Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Vladimír Matolín zvolen místopředsedou valného shromáždění CERIC-ERIC
Dne 26. listopadu 2021 proběhlo již 19. zasedání valného shromáždění konsorcia evropské výzkumné infrastruktury CERIC-ERIC (Central European Research Infrastructure Consortium), které je nejvyšším řídícím orgánem konsorcia a rozhoduje o jeho politice ve vědeckých, technických a administrativních záležitostech. Novým místopředsedou valného shromáždění byl jednomyslně zvolen delegát ČR prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc., který zastává i funkci místopředsedy správní rady konsorcia. Vladimír Matolín působí jako profesor na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Získal zde doktorát, stejně jako na Univerzitě Aix-Marseille ve Francii. Deset let přednášel na Univerzitě Blaise Pascala ve Francii. Je nositelem francouzského vyznamenání Rytíř akademických palem. Čestný doktorát mu byl udělen na univerzitách v Užhorodu a v Clermont Ferrand. Zaměřením je materiálovým fyzikem. Specializuje se na oblast nano-katalyzátorů a v posledních letech především na materiály pro vodíkové technologie. Je autorem či spoluautorem více než 430 publikací v mezinárodních časopisech. Vedle Francie působil dlouhodobě i v Japonsku a ve Švýcarsku. Vladimír Matolín Jako koordinátor velké výzkumné infrastruktury SPL-MSB, jejímž prostřednictvím je ČR zapojena do konsorcia CERIC-ERIC, ke svému zapojení v orgánech konsorcia CERIC-ERIC Vladimír Matolín uvádí: „V roce 2007 jsme uvedli do provozu Optickou dráhu pro výzkum materiálů (MSB) na synchrotronu Elettra v Terstu s otevřeným přístupem pro externí uživatele. Dodnes jsme jedinou institucí, která vlastní optickou dráhu na tomto synchrotronu. Od roku 2011 jsem byl zapojen s kolegy z ČR, Maďarska, Slovinska, Itálie a Rumunska do pracovní skupiny připravující vznik nového konsorcia ERIC, které jsme nazvali CERIC. Od založení konsorcia CERIC-ERIC jsem zastával funkci předsedy a později místopředsedy jeho správní rady. V roce 2016 došlo k rozšíření velké výzkumné infrastruktury MSB o Laboratoř fyziky povrchů (SPL) v Praze a vznikla tak současná velká výzkumná infrastruktura SPL-MSB.“ A jaká je jeho vize dalšího směřování konsorcia CERIC-ERIC? „Ve funkci místopředsedy valného shromáždění, jakož i správní rady, se chci ještě více aktivně podílet na rozšiřování interního výzkumu v rámci konsorcia CERIC-ERIC. Rád bych se přičinil o to, aby konsorcium mělo nejen charakter instituce zajišťující prostřednictvím jediného vstupního bodu otevřený přístup uživatelů k excelentním výzkumným zařízením ve střední a východní Evropě, přičemž však interní výzkum zůstává izolován v jednotlivých partnerských institucích. Naopak, rád bych, aby konsorcium CERIC-ERIC mělo rovněž vlastní výzkumné záměry a interní granty s vysokým stupněm společného zapojení svých partnerských institucí. Cílem je, aby byl plně využit vysoký potenciál celého konsorcia k dosažení excelentních výsledků při hledání inovativních řešení společenských výzev současného světa,“ dodává Vladimír Matolín. Konsorcium CERIC-ERIC bylo ustanoveno rozhodnutím Evropské komise ze dne 24. června 2014. Vedle ČR jsou jeho členy i Itálie, která je zároveň i hostitelským státem jeho statutárního sídla, a Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko a Chorvatsko. Status pozorovatele konsorcia zaujímá Srbsko. CERIC je multidisciplinární výzkumná infrastruktura otevřená pro základní i aplikované výzkum v oblasti materiálů, bio-materiálů a nano-technologií. ČR je do konsorcia CERIC-ERIC zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury SPL-MSB, která dosahuje excelence ve výzkumu povrchů a dějů na nich. Synchrotron Elettra v italském Terstu
-
Sociálněvědní data k tématu pandemie Covid-19 v Česku a na Slovensku
