Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Jakub Papírník je od srpna novým ředitelem sdružení CESNET
Novým ředitelem sdružení CESNET, které rozvíjí národní e-infrastrukturu pro vědu, výzkum a vzdělávání, se stal Ing. Jakub Papírník, dosavadní ředitel Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy. V otevřeném výběrovém řízení o tom rozhodlo představenstvo sdružení CESNET. Jakub Papírník se ujal funkce 1. srpna a nahradil dlouholetého ředitele Ing. Jana Gruntoráda, CSc. Jakub Papírník v rámci sdružení CESNET doposud působil jako člen dozorčí rady. Prostředí sdružení CESNET vám tedy není neznámé. Jak je vnímáte? A jakou máte vizi dalšího směřování? S CESNETem jsem se potkal už při své práci pro Český rozhlas a pak jsme poměrně intenzivně spolupracovali při mém působení na Univerzitě Karlově. Vnímám CESNET jako velmi zajímavou firmu se širokým záběrem ve špičkovém IT, a to ve výzkumu i praxi. Proto jsem se také přihlásil do výběrového řízení a snažil se uspět. CESNET nemá a nebude mít při současném dynamickém rozvoji IT o „práci“ nouzi. Některá témata nabývají na významu, příkladem je třeba kyberbezpečnost. A pozice CESNETu na trhu je unikátní, zejména jako „společného jmenovatele“ pro IT útvary akademických institucí. Jako ředitel Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy jste vnímal CESNET z pozice jednoho z členů. Jaké zkušenosti s CESNETem máte a jaké změny v této souvislosti plánujete? CESNET je velmi důležitým partnerem pro velké akademické instituce. To jsem si mohl mnohokrát ověřit v praxi. I když se jednalo o spolupráci dobrou, tak právě z pozice klíčového partnera mě napadaly náměty, jak by mohla být ještě lepší. Teď jen obecně naznačím, že se třeba bude jednat o přesnější specifikaci a nabídku služeb poskytovaných členům sdružení. CESNET kromě poskytování IT infrastruktury a škály služeb svým uživatelům realizuje vlastní výzkum na národní i mezinárodní úrovni a zaměřuje se na inovace. Jaké vidíte priority v této oblasti? Vlastní výzkum i podpora vědy a výzkumu obecně patří k tomu základnímu, proč CESNET vznikl a proč existuje. V tomto ohledu nemíním aktivitu CESNETu nijak oslabovat. Ale činnosti sdružení by měly být co do rozsahu a kompetencí jasněji definovány a vymezeny, abychom partnery CESNETu a jejich potřeby uspokojili, a to pokud možno spravedlivě. Spolu s Masarykovou univerzitou a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava tvoří CESNET národní výzkumnou e-infrastrukturu e-INFRA CZ. Jakým způsobem budete přistupovat k integraci dosud oddělených služeb jednotlivých členů konsorcia? Respektuji účel a smysl konsorcia, ale i suverenitu jednotlivých organizací. Opět jde o vymezení kompetencí, což bez příslušných jednání nepůjde. A není to jen otázka jmenovaných institucí, ale třeba i pražské organizace PASNET a dalších. Jediné, co v této chvíli mohu říct, že se o funkční a nekonfliktní dohody budu snažit. Původní zdroj
-
Budoucnost bezpečné komunikace pomocí kvantového přenosu klíčů
Konsorcium e-INFRA CZ realizovalo kvantový přenos klíčů, který má několik prvenství. Komunikace šifrovaná prostřednictvím výměny kvantových klíčů (QKD) představuje nový posun v oblasti zabezpečení a řeší rizika spojená s nástupem kvantových počítačů, který s sebou přináší i reálné nebezpečí snadnějšího prolomení stávajících způsobů šifrování. Jedná se o první národní, ale i mezinárodní meziměstský přenos kvantových klíčů v České republice, a to konkrétně do polského Těšína. Realizace přenosu je výsledkem spolupráce sdružení CESNET a IT4Innovations při VŠB – Technické univerzitě Ostrava a polskou akademickou sítí PSNC. Kvantový kanál byl sestaven 1. července 2021 na optické vláknové trase o délce 