Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
No going back: How the coronavirus pandemic changed research infrastructures
Europe’s research labs scrambled to make the best use of their resources and offered remote access for researchers during the pandemic. Some of these changes are set to become a permanent feature. Florin Zubașcu Jan Hrušák, chair the European Strategy Forum on Research Infrastructures (ESFRI) Big research labs are set to make a permanent feature of ‘needs must’ operational changes forced on them by the COVID-19 pandemic, as they take stock of lessons learned over the past year. Jan Hrušák, chair the European Strategy Forum on Research Infrastructures (ESFRI) expects big labs will fine tune remote access schemes and allow more researchers to send in samples for those projects that do not require their physical presence in the lab. In the face of the pandemic, research labs fast-tracked access for urgent health projects and had to put many other experiments on hold. Labs around Europe closed their doors as travel restrictions and lockdowns hit, and had to invent new ways of carrying out essential work safely. Now, in recognition that these new ways of working give the research infrastructures themselves and geographically spread scientists that rely on their resources, more flexibility, these new methods could be extended beyond the pandemic. “Research infrastructures have been severely hit by the crisis,” said Hrušák. “They had difficulties working in the traditional way and they have been facing troubles in providing access to users.” In dire circumstances, Hrušák said Europe’s research labs scrambled to make the best use of their resources and offered remote access for researchers, which required changes in the way research infrastructures work. “We have seen huge, massive mobilisation of [the] capacities of research infrastructures,” he said. If these changes are to become permanent, labs would have to revamp their hiring plans, because more staff will be required to handle samples mailed in by remote researchers. “There might be new ways how research infrastructures will connect to the users and how they operate,” said Hrušák. Lockdowns have also delayed the construction of new infrastructures but Hrušák hopes “this will not propagate further.” Research labs should start planning plan for challenges in the near future… “Read more” By Florin Zubașcu Science|Business Photo: Twitter
-
Brno se stane hostitelem konference ICRI 2022
ČR se stane hostitelem konference ICRI 2022 (International Conference on Research Infrastructures), celosvětové konference věnované problematice výzkumných infrastruktur. ICRI 2022 zavítá do Brna při příležitosti nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU v průběhu 2. pol. roku 2022 a poskytne tvůrcům politik, provozovatelům a uživatelům výzkumných infrastruktur a výzkumným stakeholderům z Evropy, Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie platformu pro debaty na vysoké úrovni nad nejaktuálnějšími otázkami politiky výzkumných infrastruktur. ICRI 2022 proběhne pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Masarykovy univerzity a Středoevropského technologického institutu v Brně, které budou úzce spolupracovat rovněž s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace, finančně se podílejícím na organizaci konference prostřednictvím 9. rámcového programu EU pro výzkumu a inovace Horizontu Evropa. Středoevropský technologický institut v Brně (CEITEC) – Masarykova univerzita Přínosy výzkumných infrastruktur k socioekonomickému rozvoji Stěžejními tématy ICRI 2022 budou mobilizace výzkumných infrastruktur v reakci na pandemii Covid-19 a role výzkumných infrastruktur v ekonomické obnově a posilování připravenosti světové populace reagovat na budoucí krizové scénáře a krizové události, a přínosy investic do výzkumných infrastruktur k (makro-)regionálnímu rozvoji. Kromě těchto témat se však konference zaměří i na celou řadu dalších otázek, jimiž bude např. role menších národních výzkumně-infrastrukturních zařízení vedle rozsáhlých mezinárodních laboratoří a jejich mezinárodní spolupráce či problematika rozvoje mezinárodní datové