Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Velká výzkumná infrastruktura MGML součástí evropské sítě magnetických laboratoří
Velká výzkumná infrastruktura Laboratoř pro syntézu a měření materiálů (MGML; Materials Growth & Measurement Laboratory), která působí při Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a jejíž partnerskou institucí je Fyzikální ústav AV ČR, se stala součástí prestižní sítě evropských laboratoří, zabývajících se výzkumem materiálů v magnetických polích, pod vedením EMFL (European Magnetic Field Laboratory). EMFL sdružuje tři evropské organizace – francouzské Centre national de la recherche scientifique (CNRS), německé Helmholtz-Zentrum Dresded-Rossendorf a nizozemskou Stichting Katholieke Universiteit, které jako jediné v Evropě disponují vybavením umožňujícím dosažení vysokých pulsních i statických magnetických polí. Vysoká magnetická pole představují jednu z významných analytických metod pro studium pokročilých funkčních materiálů, jež jsou potřeba prakticky ve všech zásadních technologických oblastech od energetiky přes informační technologie až po medicínský průmysl. Aplikovaná magnetická pole mohou mít výrazný vliv na vlastnosti látek, měnit jejich magnetický stav a napovídají o interakcích na mikroskopické úrovni. Experimentální vybavení nezbytné pro tento druh výzkumu je však velmi nákladné, a proto je v Evropě koncentrováno jen do několika laboratoří. Významnou část z nich, a také několik komerčních firem, propojil společný evropský vědecký projekt ISABEL (Projekt rámcového programu EU ISABEL, Improving the sustainability of the European Magnetic Field Laboratory). V rámci ISABEL vytvořilo osmnáct evropských institucí představující významná centra výzkumu v oblasti fyziky magnetických polí síť zařízení s primárním zaměřením na rozvoj využití magnetických polí ve výzkumu, jakož i snadnější přístup uživatelům ke svým aparaturám s magnetickým polem. MGML působí v rámci projektu jako jeden z regionálních partnerů. EMFL, která hraje v ISABEL zásadní roli, nedávno představila nový režim duálního přístupu ke svým zařízením. Cílem je významně rozšířit a usnadnit uživatelům přístup k experimentálním zařízením EMFL. Nový režim, zejména v počáteční fázi výzkumných projektů, umožní provádět výzkum v malých a středních magnetických polích s využitím sítě sedmi regionálních partnerů (viz oranžově vyznačení na mapce). V prvním kroku mohou uživetelé využít přístup k výzkumnému vybavení určenému pro malé až střední magnetické pole (regionální partneři), v následujícím kroku, pak přístup k zařízením s možností měření ve vysokých magnetických polích v laboratořích EMFL v Grenoblu, Nijmegenu, Toulouse a Drážďanech. Jedním z regionálních partnerů je i MGML pod hlavičkou Matematicko-fyzikální fakulty UK (na mapce jako UCHA).
