Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Čeští vědci se přímo zapojí do velkého rentgenového teleskopu ATHENA
ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics) je další vlajkovou, velkou misí Vědeckého programu ESA „L2“, která je v současnosti ve studijní fázi. Jedná se o velkou rentgenovou observatoř, která by měla přispět k zodpovězení základních otázek astrofyziky a kosmologie studováním černých děr a hmoty v extrémních podmínkách, vzniku a vývoje galaxií, kup galaxií a velkých galaktických struktur a životního cyklu hmoty a energie. Observatoř má být vypuštěna v roce 2028. Český tým je tvořen výzkumnými pracovníky z Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, předpokládá se také zapojení českých podniků. Vědecký zájem je zejména ve studiu obřích černých děr, kdy se český tým již podílí na spektrálních simulacích a přípravě modelů radiace vycházející z blízkosti černých děr, které jsou podstatné pro přípravu mise. Pro české vědce budou také významná rentgenová pozorování magnetizovaných planet sluneční soustavy, především Jupiteru, kde bude ve stejné době provádět měření sonda Evropské kosmické agentury JUICE (JUpiter ICy moons Explorer – první velká L-mise „L1“), na které se rovněž podílí česká pracoviště. Český příspěvek k přístrojovému vybavení mise ATHENA bude spočívat ve vývoji a dodání elektronické řídící jednotky Remote Terminal Unit přístroje X-IFU (kryogenní rentgenový spektrometr), která bude zajišťovat monitoring a řízení integrovaných obvodů zodpovědných za získávání dat z detektoru X-IFU, měření teploty kryogenního chladicího systému DEWAR a monitoring dalších kritických provozních parametrů přístroje X-IFU. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český vědecký tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na vědecké přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Očekává se, že se do projektu a následně i do analýzy získaných dat budou moci zapojit také studenti a pracovníci Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Slezské univerzity v Opavě, Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně. Česká účast na přístrojovém vybavení mise ATHENA bude podpořena ve výši přesahující 3,1 mil. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Náklady na misi ATHENA, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na více jak 1,1 mld. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky.
-
OP VVV podpoří velké výzkumné infrastruktury dalšími 3 miliardami korun
Praha, 18. prosince 2018 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání další dvě výzvy, prostřednictvím kterých budou podpořeny velké výzkumné infrastruktury. Jedná se o druhou vlnu výzvy Výzkumné infrastruktury II a oddělenou výzvu Výzkumné e-infrastruktury. Z evropských fondů jsou ve výzvách podporujících investiční aktivity velkých výzkumných infrastruktur nebo e-infrastruktur připraveny 3 miliardy korun. Výzva Výzkumné infrastruktury II se zaměřuje na investiční aktivity velkých výzkumných infrastruktur, v případě výzvy Výzkumné e-infrastruktury se jedná konkrétně o investiční aktivity velkých výzkumných e-infrastruktur. Cílem výzev je podpořit modernizaci a upgrade velkých výzkumných infrastruktur nebo e-infrastruktur, komplementárně financovaných z účelové podpory velkým výzkumným infrastrukturám, kterou poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v období do roku 2022. „Díky těmto výzvám je možné podpořit velké výzkumné infrastruktury a e-infrastruktury v České republice, případně jejich zapojení do velkých infrastruktur v jiných státech Evropské unie,“ říká náměstek pro řízení sekce EU a ESIF Václav Velčovský. Konkrétně mohou úspěšní žadatelé materiálně a technicky modernizovat velké výzkumné infrastruktury v České republice, tedy pořídit moderní přístrojové a technické vybavení. Podporovány jsou i stavební úpravy nutné k instalaci nových přístrojů (úprava rozvodů, podlah atd.). Možná je také realizace stavebních úprav, která v souladu s podporovanými aktivitami výzvy povede v rámci objektu ke změně účelu využití prostor. Prostřednictvím in-kind příspěvku jsou umožněny rovněž dodávky výzkumných zařízení do infrastruktur v ostatních státech Evropské unie. Žádosti o podporu z výzvy Výzkumné infrastruktury II s alokací 1,9 miliardy korun a z výzvy Výzkumné e-infrastruktury s alokací 1,1 miliardy korun budou přijímány od 18. prosince 2018 do 31. května 2019. Výzva č. 02_18_072 Výzkumné e-infrastruktury Výzva č. 02_18_046 Výzkumné infrastruktury II
