaných velkých výzkumných infrastruktur ČR absolvovala obdobně náročné hodnocení již opakovaně i v letech 2014 a 2017 a jsem tak velmi rád, že potvrdily svou kvalitu i nyní. Současně mě velice těší, že mezinárodní hodnotící komise, složená z nezpochybnitelných zahraničních autorit, potvrdila úspěch výzkumně-infrastrukturní politiky ČR. Výstupy evaluace přitom znamenají mj. i úspěch implementace politiky soudržnosti EU v ČR, protože právě ze zdrojů Evropských strukturálních a investičních fondů byly v uplynulé dekádě hrazeny investiční náklady většiny velkých výzkumných infrastruktur ČR,“ dodal Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT. Celá jedna čtvrtina projektů velkých výzkumných infrastruktur aktuálně financovaných ze strany MŠMT přitom spočívá v zabezpečení účasti ČR na výstavbě a provozu zahraničních výzkumných infrastruktur, které jsou situovány v Evropě, ve Spojených státech amerických a v zemích Latinské Ameriky. Pozitivní výsledky jejich hodnocení tak potvrzují mj. i schopnost výzkumné komunity a průmyslu ČR podílet se na znalostně a technologicky nejnáročnějších výzkumně-infrastrukturních projektech současnosti. CzeCOS Metodický rámec hodnocení inspirovaný ESFRI Metodika mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR byla také v roce 2021 inspirována monitorovacími postupy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), používanými k evaluaci výzkumných infrastruktur evropského charakteru, významu a dopadu. Hodnocení tak proběhlo v souladu s nejvyššími mezinárodními standardy, které jsou aktuálně užívány pro evaluaci výzkumných infrastruktur v Evropě. Metodický rámec zahrnoval širokou škálu hodnotících kritérií, která postihovala rozsáhlou paletu atributů, a to zejména znalostní expertízu a technologickou úroveň velkých výzkumných infrastruktur, jejich uživatelskou strategii a politiku otevřeného přístupu, způsob řízení a strukturu managementu, přístupy k nakládání s vědeckými daty, spolupráci s veřejnou výzkumnou sférou a s průmyslovým sektorem na národní úrovni ČR, jakož i mezinárodní úrovni, plány dlouhodobého investičního rozvoje, vědeckou výkonnost anebo socioekonomické přínosy a dopady. CZECRIN: Český národní uzel Evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu Mezinárodní hodnotící komise pokrývající všechny vědní oblasti Na hodnocení velkých výzkumných infrastruktur spolupracovala s MŠMT evaluační komise, která čítala celkem 33 mezinárodně uznávaných odborníků, sdružených do 6 hodnotících panelů a zaměřených na disciplinární oblasti fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, biomedicínských věd, humanitních a společenských věd a e-infrastruktur. Evaluační procedura samotná zkombinovala formu panelového hodnocení s hodnocením formou vzdálených recenzí, které spočívalo v zadání vždy 3 zahraničních vzdálených recenzí ke každému projektu velkých výzkumných infrastruktur, jež následně sloužily jako nezávislé odborné vstupy, resp. pomocné podklady pro úvahy vedené hodnotícími panely mezinárodní evaluační komise. Hodnotící panely měly v průběhu více jak šestiměsíčního evaluačního procesu i možnost interview se zástupci velkých výzkumných infrastruktur. Nesly přitom odpovědnost za konečné výstupy hodnocení, jež společně s doporučeními zaznamenaly formou tzv. konsensuálních posudků vypracovaných ke každému jednomu projektu velké výzkumné infrastruktury. LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy Víceletý finanční rámec podpory velkých výzkumných infrastruktur ČR 2023+ Výstupy uskutečněného mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR budou využity jako východiska přípravy návrhu výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace pro rok 2023, jeho střednědobého výhledu na léta 2024–2025 a jeho dlouhodobého výhledu do roku 2028. Návazně na jeho schválení vládou ČR v 1. pol. roku 2022 by měla vláda ČR v průběhu 2. pol. roku 2022 schválit také projekty velkých výzkumných infrastruktur k financování ze zdrojů účelové podpory MŠMT v období let 2023+. Kompletní materiál MŠMT informující členy vlády ČR o přípravě, průběhu a výstupu mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR roku 2021 je k dispozici ke stažení zde. e-INFRA CZ: e-Infrastruktura ČR
