Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Výzkumná infrastruktura CZECRIN nabízí pomocnou ruku při realizaci klinického výzkumu
Velká výzkumná infrastruktura (VVI) CZECRIN spuštěním nových webových stránek usnadnila přístup ke spolupráci na realizaci klinického výzkumu. Nové stránky, určené zejména odborné veřejnosti, nabízí expertízu, výsledky i přístup ke vzdělávání. CZECRIN je klíčovou infrastrukturou podporující realizaci akademického klinického výzkumu v České republice. Jako český uzel Evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu ECRIN-ERIC zásadním způsobem přispívá k zapojení akademických institucí do mezinárodních projektů klinického výzkumu a tvoří celonárodní vědeckou síť partnerů zaměřenou na provádění nekomerčního klinického výzkumu a klinických studií na národní i mezinárodní úrovni. Od svého založení urazil CZECRIN obrovský kus cesty, a nadále se dynamicky rozvíjí. Pro jasné a přehledné sdílení relevantních informací spustil CZECRIN web s novým vzhledem i strukturou. Nové webové stránky mají návštěvníkům nabídnout komplexní informace o expertíze CZECRIN a tím podat jasnou informaci o tom, jak může infrastruktura pomoci v realizaci konkrétního projektu. Pro snadné zahájení spolupráce vznikl podrobný formulář, kterým může výzkumník zaslat svou žádost s maximem informací a udělat tak první krok k využití expertízy CZECRIN pro realizaci svého klinického výzkumu. Společně s novým webem přichází také nová identita. Směřování CZECRIN reflektuje také nové motto „…towards patient oriented medicine“. Ztělesněním těchto hodnot se následně stala logostory, jenž vtiskla život logu, které v jednom obrázku vypráví celý příběh CZECRIN. Logostory Každé logo nese příběh svého nositele a v několika málo tazích a barvách se tak skrývá mnohdy bohatá symbolika. Význam loga CZECRIN je rozdělen do několika rovin a dá se vyložit různými způsoby. Každý, kdo CZECRIN vyhledává nebo je jeho součástí, si dokáže v logu najít svůj příběh. V první řadě zobrazuje logo sounáležitost CZECRIN a ECRIN-ERIC. CZECRIN je integrální součástí ECRIN-ERIC, jeho českou větví a utváří jej společně s dalšími infrastrukturami z jednotlivých členských zemí. Bez něj a ostatních členských hubů by ECRIN neexistoval, stejně tak, jako by jednotlivé infrastruktury v současné podobě neexistovaly bez ECRIN. Barevná symbolika reflektuje trikolóru (červená a modrá na bílém pozadí) a zdůrazňuje tak státní sounáležitost a naši národní hrdost. Současně ve větším měřítku můžeme modrou vnímat jako Evropu a červenou jako Českou republiku. Zároveň je modrá barvou lékařství a podkresluje tak základní kámen infrastruktury – lékařský výzkum. Lidské siluety svým významem odkazují na ECRIN – vyjadřují pospolitost, sjednocení, infrastrukturu a spolupráci. Ve své symbolice však společně s barvami jasně vyjadřují to, jaké je hlavní poslání CZECRIN a pro koho tu CZECRIN je. Naším cílem je totiž podporovat a realizovat výzkum orientovaný na pacienta. Tuto skutečnost pak znázorňuje silueta v popředí, za níž stojí výzkumný tým, vědci, lékaři, administrativní pracovníci a mnozí další, kteří se společnými silami podílejí na cestě za novým léčivem. Lékařský výzkum v našem podání je vždy o pacientovi – CZECRIN – …towards patient oriented medicine.