V úterý 29. listopadu 2021 proběhl webinář, pořádaný Českým sociálněvědním datovým archivem (ČSDA) Sociologického ústavu AV ČR (SOÚ AV ČR). Jednalo se o dosud nejobsáhlejší akci týkající se sociologických dat o pandemii onemocněním Covid-19 v Česku. Byla představena nejnovější data, která se dotýkají tématu pandemie COVID-19 v Česku a na Slovensku. Účastníci se seznámili s projektem Evropský sociální výzkum (ESS), speciálními výzkumy ze série Naše společnost Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), longitudinálním výzkumem Život během pandemie (PAQ Research), českou pilotní covidovou studii v rámci výzkumu Současná česká rodina (Generations and Gender Programme), výzkumy protilátek v rámci longitudinální studie PROSECO (RECETOX) a projektu studia kolektivní imunity Sociologického ústavu AV ČR (SARS-CoV-2-CZ-Preval-II), výzkumem Vysokoškolští studenti během pandemie a také slovenskými výzkumnými projekty Ako sa mate, Slovensko? a HODYSE 2020. Příspěvky Socioložka Klára Plecitá ze SOÚ AV ČR se podílí na mezinárodním sociologickém projektu European Social Survey (ESS), do kterého je prostřednictvím SOÚ AV ČR dlouhodobě zapojena i Česká republika. První výstupy z aktuální vlny ESS ukazují postoje českých obyvatel k počátečním fázím pandemie a umožňují mezinárodní srovnání napříč více než dvaceti evropskými zeměmi. Svoji zástupkyni mezi panelisty workshopu mělo také Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které dlouhodobě monitoruje postoje obyvatelstva k pandemické situaci. Socioložka Naděžda Čadová prezentovala data pocházející z období mezi květnem 2020 a listopadem 2021. Tato data přináší informace o řadě sociálních trendů a umožňují pozorovat změny v zájmu obyvatelstva o sledování situace v médiích, obavách ze situace či postojích k očkování proti nemoci Covid-19. Socioložka Michaela Kudrnáčová (Röschová) z PAQ Research ke své prezentaci využila velkou zásobu dat, kterou tato společnost v uplynulém zhruba roce a půl sesbírala. Výzkum Život během pandemie, na kterém PAQ Research dlouhodobě pracuje, je důležitým zdrojem informací o epidemii v Česku. Tato data se týkají široké škály témat vztahujících se k onemocnění Covid-19, očkování či zásahům vlády do společenského a ekonomického života. Sociolog a demograf Martin Kreidl z Masarykovy univerzity promluvil o výzkumu Generation and Gender Program (GGP) – Současná česká rodina, který na konci loňského a na začátku letošního roku zjišťoval, jak epidemie Covid-19 ovlivnila partnerský a rodinný život. Výzkum přinesl řadu originálních zjištění, mezi nimi např. poznatek, že kvalita partnerství se v průběhu pandemie významně zhoršila. Slovenskou perspektivu na workshopu reprezentovali sociologové Miloslav Bahna a Katarína Strapcová ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV), kteří představili datové zdroje a významné poznatky ze slovenských sociologických výzkumů. Pavel Piler z centra RECETOX Masarykovy univerzity prezentoval výsledky imunologické studie PROSECO. Tato studie, jejímž cílem bylo sledovat dynamiku vzniku protilátek proti SARS-CoV-2 v české populaci, přinesla zjištění, že v březnu 2021 mělo 46 procent Češek a Čechů protilátky proti viru SARS-CoV-2. Příspěvek sociologů Michaely Kudrnáčové a Jana Klusáčka z ČSDA se zaměřil na specifickou populaci studujících vysokých škol. Jejich studie přináší v českém kontextu unikátní data o postojích a jednání českých vysokoškoláků v průběhu první (jaro 2020) a třetí vlny (konec jara 2021). Z výsledků například vyplynulo, že vysokoškoláci byli výrazně více pro očkování než populace mladých lidí ve věku 18–34 let. Jan Klusáček dále představil studii kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval-II, do níž se kromě dalších institucí zapojil také SOÚ AV ČR. Tento unikátní výzkum propojil medicínskou a sociologickou perspektivu: biomedicínskými metodami zjišťoval výskyt protilátek proti viru SARS-CoV-2 v české populaci a zároveň shromáždil sociologicky relevantní údaje o chování a postojích lidí k očkování a ochranným opatřením. Všechny prezentace a záznam z webináře jsou zveřejněny na webových stránkách ČSDA. Některá z prezentovaných dat jsou již dostupná prostřednictvím ČSDA či v některém z evropských datových archivů sdružených v síti CESSDA (Consortium of European Social Science Data Archives), ostatní budou zpřístupněna pro další zpracování v prostředí otevřené vědy.