-
Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 byla oficiálně publikována
Šesté vydání Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) z roku 2021 – Strategická zpráva ESFRI o výzkumných infrastrukturách – byla veřejně představena dne 7. prosince 2021 v rámci akcí slovinského předsednictví v Radě EU při virtuálním slavnostním vysílání z Lublaně. Tato virtuální akce zaznamenala vysokou účast a nabídla mnoho nových informací a postřehů v souvislosti s vývojem ekosystému výzkumných infrastruktur v Evropě. Byla jedinečnou příležitostí, jak oslavit aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021. Mezi pozvanými účastníky byli představitelé EU, delegáti ESFRI, zástupci projektů výzkumných infrastruktur a správních orgánů, národní a regionální stakeholdeři i média. Cestovní mapa ESFRI 2021 je již šestým vydáním tohoto dokumentu. Od roku 2006 tak Cestovní mapy ESFRI ovlivňují evropské a národní strategie, politiku a financování výzkumných infrastruktur. ESFRI pravidelně aktualizuje tuto Cestovní mapu, aby poskytovala koherentní a strategickou vizi zajišťující, že Evropa má vynikající výzkumné infrastruktury ve všech oblastech vědy a inovací. Klíčová poselství vydaná pro rok 2021, připravená během pandemie COVID-19, zdůrazňují význam světových výzkumných infrastruktur umožňujících špičkový výzkum pro řešení naléhavých požadavků a výzev naší společnosti. Tato Cestovní mapa, která ze všech vydání od roku 2006 obsahuje projekty s nejvyššími celkovými náklady na přislíbené investice, ukazuje přetrvávající ochotu národních vlád významně investovat do zlepšování kapacit výzkumných infrastruktur v Evropě, což je důležitý prvek dlouhodobé vědecké suverenity a připravenosti EU na krize. „Cestovní mapa ESFRI 2021 připravuje cestu pro plně rozvinutý ekosystém evropských výzkumných infrastruktur,“ uvedla Anna Panagopoulou, ředitelka pro Evropský výzkumný prostor a inovace z Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace. Cestovní mapa ESFRI 2021 zahrnuje 41 evropských výzkumných infrastruktur, které již byly implementovány, a 22 projektů, které jsou v přípravné fázi. Celkové investice do těchto, často celosvětově unikátních zařízení, přesáhne 25 miliard EUR. Jan Hrušák, předseda ESFRI, zdůraznil, že: „Cestovní mapa ESFRI představuje nový koncept zaměřující se na připravenost a implementaci na základě potřeby poskytovat vědu a služby společnosti. Výzkumné infrastruktury tak musí být provozuschopné. To se také promítlo do procesu hodnocení. Bylo zavedeno pravidlo 10 let, po jejichž uplynutí musí být výzkumné infrastruktury implementovány, začít poskytovat služby.“ Potřeby strategického rozmístění výzkumných infrastruktur v rámci Evropského výzkumného prostoru jsou nyní lépe chápány. Výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají ke klíčovým politickým prioritám EU jako je Green Deal, Twin Transition a Health Union. Jsou klíčové pro řešení nejrůznějších společenských výzev, jak ukazuje platforma COVID-19. Služby zprostředkované výzkumnými infrastrukturami by mohly hrát důležitou roli při implementaci evropských misí a dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Cestovní mapa ESFRI 2021 je příkladem dobré praxe v oblasti evropské spolupráce v implementaci vizí a implementace udržitelných perspektiv pro interoperabilní ekosystém výzkumných infrastruktur jako klíčových aktivit Evropy. Výzkumné infrastruktury tvoří základní pilíř výzkumu a inovací, jsou důležité nejen pro poskytování služeb pro excelentní vědu, ale také pro svůj přístup orientovaný právě na služby a zároveň také na socioekonomický dopad. Díky výzkumným infrastrukturám se udržuje věda na excelentní úrovni, což je esenciální pro inovace v Evropě, jak popisuje Strategická zpráva (Strategy Report), landscape analýza a také politická vize ESFRI. Strategicky orientovaná landscape analýza umožňuje porozumět vzájemné propojenosti výzkumných infrastruktur, vzájemným vztahům celého výzkumného ekosystému, identifikovat výzvy, poskytovat strategické poradenství národním i evropským autoritám včetně otázky budoucích investic do výzkumných