infrastruktury, umožňující sdílení vědeckých dat napříč výzkumnými institucemi, resp. vědními obory, v souladu s FAIR principy (Findability, Accessibility, Interoperability, Reusability). ICRI 2022 se uskuteční formou plenárních zasedání, prokládaných paralelními sekcemi (break-out sessions), a předpokládá se, že se jí zúčastní přes 500 účastníků z celého světa. Středoevropský technologický institut v Brně (CEITEC) – Vysoké učení technické v Brně Brno dějištěm ICRI 2022 ICRI 2022 naváže na dřívější ročníky konané v Kodani (2012), Aténách (2014), Kapském městě (2016), Vídni (2018) a Ottawě (2021). Brno se jako hostitel konference stane v týdnu od 17. do 21. října 2022 celosvětovým centrem diskuzí výzkumně-infrastrukturních stakeholderů. Jako tzv. back-to-back event se v Brně ve stejném týdnu uskuteční mj. také zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), přičemž na okraj ICRI 2022 je možné očekávat i konání řady tzv. satellite events, které budou doprovodnými akcemi k ICRI 2022. V průběhu konference budou mít účastníci ICRI 2022 možnost navštívit výzkumné infrastruktury situované v Brně, provozované místními vysokými školami a výzkumnými ústavy, a poznat Brno jako jedno z pulzujících center vědy a technologií střední Evropy. Video-pozvánka na konferenci ICRI 2022
-
Konference ICRI 2021 se uskutečnila virtuálně ve dnech 1. – 3. června
Ve dnech 1. – 3. června 2021 proběhla celosvětová konference k výzkumným infrastrukturám ICRI 2021 (International Conference on Research Infrastructures). Původně se měla konference uskutečnit fyzicky v kanadské Ottawě, avšak z důvodu přetrvávající pandemie Covid-19 a souvisejících epidemiologických opatření bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do virtuálního prostředí. Hlavním organizátorem ICRI 2021 byla Canada Foundation for Innovation v úzké spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace, jež pořádání konference podpořila i finančně z prostředků rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020. ICRI je celosvětovou konferencí a rovněž letos se jí zúčastnili stakeholdeři z řad tvůrců výzkumně-infrastrukturních politik, provozovatelů výzkumných infrastruktur i jejich uživatelů z Evropy, Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie. Stovky účastníků ze všech světových makro-regionů tak měli možnost diskutovat nad nejaktuálnějšími tématy politiky výzkumných infrastruktur. Předseda ESFRI Jan Hrušák Výzkumné infrastruktury a velké společenské výzvy ICRI je diskuzní platformou k adresování nejaktuálnějších otázek politiky výzkumných infrastruktur. ICRI 2021 navázala na předešlé ročníky ICRI organizované v Kodani (2012), Aténách (2014), Kapském městě (2016) a ve Vídni (2018). Na konferencích ICRI jsou zpravidla debatovány problematiky, jakými je např. dlouhodobě udržitelný rozvoj ekosystému výzkumných infrastruktur, jejich mezinárodní spolupráce či socioekonomické přínosy a dopady investic do výzkumných infrastruktur, a ani letošní ročník ICRI nebyl v tomto ohledu výjimkou. Kromě výše uvedených témat se zaměřil mj. na otázky datových infrastruktur a sdílení vědeckých dat, managementu mezinárodních výzkumných infrastruktur nebo roli výzkumných infrastruktur v rámci posilování připravenosti a odolnosti světové populace vůči jakýmkoliv budoucím krizovým scénářům vyžadujícím si znalostně a technologicky náročná řešení. „Bílá kniha ESFRI přináší strategickou vizi Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury, co se týče rozvoje ekosystému evropských výzkumných infrastruktur, jako jednoho z pilířů obnoveného Evropského výzkumného prostoru. Hlavním poselstvím Bílé knihy ESFRI je sdělení, že vitální, udržitelný, integrovaný a interoperabilní ekosystém výzkumných infrastruktur, usilující o špičkovou vědu s dopady v podobě aplikací nových poznatků v praxi, je předpokladem dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu a společenského blahobytu,“ uvedl Jan Hrušák, úřadující předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. v příspěvku k evropské perspektivě na výzkumně-infrastrukturní agendu. V obdobném duchu vystoupili také další řečníci, kteří vyzdvihli význam výzkumných infrastruktur jako znalostní základny pro adresování velkých společenských výzev současnosti a budoucnosti. ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen Konferenci ICRI 2022 uspořádá ČR v Brně Nadcházející ročník ICRI se uskuteční ve dnech 19. – 21. října 2022 v Brně, a to pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, jako politických garantů, a dále Masarykovy univerzity a Středoevropského technologického institutu v Brně, jako lokálních organizátorů. „Kromě toho, že je Brno velice příjemným městem, které stojí za to navštívit, představuje rovněž jedno z výzkumných a inovačních center střední Evropy, a to mj. i díky investicím vynakládaným z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Brno se tak stalo i hostitelem celé řady českých národních výzkumných infrastruktur, které jsou již plně integrovány do evropských výzkumných infrastruktur,“ poznamenal v pozvánce k účasti na ICRI 2022 v Brně Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Video-pozvánka na konferenci ICRI 2022
-
ELIXIR CZ Friday Coffee 2021
ELIXIR CZ každý pátek organizuje webináře, kde je možnost seznámit s jejich portfoliem nástrojů a služeb. Registrace není požadována: https://global.gotomeeting.com/join/508817845 Webová stránka akcí Záznam ze webinářů je k dispozici na ELIXIR CZ YouTube channel. Červen 4.6.: EnzymeMiner & SoluProt: mining of soluble enzymes 11.6.: IRESs, IRESite and HCVIVdb 18.6.: CaverDock: Analysis of Ligand Transport through Protein Tunnels 25.6.: PrankWeb 4.6.: EnzymeMiner & SoluProt: mining of soluble enzymes 4.6.2021 at 9:30 Jiří Hon from FNUSA-International Clinical Research Center will talk about EnzymeMiner & SoluProt: mining of soluble enzymes We present two integrated bioinformatics tools EnzymeMiner and SoluProt for mining and rational selection of novel soluble enzymes. EnzymeMiner uses one or more enzyme sequences and a description of essential residues to find enzyme family members among millions of uncharacterized protein sequences in the NCBI nr database. SoluProt is a machine-learning method for prediction of soluble protein expression in E. coli integrated in EnzymeMiner for prioritization of search hits. EnzymeMiner and SoluProt help to identify novel putative enzymes and facilitate selection of several expressible targets for experimental characterization. These novel enzymes might have successful applications in biosynthetic pathways for the ecological production or degradation of chemical compounds. 11.6.: IRESs, IRESite and HCVIVdb 11.6.2021 at 9:30 Martin Pospíšek from Charles University will talk aboutIRESs, IRESite and HCVIVdb Our long-term interest in internal ribosome entry sites (IRES) resulted in development of two specialized databases – IRESite presenting information about the known experimentally studied IRESs, their structures and supporting experiments, and HCVIVdb, which is specialised in variants of the hepatitis C virus IRES. We’ll also present a new tool for searching of specific RNA structure in the library of different RNA structures including an attempt to use this tool for finding of IRES-like structures in the human genome.< 18.6.: CaverDock: Analysis of Ligand Transport through Protein Tunnels 18.6.2021 at 9:30 Ondřej Vávra from FNUSA-International Clinical Research Center will talk about CaverDock: Analysis of Ligand Transport through Protein Tunnels Understanding protein-ligand interactions is crucial for drug design and enzyme engineering. The interaction of protein and small ligand molecule often takes place in protein’s binding or active site. Such functional sites may be buried inside the protein core, and thus transport of a ligand needs to be studied. We present CaverDock tool, implementing a novel method for analysis of transport processes. The method is based on modified molecular docking algorithm of AutoDock Vina. The output is ligand’s trajectory and energy profile of the transport process.< 25.6.: PrankWeb 25.6. 2021 at 9:30 Marian Novotný from Charles University will talk about PrankWeb (https://prankweb.cz/) is a tool predicting ligand binding sites on 3D structures using machine learning algorithms. The tool is integrated into the PDBe-KB. We will present both its current state and its future developments.
