Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Evropský „Open Science Cloud“ a výzkumné infrastruktury ESFRI – jak spolu souzní?
Iniciativa EOSC předpokládá vznik gigantické servisní infrastruktury kombinující distribuovaná úložiště dat ze všech vědních disciplín, které vznikly díky projektům financovaným z veřejných peněz v Evropě s dalšími podpůrnými službami umožňujícími jejich sekundární využití. Způsob, jak tohoto ambiciózního cíle dosáhnout, patří k jedné z největších výzev současné evropské vědní politiky. Svou roli v celém procesu bude mít i úzká spolupráce s ESFRI. Budoucnost EOSCu a navazujících témat přiblížila konference „ESFRI Workshop on RIs and EOSC“, která se konala 30. ledna 2019 v prostorách Královské geografické společnosti v Londýně. „ESFRI aktivně podporuje snahy výzkumných infrastruktur připravit kvalitní projekty na management dat a vytvořit tak pro vědce to nejlepší prostředí při přípravách a realizaci EOSCu“ uvedl předseda ESFRI Jan Hrušák při úvodním proslovu na konferenci. Na konferenci mimo jiné zaznělo, že výsledný „produkt“ EOSCu by mohl v principu vypadat např. jako obchodní síť Amazon – kupující zde má na výběr z mnoha a mnoha dodavatelů, ale jen stěží si ve finále všimne, od kterého konkrétně si nakonec zboží kupuje. Cestovní mapa implementace EOSC, zveřejněná v dubnu 2016 předpokládá, že EOSC bude připravený k zahájení v roce 2020. Jeho základ spočívá ve snaze uchovat enormní množství vědeckých dat v přehledné a dosažitelné podobě pro všechny, protože jejich množství každým rokem narůstá obrovským tempem. Dlouhodobým cílem je, aby vědci měli přístup k veškerým vědeckým datům díky několika klikům, a to z jakékoli vědecké instituce, laboratoře nebo ústavu a v rámci jakéhokoli vědeckého oboru. Do projektu, který vyžaduje společné koordinované úsilí na všech úrovních a sdružené financování členských států, Evropská komise vkládá 600 milionů Euro a v následujících letech to bude násobně více. V současné době vědecké instituce spravují svoje vlastní datová uložiště, nebo je mají zajištěné dalšími subjekty. EOSC by měl stát na koordinaci těchto datových infrastruktur a správu dat ulehčit. Pro Evropu je nicméně tento projekt ohromnou výzvou už proto, že data jsou uchovávána v různých formátech, jazycích a s datovými úložišti na různých technologických úrovních. Je to jako tanec profesionálního tanečníka s tanečníkem začátečníkem, kteří se snaží spolu na parketu sladit -zaznělo v závěrečném shrnutí konference.
-
V Londýně byla zahájena diskuze o budoucí podobě ESFRI
Londýn, 31. ledna 2019 – V prostorách londýnského Grange Holborn hotelu se dne 31. ledna 2019 uskutečnil workshop pojmenovaný „ESFRI: Future Directions“. Během workshopu delegáti ESFRI ze členských a přidružených států Evropské unie diskutovali o možnostech budoucího směřování ESFRI při strategickém plánování a monitorování evropských výzkumných infrastruktur. Idey a návrhy na další vývoj ESFRI budou delegáti projednávat během celého roku 2019 a diskuze završí tzv. „Bílá kniha“, která poslouží jako vstup do rozhovorů o dalším rozvoji Evropského výzkumného prostoru v období po roce 2020. ESFRI – Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury – bylo ustaveno v roce 2002 z rozhodnutí Rady pro konkurenceschopnost EU a jeho hlavním úkolem je zprostředkování debaty k aktuálnímu dění v oblasti politiky výzkumných infrastruktur v Evropě. Mandát ESFRI se v roce 2004 rozšířil o vypracování Cestovní mapy ESFRI, strategického dokumentu, jehož cílem je posílení konkurenceschopnosti Evropy vybudováním evropských výzkumných infrastruktur, zařízení, která svou finanční i vědeckou náročností přesahují možnosti jednotlivých členských států Evropské unie. Cestovní mapy ESFRI doznaly v průběhu let značného vývoje (dosud byly vydané v letech 2006, 2008, 2010, 2016 a 2018) a dnes jsou díky důrazu kladenému na řešení společensky relevantních výzev a synergické působení strategickým dokumentem přesahujícím kontext vývoje jednotlivých vědních disciplín. Velkou výzvou pro ESFRI je kromě přípravy a vydávání Cestovních map evropských výzkumných infrastruktur, také sledování (monitoring) výzkumných infrastruktur, které se již na Cestovní mapě nachází. Rada ministrů dále ESFRI pověřila tvorbou strategií e-infrastruktur (databázových výzkumných infrastruktur a iniciativou EOSC – European Open Science Cloud) a vypracováním dokumentu k dlouhodobé udržitelnosti výzkumných infrastruktur (kromě monitoringu rovněž analýza národních „roadmappingů“ a finančních nástrojů). Portfolio aktivit ESFRI, podpořené tímto a několika dalšími mandáty Rady pro konkurenceschopnost