Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do 24. března 2021
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského, jakožto i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy dále nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou např. finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou např. právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 24. března 2021 do 12:00 hodin. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně.
-
Observatoř Pierra Augera dává k dispozici data o kosmickém záření nejvyšších energií
Observatoř Pierra Augera je největším světovým detektorem kosmického záření a dává veřejnosti volně k dispozici 10 procent ze svých naměřených dat. Vědci z observatoře doufají, že tak podnítí použití těchto dat širokou komunitou zahrnující jak profesionální vědce, tak i zájemce z řad poučené veřejnosti, případně i další uživatele v oblasti vzdělávání a popularizace. Observatoř uvolňovala data podobným způsobem již víc než 10 let, ale jednalo se o mnohem omezenější datové sady, ať už co se týče celkového objemu, tak i zahrnutých datových typů. K nově uvolněným datům lze přistupovat přes internetovou stránku www.auger.org/opendata. Provoz Observatoře Pierra Augera, zajišťovaný asi 400 vědci z více než 90 institucí v 18 zemích světa, umožnil určení vlastností kosmického záření nejvyšších energií s dříve nevídanou přesností. Toto kosmické záření je tvořeno převážně jádry běžných prvků a k zemi putuje od vzdálených astrofyzikálních zdrojů. Data Observatoře umožnila prokázat, že částice nejvyšších pozorovaných energií pocházejí ze zdrojů mimo naši Galaxii. Energetické spektrum kosmického záření bylo změřeno až za hranici 1020 eV, což odpovídá makroskopické hodnotě celých 16 Joulů v jedné jediné částici kosmického záření. Podařilo se také ukázat, že tok částic na vysokých energiích prudce klesá, a byly nalezeny první důkazy pro existenci specifických zdrojů v blízkém vesmíru. Analýza získaných dat umožnila charakterizovat, které konkrétní druhy částic nesou tyto nejvyšší energie – jde o jádra prvků od vodíku po křemík. Data Observatoře také umožňují podrobit různé teorie a modely současné částicové fyziky zkouškám na energiích zcela mimo dosah největšího pozemského urychlovače LHC. Observatoř Pierra Augera Observatoř Pierra Augera, umístěná v Argentině, detekuje kosmické záření nepřímo, pozorováním spršek sekundárních částic vytvořených při interakci primárních částic kosmického záření v zemské atmosféře. Povrchový detektor Observatoře pokrývá plochu 3000 km² a tvoří jej pole částicových detektorů rozmístěných v 1500-metrových rozestupech. Je citlivý především na miony, elektrony a fotony, které dosáhnou povrchu Země. Atmosféru nad celou touto oblastí sleduje sada dalekohledů tvořících tzv. fluorescenční detektor, citlivý na slabé ultrafialové záření produkované při rozvoji spršky ve vzduchu. Data z Observatoře zahrnují vše od surových dat produkovaných těmito a dalšími detektory přes rekonstruované datové soubory vzniklé podrobnou analýzou těchto hrubých dat až po konkrétní výsledky prezentované ve vědeckých časopisech. Některé části těchto dat jsou pravidelně sdíleny s dalšími observatořemi, aby bylo možné provádět analýzy pokrývající celou oblohu nebo tzv. multi-messenger studie využívající informace o různých druzích záření a částic z vesmíru. Tento přístup vzájemné spolupráce mezi různými observatořemi se postupně stává trendem moderní astročásticové fyziky. Mluvčí Observatoře, Ralph Engel, uvedl: „data z Observatoře Pierra Augera, která byla založena před více než 20 lety, jsou výsledkem rozsáhlé a dlouhodobé investice vědeckých, lidských a finančních prostředků poskytnutých v rámci rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Jejich hodnota pro světovou vědeckou komunitu je výjimečná.