-
Cloudové služby prostřednictvím rámcových smluv OCRE
Sdružení CESNET nabízí svým uživatelům prostřednictvím rámcových smluv uzavřených na základě výsledků projektu OCRE (Open Cloud for Research Environments) cloudové a infrastrukturní služby (IaaS, PaaS, SaaS) významných komerčních poskytovatelů za zvýhodněných podmínek. Ty byly vysoutěženy v rámci panevropského tendru sdružením GÉANT pro léta 2021-2026 s cílem zjednodušit poskytování těchto služeb organizacím v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání. „Kromě jednoduchého pořízení bez nutnosti komplikovaných výběrových řízení získají uživatelé také výrazné slevy a přímý a bezpečný síťový peering prostřednictvím sítí CESNET a GÉANT,“ uvedl k přínosům nabízeného řešení Jan Gruntorád, ředitel sdružení CESNET. Projekt OCRE je finančně podporován Evropskou komisí a je součástí strategie jednotného digitálního trhu (Europe´s Digital Single Market), respektive komisí prosazovaného celoevropského projektu EOSC (Europen Open Science Cloud), evropského cloudu pro otevřenou vědu. CESNET umožní připojeným organizacím čerpat uvedené služby za výhodnějších technických i ekonomických podmínek. V České republice bylo vybráno 12 oprávněných dodavatelů: AWS, CloudFerro, CloudSigma, Exoscale, IBM, Google, MS Azure, T-Systems, Oracle, Orange, Safespring a Setcor. Na každé řešení je k dispozici vždy jeden dodavatel. Koncový uživatel čerpá služby od sdružení CESNET, které je v rámci této veřejné zakázky prostředníkem mezi dodavateli a koncovými uživateli. Více informací: https://www.cesnet.cz/sluzby/geant-iaas/ https://www.ocre-project.eu/services/cloud-suppliers/country/czech-republic
-
Velká výzkumná infrastruktura MGML součástí evropské sítě magnetických laboratoří
Velká výzkumná infrastruktura Laboratoř pro syntézu a měření materiálů (MGML; Materials Growth & Measurement Laboratory), která působí při Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a jejíž partnerskou institucí je Fyzikální ústav AV ČR, se stala součástí prestižní sítě evropských laboratoří, zabývajících se výzkumem materiálů v magnetických polích, pod vedením EMFL (European Magnetic Field Laboratory). EMFL sdružuje tři evropské organizace – francouzské Centre national de la recherche scientifique (CNRS), německé Helmholtz-Zentrum Dresded-Rossendorf a nizozemskou Stichting Katholieke Universiteit, které jako jediné v Evropě disponují vybavením umožňujícím dosažení vysokých pulsních i statických magnetických polí. Vysoká magnetická pole představují jednu z významných analytických metod pro studium pokročilých funkčních materiálů, jež jsou potřeba prakticky ve všech zásadních technologických oblastech od energetiky přes informační technologie až po medicínský průmysl. Aplikovaná magnetická pole mohou mít výrazný vliv na vlastnosti látek, měnit jejich magnetický stav a napovídají o interakcích na mikroskopické úrovni. Experimentální vybavení nezbytné pro tento druh výzkumu je však velmi nákladné, a proto je v Evropě koncentrováno jen do několika laboratoří. Významnou část z nich, a také několik komerčních firem, propojil společný evropský vědecký projekt ISABEL (Projekt rámcového programu EU ISABEL, Improving the sustainability of the European Magnetic Field Laboratory). V rámci ISABEL vytvořilo osmnáct evropských institucí představující významná centra výzkumu v oblasti fyziky magnetických polí síť zařízení s primárním zaměřením na rozvoj využití magnetických polí ve výzkumu, jakož i snadnější přístup uživatelům ke svým aparaturám s magnetickým polem. MGML působí v rámci projektu jako jeden z regionálních partnerů. EMFL, která hraje v ISABEL zásadní roli, nedávno představila nový režim duálního přístupu ke svým zařízením. Cílem je významně rozšířit a usnadnit uživatelům přístup k experimentálním zařízením EMFL. Nový režim, zejména v počáteční fázi výzkumných projektů, umožní provádět výzkum v malých a středních magnetických polích s využitím sítě sedmi regionálních partnerů (viz oranžově vyznačení na mapce). V prvním kroku mohou uživetelé využít přístup k výzkumnému vybavení určenému pro malé až střední magnetické pole (regionální partneři), v následujícím kroku, pak přístup k zařízením s možností měření ve vysokých magnetických polích v laboratořích EMFL v Grenoblu, Nijmegenu, Toulouse a Drážďanech. Jedním z regionálních partnerů je i MGML pod hlavičkou Matematicko-fyzikální fakulty UK (na mapce jako UCHA).