-
CESNET oslavil své 25. narozeniny virtuálním přípitkem
Krátkým slavnostním online setkáním si připomnělo své 25. výročí sdružení CESNET, které rozvíjí národní e-infrastrukturu pro výzkum a vzdělávání a zároveň se věnuje vlastnímu vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií. Sdružení CESNET začalo záhy po svém založení, které připadlo na 6. březen 1996, budovat výkonnou počítačovou síť propojující vysoké školy a jednotlivá pracoviště akademie věd. Odborníci z České republiky se díky tomu mohou bez omezení zapojit do mezinárodních vědecko-výzkumných projektů. Dnes patří CESNET k nejvyspělejším evropským e-infrastrukturám vůbec. „CESNET je součástí kritické infrastruktury státu. Zajišťuje služby, bez kterých by nemohl český výzkumný ani vysokoškolský sektor fungovat,“ uvedl během online setkání Pavel Doleček, náměstek ministra školství pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. Během 25 let své existence obohatil CESNET evropský síťový výzkum řadou podnětných myšlenek a inovativních řešení, řada z nich zaznamenala i komerční úspěch. „CESNET nalezl rovnováhu mezi výzkumem, vývojem a provozem,“ uvedl předseda představenstva sdružení Miroslav Tůma. Zdůraznil, že kvalita, kterou CESNET poskytuje, je vysoko nad průměrem požadavků uživatelů a že právě v této době se ukazuje, jak je to potřebné. Vyzdvihl přitom důležitou roli jednoho ze zakladatelů sdružení a jeho dosud jediného ředitele Jana Gruntoráda. Jan Gruntorád „Sdružení realizuje vlastní výzkum na národní i mezinárodní úrovni, který směřuje zejména ke zkvalitnění e-infrastruktury. Naším hlavním úkolem je sloužit uživatelům, protože pro většinu z nich nejsou informační technologie primární oblastí, ale nástrojem práce,“ připomněl Helmut Sverenyák, náměstek ředitele sdružení CESNET pro výzkum, vývoj a inovace. Sdružení stálo u vzniku několika úspěšných spin-offů, které byly odkoupeny předními světovými technologickými firmami. Se společností Netcope Technologies vyvinulo komerčně úspěšnou 100Gb akcelerační síťovou kartu. Dnes CESNET poskytuje více než 50 skupin služeb, mnoho z těchto služeb přitom vyvinul ve spolupráci se svými uživateli – vysokými školami, vědeckými pracovišti a podobně. „Věříme v komunitní přístup. Proto patří velké poděkování právě i našim uživatelům. CESNET je naše společné dílo,“ konstatoval technický koordinátor e-infrastruktury CESNET Tomáš Košňar. V současnosti je sdružení CESNET mimo jiné aktivním koordinátorem moderní národní výzkumné e-infrastruktury e-INFRA CZ, kterou tvoří spolu s Masarykovou univerzitou a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. E-infrastruktura e-INFRA CZ nabízí ucelené portfolio služeb a v rámci svého členství v Evropském cloudu pro otevřenou vědu (EOSC) usiluje o volný přístup k vědeckým datům a dalším výsledkům výzkumu či vývoje a podporuje jejich využití v praxi. Nejpokročilejší e-infrastruktury typu e-INFRA CZ nacházejí uplatnění například při vývoji nových léků, v personalizované medicíně, v materiálovém výzkumu i ve vývoji nanotechnologií, ve výzkumu v oblasti bezpečnosti nebo péče o životní prostředí, ve vývoji nových zdrojů energie či inteligentních dopravních systémů i v implementaci konceptů Smart City a Průmysl 4.0. Na závěr včerejšího online setkání si přední osobnosti sdružení CESNET na dálku přiťukly s představiteli ministerstva školství, vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR i se zástupci dalších významných institucí. Drink si každý namíchal sám podle receptury speciálně připravené pro tuto příležitost.
