Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Průběžné zprávy o realizaci projektů velkých výzkumných infrastruktur za rok 2020
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) tímto zveřejňuje oficiální formuláře pro přípravu průběžných zpráv o realizaci projektů velkých výzkumných infrastruktur za rok 2020: * LRI’s Progress Report (.docx); * LRI’s Host’s Affidavit (.docx); * Statement on Spending Recognised Costs (.xlsx); * Statement on Spending Personnel Costs (.xlsx). Oproti minulým letům se periodická zpráva o realizaci projektu velké výzkumné infrastruktury, včetně jejích příloh, dokládá již výlučně v anglickojazyčném znění. Formuláře průběžné zprávy (LRI’s Progress Report) a přílohy o čerpání osobních nákladů v rámci projektu (Statement on Spending Personnel Costs) se vyplňují jeden za velkou výzkumnou infrastrukturu jako za celek (tzn., nikoliv za jednotlivé účastníky projektu v roli příjemce a dalšího účastníka). Příloha o čerpání uznaných nákladů projektu (Statement on Spending Recognised Costs) se vyplňuje za velkou výzkumnou infrastrukturu jako za celek a dále za každého účastníka projektu zvlášť. I čestné prohlášení (Affidavit) je třeba vyplnit za každého účastníka projektu podpory velké výzkumné infrastruktury samostatně. Oprávněná osoba instituce (tzn., statutární zástupce nebo jím zplnomocněný zástupce) podepisují vždy formulář a jeho přílohy elektronickým podpisem ve formátu PDF (pokud nedisponují elektronickým podpisem, lze postup domluvit individuálně s MŠMT). Přílohy o čerpání osobních nákladů (Statement on Spending Personnel Costs) a uznaných nákladů projektu (Statement on Spending Recognised Costs) prosíme zaslat společně s podepsanou verzí PDF navíc i ve formátu Microsoft Excel (nepodepsané). Řádně vyplněnou, zkompletovanou a podepsanou dokumentaci průběžné zprávy o realizaci projektu velké výzkumné infrastruktury za rok 2020 je nezbytné předložit nejpozději do dne 31. ledna 2021 (lhůta pro předložení dokumentace je tímto oproti lhůtě uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory prodloužena) jejím odesláním do datové stránky MŠMT, jejíž ID je „vidaawt“. Případné dotazy zasílejte na adresu elektronické korespondence vedoucího oddělení pro výzkumné infrastruktury MŠMT RNDr. Marka Vyšinky, Ph.D. marek.vysinka@msmt.cz. Kontakt RNDr. Marek Vyšinka, Ph.D. vedoucí oddělení pro výzkumné infrastruktury – 311 odbor výzkumu a vývoje – 31 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5 118 12 Praha 1 – Malá Strana E-mail: marek.vysinka@msmt.cz Tel.: +420 234 812 136 Web: http://www.msmt.cz/ Web: https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/
-
ESFRI na svém 74. zasedání vyzvalo k diskuzi nad novou vizí Evropského výzkumného prostoru
Dvoudenní zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) se konalo virtuálně ve dnech 8. a 9. prosince 2020. Fórum, složené z národních delegací, odborníků, zástupců Evropské komise a asociovaných zemí se shodlo, že výzkumné infrastruktury musí hrát klíčovou roli v budoucí podobě Evropského výzkumného prostoru. Účastníky ESFRI Fóra, které se mělo původně konat v Berlíně pod organizační záštitou německého předsednictví v Radě EU, přivítala spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum Anja Karliczek. „Svobodné myšlení, sdílení znalostí i odpovědnosti, atraktivita pro mladé vědce z celého světa je to, co dělá výzkumné infrastruktury tak důležité v Evropském výzkumném prostoru,“ uvedla ve svém projevu Anja Karliczek. Anja Karliczek „Výzkumné infrastruktury podporují konkurenceschopnost ve vědě a výzkumu, ale i evropského průmyslu, a významně přispívají k řešení socioekonomických výzev. Mají pozitivní vliv na kvalitu života evropských