“ Poskytnutím těchto dat a nástrojů k jejich analýze široké odborné veřejnosti dodržuje Observatoř Pierra Augera princip, podle nějž volný přístup k informacím umožní, z dlouhodobého hlediska, dosáhnout jejich maximálního vědeckého potenciálu. Observatoř přijala metodu klasifikace komplexnosti zveřejňovaných dat podle současných běžných postupů v částicové fyzice, Jedná se o čtyři úrovně přizpůsobené tak, aby nejlépe vyhovovaly vlastní politice volného přístupu k datům Observatoře Pierra Augera: Úroveň 1 Publikace s otevřeným přístupem s přidanými numerickými data umožňujícími jejich opakované použití; Úroveň 2 Pravidelné uvolnění dat o kosmickém záření ve zjednodušeném formátu pro výuku a popularizaci. Od roku 2007 bylo takto uvolňováno 1 % dat a tento objem byl navýšen na 10 % v roce 2019; Úroveň 3 Nově i poskytnutí rekonstruovaných spršek kosmického záření, vybraných na základě nejlepších dostupných znalostí fungování detektoru a podmínek v době pořízení dat, doprovázených příklady softwarových nástrojů používaných Observatoří v dříve publikovaných analýzách; Úroveň 4 Nově i poskytování hrubých dat o těchto sprškách takřka ve formátu jak jsou dostupné členům Observatoře. K dispozici jsou také nástroje na zobrazování jednotlivých spršek a jejich analýzu. Dvě poslední úrovně byly přidány právě při nejnovějším uvolnění dat a zahrnují data ze dvou hlavních částí Observatoře – povrchového detektoru s rozestupem stanic 1500 metrů a fluorescenčního detektoru. Datová sada zahrnuje 10 % ze všech spršek registrovaných Observatoří, podrobených stejným rekonstrukčním a výběrovým procedurám, jaké použila Observatoř ve svých nedávných publikacích. Data pokrývají stejné období pozorování, na základě kterého byly vytvořeny výsledky prezentované na konferenci International Cosmic Ray Conference v roce 2019. K datům přiložené příklady analýz používají aktualizované verze dat Observatoře, a tak se mírně liší od existujících publikací, neboť časem došlo k významným vylepšením v rekonstrukci i v kalibraci. Protože je k dispozici jen 10 % všech dat, statistická významnost výsledků založených na této datové sadě je nižší, než jakou je možné dosáhnout s využitím všech dat – na druhou stranu ale jde o počet spršek srovnatelný s datovými sadami používanými v prvních publikacích Observatoře. Tiskové prohlášení Observatoře Pierra Augera Autor: RNDr. Petr Trávníček, Ph.D.
-
EOSC vstupuje do roku 2021 s novým vedením
Asociace EOSC vstoupila do roku 2021 s novým vedením, zvoleným na ustavujícím zasedání valného shromáždění dne 17. prosince 2020. V čele asociace EOSC stane prezident a dalších 8 ředitelů výboru, který bude asociaci řídit a implementovat rozhodnutí přijatá na valném shromáždění členů asociace. Asociace EOSC, ustavená v polovině roku 2020 podle belgického práva jakožto mezinárodní nezisková organizace, postupně přebírá gesci a odpovědnosti řídící struktury EOSC působící v předešlých letech. Rozšiřuje také svoji členskou základnu s tím, že za ČR do asociace vstoupily prozatím CESNET, z.s.p.o.; Masarykova univerzita, jako hostitel e-infrastruktury CERIT – Scientific Cloud; a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, jako provozovatel IT4Innovations národního superpočítačového centra. Společně vytváří tyto 3 instituce českou národní e-infrastrukturní síť e-INFRA CZ. Rolí tzv. „Mandated Organisation“, zastupující v asociaci EOSC zájmy ČR, poté Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pověřilo CESNET, z.s.p.o. e-INFRA CZ – CESNET Iniciativa EOSC European Open Science Cloud (EOSC) představuje součást naplnění evropské strategie digitálního trhu Digital Single Market a evropské politiky otevřené vědy Open Science. Cílem EOSC je vytvořit v Evropě jednotnou datovou infrastrukturu přístupnou jak akademické sféře a průmyslu, tak i poskytovatelům veřejných služeb. EOSC je panevropskou iniciativou založenou na principu zpřístupnění vědeckých dat v souladu s politikou FAIR principů, tj. aby vědecká data byla dohledatelná, přístupná, interoperabilní a znovupoužitelná. Ambicí EOSC je nabídnout virtuální prostředí pro více, než 1,7 milionů evropských vědců a 70 milionů odborníků pracujících