-
Španělsko se stává členem konsorcia ESS ERIC
Evropská komise schválila změnu stanov konsorcia evropské výzkumné infrastruktury European Social Survey (ESS), čímž potvrdila postavení Španělska jako řádného člena konsorcia. ESS ERIC je v současné době se svými 26 členy a pozorovateli jednou z nejrozsáhlejších evropských výzkumných infrastruktur. Jakožto akademicky orientovaný mezinárodní srovnávací sociální průzkum, jehož účelem je mapovat a vysvětlovat měnící se postoje, názory a vzorce chování různorodých skupin evropského obyvatelstva, byl projekt ESS ustaven již v roce 2001 v Londýně ve Velké Británii. Na základě žádosti Evropské komisi, kterou Velká Británie podala jménem dalších 14 zakladatelských členských států, byl poté projektu ESS dne 30. listopadu 2013 udělen status konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). ČR se účastní osobních rozhovorů uskutečňovaných jednou za dva roky v rámci ESS od počátku tohoto rozsáhlého šetření v roce 2001. Česko se zapojilo do všech dosavadních vln šetření a v současné době spolupracuje na vlně desáté – prostřednictvím českého národního uzlu projektu ESS, velké výzkumné infrastruktury ESS-CZ, jejímž provozovatelem je Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Kromě členských, resp. pozorovatelských zemí konsorcia ESS ERIC jsou data sbírána též ze států se statusem hosta. Dohromady tak vzejdou z desáté vlny šetření datové sety z 30 zemí. Díky tomu ESS nabízí výzkumným pracovníkům, pedagogům, politikům, novinářům, státní správě, samosprávám anebo i široké veřejnosti údaje, které je tak možno vzájemně porovnávat. Data z šetření prováděných konsorciem ESS ERIC jsou poskytována v režimu otevřeného přístupu. Registrovaní uživatelé si je mohou stáhnout z internetového archivu Norwegian Social Sciences Data Service anebo data analyzovat online v systému NESSTAR. Česká data z 9. vlny šetření ESS byla zveřejněna v červnu roku 2020.