-
Umístění jižní části observatoře CTA potvrzeno v Chile
Santiago, Chile – 19. prosince byla podepsána závěrečná dohoda mezi Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), právním subjektem zaštiťujícím výstavbu a budoucí provoz observatoře CTA, a Evropskou jižní observatoří (European Southern Observatory, ESO) nutná k zajištění umístění jižní části observatoře CTA v sousedství observatoře ESO na hoře Paranal v Chile. Během tohoto týdne tak byly celkově uzavřeny tři dvoustranné smlouvy, a to mezi chilskou vládou a ESO; mezi ESO a CTAO; a mezi Chilskou národní komisí pro vědu a technologii (Chilean National Commission for Science and Technology, CONICYT) a CTAO (samostatná tisková zpráva v angličtině zde). Na základě těchto dohod nyní může CTAO přistoupit k výstavbě jižní části observatoře. Podobná dohoda ohledně severní části observatoře již existuje také mezi CTAO a Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) a umožňuje její umístění na hvězdárně Observatorio del Roque de los Muchachos na španělském ostrově La Palma. Výstavba na obou polokoulích tak může naplno začít v roce 2020. Credit: Gabriel Pérez Diaz, IAC CTA bude detektorem nové generace pro pozemní detekci záření gama, což je elektromagnetické záření velmi o velmi vysoké energii, vyzařované těmi nejžhavějšími a nejvýkonnějšími objekty v celém vesmíru, jako jsou supermasivní černé díry, supernovy a možná také pozůstatky po samotném Velkém třesku. Aby bylo možné provádět pozorování kdekoliv na obloze, bude observatoř CTA sestávat ze dvou částí. Na severní polokouli bude umístěno 19 dalekohledů, zatímco na polokouli jižní jich bude 99. Lokalita budoucí jižní části CTA se nachází 11 km jihovýchodně od soustavy obřích dalekohledů ESO pracujících pod názvem Very Large Telescope na Observatoři Paranal v poušti Atacama a zároveň jenom 16 km od místa, kde probíhá stavba budoucího největšího optického dalekohledu na světě, tzv. Extremely Large Telescope. Tato oblast je známá jako jedno z nejsušších a nejodlehlejších míst na Zemi, což z něj činí hotový ráj pro astronomii. Kromě těchto ideálních podmínek pro celoroční pozorování volba lokality poblíž zařízení ESO umožní CTA těžit z existující infrastruktury a zkušeností, které s výstavbou a provozováním velkých dalekohledů v poušti Atacama astronomové z Evropské jižní observatoře za celou dobu jejího provozu nashromáždili. Credit: ESO Současné pozemní soustavy dalekohledů pro pozorování záření gama typicky sestávají jen z několika individuálních dalekohledů. CTA tak se svojí výrazně větší sběrnou plochou a širším záběrem na obloze bude největším a nejcitlivějším experimentem v oboru, překonávajíc současnou dosahovanou citlivost přibližně desetinásobně při větší přesnosti určení energie a směrů příletu pozorovaných gama fotonů. Zemská atmosféra sice zabraňuje gama záření v dosažení povrchu planety, ale velká zrcadla a citlivé kamery s vysokým časovým rozlišením, kterými jsou experimenty, jako bude CTA, vybaveny, umožňují zachytit krátké záblesky slabého Čerenkovova záření, které vznikají, když jednotlivé gama fotony interagují se zemskou atmosférou. Pomocí měření vlastností tohoto záření pak vědci dokáží sledovat směr příletu fotonu gama až k jeho vesmírnému zdroji. Dne 17. prosince 2018 se k podpisu dohody o vědecké spolupráci mezi jejich institucemi sešli jednatel CTAO Frederico Ferrini a výkonný ředitel CONICYT Christian Nicolai Orellana. Tato spolupráce má za cíl rozvíjet astronomický výzkum v Chile a zhodnotit příležitosti nabízené otevřením nového pozorovacího okna do kosmu s pomocí observatoře CTA. “Výstavba této nové observatoře přinese do Chile výzkum nejextrémnějších jevů ve vesmíru,” vysvětluje výkonný ředitel CONICYT Christian