-
Hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uspořádá v 2. pol. roku 2021 další cyklus evaluace přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací – a to členství ČR v CERN, EMBC, EMBL, ESA, ESO, JINR a VKIFD. Předmětem hodnocení budou benefity vyplývající ze zapojení ČR do mezinárodních výzkumných infrastruktur, které jsou právně etablované jakožto mezinárodní organizace, ustavené podle mezinárodního práva veřejného, a kterých se ČR jako členský stát účastní. Monitorování přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací proběhne komplementárně k hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, které MŠMT organizuje v 1. pol. roku 2021. Oba dva tyto hodnotící procesy jsou metodologicky postaveny na principu mezinárodního peer-review, kombinujícího hodnocení prováděné formou vzdálených recenzí s evaluací prováděnou review panely složenými z vysoce renomovaných zahraničních odborníků. CERN – Experiment ATLAS Metodický rámec hodnocení Hodnotící procedura se v první instanci zaměří na posouzení efektivity způsobu zapojení ČR do řídicích orgánů mezinárodních organizací a na kvalitu tvorby a naplňování národní strategie ČR pro zapojení do aktivit, které jsou mezinárodními organizacemi rozvíjeny. Co do samotných přínosů, evaluovány budou benefity vědeckého charakteru (tj. know-how a expertíza vzešlá z experimentů realizovaných za využití výzkumných infrastruktur mezinárodních organizací) a dále benefity charakteru technologického, resp. průmyslového a inovačního (tj. znalostní transfer; účast podniků z ČR na průmyslových zakázkách, jež jsou mezinárodními organizacemi vypisovány na dodávky technologických zařízení; zakládání start-up a spin-off podniků v ČR apod.). Monitorovány budou také přínosy k rozvoji lidských zdrojů (tj. zapojení českých studentů a vědců do vzdělávacích a školících aktivit rozvíjených mezinárodními organizacemi) a zaměstnanost českých manažerů, vědců, techniků, administrátorů a dalších odborných pracovníků v mezinárodních organizacích. V neposlední řadě se evaluace zaměří rovněž na posouzení komunikační strategie MŠMT vůči široké odborné a laické veřejnosti (tj. PR a marketing členství ČR v mezinárodních organizacích). Podrobným způsobem určuje všechna evaluační kritéria metodika hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací (pdf). ESA – Mise Solar Orbiter Časový harmonogram evaluace Hodnotící proces bude velmi intenzivně připravován po větší část 1. pol. roku 2021, kdy MŠMT v úzké spolupráci s mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací a jejich uživatelskými komunitami v ČR zkompletuje rozsáhlou dokumentaci pro evaluaci (pdf), zahrnující veškeré relevantní informace a data. Paralelně k tomu MŠMT ustaví mezinárodní hodnotící komisi složenou z předních zahraničních expertů detailně obeznámených s reáliemi mezinárodních organizací výzkumu, vývoje a inovací, kterých se ČR účastní. V průběhu podzimu 2021 proběhne série zasedání mezinárodní hodnotící komise, a to včetně interview vedených se zástupci MŠMT a českých uživatelských komunit mezinárodních organizací. Na konci roku 2021 bude připravena závěrečná hodnotící zpráva (pdf), která MŠMT poslouží jako vodítko pro přijetí opatření ke zvýšení efektivity zapojení ČR do mezinárodních organizací a maximalizaci benefitů těchto členství v nadcházejícím období. ESO – Observatoř ALMA
-
Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do 24. března 2021
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského, jakožto i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy dále nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou např. finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou např. právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 24. března 2021 do 12:00 hodin. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně.
-
Observatoř Pierra Augera dává k dispozici data o kosmickém záření nejvyšších energií
Observatoř Pierra Augera je největším světovým detektorem kosmického záření a dává veřejnosti volně k dispozici 10 procent ze svých naměřených dat. Vědci z observatoře doufají, že tak podnítí použití těchto dat širokou komunitou zahrnující jak profesionální vědce, tak i zájemce z řad poučené veřejnosti, případně i další uživatele v oblasti vzdělávání a popularizace. Observatoř uvolňovala data podobným způsobem již víc než 10 let, ale jednalo se o mnohem omezenější datové sady, ať už co se týče celkového objemu, tak i zahrnutých datových typů. K nově uvolněným datům lze přistupovat přes internetovou stránku www.auger.org/opendata. Provoz Observatoře Pierra Augera, zajišťovaný asi 400 vědci z více než 90 institucí v 18 zemích světa, umožnil určení vlastností kosmického záření nejvyšších energií s dříve nevídanou přesností. Toto kosmické záření je