Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
ČR se účastní vývoje nových technologií pro evropské superpočítače
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) poskytne výzkumným organizacím z ČR finanční podporu na účast v projektech mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, realizovaných v rámci společné technologické iniciativy EuroHPC. Projekty vybrané k finanční podpoře z veřejných prostředků v rámci výzev vyhlášených společným podnikem EuroHPC v roce 2020 budou realizovány do roku 2024 a z rozpočtových prostředků MŠMT bude na jejich financování alokováno přes 53 mil. Kč. Stejnou částkou podpoří české účastníky projektů i Evropská komise, a to prostřednictvím společného podniku EuroHPC. Českými účastníky projektů EuroHPC jsou IT4Innovations Národní superpočítačové centrum, situované na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, a Masarykova univerzita prostřednictvím Středoevropského technologického institutu v Brně. Zapojí se celkem do 5 projektů EuroHPC, a to LIGATE, SCALABLE, ACROSS, IO-SEA a EUROCC. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum Společná technologická iniciativa EuroHPC Stěžejním cílem společné technologické iniciativy EuroHPC je rozvoj znalostí a technologií v oblasti tzv. vysokorychlostního počítání (High Performance Computing – HPC) v EU, jelikož tyto jsou předpokladem úspěšného zavádění konceptu digitální ekonomiky v Evropě. Celkem 32 evropských zemí se tak v úzké spolupráci s Evropskou komisí podílí na aktivitách společné technologické iniciativy EuroHPC, jež mají zabezpečit mezinárodní konkurenceschopnost, soběstačnost a nezávislost Evropy na poli HPC. HPC se stává nástrojem pro řešení klíčových vědeckých a společenských výzev, jakými jsou např. rané odhalení a nové léčebné postupy v medicíně, předpovídání vývoje klimatu, prevence a řízení velkých přírodních katastrof či urychlení vývoje nových materiálů. Příkladem uplatnění technologií HPC se stala i pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19, když se technologie HPC využívají mj. k urychlení vývoje nových léčivých přípravků a vakcín, tvorbě prognóz šíření viru, plánování a distribuci nedostatkových zdravotnických prostředků či analýzám účinnosti opatření proti šíření nákazy a scénářů socioekonomického rozvoje v post-pandemickém období. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum – superpočítač „BARBORA“ IT4Innovations Národní superpočítačové centrum Hlavním příspěvkem ČR k rozvoji technologií HPC v Evropě je IT4Innovations Národní superpočítačové centrum, jehož hostitelskou institucí je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a jež působí jako HPC segment českého národního e-infrastrukturního konsorcia e-INFRA CZ. Významným milníkem dosaženým v ČR v oblasti HPC je úspěch IT4Innovations v celoevropské soutěži o hostitelství petascale superpočítačového systému „KAROLINA“. Ten by měl být nainstalován v Ostravě během května 2021. Nad rámec toho uspěla ČR prostřednictvím IT4Innovations Národního superpočítačového centra dále i jako člen tzv. LUMI konsorcia, vedeného Finskem a sdružujícího také Belgii, Dánsko, Estonsko, Norsko, Polsko, Švédsko a Švýcarsko, s návrhem akvizice a provozu pre-exascale superpočítačového systému „LUMI“, který bude pořízen v roce 2021, nainstalován ve finském Kajaani a stane se jedním z vůbec nejvýkonnějších a energeticky nejefektivnějších superpočítačů v Evropě i ve světě. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum – superpočítač „KAROLINA“
-
Nové stáže v ESO pro české studenty, vědce a inženýry