Nicolai. “Projekt bude doplněn výstavbou další soustavy dalekohledů na severní polokouli, což umožní rozvoj vědecké spolupráce mezi oběma stranami planety. Chile se tak stane hostitelskou zemí pro největší koncentraci technologie pro pozorování vesmírných jevů ze zemského povrchu a bude potvrzena její role jako přírodní astronomické laboratoře s velkolepou tmavou noční oblohou a světového lídra v oboru astronomie.” “Uzavření vědecké spolupráce s CONICYT je důležitým prvním krokem v posilování důvěry vlády Chile ve vědeckou spolupráci a v přípravě výstavby dalekohledů CTA v Chile, se zapojením ESO,” komentuje dohodu jednatel CTAO Frederico Ferrini. “Těšíme se na spolupráci s CONYCIT a možnost podílet se na rozvoji brilantní chilské vědecké a inženýrské komunity, která se stane významnou částí budoucnosti jak Chile, tak rozvíjejících se aktivit CTA.” Vědecký záběr observatoře CTA je extrémně široký: od porozumění role relativistických částic kosmického záření ve vesmíru po hledání temné hmoty. CTA prozkoumá tzv. extrémní vesmír, tedy prostředí tak exotická, jako je bezprostřední okolí černých děr, ale i rozsáhlé vesmírné proluky mezi vlákny velkoškálové struktury. Pozorování CTA mají dokonce potenciál odhalit zcela nové fyzikální jevy, protože fotony gama jsou sondami do povahy samotné hmoty a sil za hranicemi tzv. standardního modelu. Více než 1400 vědců a inženýrů ze 31 zemí napříč pěti kontinenty je zapojeno do vědeckého a technologického vývoje CTA. Podílníky současné právnické osoby zaštiťující projekt, CTAO gGmbH, jsou zástupci ministerstev a grantových agentur z Austrálie, Rakouska, České republiky, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Japonska, Slovinska, Jihoafrické republiky, Španělska, Švýcarska a Velké Británie[1]. V současné době se připravují na založení právního útvaru typu European Research Infrastructure Consortium, který bude mít na starosti samotnou výstavbu observatoře a bude se skládat z členských států CTAO a přidružených zemí. Česká republika se na přípravě projektu CTA podílí již řadu let v několika oborech. Čeští vědci se nejprve významně zapojili do hledání a výběru lokalit pro stavbu observatoře, kdy nasbírali mnoho let dat o pozorovacích podmínkách lokalit na čtyřech různých kontinentech; v tomto oboru nyní pokračují instalací dalších zařízení pro detailní charakterizaci atmosférických podmínek na lokalitách, které byly nakonec vybrány, a budou pokračovat i za běhu CTA poskytováním systémů pro monitorování atmosféry v reálném čase. Česká účast je také silná v projektu jednoho z navržených typů dalekohledů pro CTA známého pod akronymem SST-1M, kde jsou čeští vědci zodpovědní za optickou a mechanickou konstrukci zobrazovacího systému. Dlouhodobá česká zkušenost s optikou pro podobné experimenty je také využívána v hodnocení a výběru technických možností realizace optických prvků napříč subsystémy CTA. V neposlední řadě se čeští vědci také chystají analyzovat již od začátku data z observatoře, a to ať už jde o samotná pozorování v oboru gama, tak i o sekundární detekci nabitých částic z vesmíru, která má v ČR rozsáhlou tradici. [1] Nizozemsko a Jihoafrická republika se účastní jako pozorovatelé. Původní článek
-
Aktuální příležitosti ve vědeckých kosmických misích ESA
Evropská kosmická agentura (ESA) v současnosti v rámci svého Vědeckého programu připravuje množství misí k výzkumu kosmického prostoru. V přípravě jsou malé mise („S“), středně velké mise („M“), velké mise („L“) a tzv. příležitostné mise („Missions of Opportunity“), zaměřené na zapojení ESA do misí mezinárodních partnerů. Rozpočet středně velkých „M“ misí činí standardně 500 mil. EUR, velkých „L“ misí 1 mld. EUR a malých „S“ misí 50 mil. EUR (bez přístrojového vybavení). Účast na těchto misích ESA je příležitostí i pro vědce z ČR. Podmínkou pro zapojení do konsorcia je zpravidla účast na přípravě přístrojového vybavení mise, popř. dalších nutných vědeckých zařízení (např. pozemní segment anebo software). Zapojení do projektů přístrojového vybavení je možné financovat z prostředků programu ESA PRODEX, který v ČR financuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V