EU, s sebou přináší také nové nároky na interdisciplinaritu a přístup k samotnému fungování ESFRI. Z tohoto podnětu se v Londýně sešli delegáti ESFRI, předsedové strategických pracovních skupin ESFRI a zástupci Evropské komise, aby na neformálním setkání projednali hlavní cíle ESFRI, základní hodnoty, aktivity a témata konsolidace „eko-systému“ výzkumných infrastruktur, vize ESFRI a vývoje Cestovní mapy ESFRI ve střednědobém výhledu. Existují nějaké zásadní oblasti relevantní pro výzkumné infrastruktury, které nejsou aktivitami ESFRI dotčeny? Jak by mělo ESFRI dále rozvíjet svou činnost? To je pouze několik vybraných otázek, které souvisí se strategickou rolí ESFRI. Diskutovalo se o relevanci aktivit ESFRI pro národní politiky výzkumu, vývoje a inovací nebo o roli ESFRI mimo země Evropské unie. K tématu ESFRI spočívajícím v konsolidaci „eko-systému“ výzkumných infrastruktur se delegáti dotkli úkolů ESFRI v kontextu „životního cyklu“ výzkumných infrastruktur a ESFRI jako inkubátoru výzkumných infrastruktur. Při diskuzi na téma vize ESFRI padaly např. otázky, jestli je současná struktura a organizace ESFRI efektivní, zda jsou současná frekvence zasedání a složení fóra dostatečné, nebo jestli je optimální současný vztah s Evropskou komisí. Podstatným tématem byly relevantní překryvy ESFRI s rámcovým programem EU pro výzkum a inovace Horizontem 2020. V posledním bloku se diskuze zaměřila na otázky vývoje Cestovní mapy ESFRI, její dlouhodobé vize a podobu nové Cestovní mapy v roce 2021. Mluvilo se o kritériích hodnocení a rolích strategických pracovních skupin, které pravidelně provádí analýzu vědeckých aspektů v oblastech energetiky, sociálních a kulturních inovací, fyzikálních věd, datových infrastruktur, zdravotnictví a potravin a environmentálních věd. Otázkou je i větší zapojení nezávislých externích hodnotitelů při evaluaci evropských výzkumných infrastruktur zařazených na Cestovní mapu ESFRI. Před vznikem „Bílé knihy“ o dalším směřování ESFRI proběhne na toto téma ještě jeden workshop na podzim 2019.
-
CESNET conference to be held in Prague on 29 and 30 January
Prague, 23 January 2019 The CESNET Association will present a overview of its services and the news from its own research in the form of lectures and practical presentations at the two-day CESNET e-infrastructure conference. The conference will take place on 29 and 30 January in the Czech Technical University in Prague. In addition to talks by CESNET specialists, the conference will also include presentations from significant international guests and also from several representatives of the user community. First day of the event will be streamed online at event’s website. ‚At the conference we would not present only our activities. Conference is also a platform for discussion about the major trends that are currently shaping our field. With more than 350 registered participants it is at the same time the largest meeting of our user community,‘ says the Director of the CESNET Association Jan Gruntorád. The morning section on the first day of the conference will be opened by Lukáš Levák, Director of the Department of Research and Development, Ministry of Education, Youth and Sports. Afterwards, Mr Gruntorád will present the current form of the CESNET e-infrastructure and will outline its future development. Andreas Dudler, Managing Director of the Swiss national e-infrastructure Switch, will talk about the significance of national networks for science and research; and Erik-Jan Bos, Policy and Strategy Officer at NORDUnet, the association of National Research and Education Networks of the Nordic countries of Sweden, Norway, Finland, Denmark, and Iceland, will discuss the benefits of international network cooperation. During the afternoon programme of the first day, CESNET Association specialists will present to the audience plans for the future of individual areas: networking, processing and storing of big scientific data, digital identities, security, and multimedia. The second day of the conference will be dedicated to expert topics such as future plans of the CESNET3 network, trends in processing and storing big scientific data, tools for the protection of users and networks, development of a software-defined networks, systems for managing user identities, current issues with eIDAS, multimedia, and the Internet of Things. Guests will have the opportunity to inspect technical demos, attend several workshops, and take in the SageLab laboratory. The full programme of the conference, including the registration form, is available at https://konference.cesnet.cz/.