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) tímto vyhlašuje výzvu k předkládání přihlášek na placenou stáž u mezinárodní organizace ESO (European Southern Observatory), jež provozuje špičková astronomická pozorovací zařízení v Chile. V organizaci ESO nacházejí uplatnění nejenom astronomové a astrofyzici, ale i specialisté v široké škále inženýrských oborů. Místem výkonu stáže je Německo nebo Chile. Stipendium činí 2 500–3 000 EUR měsíčně (podle vzdělání a zařazení stážisty). Délka stáže činí 6–12 kalendářních měsíců (s možností prodloužení). Hlásit se mohou čeští studenti, vědci a inženýři do 32 let věku, kteří působí v některém z následujících oborů: * Astronomie; * Astrofyzika; * Softwarové inženýrství; * Elektrotechnika; * Mechanika; * Controlling; * Optika; * Provozní inženýrství; * Projektový management. Přihlášku je třeba zaslat MŠMT v anglicko-jazyčném znění nejpozději do dne 31. května 2021 na adresu elektronické korespondence JUDr. Jana Buriánka jan.burianek@msmt.cz z odboru výzkumu a vývoje. Nástupní termín stáží je září 2021. Bližší informace jsou k dispozici ve výzvě k předkládání přihlášek.(pdf) Evropská jižní observatoř – radioteleskopická soustava ALMA Evropská jižní observatoř Evropská jižní observatoř (ESO, plným názvem European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere) je mezivládní výzkumnou organizací pro pozemní astronomii. ESO byla založena v roce 1962, spojuje 16 evropských členských států a Austrálii jakožto přidruženého partnera a čítá více než 500 zaměstnanců. ČR se stala jejím členem v roce 2007. ESO realizuje vědecký program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích zařízení pro astronomii a astrofyziku s cílem umožnit přelomové vědecké objevy. Sídlo ESO se nachází v Garchingu u Mnichova v Německu, kde probíhá taktéž technický vývoj zajišťující observatořím ESO nejmodernější nástroje a technologie. Observatoře ESO se nacházejí v severním Chile v poušti Atacama, kde jsou na Zemi vůbec nejvhodnější podmínky pro pozorování hvězdné oblohy. Provozní záležitosti ESO zabezpečuje kancelář ve Vitacura v Santiago de Chile. Evropská jižní observatoř – observatoř na hoře La Silla
-
Výstava Potraviny, jak je neznáte
Výstava Potraviny, jak je neznáte je soubor mikrofotografií nejrůznějších přírodních i syntetických látek, ze kterých vznikají potraviny. Díky mnohonásobnému zvětšení může návštěvník nahlédnout do světa krásy potravin a tajů přírodních věd. Panelová výstava v muzeu nabídne na 20, online výstava na 27 fotografiích pohled na vitamíny, bílkoviny, škroby, vlákniny, sladidla i užitečné houby. Přiblíží návštěvníkům pouhým okem neviditelné částečky cukru, droždí nebo bambusové vlákniny. Fotografie vznikly v Laboratoři elektronové mikroskopie (LEM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Skenovací elektronový mikroskop JEOL 6380 LV. Zvětšení 250–2000. Autorem fotografií je MgA. Martin Hrubý, produkce Mgr. Helena Kavanová, odborná spolupráce Ing. Jana Rysová. Za pomoc při vzniku fotografií děkujeme RNDr. Miroslavu Hylišovi, Ph.D. Fotografie si můžete prohlédnout zde: https://www.vupp.cz/cs/pro-media/ nebo https://www.nzm.cz/akce/vystava-potraviny-jak-je-neznate Velká výzkumná infrastruktura: METROFOOD-CZ VLÁKNINY | Psyllium | zvětšení: 700x
-
České Centrum pro Fenogenomiku vyvinulo unikátní modely k testování léčiv proti COVID-19
Prestižní vědecký časopise Nature informoval o objevu týmu vědců ze Švýcarska, USA, Itálie, Švédska a České republiky. Preklinické studie prováděné v českých výzkumných laboratořích potvrdily, že protilátka, vyvinutá mezinárodním týmem vědců, je účinná na všechny hlavní mutace koronaviru. Experimenty měla na starosti pracoviště z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a z Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV. Dvojitou neboli bispecifickou protilátku vyvinuli švýcarští vědci z Biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (Institute for Research in Biomedicine). Jako základ použili různé protilátky z krve pacientů, kteří prodělali covid-19. Tyto přirozené protilátky se běžně používají při léčbě pacientů, mají ale velkou slabinu, virus proti nim dokáže získat odolnost, a léčba pak neúčinkuje. „U kontrolních myší, které jsme léčili jen touto monoklonální protilátkou, virus neskutečně rychle mutoval a stal se rezistentní již během pouhých dvou dnů. To nikdo nečekal a ani předtím nepozoroval. Je to velký vykřičník z hlediska používání protilátek proti covidu-19,“ řekl Daniel Růžek z Parazitologického ústavu BC