současnosti je možností zapojit se do následujících misí: ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey) je středně velkou misí „M4“, která byla vybrána k realizaci v březnu 2018. V současnosti je ve fázi B. Infračervená observatoř ARIEL se zaměří na výzkum až 1000 horkých planet obíhajících okolo jiných hvězd a s velikostí od superzemí po plynné obry. ARIEL bude měřit chemické složení jejich atmosfér, zaměří se ale také na detekci dalších složek jako je vodní pára, oxid uhličitý či metan. Start mise je plánován na rok 2028. Ve studijní fázi jsou 3 kandidátské návrhy na další středně velkou misi „M5“ – THESEUS, SPICA a EnVision. Konečný výběr se očekává v roce 2021, plánovaný start je v roce 2032. * EnVision navazuje na úspěšnou misi ESA Venus Express, která byla zaměřená primárně na atmosférický výzkum. Mise má být připravována ve spolupráci s NASA a má se zaměřit zejména na povahu a současný stav geologické aktivity Venuše a její vztah k atmosféře. Cílem mise EnVision je také zmapování povrchu planety a získání detailních radarových snímků, které navážou na mapování misí NASA Magellan z 90. let a napomůžou tak získat další poznatky o geologickém vývoji povrchu Venuše. * THESEUS (Transient High Energy Sky and Early Universe Surveyor) je novátorská mise pro monitorování tranzitních událostí ve vysokoenergetickém vesmíru v rámci celé oblohy a v celé široké kosmické historii. Slibuje kompletní zmapování záblesků záření gama ve vesmíru během první miliardy let jeho existence, což by mělo vnést více světla do chápání životního cyklu prvních hvězd. * SPICA (SPace Infrared telescope for Cosmology and Astrophysics) je společný evropsko-japonský projekt, který má přinést významné zlepšení pozorování v oblasti infračervené spektroskopie a který má svou kvalitou převýšit mise NASA Spitzer nebo ESA Herschel a na tyto mise navázat. Právě s pomocí citlivého detektoru v infračervené oblasti, který je schopen nahlédnout do nitra oblaků prachu, které typicky obklopují místa zrodu hvězd, bude možné přispět k pochopení původu a vývoje galaxií, hvězd, planet a života samotného, tj. základnímu cíli astronomie. ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics) je další vlajkovou, velkou misí Vědeckého programu ESA „L2“, která je v současnosti ve studijní fázi. Jedná se o velkou rentgenovou observatoř, která by měla přispět k zodpovězení základních otázek astrofyziky a kosmologie studováním černých děr a hmoty v extrémních podmínkách, vzniku a vývoje galaxií, kup galaxií a velkých galaktických struktur a životního cyklu hmoty a energie. Observatoř má být vypuštěna v roce 2028. LISA (Laser Interferometer Space Antenna), další připravovaná vlajková mise Vědeckého programu ESA, velká mise „L3“, je nyní ve studijní fázi. Má být složena z 3 sond vzdálených od sebe 2,5 milionů kilometrů, které budou propojeny laserovým paprskem a jejímž cílem je detekovat gravitační vlny z vesmíru. Mise LISA bude stavět na konceptu úspěšně ověřeném misí ESA LISA Pathfinder. SMILE (Solar wind Magnetosphere Ionosphere LinkExplorer) je připravovaná malá („S2“) mise ve spolupráci s Čínskou akademií věd. Cílem mise SMILE je výzkum interakcí mezi ochranným štítem Země – magnetosférou – a slunečním větrem. Očekává se také, že mise přinese nové poznatky o kosmickém počasí. Schválení mise se plánuje na začátek roku 2019, vypuštění na rok 2021. Příležitostí je také zapojit se do připravovaných „příležitostných misí“ (Missions of Opportunity), které ESA realizuje jako příspěvek do misí jiných agentur. V současnosti jsou připravovány mise XRISM (X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission, ve spolupráci s JAXA), Einstein Probe (ve spolupráci s Čínskou akademií věd) a MMX (Martian Moons Exploration, ve spolupráci s JAXA). Další podrobnosti k volitelnému programu ESA PRODEX je možné nalézt na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V případě dotazů k možnostem zapojení do těchto misí a programu ESA PRODEX kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, který je rovněž zástupcem ČR ve Výboru pro vědecký program ESA.