-
Čeští vědci rozšiřují svou účast na velkém rentgenovém teleskopu ATHENA
ATHENA (Advanced Telescope for High-Energy Astrophysics) je další vlajkovou, velkou misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA) „L2“, která je v současné době v přípravné fázi. Jedná se o velkou rentgenovou observatoř, která by měla přispět k zodpovězení základních otázek astrofyziky a kosmologie studováním černých děr a hmoty v extrémních podmínkách, vzniku a vývoje galaxií, kup galaxií a velkých galaktických struktur a životního cyklu hmoty a energie. Vypuštění observatoře je aktuálně plánováno na rok 2033. Další český příspěvek do mise Česká účast se oproti dříve schválenému projektu rozšiřuje o další vědecký tým z Astronomického ústavu AV ČR a předpokládá se zapojení dalších českých podniků. Zájmem týmu z Astronomického ústavu AV ČR je zejména rentgenová astrofyzika černých děr a neutronových hvězd, přičemž právě na výzkum obřích černých děr bude zaměřen přístroj WFI (Wide Field Imager), jehož přípravy se budou čeští vědci nově účastnit. Český příspěvek k přístrojovému vybavení mise ATHENA tak bude kromě dříve schváleného příspěvku do přístroje X-IFU spočívat v návrhu, vývoji a dodání galvanického izolačního modulu (GIM) pro elektroniku detektorů experimentu WFI, který společně s X-IFU tvoří hlavní vědecké přístroje mise ATHENA. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český vědecký tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na vědecké přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Financování české účasti roste Nově schválený projekt české účasti na přístrojovém vybavení mise ATHENA bude podpořen v předpokládané výši 1,6 mil. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Společně s dříve schváleným projektem tak náklady na českou účast na přístrojovém vybavení mise ATHENA dosáhnou 4,7 mil. EUR. Kromě těchto příspěvků na přístrojovém vybavení mise se ČR bude podílet i na financování samotné mise prostřednictvím Vědeckého programu ESA, který se bude na realizaci mise podílet příspěvkem ve výši 1,3 mld. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky. Animace mise ATHENA
-
Evropská komise ustavila konsorcium ELI ERIC
Ustavení právnické osoby Extreme Light Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium (ELI ERIC) umožní výzkumným pracovníkům a průmyslovým podnikům využívat nejrozsáhlejší soubor nejvýkonnějších laserů na světě, a to jak pro vědecké experimenty, tak i pro průmyslové aplikace. Evropská komise přijala dlouho očekávané rozhodnutí o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), které bude řídit provoz výzkumné infrastruktury ELI. Výzkumná zařízení ELI tvoří nejrozsáhlejší distribuovanou laserovou výzkumnou infrastrukturu na světě. Jejich hostitelské státy, ČR a Maďarsko, předložily žádost o ustavení ELI ERIC v květnu 2020. Rozhodnutí o založení konsorcia ELI ERIC bylo přijato po intenzivních vyjednáváních trvajících několik posledních let. „Ustavení konsorcia ELI ERIC je vyvrcholením snahy a více než desetiletého úsilí vybudovat a provozovat v ČR jeden z pilířů nejmodernější a nejvýkonnější laserové výzkumné infrastruktury na světě. Nad rámec toho se ČR stává vůbec poprvé i hostitelským státem statutárního sídla konsorcia ERIC,“ uvádí Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy. „Úspěšná implementace projektu ELI Beamlines v podání Fyzikálního ústavu AV ČR má enormní vědecký a technologický význam, přičemž přináší také podstatné socioekonomické dopady v rovině regionálního rozvoje, čímž naplňuje cíle politiky soudržnosti EU.