AV ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, který vedl preklinickou studii. Z tohoto důvodu je potřeba používat směsi různých protilátek, což je ovšem produkčně složité a drahé. Právě proto švýcarští vědci vytvořili bispecifickou protilátku, v níž spojili dvě přirozené protilátky do jedné molekuly. To přináší řadu nesporných výhod. Jednak tato molekula nahrazuje drahou směs přirozených protilátek za zlomek nákladů, což z ní činí ideálního kandidáta pro léčbu i v chudších oblastech světa. Jednak molekula cílí současně na dvě nezávislá místa ve struktuře viru, což brání viru uniknout útoku, ale i mutovat, a tak vykazuje bispecifická protilátka vysokou účinnost. „Víme, že naše protilátka funguje na všechny tři dominantní mutace viru – britskou, jihoafrickou i brazilskou. Na základě strukturních modelací lze předpokládat, že bude účinná i na další minoritní mutace,“ uvedl Daniel Růžek s vysvětlením, že je nepravděpodobné, aby virus nově zmutoval na obou dvou místech, kam bispecifická protilátka míří, a současně si zachoval schopnost být plně virulentní. Navíc, jak prokázaly testy, bispecifickou protilátku lze použít jak pro léčbu nakaženého pacienta, tak i preventivně podobně jako očkování, přičemž ochrana je okamžitá a může trvat několik týdnů nebo měsíců. Úspěchu preklinického testování bylo možné dosáhnout především díky unikátnímu myšímu modelu, který speciálně pro infekci SARS-CoV-2 vyvinuli vědci z Českého centra pro fenogenomiku, národní výzkumné infrastruktury v centru BIOCEV. „Běžnou laboratorní myš totiž koronavirus nenapadá a nelze ji tak na výzkum použít. Jelikož vhodný model ke studiu infekce a terapie nebyl dostupný, vyvinuli jsme model na novém principu, využívající AAV-vektor (podobný jako u některých vakcín), který vnese do experimentálního zvířete právě hACE, který je vstupní branou koronaviru do buňky. Model je poměrně unikátní i ekonomický a velmi dobře reprezentuje těžké případy nemoci, které pozorujeme u člověka,“ uvedl Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV). Vysoká účinnost a celková charakteristika nové bispecifické protilátky jsou klíčovým argumentem pro zahájení klinické studie u lidí. Výzkumné konsorcium již v současnosti vede jednání s potenciálním farmaceutickým partnerem. Na preklinické studii se kromě výše zmiňovaných Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a Českého centra pro fenogenomiku ve Vestci u Prahy rovněž podílely Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Ústav organické chemie a biochemie v Praze a Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně. Úspěchy českých vědců na poli výzkumu koronaviru a jejich okamžité efektivní zapojení do boje proti pandemii dokazují, že české know-how patří ke světové špičce. Na preklinické studii se vedle Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a Českého centra pro fenogenomiku ve Vestci u Prahy podílely Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Ústav organické chemie a biochemie v Praze a Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně. Bispecifická protilátka byla vyvinuta v rámci výzkumného konsorcia ATAC, financovaného Evropskou komisí v reakci na pandemii COVID-19. Mezi další členy patří nemocnice San Matteo v Pavii (Itálie), Karolinska Institute (Švédsko), Braunschweig University (Německo), Společné výzkumné středisko Evropské komise, Rockefellerova univerzita (USA) a Kalifornský technologický institut (USA). Na české straně byl výzkum podpořen z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dále Grantovou agenturou České republiky a Akademií věd ČR. Link na článek: https://www.nature.com/articles/s41586-021-03461-y De Gasparo, R., Pedotti, M., Simonelli, L. et al. Bispecific IgG neutralizes SARS-CoV-2 variants and prevents escape in mice. Nature (2021). https://doi.org/10.1038/s41586-021-03461-y Mikrofotografie (zvětšení 400x) plicních tkání myší 8 dní po infekci virem SARS-Cov-2. Na obrázku vlevo je tkáň po použití bispecifické protilátky. Obrázek vpravo ukazuje tkáň z kontrolního zvířete bez léčby.