tvořeno převážně jádry běžných prvků a k zemi putuje od vzdálených astrofyzikálních zdrojů. Data Observatoře umožnila prokázat, že částice nejvyšších pozorovaných energií pocházejí ze zdrojů mimo naši Galaxii. Energetické spektrum kosmického záření bylo změřeno až za hranici 1020 eV, což odpovídá makroskopické hodnotě celých 16 Joulů v jedné jediné částici kosmického záření. Podařilo se také ukázat, že tok částic na vysokých energiích prudce klesá, a byly nalezeny první důkazy pro existenci specifických zdrojů v blízkém vesmíru. Analýza získaných dat umožnila charakterizovat, které konkrétní druhy částic nesou tyto nejvyšší energie – jde o jádra prvků od vodíku po křemík. Data Observatoře také umožňují podrobit různé teorie a modely současné částicové fyziky zkouškám na energiích zcela mimo dosah největšího pozemského urychlovače LHC. Observatoř Pierra Augera Observatoř Pierra Augera, umístěná v Argentině, detekuje kosmické záření nepřímo, pozorováním spršek sekundárních částic vytvořených při interakci primárních částic kosmického záření v zemské atmosféře. Povrchový detektor Observatoře pokrývá plochu 3000 km² a tvoří jej pole částicových detektorů rozmístěných v 1500-metrových rozestupech. Je citlivý především na miony, elektrony a fotony, které dosáhnou povrchu Země. Atmosféru nad celou touto oblastí sleduje sada dalekohledů tvořících tzv. fluorescenční detektor, citlivý na slabé ultrafialové záření produkované při rozvoji spršky ve vzduchu. Data z Observatoře zahrnují vše od surových dat produkovaných těmito a dalšími detektory přes rekonstruované datové soubory vzniklé podrobnou analýzou těchto hrubých dat až po konkrétní výsledky prezentované ve vědeckých časopisech. Některé části těchto dat jsou pravidelně sdíleny s dalšími observatořemi, aby bylo možné provádět analýzy pokrývající celou oblohu nebo tzv. multi-messenger studie využívající informace o různých druzích záření a částic z vesmíru. Tento přístup vzájemné spolupráce mezi různými observatořemi se postupně stává trendem moderní astročásticové fyziky. Mluvčí Observatoře, Ralph Engel, uvedl: „data z Observatoře Pierra Augera, která byla založena před více než 20 lety, jsou výsledkem rozsáhlé a dlouhodobé investice vědeckých, lidských a finančních prostředků poskytnutých v rámci rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Jejich hodnota pro světovou vědeckou komunitu je výjimečná.“ Poskytnutím těchto dat a nástrojů k jejich analýze široké odborné veřejnosti dodržuje Observatoř Pierra Augera princip, podle nějž volný přístup k informacím umožní, z dlouhodobého hlediska, dosáhnout jejich maximálního vědeckého potenciálu. Observatoř přijala metodu klasifikace komplexnosti zveřejňovaných dat podle současných běžných postupů v částicové fyzice, Jedná se o čtyři úrovně přizpůsobené tak, aby nejlépe vyhovovaly vlastní politice volného přístupu k datům Observatoře Pierra Augera: Úroveň 1 Publikace s otevřeným přístupem s přidanými numerickými data umožňujícími jejich opakované použití; Úroveň 2 Pravidelné uvolnění dat o kosmickém záření ve zjednodušeném formátu pro výuku a popularizaci. Od roku 2007 bylo takto uvolňováno 1 % dat a tento objem byl navýšen na 10 % v roce 2019; Úroveň 3 Nově i poskytnutí rekonstruovaných spršek kosmického záření, vybraných na základě nejlepších dostupných znalostí fungování detektoru a podmínek v době pořízení dat, doprovázených příklady softwarových nástrojů používaných Observatoří v dříve publikovaných analýzách; Úroveň 4 Nově i poskytování hrubých dat o těchto sprškách takřka ve formátu jak jsou dostupné členům Observatoře. K dispozici jsou také nástroje na zobrazování jednotlivých spršek a jejich analýzu. Dvě poslední úrovně byly přidány právě při nejnovějším uvolnění dat a zahrnují data ze dvou hlavních částí Observatoře – povrchového detektoru s rozestupem stanic 1500 metrů a fluorescenčního detektoru. Datová sada zahrnuje 10 % ze všech spršek registrovaných Observatoří, podrobených stejným rekonstrukčním a výběrovým procedurám, jaké použila Observatoř ve svých nedávných publikacích. Data pokrývají stejné období pozorování, na základě kterého byly vytvořeny výsledky prezentované na konferenci International Cosmic Ray Conference v roce 2019. K datům přiložené příklady analýz používají aktualizované verze dat Observatoře, a tak se mírně liší od existujících publikací, neboť časem došlo k významným vylepšením v rekonstrukci i v kalibraci. Protože je k dispozici jen 10 % všech dat, statistická významnost výsledků založených na této datové sadě je nižší, než jakou je možné dosáhnout s využitím všech dat – na druhou stranu ale jde o počet spršek srovnatelný s datovými sadami používanými v prvních publikacích Observatoře. Tiskové prohlášení Observatoře Pierra Augera Autor: RNDr. Petr Trávníček, Ph.D.