75 kilometrů mezi Ostravou a polským Těšínem s průměrnou kvantovou chybovostí 2,19 %. Realizace proběhla v rámci evropského projektu OpenQKD, kterého se účastní IT4Innovations národní superpočítačové centrum při VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Evropská komise poskytla konsorciu projektu OpenQKD 15 milionu eur na vytvoření testbedu kvantové sítě s různými případy užití. V rámci probíhajícího upgradu své sítě je CESNET připraven realizovat kvantové kanály na vláknové infrastruktuře, a to včetně napojení na mezinárodní infrastruktury. Tvoří tak základ první kvantové sítě v České republice. Bezpečnost služeb na internetu je dnes postavena na ustanovení klíčů využívajících asymetrickou kryptografii. S nástupem kvantových počítačů ale narůstá riziko, že tyto klasické metody budou prolomeny díky významnému snížení výpočetní složitosti. Kvantovým počítačům tak bude nalezení řešení dnes běžně užívaných problémů složitosti v kryptografii trvat výrazně kratší dobu, než je tomu u konvenčních počítačů. „Experiment, který v České republice uskutečňujeme, zahrnuje využití kvantové kryptografie pro zabezpečení řízení vysoce náročných výpočtů se zapojením dvou superpočítačových center, českého IT4Innovations a PSNC v Polsku,“ uvádí Miroslav Vozňák, vedoucí laboratoře pro big data analýzy IT4Innovations a zároveň koordinátor celého projektu za Českou republiku. Budoucnost bezpečné komunikace odolné proti dešifrování na kvantových počítačích je v technologiích založených na Quantum Key Distribution (QKD). V zásadě jde o generování náhodných klíčů mezi dvěma stranami, kdy klíč je kódován do kvantových stavů fotonů přenášených kvantovým kanálem. Ten je vysoce odolný proti odposlechům, jednak v něm platí relace neurčitosti umožňující takovýto odposlech odhalit a zároveň není možné duplikovat neznámý kvantový stav. Tyto fyzikální vlastnosti kvantové mechaniky jsou využity v QKD a činí z ní technologii umožňující zabezpečení nejvyšší známé úrovně. Proto se počítá s tím, že technologie QKD bude hrát významnou roli při podpoře konkurenceschopnosti evropského průmyslu a přispěje ke zvýšení bezpečnosti dat v bankovnictví či obchodě, na úřadech i při přenosu osobních údajů, například zdravotních záznamů. Nové poznatky o fungování QKD by měl přinést i právě zprovozněný systém na trase Ostrava-Těšín. „QKD je slibný způsob zabezpečení přenosu informací. Na rozdíl od tradičních metod je založen nikoli na matematické, ale na fyzikální podstatě. Zatím se ale příliš nevyužívá. Problémem je samotný přenos klíče mezi dvěma komunikujícími stranami. Ve chvíli, kdy zajistíme přenos klíče tak, aby nemohl být zachycen, bude použití symetrické kryptografie mnohem bezpečnější. Právě o to se snaží kvantová distribuce klíčů,“ vysvětluje Josef Vojtěch, vedoucí Oddělení optických sítí sdružení CESNET. CESNET v oblasti kvantového internetu úzce spolupracuje se svými členy. Například s Vysokým učením technickým v Brně a s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava se dlouhodobě věnuje síťové bezpečnosti v takzvané postkvantové éře, a to i v rámci projektu Ministerstva vnitra České republiky Network Cybersecurity in Post-Quantum Era (NESPOQ – VJ01010008), zaštítěným odborným garantem NÚKIB. V oblasti propojení kvantových zdrojů ultrastabilní optické frekvence spolupráce probíhá dlouhodobě také s Univerzitou Palackého v Olomouci a Ústavem přístrojové techniky Akademie věd v Brně. Původní zdroj
-
Projekt EIRENE koordinovaný Masarykovou univerzitou zařazen na Cestovní mapu ESFRI 2021
Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) zveřejnilo v uplynulém týdnu seznam 11 evropských výzkumných infrastruktur, které budou od roku 2021 nově zařazeny do jeho Cestovní mapy. Tento dokument prezentuje dlouhodobý plán budování evropských výzkumných infrastruktur na dalších 10–20 let. Cestovní mapa ESFRI identifikuje nejkvalitnější evropské výzkumné infrastruktury a poskytuje přehled již vybudovaných infrastruktur, jež podporují excelentní vědu napříč širokou škálou vědních oborů, jakož i nových prioritních projektů, považovaných z pohledu jejich vědecké kvality, resp. připravenosti k implementaci za nejperspektivnější. Předpokládaná investice do vybudování 11 nových evropských infrastruktur, vyplňujících nynější bílá místa na mapě výzkumných infrastruktur v Evropě, dosahuje 4,1 miliard EUR a má přispět k řešení velkých společenských a ekonomických výzev současné Evropy. Velkým úspěchem české vědy je v tomto kontextu zařazení projektu EIRENE (European Environmental Exposure Assessment Network), koordinovaného Masarykovou univerzitou, do aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Tato nová evropská výzkumná infrastruktura podpoří komplexní výzkum vztahů mezi zdravím člověka a jeho životním prostředím, způsobem života, stravou, pohybem, ekonomickými tlaky, jakož i psychosociálními problémy. Koncept panevropské infrastruktury podporující výzkum dopadů dlouhodobých expozic různým typům stresorů na zdraví populace a rolí, které tyto expozice hrají při rozvoji chronických onemocnění, vychází z desetileté zkušenosti s úspěšným budováním české národní výzkumné infrastruktury RECETOX RI a propojuje 50 výzkumných institucí ze 17 zemí světa (včetně Velké Británie a USA). „Celosvětová situace v posledních dvou letech jasně ukázala, jak úzce je člověk propojen se svým životním prostředím a jak zranitelné je celé předivo komplexních vztahů mezi přírodou, společností a každým člověkem. Je zřejmé, že se evropské země musí posunout od pasivního pozorování negativních jevů k aktivním změnám. EIRENE může být klíčovou evropskou výzkumnou infrastrukturou poskytující data a nástroje potřebné k realizaci ekologické tranzice a dosažení klíčových priorit v oblasti čistějšího prostředí, vody, půdy, potravin i zdravější populace,“ uvádí Jana Klánová, ředitelka RECETOX RI a hlavní koordinátorka EIRENE. „Nestává se tak často, aby byly české výzkumné instituce hybatelem velkých změn v mezinárodním kontextu. Jsem proto rád, že se biomedicínský kampus Masarykovy univerzity stává nejen mezinárodně konkurenceschopnou výzkumnou infrastrukturou, ale i líhní nových týmů a myšlenek. Projekt EIRENE udělá z Brna významné evropské centrum výzkumu v oblasti environmentální epidemiologie,“ zmiňuje Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity. „RECETOX RI náleží mezi špičkové výzkumné infrastruktury a lze ji tak považovat za jedno z vlajkových vědeckých pracovišť nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě. Implementace projektu EIRENE staví před Masarykovu univerzitu a všechny ostatní partnery zapojené do projektu mnohé další výzvy, avšak už jeho zařazení na Cestovní mapu ESFRI představuje významný milník a potvrzení, že nastolená cesta je cestou správnou,“ dodává Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Velká výzkumná infrastruktura RECETOX RI Masarykovy univerzity podporuje interdisciplinární výzkum chemických expozic a jejich dopadů na lidské zdraví. Poskytuje otevřený přístup k unikátním kapacitám akreditovaných laboratoří, dostupným datům z dlouhodobých populačních i environmentálních studií i nástrojům pro jejich integrativní analýzu a interpretaci. Je součástí evropského centra excelence pro výzkum lidského exposomu RECETOX a společně s ním rozvíjí koncept brněnské Živé laboratoře, jako projektu těsné spolupráce mezi vědou, rozhodovací a aplikační sférou a občany.