v Evropě v oblastech vědy a techniky. Stěžejním principem iniciativy EOSC je přitom, aby kromě vědce, jenž data během svých výzkumů vygeneruje, je mohl využít i vědec, který k nim již pouze získá přístup. e-INFRA CZ – IT4Innovations národní superpočítačové centrum Asociace EOSC AISBL Právnickou osobou zaštiťující implementaci iniciativy EOSC se v roce 2020 stala asociace EOSC AISBL se statutárním sídlem v Bruselu. Stanovy asociace EOSC AISBL jsou k dispozici ke stažení na internetových stránkách iniciativy EOSC. Prezidentem asociace EOSC byl během ustavujícího zasedání valné hromady členů asociace, jež se uskutečnilo dne 17. prosince 2020, zvolen Karel Luyben (CESAER), a to společně s 8 členy řídicího výboru, kterými jsou: * Suzanne Dumouchel (CNRS) – tříletý mandát; * Marialuisa Lavitrano (UNIMIB) – tříletý mandát; * Klaus Tocthermann (ZBW) – tříletý mandát; * Ignacio Blanquer (UPV) – dvouletý mandát; * Sarah Jones (GÉANT) – dvouletý mandát; * Ronan Byrne (HEAnet) – jednoletý mandát; * Bob Jones (CERN) – jednoletý mandát; * Wilhelm Widmark (SU) – jednoletý mandát. Do asociace EOSC mohou jako její členové vstoupit subjekty ze členských států EU či přidružených zemí anebo ze států asociovaných k rámcovému programu EU pro výzkum a inovace. Mohou vstoupit i jako pozorovatelé, přičemž pozorovatelem se může stát také instituce z jakékoliv třetí země. Roční členský příspěvek činí u členů asociace 10.000 EUR a u pozorovatelů 2.000 EUR. e-INFRA CZ – CERIT Scientific Cloud Evropské partnerství k EOSC Asociace EOSC bude hrát mj. i klíčovou roli v implementaci evropského partnerství, přičemž interakce mezi asociací EOSC, jakožto právnickou osobou sdružující klíčové stakeholdery z výzkumné komunity; Evropskou komisí, jako implementačním orgánem 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027); a členskými státy EU a asociovanými státy přidruženými k rámcovému programu Horizontu Evropa, bude stěžejní k úspěšnému naplnění cílů EOSC v rámci revitalizovaného Evropského výzkumného prostoru po roce 2020.
-
Členové e-INFRA CZ vstoupili do asociace EOSC
Sdružení CESNET, Masarykova univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava byly přijaty za členy asociace EOSC (European Open Science Cloud), evropského cloudu pro otevřenou vědu. Rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se CESNET stal národní pověřenou (mandated) organizací, která zprostředkovává oficiální stanovisko České republiky, konkrétně MŠMT, v nově vzniklé asociaci. V oblasti vědeckých dat Evropská unie usiluje o otevřenost vědy snižováním bariér pro volný přístup k vědeckým datům a dalším výsledkům výzkumu a vývoje a podporuje jejich využití v praxi. Členům národní e-infrastruktury pro vědu a výzkum e-INFRA CZ umožní zapojení do EOSC Association přímo ovlivňovat další vývoj EOSC v rámci EU a současně vědecké komunitě v České republice poskytovat služby pro uchovávání, zpracovávání, sdílení, analýzu a opakované použití vědeckých dat plně v souladu s EOSC koncepcí. „EOSC by se měl stát budoucí platformou pro excelentní evropskou vědu, založenou na takzvaných FAIR přístupech (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable) k vědeckým datům. Zapojení do aktivit EOSC má pro vědu v České republice strategický význam a posiluje její konkurenceschopnost v mezinárodním výzkumném prostoru,“ říká Jan Gruntorád, ředitel sdružení CESNET. Zároveň vzniká národní EOSC platforma, jejímž aktuálním úkolem je připravit koncepci otevřené vědy propojující uživatele a poskytovatele služeb. EOSC je určen pro uživatele napříč disciplínami. Jeho úkolem není nahrazovat stávající vědecké platformy, ale naopak je sdružovat na jednom místě a dále posilovat interdisciplinaritu a křížové využívání vědeckých dat. Ambiciózní plán Evropské komise, která projekt iniciovala, počítá s tím, že EOSC služby budou k dispozici 1,7 milionům evropských vědců či výzkumníků a dalším 70 milionům odborníků z nejrůznějších odvětví. „Hlavním cílem národní platformy je příprava