“ Extreme Light Infrastructure – Centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury ERIC představuje jedinečnou právnickou osobu ustavovanou na základě právního rámce EU, který byl specificky vytvořen pro organizaci výzkumných infrastruktur. Jedná se o mezinárodní organizaci, jejímiž členy se stávají státy, které vědecky a finančně přispívají na činnosti konsorcia. Kromě ČR a Maďarska se zakládajícími členy konsorcia ELI ERIC staly rovněž Itálie a Litva. Německo a Bulharsko spoluzakládají konsorcium ELI ERIC jako pozorovatelé s výhledem vstupu v roli plného člena v pozdější fázi. Nad rámec toho vyjádřila zájem vstoupit do konsorcia ELI ERIC po jeho založení také řada dalších evropských, jakož i mimoevropských států. Nově založené konsorcium ELI ERIC zpřístupní celosvětové výzkumné komunitě laserová zařízení ELI na bázi posuzování návrhů vědeckých experimentů nezávislým odborným panelem. Státy, které vstoupí do konsorcia ELI ERIC jako členové, mají možnost spolupodílet se na definování strategie ELI ERIC, účastnit se jeho výzkumných programů a zprostředkovávat využití výzkumné infrastruktury ELI svým vědeckým komunitám a průmyslovým podnikům. „Výzkumná infrastruktura ELI je velmi atraktivní jak pro vědce, kteří se již pohybují v oblasti laserových technologií, tak i pro vědní disciplíny, pro které bude využití laserových technologií novinkou,“ zmiňuje Jean-Claude Kieffer, přední odborník působící v oblastech laserových technologií a fotoniky a ředitel Énergie Matériaux Télécommunications Research Centre v kanadském Montrealu. „Nejmodernější lasery nabízejí světelné pulsy o vysoké intenzitě a frekvenci opakování, čímž otevírají zcela nové příležitosti pro vědecké experimenty a uplatnění jejich výsledků v praxi.“ Extreme Light Infrastructure – Centrum ELI Attosecond Light Pulse Source v Szegedu Extreme Light Infrastructure Pilíři výzkumné infrastruktury ELI, sdruženými v rámci ELI ERIC, jsou ELI Beamlines, situovaný v Dolních Břežanech v ČR, a ELI ALPS, nacházející se v maďarském Szegedu. Jedná se o první obdobně rozsáhlé výzkumné infrastruktury vybudované v tzv. nových členských státech EU, přičemž jejich konstrukční náklady dosáhly v případě každé z nich výše 300 mil. EUR a byly financovány z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Pilíře výzkumné infrastruktury ELI již zaměstnávají na 600 vědců, techniků a zaměstnanců podpůrného personálu pocházejících z více než 20 zemí. „Díky intenzivní mezinárodní spolupráci jsme byli v pouhých 10 letech schopni vybudovat a zprovoznit nejpokročilejší vědeckou instrumentaci, jež přináší bezprecedentní příležitosti dosahovat přelomových objevů,“ uvádí Roman Hvězda, ředitel pilíře ELI Beamlines v Dolních Břežanech. „Investice do výzkumné infrastruktury ELI patří mezi největší investice vynaložené ve vědeckém prostředí v Evropě a už nyní přináší pozitivní dopady v ČR i v celém regionu, o to důležitější během pandemie Covid-19.“ Třetí pilíř výzkumné infrastruktury ELI, ELI NP, je budovaný v Rumunsku nedaleko Bukurešti a přispěje k průkopnickým objevům v oblasti jaderné fotoniky. Rovněž tento již zaměstnává řádově stovky vědců a pracovníků technického personálu, přičemž se očekává, že také v případě ELI NP proběhne integrace v rámci nově ustaveného konsorcia ELI ERIC. Koncept výzkumné infrastruktury ELI byl poprvé představen předním laserovým fyzikem a nositelem Nobelovy ceny z roku 2018 Gerárdem Mourou. Již v roce 2006 byla přitom výzkumná infrastruktura ELI identifikována jako klíčová k zajištění vedoucího postavení Evropy v laserových vědách a technologiích. „Každý z pilířů výzkumné infrastruktury ELI byl vybudován se záměrem specializace v dílčí oblasti vědy a laserových technologií a tak, aby se pilíře výzkumné infrastruktury ELI vzájemně doplňovaly,“ zmiňuje Gábor Szabó, ředitel pilíře ELI ALPS v maďarském Szegedu. „Každý z pilířů výzkumné infrastruktury ELI by i jako samostatné zařízení náležel mezi nejvyspělejší v dané oblasti na světě.