občanů,” navázal na německou ministryni předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Výzkumné infrastruktury v evropském kontextu Zástupkyně Evropské komise Anna Panagopoulou z Generálního ředitelství pro výzkum a inovace představila konkrétní plánované kroky revitalizace Evropského výzkumného prostoru, které popisuje Sdělení Komise ze dne 30. září 2020. Anna Panagopoulou mimo jiné zdůraznila význam výzkumných infrastruktur podstatný pro naplnění vize Evropského výzkumného prostoru. Výzkumné infrastruktury a ESFRI považuje Sdělení Komise za jeden z největších úspěchů posledních 20 let. „Úsilí Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury vedla k rozvoji konceptů 55 evropských výzkumných infrastruktur napříč různými vědními obory, z nichž bylo již 37 realizováno a investice do nich dosáhly téměř 20 miliard EUR,” uvádí například Sdělení. Avšak Evropa v současnosti čelí závažným společenským, ekologickým a hospodářským výzvám, které dále prohlubuje koronavirová krize. Bílá kniha ESFRI nahrává akčním krokům Jako odpověď na probíhající společenské změny a obnovu Evropského výzkumného prostoru vydalo ESFRI již na jaře 2020 svůj zásadní strategický dokument, Bílou knihu ESFRI 2020 „Making Science Happen“. V ní ESFRI prezentuje význam výzkumných infrastruktur v ekosystému výzkumu a inovací a jejich podstatu v připravenosti evropských států na jakoukoliv možnou budoucí krizi. „Na základě Bílé knihy ESFRI vzniká akční plán pro implementaci klíčových sdělení a doporučení. Musíme se přesunout od slov k činům,“ zdůraznil předseda ESFRI Jan Hrušák. Aktuálně ESFRI připravuje tzv. Stakeholder Forum, které propojí ESFRI se všemi zúčastněnými stranami se zájmem o politiku výzkumných infrastruktur a umožní diskutovat a vyměňovat si znalosti i osvědčené postupy. Na podzim 2020 vznikla neformální pracovní skupina, která shromažďuje zkušenosti výzkumných infrastruktur s klíčovými výkonnostními indikátory navrženými ve Zprávě skupiny pro přípravu metodiky monitorování evropských výzkumných infrastruktur. Další pracovní skupina připravuje podrobnou analýzu, který by měla pomoci zefektivnit interní organizaci ESFRI. Členka výkonného výboru ESFRI Gelsomina Pappalardo ve své prezentaci shrnula aktuální stav přípravy analýzy krajiny výzkumných infrastruktur, který bude zásadní součástí aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Cestovní mapa je strategický dokument, který zahrnuje projekty evropských výzkumných infrastruktur, které byly identifikovány jako prioritní pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru. Vydání Cestovní mapy se předpokládá na konci roku 2021 na konferenci v průběhu slovinského předsednictví v Radě EU. Připravila: Vladka Coufalová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Foto: Archiv StR-ESFRI
-
EOSC vstupuje do implementační fáze
Evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) představuje prostředí, které umožní ukládání dat ze všech vědních oborů. Počáteční myšlenka o tvorbě Evropského cloudu se datuje k r. 2015, kdy se objevil cíl vytvořit důvěryhodné, virtuální, jednotné prostředí pro ukládání, sdílení, zpracování a opětovné využití digitálních vědeckých dat v souladu FAIR principy. Předpokládá se, že tato iniciativa napomůže vyšší produktivitě výzkumu a lepší reprodukovatelnost vědeckých dat. Implementace EOSCu je plánována ve dvou fázích. V počáteční fázi vývoje se na jeho formování podílejí projekty podporované Evropskou komisí. V listopadu 2018 byla vytvořena prozatímní řídící struktura, která dohlíží na přípravu implementace EOSCu v prvních dvou letech. Řídící výbor EOSCu tvořený zástupci zemí EU poskytuje supervizi při implementaci. Výkonný výbor EOSCu tvořený