-
Jana Kolar byla zvolena novou předsedkyní ESFRI
Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) na svém 76. plenárním zasedání konaném dne 30. června 2021 zvolilo Janu Kolar jako nastupující předsedkyni ESFRI po Janu Hrušákovi, jehož mandát vyprší v prosinci 2021. Nová předsedkyně ESFRI se dvouleté funkce ujme v lednu 2022. Jejímu zvolení předcházelo jednomyslné doporučení ze strany výběrové komise ESFRI, která komplexně posoudila její kandidaturu. „Přála bych si po sobě zanechat ESFRI, které bude plně integrované v obnoveném Evropském výzkumném prostoru, ještě lépe fungující a ještě více viditelné,” řekla Jana Kolar během svého vystoupení na ESFRI Fóru. „Měli bychom proaktivněji přistoupit k analýze krajiny výzkumných infrastruktur. Musíme reagovat na měnící se Evropu a její politiky, potřebujeme identifikovat ʻmezeryʼ a začlenit ESFRI výzkumné infrastruktury do nového Evropského výzkumného prostoru,” dodala Jana Kolar. Jana Kolar „Blahopřeji Janě Kolar k jejímu zvolení novou předsedkyní ESFRI. Pro ESFRI je to vynikající volba, neboť Jana Kolar v sobě kombinuje mnohaleté zkušenosti z vědeckého i politického prostředí. Její působení na slovinském ministerstvu, zkušenosti z Evropského inovačního a technologického institutu a praxe z řízení evropské výzkumné infrastruktury budou přínosem pro strategickou roli ESFRI v obnoveném Evropském výzkumném prostoru,” uvedl současný předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Anna Panagopoulou, ředitelka direktorátu Evropské komisi pro Evropský výzkumný prostor a inovace dodala: „Chtěla bych ještě jednou poblahopřát Janě Kolar k této velmi důležité roli, které se brzy ujme. Má velké zkušenosti s výzkumnými infrastrukturami jak z hlediska tvorby politiky, tak z hlediska implementace, a jsem si jistá, že v příštích dvou letech poskytne ESFRI ten správný směr. ESFRI má před sebou celou řadu úkolů a jsem přesvědčená, že Jana Kolar je dokáže úspěšně zvládnout. Bude potřeba ESFRI dobře integrovat do obnoveného Evropského výzkumného prostoru. Bude také důležité navázat silnější vazby s širším spektrem stakeholderů s cílem podpořit příspěvek výzkumných infrastruktur ke globálním výzvám a posílit vědeckou excelenci a vytváření znalostí. Evropská komise se těší na další spolupráci s ESFRI Fórem pod vedením Jany Kolar.“ Dr. Jana Kolar je výkonnou ředitelkou evropské výzkumné infrastruktury CERIC-ERIC. Má širokou škálu odborných znalostí, od tvorby a implementace politiky, výzkumu a inovací až po podnikání. Mimo jiné působila jako generální ředitelka na slovinském Ministerstvu školství, vědy a sportu, předsedkyně představenstva slovinské Technologické agentury a slovinské Výzkumné agentury a členka správní rady Evropského inovačního a technologického institutu. Byla mezi členy vysoce postavené skupiny inovátorů v Evropské radě pro inovace, která radila Evropská komisi, jak posílit podporu průlomových inovací vytvářejících nové trhy. Byla také členkou rakouského Fóra Rady ERA, odborného poradního orgánu rakouského ministra pro vědu a výzkum. V současné době působí i jako externí konzultantka slovinského předsednictví v Radě EU.
