Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Evropská kosmická agentura (ESA) v současnosti v rámci svého Vědeckého programu připravuje množství misí k výzkumu kosmického prostoru. V přípravě jsou malé mise („S“), středně velké mise („M“), velké mise („L“) a tzv. příležitostné mise („Missions of Opportunity“), zaměřené na zapojení ESA do misí mezinárodních partnerů. Rozpočet středně velkých „M“ misí činí standardně 500 mil. EUR, velkých „L“ misí 1 mld. EUR a malých „S“ misí 50 mil. EUR (bez přístrojového vybavení). Účast na těchto misích ESA je příležitostí i pro vědce z ČR. Podmínkou pro zapojení do konsorcia je zpravidla účast na přípravě přístrojového vybavení mise, popř. dalších nutných vědeckých zařízení (např. pozemní segment anebo software). Zapojení do projektů přístrojového vybavení je možné financovat z prostředků programu ESA PRODEX, který v ČR financuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V současnosti je možností zapojit se do následujících misí: ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey) je středně velkou misí „M4“, která byla vybrána k realizaci v březnu 2018. V současnosti je ve fázi B. Infračervená observatoř ARIEL se zaměří na výzkum až 1000 horkých planet obíhajících okolo jiných hvězd a s velikostí od superzemí po plynné obry. ARIEL bude měřit chemické složení jejich atmosfér, zaměří se ale také na detekci dalších složek jako je vodní pára, oxid uhličitý či metan. Start mise je plánován na rok 2028. Ve studijní fázi jsou 3 kandidátské návrhy na další středně velkou misi „M5“ – THESEUS, SPICA a EnVision. Konečný výběr se očekává v roce 2021, plánovaný start je v roce 2032. * EnVision navazuje na úspěšnou misi ESA Venus Express, která byla zaměřená primárně na atmosférický výzkum. Mise má být připravována ve spolupráci s NASA a má se zaměřit zejména na povahu a současný stav geologické aktivity Venuše a její vztah k atmosféře. Cílem mise EnVision je také zmapování povrchu planety a získání detailních radarových snímků, které navážou na mapování misí NASA Magellan z 90. let a napomůžou tak získat další poznatky o geologickém vývoji povrchu Venuše. * THESEUS (Transient High Energy Sky and Early Universe Surveyor) je novátorská mise pro monitorování tranzitních událostí ve vysokoenergetickém vesmíru v rámci celé oblohy a v celé široké kosmické historii. Slibuje kompletní zmapování záblesků záření gama ve vesmíru během první miliardy let jeho existence, což by mělo vnést více světla do chápání životního cyklu prvních hvězd. * SPICA (SPace Infrared telescope for Cosmology and Astrophysics) je společný evropsko-japonský projekt, který má přinést významné zlepšení pozorování v oblasti infračervené spektroskopie a který má svou kvalitou převýšit mise NASA Spitzer nebo ESA Herschel a na tyto mise navázat. Právě s pomocí citlivého detektoru v infračervené oblasti, který je schopen nahlédnout do nitra oblaků prachu, které typicky obklopují místa zrodu hvězd, bude možné přispět k pochopení původu a vývoje galaxií, hvězd, planet a života samotného, tj. základnímu cíli astronomie. ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics) je další vlajkovou, velkou misí Vědeckého programu ESA „L2“, která je v současnosti ve studijní fázi. Jedná se o velkou rentgenovou observatoř, která by měla přispět k zodpovězení základních otázek astrofyziky a kosmologie studováním černých děr a hmoty v extrémních podmínkách, vzniku a vývoje galaxií, kup galaxií a velkých galaktických struktur a životního cyklu hmoty a energie. Observatoř má být vypuštěna v roce 2028. LISA (Laser Interferometer Space Antenna), další připravovaná vlajková mise Vědeckého programu ESA, velká mise „L3“, je nyní ve studijní fázi. Má být složena z 3 sond vzdálených od sebe 2,5 milionů kilometrů, které budou propojeny laserovým paprskem a jejímž cílem je detekovat gravitační vlny z vesmíru. Mise LISA bude stavět na konceptu úspěšně ověřeném misí ESA LISA Pathfinder. SMILE (Solar wind Magnetosphere Ionosphere LinkExplorer) je připravovaná malá („S2“) mise ve spolupráci s Čínskou akademií věd. Cílem mise SMILE je výzkum interakcí mezi ochranným štítem Země – magnetosférou – a slunečním větrem. Očekává se také, že mise přinese nové poznatky o kosmickém počasí. Schválení mise se plánuje na začátek roku 2019, vypuštění na rok 2021. Příležitostí je také zapojit se do připravovaných „příležitostných misí“ (Missions of Opportunity), které ESA realizuje jako příspěvek do misí jiných agentur. V současnosti jsou připravovány mise XRISM (X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission, ve spolupráci s JAXA), Einstein Probe (ve spolupráci s Čínskou akademií věd) a MMX (Martian Moons Exploration, ve spolupráci s JAXA). Další podrobnosti k volitelnému programu ESA PRODEX je možné nalézt na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V případě dotazů k možnostem zapojení do těchto misí a programu ESA PRODEX kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který je rovněž zástupcem ČR ve Výboru pro vědecký program ESA.