zástupci z oblasti výzkumu a e-infrastruktur, poskytuje odborné poradenství v oblasti strategií, implementace, monitorování. Následně svá zjištění vydává v podobě zpráv o vývoji implementaci EOSCu. Pracovní skupiny jako oficiální součást řídící struktury zajišťují komunitní přístup k řešení aktuálních výzev v oblasti EOSCu. V rámci úkolů Výkonného výboru, pracovní skupina Landscape mapovala stávající infrastruktury s potenciálem se připojit k EOSCu. Výsledky mapování Pracovní skupina Landscape koordinována Janem Hrušákem shrnula výsledky své práce do dvou zpráv. „Landscape of EOSC-related infrastructures and initiatives“ dokumentuje prostředí infrastruktur, iniciativ a politik v rámci Evropy v návaznosti na rozvoj EOSCu. Dále popisuje související aktivity v jednotlivých členských a přidružených zemích, stávající politiky a investice. Zpráva využila vstupy získané od členských a přidružených zemí, dále projektů Horizon 2020, expertních příspěvků členů pracovní skupiny a Řídícího výboru EOSCu a další dostupné zdroje.V návaznosti byla publikována zpráva s názvem „Country sheets analysis”. Poskytuje analýzu současných dat týkající se o infrastruktur a souvisejících politik v návaznosti na jejich připravenost připojit se k EOSCu, a to jak národní, tak i institucionální úrovni. Proces implementace zaznamenává značný rozvoj, který se dá očekávat i v budoucnosti. Obě zprávy čerpaly ze šetření, kterého se účastnilo 47 členských států EU, přidružených a dalších zemí. Zprávy jsou dostupné v EC Bookstore. Od vize k realitě Prvotní fáze přípravy implementace EOSCu (2016-2020) bude následujícím roce vystřídána fází samotné implementace (2021–2027). Mandát řídící struktury (Řídícího a Výkonného výboru) vyprší koncem r. 2020. Řízení tak bude následně předáno nově vzniklému právnímu subjektu zastoupenému stakeholdery. Mezi mnoha dokumenty vytvořenými EOSC EB má Strategická agenda pro výzkum a inovace (SRIA) klíčovou roli. Definuje obecný rámec pro implementace EOSCu, a související strategické aktivity výzkumu, vývoje a inovací. Konečná verze Strategické agendy bude publikována v lednu 2021. Nová řídící struktura EOSCu bude založena na dohodě o evropském Partnerství pro EOSC v rámci programu Horizon Europe. Současná řídící struktura EOSCu ve spolupráci s Evropskou komisí pracuje na konsolidaci návrhu Partnerství, které vyžaduje existenci právnické osoby uzavírající s Komisí smluvní vztah.V červenci 2020 byla zřízena Asociace EOSCu, která bude jednotně zastupovat komunitu zúčastněných stran EOSCu. Právnická osoba byla založena v Belgii ve formě mezinárodního neziskového sdružení – AISBL (L‘association internationale sans but lucratif). Počáteční členové a pozorovatelé byli nominováni Řídícím a Výkonným výborem EOSCu a již byly do Asociace také přijati. První valné shromáždění Asociace se bude konat v prosinci 2020. Asociace by se měla i nadále rozrůstat a možnost stát se novým členem je tak stále otevřená. Na konci roku 2020 bude aktualizace a správa Strategické agendy předána Asociaci. Zdroje: eoscsecretariat.eu, ec.europa.eu
-
Podnikatelský inkubátor CERN je v ČR o krok blíže k realizaci
Na spolupráci na vzniku Podnikatelského inkubátoru Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v ČR se dohodly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest v rámci Memoranda, které bylo podepsáno dne 3. prosince 2020. Hlavní rolí Podnikatelského inkubátoru CERN (CERN BIC CZECH) bude podpora využití znalostí a technologií CERN při rozvoji a růstu začínajících českých podniků a podpora vývoje produktů s vysokou přidanou hodnotou. V rámci CERN BIC CZECH bude česká strana zajišťovat vyhledávání (scouting) vhodných firem (start-upů) a projektů k inkubaci, samotnou