-
Čeští vědci rozšiřují svou účast na velkém rentgenovém teleskopu ATHENA
ATHENA (Advanced Telescope for High-Energy Astrophysics) je další vlajkovou, velkou misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA) „L2“, která je v současné době v přípravné fázi. Jedná se o velkou rentgenovou observatoř, která by měla přispět k zodpovězení základních otázek astrofyziky a kosmologie studováním černých děr a hmoty v extrémních podmínkách, vzniku a vývoje galaxií, kup galaxií a velkých galaktických struktur a životního cyklu hmoty a energie. Vypuštění observatoře je aktuálně plánováno na rok 2033. Další český příspěvek do mise Česká účast se oproti dříve schválenému projektu rozšiřuje o další vědecký tým z Astronomického ústavu AV ČR a předpokládá se zapojení dalších českých podniků. Zájmem týmu z Astronomického ústavu AV ČR je zejména rentgenová astrofyzika černých děr a neutronových hvězd, přičemž právě na výzkum obřích černých děr bude zaměřen přístroj WFI (Wide Field Imager), jehož přípravy se budou čeští vědci nově účastnit. Český příspěvek k přístrojovému vybavení mise ATHENA tak bude kromě dříve schváleného příspěvku do přístroje X-IFU spočívat v návrhu, vývoji a dodání galvanického izolačního modulu (GIM) pro elektroniku detektorů experimentu WFI, který společně s X-IFU tvoří hlavní vědecké přístroje mise ATHENA. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český vědecký tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na vědecké přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Financování české účasti roste Nově schválený projekt české účasti na přístrojovém vybavení mise ATHENA bude podpořen v předpokládané výši 1,6 mil. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Společně s dříve schváleným projektem tak náklady na českou účast na přístrojovém vybavení mise ATHENA dosáhnou 4,7 mil. EUR. Kromě těchto příspěvků na přístrojovém vybavení mise se ČR bude podílet i na financování samotné mise prostřednictvím Vědeckého programu ESA, který se bude na realizaci mise podílet příspěvkem ve výši 1,3 mld. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky. Animace mise ATHENA
-
Evropská komise ustavila konsorcium ELI ERIC
Ustavení právnické osoby Extreme Light Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium (ELI ERIC) umožní výzkumným pracovníkům a průmyslovým podnikům využívat nejrozsáhlejší soubor nejvýkonnějších laserů na světě, a to jak pro vědecké experimenty, tak i pro průmyslové aplikace. Evropská komise přijala dlouho očekávané rozhodnutí o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), které bude řídit provoz výzkumné infrastruktury ELI. Výzkumná zařízení ELI tvoří nejrozsáhlejší distribuovanou laserovou výzkumnou infrastrukturu na světě. Jejich hostitelské státy, ČR a Maďarsko, předložily žádost o ustavení ELI ERIC v květnu 2020. Rozhodnutí o založení konsorcia ELI ERIC bylo přijato po intenzivních vyjednáváních trvajících několik posledních let. „Ustavení konsorcia ELI ERIC je vyvrcholením snahy a více než desetiletého úsilí vybudovat a provozovat v ČR jeden z pilířů nejmodernější a nejvýkonnější laserové výzkumné infrastruktury na světě. Nad rámec toho se ČR stává vůbec poprvé i hostitelským státem statutárního sídla konsorcia ERIC,“ uvádí Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy. „Úspěšná implementace projektu ELI Beamlines v podání Fyzikálního ústavu AV ČR má enormní vědecký a technologický význam, přičemž přináší také podstatné socioekonomické dopady v rovině regionálního rozvoje, čímž naplňuje cíle politiky soudržnosti EU.