Nové laboratoře a biobanku pro uchovávání environmentálních i lidských vzorků začalo budovat Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty MU. Zařízení, které vyroste v bohunickém kampusu, umožní komplexně studovat vliv životního prostředí na člověka a odhalit jeho roli v rozvoji stále častěji se vyskytujících chronických onemocnění. Biobanka bude pod zemí mezi pavilony Recetoxu a Inbitu. Vybudování biobanky včetně jejího vybavení bude stát asi 200 milionů korun z evropského Operačního programu Vývoj, výzkum a vzdělávání. Zařízení bude hotové v roce 2020, jeho hlavní část vyroste v podzemí mezi pavilony Recetoxu a Inbitu v severní části kampusu. Stavba zařízení navazuje na dlouhodobou studii těhotenství a dětství Celspac, ve které vědci sledovali tisíce dětí z Brněnska a Znojemska narozených v roce 1991. V této populační studii jsou data o zdraví sledovaných dětí, ale i socioekonomická data o situaci rodin a řada dalších údajů. Přírodovědci by je rádi rozšířili také o data biologická, z nichž by mohli vyčíst například to, jak se v lidském těle kumulují toxické látky nebo co ovlivňuje vznik nemocí jako diabetes, obezita či autoimunitní choroby. „V následujících letech bychom chtěli pozvat účastníky původní studie na nová vyšetření a odběr biologických vzorků. Před několika lety jsme také začali budovat zcela novou skupinu dětí a rodin z Brna, které chceme dlouhodobě sledovat a opakovaně vyšetřovat, jak se na nich projevuje vystavení různým látkám v životním prostředí. Právě pro uchovávání vzorků a jejich další výzkum potřebujeme vybudovat moderní a kapacitní biobanku,“ uvedla ředitelka Recetoxu Jana Klánová. Pro vzorky, které budou anonymizované, je třeba zajistit vysokou kvalitu skladování, bezchybné značení a robotické ovládání nezatížené možnou chybou lidského faktoru. Nové laboratoře pak budou sloužit například ke studiu mikrobiomu, tedy společenství mikroorganismů, které přirozeně osidlují lidskou kůži, sliznice, ústní dutinu nebo střeva a mohou ovlivňovat imunitní reakce. Součástí projektu jsou také moderní vyšetřovny, kde budou odborníci dobrovolné účastníky studií sledovat a odebírat od nich různé vzorky například slin či krve. Data z velkých populačních studií však nebudou určeny jen pro výzkumníky z Recetoxu, ale i pro zájemce z celé Masarykovy univerzity a dalších výzkumných institucí. „Ze vzorků a dat můžeme o životě sledovaných dobrovolníků zjistit dopady chemických látek na jejich zdraví, další odborníci pak mohou sledovat vliv psychického stresu nebo životního stylu. Biobanka a studie na velkých skupinách lidí jsou tak cenné právě i kvůli širokým možnostem spolupráce různých vědeckých disciplín,“ zdůraznila Klánová. Recetox je navíc součástí evropského projektu Human Biomonitoring for Europe, který umožní srovnávat nasbírané údaje o populacích různých zemí a využívat je při tvorbě politik na ochranu lidského zdraví. Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí letos slaví 35 let své existence. Výzkumné pracoviště pokrývá široké spektrum základního a aplikovaného výzkumu v oblasti toxických látek v prostředí a jejich působení na člověka. Recetox nabízí informace o expozici živých organismů včetně člověka komplexním směsím chemických látek přítomných ve vnějším a vnitřním prostředí, vodě, potravinách a výrobcích a o jejím dopadu na lidské zdraví a ekosystémy. Vyvíjí nové přístupy k integraci dat a zpřístupňuje tato data pro inovativní a kvalifikované rozhodování na všech úrovních. autor: Ema Wiesnerová Článek převzatý z online.muni.cz