“ ELI Beamlines – Stanice ELIMAIA: Multidisciplinární aplikace laserem buzeného urychlovače iontů ELI ERIC podpoří laserové vědy a technologie Pilíře výzkumné infrastruktury ELI provozují soubor celosvětově jedinečných laserů, které generují světelné pulsy o výkonu až 10 PW (milion miliard wattů, energie je srovnatelná s desetinou veškeré sluneční energie dopadající v daný okamžik na Zemi); laserů generujících ultrakrátké světelné pulsy v řádu attosekund (miliontina biliontiny sekundy, tj. časový úsek, který je ještě kratší než 1s vůči stáří vesmíru); či laserů s vysokým průměrným výkonem, generujících až desetkrát za vteřinu světelné pulsy o výkonu vyšším než 1 PW (převyšující desetkrát v současnosti dostupné technologie). ELI Beamlines – Petawattový laserový systém L3 HAPLS Vědci využívající výzkumnou infrastrukturu ELI budou moci realizovat multidisciplinární studie v oblasti základního a aplikovaného výzkumu se značnými socioekonomickými přínosy. Bude se jednat o léčbu nádorových onemocnění pomocí kompaktních laserem urychlených svazků částic; nové medicínské zobrazovací metody pro přesnější zobrazování využívající měkké rentgenové záření umožňující časnější a přesnější rozpoznání patologických jevů; vývoj nových léčiv díky výzkumnému zázemí pro farmaceutické firmy při zobrazování molekulárních struktur účinných látek a fotochemických procesů; biomedicínské zobrazovací techniky pro personalizovanou medicínu; či produkci a využití radioisotopů v medicíně. Pokročilé průmyslové aplikace zahrnou např. nedestruktivní způsoby kontroly kritických komponent v extrémních podmínkách a rychlé elektroniky. Zobrazovací technika využívající ultra jasných laserem buzených rentgenových pulsů V oblastech energetiky a životního prostředí napomohou výzkumná zařízení ELI porozumění životnosti jaderných materiálů a vývoji nových metod zpracování jaderného odpadu. Studium mechanismů pro laserovou iniciaci termojaderné fúze nese perspektivu budoucího zdroje čistého energie. V neposlední řadě může přispět výzkumná infrastruktura ELI rovněž k porozumění procesů odehrávajících se v nitru obřích plynných planet a hvězd, či studiu komplexní teorie kvantové elektrodynamiky a tzv. zhmotnění vakua tvorbou elektron-pozitronových párů interakcí laseru ve vakua. Využití urychlených částic k léčbě rakovinných nádorů Integrace pilířů výzkumné infrastruktury ELI v rámci právnické osoby ELI ERIC bude probíhat během následujících 2 až 3 let, považovaných za iniciační operační fázi ELI. V průběhu tohoto období tak dojde k harmonizaci manažerských, vědeckých a technických postupů v ELI Beamlines a v ELI ALPS. Tato etapa životního cyklu výzkumné infrastruktury ELI je podporována Evropskou komisí z rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 ve výši 20 mil. EUR prostřednictvím projektu IMPULSE. „Vesmír v krabici“, vytvoření supernovy uvnitř experimentální komory sloužící jako astrofyzikální laboratoř
-
ČR se účastní vývoje nových technologií pro evropské superpočítače
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) poskytne výzkumným organizacím z ČR finanční podporu na účast v projektech mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, realizovaných v rámci společné technologické iniciativy EuroHPC. Projekty vybrané k finanční podpoře z veřejných prostředků v rámci výzev vyhlášených společným podnikem EuroHPC v roce 2020 budou realizovány do roku 2024 a z rozpočtových prostředků MŠMT bude na jejich financování alokováno přes 53 mil. Kč. Stejnou částkou podpoří české účastníky projektů i Evropská komise, a to prostřednictvím společného podniku EuroHPC. Českými účastníky projektů EuroHPC jsou IT4Innovations Národní superpočítačové centrum, situované na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava, a Masarykova univerzita prostřednictvím Středoevropského technologického institutu v Brně. Zapojí se celkem do 5 projektů EuroHPC, a to LIGATE, SCALABLE, ACROSS, IO-SEA a EUROCC. