Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Žádost o ustavení konsorcia ACTRIS ERIC předložena Evropské komisi
Dne 30. září 2021 byla Finskem z pozice designovaného hostitelského státu statutárního sídla konsorcia ACTRIS ERIC předložena a Evropské komisi adresovaná tzv. step 2 aplikace o ustanovení ACTRIS ERIC. Mise konsorcia ACTRIS ERIC bude spočívat v řízení evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure). Evropská komise nyní žádost a návrh stanov ACTRIS ERIC přezkoumá a v časovém horizontu do 6 kalendářních měsíců by měla právnickou osobu ACTRIS ERIC ustavit. Konsorcium ACTRIS ERIC umožní svým členům řídit dílčí národní pilíře evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS na společné bázi a prezentovat je jejich uživatelské komunitě jako integrovanou mezinárodní organizaci. ČR se k žádosti o ustavení konsorcia ACTRIS ERIC připojila jako jeden z celkem 13 zakladatelských členských států společně s Belgií, Bulharskem, Dánskem, Finskem, Francií, Kyprem, Itálií, Německem, Norskem, Rakouskem, Rumunskem a Švýcarskem. ACTRIS-CZ: 250 m vysoký atmosférický stožár v Košeticích Evropská síť environmentálních monitorovacích stanic Podstatou evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS je koordinovaná síť stanic pro environmentální monitoring, nabízející otevřený přístup pro vědecké pracovníky z celého světa. ČR v této síti zastupuje velká výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ a zařízení NAOK (Národní atmosférická observatoř Košetice). Stěžejní oblasti činností evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS zahrnují pozorování atmosférických aerosolů, oblaků, reaktivních plynů a zkoumání jejich interakcí. Jedinečnost ACTRIS spočívá zejména v harmonizovaném monitoringu, jehož výsledky umožňují špičkový výzkum, pokrývající jak tematiku změny klimatu, tak i kvality ovzduší nebo dálkového přenosu škodlivin. ACTRIS poskytuje přesné údaje, služby a postupy týkající se 4D variability oblaků, krátkodobých atmosférických složek nebo fyzikálních, optických a chemických vlastností aerosolů. ACTRIS generovaná data a technologické postupy ACTRIS pro nakládání s nimi pak zlepšují schopnosti analýzy, pochopení a předpovídání vývoje atmosférického prostředí v Evropě. Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS je využívaná širokou komunitou uživatelů zabývajících se pozorováním, experimenty, modely, satelitními daty, analýzami anebo předpovědními systémy. ACTRIS nabízí přístup k pokročilým technologickým platformám pro výzkum atmosférických procesů v oblastech změny klimatu a kvality ovzduší. Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS byla zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v roce 2016 a její český národní uzel ACTRIS-CZ je zařazen na Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR. ACTRIS-CZ: 250 m vysoký atmosférický stožár v Košeticích ACTRIS-CZ: příspěvek ČR k evropské výzkumné infrastruktuře ACTRIS ČR se řadí mezi první pětici států, ve kterých projekt evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS získal podporu na národní úrovni. Český národní uzel evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS představuje velká výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ. Jejím koordinátorem je Český hydrometeorologický ústav; kooperujícími partnery Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i, Masarykova univerzita prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury RECETOX a Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. ACTRIS-CZ je unikátní platformou pro monitoring a výzkum kvality ovzduší na pozaďové úrovni, zahrnující zdravotní, klimatické i environmentální dopady změn ve složení atmosféry. Zaměřuje se na vznik atmosférických aerosolů společně s jejich potencionálními vlivy na klima a kvalitu ovzduší. Data Národní atmosférické observatoře Košetice představují jedinečný a komplexní soubor, jenž slouží pro mezinárodní vědeckou komunitu jakožto reprezentativní středoevropský vzorek datových souborů pro atmosférický výzkum. ACTRIS-CZ nabízí svým uživatelům přístup k přístrojovému vybavení NAOK a na vyžádání poskytuje také výsledky svých měření a další produkty. ACTRIS-CZ disponuje technickým personálem specializovaným na monitoring kvality ovzduší a výzkumnými pracovníky s expertízou v oblastech validace, hodnocení a multidisciplinární interpretce získaných dat. ACTRIS-CZ: Národní atmosférická observatoř Košetice
