Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
V návaznosti na uspořádání workshopu k implementaci evropské iniciativy pro otevřená vědecká data EOSC (European Open Science Cloud) v ČR, který proběhl pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Národní technické knihovny a velké výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ dne 23. září 2021 v konferenčních prostorách Technologického centra AV ČR, byly v nadcházejících týdnech ustaveny pracovní skupiny, které se budou zabývat již odbornými otázkami souvisejícími s budováním národní datové infrastruktury ČR, její architekturou a poskytováním souvisejících služeb. Definování technických a ostatních parametrů národní datové infrastruktury ČR se bude odehrávat na platformách pracovních skupin k implementaci iniciativy EOSC, zaměřujících se na několik průřezových problematik jejího rozvoje: * Architektura; * Metadatový adresář; * Základní služby; * Vzdělávání. V oblastech jednotlivých vědně-oborových disciplín by poté měly vznikat také vědně-oborové clustery za účelem budování vědně-oborových repositářů národní datové infrastruktury ČR. Východiskem pro práci pracovních skupin je rozčlenění vědních oblastí do následujících disciplinárních clusterů: * Fyzikální vědy; * Materiálové vědy; * Astronomie, astrofyzika a kosmické aktivity; * Energetika; * Environmentální vědy; * Biologické vědy; * Lékařské vědy; * Sociální vědy; * Humanitní vědy. První vlna registrací do odborných pracovních skupin byla ukončena ke dni 15. října 2021. Avšak i přesto zůstávají pracovní skupiny i nadále otevřeny dalším případným zájemcům o spolupráci. Bližší informace o činnosti pracovních skupin lze obdržet na adrese elektronické korespondence eosc-info@e-infra.cz. Informace o činnosti pracovních skupin a další důležité údaje, co do implementace iniciativy EOSC v ČR, budou pravidelně aktualizovány i na webových stránkách velké výzkumná infrastruktury e-INFRA CZ. Koordinační výbor pro implementaci iniciativy EOSC v ČR Již na podzim roku 2020 byla pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ustavena pracovní platforma pro vedení odborných debat k přípravám na implementaci iniciativy EOSC v ČR, sdružující zástupce ústředních orgánů státní správy ČR, reprezentací vysokých škol ČR a Akademie věd ČR a dalších výzkumných institucí ČR aktivních na poli e-infrastrukturních služeb. Tato se od února 2021 pravidelně schází a projednává strategii přístupu k budování národní datové infrastruktury ČR, která již vyústila v přípravu rámcové architektury implementace iniciativy EOSC v ČR. Koncem tohoto roku dojde k transformaci pracovní platformy do Koordinačního výboru pro implementaci iniciativy EOSC v ČR, odborného poradního orgánu ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jenž sdruží zástupce klíčových výzkumných stakeholderů ČR na vysoké úrovni. Koordinační výbor bude přijímat doporučení pro přípravu investičních intervencí Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), v jehož rámci je na rozvoj národní datové infrastruktury ČR indikativně alokováno 2,5 mld. Kč.