infrastruktur. Přestože je Cestovní mapa ESFRI 2021 již publikována, mise ESFRI nadále pokračuje a čelí dalším výzvám, jako je postavení výzkumných infrastruktur v novém Evropském výzkumném prostoru, zapojení stakeholderů a komunikace navenek, monitorování implementovaných výzkumných infrastruktur, rozšiřování inovačního ekosystému výzkumných infrastruktur a zapojení výzkumných infrastruktur do iniciativy European Open Science Cloud (EOSC). Je třeba zdůraznit, že Cestovní mapa ESFRI 2021 je více než pouhý seznam projektů. Strategická zpráva (Strategy Report) a landscape analýza mají stejnou strategickou důležitost. „Jsem přesvědčen, že ESFRI, díky své téměř 20leté zkušenosti, posílené kapacitě a zvýšené efektivitě, může utvářet budoucnost, kde výzkum propojený napříč vědeckými disciplínami napomáhá čelit výzvám nejen jako je současná pandemie COVID-19, ale i mnohým dalším, které jsou před námi“, konstatoval ve svém vystoupení Jan Hrušák. Představil tak rámec Cestovní mapy ESFRI, kterou následně oficiálně předal slovinské ministryni školství Simoně Kustec, jako zástupkyni slovinského předsednictví v Radě EU. Jana Kolar, zvolená předsedkyně ESFRI (2022–2023) se ujala moderování panelu, na kterém vystoupil Jean-Eric Paquet, generální ředitel Evropské komise pro výzkum a inovace; Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR; a Marco Giungi, diplomatický poradce italského ministra pro školství, univerzity a výzkum. Diskuse se zaměřila na výzkumné infrastruktury a jejich roli, jak mohou dále přispět k rozvíjejícímu se prostředí výzkumu a inovací, k udržitelnému evropskému hospodářskému růstu a řešení klíčových globálních výzev. Všichni panelisté se shodli, že hlavním úkolem Evropské komise, členských států EU a vědecké komunity je implementace vizí Cestovní mapy ESFRI, a to prostřednictvím adekvátního financování, synergií, inkluzivity, větší viditelnosti a dopadu. „Agenda výzkumných infrastruktur má pro ČR významný a zejména strategický potenciál,“ poznamenal Pavel Doleček. Výzkumné infrastruktury se staly klíčovou prioritou českého předsednictví v Radě EU. V návaznosti na důležitost výzkumných infrastruktur bude ČR hostit konferenci ICRI, výzkumnou konferenci celosvětového významu se zaměřením na výzkumné infrastruktury, a to v říjnu 2022. Pavel Doleček věří, že debata na vysoké politické úrovni povede ke schválení závěrů Rady k výzkumným infrastrukturám, a to i díky tomu, že jsou výzkumné infrastruktury vnímány jako součástí kritické infrastruktury. Apostolia Karamali, vedoucí oddělení pro výzkum a inovace Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, zdůraznila prioritní oblasti Paktu pro výzkum a inovace (Doporučení Rady o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě přijaté dne 26. listopadu 2021) stanovující ERA akce, k nimž se budou členské státy EU hlásit na dobrovolné bázi. Tyto ERA akce jsou identifikovány, aby zajistily dopad, důvěryhodnost a efektivitu nového Evropského výzkumného prostoru. Pro výzkumné infrastruktury je relevantní zejména ERA akce č. 8 – Posílení udržitelnosti, dostupnosti a odolnost výzkumných infrastruktur v Evropském výzkumném prostoru. Oficiální představení Cestovní mapy ESFRI také poskytlo jedinečnou příležitost představit nové projekty, které byly prezentovány svými koordinátory. Následná panelová diskuse byla mj. věnována strategickým otázkám evropského ekosystému výzkumných infrastruktur. Během závěrečného vystoupení se Jan Hrušák, Jana Kolar a Apostolia Karamali shodli na tom, že Cestovní mapa ESFRI je názornou ukázkou vysokého potenciálu evropské spolupráce. Zároveň vyjádřili veliké uznání úsilí více než 250 expertům z celé Evropy (členům strategických pracovních skupin ESFRI, delegátům ESFRI a zástupcům Evropské komise). Znovu také zdůraznili obrovskou kapacitu výzkumných infrastruktur rychle reagovat na současné výzvy i za extrémních podmínek, dále potřebu posouvat jejich příspěvky na další úroveň a ochotu spojit síly se všemi stakeholdery při realizaci nového Evropského výzkumného prostoru. Záznam celé konference je dostupný na YouTube kanálu ESFRI. Cestovní mapa ESFRI 2021 je dostupná na webových stránkách ESFRI.