-
CERN představil možnou podobu budoucího 100 km urychlovače FCC
CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) zveřejnil studii navrhovaného urychlovače Future Circular Collider (FCC), který by měl v budoucnu nahradit v současnosti provozovaný urychlovač LHC (Large Hadron Collider). Studie představuje různé možnosti jeho realizace, význam pro fyzikální výzkum a popisuje technologické výzvy, předpokládané náklady a harmonogram projektu. V příštích dvou letech budou probíhat práce na aktualizaci Evropské strategie částicové fyziky, která definuje budoucnost částicové fyziky po skončení provozu LHC. Spolu s druhým kandidátem – lineárním urychlovačem CLIC – bude FCC v rámci procesu posuzován jako jedna z variant budoucího směřování CERN po skončení provozu LHC. Objev Higgsova bosonu na LHC otevřel cestu novému směru výzkumu, Higgsův boson totiž může otevřít dveře do nové fyziky. Detailní výzkum jeho vlastností je tedy prioritou pro jakýkoliv budoucí urychlovač ve fyzice vysokých energií. Představené varianty FCC mohou umožnit také výzkum za tzv. Standardní model částicové fyziky, díku čemu bude možné lépe porozumět jevům, jakým je temná hmota, a tak výrazně přispět k našemu chápáváni universa. FCC je ve studii představen v několika variantách. Obvod urychlovače má být až 100 km a urychlovač má dosahovat energií až 100 TeV, tj. o řád více, než má současný LHC. Harmonogram předpokládá nejprve zahájení provozu méně výkonného elektron-pozitronového urychlovače (podobně jako LHC předcházel LEP), „továrny na Higgsovy bosony“. Elektron-pozitronový urychlovač by mohl zahájit provoz kolem roku 2040 s ukončením provozu High Luminosity – LHC. Jeho náklady jsou odhadovány na 9 mld. EUR, včetně 5 mld. EUR na nový tunel o délce až 100 km. Samotný FCC by mohl zahájit provoz v pozdních 50. letech 21. století. Jeho náklady jsou odhadovány na 15 mld. EUR.
-
Nový předseda ESFRI Jan Hrušák navštívil Vodňany
První cesta Jana Hrušáka v pozici předsedy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) vedla do Vodňan. Setkal se zde s děkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Pavlem Kozákem, ředitelem Jihočeského výzkumného centra akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA) Otomarem Linhartem a proděkanem pro zahraniční vztahy Vladimírem Žlábkem. Vodňany „Studujeme tady vodu, ryby a raky,“ ve zkratce shrnul aktivity centra CENAKVA Otomar Linhart. CENAKVA, která pod Fakultou rybářství a ochrany ryb funguje od roku 2010, nedávno získala statut české velké výzkumné infrastruktury. Centru to přinese výraznou finanční podporu pro další rozvoj možností sdílení této celoevropsky unikátní infrastruktury. Podle Linharta má na tom zásluhu i zkušenost z infrastrukturního projektu sedmého a osmého rámcového programu AQUAEXCEL. Důležitým bodem jednání mezi Janem Hrušákem a vedením fakulty byla diskuze nad budoucností výzkumu sladkých vod s ohledem na změny klimatu, evropský výzkumný prostor a fungování ESFRI. „Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury je především platformou pro diskuzi a strategii evropské politiky výzkumu,“ řekl Jan Hrušák, jehož tříleté funkční období předsedy ESFRI začalo 1. ledna. Nejviditelnější formou práce ESFRI je nedávno revidovaná Cestovní mapa ESFRI 2018, která uvádí významné evropské výzkumné infrastruktury. „Důležitým kritériem pro zařazení projektu na Cestovní mapu ESFRI je, aby měl přidanou evropskou hodnotu. Mít alespoň tři partnery se stejným zájmem a komplementaritou ve třech členských nebo asociovaných zemích,“ zdůraznil Hrušák. Příští aktualizace Cestovní mapy ESFRI se plánuje na rok 2021 a ještě letos ESFRI plánuje výzvu pro projekty, které uvažují o zařazení do Cestovní mapy ESFRI.