Ve dnech 15.–17. listopadu 2021 proběhla ve švédském Malmö konference a výstava TechConnect Europe Innovation Conference & Expo. Cílem konference bylo propojování špičkového aplikovaného výzkumu a technologií v rané fázi vývoje z univerzit, laboratoří a start-upů s průmyslem a koncovými uživateli a zájemci o investice. Nejnovějšími výsledky svého výzkumu na poli materiálů, biomateriálů a nanotechnologií se na akci prezentovalo rovněž konsorcium CERIC-ERIC (Central European Research Infrastructure Consortium). První akce TechConnect za hranicemi USA TechConnect je celosvětový lídr na poli akcí i médií zaměřených na výzkum a inovace. Má za sebou více než 20 let zkušeností s propojováním vznikajících technologií s jedinečnými možnostmi financování a partnerství. TechConnect aktivně podporuje studentské, vládní a globální iniciativy v oblasti vědy a techniky prostřednictvím svých platforem pro pořádání akcí a více než 10 000 publikací s otevřeným přístupem. TechConnect každoročně vyhledává, prověřuje a propojuje tisíce nových technologií pro průmyslové, investiční a vládní klienty. Podstatným důvodem pro výběr Malmö jako dějiště vůbec první akce TechConnect mimo území Spojených států amerických byla jeho poloha ve Skåne, nejjižnějším regionu Švédska. Tato oblast má jednu z nejživějších start-upových scén ve Skandinávii a překypuje odbornými znalostmi v akademické sféře i průmyslu. Nedávno byla zařazena mezi 10 nejinovativnějších regionů EU a je místem, kde lze nalézt špičkové výsledky zejména v oblasti pokročilých materiálů a věd o živé přírodě. CERIC-ERIC na konferenci CERIC-ERIC jako podpůrný partner konference CERIC-ERIC je multidisciplinární výzkumná infrastruktura otevřená pro základní i aplikované uživatele v oblasti materiálů, biomateriálů a nanotechnologií. Prostřednictvím jediného vstupního bodu do excelentních výzkumných zařízení ve střední a východní Evropě umožňuje strukturní výzkum, analýzu a syntézu materiálů pomocí technik založených na fotonech, elektronech, neutronech a iontech. Přináší možnosti inovativních řešení společenských výzev v oblastech energetiky, zdraví, potravin, kulturního dědictví a dalších. ČR je do CERIC-ERIC zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury SPL-MSB, která je spojením Laboratoře fyziky povrchů (SPL) v Praze a Optické dráhy pro výzkum materiálů (MSB) v italském Terstu. SPL-MSB dosahuje excelence ve výzkumu povrchů a dějů na nich a skrze CERIC-ERIC mají k jejím výzkumným zařízením přístup vědečtí pracovníci z celého světa. Bohatý program veletrhu TechConnect Europe zahrnoval okruhy „Biotech & Healthtech“, „Energy & Sustainability“ a rovněž „Advanced Materials“. Součástí akce byl také summit o velkých vědeckých zařízeních a různá satelitní setkání, která se v neposlední řadě uskutečnila i v rámci okruhu „Commercialization & Partnering“.
Egyptská arabská republika se stala 19. členskou zemí Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV). Dne 22. listopadu 2021 o tom jednohlasně rozhodli zástupci stávajících členských zemí na zasedání Výboru zplnomocněných představitelů vlád členských zemí SÚJV konaném v Bulharsku. SÚJV je mezinárodní mezivládní vědecká organizace, která se zabývá výzkumem zejména v oboru jaderné a částicové fyziky a jejich aplikací do dalších oborů od materiálového výzkumu po radiobiologii. Nachází se na území Ruské federace v městě Dubna v Moskevské oblasti. Československo bylo v roce v roce 1956 jednou z jeho 11 zakládajících zemí. Po přijetí Egypta má nyní SÚJV již 19 členů, z nichž 5 – ČR, Slovensko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko – jsou členy EU. SÚJV jako celosvětově známé vědecké centrum s vysokým mezinárodním ratingem úspěšně integruje základní teoretický a experimentální výzkum, rozvoj a využití nejnovějších technologií a univerzitní vzdělávání. Zasedání Výboru zplnomocněných představitelů vlád členských zemí SÚJV, 22. listopadu 2021, Bansko (Bulharsko) Vstup Egypta otevře SÚJV arabskému světu Přijetí Egypta mezi plnoprávné členské země SÚJV bude podle zplnomocněných představitelů členských zemí velkým přínosem pro další rozvoj SÚJV. Umožní rozšířit jeho mezinárodní vědecký program a spustit nové zajímavé a ambiciózní projekty. „Dnes jsme se stali svědky významné události: poprvé od poloviny 90. let minulého století se k SÚJV připojila nová členská země – Egyptská arabská republika. V podstatě tak byla pouze formalizována mnohaletá úzká, aktivní a energická spolupráce našeho ústavu s Egyptem. Tato země s obrovským technologickým a intelektuálním potenciálem rozvíjí nejen aplikovaný výzkum, ale také základní vědu, jíž si velmi cení a kterou podporuje. Jedná se bezesporu o událost významnou jak pro Egypt, tak pro všechny účastnické země SÚJV, které si od něj v budoucnu slibují další