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum Společná technologická iniciativa EuroHPC Stěžejním cílem společné technologické iniciativy EuroHPC je rozvoj znalostí a technologií v oblasti tzv. vysokorychlostního počítání (High Performance Computing – HPC) v EU, jelikož tyto jsou předpokladem úspěšného zavádění konceptu digitální ekonomiky v Evropě. Celkem 32 evropských zemí se tak v úzké spolupráci s Evropskou komisí podílí na aktivitách společné technologické iniciativy EuroHPC, jež mají zabezpečit mezinárodní konkurenceschopnost, soběstačnost a nezávislost Evropy na poli HPC. HPC se stává nástrojem pro řešení klíčových vědeckých a společenských výzev, jakými jsou např. rané odhalení a nové léčebné postupy v medicíně, předpovídání vývoje klimatu, prevence a řízení velkých přírodních katastrof či urychlení vývoje nových materiálů. Příkladem uplatnění technologií HPC se stala i pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a onemocnění COVID-19, když se technologie HPC využívají mj. k urychlení vývoje nových léčivých přípravků a vakcín, tvorbě prognóz šíření viru, plánování a distribuci nedostatkových zdravotnických prostředků či analýzám účinnosti opatření proti šíření nákazy a scénářů socioekonomického rozvoje v post-pandemickém období. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum – superpočítač „BARBORA“ IT4Innovations Národní superpočítačové centrum Hlavním příspěvkem ČR k rozvoji technologií HPC v Evropě je IT4Innovations Národní superpočítačové centrum, jehož hostitelskou institucí je Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a jež působí jako HPC segment českého národního e-infrastrukturního konsorcia e-INFRA CZ. Významným milníkem dosaženým v ČR v oblasti HPC je úspěch IT4Innovations v celoevropské soutěži o hostitelství petascale superpočítačového systému „KAROLINA“. Ten by měl být nainstalován v Ostravě během května 2021. Nad rámec toho uspěla ČR prostřednictvím IT4Innovations Národního superpočítačového centra dále i jako člen tzv. LUMI konsorcia, vedeného Finskem a sdružujícího také Belgii, Dánsko, Estonsko, Norsko, Polsko, Švédsko a Švýcarsko, s návrhem akvizice a provozu pre-exascale superpočítačového systému „LUMI“, který bude pořízen v roce 2021, nainstalován ve finském Kajaani a stane se jedním z vůbec nejvýkonnějších a energeticky nejefektivnějších superpočítačů v Evropě i ve světě. IT4Innovations Národní superpočítačové centrum – superpočítač „KAROLINA“
-
Nové stáže v ESO pro české studenty, vědce a inženýry
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) tímto vyhlašuje výzvu k předkládání přihlášek na placenou stáž u mezinárodní organizace ESO (European Southern Observatory), jež provozuje špičková astronomická pozorovací zařízení v Chile. V organizaci ESO nacházejí uplatnění nejenom astronomové a astrofyzici, ale i specialisté v široké škále inženýrských oborů. Místem výkonu stáže je Německo nebo Chile. Stipendium činí 2 500–3 000 EUR měsíčně (podle vzdělání a zařazení stážisty). Délka stáže činí 6–12 kalendářních měsíců (s možností prodloužení). Hlásit se mohou čeští studenti, vědci a inženýři do 32 let věku, kteří působí v některém z následujících oborů: * Astronomie; * Astrofyzika; * Softwarové inženýrství; * Elektrotechnika; * Mechanika; * Controlling; * Optika; * Provozní inženýrství; * Projektový management. Přihlášku je třeba zaslat MŠMT v anglicko-jazyčném znění nejpozději do dne 31. května 2021 na adresu elektronické korespondence JUDr. Jana Buriánka jan.burianek@msmt.cz z odboru výzkumu a vývoje. Nástupní termín stáží je září 2021. Bližší informace jsou k dispozici ve výzvě k předkládání přihlášek.