-
Oslavy desetiletého výročí projektů laserových center ELI Beamlines a HiLASE
Dne 13. října 2021 se v Dolních Břežanech uskutečnily oslavy desetiletého výročí projektů laserových vědeckých laboratoří ELI Beamlines a HiLASE. Výročního setkání konaného v prostorách atria výzkumné infrastruktury ELI Beamlines se zúčastnili přední čeští a mezinárodní stakeholdeři, přičemž svou zdravicí přispěl i držitel Nobelovy ceny Gerard Mourou. Do panelové diskuze, během které účastníci debatovali milníky budoucího rozvoje obou dvou výzkumných center, se zapojili mj. Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy; Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR; Allen Weeks, generální ředitel ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure European Research Infrastructure Consortium); Caterina Petrillo, předsedkyně valného shromáždění ELI ERIC; nebo John Collier, předseda mezinárodního vědeckého a technického poradního výboru ELI ERIC. Slavnostní akce proběhla při příležitosti 2. zasedání valného shromáždění ELI ERIC, jež je nejvyšším správním orgánem mezinárodního konsorcia ELI ERIC. Oslavy desetiletého výročí projektů ELI Beamlines a HiLASE Na cestě k vědeckým a technologickým úspěchům „Realizace projektů laserových výzkumných center ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy představuje nejen významný milník na cestě vědeckého a technologického pokroku v ČR a v Evropě, ale také pozoruhodný úspěch politiky soudržnosti EU, z jejíchž fondů byla výstavba obou dvou vědeckých laboratoří financována a jejímž cílem je snižovat rozdíly ve výzkumné a inovační výkonnosti mezi členy EU. V uplynulé dekádě se naše pozornost soustředila zejména na zdárné dokončení konstrukční fáze ELI Beamlines a HiLASE. V nadcházejícím desetiletí musí obě dvě laserová střediska beze zbytku naplnit již i své vědecké a technologické cíle. Tyto představuje provádění nejnáročnějších vědeckých experimentů při interakci světla s hmotou, uplatnění nově nabytých poznatků při vývoji nejpokročilejších laserových technologií a využití nových technologických postupů v průmyslových aplikacích,“ uvedl během diskuze náměstek Pavel Doleček. Výzkumná infrastruktura ELI Beamlines ELI Beamlines a HiLASE příklady dobré praxe politiky soudržnosti EU Laserová centra ELI Beamlines a HiLASE byla v Dolních Břežanech vybudována Fyzikálním ústavem AV ČR, v.v.i. za využití prostředků dotační podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která byla poskytnuta z Evropských strukturálních a investičních fondů. Zatímco projekt laserového centra HiLASE byl plně realizován již z prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI, 2007–2013), výstavba výzkumné infrastruktury ELI Beamlines byla dokončena až v průběhu nadcházejícího období za využití zdrojů Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV, 2014–2020). Roku 2021 bylo poté ustaveno rovněž konsorcium evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC, jehož misí je řídit činnosti pilířů výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v ČR a ELI Attosecond Light Pulse Source v Maďarsku a poskytovat celosvětové uživatelské komunitě otevřený přístup ke zdrojům výzkumných infrastruktur ELI. Výzkumně-vývojové centrum HiLASE
-
Evropské výzkumné infrastruktury zakládají biomedicínskou alianci EU-AMRI
Evropské medicínské výzkumné infrastruktury BBMRI-ERIC (Bio-banking and Bio-molecular Resources Research Infrastructure), EATRIS-ERIC (European Infrastructure for Translational Medicine) a ECRIN-ERIC (European Clinical Research Infrastructure Network), zastoupené i jejich českými národními uzly BBMRI-CZ, EATRIS-CZ a CZECRIN, spojily své síly a vytvořily Evropskou alianci lékařských výzkumných infrastruktur (EU-AMRI). Cílem EU-AMRI je usnadnit akademické obci a průmyslu účinné a efektivní využívání výzkumných servisů, odborných znalostí a nástrojů pro bezproblémový transfer vědeckých poznatků do nových léčebných postupů a řešení pro pacienty. Členové aliance EU-AMRI One stop shop aliance EU-AMRI BBMRI-ERIC, EATRIS-ERIC a ECRIN-ERIC sdílejí závazek zvýšit přínos výzkumu pro pacienty, podporovat adekvátní výzkumné postupy a rovněž zajistit lepší přístup k dostupným zdrojům svých výzkumných infrastruktur. Konečným cílem aliance EU-AMRI je usnadnit širší výzkumné komunitě dosažení jejích cílů poskytováním vědeckých služeb s nejvyššími