-
Pracovní skupiny pro implementaci iniciativy EOSC v ČR
V návaznosti na uspořádání workshopu k implementaci evropské iniciativy pro otevřená vědecká data EOSC (European Open Science Cloud) v ČR, který proběhl pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Národní technické knihovny a velké výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ dne 23. září 2021 v konferenčních prostorách Technologického centra AV ČR, byly v nadcházejících týdnech ustaveny pracovní skupiny, které se budou zabývat již odbornými otázkami souvisejícími s budováním národní datové infrastruktury ČR, její architekturou a poskytováním souvisejících služeb. Definování technických a ostatních parametrů národní datové infrastruktury ČR se bude odehrávat na platformách pracovních skupin k implementaci iniciativy EOSC, zaměřujících se na několik průřezových problematik jejího rozvoje: * Architektura; * Metadatový adresář; * Základní služby; * Vzdělávání. V oblastech jednotlivých vědně-oborových disciplín by poté měly vznikat také vědně-oborové clustery za účelem budování vědně-oborových repositářů národní datové infrastruktury ČR. Východiskem pro práci pracovních skupin je rozčlenění vědních oblastí do následujících disciplinárních clusterů: * Fyzikální vědy; * Materiálové vědy; * Astronomie, astrofyzika a kosmické aktivity; * Energetika; * Environmentální vědy; * Biologické vědy; * Lékařské vědy; * Sociální vědy; * Humanitní vědy. První vlna registrací do odborných pracovních skupin byla ukončena ke dni 15. října 2021. Avšak i přesto zůstávají pracovní skupiny i nadále otevřeny dalším případným zájemcům o spolupráci. Bližší informace o činnosti pracovních skupin lze obdržet na adrese elektronické korespondence eosc-info@e-infra.cz. Informace o činnosti pracovních skupin a další důležité údaje, co do implementace iniciativy EOSC v ČR, budou pravidelně aktualizovány i na webových stránkách velké výzkumná infrastruktury e-INFRA CZ. Koordinační výbor pro implementaci iniciativy EOSC v ČR Již na podzim roku 2020 byla pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ustavena pracovní platforma pro vedení odborných debat k přípravám na implementaci iniciativy EOSC v ČR, sdružující zástupce ústředních orgánů státní správy ČR, reprezentací vysokých škol ČR a Akademie věd ČR a dalších výzkumných institucí ČR aktivních na poli e-infrastrukturních služeb. Tato se od února 2021 pravidelně schází a projednává strategii přístupu k budování národní datové infrastruktury ČR, která již vyústila v přípravu rámcové architektury implementace iniciativy EOSC v ČR. Koncem tohoto roku dojde k transformaci pracovní platformy do Koordinačního výboru pro implementaci iniciativy EOSC v ČR, odborného poradního orgánu ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jenž sdruží zástupce klíčových výzkumných stakeholderů ČR na vysoké úrovni. Koordinační výbor bude přijímat doporučení pro přípravu investičních intervencí Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), v jehož rámci je na rozvoj národní datové infrastruktury ČR indikativně alokováno 2,5 mld. Kč.
-
CERIC-ERIC na inovační konferenci a výstavě TechConnect Europe v Malmö
Ve dnech 15.–17. listopadu 2021 proběhla ve švédském Malmö konference a výstava TechConnect Europe Innovation Conference & Expo. Cílem konference bylo propojování špičkového aplikovaného výzkumu a technologií v rané fázi vývoje z univerzit, laboratoří a start-upů s průmyslem a koncovými uživateli a zájemci o investice. Nejnovějšími výsledky svého výzkumu na poli materiálů, biomateriálů a nanotechnologií se na akci prezentovalo rovněž konsorcium CERIC-ERIC (Central European Research Infrastructure Consortium). První akce TechConnect za hranicemi USA TechConnect je celosvětový lídr na poli akcí i médií zaměřených na výzkum a inovace. Má za sebou více než 20 let zkušeností s propojováním vznikajících technologií s jedinečnými možnostmi financování a partnerství. TechConnect aktivně podporuje studentské, vládní a globální iniciativy v oblasti vědy a techniky prostřednictvím svých platforem pro pořádání akcí a více než 10 000 publikací s otevřeným přístupem. TechConnect každoročně vyhledává, prověřuje a propojuje tisíce nových technologií pro průmyslové, investiční a vládní klienty. Podstatným důvodem pro výběr