“ Extreme Light Infrastructure – Centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury ERIC představuje jedinečnou právnickou osobu ustavovanou na základě právního rámce EU, který byl specificky vytvořen pro organizaci výzkumných infrastruktur. Jedná se o mezinárodní organizaci, jejímiž členy se stávají státy, které vědecky a finančně přispívají na činnosti konsorcia. Kromě ČR a Maďarska se zakládajícími členy konsorcia ELI ERIC staly rovněž Itálie a Litva. Německo a Bulharsko spoluzakládají konsorcium ELI ERIC jako pozorovatelé s výhledem vstupu v roli plného člena v pozdější fázi. Nad rámec toho vyjádřila zájem vstoupit do konsorcia ELI ERIC po jeho založení také řada dalších evropských, jakož i mimoevropských států. Nově založené konsorcium ELI ERIC zpřístupní celosvětové výzkumné komunitě laserová zařízení ELI na bázi posuzování návrhů vědeckých experimentů nezávislým odborným panelem. Státy, které vstoupí do konsorcia ELI ERIC jako členové, mají možnost spolupodílet se na definování strategie ELI ERIC, účastnit se jeho výzkumných programů a zprostředkovávat využití výzkumné infrastruktury ELI svým vědeckým komunitám a průmyslovým podnikům. „Výzkumná infrastruktura ELI je velmi atraktivní jak pro vědce, kteří se již pohybují v oblasti laserových technologií, tak i pro vědní disciplíny, pro které bude využití laserových technologií novinkou,“ zmiňuje Jean-Claude Kieffer, přední odborník působící v oblastech laserových technologií a fotoniky a ředitel Énergie Matériaux Télécommunications Research Centre v kanadském Montrealu. „Nejmodernější lasery nabízejí světelné pulsy o vysoké intenzitě a frekvenci opakování, čímž otevírají zcela nové příležitosti pro vědecké experimenty a uplatnění jejich výsledků v praxi.“ Extreme Light Infrastructure – Centrum ELI Attosecond Light Pulse Source v Szegedu Extreme Light Infrastructure Pilíři výzkumné infrastruktury ELI, sdruženými v rámci ELI ERIC, jsou ELI Beamlines, situovaný v Dolních Břežanech v ČR, a ELI ALPS, nacházející se v maďarském Szegedu. Jedná se o první obdobně rozsáhlé výzkumné infrastruktury vybudované v tzv. nových členských státech EU, přičemž jejich konstrukční náklady dosáhly v případě každé z nich výše 300 mil. EUR a byly financovány z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Pilíře výzkumné infrastruktury ELI již zaměstnávají na 600 vědců, techniků a zaměstnanců podpůrného personálu pocházejících z více než 20 zemí. „Díky intenzivní mezinárodní spolupráci jsme byli v pouhých 10 letech schopni vybudovat a zprovoznit nejpokročilejší vědeckou instrumentaci, jež přináší bezprecedentní příležitosti dosahovat přelomových objevů,“ uvádí Roman Hvězda, ředitel pilíře ELI Beamlines v Dolních Břežanech. „Investice do výzkumné infrastruktury ELI patří mezi největší investice vynaložené ve vědeckém prostředí v Evropě a už nyní přináší pozitivní dopady v ČR i v celém regionu, o to důležitější během pandemie Covid-19.