standardy kvality a reprodukovatelnosti. Prostřednictvím nových internetových stránek www.eu-amri.org umožňuje EU-AMRI průmyslovým a akademickým subjektům pohodlný výběr z řady služeb podle jejich potřeb. Tyto servisy pokrývají celý biomedicínský cyklus, od preklinických modelů přes přístup ke vzorkům, výzkum biomarkerů až po mezinárodní klinické zkoušky a vývoj léčebných produktů. Evropské výzkumné infrastruktury navíc nabízejí rozsáhlá školení a podporu v oblastech etických, právních a sociálních otázek, řízení kvality, regulačních záležitostí či spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Aliance EU-AMRI poskytuje biomedicínským výzkumníkům řadu služeb, z nichž mnohé jsou pro uživatele bezplatné Zahájení činností aliance EU-AMRI Dne 14. prosince 2021 od 10:00 do 12:00 SEČ bude v Bruselu oficiálně zahájena činnost aliance EU-AMRI. Součástí programu bude prezentace agentury EU-AMRI a následovat bude i diskuse u kulatého stolu se stěžejními stakeholdery. Jedním z hostů bude rovněž Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Bližší informace a přihlášku k účasti na zahajovací akci naleznete na webové adrese www.eu-amri.org. Předběžná registrace je otevřena zde.
-
77. plenární zasedání ESFRI Fóra bylo obohaceno druhým zasedáním „Open Session“
V pořadí již 77. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) se konalo ve dnech 21. a 22. září 2021. Na druhém zasedání „Open Session“ organizovaném v rámci ESFRI Fóra se sešli ESFRI delegáti a zástupci výzkumných infrastruktur ESFRI, aby diskutovali o odpovědi na téma „Green Deal“. ESFRI Roadmap 2021 Update V souladu s probíhajícím procesem věnovalo ESFRI Fórum zvláštní pozornost aktualizaci ESFRI Roadmap 2021 (Update); Fóru byla předložena její první část, „Strategy Report“. Druhá část, „Landscape Analysis“, připravená jako pokročilá analýza vědeckých potřeb a stávajících mezer v oblasti výzkumných infrastruktur, stejně jako směřování strategických investic do budoucna, byla ESFRI Fórem odsouhlasena. ESFRI delegáti se také shodli na postupu schvalování nových „Landmarků“ (projektů, které úspěšně dosáhly implementační fáze). ESFRI Roadmap 2021 Update poskytuje strategickou vizi vynikajících evropských výzkumných infrastruktur v různých vědeckých oborech. Nová ESFRI Roadmap 2021 má být představena na příštím zasedání Rady pro konkurenceschopnost v listopadu; konečná grafická verze bude oficiálně představena v prosinci 2021 během slovinského předsednictví na akci „ESFRI Roadmap 2021 Launch“. Stakeholders Fórum ESFRI delegáti byli informováni o postupu v přípravě „ESFRI Stakeholders Fóra“ – 1. setkání „ESFRI Stakeholders Fórum“ se uskuteční 8. prosince 2021 v Lublani ve Slovinsku jako hybridní akce. „ESFRI Stakeholders Fórum“ je nově vytvořená platforma ESFRI s ambicí podnítit otevřený dialog mezi různými „stakeholdery“ evropských výzkumných infrastruktur s cílem posílit postavení výzkumných infrastruktur jako základního pilíře Evropského výzkumného prostoru. Tento koncept byl představen v ESFRI White Paper přijaté v roce 2020. 2. zasedání ESFRI „Open Session“ 77. zasedání ESFRI Fóra doprovodilo 2. zasedání „ESFRI Open Session“, které je jednou z nových iniciativ ESFRI vycházejících z výstupů „Bílé knihy ESFRI“, a jehož cílem je posílení komunikační strategie ESFRI. Zasedání „Open Session“ má sloužit jak ESFRI delegátům, tak i zástupcům ESFRI výzkumných infrastruktur, a usnadnit obousměrnou výměnu informací. Toto zasedání „Open Session“ bylo věnováno evropskému „Green Dealu“ se zaměřením zejména na vědecké oblasti životního prostředí a energetiky. Další zasedání „Open Session“ je naplánováno na jaro 2022 a bude zaměřeno na téma výzkumných infrastruktur a velkých dat. Zpráva o činnosti ESFRI Během tohoto ESFRI Fóra byla schválena „Zpráva o činnosti ESFRI za období 2019-20“. Hlavním záměrem této zprávy je poskytnout veřejnosti informace o aktivitách ESFRI za poslední dva roky; není to jen záznam uplynulých aktivit a setkání, ale zpráva také popisuje kroky, které ESFRI podniklo během minulého roku, kdy vypuknutí pandemie Covid-19 ovlivnilo jeho práci na různých úrovních. Tato zpráva bude zveřejněna jako jeden z výstupů projektu StR-ESFRI2. 78. plenární zasedání ESFRI Fóra se uskuteční během slovinského předsednictví v Radě EU v Lublani, 9. prosince 2021, v návaznosti na ESFRI Days (1. setkání ESFRI „Stakeholders Fóra“ a akce „ESFRI Roadmap 2021 Launch“).