Malmö jako dějiště vůbec první akce TechConnect mimo území Spojených států amerických byla jeho poloha ve Skåne, nejjižnějším regionu Švédska. Tato oblast má jednu z nejživějších start-upových scén ve Skandinávii a překypuje odbornými znalostmi v akademické sféře i průmyslu. Nedávno byla zařazena mezi 10 nejinovativnějších regionů EU a je místem, kde lze nalézt špičkové výsledky zejména v oblasti pokročilých materiálů a věd o živé přírodě. CERIC-ERIC na konferenci CERIC-ERIC jako podpůrný partner konference CERIC-ERIC je multidisciplinární výzkumná infrastruktura otevřená pro základní i aplikované uživatele v oblasti materiálů, biomateriálů a nanotechnologií. Prostřednictvím jediného vstupního bodu do excelentních výzkumných zařízení ve střední a východní Evropě umožňuje strukturní výzkum, analýzu a syntézu materiálů pomocí technik založených na fotonech, elektronech, neutronech a iontech. Přináší možnosti inovativních řešení společenských výzev v oblastech energetiky, zdraví, potravin, kulturního dědictví a dalších. ČR je do CERIC-ERIC zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury SPL-MSB, která je spojením Laboratoře fyziky povrchů (SPL) v Praze a Optické dráhy pro výzkum materiálů (MSB) v italském Terstu. SPL-MSB dosahuje excelence ve výzkumu povrchů a dějů na nich a skrze CERIC-ERIC mají k jejím výzkumným zařízením přístup vědečtí pracovníci z celého světa. Bohatý program veletrhu TechConnect Europe zahrnoval okruhy „Biotech & Healthtech“, „Energy & Sustainability“ a rovněž „Advanced Materials“. Součástí akce byl také summit o velkých vědeckých zařízeních a různá satelitní setkání, která se v neposlední řadě uskutečnila i v rámci okruhu „Commercialization & Partnering“.
-
Egypt se stal plnoprávným členem Spojeného ústavu jaderných výzkumů
Egyptská arabská republika se stala 19. členskou zemí Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV). Dne 22. listopadu 2021 o tom jednohlasně rozhodli zástupci stávajících členských zemí na zasedání Výboru zplnomocněných představitelů vlád členských zemí SÚJV konaném v Bulharsku. SÚJV je mezinárodní mezivládní vědecká organizace, která se zabývá výzkumem zejména v oboru jaderné a částicové fyziky a jejich aplikací do dalších oborů od materiálového výzkumu po radiobiologii. Nachází se na území Ruské federace v městě Dubna v Moskevské oblasti. Československo bylo v roce v roce 1956 jednou z jeho 11 zakládajících zemí. Po přijetí Egypta má nyní SÚJV již 19 členů, z nichž 5 – ČR, Slovensko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko – jsou členy EU. SÚJV jako celosvětově známé vědecké centrum s vysokým mezinárodním ratingem úspěšně integruje základní teoretický a experimentální výzkum, rozvoj a využití nejnovějších technologií a univerzitní vzdělávání. Zasedání Výboru zplnomocněných představitelů vlád členských zemí SÚJV, 22. listopadu 2021, Bansko (Bulharsko) Vstup Egypta otevře SÚJV arabskému světu Přijetí Egypta mezi plnoprávné členské země SÚJV bude podle zplnomocněných představitelů členských zemí velkým přínosem pro další rozvoj SÚJV. Umožní rozšířit jeho mezinárodní vědecký program a spustit nové zajímavé a ambiciózní projekty. „Dnes jsme se stali svědky významné události: poprvé od poloviny 90. let minulého století se k SÚJV připojila nová členská země – Egyptská arabská republika. V podstatě tak byla pouze formalizována mnohaletá úzká, aktivní a energická spolupráce našeho ústavu s Egyptem. Tato země s obrovským technologickým a intelektuálním potenciálem rozvíjí nejen aplikovaný výzkum, ale také základní vědu, jíž si velmi cení a kterou podporuje. Jedná se bezesporu o událost významnou jak pro Egypt, tak pro všechny účastnické země SÚJV, které si od něj v budoucnu slibují další impulzy pro rozvoj svých národních věd,“ okomentoval ředitel SÚJV Grigorij Trubnikov rozšíření počtu jeho členů. Předseda egyptské Akademie vědeckých výzkumů a technologií M. Sakr (vlevo) a ředitel SÚJV G. Trubnikov (vpravo) po přijetí Egypta členskou zemí SÚJV Předseda egyptské Akademie vědeckých výzkumů a technologií Mahmúd Sakr podtrhl, že do spolupráce s SÚJV a koordinace vědeckých programů s jeho účastnickými zeměmi vkládá velké naděje. „Vnímáme SÚJV nejen jako jednu z čelních mezinárodních vědeckých organizací, ale také jako mezinárodní platformu, která akumuluje potenciál nyní již 19 účastnických zemí a 5 asociovaných členů. Doufáme, že naše členství bude obohacením také pro SÚJV. Egypt se může stát zprostředkovatelem vztahů se zeměmi severoafrického a blízkovýchodního regionu a arabského světa a pomoci tak SÚJV budovat nové partnerské vztahy,“ prohlásil Mahmúd Sakr. Představitelé Egyptské arabské republiky se zástupci vedení SÚJV a předsedou Výboru zplnomocněných představitelů F. Buzatu (uprostřed)