impulzy pro rozvoj svých národních věd,“ okomentoval ředitel SÚJV Grigorij Trubnikov rozšíření počtu jeho členů. Předseda egyptské Akademie vědeckých výzkumů a technologií M. Sakr (vlevo) a ředitel SÚJV G. Trubnikov (vpravo) po přijetí Egypta členskou zemí SÚJV Předseda egyptské Akademie vědeckých výzkumů a technologií Mahmúd Sakr podtrhl, že do spolupráce s SÚJV a koordinace vědeckých programů s jeho účastnickými zeměmi vkládá velké naděje. „Vnímáme SÚJV nejen jako jednu z čelních mezinárodních vědeckých organizací, ale také jako mezinárodní platformu, která akumuluje potenciál nyní již 19 účastnických zemí a 5 asociovaných členů. Doufáme, že naše členství bude obohacením také pro SÚJV. Egypt se může stát zprostředkovatelem vztahů se zeměmi severoafrického a blízkovýchodního regionu a arabského světa a pomoci tak SÚJV budovat nové partnerské vztahy,“ prohlásil Mahmúd Sakr. Představitelé Egyptské arabské republiky se zástupci vedení SÚJV a předsedou Výboru zplnomocněných představitelů F. Buzatu (uprostřed)
15.listopadu 20121 uspořádalo ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) virtuální workshop, který podpořil výměnu zkušenosti v souvislosti s efektivním využíváním finanční podpory z programu Horizon Europe pro přípravnou fázi projektů. Mezi více jak 100 účastníky byly zástupci Evropské komise, ESFRI delegátů a pracovních skupin a v největší míře také zástupci výzkumných infrastruktur (VI), kterým byl workshop primárně určen. Workshop poskytl prostor pro diskuzi, a to hned na několika úrovních, v neposlední řadě také pro networking VI. Na základě příkladů dobré praxe tak zástupci projektů v různých fází implementace či přípravné fáze získali cenné zkušenosti, které jim budou nápomocné v budoucnu. Na workshopu vystoupil současný předseda ESFRI Jana Hrušáka (CZ) a také zástupce Evropské komise Dominika Sobczaka (DG Research & Innovation). Celý program byl rozdělen do třech panelů (státní správa a financování; socioekonomický dopad, služby poskytované Vi a přístup k datům; právní otázky), které moderovali zástupci ESFRI Výkonného výboru – Inmaculada Figueroa (ES), Peter Wenzel-Constabel (DE) a Gelsomina Pappalardo (IT). Zástupce předsedy ESFRI Yannis Ioannidis a celý workshop zakončila zvolená předsedkyně ESFRI Jana Kolar (SI). Předseda ESFRI Jan Hrušák zdůraznil důležitost přístupu životního cyklu ESFRI VI: „Jsme svědky rychlého rozvoje a významných kvalitativních změn v krajině VI, které se odrážejí ve struktuře ESFRI Cestovní mapy. Byl zaznamenán významnější nárůst VI, které jsou geograficky rozptýlené oproti těm lokalizovaných v jednom místě. Tento trend také přispívá k multidimenzionálnímu propojenému ekosystému, který je propojen horizontálně, vertikálně i mezisektorově. VI tak mají dopad na různé oblasti politiky a její struktury. Pandemie Covid-19 jasně ukázala, jak důležité jsou VI pro zvyšování odolnosti populace a zvládání společenských výzev.“ Jan Hrušák zakončil svou prezentaci konstatováním, že „přístup životního cyklu ESFRI výzkumných infrastruktur spolu s dlouhodobou udržitelností jsou dva důležité koncepty politiky zavedené ESFRI, které formovaly politické strategie shromážděné v ESFRI White Paper – Making Science Happen – A new ambition for research infrastructures in the new European research area.(ERA). Tento dokument bude formovat budoucí politiku VI v nadcházejících letech“. První Panel upozornil na definici řídících struktur a zavedení funkčního řídícího systému. Vyjasnil také potřebu a důležitost odpovídajících obchodních plánů, potřebu závazků zúčastněných stran a komplementaritu mezi vnitrostátními nástroji a nástroji EU a/nebo inovativními řešeními financování. Druhý panel zaměřený na socioekonomické dopady se zabýval důležitostí definování měřitelných a důvěryhodných klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), rozvojem plánů pro poskytování služeb VI a přístupu k datům a plánů správy dat. Řečníci třetího panelu věnovanému právním otázkám představili identifikaci nejvhodnějších právních struktur pro výzkumné infrastruktury (jako je ERIC, vnitrostátní veřejné/soukromé právnické osoby atd.), včetně umístění sídla VI a jeho (národních) uzlů, právní otázky, jako jsou práva duševního vlastnictví (IPR), personální otázky (HR), zadávání zakázek, důsledky právních závazků a rámcových smluv s více partnery a související právní služby, odborné znalosti atd. V závěru workshopu Jana Kolar, nová předsedkyně ESFRI pro období 2022-24, zdůraznila, že VI jsou nedílnou součástí ERA (Evropský výzkumný prostor) spojující nejen další VI, ale i další aktéry, jako jsou univerzity, technologické infrastruktury, partnerství atd. Zdůraznila také, že pro založení úspěšné VI je nutná změna přístupu – nestarat se jen o vědecké úspěchy, ale také o celospolečenský dopad.