-
75. plenární zasedání ESFRI obohatila první Open Session
Další, 75. plenární zasedání ESFRI se uskutečnilo virtuálně ve dnech 23. až 24. března 2021. V rámci první tzv. Open Session, uspořádané jako součást jednání ESFRI, delegace do ESFRI společně s představiteli ESFRI výzkumných infrastruktur diskutovali o způsobu, jak evropské výzkumné infrastruktury reagovaly na pandemii COVID-19. Stěžejní důraz byl přitom kladen na výzkumné infrastruktury provozované v oblastech zdraví a potravin, resp. sociálních věd. Bílá kniha ESFRI „Making Science Happen“, přijatá v roce 2020, určuje strategické orientace Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v budoucím období. Ustavení tzv. ESFRI Open Sessions je jedním z opatření, které mají posílit komunikaci ESFRI, přičemž účelem je zavést nástroje vzájemných výměn mezi ESFRI delegacemi a představiteli ESFRI výzkumných infrastruktur. První ESFRI Open Session se přitom zaměřila na způsob, jakým reagovaly ESFRI výzkumné infrastruktury na pandemii COVID-19. „Bílá kniha ESFRI a její strategické vize dokládají, jak vizionářští jsme byli, protože práce na Bílé knize ESFRI byly započaty již v roce 2017, tj. dlouho před propuknutím koronavirové krize. ESFRI by mělo pokračovat v propojování různorodých vědních domén a sloužit i jako platforma pro vedení debat mezi ESFRI delegáty a ESFRI výzkumnými infrastrukturami,“ uvedl předseda ESFRI Jan Hrušák. „O co usilujeme v průběhu pandemie COVID-19, je zpřístupnit datové sady a poskytnout tato data a prostředí a nástroje pro práci s nimi k provádění studií a k realizaci experimentů s cílem adresovat výzvy, které nám koronavirová krize přináší,“ prohlásil ředitel evropské výzkumné infrastruktury ELIXIR Niklas Blomberg. „Výzkumné infrastruktury jsou zcela klíčovým předpokladem pokroku v sociálních vědách. Bez špičkových výzkumných infrastruktur není ani excelentních výzkumných projektů,“ dále zmínil ředitel konsorcia evropské výzkumné infrastruktury SHARE-ERIC Axel Börsch-Supan. Evropské výzkumné infrastruktury v reakci na pandemii COVID-19 ESFRI Stakeholder Fórum Bílá kniha ESFRI předjímá, že role výzkumných infrastruktur, jako stěžejního pilíře Evropského výzkumného prostoru (ERA), by měla být dále posílena. Inovovaný ERA by měl být založen na principech sdílené odpovědnosti a spolupráce všech relevantních stakeholderů, zahrnující mj. i širokou občanskou veřejnost. V tomto duchu ESFRI diskutovalo nad možnými vazbami mezi sektory výzkumu, průmyslu, vzdělávání, tvůrci veřejných politik a občany. Za tímto účelem je plánováno i uspořádání prvního ESFRI Stakeholder Fóra, jež by se mělo uskutečnit v průběhu slovinského předsednictví v Radě EU, v Lublani v prosinci 2021, a to společně s konferencí, na níž bude prezentována aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021, a dalším plenárním zasedáním ESFRI. Bílá kniha ESFRI „Making Science Happen“ Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 Než bude však možné prezentovat další aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021, bude muset být odvedeno ještě mnoho práce. Předseda ESFRI Jan Hrušák informoval během zasedání ESFRI o aktuálním stavu těchto příprav, následován předsedy Strategických pracovních skupin ESFRI. Aktuálně se značná pozornost soustřeďuje zejména na dokončení analýzy krajiny výzkumných infrastruktur tak, aby byly nejvýznamnější evropské výzkumné infrastruktury zasazeny do širší perspektivy a kontextu, a to společně s nově rozvíjejícími se vědeckými trendy a výzvami. Jako jeden z podstatných aspektů bude analýza pojímat taktéž, jak výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají k adresování Cílů udržitelného rozvoje OSN, jaký mají výzkumné infrastruktury ESFRI potenciál reagovat na krize obdobné krizi způsobené pandemií COVID-19, a v neposlední řadě jak výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají k digitální transformaci evropské ekonomiky. Monitoring projektů evropských výzkumných infrastruktur uvedených na Cestovní mapě ESFRI od roku 2010 a evaluace 18 nových návrhů projektů evropských výzkumných infrastruktur, jež se ucházejí o zařazení na Cestovní mapu ESFRI, jsou dalšími významnými vstupy do aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Všechny tyto aspekty aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 budou schváleny na plenárním zasedání ESFRI v červnu 2021. Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021
-
Výzkumná infrastruktura CZECRIN nabízí pomocnou ruku při realizaci klinického výzkumu
Velká výzkumná infrastruktura (VVI) CZECRIN spuštěním nových webových stránek usnadnila přístup ke spolupráci na realizaci klinického výzkumu. Nové stránky, určené zejména odborné veřejnosti, nabízí expertízu, výsledky i přístup ke vzdělávání. CZECRIN je klíčovou infrastrukturou podporující realizaci akademického klinického výzkumu v České republice. Jako český uzel Evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu ECRIN-ERIC zásadním způsobem přispívá k zapojení akademických institucí do mezinárodních projektů klinického výzkumu a tvoří celonárodní vědeckou síť partnerů zaměřenou na provádění nekomerčního klinického výzkumu a klinických studií na národní i mezinárodní úrovni. Od svého založení urazil CZECRIN obrovský kus cesty, a nadále se dynamicky rozvíjí. Pro jasné a přehledné sdílení relevantních informací spustil CZECRIN web s novým vzhledem i strukturou. Nové webové stránky mají návštěvníkům nabídnout komplexní informace o expertíze CZECRIN a tím podat jasnou informaci o tom, jak může infrastruktura pomoci v realizaci konkrétního projektu. Pro snadné zahájení spolupráce vznikl podrobný formulář, kterým může výzkumník zaslat svou žádost s maximem informací a udělat tak první krok k využití expertízy CZECRIN pro realizaci svého klinického výzkumu. Společně s novým webem přichází také nová identita. Směřování CZECRIN reflektuje také nové motto „…towards patient oriented medicine“. Ztělesněním těchto hodnot se následně stala logostory, jenž vtiskla život logu, které v jednom obrázku vypráví celý příběh CZECRIN. Logostory Každé logo nese příběh svého nositele a v několika málo tazích a barvách se tak skrývá mnohdy bohatá symbolika. Význam loga CZECRIN je rozdělen do několika rovin a dá se vyložit různými způsoby. Každý, kdo CZECRIN vyhledává nebo je jeho součástí, si dokáže v logu najít svůj příběh. V první řadě zobrazuje logo sounáležitost CZECRIN a ECRIN-ERIC. CZECRIN je integrální součástí ECRIN-ERIC, jeho českou větví a utváří jej společně s dalšími infrastrukturami z jednotlivých členských zemí. Bez něj a ostatních členských hubů by ECRIN neexistoval, stejně tak, jako by jednotlivé infrastruktury v současné podobě neexistovaly bez ECRIN. Barevná symbolika reflektuje trikolóru (červená a modrá na bílém pozadí) a zdůrazňuje tak státní sounáležitost a naši národní hrdost. Současně ve větším měřítku můžeme modrou vnímat jako Evropu a červenou jako Českou republiku. Zároveň je modrá barvou lékařství a podkresluje tak základní kámen infrastruktury – lékařský výzkum. Lidské siluety svým významem odkazují na ECRIN – vyjadřují pospolitost, sjednocení, infrastrukturu a spolupráci. Ve své symbolice však společně s barvami jasně vyjadřují to, jaké je hlavní poslání CZECRIN a pro koho tu CZECRIN je. Naším cílem je totiž podporovat a realizovat výzkum orientovaný na pacienta. Tuto skutečnost pak znázorňuje silueta v popředí, za níž stojí výzkumný tým, vědci, lékaři, administrativní pracovníci a mnozí další, kteří se společnými silami podílejí na cestě za novým léčivem. Lékařský výzkum v našem podání je vždy o pacientovi – CZECRIN – …towards patient oriented medicine.