-
Výzkumní stakeholdeři se setkali k diskuzi nad rozvojem datové infrastruktury v ČR
Ve čtvrtek dne 23. září 2021 se pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Národní technické knihovny, velké výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ a Technologického centra AV ČR uskutečnil workshop k implementaci evropské iniciativy pro otevřená vědecká data EOSC (European Open Science Cloud) v ČR. Účelem semináře bylo seznámit zainteresované účastníky s hlavními principy rozvoje národní datové infrastruktury ČR, které byly v průběhu 1. pol. roku 2021 projednávány napříč reprezentacemi vysokých škol a Akademie věd ČR, a i s dalšími výzkumnými stakeholdery. V průběhu workshopu byl diskutován také koncept odborných pracovních skupin, jež se budou podílet na definici technických a dalších parametrů národní datové infrastruktury v ČR a její rámcový koncept budou dále rozpracovávat. Semináře uspořádaného v konferenčních prostorách Technologického centra AV ČR se zúčastnilo na 100 účastníků z řad výzkumných organizací a orgánů státní správy ČR. Evropská iniciativa pro otevřená vědecká data Iniciativa EOSC představuje součást strategie jednotného evropského digitálního trhu (Digital Single Market) a evropské politiky otevřené vědy (Open Science). Účel EOSC spočívá ve vybudování jednotné evropské datové infrastruktury pro vědecká data přístupné jak akademické sféře, tak i průmyslu anebo poskytovatelům veřejných služeb. Cílem EOSC je zpřístupňovat vědecká data v souladu s politikou FAIR principů, aby byla vědecká data dohledatelná (F – Findable), dostupná (A – Accessible), interoperabilní (I – Interoperable) a znovupoužitelná (R – Reusable). Díky EOSC by proto mělo být možné vědecká data v dosud bezprecedentní intenzitě sdílet a znovu používat, a to např. v rámci multioborového výzkumu či na mezinárodní úrovni. Za účelem implementace iniciativy EOSC na celoevropské úrovni byla v roce 2020 ustavena asociace EOSC, mezinárodní nezisková organizace založená podle belgického práva se sídlem v Bruselu, sdružující nejvýznamnější výzkumné stakeholdery z oblasti managementu vědeckých dat napříč celou Evropou. Implementace iniciativy EOSC v ČR Návazně na zintenzivnění prací směřujících k implementaci iniciativy EOSC na evropské úrovni byly ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zintenzivněny i přípravy k implementaci iniciativy EOSC v ČR. Počátkem roku 2021 byla v úzké spolupráci s velkou výzkumnou infrastrukturou e-INFRA CZ a Národní technickou knihovnou ustavena pracovní skupina sdružující zástupce výzkumných institucí ČR působících v oblasti e-infrastruktur a reprezentací vysokých škol a Akademie věd ČR, přičemž aktivit pracovní skupiny se účastnili i další zainteresovaní zástupci výzkumných organizací ČR, jež o to projevili zájem. V duchu principů co-design, co-creation a co-ownership byla poté na platformě pracovní skupiny definována východiska rozvoje národní datové infrastruktury v ČR. Ta by měla zahrnovat podpůrnou jednotku v podobě sekretariátu EOSC-CZ, národní repositářovou platformu a v neposlední řadě vědně-oborové repositáře adresující potřeby data managementu klíčových vědně-oborových clusterů. Během uspořádaného workshopu byl diskutován zejména koncept odborných pracovních skupin, jež by měly od podzimu 2021 adresovat vybrané technické aspekty rozvoje datové infrastruktury ČR tak, aby její jednotlivé součásti vykazovaly potřebné znaky vzájemné kompatibility a interoperability. Rozvoj datové infrastruktury v ČR podpoří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Hlavním nástrojem podpory rozvoje národní datové infrastruktury ČR v nadcházejícím období bude Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) v rámci jehož konsolidované verze nyní projednávané s Evropskou komisí je za účelem podpory implementace iniciativy EOSC v ČR indikativně alokováno cca 100 mil. EUR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přitom plánuje nejen podporu investic, jež budou zacíleny do fyzického budování datových repositářů, ale i do rozvoje lidských kapacit nezbytných pro rozvoj datového managementu. S ohledem na nyní předpokládaný časový harmonogram schválení Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) ze strany Evropské komise lze očekávat vyhlášení prvních výzev na podporu implementace iniciativy EOSC v ČR již v průběhu roku 2022. Zapojte se Zainteresovaní stakeholdeři se mohou zapojit do etablujících se pracovních skupin pro implementaci iniciativy EOSC v ČR. Registrační formuláře jsou k dispozici na internetových stránkách velké výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ a registrace ke členství v pracovních skupinách probíhá do dne 15. října 2021.