-
EOSC vstupuje do roku 2021 s novým vedením
Asociace EOSC vstoupila do roku 2021 s novým vedením, zvoleným na ustavujícím zasedání valného shromáždění dne 17. prosince 2020. V čele asociace EOSC stane prezident a dalších 8 ředitelů výboru, který bude asociaci řídit a implementovat rozhodnutí přijatá na valném shromáždění členů asociace. Asociace EOSC, ustavená v polovině roku 2020 podle belgického práva jakožto mezinárodní nezisková organizace, postupně přebírá gesci a odpovědnosti řídící struktury EOSC působící v předešlých letech. Rozšiřuje také svoji členskou základnu s tím, že za ČR do asociace vstoupily prozatím CESNET, z.s.p.o.; Masarykova univerzita, jako hostitel e-infrastruktury CERIT – Scientific Cloud; a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, jako provozovatel IT4Innovations národního superpočítačového centra. Společně vytváří tyto 3 instituce českou národní e-infrastrukturní síť e-INFRA CZ. Rolí tzv. „Mandated Organisation“, zastupující v asociaci EOSC zájmy ČR, poté Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pověřilo CESNET, z.s.p.o. e-INFRA CZ – CESNET Iniciativa EOSC European Open Science Cloud (EOSC) představuje součást naplnění evropské strategie digitálního trhu Digital Single Market a evropské politiky otevřené vědy Open Science. Cílem EOSC je vytvořit v Evropě jednotnou datovou infrastrukturu přístupnou jak akademické sféře a průmyslu, tak i poskytovatelům veřejných služeb. EOSC je panevropskou iniciativou založenou na principu zpřístupnění vědeckých dat v souladu s politikou FAIR principů, tj. aby vědecká data byla dohledatelná, přístupná, interoperabilní a znovupoužitelná. Ambicí EOSC je nabídnout virtuální prostředí pro více, než 1,7 milionů evropských vědců a 70 milionů odborníků pracujících v Evropě v oblastech vědy a techniky. Stěžejním principem iniciativy EOSC je přitom, aby kromě vědce, jenž data během svých výzkumů vygeneruje, je mohl využít i vědec, který k nim již pouze získá přístup. e-INFRA CZ – IT4Innovations národní superpočítačové centrum Asociace EOSC AISBL Právnickou osobou zaštiťující implementaci iniciativy EOSC se v roce 2020 stala asociace EOSC AISBL se statutárním sídlem v Bruselu. Stanovy asociace EOSC AISBL jsou k dispozici ke stažení na internetových stránkách iniciativy EOSC. Prezidentem asociace EOSC byl během ustavujícího zasedání valné hromady členů asociace, jež se uskutečnilo dne 17. prosince 2020, zvolen Karel Luyben (CESAER), a to společně s 8 členy řídicího výboru, kterými jsou: * Suzanne Dumouchel (CNRS) – tříletý mandát; * Marialuisa Lavitrano (UNIMIB) – tříletý mandát; * Klaus Tocthermann (ZBW) – tříletý mandát; * Ignacio Blanquer (UPV) – dvouletý mandát; * Sarah Jones (GÉANT) – dvouletý mandát; * Ronan Byrne (HEAnet) – jednoletý mandát; * Bob Jones (CERN) – jednoletý mandát; * Wilhelm Widmark (SU) – jednoletý mandát. Do asociace EOSC mohou jako její členové vstoupit subjekty ze členských států EU či přidružených zemí anebo ze států asociovaných k rámcovému programu EU pro výzkum a inovace. Mohou vstoupit i jako pozorovatelé, přičemž pozorovatelem se může stát také instituce z jakékoliv třetí země. Roční členský příspěvek činí u členů asociace 10.000 EUR a u pozorovatelů 2.000 EUR. e-INFRA CZ – CERIT Scientific Cloud Evropské partnerství k EOSC Asociace EOSC bude hrát mj. i klíčovou roli v implementaci evropského partnerství, přičemž interakce mezi asociací EOSC, jakožto právnickou osobou sdružující klíčové stakeholdery z výzkumné komunity; Evropskou komisí, jako implementačním orgánem 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027); a členskými státy EU a asociovanými státy přidruženými k rámcovému programu Horizontu Evropa, bude stěžejní k úspěšnému naplnění cílů EOSC v rámci revitalizovaného Evropského výzkumného prostoru po roce 2020.