-
Workshop pro nové projekty na ESFRI Cestovní mapě (2021)
15.listopadu 20121 uspořádalo ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) virtuální workshop, který podpořil výměnu zkušenosti v souvislosti s efektivním využíváním finanční podpory z programu Horizon Europe pro přípravnou fázi projektů. Mezi více jak 100 účastníky byly zástupci Evropské komise, ESFRI delegátů a pracovních skupin a v největší míře také zástupci výzkumných infrastruktur (VI), kterým byl workshop primárně určen. Workshop poskytl prostor pro diskuzi, a to hned na několika úrovních, v neposlední řadě také pro networking VI. Na základě příkladů dobré praxe tak zástupci projektů v různých fází implementace či přípravné fáze získali cenné zkušenosti, které jim budou nápomocné v budoucnu. Na workshopu vystoupil současný předseda ESFRI Jana Hrušáka (CZ) a také zástupce Evropské komise Dominika Sobczaka (DG Research & Innovation). Celý program byl rozdělen do třech panelů (státní správa a financování; socioekonomický dopad, služby poskytované Vi a přístup k datům; právní otázky), které moderovali zástupci ESFRI Výkonného výboru – Inmaculada Figueroa (ES), Peter Wenzel-Constabel (DE) a Gelsomina Pappalardo (IT). Zástupce předsedy ESFRI Yannis Ioannidis a celý workshop zakončila zvolená předsedkyně ESFRI Jana Kolar (SI). Předseda ESFRI Jan Hrušák zdůraznil důležitost přístupu životního cyklu ESFRI VI: „Jsme svědky rychlého rozvoje a významných kvalitativních změn v krajině VI, které se odrážejí ve struktuře ESFRI Cestovní mapy. Byl zaznamenán významnější nárůst VI, které jsou geograficky rozptýlené oproti těm lokalizovaných v jednom místě. Tento trend také přispívá k multidimenzionálnímu propojenému ekosystému, který je propojen horizontálně, vertikálně i mezisektorově. VI tak mají dopad na různé oblasti politiky a její struktury. Pandemie Covid-19 jasně ukázala, jak důležité jsou VI pro zvyšování odolnosti populace a zvládání společenských výzev.“ Jan Hrušák zakončil svou prezentaci konstatováním, že „přístup životního cyklu ESFRI výzkumných infrastruktur spolu s dlouhodobou udržitelností jsou dva důležité koncepty politiky zavedené ESFRI, které formovaly politické strategie shromážděné v ESFRI White Paper – Making Science Happen – A new ambition for research infrastructures in the new European research area.(ERA). Tento dokument bude formovat budoucí politiku VI v nadcházejících letech“. První Panel upozornil na definici řídících struktur a zavedení funkčního řídícího systému. Vyjasnil také potřebu a důležitost odpovídajících obchodních plánů, potřebu závazků zúčastněných stran a komplementaritu mezi vnitrostátními nástroji a nástroji EU a/nebo inovativními řešeními financování. Druhý panel zaměřený na socioekonomické dopady se zabýval důležitostí definování měřitelných a důvěryhodných klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), rozvojem plánů pro poskytování služeb VI a přístupu k datům a plánů správy dat. Řečníci třetího panelu věnovanému právním otázkám představili identifikaci nejvhodnějších právních struktur pro výzkumné infrastruktury (jako je ERIC, vnitrostátní veřejné/soukromé právnické osoby atd.), včetně umístění sídla VI a jeho (národních) uzlů, právní otázky, jako jsou práva duševního vlastnictví (IPR), personální otázky (HR), zadávání zakázek, důsledky právních závazků a rámcových smluv s více partnery a související právní služby, odborné znalosti atd. V závěru workshopu Jana Kolar, nová předsedkyně ESFRI pro období 2022-24, zdůraznila, že VI jsou nedílnou součástí ERA (Evropský výzkumný prostor) spojující nejen další VI, ale i další aktéry, jako jsou univerzity, technologické infrastruktury, partnerství atd. Zdůraznila také, že pro založení úspěšné VI je nutná změna přístupu – nestarat se jen o vědecké úspěchy, ale také o celospolečenský dopad.