-
CESNET oslavil své 25. narozeniny virtuálním přípitkem
Krátkým slavnostním online setkáním si připomnělo své 25. výročí sdružení CESNET, které rozvíjí národní e-infrastrukturu pro výzkum a vzdělávání a zároveň se věnuje vlastnímu vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií. Sdružení CESNET začalo záhy po svém založení, které připadlo na 6. březen 1996, budovat výkonnou počítačovou síť propojující vysoké školy a jednotlivá pracoviště akademie věd. Odborníci z České republiky se díky tomu mohou bez omezení zapojit do mezinárodních vědecko-výzkumných projektů. Dnes patří CESNET k nejvyspělejším evropským e-infrastrukturám vůbec. „CESNET je součástí kritické infrastruktury státu. Zajišťuje služby, bez kterých by nemohl český výzkumný ani vysokoškolský sektor fungovat,“ uvedl během online setkání Pavel Doleček, náměstek ministra školství pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. Během 25 let své existence obohatil CESNET evropský síťový výzkum řadou podnětných myšlenek a inovativních řešení, řada z nich zaznamenala i komerční úspěch. „CESNET nalezl rovnováhu mezi výzkumem, vývojem a provozem,“ uvedl předseda představenstva sdružení Miroslav Tůma. Zdůraznil, že kvalita, kterou CESNET poskytuje, je vysoko nad průměrem požadavků uživatelů a že právě v této době se ukazuje, jak je to potřebné. Vyzdvihl přitom důležitou roli jednoho ze zakladatelů sdružení a jeho dosud jediného ředitele Jana Gruntoráda. Jan Gruntorád „Sdružení realizuje vlastní výzkum na národní i mezinárodní úrovni, který směřuje zejména ke zkvalitnění e-infrastruktury. Naším hlavním úkolem je sloužit uživatelům, protože pro většinu z nich nejsou informační technologie primární oblastí, ale nástrojem práce,“ připomněl Helmut Sverenyák, náměstek ředitele sdružení CESNET pro výzkum, vývoj a inovace. Sdružení stálo u vzniku několika úspěšných spin-offů, které byly odkoupeny předními světovými technologickými firmami. Se společností Netcope Technologies vyvinulo komerčně úspěšnou 100Gb akcelerační síťovou kartu. Dnes CESNET poskytuje více než 50 skupin služeb, mnoho z těchto služeb přitom vyvinul ve spolupráci se svými uživateli – vysokými školami, vědeckými pracovišti a podobně. „Věříme v komunitní přístup. Proto patří velké poděkování právě i našim uživatelům. CESNET je naše společné dílo,“ konstatoval technický koordinátor e-infrastruktury CESNET Tomáš Košňar. V současnosti je sdružení CESNET mimo jiné aktivním koordinátorem moderní národní výzkumné e-infrastruktury e-INFRA CZ, kterou tvoří spolu s Masarykovou univerzitou a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. E-infrastruktura e-INFRA CZ nabízí ucelené portfolio služeb a v rámci svého členství v Evropském cloudu pro otevřenou vědu (EOSC) usiluje o volný přístup k vědeckým datům a dalším výsledkům výzkumu či vývoje a podporuje jejich využití v praxi. Nejpokročilejší e-infrastruktury typu e-INFRA CZ nacházejí uplatnění například při vývoji nových léků, v personalizované medicíně, v materiálovém výzkumu i ve vývoji nanotechnologií, ve výzkumu v oblasti bezpečnosti nebo péče o životní prostředí, ve vývoji nových zdrojů energie či inteligentních dopravních systémů i v implementaci konceptů Smart City a Průmysl 4.0. Na závěr včerejšího online setkání si přední osobnosti sdružení CESNET na dálku přiťukly s představiteli ministerstva školství, vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR i se zástupci dalších významných institucí. Drink si každý namíchal sám podle receptury speciálně připravené pro tuto příležitost.