(pdf) Evropská jižní observatoř – radioteleskopická soustava ALMA Evropská jižní observatoř Evropská jižní observatoř (ESO, plným názvem European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere) je mezivládní výzkumnou organizací pro pozemní astronomii. ESO byla založena v roce 1962, spojuje 16 evropských členských států a Austrálii jakožto přidruženého partnera a čítá více než 500 zaměstnanců. ČR se stala jejím členem v roce 2007. ESO realizuje vědecký program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích zařízení pro astronomii a astrofyziku s cílem umožnit přelomové vědecké objevy. Sídlo ESO se nachází v Garchingu u Mnichova v Německu, kde probíhá taktéž technický vývoj zajišťující observatořím ESO nejmodernější nástroje a technologie. Observatoře ESO se nacházejí v severním Chile v poušti Atacama, kde jsou na Zemi vůbec nejvhodnější podmínky pro pozorování hvězdné oblohy. Provozní záležitosti ESO zabezpečuje kancelář ve Vitacura v Santiago de Chile. Evropská jižní observatoř – observatoř na hoře La Silla
-
Výstava Potraviny, jak je neznáte
Výstava Potraviny, jak je neznáte je soubor mikrofotografií nejrůznějších přírodních i syntetických látek, ze kterých vznikají potraviny. Díky mnohonásobnému zvětšení může návštěvník nahlédnout do světa krásy potravin a tajů přírodních věd. Panelová výstava v muzeu nabídne na 20, online výstava na 27 fotografiích pohled na vitamíny, bílkoviny, škroby, vlákniny, sladidla i užitečné houby. Přiblíží návštěvníkům pouhým okem neviditelné částečky cukru, droždí nebo bambusové vlákniny. Fotografie vznikly v Laboratoři elektronové mikroskopie (LEM) Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Skenovací elektronový mikroskop JEOL 6380 LV. Zvětšení 250–2000. Autorem fotografií je MgA. Martin Hrubý, produkce Mgr. Helena Kavanová, odborná spolupráce Ing. Jana Rysová. Za pomoc při vzniku fotografií děkujeme RNDr. Miroslavu Hylišovi, Ph.D. Fotografie si můžete prohlédnout zde: https://www.vupp.cz/cs/pro-media/ nebo https://www.nzm.cz/akce/vystava-potraviny-jak-je-neznate Velká výzkumná infrastruktura: METROFOOD-CZ VLÁKNINY | Psyllium | zvětšení: 700x
-
České Centrum pro Fenogenomiku vyvinulo unikátní modely k testování léčiv proti COVID-19
Prestižní vědecký časopise Nature informoval o objevu týmu vědců ze Švýcarska, USA, Itálie, Švédska a České republiky. Preklinické studie prováděné v českých výzkumných laboratořích potvrdily, že protilátka, vyvinutá mezinárodním týmem vědců, je účinná na všechny hlavní mutace koronaviru. Experimenty měla na starosti pracoviště z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a z Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV. Dvojitou neboli bispecifickou protilátku vyvinuli švýcarští vědci z Biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (Institute for Research in Biomedicine). Jako základ použili různé protilátky z krve pacientů, kteří prodělali covid-19. Tyto přirozené protilátky se běžně používají při léčbě pacientů, mají ale velkou slabinu, virus proti nim dokáže získat odolnost, a léčba pak neúčinkuje. „U kontrolních myší, které jsme léčili jen touto monoklonální protilátkou, virus neskutečně rychle mutoval a stal se rezistentní již během pouhých dvou dnů. To nikdo nečekal a ani předtím nepozoroval. Je to velký vykřičník z hlediska používání protilátek proti covidu-19,“ řekl Daniel Růžek z Parazitologického ústavu BC AV ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, který vedl preklinickou studii. Z tohoto důvodu je potřeba používat směsi různých protilátek, což je ovšem produkčně složité a drahé. Právě proto švýcarští vědci vytvořili bispecifickou protilátku, v níž spojili dvě přirozené