-
Jan Hrušák předal předsednictví ESFRI Janě Kolar
V pořadí již 78. zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) proběhlo dne 6. prosince 2021 formou videokonference. Naposledy mu na závěr svého tříletého mandátu předsedal Jan Hrušák, který takto završil své předsednictví ESFRI v letech 2019–2021. Zahájení misí Horizontu Evropa Apostolia Karamali, vedoucí oddělení Evropské komise pro výzkumné a inovační stakeholdery a výzkumné kariéry, představila tzv. mise EU, nové nástroje, jejichž cílem je do roku 2030 dosáhnout specifických řešení při adresování významných socioekonomických výzev. Evropská komise a EU si od misí slibují nové způsoby spolupráce ve výzkumu a inovacích, zahrnující rovněž občanskou společnost. Mise představují nový nástroj 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027) a zaměřují se na témata rakoviny, klimatické změny, klimaticky neutrálních a chytrých měst, oceánů a půdy. Evropská komise mise zahájila, co do jejich implementace, dne 29. září 2021. Apostolia Karamali v této souvislosti zmínila, že „výzkumné infrastruktury mohou hrát významnou roli při implementaci misí EU poskytováním nástrojů pro jejich naplňování. Jednotlivé výzkumné infrastruktury a jejich zastřešující organizace by se tak měly propojit s věcně příslušnými komunitami vznikajícími kolem misí EU“. Pakt pro výzkum a inovace v Evropě Anna Panagopoulou, ředitelka pro Evropský výzkumný prostor a inovace v rámci Evropské komise, uvedla delegáty ESFRI do problematiky posledního vývoje na poli politického směřování Evropského výzkumného prostoru. Informovala, že Rada pro konkurenceschopnost EU zasedající ve formaci ministrů odpovědných za agendu výzkumu přijala doporučení Rady o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě a závěry Rady k řízení Evropského výzkumného prostoru. Pakt definuje společné hodnoty a principy výzkumu a inovací v Evropě, jimiž jsou svoboda vědeckého poznání či volný pohyb výzkumných pracovníků a znalostí. Celkem zahrnuje Pakt 16 prioritních oblastí adresujících problematiku otevřené vědy, posilování vědecké excelence v EU a vedoucího postavení EU v oblasti vědy či zahrnutí všech evropských regionů a občanů do tvorby politiky výzkumu a inovací v EU. „Většina ERA akcí obsažených v politické agendě ERA je relevantních pro výzkumné infrastruktury, zvláštně ERA Akce č. 8 k posílení dlouhodobé udržitelnosti, otevřeného přístupu a odolnosti výzkumných infrastruktur v rámci Evropského výzkumného prostoru,“ uvedla Anna Panagopoulou. Závěry Rady poté přináší první politickou agendu pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru v období nadcházejících 3 let, obsahující 20 ERA akcí, kterých se budou členské státy EU účastnit na dobrovolné bázi. Mezi ERA akce spadá např. budování mezinárodního trhu znalostí, zvyšování zapojení občanské veřejnosti do tvorby Evropského výzkumného prostoru, zlepšení přístupu k výzkumné a inovační excelenci a reformy systému výzkumu a inovací v EU. Anna Panagopoulou dodala, že „Pakt a závěry Rady stanovují novou vizi a priority odsouhlasené na úrovni EU a jejích členských států a přináší novou strukturu řízení Evropského výzkumného prostoru“. Monitoring implementace Nařízení Rady o ERIC Dosud vzniklo v EU celkem 23 konsorcií evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), přičemž všechny z nich umožňují dosahování špičkových vědeckých výsledků a mají mj. i přesahy do inovací a vzdělávání. Devatenáct z konsorcií ERIC je distribuovaných a jsou ustavena napříč všemi vědními obory a disciplínami, sdružují stovky výzkumných institucí a vysokých škol a zpřístupňují svým uživatelským komunitám výzkumně-infrastrukturní kapacity, které provozují, na principu politiky otevřeného přístupu. Doporučení vzešlá z rozsáhlého šetření implementace Nařízení Rady o ERIC adresují potřebu (1) posílení výzkumných kapacit v rámci Evropského výzkumného