-
Univerzita buduje biobanku pro studium vlivů prostředí na člověka
Nové laboratoře a biobanku pro uchovávání environmentálních i lidských vzorků začalo budovat Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Přírodovědecké fakulty MU. Zařízení, které vyroste v bohunickém kampusu, umožní komplexně studovat vliv životního prostředí na člověka a odhalit jeho roli v rozvoji stále častěji se vyskytujících chronických onemocnění. Biobanka bude pod zemí mezi pavilony Recetoxu a Inbitu. Vybudování biobanky včetně jejího vybavení bude stát asi 200 milionů korun z evropského Operačního programu Vývoj, výzkum a vzdělávání. Zařízení bude hotové v roce 2020, jeho hlavní část vyroste v podzemí mezi pavilony Recetoxu a Inbitu v severní části kampusu. Stavba zařízení navazuje na dlouhodobou studii těhotenství a dětství Celspac, ve které vědci sledovali tisíce dětí z Brněnska a Znojemska narozených v roce 1991. V této populační studii jsou data o zdraví sledovaných dětí, ale i socioekonomická data o situaci rodin a řada dalších údajů. Přírodovědci by je rádi rozšířili také o data biologická, z nichž by mohli vyčíst například to, jak se v lidském těle kumulují toxické látky nebo co ovlivňuje vznik nemocí jako diabetes, obezita či autoimunitní choroby. „V následujících letech bychom chtěli pozvat účastníky původní studie na nová vyšetření a odběr biologických vzorků. Před několika lety jsme také začali budovat zcela novou skupinu dětí a rodin z Brna, které chceme dlouhodobě sledovat a opakovaně vyšetřovat, jak se na nich projevuje vystavení různým látkám v životním prostředí. Právě pro uchovávání vzorků a jejich další výzkum potřebujeme vybudovat moderní a kapacitní biobanku,“ uvedla ředitelka Recetoxu Jana Klánová. Pro vzorky, které budou anonymizované, je třeba zajistit vysokou kvalitu skladování, bezchybné značení a robotické ovládání nezatížené možnou chybou lidského faktoru. Nové laboratoře pak budou sloužit například ke studiu mikrobiomu, tedy společenství mikroorganismů, které přirozeně osidlují lidskou kůži, sliznice, ústní dutinu nebo střeva a mohou ovlivňovat imunitní reakce. Součástí projektu jsou také moderní vyšetřovny, kde budou odborníci dobrovolné účastníky studií sledovat a odebírat od nich různé vzorky například slin či krve. Data z velkých populačních studií však nebudou určeny jen pro výzkumníky z Recetoxu, ale i pro zájemce z celé Masarykovy univerzity a dalších výzkumných institucí. „Ze vzorků a dat můžeme o životě sledovaných dobrovolníků zjistit dopady chemických látek na jejich zdraví, další odborníci pak mohou sledovat vliv psychického stresu nebo životního stylu. Biobanka a studie na velkých skupinách lidí jsou tak cenné právě i kvůli širokým možnostem spolupráce různých vědeckých disciplín,“ zdůraznila Klánová. Recetox je navíc součástí evropského projektu Human Biomonitoring for Europe, který umožní srovnávat nasbírané údaje o populacích různých zemí a využívat je při tvorbě politik na ochranu lidského zdraví. Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí letos slaví 35 let své existence. Výzkumné pracoviště pokrývá široké spektrum základního a aplikovaného výzkumu v oblasti toxických látek v prostředí a jejich působení na člověka. Recetox nabízí informace o expozici živých organismů včetně člověka komplexním směsím chemických látek přítomných ve vnějším a vnitřním prostředí, vodě, potravinách a výrobcích a o jejím dopadu na lidské zdraví a ekosystémy. Vyvíjí nové přístupy k integraci dat a zpřístupňuje tato data pro inovativní a kvalifikované rozhodování na všech úrovních. autor: Ema Wiesnerová Článek převzatý z online.muni.cz
-
Financování velkých výzkumných infrastruktur schváleno vládou ČR