-
ESFRI zařadí 11 nových výzkumných infrastruktur na svou Cestovní mapu 2021
Na excelentní výzkum budou směřovány investice v hodnotě 4,1 miliardy EUR a přispějí k řešení významných evropských socioekonomických výzev. Jedenáct nových projektů mezinárodních výzkumných infrastruktur se zařadí na aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021 díky vysokému hodnocení vědeckého přínosu a připravenosti pro implementaci. „Celkem bylo v září 2020 předloženo 18 návrhů nových projektů evropských výzkumných infrastruktur. Jejich hodnocení probíhalo v souladu s ESFRI Roadmap Guidelines a v režii strategických pracovních skupin ESFRI a jeho implementační skupiny, jejichž členové detailně hodnotili všechny individuální projekty,“ řekl předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. „Děkuji všem, kteří se náročného procesu hodnocení účastnili, ať už to byli členové strategických pracovních skupin, implementační skupiny, zástupci výkonného výboru nebo samotní delegáti do ESFRI,“ dodal Jan Hrušák. Mezi nové projekty ESFRI náleží: EBRAINS – European Brain Research Infrastructures, distribuovaná digitální výzkumná infrastruktura na rozhraní neurovědy, výpočetní techniky a technologie, která nabízí vědcům a vývojářům pokročilé nástroje a služby pro výzkum mozku. EIRENE RI – Research Infrastructure for Environmental Exposure Assessment, in Europe, první výzkumná infrastruktura svého druhu v EU, která poskytne zázemí pro výzkum v oblasti životního prostředí a jeho vlivu na lidské zdraví (koordinátor ČR). ET – Einstein Telescope, první a nejpokročilejší observatoř gravitačních vln třetí generace, s bezprecedentní citlivostí, díky níž bude Evropa leaderem v oblasti výzkumu gravitačních vln. EuPRAXIA – European Plasma Research Accelerator with Excellence in Applications, distribuované, kompaktní a inovativní zařízení urychlovače založené na plazmové technologii, připravené k výstavbě plazmového urychlovače poháněného elektronovým paprskem v metropolitní oblasti Říma, následovaný laserovým plazmovým urychlovačem na evropském území (účast ČR). GGP – Program Generations and Gender Program, bude poskytovat vysoce kvalitní a nadnárodně srovnatelné longitudální údaje, které pomohou zodpovědět naléhavé vědecké a společenské výzvy týkající se dynamiky populace a rodiny (účast ČR). GUIDE – Growing Up in Digital Europe-EuroCohort, je první srovnávací evropský průzkum zaměřený na podporu rozvoje sociálních politik pro zlepšení blahobytu dětí, mladých lidí a jejich rodin v celé Evropě. MARINERG-i – Offshore Renewable Energy Research Infrastructure, infrastruktura pro výzkum obnovitelné energie na moři, která se má stát přední mezinárodně distribuovanou výzkumnou infrastrukturou v odvětví energie z obnovitelných zdrojů na moři (ORE) se sítí testovacích zařízení rozmístěných po celé Evropě. OPERAS – Open Access in the European Research Area through Scholarly Communication, je distribuovaná výzkumná infrastruktura umožňující otevřenou vědu a modernizaci vědeckých komunikačních postupů v sociálních a humanitních vědách v souladu s European Open Science Cloud. RESILIENCE – Religious Studies Infrastructure: Tools, Innovation, Experts, Connections and Centres, je jedinečná interdisciplinární výzkumná infrastruktura pro všechna náboženská studia. Jedná se o vybudování vysoce výkonné platformy, která poskytne nástroje a přístupy k fyzickým a digitálním datům vědcům ze všech vědních oborů. SLICES – Scientific Large-Scale Infrastructure for Computing/Communication Experimental Studies, má ambice stát se působivou výzkumnou infrastrukturou v digitálních vědách, včetně řešení spotřeby energie a implementace European Green Deal. SoBigData ++ RI – European Integrated Infrastructure for Social Mining and Big Data Analytics, představuje zdroj pro sdílení souborů dat, metod, výzkumných dovedností a výpočetních zdrojů na podporu porozumění sociálním jevům optikou velkých dat. Podrobná analýza úspěšných návrhů odhalila následující klíčová sdělení a závěry: * Nabízí se nová možnost investic do