Španělsko se oficiálně stalo pozorovatelskou zemí BBMRI-ERIC (Biobanks and Biomolecular Resources Research Infrastructure Consortium), konsorcia evropské výzkumné infrastruktury zaměřující se na bio-bankovnictví a bio-molekulární výzkum se statutárním sídlem v rakouském Štýrském Hradci. ČR se jako jeden ze zakládajících členů účastní konsorcia prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury BBMRI-CZ. Evropská výzkumná infrastruktura BBMRI zpracovává a dlouhodobě uchovává humánní biologický materiál a asociovaná klinická data a zpřístupňuje je výzkumným uživatelům. Konsorcium BBMRI-ERIC sdružuje na 700 bio-bank provozovaných v jeho členských státech. Katalog BBMRI-ERIC Directory je přitom největším katalogem biologických vzorků na světě, který umožňuje svým uživatelům vyhledávat miliony vzorků online a naplňuje takto i hlavní poslání BBMRI, kterým je usnadnit přístup k biologickým vzorkům, datům a bio-molekulárním zdrojům pro vědecké účely. Španělský národní uzel BBMRI-ERIC Španělsko bude v rámci konsorcia BBMRI-ERIC zastoupeno Zdravotním institutem Carlose III, veřejnou agenturu pro výzkum při španělském Ministerstvu pro vědu a inovace, a stane se tak 23. státem, který bude do konsorcia BBMRI-ERIC zapojen. Národní platforma bio-bankovnictví a bio-modelování téhož ústavu se současně stane španělským národním uzlem konsorcia BBMRI-ERIC. Její stěžejní účel spočívá v poskytování vědecké, technické a technologické podpory projektům výzkumu, vývoje a inovací, co do oblasti zdravotnických věd a technologií a v podporování inovací ve zdravotnických technologiích poskytováním vysoce kvalitních humánních biologických vzorků a souvisejících dat. Tato síť je tvořena celkem 39 institucemi z celého Španělska, které sdružují nemocniční bio-banky a jejich regionální sítě, síťové bio-banky a bio-banky zdravotnických výzkumných ústavů, výzkumných center a vysokých škol. „S velkým potěšením vítám Španělsko v konsorciu BBMRI-ERIC. Španělské bio-banky se tímto krokem propojují se světem jako nikdy předtím. Výzkumní pracovníci a bio-banky španělského národního uzlu budou mít taktéž přístup k dalším znalostem v oblasti řízení kvality a etických, právních a společenských otázek bio-bankovnictví, IT nástrojům a poradenství poskytovanému na míru konsorciem BBMRI-ERIC, které podpoří jejich budoucí rozvoj“, uvedl generální ředitel BBMRI-ERIC Jens Habermann.