národní strategie uplatnění základních principů EOSC ve výzkumném prostředí České republiky. Plné využití potenciálu sjednocujících cílů EOSC není možné bez aktivních národních příspěvků a co nejjasnější představy, kde a jak EOSC využít v prostředí konkrétních států. A právě takovou představu bychom rádi v rámci národní EOSC platformy připravili,“ říká Luděk Matyska, zástupce sdružení CESNET v EOSC Association. Iniciativu EOSC navrhla v roce 2016 Evropská komise jako součást strategie na vybudování konkurenceschopné datové a znalostní ekonomiky v Evropě. Cloud EOSC je primárně určen pro vědeckou společnost členských států Evropské unie, ale připojit se k němu mohou i uživatelé z jiných států. Do dnešní doby se k iniciativě přihlásilo 33 zemí, do EOSC Association se již v prvním kole zapojilo přibližně 150 institucí. Cílem EOSC je vytvoření platformy, kterou budou moci vědci, výzkumníci i další odborníci využívat bez zbytečných omezení, jdoucích nad rámec ochrany vlastních dat. Smyslem je rovněž zajistit takové financování iniciativy EOSC, které umožní poskytovat související služby bez poplatků od koncových uživatel – vědců. Klíčovou podmínkou je respektování FAIR principů, které definují, jak otevřeně a přitom bezpečně nakládat se zveřejňovanými daty. Národní e-infrastruktura pro vědu a výzkum e-INFRA CZ poskytuje komplexní kapacity a zdroje pro přenos, ukládání a zpracování vědeckých dat všem subjektům zabývajícím se výzkumem a vývojem v České republice bez ohledu na to, v jakém odvětví působí. Nabízí jim ucelené portfolio ICT služeb, bez nichž dnešní špičkový výzkum ani vývoj nemohou být realizovány. Podrobnosti o EOSC Association.
-
ČR se stane zakládajícím členem konsorcia AnaEE-ERIC
Dne 22. ledna 2021 předložily Francie, ČR, Dánsko, Finsko, Itálie a mezinárodní organizace CIHEAM IAMB (International Centre for Advanced Mediterranean Agronomic Studies), jako zakládající členové, a Belgie, jako zakládající pozorovatel, žádost o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE-ERIC, jež bude řídit evropskou výzkumnou infrastrukturu AnaEE (Analysis and Experimentation on Ecosystems). Státem hostujícím statutární sídlo konsorcia AnaEE-ERIC se stane Francie. Formální ustavení právnické osoby AnaEE-ERIC ze strany Evropské komise se očekává v horizontu 6 měsíců. CzeCOS – Experimentální kultivační lamelové sféry Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE poskytuje nástroje pro experimentální studium evropských terestrických a vodních ekosystémů. Mezi stěžejní ambice AnaEE náleží pochopení komplexního vlivu různých faktorů, které se podílejí na globálních změnách. Za tímto účelem bude konsorcium AnaEE-ERIC vyvíjet technologie a know-how v oblastech věd o ekosystémech, vytvářet strategie pro adaptaci a zmírňování nepříznivých vlivů klimatické změny na produkci potravin, a podílet se tak i na podpoře evropské bio-ekonomiky. AnaEE je charakteristická pro svá zařízení, díky kterým dokáže simulovat širokou škálu environmentálních změn, jakými jsou změny ve využívání půdy, znečištění, biologická invaze, zvyšování koncentrací skleníkových plynů nebo nenadálý výskyt sucha. To jí umožňuje testovat dopady změn klimatu na ekosystémy, ať už se jedná o produkci potravin a jejich kvalitu, či o produkci obnovitelných zdrojů energie, udržení vody v krajině, zajištění zdrojů pitné vody, neprodukční funkce zahrnující ochranu biodiverzity, chladící funkce v krajině, anebo úlohu ekosystémů při snižování emisí skleníkových plynů formou ukládání uhlíku. Experimenty realizované pomocí expertízy AnaEE umožní predikovat dopady na ekosystémy s předstihem až několika desetiletí a tím i zahájit účinnou adaptaci v okamžiku, kdy je ještě možná. CzeCOS – Experimentální stanice pro studium dopadů změny klimatu na zemědělské ekosystémy Již v roce 2010 byla evropská výzkumná infrastruktura AnaEE zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury, sdružující nejvýznamnější výzkumné infrastruktury celoevropského charakteru a významu, jakož