výzkumných infrastruktur – celkové investiční náklady u 11 nových projektů dosáhnou výše 4,164 mil. EUR (průměrně 380 mil. EUR), zatímco v Cestovní mapě ESFRI z roku 2018 to bylo 674 mil. EUR (průměrně 112 mil. EUR) a v Cestovní mapě ESFRI z roku 2016 poté 856 mil. EUR (v průměru 143 mil. EUR). To je zdaleka nejvyšší hodnota nových investičních plánů výzkumných infrastruktur od první Cestovní mapy ESFRI v roce 2006. * Vzniká ambice vyvinout globálně jedinečná a komplexní zařízení pro excelentní vědu: Einstein Telescope – projekt s nejvyšší investiční hodnotou v rámci Cestovní mapy – 1 900 milionů EUR, a EuPRAXIA – inovativní akcelerátor založený na plazmové technologii – 569 milionů EUR. * Zvyšuje se politická angažovanost a inkluzivnost výzkumných infrastruktur – v průměru 7 vlád poskytlo politickou podporu na ministerské úrovni každému vybranému projektu, průměrně se každého projektu účastní 14 zemí. Nové výzkumné infrastruktury podpoří také klíčové priority EU: Sociální pilíř EU – ambiciózní výzkumné infrastruktury pro sociální vědy: The Generations and Gender Programme a Growing up in Digital Europe-EuroCohort – doplněná o Survey of Health, Aging and Retirement in Europe plně pokryje svými longitudálními studiemi evropskou společnost; RESILIENCE – religionistika pro lepší pochopení současných, diverzifikovaných společností. Digitalizace – EBRAINS – součást projektu Human Brain, SLICES – experimentální počítačová věda a vývoj softwaru, SoBigData ++ – výzkumná infrastruktura pro analýzu velkých dat, GUIDE – mladá generace v digitální společnosti, OPERAS – vědecká komunikace, otevřená věda, EOSC. Zelená dohoda pro Evropu – pobřežní obnovitelná energie (MARINERG-I). Zdraví – EBRAINS – neurovědy, biomedicínský výzkum, EIRENE – environmentální determinanty zdraví, EuPRAXIA – lékařské zobrazování s vysokým rozlišením, výzkum biomolekul, virů a mikroskopických procesů. Cestovní mapa ESFRI 2021 – která zahrnuje strategickou zprávu a analýzu krajiny výzkumných infrastruktur – bude schválena ESFRI Fórem v září a zveřejní se během slovinského předsednictví v Radě EU v prosinci 2021. Cestovní mapa ESFRI V roce 2006 byla vypracována první Cestovní mapa ESFRI, přičemž její následné aktualizace proběhly v letech 2008, 2010, 2016 a 2018. Cestovní mapa ESFRI zahrnuje evropské výzkumné infrastruktury se statusy tzv. „ESFRI Project“ a „ESFRI Landmark“. Evropské výzkumné infrastruktury se statusem „ESFRI Project“ se nachází na Cestovní mapě ESFRI díky vědecké excelenci svého konceptu a vykazují už pokročilý stav přípravy, předpokládající zahájení jejich implementační/konstrukční fáze v horizontu do 10 let od zařazení na Cestovní mapu ESFRI. Evropské výzkumné infrastruktury se statusem „ESFRI Landmark“ poté již buď dokončily svou implementační/konstrukční fázi a vstoupily tak do provozní/uživatelské fáze, či pokročily ve své implementační/konstrukční fázi natolik, že mají jasně stanovený časový harmonogram dokončení a uvedení do provozu. Aktuálně se připravuje aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021.
-
Konsorcium ELI ERIC oficiálně zahájilo své činnosti
Dne 16. června 2021 proběhlo 1. zasedání nejvyššího správního orgánu evropské výzkumné infrastruktury Extreme Light Infrastructure (ELI), jejíž činnosti jsou řízeny prostřednictvím konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). V průběhu zasedání byl Allen Weeks zvolen generálním ředitelem konsorcia ELI ERIC a Caterina Petrillo předsedkyní ELI ERIC General Assembly. Současně byly mj. ustaveny statutární a poradní orgány konsorcia ELI ERIC a také projednány zárodky politik konsorcia ELI ERIC. Ustavení konsorcia ELI ERIC otevírá výzkumné komunitě, průmyslovému sektoru a státům přístup k celosvětově nejrozsáhlejší kolekci extra-výkonných a ultra-rychlých laserových zařízení, které umožní realizovat nejpokročilejší experimenty v oblastech fyzikálních, chemických, materiálových a lékařských věd a vyvíjet nejmodernější technologické inovace. „Laboratoře ELI mohou být již provozovány společně, jako součást jedné organizace a jedné právní entity,“ uvedl Allen Weeks, nově zvolený generální ředitel konsorcia ELI ERIC. „Je to nesmírně důležitý krok, protože výzkumná infrastruktura ELI vstupuje do provozní fáze a zájem ze strany výzkumné komunity je enormní.