CEITEC Nano Praha, 12. prosince 2018 – Vláda ČR na svém zasedání schválila velké výzkumné infrastruktury pro jejich financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2022. Účelová podpora Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bude poskytována 48 velkým výzkumným infrastrukturám, včetně 7 nových projektů, působícím v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, enviromentálních, biologických, lékařských, sociálních a humanitních věd a e-infrastruktur. RECETOX Velké výzkumné infrastruktury jsou jedinečná zařízení vykazující vysokou znalostní a technologickou náročnost, která jsou provozována na principu otevřeného přístupu k jejich kapacitám. Hostitelské instituce tedy provozují velké výzkumné infrastruktury pro využití všemi jejich potenciálními uživateli. Svým uživatelským komunitám velké výzkumné infrastruktury umožňují dosahovat zcela průlomových poznatků v oblastech základního a aplikovaného výzkumu a vývoj pokročilých technologií vykazujících vysoký potenciál pro uplatnění v inovativních produktech a službách s vysokou přidanou hodnotou. CzeCOS Velké výzkumné infrastruktury byly k podpoře z veřejných prostředků ČR schváleny vládou ČR návazně na výstupy jejich mezinárodního hodnocení, které se uskutečnilo roku 2017. Zatímco provozní náklady velkých výzkumných infrastruktur budou hrazeny za využití prostředků účelové podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace, jejich investiční náklady budou financovány komplementárním způsobem za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů čerpaných z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. IT4Innovations Účelová podpora poskytovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy schváleným 48 velkým výzkumných infrastrukturám dosáhne v letech 2020 až 2022 každoroční výše 1 890 mil. Kč. Investiční podpora, kterou bude možné čerpat z věcně příslušných výzev Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, bude ve stanoveném období činit 3 000 mil. Kč. Z toho bude 1 100 mil. Kč alokováno na další rozvoj e-infrastruktury ČR. Návazně na schválení velkých výzkumných infrastruktur pro poskytování účelové podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v období do roku 2022 bude provedena také aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022. Ke schválení vládou ČR bude předložena do konce června roku 2019. ELI Beamlines
-
CESNET představil v Tokiu jedinečnou technologii pro přenos 8K videa
Praha 5. prosince 2018. Sdružení CESNET a společnost intoPIX představily na prestižním mezinárodním veletrhu Inter BEE 2018v Tokiu technologii pro přenos obrazu s rozlišením 8K, tedy 7680×4320 bodů. Srovnatelné řešení není na trhu dostupné. Technologie pro přenos 8K videa přes Internet využívá programovatelné hradlové pole (FPGA) s velmi malým přidaným zpožděním. Nasazením kodeku TICO a vytvořením systému pracujícího plně v reálném čase v obvodu FPGA se podařilo dosáhnout zpoždění přibližně 1 ms. Hardwarová implementace má výhodu i ve vysoké energetické efektivitě a malých rozměrech. Enkodér a dekodér pro 8K video mají každý spotřebu přibližně 20 W. V současné době dokáže technologie přenášet až 60 snímků za sekundu, v budoucnu bude se stejným obvodem FPGA možný upgrade až na 120 snímků za sekundu. Řešení najde využití ve vědě a výzkumu, při kulturních či sportovních událostech, ale má potenciál i pro televizní vysílání. Na listopadovém veletrhu Inter BEE 2018 prezentoval CESNET funkční vzorek ve stánku TICO Alliance společně s belgickou společností intoPIX, která je koordinátorem projektu 8K Studio Over IP (8KSVIP), v němž byla technologie vyvinuta. Projekt je realizován v rámci programu Eurostars, který podpořily Evropská unie a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dalšími partnery jsou kromě sdružení CESNET také společnosti Image Matters z Belgie a AV MEDIA, a.s., z České republiky. Firma intoPIX vyvinula kodek TICO ve formě IP core, tedy bloků pro návrh v obvodech FPGA. Společnost Image Matters vytvořila desku s FPGA obvodem. Sdružení CESNET přispělo integrovaným návrhem pro obvody FPGA, který byl ověřen ve spolupráci se společností AV MEDIA.