-
Čeští vědci se přímo zapojí do velkého rentgenového teleskopu ATHENA
ATHENA (Advanced Telescope for High-ENergy Astrophysics) je další vlajkovou, velkou misí Vědeckého programu ESA „L2“, která je v současnosti ve studijní fázi. Jedná se o velkou rentgenovou observatoř, která by měla přispět k zodpovězení základních otázek astrofyziky a kosmologie studováním černých děr a hmoty v extrémních podmínkách, vzniku a vývoje galaxií, kup galaxií a velkých galaktických struktur a životního cyklu hmoty a energie. Observatoř má být vypuštěna v roce 2028. Český tým je tvořen výzkumnými pracovníky z Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, předpokládá se také zapojení českých podniků. Vědecký zájem je zejména ve studiu obřích černých děr, kdy se český tým již podílí na spektrálních simulacích a přípravě modelů radiace vycházející z blízkosti černých děr, které jsou podstatné pro přípravu mise. Pro české vědce budou také významná rentgenová pozorování magnetizovaných planet sluneční soustavy, především Jupiteru, kde bude ve stejné době provádět měření sonda Evropské kosmické agentury JUICE (JUpiter ICy moons Explorer – první velká L-mise „L1“), na které se rovněž podílí česká pracoviště. Český příspěvek k přístrojovému vybavení mise ATHENA bude spočívat ve vývoji a dodání elektronické řídící jednotky Remote Terminal Unit přístroje X-IFU (kryogenní rentgenový spektrometr), která bude zajišťovat monitoring a řízení integrovaných obvodů zodpovědných za získávání dat z detektoru X-IFU, měření teploty kryogenního chladicího systému DEWAR a monitoring dalších kritických provozních parametrů přístroje X-IFU. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český vědecký tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na vědecké přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Očekává se, že se do projektu a následně i do analýzy získaných dat budou moci zapojit také studenti a pracovníci Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity, Slezské univerzity v Opavě, Českého vysokého učení technického v Praze a Vysokého učení technického v Brně. Česká účast na přístrojovém vybavení mise ATHENA bude podpořena ve výši přesahující 3,1 mil. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Náklady na misi ATHENA, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na více jak 1,1 mld. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky.
-
OP VVV podpoří velké výzkumné infrastruktury dalšími 3 miliardami korun
Praha, 18. prosince 2018 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání další dvě výzvy, prostřednictvím kterých budou podpořeny velké výzkumné infrastruktury. Jedná se o druhou vlnu výzvy Výzkumné infrastruktury II a oddělenou výzvu Výzkumné e-infrastruktury. Z evropských fondů jsou ve výzvách podporujících investiční aktivity velkých výzkumných infrastruktur nebo e-infrastruktur připraveny 3 miliardy korun. Výzva Výzkumné infrastruktury II se zaměřuje na investiční aktivity velkých výzkumných infrastruktur, v případě výzvy Výzkumné e-infrastruktury se jedná konkrétně o investiční aktivity velkých výzkumných e-infrastruktur. Cílem výzev je podpořit modernizaci a upgrade velkých výzkumných infrastruktur nebo e-infrastruktur, komplementárně financovaných z účelové podpory velkým výzkumným infrastrukturám, kterou poskytuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v období do roku 2022. „Díky těmto výzvám je možné podpořit velké výzkumné infrastruktury a e-infrastruktury v České republice, případně jejich zapojení do velkých infrastruktur v jiných státech Evropské unie,“ říká náměstek pro řízení sekce EU a ESIF Václav Velčovský. Konkrétně mohou úspěšní žadatelé materiálně a technicky modernizovat velké výzkumné infrastruktury v České republice, tedy pořídit moderní přístrojové a technické