inkubaci, jakož i další poradenství související s rozvojem inkubovaných firem. Inkubované firmy budou moci čerpat také přímou finanční podporu. CERN inkubovaným podnikům nabídne možnost technických návštěv ve svých zařízeních, určitý počet konzultačních hodin a zvýhodněný přístup ke znalostem, technologiím, licencím a patentům CERN. Spuštění CERN BIC CZECH, zveřejnění detailních podmínek účasti a podmínek výzvy se předpokládá v prvních měsících roku 2021. „Studie CERN potvrzují, že znalosti z CERN nacházejí uplatnění v různých oblastech – od medicíny přes IT, energetiku či letectví až po FinTech (finanční technologie). Naším cílem je ještě více podpořit přenos znalostí z CERN do ČR a urychlit jejich využití českými firmami. Chceme také ukázat, že technologie a znalosti ze základního výzkumu mohou najít rychlé uplatnění na trhu.” uvedl náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček. České firmy a vědci se na přenosu znalostí CERN podílejí již v současnosti. Hlavním příkladem jsou detektory částic Medipix, do jejichž vývoji se zapojili také čeští vědci, a které využívají české firmy ADVACAM (zobrazovací technologie s využitím v různých oblastech), InsightART (rentgen pro inspekci a ověřování pravosti uměleckých obrazů) anebo Jablotron (částicová kamera pro školní experimenty). Dalším příkladem je nedávný prodej licence na použití patentu na generaci speciálních optických strukturovaných svazků (laseru), na jehož vývoji se v CERN výrazně podíleli vědci z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., nizozemskému start-upu k využití při vývoji technologií pro telekomunikační síť nové generace. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje, která je zaměřena na zajištění provozu největší světové laboratoře v oboru částicové a jaderné fyziky. ČR je členskou zemí CERN od roku 1993, resp. Československo od roku 1991. CERN v současnosti sdružuje 23 členských států. Příspěvek ČR do CERN činí ročně přibližně 12,5 mil. CHF (tj. cca 300 mil. Kč), přičemž jeho úhradu zajišťuje ze svého rozpočtu MŠMT, které je rovněž gestorem členství ČR v CERN. Experiment ATLAS
-
ČR získá přístup k jednomu z nejvýkonnějších superpočítačů na světě
Podpisem dohody mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), společným podnikem EuroHPC a finským CSC – IT Centre for Science se ČR připojila k dalším 9 evropským zemím, a to Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Islandu, Norsku, Polsku, Švédsku a Švýcarsku, jakožto člen konsorcia Large Unified Modern Infrastructure s cílem vybudovat v Evropě nový superpočítač titulovaný LUMI. MŠMT v návaznosti na podpis této dohody uhradilo finanční příspěvek ve výši 1,6 milionů EUR, čímž pro ČR získá přístup k superpočítači LUMI, jednomu z nejrychlejších superpočítačů na světě. Dodávku superpočítače LUMI zabezpečí společnost Hewlett Packard Enterprise, která zvítězila v tendru na dodávku hlavních komponent. K příležitosti oslavy podpisu smlouvy mezi vysoutěženou společností a konsorciem LUMI se dne 21. října 2020 ve Finsku uskutečnila tisková konference. Superpočítač LUMI bude instalován ve finském městě Kajaani v pol. roku 2021, přičemž se bude jednat o špičkový pre-exascale superpočítač schopný provádět více než 375 milionů miliard výpočtů za vteřinu s teoretickým výkonem až 552 milionů miliard výpočtů za vteřinu (552 petaFLOPS). Bude se tak jednat o jeden z energeticky nejefektivnějších superpočítačů na světě, který bude uhlíkově neutrální a bude využívat výlučně obnovitelné zdroje energie. Hmotnost superpočítače bude přitom činit přibližně 150 tun a superpočítač se bude rozkládat na ploše 150 m2, což je velikost odpovídající tenisovému kurtu. Superpočítač LUMI je jedinečnou