-
Španělsko se stává pozorovatelem evropské výzkumné infrastruktury BBMRI
Španělsko se oficiálně stalo pozorovatelskou zemí BBMRI-ERIC (Biobanks and Biomolecular Resources Research Infrastructure Consortium), konsorcia evropské výzkumné infrastruktury zaměřující se na bio-bankovnictví a bio-molekulární výzkum se statutárním sídlem v rakouském Štýrském Hradci. ČR se jako jeden ze zakládajících členů účastní konsorcia prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury BBMRI-CZ. Evropská výzkumná infrastruktura BBMRI zpracovává a dlouhodobě uchovává humánní biologický materiál a asociovaná klinická data a zpřístupňuje je výzkumným uživatelům. Konsorcium BBMRI-ERIC sdružuje na 700 bio-bank provozovaných v jeho členských státech. Katalog BBMRI-ERIC Directory je přitom největším katalogem biologických vzorků na světě, který umožňuje svým uživatelům vyhledávat miliony vzorků online a naplňuje takto i hlavní poslání BBMRI, kterým je usnadnit přístup k biologickým vzorkům, datům a bio-molekulárním zdrojům pro vědecké účely. Španělský národní uzel BBMRI-ERIC Španělsko bude v rámci konsorcia BBMRI-ERIC zastoupeno Zdravotním institutem Carlose III, veřejnou agenturu pro výzkum při španělském Ministerstvu pro vědu a inovace, a stane se tak 23. státem, který bude do konsorcia BBMRI-ERIC zapojen. Národní platforma bio-bankovnictví a bio-modelování téhož ústavu se současně stane španělským národním uzlem konsorcia BBMRI-ERIC. Její stěžejní účel spočívá v poskytování vědecké, technické a technologické podpory projektům výzkumu, vývoje a inovací, co do oblasti zdravotnických věd a technologií a v podporování inovací ve zdravotnických technologiích poskytováním vysoce kvalitních humánních biologických vzorků a souvisejících dat. Tato síť je tvořena celkem 39 institucemi z celého Španělska, které sdružují nemocniční bio-banky a jejich regionální sítě, síťové bio-banky a bio-banky zdravotnických výzkumných ústavů, výzkumných center a vysokých škol. „S velkým potěšením vítám Španělsko v konsorciu BBMRI-ERIC. Španělské bio-banky se tímto krokem propojují se světem jako nikdy předtím. Výzkumní pracovníci a bio-banky španělského národního uzlu budou mít taktéž přístup k dalším znalostem v oblasti řízení kvality a etických, právních a společenských otázek bio-bankovnictví, IT nástrojům a poradenství poskytovanému na míru konsorciem BBMRI-ERIC, které podpoří jejich budoucí rozvoj“, uvedl generální ředitel BBMRI-ERIC Jens Habermann.