i dopadu. Partnerem AnaEE v ČR se stala velká výzkumná infrastruktura CzeCOS, zařazená do Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016–2022. Její hostitelskou institucí je Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., který tak bude po vědecké stránce i zajišťovat členství ČR v konsorciu AnaEE-ERIC. Členské příspěvky ČR do právnické osoby AnaEE-ERIC bude za ČR hradit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. CzeCOS – Letecký nosič senzorů sloužící k dálkovému průzkumu Země ČR je významným partnerem pro realizaci komplexního mezinárodního interdisciplinárního výzkumu globální klimatické změny a jejích dopadů na ekosystémy. ČR se již podílí na konsorciu ICOS ERIC (Integrated Carbon Observation System) a jakožto potenciální zakládající členský stát se účastní rovněž příprav konsorcií evropských výzkumných infrastruktur, jež mají řídit ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure) a DANUBIUS-RI (International Centre for Advanced Studies on River-Sea Systems). Svým vstupem do konsorcia AnaEE-ERIC potvrzuje ČR čelní postavení v environmentálních vědách v Evropském výzkumném prostoru. CzeCOS – Infrastruktura růstových komor pro kultivaci rostlin v řízených podmínkách
-
Memorandum o spolupráci při výkonu členství ČR v ELI ERIC podepsáno
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. Michael Prouza podepsali dne 20. ledna 2021 memorandum o vzájemné spolupráci při výkonu členství ČR v právnické osobě ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium). Slavnostní akt podpisu memoranda o spolupráci se odehrál v prostorách českého pilíře výzkumné infrastruktury ELI – ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy, které se stanou i hostitelem statutárního sídla právnické osoby ELI ERIC. ČR se tak nejen vůbec poprvé stane hostujícím státem statutárního sídla konsorcia ERIC, ale i celosvětovým centrem laserové fyziky a laserových technologií a jejich aplikací. Definitivní formální ustavení právnické osoby ELI ERIC ze strany Evropské komise se očekává v průběhu měsíce února/března 2021. Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines „Ustavením právnické osoby ELI ERIC dosáhne ČR dalšího z významných milníků v agendě výzkumných infrastruktur. ČR se dosud zapojila do 14 konsorcií evropských výzkumných infrastruktur ERIC a účastní se i dalších 8 mezinárodních výzkumných organizací. Vůbec poprvé však bude ČR hostit statutární sídlo konsorcia ERIC. Memorandum, jež jsme dnes s paní předsedkyní Evou Zažímalovou a panem ředitelem Michaelem Prouzou podepsali, je ztvrzením pokračování intenzivní spolupráce našich třech institucí na realizaci projektu ELI. Velice si vážím práce a enormního zaujetí všech, kteří se na něm podílí. Díky Vám bude moci být konsorcium ELI ERIC již velmi brzy představeno evropské a celosvětové odborné i laické veřejnosti a s jeho ustavením výzkumná infrastruktura ELI naplní jednu z dalších etap svého životního cyklu. Věřím, že budeme v Dolních Břežanech u Prahy a Szegedu hostit ty nejlepší laserové experimenty na světě, vedoucí nejen k průlomovým vědeckým poznatkům, avšak i k novým technologiím adresujícím významné socioekonomické výzvy 21. století.“, uvedl ve svém úvodním projevu ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Podpis memoranda o spolupráci při výkonu členství ČR v ELI ERIC Podpis memoranda o spolupráci ztvrzuje dlouholeté úzké partnerství Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. při implementaci projektu výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v ČR a ustavování mezinárodní právnické osoby, konsorcia ELI ERIC, které bude centrálně řídit nejen český pilíř výzkumné infrastruktury ELI – ELI Beamlines, ale i maďarský pilíř ELI Attosecond Light Pulse Source (ELI ALPS). Zakládajícími členy konsorcia ELI ERIC se společně s ČR a s Maďarskem stanou dále i Itálie a Litva. Se statutem zakládajícího pozorovatele vstoupí do konsorcia ELI ERIC Německo a Bulharsko, s výhledem plného členství v horizontu nadcházejících 3 let. Do té doby se očekává postupné rozšiřování konsorcia ELI ERIC i o další evropské, jakož i mimoevropské státy, jak bude postupně rozšiřována uživatelská komunita výzkumných infrastruktur ELI Beamlines a ELI ALPS. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (vpravo), předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (uprostřed) a ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. Michael Prouza (vlevo) Napomoci k naplnění těchto ambicí má mj. i projekt IMPULSE, financovaný Evropskou komisí ze zdrojů rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020, jenž za účasti 15 výzkumných institucí z 10 evropských států podpoří integraci pilířů výzkumné infrastruktury ELI v rámci právnické osoby ELI ERIC částkou dosahující výše takřka 20 mil. EUR. Samotné provozní náklady výzkumné infrastruktury ELI, zahrnující pilíře ELI Beamlines a ELI ALPS, budou v uvedeném období konvergovat k hodnotě 50 mil. EUR ročně. Inaugurace nové bio-laboratoře ELI Beamlines ELI je projektem celosvětově nejvýznamnější laserové výzkumné infrastruktury, která umožní realizaci špičkových vědeckých experimentů v oblasti základního a aplikovaného výzkumu napříč vědními obory a vývoj pokročilých technologií a průmyslových aplikací. Konstrukce pilířů výzkumné infrastruktury ELI bude brzy dokončena, přičemž dílčí technologické celky ELI jsou uváděny do provozu a zpřístupňovány pro uživatele jak z výzkumné, tak i z inovační komunity. Ustavení právnické osoby ELI ERIC, díky jejímu modelu financování, zabezpečí dlouhodobě udržitelný provoz, jakož i další investiční rozvoj výzkumné infrastruktury ELI a zpřístupní její experimentální zařízení celosvětové uživatelské komunitě. Realizace projektu výzkumné infrastruktury ELI v ČR a v Maďarsku jako nových členských státech EU přispívá mj. k vyrovnávání rozdílů ve výzkumné a inovační výkonnosti v Evropě a přispívá k posilování soudržnosti v rámci Evropského výzkumného prostoru a Evropské unii jako celku. János Hajdu, nositel Gregori Aminoffovy ceny
-
Český vědec se stal předsedou mezinárodní agentury pro výzkum funkce genů
Devatenáct výzkumných institucí z celého světa včetně ČR se spojilo v rámci konsorcia IMPC (International Mouse Phenotyping Consorcium), aby společně rozluštily funkci všech, přibližně 20 000 savčích (i lidských) genů. Výsledkem je stále rostoucí „encyklopedie“, která pomáhá identifikovat vznik lidských nemocí a navrhovat nové léčebné metody. Díky nominaci člena amerického Národního ústavu zdraví nyní usedl do čela IMPC český vědec Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. doc. Radislav Sedláček „Pokud všechno půjde tak, jak si představujeme, měli bychom společně s našimi partnery v zahraničí do roku 2025 prověřit funkci všech genů, které mají lidé a myši společné. Když se to podaří, vznikne něco jako encyklopedie genů, což by byl jeden z nejvýznamnějších milníků v biologii a medicíně,“ říká k výzkumu docent Radislav Sedláček. „Teprve až dojdeme k poznání toho, co přesně jednotlivé geny dělají, budeme schopni, obrazně řečeno, poskládat si ze slov celé věty a budeme tak lépe rozumět tomu, k čemu jsou geny potřebné, jak se podílejí na určitých nemocech či fyziologii,“ upřesňuje význam výzkumu Radislav Sedláček, který je zároveň vedoucím Českého centra pro fenogenomiku (CCP), unikátní výzkumné infrastruktury v centru BIOCEV, zaměřené na genetické inženýrství pro tvorbu pokročilých zvířecích modelů lidských nemocí. „Jsou geny, které nemají zvláštní dopad přímo na fyziologii, nicméně mohou hrát určitou roli u vzniku nemocí. Funkce jiných genů, jichž je zhruba třetina, je natolik důležitá, že pokud je vyřadíme z funkce, embryo se nevyvine a myš se vůbec nenarodí. A právě tyto geny často způsobují choroby a potíže při vývoji plodu,“ vysvětluje docent Sedláček. Součástí portfolia služeb CCP je také testovací platforma pro preklinický výzkum včetně technologie xenograftů (PDX) – modely nádorů onkologických pacientů. Činnost CCP je věnována