prostoru; (2) překonání fragmentace, zlepšení koordinace a řízení a zabezpečení dlouhodobé udržitelnosti Evropského výzkumného prostoru; (3) posílení vazeb výzkumných infrastruktur se společností a ekonomikou a jejich přínosu ke konkurenceschopnosti; a (4) posílení celosvětového přístupu k výzkumným infrastrukturám. Stěžejními hráči jsou v tomto ohledu ESFRI, jako fórum pro tvorbu strategií, dále poté ERIC Committee, jako fórum pro adresování témat managementu výzkumných infrastruktur, a Evropské komise v roli katalyzátoru politického směřování Evropského výzkumného prostoru. Debaty členských států EU, jež budou směřovat ke zefektivnění právního rámce ERIC, jsou v tomto ohledu zcela klíčové. Francie představila priority svého předsednictví v Radě EU v roce 2022 Francie se stane předsednickou zemí Rady EU po dobu trvání 1. pol. roku 2022 v návaznosti na portugalské a slovinské předsednictví. V průběhu plenárního zasedání ESFRI tak francouzské Ministerstvo pro vysoké školství, výzkum a inovace představilo tři stěžejní priority francouzského předsednictví v Radě EU, kterými budou (1) implementace konceptu znalostního čtyřúhelníku zahrnujícího vysoké školství, výzkum, inovace a služby poskytované společnosti; (2) podpora rozvoje evropských univerzitních aliancí za účelem budování jednotné evropské identity; a (3) mezinárodní dimenze Evropského výzkumného prostoru. Francie bude ve dnech 23.–24. března 2022 hostit 79. plenární zasedání ESFRI, na něž naváží oslavy dvacetiletého výročí ESFRI dne 25. března 2022. Nově zvolení členové výkonného výboru ESFRI a předsedové strategických pracovních skupin ESFRI V návaznosti na výběrové řízení na obsazení pozic členů výkonného výboru ESFRI a předsedů strategických pracovních skupin ESFRI vyhlášené dne 10. září 2021 byly všechny předložené nominace posouzeny a nový výkonný výbor ESFRI ustaven se stejným počtem členů jako „dosluhující“ výkonný výbor ESFRI, zahrnující kromě předsedy ESFRI a zástupce Evropské komise i 8 dalších členů. V novém složení bude výkonný výbor ESFRI působit v letech 2022–2023, přičemž stejně jako v případě předsedů strategických pracovních skupin ESFRI se i v jeho rámci podařilo dosáhnout rovnoměrného genderového a regionálního zastoupení. Nová předsedkyně ESFRI Jana Kolar ocenila složení nového výkonného výboru a strategických pracovních skupin ESFRI, jakož i volbu nových 2 místopředsedů ESFRI. Jan Hrušák k tomu dodal, že „personální složení orgánů ESFRI nepochybně přispěje k naplnění mise ESFRI“. Třetí workshop ESFRI a EOSC ke vzájemné výměně zkušeností Společný workshop stakeholderů ESFRI se stakeholdery iniciativy European Open Science Cloud (EOSC) za účelem vzájemné výměny zkušeností se uskuteční ve dnech 25.–26. ledna 2022 buď jako hybridní, popř., v případě příznivých epidemiologických podmínek, jako prezenční konferenční setkání ve Francii. Návazně na 2. workshop tohoto druhu “Research Infrastructures shaping EOSC” se zaměří na vazby mezi iniciativou EOSC a výzkumnými infrastrukturami ESFRI a celosvětového formátu. Workshop proběhne zásluhou ESFRI pracovní skupiny na téma EOSC a projektu StR-ESFRI 2. Jan Hrušák ocenil aktivity pracovní skupiny a uvedl, že „tato neformální pracovní skupina významným způsobem přispěla k politickým debatám ESFRI a přinesla řadu cenných vstupů do Cestovní mapy ESFRI a Bílé knihy ESFRI“. Předání předsednictví ESFRI Výzkumné infrastruktury jsou nejen stěžejním předmětem zájmu ESFRI, ale dlouhodobě i pro Jana Hrušáka. Ambicí Jana Hrušáka jako předsedy ESFRI bylo, aby výzkumné infrastruktury nebyly vnímány výlučně jako pojítko mezi vědou, vzděláváním a průmyslem, které přispívá k řešení velkých společenských výzev, avšak rovněž jako vysoce strategická investice. Jan Hrušák tak prosazoval ústřední roli výzkumných infrastruktur v ostatních sektorových politikách a v regionálním rozvoji, co do jejich