V množství vědeckých publikací je upozorňováno na skutečnost, že významným omezením současných vědeckých postupů je reprodukovatelnost akademického výzkumu. Evropské výzkumné infrastruktury, především poté konsorcia evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), která slouží k usnadnění výzkumného procesu, hrají významnou roli při poskytování řešení výzkumné komunitě, zvyšování míry reprodukovatelnosti a vysoké kvality vědy. Workshop: kvalita a reprodukovatelnost výzkumu V únoru 2021 uspořádalo konsorcium EATRIS-ERIC dvoudenní mezioborový workshop na téma „Kvalita a reprodukovatelnost výzkumu“. Workshop poskytl širokému spektru zúčastněných stran jak z akademické sféry, tak i průmyslu a tvorby politik příležitost sdílet osvědčené postupy a prozkoumat výzvy ve fázi návrhu a realizace výzkumu. Na základě příspěvků řečníků a návrhů zmiňovaných během panelových diskusí workshopu sepsala Anne-Charlotte Fauvel (vedoucí oddělení pro záležitosti EU v rámci organizace EATRIS-ERIC) zprávu, která shrnuje hlavní výstupy. Zpráva o řízení kvality a reprodukovatelnosti v akademickém výzkumu Zpráva, publikovaná v říjnu 2021, obsahuje sedm způsobů, jak zvýšit kvalitu a reprodukovatelnost výzkumu, zahrnující všechny fáze výzkumu, od podávání zpráv přes komunikaci až po řízení kvality a financování. Ze zprávy zjevně vyplývá, že poskytovatelé finanční podpory musí hrát důležitou roli při doprovodných kulturních změnách a motivovat výzkumné pracovníky ke zlepšení jejich běžných postupů. Zdá se, že změny, které provedli poskytovatelé finančních prostředků na výzkum, jakými jsou Wellcome Trust a Evropská komise, ukazují cestu ostatním poskytovatelům finanční podpory na výzkum v Evropě i ve světě. Financující subjekty mohou například ve svých kritériích způsobilosti vyžadovat dodržování správné praxe a učinit z otevřeného přístupu k výzkumu novou normu, čímž přimějí výzkumné instituce, aby přehodnotily svou institucionální strategii kultury výzkumu nebo kritéria pro kariérní růst. Poskytovatelé finanční podpory by dále mohli zvážit financování výzkumu, který pomáhá dále identifikovat a měřit faktory spojené s reprodukovatelností a účinností zásahů ke zlepšení reprodukovatelnosti, a financovat validační studie. Autorka ve zprávě rovněž navrhuje, aby výzkumné infrastruktury hrály rozhodující roli v budoucnosti výzkumu a aby je poskytovatelé finanční podpory odpovídajícím způsobem podporovali. Konsorcia ERIC, jako evropští a mezinárodní poskytovatelé přístupu k nejmodernějším zařízením, technologiím, datům, softwaru či školení pro výzkumné pracovníky, sdružují mnoho stávajících výzkumných zdrojů a pomáhají urychlit výzkum a inovace. Celkově ze zprávy prokazatelně vyplývá, že skutečné změny v této oblasti lze dosáhnout pouze prostřednictvím spolupráce za významného přispění všech stran akademického prostředí. Pokud výzkumní pracovníci dokáží aktivně podniknout kroky ke zvýšení reprodukovatelnosti svého výzkumu, pokud výzkumné instituce a poskytovatelé finanční podpory sehrají svou rozhodující roli a pokud se nalezne způsob, jak zlepšit komunikaci o vědě, poté to zajistí, že „revoluce v důvěryhodnosti“ bude mít nejlepší šanci dosáhnout účinného, významného a pozitivního pokroku. Plné znění zprávy je k dispozici ke stažení.