“ Allen Weeks, generální ředitel ELI ERIC Úlohou nově ustaveného konsorcia ELI ERIC je zpřístupňovat výzkumné komunitě nejmodernější laserová zařízení, provozovaná výzkumnou infrastrukturou ELI, na principu politiky otevřeného přístupu, kdy budou návrhy na využití experimentálních kapacit pilířů ELI posuzovány nezávislými panely hodnotitelů. Členství v konsorciu ELI ERIC přitom umožňuje nejen využívat experimentální kapacity výzkumné infrastruktury ELI ze strany vědců a inovátorů, avšak podílet se i na tvorbě strategií konsorcia ELI ERIC. Caterina Petrillo, zastupující italské Ministerstvo vzdělávání, vysokého školství a výzkumu (MIUR), působící na Univerzitě v Perugii a vykonávající funkci ředitelky Area Science Park v italském Terstu, byla jmenována předsedkyní ELI ERIC General Assembly. Jako členka řady mezinárodních správních a vědeckých poradních orgánů přináší do konsorcia ELI ERIC bohaté zkušenosti s řízením výzkumných infrastruktur a mezinárodní spoluprací, jež budou bezpochyby potřebné pro úspěšné zvládnutí nadcházející etapy činností konsorcia. „Velice se těším na své působení v roli předsedkyně ELI ERIC General Assembly,“ zmínila Caterina Petrillo. „Výzkumné infrastruktury sdružené v rámci ELI ERIC koncentrují nejpokročilejší laserová zařízení o vysokém výkonu, generující ultrakrátké laserové pulsy, a přináší tak nezměrný potenciál pro rozvoj excelentní vědy.“ Caterina Petrillo, předsedkyně ELI ERIC General Assembly Právní forma konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) je uzpůsobena potřebám ustanovit a řídit provoz výzkumných infrastruktur celoevropského zájmu, významu a dopadu. Členové konsorcia ERIC poté přispívají k jeho činnostem vědecky, technologicky i finančně, jako členové mezinárodní organizace. ČR je hostitelem statutárního sídla konsorcia ELI ERIC, které se nachází v Dolních Břežanech, v prostorách pilíře ELI Beamlines. Druhý pilíř výzkumné infrastruktury, ELI ALPS, byl vybudován v maďarském Szegedu. Spolu s ČR a Maďarskem se zakládajícími členskými státy konsorcia ELI ERIC staly dále i Itálie a Litva. Zakládajícími pozorovateli konsorcia ELI ERIC se poté staly Německo a Bulharsko. Třetí pilíř výzkumné infrastruktury ELI, ELI NP, se nachází stále ještě v konstrukční fázi, je situovaný v Rumunsku, zaměřuje se na problematiku jaderné fotoniky a ke konsorciu ELI ERIC by se měl připojit později. Kromě výše uvedených států vyjádřila svůj zájem přistoupit ke konsorciu ELI ERIC i řada dalších evropských i mimoevropských států. ELI Beamlines v Dolních Břežanech, ČR Výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v Dolních Břežanech v ČR and ELI ALPS v Szegedu v Maďarsku jsou s investičními náklady dosahujícími výše 300 mil. EUR (každá z nich) vůbec prvními rozsáhlými vědeckými laboratořemi vybudovanými za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů v nových členských státech EU. Ve výzkumných infrastrukturách již působí 600 pracovníků vědeckého, technického a administrativního personálu, rekrutovaných v hostitelských státech i v zahraničí. Integrace pilířů výzkumné infrastruktury ELI v rámci konsorcia ELI ERIC bude probíhat v době následujících 2 až 3 let v průběhu iniciační operační fáze. V průběhu tohoto období dojde k harmonizaci manažerských, technických a vědeckých postupů napříč pilíři ELI Beamlines a ELI ALPS. Ta je přitom podporována mj. také z prostředků rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 v rámci projektu „IMPULSE“, jehož prostřednictvím je čerpán grant o výši 20 mil. EUR. ELI ALPS v Szegedu, Maďarsko
-
Předseda ESFRI Jan Hrušák promluvil na konferenci portugalského předsednictví k pokročilým materiálům