vybavení. Podporovány jsou i stavební úpravy nutné k instalaci nových přístrojů (úprava rozvodů, podlah atd.). Možná je také realizace stavebních úprav, která v souladu s podporovanými aktivitami výzvy povede v rámci objektu ke změně účelu využití prostor. Prostřednictvím in-kind příspěvku jsou umožněny rovněž dodávky výzkumných zařízení do infrastruktur v ostatních státech Evropské unie. Žádosti o podporu z výzvy Výzkumné infrastruktury II s alokací 1,9 miliardy korun a z výzvy Výzkumné e-infrastruktury s alokací 1,1 miliardy korun budou přijímány od 18. prosince 2018 do 31. května 2019. Výzva č. 02_18_072 Výzkumné e-infrastruktury Výzva č. 02_18_046 Výzkumné infrastruktury II
-
Umístění jižní části observatoře CTA potvrzeno v Chile
Santiago, Chile – 19. prosince byla podepsána závěrečná dohoda mezi Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), právním subjektem zaštiťujícím výstavbu a budoucí provoz observatoře CTA, a Evropskou jižní observatoří (European Southern Observatory, ESO) nutná k zajištění umístění jižní části observatoře CTA v sousedství observatoře ESO na hoře Paranal v Chile. Během tohoto týdne tak byly celkově uzavřeny tři dvoustranné smlouvy, a to mezi chilskou vládou a ESO; mezi ESO a CTAO; a mezi Chilskou národní komisí pro vědu a technologii (Chilean National Commission for Science and Technology, CONICYT) a CTAO (samostatná tisková zpráva v angličtině zde). Na základě těchto dohod nyní může CTAO přistoupit k výstavbě jižní části observatoře. Podobná dohoda ohledně severní části observatoře již existuje také mezi CTAO a Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) a umožňuje její umístění na hvězdárně Observatorio del Roque de los Muchachos na španělském ostrově La Palma. Výstavba na obou polokoulích tak může naplno začít v roce 2020. Credit: Gabriel Pérez Diaz, IAC CTA bude detektorem nové generace pro pozemní detekci záření gama, což je elektromagnetické záření velmi o velmi vysoké energii, vyzařované těmi nejžhavějšími a nejvýkonnějšími objekty v celém vesmíru, jako jsou supermasivní černé díry, supernovy a možná také pozůstatky po samotném Velkém třesku. Aby bylo možné provádět pozorování kdekoliv na obloze, bude observatoř CTA sestávat ze dvou částí. Na severní polokouli bude umístěno 19 dalekohledů, zatímco na polokouli jižní jich bude 99. Lokalita budoucí jižní části CTA se nachází 11 km jihovýchodně od soustavy obřích dalekohledů ESO pracujících pod názvem Very Large Telescope na Observatoři Paranal v poušti Atacama a zároveň jenom 16 km od místa, kde probíhá stavba budoucího největšího optického dalekohledu na světě, tzv. Extremely Large Telescope. Tato oblast je známá jako jedno z nejsušších a nejodlehlejších míst na Zemi, což z něj činí hotový ráj pro astronomii. Kromě těchto ideálních podmínek pro celoroční pozorování volba lokality poblíž zařízení ESO umožní CTA těžit z existující infrastruktury a zkušeností, které s výstavbou a provozováním velkých dalekohledů v poušti Atacama astronomové z Evropské jižní observatoře za celou dobu jejího provozu nashromáždili. Credit: ESO Současné pozemní soustavy dalekohledů pro pozorování záření gama typicky sestávají jen z několika individuálních dalekohledů. CTA tak se svojí výrazně větší sběrnou plochou a širším záběrem na obloze bude největším a nejcitlivějším experimentem v oboru, překonávajíc současnou dosahovanou citlivost přibližně desetinásobně při větší přesnosti určení energie a směrů příletu pozorovaných gama fotonů. Zemská atmosféra sice zabraňuje gama záření v dosažení povrchu planety, ale velká zrcadla a citlivé kamery s vysokým časovým rozlišením, kterými jsou experimenty, jako bude CTA, vybaveny, umožňují zachytit krátké záblesky slabého Čerenkovova záření, které vznikají, když jednotlivé gama fotony interagují se zemskou