společnou investicí 10 evropských zemí a EU, která představuje nové výzkumné a obchodní příležitosti. Využijí jej evropští vědci, kteří budou sdílet výpočetní čas na různé výzkumné účely, budou moci bojovat proti pandemii, vyvíjet komponenty léčiv nebo studovat změnu klimatu. Díky tomuto superpočítači se Evropa stane jedním z globálních lídrů v oblasti superpočítačů. Očekává se, že celkové náklady na superpočítač LUMI včetně instalace a správy do roku 2026 dosáhnou výše 200 milionů EUR, zhruba 5,5 miliardy Kč, z nichž 140 milionů EUR představuje investici na samotný superpočítač. Tyto náklady budou rozděleny mezi EU, resp. Evropskou komisi (100 milionů EUR), Finsko (50 milionů EUR) a dalších 9 evropských zemí zapojených do konsorcia LUMI (50 milionů EUR). Pořizovací náklady superpočítače budou hradit z 50 % členové konsorcia LUMI, včetně ČR. Zbývajících 50 % bude hradit Evropská komise prostřednictvím společného podniku EuroHPC, který bude rovněž vlastníkem pořízeného superpočítače. Výpočetní kapacita superpočítače bude rozdělena na 2 poloviny, kdy první polovinu bude podle výše příspěvků rozdělovat mezi své účastnické státy konsorcium LUMI, druhou polovinu výpočetních kapacit bude uživatelům z řad mezinárodní výzkumné komunity udílet společný podnik EuroHPC. Další 2 pre-exascale superpočítače budou díky iniciativě EuroHPC v následujících letech instalovány ve Španělsku a v Itálii. ČR bude v rámci EuroHPC provozovat ještě vlastní superpočítač z kategorie petascale, který byl vybudován na základě výzvy společného podniku EuroHPC k hostitelství petascale a pre-exascale superpočítačů, vypsané počátkem roku 2019, a bude v 1. čtvrtletí příštího roku spuštěn v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Nový stroj s názvem EURO_IT4I za 14,86 milionů EUR bude s výkonem až 15,2 milionů miliard výpočtů za vteřinu zřejmě jedním z 10 nejvýkonnějších v Evropě a 50 na světě. Cílem iniciativy EuroHPC, zahrnující celkem 32 evropských států, do které se ČR zapojila v roce 2018, je vybudovat v Evropě 3 pre-exascale superpočítače a společně zajistit pro členské státy EU dostupnost nejnovějších a nejvýkonnějších technologií v oblasti vysokorychlostního počítání (High Performance Computing – HPC). Iniciativa EuroHPC má zajistit konkurenceschopnost a nezávislost EU na poli HPC, a to zejména vůči Asii a USA, které aktuálně celosvětově dominují této oblasti. Superpočítač LUMI
-
Anonymizovaná data mobilních operátorů sledují pohyb obyvatel ČR
Již na jaře byl na VŠB – Technické univerzitě spuštěn projekt Atlas mobility. Jedná se o výzkum realizovaný společně s T-Mobile ČR, který je zaměřen na mobilitu obyvatel vytěžovaný z anonymizovaných dat v době koronavirové pandemie. Výstupy z tohoto projektu byly společností T-Mobile nabídnuty Úřadu vlády ČR. Vláda ČR vydává opatření, která mají pohyb obyvatel omezit a pomocí těchto dat má možnost si ověřit jejich dodržování. Při výzkumu jsou využívána výhradně anonymizovaná data, což znamená, že veškeré údaje jsou dostupné pouze v agregované formě a z výsledků či ze zpracovávaných datových sad nelze určit výskyt konkrétní osoby. Vzhledem k tomu, že se jedná o velké datové soubory, je k jejich vytěžování a správné interpretaci zapotřebí vysoce výkonných výpočtů a ty se provádějí s pomocí superpočítačů v IT4Innovations národním superpočítačovém centru, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. „Na základě vytěžovaných dat z mobilní sítě umíme v portálu Atlasu mobility ČR zjistit, jaká byla daný den mobilita obyvatel oproti běžnému dni v podobném období. A tak například víme, že v neděli 25. října byl pohyb obyvatel oproti jiným nedělím podstatně vyšší. Počet nevyjíždějících, klesl v průměru v ČR o 66 %, což může být mimo jiné způsobeno i velmi pěkným počasím o uplynulém víkendu,” uvádí Miroslava Vozňák, který za portálem Atlas mobility na VŠB – Technické univerzitě Ostrava stojí. Data o změnách nevyjíždějících, což jsou nejlépe vypovídající údaje o změnách v mobilitě obyvatel, jsou každodenně publikována okolo čtvrté hodiny odpolední a jsou volně dostupná na webové stránce Atlasu mobility https://atlas-mobility.danse.tech/pro-nev.html Data jsou dostupná s detailem po dnech ve všech krajích a městech nad 50 tis. obyvatel. Celá tisková zpráva