Konference “Advanced Materials Conference – To innovate in the future, the journey starts here,” pořádaná Advanced Materials Cluster, Técnico a FCT-NOVA za portugalského předsednictví v Radě Evropské unie se konala 16. června 2021. Konference se věnovala současným trendům Průmyslu 4.0 a inovativnímu potenciálu pokročilých materiálů při řešení důležitých společenských „velkých výzev“, jako jsou mobilita, zdravotní péče, energetika nebo změna klimatu. Budoucím inovacím začíná cesta dnes Konferenci zahájil portugalský ministr pro vědu, technologie a vysoké školy Manuel Heitor, který zdůraznil, že pokročilé materiály jsou zcela zásadní pro budoucnost a prosperitu společnosti. Po ministrovi Heitorovi promluvila Eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel, na niž navázal předseda Evropské rady pro výzkum ERC Jean-Pierre Bourguignon. Na jeho vystoupení navázal předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který vyzdvihl roli výzkumných infrastruktur v technologických inovacích. „Výzkumné infrastruktury mají klíčovou úlohu při rozvoji znalostí a technologií a logicky propojují výzkumnou a průmyslovou komunitu,“ řekl Jan Hrušák. „Výzkumné infrastruktury nestojí samy o sobě, ale jsou součástí širšího systému, který nejen propojuje excelentní výzkum napříč vědními disciplínami a přispívá k řešení palčivých společenských problémů, ale vytváří znalostní a inovační uzly, které přitahují vysokou odbornost, kreativitu a poskytují prostor pro sdílení znalostí a idejí,“ dodal Jan Hrušák. Jan Hrušák Produkty s přidanou hodnotou I v souvislosti se stále neukončenou koronavirovou pandemií konference v mnoha ohledech akcentovala společenské využití významných technologií, a to zvláště z oblasti informačních a komunikačních technologií, které ovlivňují inovační byznys modely. Základem pro rozvoj nejen digitálních, ale i bio- a nano-technologií jsou pokročilé materiály. Umožňují nebývalou efektivitu dodavatelského řetězce a stimulují autonomii a soběstačnost uživatele, aniž by posilovaly globalizaci a snižují potřebu skladování. Výsledkem jsou řešení v mnoha odvětvích s přímým dopadem na společnost. V tomto ohledu organizátoři konference očekávají, že tvůrci politik a další zúčastněné strany podpoří vývoj nových technologií a produktů s vysokou přidanou hodnotou, schopných přinést novou generaci výkonných, nákladově efektivních a ekologicky udržitelných produktů a technických řešení v oblastech energetiky, zdraví, dopravy a informačních a komunikačních technologiích. Výzkumné infrastruktury mají v tomto úsilí nezastupitelnou roli. Foto: Jana Plavec
-
Další vědecká mise ESA se zaměří na Venuši
Výborem pro Vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA) byla dne 10. června 2021 vybrána další „středně“ velká mise Vědeckého programu ESA s názvem „EnVision“. Mise má za cíl prozkoumat nejbližší sousední planetu Země – Venuši a pokusit se odpovědět na otázku, proč je naše nejbližší sousední planeta tolik odlišná. Zaměření mise EnVision bude provádět radarové mapování Venuše ve vysokém rozlišení a atmosférické studie. Mise pomůže vědcům pochopit vztahy mezi geologickou aktivitou Venuše a její atmosférou a bude zkoumat, proč se Venuše a Země vydaly tak odlišnými evolučními cestami. Mise bude realizována ESA ve spolupráci s NASA, která krátce před výběrem EnVision schválila realizaci dalších dvou misí k výzkumu Venuše – DAVINCI+ a VERITAS. Start mise EnVision je plánován nejdříve v roce 2031. Přístrojové vybavení EnVision Mise EnVision bude vybavena vědeckými přístroji, které umožní kombinovaná pozorování na vlnových délkách od ultrafialové po rádiové frekvence v nebývalém rozsahu rozlišení, od jádra po horní atmosféru Venuše – povrchovým radarem VenSAR, podpovrchovým radarem SRS a sadou tří spektrometrů VenSpec ke studiu chemického složení atmosféry a povrchu a radiovým experimentem. Pro české výzkumné organizace a podniky je možné zapojení přímo do vědeckého týmu a vývoje vědeckých přístrojů prostřednictvím programu PRODEX, české podniky se mohou také ucházet o zakázky k vývoji samotné sondy. Vědecký program ESA aktuálně nabízí řadu dalších příležitostí pro české vědce a podniky. Animace mise EnVision