Ve dnech 11. – 12. 11. 2021 proběhne v Národní technické knihovně v Praze konference KRECon 2021 na téma „Otevřená věda – výzvy a příležitosti“. Letošní konference KRECon si klade za cíl shromáždit mezinárodní a národní odborníky, výzkumníky a vysoké aktéry v oblasti VaVaI a poskytnout jim platformu k diskusi o různých aspektech výzev a příležitostí otevřené vědy v Česku i v Evropě. Program a registrace: https://indico.techlib.cz/event/4/
V návaznosti na červnové ustavující zasedání ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure European Research Infrastructure Consortium) General Assembly (GA) se ve dnech 13. až 14. října 2021 uskutečnilo druhé zasedání tohoto nejvyššího správního orgánu konsorcia ELI ERIC. Dějištěm jednání se staly konferenční prostory výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v Dolních Břežanech, přičemž v průběhu zasedání byly schváleny některé z klíčových politik konsorcia ELI ERIC a zvoleni předseda a místopředsedové dvou stěžejních odborných poradních orgánů ELI ERIC GA – Mezinárodního vědeckého a technického výboru (ISTAC) a Administrativního a finančního výboru (AFC). Druhé zasedání ELI ERIC General Assembly Odborné poradní orgány konsorcia ELI ERIC V průběhu druhého zasedání ELI ERIC GA byl učiněn zásadní pokrok při projednávání, resp. schvalování interních politik konsorcia ELI ERIC. Současně byli zvoleni předseda a místopředsedové dvou odborných poradních orgánů ELI ERIC GA. Prof. John Collier z britské Central Laser Facility byl jmenován předsedou ELI ERIC ISTAC a Dr. Marta Fajardo z portugalského Instituto Superior Técnico jeho místopředsedkyní. Dr. Jan Buriánek z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR byl zvolen místopředsedou ELI ERIC AFC. Odborné poradní orgány poskytují ELI ERIC GA nezávislé expertní poradenství k hlavním otázkám vědecké, technické a finanční povahy, které se dotýkají provozu pilířů výzkumné infrastruktury ELI v ČR a v Maďarsku. Nad rámec toho připomínkují rovněž dlouhodobé strategie a politiky konsorcia ELI ERIC. „Ustavení odborných poradních orgánů představuje stěžejní krok k rozvoji činností organizace ELI ERIC,“ uvedla Caterina Petrillo, předsedkyně ELI ERIC GA. „Je velmi naplňující sledovat, jak špičkoví výzkumníci a manažeři zabezpečují každodenní činnosti konsorcia ELI ERIC. Velice mne těší, že mohu spolupracovat s čelními představiteli laserové vědy a komunity výzkumných infrastruktur,“ dodala Caterina Petrillo. Delegáti do ELI ERIC General Assembly Statutární politiky konsorcia ELI ERIC Jako další krok ke společnému provozu pilířů výzkumné infrastruktury ELI byly ELI ERIC GA schváleny některé z klíčových statutárních politik konsorcia ELI ERIC. Členská politika ELI ERIC stanovuje principy diseminačních aktivit cílených na získávání nových členů, pozorovatelů a strategických partnerů, kteří jsou stěžejní pro maximalizaci vědeckého potenciálu konsorcia ELI ERIC a jeho mezinárodního významu a dlouhodobé udržitelnosti. V souladu s regulatorních rámcem EU byla dále přijata i politika konsorcia ELI ERIC pro nakládání s osobními daty. Projednána byla v neposlední řadě i politika konsorcia ELI ERIC pro nakládání s vědeckými daty, resp. politika otevřeného přístupu k výzkumné infrastruktuře ELI. Tyto budou postoupeny i odborným poradním orgánům ELI ERIC GA, a to ELI ERIC ISTAC a ELI ERIC AFC. „Projednané politiky ELI ERIC představují zcela zásadní pojítka mezi managementem obou dvou pilířů výzkumné infrastruktury ELI,“ uvedl Allen Weeks, generální ředitel konsorcia ELI ERIC. „S očekáváním vyhlížíme další pokrok v integraci managementu českého a maďarského pilíře výzkumné infrastruktury ELI a věříme, že se při společných jednáních budeme vídat už v blízké budoucnosti,“ dodal Allen Weeks. Dohody o provozu pilířů výzkumné infrastruktury ELI, které byly rovněž předmětem druhého zasedání ELI ERIC GA, a které budou sjednány mezi institucemi hostujícími výzkumná zařízení ELI a konsorciem ELI ERIC, představují klíč k tomu, aby byly pilíře výzkumné infrastruktury ELI provozovány v souladu s politikami konsorcia ELI ERIC a konsorcium ELI ERIC převzalo odpovědnost za jejich aktivity. Druhé zasedání ELI ERIC GA proběhlo jako hybridní jednání za účasti zástupců všech ze členských států a pozorovatelů konsorcia ELI ERIC. Další jednání ELI ERIC GA se uskuteční v prosinci 2021 jako virtuální. ELI Beamlines v Dolních Břežanech