příspěvku k politice soudržnosti EU. „Výzkumné infrastruktury jsou klíčovou součástí kritické infrastruktury a stěžejním hráčem, co do dosažení cílů udržitelného rozvoje a celosvětového sociálního blahobytu,“ uvedl Jan Hrušák. Během svého tříletého mandátu vložil Jan Hrušák množství energie do implementace společné vize ESFRI promítnuté do Bílé knihy ESFRI. „Tento strategický dokument je hlavním pilířem Evropského výzkumného prostoru. Výzvy, které jsou v něm uvedeny, neslouží pouze pro debaty vedené mezi delegáty ESFRI, ale i politické debaty ke směřování Evropského výzkumného prostoru. Problematiky obsažené v rámci Bílé knihy ESFRI rámují naši budoucnost a představují ambice a pozici výzkumných infrastruktur v rámci špičkové evropské vědy,“ dodal Jan Hrušák, načež poděkoval místopředsedům ESFRI, delegátům a expertům ESFRI, strategickým pracovním skupinám ESFRI, předsedům neformálních pracovních skupin ESFRI, Evropské komisi, projektovému týmu StR-ESFRI 2 a i svému podpůrnému týmu v ČR. Předsednictví, jakož i všechnu odvedenou práci Jana Hrušáka, ocenilo plénum ESFRI a jeho nastupující předsedkyně Jana Kolar, která mj. zmínila, že „Cestovní mapa ESFRI 2021 je nejkomplexnější dokument o výzkumných infrastrukturách, přičemž díky fóru stakeholderů se ESFRI ještě více otevře veřejnosti“. Také Anna Panagopoulou poděkovala Janu Hrušákovi za veškerou odvedenou práci v roli předsedy ESFRI a znamenitou spolupráci s Evropskou komisí za uplynulé 3 roky a vyjádřila své hluboké přesvědčení, že nastolený trend bude pokračovat i v budoucnu.
-
Vladimír Matolín zvolen místopředsedou valného shromáždění CERIC-ERIC
Dne 26. listopadu 2021 proběhlo již 19. zasedání valného shromáždění konsorcia evropské výzkumné infrastruktury CERIC-ERIC (Central European Research Infrastructure Consortium), které je nejvyšším řídícím orgánem konsorcia a rozhoduje o jeho politice ve vědeckých, technických a administrativních záležitostech. Novým místopředsedou valného shromáždění byl jednomyslně zvolen delegát ČR prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc., který zastává i funkci místopředsedy správní rady konsorcia. Vladimír Matolín působí jako profesor na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Získal zde doktorát, stejně jako na Univerzitě Aix-Marseille ve Francii. Deset let přednášel na Univerzitě Blaise Pascala ve Francii. Je nositelem francouzského vyznamenání Rytíř akademických palem. Čestný doktorát mu byl udělen na univerzitách v Užhorodu a v Clermont Ferrand. Zaměřením je materiálovým fyzikem. Specializuje se na oblast nano-katalyzátorů a v posledních letech především na materiály pro vodíkové technologie. Je autorem či spoluautorem více než 430 publikací v mezinárodních časopisech. Vedle Francie působil dlouhodobě i v Japonsku a ve Švýcarsku. Vladimír Matolín Jako koordinátor velké výzkumné infrastruktury SPL-MSB, jejímž prostřednictvím je ČR zapojena do konsorcia CERIC-ERIC, ke svému zapojení v orgánech konsorcia CERIC-ERIC Vladimír Matolín uvádí: „V roce 2007 jsme uvedli do provozu Optickou dráhu pro výzkum materiálů (MSB) na synchrotronu Elettra v Terstu s otevřeným přístupem pro externí uživatele. Dodnes jsme jedinou institucí, která vlastní optickou dráhu na tomto synchrotronu. Od roku 2011 jsem byl zapojen s kolegy z ČR, Maďarska, Slovinska, Itálie a Rumunska do pracovní skupiny připravující vznik nového konsorcia ERIC, které jsme nazvali CERIC. Od založení konsorcia CERIC-ERIC jsem zastával funkci předsedy a později místopředsedy jeho správní rady. V roce 2016 došlo k rozšíření velké výzkumné infrastruktury MSB o Laboratoř fyziky povrchů (SPL) v Praze a vznikla tak současná velká výzkumná infrastruktura SPL-MSB.