-
Hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uspořádá v 2. pol. roku 2021 další cyklus evaluace přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací – a to členství ČR v CERN, EMBC, EMBL, ESA, ESO, JINR a VKIFD. Předmětem hodnocení budou benefity vyplývající ze zapojení ČR do mezinárodních výzkumných infrastruktur, které jsou právně etablované jakožto mezinárodní organizace, ustavené podle mezinárodního práva veřejného, a kterých se ČR jako členský stát účastní. Monitorování přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací proběhne komplementárně k hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, které MŠMT organizuje v 1. pol. roku 2021. Oba dva tyto hodnotící procesy jsou metodologicky postaveny na principu mezinárodního peer-review, kombinujícího hodnocení prováděné formou vzdálených recenzí s evaluací prováděnou review panely složenými z vysoce renomovaných zahraničních odborníků. CERN – Experiment ATLAS Metodický rámec hodnocení Hodnotící procedura se v první instanci zaměří na posouzení efektivity způsobu zapojení ČR do řídicích orgánů mezinárodních organizací a na kvalitu tvorby a naplňování národní strategie ČR pro zapojení do aktivit, které jsou mezinárodními organizacemi rozvíjeny. Co do samotných přínosů, evaluovány budou benefity vědeckého charakteru (tj. know-how a expertíza vzešlá z experimentů realizovaných za využití výzkumných infrastruktur mezinárodních organizací) a dále benefity charakteru technologického, resp. průmyslového a inovačního (tj. znalostní transfer; účast podniků z ČR na průmyslových zakázkách, jež jsou mezinárodními organizacemi vypisovány na dodávky technologických zařízení; zakládání start-up a spin-off podniků v ČR apod.). Monitorovány budou také přínosy k rozvoji lidských zdrojů (tj. zapojení českých studentů a vědců do vzdělávacích a školících aktivit rozvíjených mezinárodními organizacemi) a zaměstnanost českých manažerů, vědců, techniků, administrátorů a dalších odborných pracovníků v mezinárodních organizacích. V neposlední řadě se evaluace zaměří rovněž na posouzení komunikační strategie MŠMT vůči široké odborné a laické veřejnosti (tj. PR a marketing členství ČR v mezinárodních organizacích). Podrobným způsobem určuje všechna evaluační kritéria metodika hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací (pdf). ESA – Mise Solar Orbiter Časový harmonogram evaluace Hodnotící proces bude velmi intenzivně připravován po větší část 1. pol. roku 2021, kdy MŠMT v úzké spolupráci s mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací a jejich uživatelskými komunitami v ČR zkompletuje rozsáhlou dokumentaci pro evaluaci (pdf), zahrnující veškeré relevantní informace a data. Paralelně k tomu MŠMT ustaví mezinárodní hodnotící komisi složenou z předních zahraničních expertů detailně obeznámených s reáliemi mezinárodních organizací výzkumu, vývoje a inovací, kterých se ČR účastní. V průběhu podzimu 2021 proběhne série zasedání mezinárodní hodnotící komise, a to včetně interview vedených se zástupci MŠMT a českých uživatelských komunit mezinárodních organizací. Na konci roku 2021 bude připravena závěrečná hodnotící zpráva (pdf), která MŠMT poslouží jako vodítko pro přijetí opatření ke zvýšení efektivity zapojení ČR do mezinárodních organizací a maximalizaci benefitů těchto členství v nadcházejícím období. ESO – Observatoř ALMA