atmosférou. Pomocí měření vlastností tohoto záření pak vědci dokáží sledovat směr příletu fotonu gama až k jeho vesmírnému zdroji. Dne 17. prosince 2018 se k podpisu dohody o vědecké spolupráci mezi jejich institucemi sešli jednatel CTAO Frederico Ferrini a výkonný ředitel CONICYT Christian Nicolai Orellana. Tato spolupráce má za cíl rozvíjet astronomický výzkum v Chile a zhodnotit příležitosti nabízené otevřením nového pozorovacího okna do kosmu s pomocí observatoře CTA. “Výstavba této nové observatoře přinese do Chile výzkum nejextrémnějších jevů ve vesmíru,” vysvětluje výkonný ředitel CONICYT Christian Nicolai. “Projekt bude doplněn výstavbou další soustavy dalekohledů na severní polokouli, což umožní rozvoj vědecké spolupráce mezi oběma stranami planety. Chile se tak stane hostitelskou zemí pro největší koncentraci technologie pro pozorování vesmírných jevů ze zemského povrchu a bude potvrzena její role jako přírodní astronomické laboratoře s velkolepou tmavou noční oblohou a světového lídra v oboru astronomie.” “Uzavření vědecké spolupráce s CONICYT je důležitým prvním krokem v posilování důvěry vlády Chile ve vědeckou spolupráci a v přípravě výstavby dalekohledů CTA v Chile, se zapojením ESO,” komentuje dohodu jednatel CTAO Frederico Ferrini. “Těšíme se na spolupráci s CONYCIT a možnost podílet se na rozvoji brilantní chilské vědecké a inženýrské komunity, která se stane významnou částí budoucnosti jak Chile, tak rozvíjejících se aktivit CTA.” Vědecký záběr observatoře CTA je extrémně široký: od porozumění role relativistických částic kosmického záření ve vesmíru po hledání temné hmoty. CTA prozkoumá tzv. extrémní vesmír, tedy prostředí tak exotická, jako je bezprostřední okolí černých děr, ale i rozsáhlé vesmírné proluky mezi vlákny velkoškálové struktury. Pozorování CTA mají dokonce potenciál odhalit zcela nové fyzikální jevy, protože fotony gama jsou sondami do povahy samotné hmoty a sil za hranicemi tzv. standardního modelu. Více než 1400 vědců a inženýrů ze 31 zemí napříč pěti kontinenty je zapojeno do vědeckého a technologického vývoje CTA. Podílníky současné právnické osoby zaštiťující projekt, CTAO gGmbH, jsou zástupci ministerstev a grantových agentur z Austrálie, Rakouska, České republiky, Francie, Německa, Itálie, Nizozemska, Japonska, Slovinska, Jihoafrické republiky, Španělska, Švýcarska a Velké Británie[1]. V současné době se připravují na založení právního útvaru typu European Research Infrastructure Consortium, který bude mít na starosti samotnou výstavbu observatoře a bude se skládat z členských států CTAO a přidružených zemí. Česká republika se na přípravě projektu CTA podílí již řadu let v několika oborech. Čeští vědci se nejprve významně zapojili do hledání a výběru lokalit pro stavbu observatoře, kdy nasbírali mnoho let dat o pozorovacích podmínkách lokalit na čtyřech různých kontinentech; v tomto oboru nyní pokračují instalací dalších zařízení pro detailní charakterizaci atmosférických podmínek na lokalitách, které byly nakonec vybrány, a budou pokračovat i za běhu CTA poskytováním systémů pro monitorování atmosféry v reálném čase. Česká účast je také silná v projektu jednoho z navržených typů dalekohledů pro CTA známého pod akronymem SST-1M, kde jsou čeští vědci zodpovědní za optickou a mechanickou konstrukci zobrazovacího systému. Dlouhodobá česká zkušenost s optikou pro podobné experimenty je také využívána v hodnocení a výběru technických možností realizace optických prvků napříč subsystémy CTA. V neposlední řadě se čeští vědci také chystají analyzovat již od začátku data z observatoře, a to ať už jde o samotná pozorování v oboru gama, tak i o sekundární detekci nabitých částic z vesmíru, která má v ČR rozsáhlou tradici. [1] Nizozemsko a Jihoafrická republika se účastní jako pozorovatelé. Původní článek