CEITEC Nano Praha, 12. prosince 2018 – Vláda ČR na svém zasedání schválila velké výzkumné infrastruktury pro jejich financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2022. Účelová podpora Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bude poskytována 48 velkým výzkumným infrastrukturám, včetně 7 nových projektů, působícím v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, enviromentálních, biologických, lékařských, sociálních a humanitních věd a e-infrastruktur. RECETOX Velké výzkumné infrastruktury jsou jedinečná zařízení vykazující vysokou znalostní a technologickou náročnost, která jsou provozována na principu otevřeného přístupu k jejich kapacitám. Hostitelské instituce tedy provozují velké výzkumné infrastruktury pro využití všemi jejich potenciálními uživateli. Svým uživatelským komunitám velké výzkumné infrastruktury umožňují dosahovat zcela průlomových poznatků v oblastech základního a aplikovaného výzkumu a vývoj pokročilých technologií vykazujících vysoký potenciál pro uplatnění v inovativních produktech a službách s vysokou přidanou hodnotou. CzeCOS Velké výzkumné infrastruktury byly k podpoře z veřejných prostředků ČR schváleny vládou ČR návazně na výstupy jejich mezinárodního hodnocení, které se uskutečnilo roku 2017. Zatímco provozní náklady velkých výzkumných infrastruktur budou hrazeny za využití prostředků účelové podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace, jejich investiční náklady budou financovány komplementárním způsobem za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů čerpaných z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. IT4Innovations Účelová podpora poskytovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy schváleným 48 velkým výzkumných infrastrukturám dosáhne v letech 2020 až 2022 každoroční výše 1 890 mil. Kč. Investiční podpora, kterou bude možné čerpat z věcně příslušných výzev Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, bude ve stanoveném období činit 3 000 mil. Kč. Z toho bude 1 100 mil. Kč alokováno na další rozvoj e-infrastruktury ČR. Návazně na schválení velkých výzkumných infrastruktur pro poskytování účelové podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v období do roku 2022 bude provedena také aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022. Ke schválení vládou ČR bude předložena do konce června roku 2019. ELI Beamlines
Praha 5. prosince 2018. Sdružení CESNET a společnost intoPIX představily na prestižním mezinárodním veletrhu Inter BEE 2018v Tokiu technologii pro přenos obrazu s rozlišením 8K, tedy 7680×4320 bodů. Srovnatelné řešení není na trhu dostupné. Technologie pro přenos 8K videa přes Internet využívá programovatelné hradlové pole (FPGA) s velmi malým přidaným zpožděním. Nasazením kodeku TICO a vytvořením systému pracujícího plně v reálném čase v obvodu FPGA se podařilo dosáhnout zpoždění přibližně 1 ms. Hardwarová implementace má výhodu i ve vysoké energetické efektivitě a malých rozměrech. Enkodér a dekodér pro 8K video mají každý spotřebu přibližně 20 W. V současné době dokáže technologie přenášet až 60 snímků za sekundu, v budoucnu bude se stejným obvodem FPGA možný upgrade až na 120 snímků za sekundu. Řešení najde využití ve vědě a výzkumu, při kulturních či sportovních událostech, ale má potenciál i pro televizní vysílání. Na listopadovém veletrhu Inter BEE 2018 prezentoval CESNET funkční vzorek ve stánku TICO Alliance společně s belgickou společností intoPIX, která je koordinátorem projektu 8K Studio Over IP (8KSVIP), v němž byla technologie vyvinuta. Projekt je realizován v rámci programu Eurostars, který podpořily Evropská unie a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dalšími partnery jsou kromě sdružení CESNET také společnosti Image Matters z Belgie a AV MEDIA, a.s., z České republiky. Firma intoPIX vyvinula kodek TICO ve formě IP core, tedy bloků pro návrh v obvodech FPGA. Společnost Image Matters vytvořila desku s FPGA obvodem. Sdružení CESNET přispělo integrovaným návrhem pro obvody FPGA, který byl ověřen ve spolupráci se společností AV MEDIA.