-
ESFRI Workshop – Výzkumné infrastruktury se podílejí na formování EOSCu
Ve dnech 6. a 7. října proběhl online workshop Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) s názvem „Výzkumné infrastruktury udávají formu EOSCu“. ESFRI se věnovalo tématu výzkumných infrastruktur a jejich možnému zapojení do European Open Science Cloudu (EOSC) již po třetí. Navázalo tak na workshop konaný v Londýně v lednu 2019 (ESFRI výzkumné infrastruktury a EOSC workshop) a listopadu 2019 na La Palmě (ESFRI Workshop k budoucnosti výzkumných infrastruktur v Evropském výzkumném prostoru). Předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR zahájil workshop prezentací o vývoji přípravy implementace EOSCu a jeho řídicí struktuře. EOSC otevírá příležitost pro sdílení dat, a to nejen mezi (výzkumnými) infrastrukturami. Výzkumné infrastruktury však představují významný zdroj vysoce kvalitních dat v souladu s FAIR principy (Findability, Accessibility, Interoperability, Reusability), a to díky nastavení kontrolních procesů. Datové služby znamenají pro infrastruktury také určitou finanční zátěž. Je odhadováno, že tyto služby spotřebují 15 % jejich rozpočtu. Zástupci Evropské komise, ESFRI, výzkumných infrastruktur, klastrů a stakeholderů EOSCu dále diskutovali nad konceptem EOSCu na základě konkrétních příkladů včetně pozice uživatelů v EOSCu či zapojení ESFRI výzkumných infrastruktur. Zástupkyně Evropské komise působící v ESFRI Anna Panagopoulou představila nedávno zveřejněnou Komunikaci evropského výzkumného prostoru (ERA), která zdůrazňuje témata jako jsou společenské výzvy, medicínský výzkum, enviromentální hrozby, evropská konkurenceschopnost, podpora spolupráce akademické a soukromé sféry, výzkumné priority a jejich financování, podpora talentů, harmonizace mezi strukturálními fondy a rámcovým programem Horizon Europe, EOSC a související policy či podporu mezinárodní vědecké spolupráce. Konec roku 2020 bude znamenat ukončení přípravy implementační fáze EOSCu. Nadcházející rok tak otevře samotnou implementaci a doposud formované vize by měly získat svoji reálnou podobu. Je zřejmé, že tato fáze bude mít postupný vývoj, který by měl být v budoucnosti také monitorován. ESFRI výzkumné infrastruktury mají potenciál být u pilotní fáze implementace, připojit se k EOSCu a pomáhat nastavit standardy kvality. Buttom-up přístup je ve formování EOSCu zcela zásadní. Proběhlý workshop poskytl příležitost zástupcům tematických infrastruktur se k tomuto tématu vyjádřit. Infrastruktury sledují dění ohledně přípravy implementace na strategické úrovni. Chybí jim však ucelená představa o tom, jak se do tohoto dění mají začlenit. Implantace EOSCu vyžaduje spolupráci odborníků z oblasti IT a e-infrastruktur. Nemělo by se však zapomínat na potřeby všech aktérů a nastínit cesty, jak se mohou do EOSCu zapojit. EOSC totiž vyžaduje zapojení co největšího množství aktérů sdílející stejnou myšlenku o využití dat. „Výzkumné infrastruktury představují klíčové hráče ovlivňující kvalitu dat a otevřený přístup k datům. Spolu s uživateli z řad vědecké komunity jsou zcela zásadní pro rozvoj EOSCu,“ řekl ve své závěrečné řeči Jan Hrušák.