-
Členové e-INFRA CZ vstoupili do asociace EOSC
Sdružení CESNET, Masarykova univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava byly přijaty za členy asociace EOSC (European Open Science Cloud), evropského cloudu pro otevřenou vědu. Rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se CESNET stal národní pověřenou (mandated) organizací, která zprostředkovává oficiální stanovisko České republiky, konkrétně MŠMT, v nově vzniklé asociaci. V oblasti vědeckých dat Evropská unie usiluje o otevřenost vědy snižováním bariér pro volný přístup k vědeckým datům a dalším výsledkům výzkumu a vývoje a podporuje jejich využití v praxi. Členům národní e-infrastruktury pro vědu a výzkum e-INFRA CZ umožní zapojení do EOSC Association přímo ovlivňovat další vývoj EOSC v rámci EU a současně vědecké komunitě v České republice poskytovat služby pro uchovávání, zpracovávání, sdílení, analýzu a opakované použití vědeckých dat plně v souladu s EOSC koncepcí. „EOSC by se měl stát budoucí platformou pro excelentní evropskou vědu, založenou na takzvaných FAIR přístupech (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable) k vědeckým datům. Zapojení do aktivit EOSC má pro vědu v České republice strategický význam a posiluje její konkurenceschopnost v mezinárodním výzkumném prostoru,“ říká Jan Gruntorád, ředitel sdružení CESNET. Zároveň vzniká národní EOSC platforma, jejímž aktuálním úkolem je připravit koncepci otevřené vědy propojující uživatele a poskytovatele služeb. EOSC je určen pro uživatele napříč disciplínami. Jeho úkolem není nahrazovat stávající vědecké platformy, ale naopak je sdružovat na jednom místě a dále posilovat interdisciplinaritu a křížové využívání vědeckých dat. Ambiciózní plán Evropské komise, která projekt iniciovala, počítá s tím, že EOSC služby budou k dispozici 1,7 milionům evropských vědců či výzkumníků a dalším 70 milionům odborníků z nejrůznějších odvětví. „Hlavním cílem národní platformy je příprava národní strategie uplatnění základních principů EOSC ve výzkumném prostředí České republiky. Plné využití potenciálu sjednocujících cílů EOSC není možné bez aktivních národních příspěvků a co nejjasnější představy, kde a jak EOSC využít v prostředí konkrétních států. A právě takovou představu bychom rádi v rámci národní EOSC platformy připravili,“ říká Luděk Matyska, zástupce sdružení CESNET v EOSC Association. Iniciativu EOSC navrhla v roce 2016 Evropská komise jako součást strategie na vybudování konkurenceschopné datové a znalostní ekonomiky v Evropě. Cloud EOSC je primárně určen pro vědeckou společnost členských států Evropské unie, ale připojit se k němu mohou i uživatelé z jiných států. Do dnešní doby se k iniciativě přihlásilo 33 zemí, do EOSC Association se již v prvním kole zapojilo přibližně 150 institucí. Cílem EOSC je vytvoření platformy, kterou budou moci vědci, výzkumníci i další odborníci využívat bez zbytečných omezení, jdoucích nad rámec ochrany vlastních dat. Smyslem je rovněž zajistit takové financování iniciativy EOSC, které umožní poskytovat související služby bez poplatků od koncových uživatel – vědců. Klíčovou podmínkou je respektování FAIR principů, které definují, jak otevřeně a přitom bezpečně nakládat se zveřejňovanými daty. Národní e-infrastruktura pro vědu a výzkum e-INFRA CZ poskytuje komplexní kapacity a zdroje pro přenos, ukládání a zpracování vědeckých dat všem subjektům zabývajícím se výzkumem a vývojem v České republice bez ohledu na to, v jakém odvětví působí. Nabízí jim ucelené portfolio ICT služeb, bez nichž dnešní špičkový výzkum ani vývoj nemohou být realizovány. Podrobnosti o EOSC Association.