protilátky do jedné molekuly. To přináší řadu nesporných výhod. Jednak tato molekula nahrazuje drahou směs přirozených protilátek za zlomek nákladů, což z ní činí ideálního kandidáta pro léčbu i v chudších oblastech světa. Jednak molekula cílí současně na dvě nezávislá místa ve struktuře viru, což brání viru uniknout útoku, ale i mutovat, a tak vykazuje bispecifická protilátka vysokou účinnost. „Víme, že naše protilátka funguje na všechny tři dominantní mutace viru – britskou, jihoafrickou i brazilskou. Na základě strukturních modelací lze předpokládat, že bude účinná i na další minoritní mutace,“ uvedl Daniel Růžek s vysvětlením, že je nepravděpodobné, aby virus nově zmutoval na obou dvou místech, kam bispecifická protilátka míří, a současně si zachoval schopnost být plně virulentní. Navíc, jak prokázaly testy, bispecifickou protilátku lze použít jak pro léčbu nakaženého pacienta, tak i preventivně podobně jako očkování, přičemž ochrana je okamžitá a může trvat několik týdnů nebo měsíců. Úspěchu preklinického testování bylo možné dosáhnout především díky unikátnímu myšímu modelu, který speciálně pro infekci SARS-CoV-2 vyvinuli vědci z Českého centra pro fenogenomiku, národní výzkumné infrastruktury v centru BIOCEV. „Běžnou laboratorní myš totiž koronavirus nenapadá a nelze ji tak na výzkum použít. Jelikož vhodný model ke studiu infekce a terapie nebyl dostupný, vyvinuli jsme model na novém principu, využívající AAV-vektor (podobný jako u některých vakcín), který vnese do experimentálního zvířete právě hACE, který je vstupní branou koronaviru do buňky. Model je poměrně unikátní i ekonomický a velmi dobře reprezentuje těžké případy nemoci, které pozorujeme u člověka,“ uvedl Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV). Vysoká účinnost a celková charakteristika nové bispecifické protilátky jsou klíčovým argumentem pro zahájení klinické studie u lidí. Výzkumné konsorcium již v současnosti vede jednání s potenciálním farmaceutickým partnerem. Na preklinické studii se kromě výše zmiňovaných Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a Českého centra pro fenogenomiku ve Vestci u Prahy rovněž podílely Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Ústav organické chemie a biochemie v Praze a Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně. Úspěchy českých vědců na poli výzkumu koronaviru a jejich okamžité efektivní zapojení do boje proti pandemii dokazují, že české know-how patří ke světové špičce. Na preklinické studii se vedle Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a Českého centra pro fenogenomiku ve Vestci u Prahy podílely Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Ústav organické chemie a biochemie v Praze a Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně. Bispecifická protilátka byla vyvinuta v rámci výzkumného konsorcia ATAC, financovaného Evropskou komisí v reakci na pandemii COVID-19. Mezi další členy patří nemocnice San Matteo v Pavii (Itálie), Karolinska Institute (Švédsko), Braunschweig University (Německo), Společné výzkumné středisko Evropské komise, Rockefellerova univerzita (USA) a Kalifornský technologický institut (USA). Na české straně byl výzkum podpořen z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dále Grantovou agenturou České republiky a Akademií věd ČR. Link na článek: https://www.nature.com/articles/s41586-021-03461-y De Gasparo, R., Pedotti, M., Simonelli, L. et al. Bispecific IgG neutralizes SARS-CoV-2 variants and prevents escape in mice. Nature (2021). https://doi.org/10.1038/s41586-021-03461-y Mikrofotografie (zvětšení 400x) plicních tkání myší 8 dní po infekci virem SARS-Cov-2. Na obrázku vlevo je tkáň po použití bispecifické protilátky. Obrázek vpravo ukazuje tkáň z kontrolního zvířete bez léčby.