Lund, 3. až 4. prosince 2018 – Ve švédském Lundu proběhlo 14. zasedání Rady European Spallation Source ERIC, nejvyššího správního orgánu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury, jež sdružuje členské státy podílející se na konstrukci nejvýkonnějšího spalačního neutronového zdroje na světě. Tento bude produkovat intenzivní svazky neutronů určené ke studiu struktury a dynamiky hmoty na velmi široké škále prostorového rozlišení a energií. Evropský spalační zdroj (dále jen „ESS“) je budován ve švédském Lundu, a to pod hostitelskou záštitou Švédska a Dánska a s účastí dalších 11 členských států právnické osoby ESS ERIC, včetně ČR. Předmětem 14. zasedání Rady, které se uskutečnilo v prostorách ředitelství ESS ERIC a které zahrnovalo mj. i exkurzi do stavebního areálu ESS, byla zejména diskuze k rozpočtovým otázkám ESS. Konstrukční náklady ESS dosahují výše 1 843 mil. EUR (v cenách roku 2013), přičemž by měly být dále navýšeny o 135 mil. EUR (v cenách roku 2013) z důvodu nutnosti naplnění bezpečnostních požadavků kladených na provoz zařízení operujících s radiací, které byly po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě značně posíleny. Rozhodnutí o způsobu úhrady těchto dodatečných konstrukčních nákladů ESS by mělo být přijato v roce 2019, stejně jako v případě 5,7 % konstrukčních nákladů, které dosud nebyly alokovány mezi členské státy ESS ERIC (105 mil. EUR v cenách roku 2013). V průběhu roku 2019 Rada ESS ERIC přijme rovněž rozhodnutí ohledně finančního plánu iniciační operační fáze ESS pro léta 2020 až 2025. Během 14. zasedání Rady ESS ERIC byl společně s rozpočtem výstavby ESS pro rok 2019 schválen také rozpočet iniciační operační fáze ESS pro rok 2019, a to ve výši 66 mil. EUR (v cenách roku 2019). ESS, jehož konstrukce je již dokončena z více jak 50 %, tak roku 2019 naplní další z podstatných milníků své implementační fáze. ČR náleží mezi zakládající členské státy ESS ERIC, přičemž české zapojení do konstrukce ESS zabezpečuje jako hlavní koordinátor účasti Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i., a to v rámci projektu velké výzkumné infrastruktury ESS Scandinavia-CZ a komplementárního projektu financovaného za využití Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Členské poplatky ČR do ESS ERIC jsou hrazeny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Nejvýznamnějším příspěvkem ČR do ESS je „in-kind“ dodávka difraktometru pro materiálový výzkum BEER (Beamline for European Materials Engineering Research). Celkový podíl ČR na konstrukčních nákladech ESS činí 2 %.
Dne 23. listopadu 2018 byl ve Vídni představen a oficiálně spuštěn webový portál k European Open Science Cloud (dále jen „EOSC“), který je dostupný na webové adrese www.eosc-portal.eu. Iniciativa EOSC byla Evropskou komisí navržena v roce 2016 v rámci iniciativy European Cloud. Evropská komise prostřednictvím několika nástrojů, které jsou součástí rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 (2014-2020), již poskytuje finanční podporu pro implementaci EOSC. V létě roku 2018 byl přijat Governance Model, který je podrobněji popsán v Implementation Roadmap for the European Open Science Cloud.
EOSC – The European Open Science Cloud má za cíl poskytnou důvěryhodné prostředí s volně dostupnými službami určené pro uchovávání dat, jejich správu, sdílení, analýzu a opakované použití pro všechny vědecké disciplíny. V rámci oficiálního zahájení ve Vídni je představen EOSC Portal, který poskytuje přístup k datům, službám a zdrojům. Je zdrojem aktuálních informací o iniciativě EOSC, včetně osvědčených postupů, řízení a uživatelských příběhů.
21. – 22. listopadu 2018 se koná výroční konference české národní infrastruktury pro biologická data – ELIXIR CZ. Program konference se zaměří na vývoj v uplynulém roce v ELIXIR CZ i ELIXIR. Účastníci vyslechnou přednášky významných vědců a vedoucích národních uzlů ELIXIR, seznámí se s novinkami ELIXIR Hub. Získají informace o vývoji v službách ELIXIR CZ, které jsou nabízejí svým účastníkům a vědecké komunitě České republiky.