-
Čeští vědci budou s misí LISA zkoumat gravitační vlny ve vesmíru
LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je třetí velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která se aktuálně nachází ve fázi přípravy. Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2034. Mise LISA Mise bude sestávat z 3 družic, které budou mezi sebou vysílat laserový svazek na vzdálenost až 2,5 milionů kilometrů, přičemž každá z družic ponese 2 redundantní zdroje laserového svazku. Při průchodu gravitační vlny pak dojde ke změnám fází laserových svazků, což umožní zachytit dávné i velmi vzdálené srážky superhmotných černých děr. To napomůže odhalit, jak se utvořily první galaxie a velké černé díry v jejich středech. Výzkum gravitačních vln však skrývá značný potenciál i co do nových vědeckých objevů, např. v oblasti kvantových fluktuací raného vesmíru. Česká účast na misi LISA Česká strana bude pod vedením vědců z Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. a Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. zodpovídat za vývoj, testování a výrobu mechanismu zajišťujícího přepínání mezi uvedenými dvěma laserovými svazky, tzv. „Fibre Switch Unit Actuator“. Do projektu budou zapojeny dále také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i. a předpokládá se rovněž účast řady českých firem. Vědecká účast ČR Zapojení do přípravy vědeckého přístrojového vybavení mise doplní českou vědeckou účast v konsorciu, kde jsou již čeští vědci zapojeni v pracovních skupinách vytvářejících simulace pro misi LISA. Čeští vědci v konsorciu LISA přispívají vytváření tzv. „waveforms“ pro pohyb kompaktních objektů okolo superhmotných černých děr, které v důsledku oběhu vytváří gravitační vlny. Čeští vědci se také dlouhodobě věnují fyzice černých děr, a to jak v oblasti teoretického modelování, tak i v oblasti pozorování černých děr pomocí elektromagnetického záření z jejich těsné blízkosti. Pro komplexní zkoumání černých děr bude možné využívat synergie dvou velkých misí ESA, společně s misí LISA to bude velká rentgenová observatoř ATHENA, do které jsou čeští vědci také zapojeni. Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Pavel Doleček, Ph.D. k tomu dodává: „Českým vědcům se s podporou MŠMT podařilo zapojit do všech 3 vlajkových misí ESA – JUICE (mise k Jupiteru), ATHENA (rentgenová observatoř) a nyní i LISA. To ukazuje, že česká věda je plnohodnotným hráčem v evropském kosmickém výzkumu. Výzkum gravitačních vln jsme navíc nedávno v rámci analýzy Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR identifikovali jako potenciální oblast, v níž by ČR mohla do budoucna koncipovat nový projekt.” Finanční náklady Česká účast na misi LISA bude v první fázi podpořena ve výši téměř 400 tis. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 5,3 mil. EUR. Náklady na misi LISA, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 1,1 mld. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky. Copyright: AEI/Milde Marketing/Exozet