-
Workshop k implementaci iniciativy EOSC v ČR se uskuteční dne 23. září 2021
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve vzájemné spolupráci s Národní technickou knihovnou, velkou výzkumnou infrastrukturou e-INFRA CZ a Technologickým centrem AV ČR uspořádají ve čtvrtek dne 23. září 2021 workshop k implementaci iniciativy EOSC (European Open Science Cloud) v ČR. Akce proběhne v konferenčních prostorách Technologického centra AV ČR od 10:00 hod. Účelem semináře je představit základní principy budování národní datové infrastruktury v ČR a cestu k její architektuře a službám. Součástí programu workshopu bude poté i diskuze nad konceptem odborných pracovních skupin, jež se budou podílet na definici technických a dalších parametrů národní datové infrastruktury v ČR. Přihlášení k účasti na workshopu je možné prostřednictvím registračního formuláře nejpozději do pondělí dne 20. září 2021 do 12:00 hod. Místo: Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 1076/27, 160 00 Praha 6 – Podbaba Termín: čtvrtek dne 23. září 2021 od 10:00 hod. Program: EOSC Workshop Účast: Registrační formulář Jazyk: Čeština (bez tlumočení) Akce bude nahrávána/streamována. Investice do rozvoje datové infrastruktury výzkumných organizací ČR budou v nadcházejícím období ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podporovány zejména za využití nástrojů politiky soudržnosti EU z prostředků Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK).
-
Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do dne 11. října 2021
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského, jakožto i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy dále nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou např. finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou např. právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 11. října 2021 do 12:00 hodin. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN honorovány ve výši od 3 300 CHF měsíčně.
-
Výroční konference Českého centra pro fenogenomiku
České centrum pro fenogenomiku srdečně zve na výroční konferenci „3rd CCP Phenogenomics Conference“, která se uskuteční ve dnech 16. – 17. září 2021 jako virtuální akce. Web konference: https://www.ccp-conference.cz Účast je pro všechny registrované účastníky zdarma. První den akce bude věnován tématům imunologie, infekčních nemocí a modelům lidských chorob. Kromě jiných zajímavých témat se tento den samozřejmě bude týkat výzkumu souvisejícího s Covid-19 a převodu výsledků základního výzkumu do aplikace. Druhý den je věnován preklinickému vývoji a pokrokům v neurovědách. Hlavní řečníci: * Steve Brown, MRC Harwell Institute, United Kingdom – “Illuminating the dark genome: genome-wide approaches for understanding the genetic basis of disease” * Yann Herault, Institut de Génétique et de Biologie Moléculaire et Cellulaire, France – “Dissecting the genetics of human syndromic disorders causing cognitive dysfunction using animal models” * Jakub Abramson, Weizmann Institute of Science, Israel Důležité termíny: * 22. srpen 2021 – registrace a příjem abstrakt pro aktivní účastníky, tj. účastníky, kteří chtějí zaslat abstrakt * 16. září 2021 – registrace pro pasivní účastníky, tj. bez abstraktu Přestože se konference koná pouze ve virtuálním prostředí, věříme, že konference poskytne vynikající příležitost k budování spolupráce a interakcí mezi uživateli a odborníky CCP.