“ A jaká je jeho vize dalšího směřování konsorcia CERIC-ERIC? „Ve funkci místopředsedy valného shromáždění, jakož i správní rady, se chci ještě více aktivně podílet na rozšiřování interního výzkumu v rámci konsorcia CERIC-ERIC. Rád bych se přičinil o to, aby konsorcium mělo nejen charakter instituce zajišťující prostřednictvím jediného vstupního bodu otevřený přístup uživatelů k excelentním výzkumným zařízením ve střední a východní Evropě, přičemž však interní výzkum zůstává izolován v jednotlivých partnerských institucích. Naopak, rád bych, aby konsorcium CERIC-ERIC mělo rovněž vlastní výzkumné záměry a interní granty s vysokým stupněm společného zapojení svých partnerských institucí. Cílem je, aby byl plně využit vysoký potenciál celého konsorcia k dosažení excelentních výsledků při hledání inovativních řešení společenských výzev současného světa,“ dodává Vladimír Matolín. Konsorcium CERIC-ERIC bylo ustanoveno rozhodnutím Evropské komise ze dne 24. června 2014. Vedle ČR jsou jeho členy i Itálie, která je zároveň i hostitelským státem jeho statutárního sídla, a Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko a Chorvatsko. Status pozorovatele konsorcia zaujímá Srbsko. CERIC je multidisciplinární výzkumná infrastruktura otevřená pro základní i aplikované výzkum v oblasti materiálů, bio-materiálů a nano-technologií. ČR je do konsorcia CERIC-ERIC zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury SPL-MSB, která dosahuje excelence ve výzkumu povrchů a dějů na nich. Synchrotron Elettra v italském Terstu
-
Sociálněvědní data k tématu pandemie Covid-19 v Česku a na Slovensku
V úterý 29. listopadu 2021 proběhl webinář, pořádaný Českým sociálněvědním datovým archivem (ČSDA) Sociologického ústavu AV ČR (SOÚ AV ČR). Jednalo se o dosud nejobsáhlejší akci týkající se sociologických dat o pandemii onemocněním Covid-19 v Česku. Byla představena nejnovější data, která se dotýkají tématu pandemie COVID-19 v Česku a na Slovensku. Účastníci se seznámili s projektem Evropský sociální výzkum (ESS), speciálními výzkumy ze série Naše společnost Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), longitudinálním výzkumem Život během pandemie (PAQ Research), českou pilotní covidovou studii v rámci výzkumu Současná česká rodina (Generations and Gender Programme), výzkumy protilátek v rámci longitudinální studie PROSECO (RECETOX) a projektu studia kolektivní imunity Sociologického ústavu AV ČR (SARS-CoV-2-CZ-Preval-II), výzkumem Vysokoškolští studenti během pandemie a také slovenskými výzkumnými projekty Ako sa mate, Slovensko? a HODYSE 2020. Příspěvky Socioložka Klára Plecitá ze SOÚ AV ČR se podílí na mezinárodním sociologickém projektu European Social Survey (ESS), do kterého je prostřednictvím SOÚ AV ČR dlouhodobě zapojena i Česká republika. První výstupy z aktuální vlny ESS ukazují postoje českých obyvatel k počátečním fázím pandemie a umožňují mezinárodní srovnání napříč více než dvaceti evropskými zeměmi. Svoji zástupkyni mezi panelisty workshopu mělo také Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které dlouhodobě monitoruje postoje obyvatelstva k pandemické situaci. Socioložka Naděžda Čadová prezentovala data pocházející z období mezi květnem 2020 a listopadem 2021. Tato data přináší informace o řadě sociálních trendů a umožňují pozorovat změny v zájmu obyvatelstva o sledování situace v médiích, obavách ze situace či postojích k očkování proti nemoci Covid-19. Socioložka Michaela Kudrnáčová (Röschová) z PAQ Research ke své prezentaci využila velkou zásobu dat, kterou tato společnost v uplynulém zhruba roce a půl sesbírala. Výzkum Život během pandemie, na kterém PAQ Research dlouhodobě pracuje, je důležitým zdrojem informací o epidemii v Česku. Tato data se týkají široké škály témat vztahujících se k onemocnění Covid-19, očkování či zásahům vlády do společenského a ekonomického života. Sociolog a demograf Martin Kreidl z Masarykovy univerzity promluvil o výzkumu Generation and Gender Program (GGP) – Současná česká rodina, který na konci loňského a na začátku letošního roku