“ Třetí pilíř výzkumné infrastruktury ELI, ELI NP, je budovaný v Rumunsku nedaleko Bukurešti a přispěje k průkopnickým objevům v oblasti jaderné fotoniky. Rovněž tento již zaměstnává řádově stovky vědců a pracovníků technického personálu, přičemž se očekává, že také v případě ELI NP proběhne integrace v rámci nově ustaveného konsorcia ELI ERIC. Koncept výzkumné infrastruktury ELI byl poprvé představen předním laserovým fyzikem a nositelem Nobelovy ceny z roku 2018 Gerárdem Mourou. Již v roce 2006 byla přitom výzkumná infrastruktura ELI identifikována jako klíčová k zajištění vedoucího postavení Evropy v laserových vědách a technologiích. „Každý z pilířů výzkumné infrastruktury ELI byl vybudován se záměrem specializace v dílčí oblasti vědy a laserových technologií a tak, aby se pilíře výzkumné infrastruktury ELI vzájemně doplňovaly,“ zmiňuje Gábor Szabó, ředitel pilíře ELI ALPS v maďarském Szegedu. „Každý z pilířů výzkumné infrastruktury ELI by i jako samostatné zařízení náležel mezi nejvyspělejší v dané oblasti na světě.“ ELI Beamlines – Stanice ELIMAIA: Multidisciplinární aplikace laserem buzeného urychlovače iontů ELI ERIC podpoří laserové vědy a technologie Pilíře výzkumné infrastruktury ELI provozují soubor celosvětově jedinečných laserů, které generují světelné pulsy o výkonu až 10 PW (milion miliard wattů, energie je srovnatelná s desetinou veškeré sluneční energie dopadající v daný okamžik na Zemi); laserů generujících ultrakrátké světelné pulsy v řádu attosekund (miliontina biliontiny sekundy, tj. časový úsek, který je ještě kratší než 1s vůči stáří vesmíru); či laserů s vysokým průměrným výkonem, generujících až desetkrát za vteřinu světelné pulsy o výkonu vyšším než 1 PW (převyšující desetkrát v současnosti dostupné technologie). ELI Beamlines – Petawattový laserový systém L3 HAPLS Vědci využívající výzkumnou infrastrukturu ELI budou moci realizovat multidisciplinární studie v oblasti základního a aplikovaného výzkumu se značnými socioekonomickými přínosy. Bude se jednat o léčbu nádorových onemocnění pomocí kompaktních laserem urychlených svazků částic; nové medicínské zobrazovací metody pro přesnější zobrazování využívající měkké rentgenové záření umožňující časnější a přesnější rozpoznání patologických jevů; vývoj nových léčiv díky výzkumnému zázemí pro farmaceutické firmy při zobrazování molekulárních struktur účinných látek a fotochemických procesů; biomedicínské zobrazovací techniky pro personalizovanou medicínu; či produkci a využití radioisotopů v medicíně. Pokročilé průmyslové aplikace zahrnou např. nedestruktivní způsoby kontroly kritických komponent v extrémních podmínkách a rychlé elektroniky. Zobrazovací technika využívající ultra jasných laserem buzených rentgenových pulsů V oblastech energetiky a životního prostředí napomohou výzkumná zařízení ELI porozumění životnosti jaderných materiálů a vývoji nových metod zpracování jaderného odpadu. Studium mechanismů pro laserovou iniciaci termojaderné fúze nese perspektivu budoucího zdroje čistého energie. V neposlední řadě může přispět výzkumná infrastruktura ELI rovněž k porozumění procesů odehrávajících se v nitru obřích plynných planet a hvězd, či studiu komplexní teorie kvantové elektrodynamiky a tzv. zhmotnění vakua tvorbou elektron-pozitronových párů interakcí laseru ve vakua. Využití urychlených částic k léčbě rakovinných nádorů Integrace pilířů výzkumné infrastruktury ELI v rámci právnické osoby ELI ERIC bude probíhat během následujících 2 až 3 let, považovaných za iniciační operační fázi ELI. V průběhu tohoto období tak dojde k harmonizaci manažerských, vědeckých a technických postupů v ELI Beamlines a v ELI ALPS. Tato etapa životního cyklu výzkumné infrastruktury ELI je podporována Evropskou komisí z rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 ve výši 20 mil. EUR prostřednictvím projektu IMPULSE. „Vesmír v krabici“, vytvoření supernovy uvnitř experimentální komory sloužící jako astrofyzikální laboratoř