-
Evropský spalační zdroj vstupuje do iniciační operační fáze
Lund, 3. až 4. prosince 2018 – Ve švédském Lundu proběhlo 14. zasedání Rady European Spallation Source ERIC, nejvyššího správního orgánu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury, jež sdružuje členské státy podílející se na konstrukci nejvýkonnějšího spalačního neutronového zdroje na světě. Tento bude produkovat intenzivní svazky neutronů určené ke studiu struktury a dynamiky hmoty na velmi široké škále prostorového rozlišení a energií. Evropský spalační zdroj (dále jen „ESS“) je budován ve švédském Lundu, a to pod hostitelskou záštitou Švédska a Dánska a s účastí dalších 11 členských států právnické osoby ESS ERIC, včetně ČR. Předmětem 14. zasedání Rady, které se uskutečnilo v prostorách ředitelství ESS ERIC a které zahrnovalo mj. i exkurzi do stavebního areálu ESS, byla zejména diskuze k rozpočtovým otázkám ESS. Konstrukční náklady ESS dosahují výše 1 843 mil. EUR (v cenách roku 2013), přičemž by měly být dále navýšeny o 135 mil. EUR (v cenách roku 2013) z důvodu nutnosti naplnění bezpečnostních požadavků kladených na provoz zařízení operujících s radiací, které byly po havárii jaderné elektrárny v japonské Fukušimě značně posíleny. Rozhodnutí o způsobu úhrady těchto dodatečných konstrukčních nákladů ESS by mělo být přijato v roce 2019, stejně jako v případě 5,7 % konstrukčních nákladů, které dosud nebyly alokovány mezi členské státy ESS ERIC (105 mil. EUR v cenách roku 2013). V průběhu roku 2019 Rada ESS ERIC přijme rovněž rozhodnutí ohledně finančního plánu iniciační operační fáze ESS pro léta 2020 až 2025. Během 14. zasedání Rady ESS ERIC byl společně s rozpočtem výstavby ESS pro rok 2019 schválen také rozpočet iniciační operační fáze ESS pro rok 2019, a to ve výši 66 mil. EUR (v cenách roku 2019). ESS, jehož konstrukce je již dokončena z více jak 50 %, tak roku 2019 naplní další z podstatných milníků své implementační fáze. ČR náleží mezi zakládající členské státy ESS ERIC, přičemž české zapojení do konstrukce ESS zabezpečuje jako hlavní koordinátor účasti Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i., a to v rámci projektu velké výzkumné infrastruktury ESS Scandinavia-CZ a komplementárního projektu financovaného za využití Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Členské poplatky ČR do ESS ERIC jsou hrazeny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Nejvýznamnějším příspěvkem ČR do ESS je „in-kind“ dodávka difraktometru pro materiálový výzkum BEER (Beamline for European Materials Engineering Research). Celkový podíl ČR na konstrukčních nákladech ESS činí 2 %.