zjišťoval, jak epidemie Covid-19 ovlivnila partnerský a rodinný život. Výzkum přinesl řadu originálních zjištění, mezi nimi např. poznatek, že kvalita partnerství se v průběhu pandemie významně zhoršila. Slovenskou perspektivu na workshopu reprezentovali sociologové Miloslav Bahna a Katarína Strapcová ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV), kteří představili datové zdroje a významné poznatky ze slovenských sociologických výzkumů. Pavel Piler z centra RECETOX Masarykovy univerzity prezentoval výsledky imunologické studie PROSECO. Tato studie, jejímž cílem bylo sledovat dynamiku vzniku protilátek proti SARS-CoV-2 v české populaci, přinesla zjištění, že v březnu 2021 mělo 46 procent Češek a Čechů protilátky proti viru SARS-CoV-2. Příspěvek sociologů Michaely Kudrnáčové a Jana Klusáčka z ČSDA se zaměřil na specifickou populaci studujících vysokých škol. Jejich studie přináší v českém kontextu unikátní data o postojích a jednání českých vysokoškoláků v průběhu první (jaro 2020) a třetí vlny (konec jara 2021). Z výsledků například vyplynulo, že vysokoškoláci byli výrazně více pro očkování než populace mladých lidí ve věku 18–34 let. Jan Klusáček dále představil studii kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval-II, do níž se kromě dalších institucí zapojil také SOÚ AV ČR. Tento unikátní výzkum propojil medicínskou a sociologickou perspektivu: biomedicínskými metodami zjišťoval výskyt protilátek proti viru SARS-CoV-2 v české populaci a zároveň shromáždil sociologicky relevantní údaje o chování a postojích lidí k očkování a ochranným opatřením. Všechny prezentace a záznam z webináře jsou zveřejněny na webových stránkách ČSDA. Některá z prezentovaných dat jsou již dostupná prostřednictvím ČSDA či v některém z evropských datových archivů sdružených v síti CESSDA (Consortium of European Social Science Data Archives), ostatní budou zpřístupněna pro další zpracování v prostředí otevřené vědy.
-
Španělsko se stává členem konsorcia ESS ERIC
Evropská komise schválila změnu stanov konsorcia evropské výzkumné infrastruktury European Social Survey (ESS), čímž potvrdila postavení Španělska jako řádného člena konsorcia. ESS ERIC je v současné době se svými 26 členy a pozorovateli jednou z nejrozsáhlejších evropských výzkumných infrastruktur. Jakožto akademicky orientovaný mezinárodní srovnávací sociální průzkum, jehož účelem je mapovat a vysvětlovat měnící se postoje, názory a vzorce chování různorodých skupin evropského obyvatelstva, byl projekt ESS ustaven již v roce 2001 v Londýně ve Velké Británii. Na základě žádosti Evropské komisi, kterou Velká Británie podala jménem dalších 14 zakladatelských členských států, byl poté projektu ESS dne 30. listopadu 2013 udělen status konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). ČR se účastní osobních rozhovorů uskutečňovaných jednou za dva roky v rámci ESS od počátku tohoto rozsáhlého šetření v roce 2001. Česko se zapojilo do všech dosavadních vln šetření a v současné době spolupracuje na vlně desáté – prostřednictvím českého národního uzlu projektu ESS, velké výzkumné infrastruktury ESS-CZ, jejímž provozovatelem je Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Kromě členských, resp. pozorovatelských zemí konsorcia ESS ERIC jsou data sbírána též ze států se statusem hosta. Dohromady tak vzejdou z desáté vlny šetření datové sety z 30 zemí. Díky tomu ESS nabízí výzkumným pracovníkům, pedagogům, politikům, novinářům, státní správě, samosprávám anebo i široké veřejnosti údaje, které je tak možno vzájemně porovnávat. Data z šetření prováděných konsorciem ESS ERIC jsou poskytována v režimu otevřeného přístupu. Registrovaní uživatelé si je mohou stáhnout z internetového archivu Norwegian Social Sciences Data Service anebo data analyzovat online v systému NESSTAR. Česká data z 9. vlny šetření ESS byla zveřejněna v červnu roku 2020.