-
ČR se stane zakládajícím členem konsorcia AnaEE-ERIC
Dne 22. ledna 2021 předložily Francie, ČR, Dánsko, Finsko, Itálie a mezinárodní organizace CIHEAM IAMB (International Centre for Advanced Mediterranean Agronomic Studies), jako zakládající členové, a Belgie, jako zakládající pozorovatel, žádost o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE-ERIC, jež bude řídit evropskou výzkumnou infrastrukturu AnaEE (Analysis and Experimentation on Ecosystems). Státem hostujícím statutární sídlo konsorcia AnaEE-ERIC se stane Francie. Formální ustavení právnické osoby AnaEE-ERIC ze strany Evropské komise se očekává v horizontu 6 měsíců. CzeCOS – Experimentální kultivační lamelové sféry Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE poskytuje nástroje pro experimentální studium evropských terestrických a vodních ekosystémů. Mezi stěžejní ambice AnaEE náleží pochopení komplexního vlivu různých faktorů, které se podílejí na globálních změnách. Za tímto účelem bude konsorcium AnaEE-ERIC vyvíjet technologie a know-how v oblastech věd o ekosystémech, vytvářet strategie pro adaptaci a zmírňování nepříznivých vlivů klimatické změny na produkci potravin, a podílet se tak i na podpoře evropské bio-ekonomiky. AnaEE je charakteristická pro svá zařízení, díky kterým dokáže simulovat širokou škálu environmentálních změn, jakými jsou změny ve využívání půdy, znečištění, biologická invaze, zvyšování koncentrací skleníkových plynů nebo nenadálý výskyt sucha. To jí umožňuje testovat dopady změn klimatu na ekosystémy, ať už se jedná o produkci potravin a jejich kvalitu, či o produkci obnovitelných zdrojů energie, udržení vody v krajině, zajištění zdrojů pitné vody, neprodukční funkce zahrnující ochranu biodiverzity, chladící funkce v krajině, anebo úlohu ekosystémů při snižování emisí skleníkových plynů formou ukládání uhlíku. Experimenty realizované pomocí expertízy AnaEE umožní predikovat dopady na ekosystémy s předstihem až několika desetiletí a tím i zahájit účinnou adaptaci v okamžiku, kdy je ještě možná. CzeCOS – Experimentální stanice pro studium dopadů změny klimatu na zemědělské ekosystémy Již v roce 2010 byla evropská výzkumná infrastruktura AnaEE zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury, sdružující nejvýznamnější výzkumné infrastruktury celoevropského charakteru a významu, jakož i dopadu. Partnerem AnaEE v ČR se stala velká výzkumná infrastruktura CzeCOS, zařazená do Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016–2022. Její hostitelskou institucí je Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., který tak bude po vědecké stránce i zajišťovat členství ČR v konsorciu AnaEE-ERIC. Členské příspěvky ČR do právnické osoby AnaEE-ERIC bude za ČR hradit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. CzeCOS – Letecký nosič senzorů sloužící k dálkovému průzkumu Země ČR je významným partnerem pro realizaci komplexního mezinárodního interdisciplinárního výzkumu globální klimatické změny a jejích dopadů na ekosystémy. ČR se již podílí na konsorciu ICOS ERIC (Integrated Carbon Observation System) a jakožto potenciální zakládající členský stát se účastní rovněž příprav konsorcií evropských výzkumných infrastruktur, jež mají řídit ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure) a DANUBIUS-RI (International Centre for Advanced Studies on River-Sea Systems). Svým vstupem do konsorcia AnaEE-ERIC potvrzuje ČR čelní postavení v environmentálních vědách v Evropském výzkumném prostoru. CzeCOS – Infrastruktura růstových komor pro kultivaci rostlin v řízených podmínkách