-
75. plenární zasedání ESFRI obohatila první Open Session
Další, 75. plenární zasedání ESFRI se uskutečnilo virtuálně ve dnech 23. až 24. března 2021. V rámci první tzv. Open Session, uspořádané jako součást jednání ESFRI, delegace do ESFRI společně s představiteli ESFRI výzkumných infrastruktur diskutovali o způsobu, jak evropské výzkumné infrastruktury reagovaly na pandemii COVID-19. Stěžejní důraz byl přitom kladen na výzkumné infrastruktury provozované v oblastech zdraví a potravin, resp. sociálních věd. Bílá kniha ESFRI „Making Science Happen“, přijatá v roce 2020, určuje strategické orientace Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v budoucím období. Ustavení tzv. ESFRI Open Sessions je jedním z opatření, které mají posílit komunikaci ESFRI, přičemž účelem je zavést nástroje vzájemných výměn mezi ESFRI delegacemi a představiteli ESFRI výzkumných infrastruktur. První ESFRI Open Session se přitom zaměřila na způsob, jakým reagovaly ESFRI výzkumné infrastruktury na pandemii COVID-19. „Bílá kniha ESFRI a její strategické vize dokládají, jak vizionářští jsme byli, protože práce na Bílé knize ESFRI byly započaty již v roce 2017, tj. dlouho před propuknutím koronavirové krize. ESFRI by mělo pokračovat v propojování různorodých vědních domén a sloužit i jako platforma pro vedení debat mezi ESFRI delegáty a ESFRI výzkumnými infrastrukturami,“ uvedl předseda ESFRI Jan Hrušák. „O co usilujeme v průběhu pandemie COVID-19, je zpřístupnit datové sady a poskytnout tato data a prostředí a nástroje pro práci s nimi k provádění studií a k realizaci experimentů s cílem adresovat výzvy, které nám koronavirová krize přináší,“ prohlásil ředitel evropské výzkumné infrastruktury ELIXIR Niklas Blomberg. „Výzkumné infrastruktury jsou zcela klíčovým předpokladem pokroku v sociálních vědách. Bez špičkových výzkumných infrastruktur není ani excelentních výzkumných projektů,“ dále zmínil ředitel konsorcia evropské výzkumné infrastruktury SHARE-ERIC Axel Börsch-Supan. Evropské výzkumné infrastruktury v reakci na pandemii COVID-19 ESFRI Stakeholder Fórum Bílá kniha ESFRI předjímá, že role výzkumných infrastruktur, jako stěžejního pilíře Evropského výzkumného prostoru (ERA), by měla být dále posílena. Inovovaný ERA by měl být založen na principech sdílené odpovědnosti a spolupráce všech relevantních stakeholderů, zahrnující mj. i širokou občanskou veřejnost. V tomto duchu ESFRI diskutovalo nad možnými vazbami mezi sektory výzkumu, průmyslu, vzdělávání, tvůrci veřejných politik a občany. Za tímto účelem je plánováno i uspořádání prvního ESFRI Stakeholder Fóra, jež by se mělo uskutečnit v průběhu slovinského předsednictví v Radě EU, v Lublani v prosinci 2021, a to společně s konferencí, na níž bude prezentována aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021, a dalším plenárním zasedáním ESFRI. Bílá kniha ESFRI „Making Science Happen“ Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 Než bude však možné prezentovat další aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021, bude muset být odvedeno ještě mnoho práce. Předseda ESFRI Jan Hrušák informoval během zasedání ESFRI o aktuálním stavu těchto příprav, následován předsedy Strategických pracovních skupin ESFRI. Aktuálně se značná pozornost soustřeďuje zejména na dokončení analýzy krajiny výzkumných infrastruktur tak, aby byly nejvýznamnější evropské výzkumné infrastruktury zasazeny do širší perspektivy a kontextu, a to společně s nově rozvíjejícími se vědeckými trendy a výzvami. Jako jeden z podstatných aspektů bude analýza pojímat taktéž, jak výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají k adresování Cílů udržitelného rozvoje OSN, jaký mají výzkumné infrastruktury ESFRI potenciál reagovat na krize obdobné krizi způsobené pandemií COVID-19, a v neposlední řadě jak výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají k digitální transformaci evropské ekonomiky. Monitoring projektů evropských výzkumných infrastruktur uvedených na Cestovní mapě ESFRI od roku 2010 a evaluace 18 nových návrhů projektů evropských výzkumných infrastruktur, jež se ucházejí o zařazení na Cestovní mapu ESFRI, jsou dalšími významnými vstupy do aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Všechny tyto aspekty aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 budou schváleny na plenárním zasedání ESFRI v červnu 2021. Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021