nejen tvorbě modelů s pomocí CRISPR technologie pro editaci genomů, ale také analýze vlivu genů a jejich patologických variant (mutací) se silnou multidisciplinární spoluprací s výzkumnou obcí. Z hlediska tvorby myších modelů a jejich charakterizace je CCP jedním z největších center v Evropě. V rámci preklinického vývoje i pandemické situace způsobené COVID-19 vyvíjí CCP myší modely pro testování léků proti této infekci. Již nyní je široké vědecké komunitě dostupný model od CCP, na kterém lze sledovat vývoj nemoci u člověka i nadějné výsledky léčby. “CCP funguje teprve čtyři roky, ale za tu dobu se mu již podařilo prosadit mezi tři největší a nejvýkonnější centra svého druhu v Evropě a co se týče produkce geneticky modifikovaných myší, dosahuje dokonce největšího výkonu z celé Evropy. Přicházejí k nám i renomovaní vědci ze zahraničí, abychom jim pomohli rozklíčovat některé jejich vědecké otázky, což je úžasné,“ dodává k významu práce svého týmu vedoucí CCP a dodává: „Velice si vážím skutečnosti, že jsem byl zvolen do vedení IMPC a děkuji všem, kteří mě podpořili. Mým cílem bude maximálně přispět k dokončení encyklopedie savčích genů i navazujících projektů. K tomu je potřeba efektivní koordinace všech partnerů konsorcia, které hospodaří s rozpočtem skoro 100 mil. USD.“
-
e-INFRA CZ navýší své parametry, počítá s rychlostí 400 Gb/s
Národní e-infrastruktura pro vědu a výzkum e-INFRA CZ plánuje zásadní navyšování svých parametrů. Páteřní síť CESNET bude upgradována na přenosové rychlosti 400 Gb/s, což představuje čtyřnásobek současné hodnoty. Zároveň bude rozšířena přístupová infrastruktura s 100 Gb/s porty, která je určená pro primární připojení organizací a pro nasazení speciálních zařízení či aplikací. e-INFRA CZ počítá také s kontinuální obnovou a rozšiřováním výpočetních kapacit, což zahrnuje výpočetní clustry, úložnou kapacitu anebo výpočetní grafické karty. Kromě toho bude průběžně navyšovat uživatelskou kapacitu svých datových úložišť, a to ze současných přibližně 32 PB až na předpokládaných 60 PB v roce 2023. Do budoucna se součástí e-INFRA CZ v rámci mezinárodní iniciativy EuroHPC stane i nejvýkonnější superpočítač v České republice a jeden z nejvýkonnějších v Evropě, který bude letos zprovozněn v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. „Všechny tyto kroky ocení vědci a výzkumníci z řady oborů, kteří ke své práci a k zapojení do nejnáročnějších mezinárodních projektů potřebují odpovídající síťové a technologické zázemí,“ říká Jan Gruntorád, ředitel sdružení CESNET. e-INFRA CZ tvoří tři infrastruktury: CESNET, CERIT-SC a IT4Innovations. Zahrnuje vysoce výkonnou národní komunikační infrastrukturu, národní gridovou a cloudovou infrastrukturu, nejmodernější superpočítačové systémy i velkokapacitní datová úložiště. Poskytuje komplexní kapacity a zdroje pro přenos, ukládání a zpracování vědeckých dat všem subjektům zabývajícím se výzkumem a vývojem bez ohledu na to, v jakém odvětví působí. Nabízí jim ucelené portfolio ICT služeb, bez nichž dnešní špičkový výzkum ani vývoj nemohou být realizovány. Nejpokročilejší e-infrastruktury nacházejí uplatnění například při vývoji nových léků, v personalizované medicíně, v materiálovém výzkumu i ve vývoji nanotechnologií, ve výzkumu v oblasti bezpečnosti nebo péče o životní prostředí, ve vývoji nových zdrojů energie či inteligentních dopravních systémů i v implementaci konceptů Smart City a Průmysl 4.0. Vedle podrobností o chystaném upgradu představila e-INFRA CZ i své nové logo a zároveň zprovoznila nový web, na němž bude zveřejňovat nejen informace o svých službách, ale také o náročných vědeckých či výzkumných projektech, na jejichž realizaci se podílí. Záměrem je vytvořit z webu www.e-infra.cz jednotnou informační platformu pro vědeckou a výzkumnou komunitu. Nyní je na webu k dispozici popis všech služeb e-INFRA CZ, které zahrnují sofistikované síťové služby, výpočty, datová úložiště, služby na poli kyberbezpečnosti, síťové identity anebo spolupráce uživatelů.