Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Vědečtí a vládní stakeholdeři k roli výzkumné infrastruktury při adresování koronavirové pandemie
Dne 15. července 2020 proběhla pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) konference s názvem „Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2 / Covid 19“ a podtitulem „Výzkumná infrastruktura jako součást kritické infrastruktury státu“. Konference byla uspořádána v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i., přičemž prezenčně dorazilo do dějiště konání přes 125 účastníků. Paralelně bylo možné zúčastnit se konference i virtuálně, prostřednictvím přímého přenosu. Setkání, nad nímž kromě MŠMT převzaly záštitu také Rada pro výzkum, vývoj a inovace, Česká konference rektorů a Akademie věd ČR, přineslo zúčastněným příležitost blíže se seznámit s významem a důležitostí výzkumné infrastruktury, a sektoru vědy a výzkumu obecně, v boji se zdravotními a dalšími socioekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a onemocnění Covid-19. Účastníci konference se shodli, že vzhledem k rozsahu a intenzitě zapojení vědecké komunity do řešení dopadů pandemie je do budoucna nezbytné nahlížet výzkumnou infrastrukturu jako nedílnou součást kritické infrastruktury státu. Auditorium Milana Haška Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. „Mobilizace vědecké obce a výzkumné infrastruktury lze označit bezpochyby za jeden ze stěžejních momentů dosavadního úspěšného zvládání nákazy Covid-19 v ČR. Znalostní expertíza a výzkumné kapacity, jimiž vědecká komunita přispěla v řadě oblastí krizovému managementu pandemie, jsou neocenitelné, ať už se jedná o vývoj diagnostických metod, rozšíření kapacit pro testování, výrobu ochranných pomůcek pro pracovníky v první linii nebo o analýzu socioekonomických dopadů pandemie. Výzkumná infrastruktura v této náročné zatěžkávací zkoušce obstála na výbornou. Prokázala přitom své socioekonomické přínosy a tím i nutnost pokračování v jejím prorůstovém financování, díky čemuž ČR nejen udrží, avšak i dále posílí svou připravenost reagovat na jakoukoliv možnou budoucí krizi, vyžadující si znalostní řešení, jaká si žádá nynější krize koronavirová. Výdaje veřejných rozpočtů na vzdělávání, vědu a výzkum bychom proto měli vnímat jako nezpochybnitelnou investici do naší budoucnosti.“, uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga při zahájení konference. Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy V dopolední části programu konference vystoupili dále rovněž místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák. Koordinátoři testování infekce Covid-19 z akademické sféry – ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci Marián Hajdúch, a prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost a vedoucí výzkumný pracovník na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, v.v.i. Jan Konvalinka, poté představili způsob zapojení výzkumně-infrastrukturních kapacit ČR do řešení koronavirové krize. „Pandemie koronaviru úplně všechny přiměla k rychlým, nicméně funkčním řešením. Na prvním místě byla samozřejmě ochrana zdraví. Pro zdraví podniků a konkurenceschopnost bylo klíčové strategické myšlení a schopnost operativně reagovat. Právě proto jsme na Ministerstvu průmyslu a obchodu připravili zcela nový podpůrný program Czech Rise Up zaměřený na chytrá technologická řešení, který vznikl v rekordně krátkém čase na základě bleskové analýzy potřeb.“, poznamenal místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček a dodal: „Díky tomu jsme finančně podpořili například 3D tisk polomasek, které tvoří „tělo“ respirátoru z dílny Českého vysokého učení technického v Praze. Česká maska splňující nejpřísnější parametry FFP3, která prošla plnou evropskou certifikací, je tak v duchu Inovační strategie ČR skvělým příkladem transferu technologií s velkým exportním potenciálem.“ Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy „Zapojení výzkumných týmů a předních odborníků z oblasti vědy do řešení koronavirové krize vnímám jako klíčové. Epidemie koronaviru nás v tomto směru propojila na mnoha úrovních. Jednak se přední odborníci stali součástí našich krizových týmů a pracovních skupin. Současně byla využita i kapacita výzkumného sektoru jako takového. Velmi proto oceňujeme pomoc vědeckých laboratoří při zvládání epidemie. Řada akademických laboratoří na testování navázala i vlastní výzkumné projekty a zapojila se do přípravy národních i mezinárodních projektů zaměřených na výzkum onemocnění Covid-19. Předpokládáme, že laboratoře, které testování ukončí, budou dále fungovat v rámci záložního režimu a v případě nutnosti z důvodu nepříznivé epidemiologické situace budou souhlasit s případnou aktivací. Výzkumný sektor by se měl v budoucnu stát právoplatnou součástí kritické infrastruktury státu.“, dodal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví Na závěr dopolední části programu promluvil Jan Hrušák, předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), s příspěvkem na téma role výzkumných infrastruktur při řešení výzev hospodářských politik napříč segmenty národní ekonomiky, ať se jedná o sektory průmyslu, energetiky, zemědělství, životního prostředí, zdraví, kultury či oblast tvorby sociálních politik. „Intenzivní zapojení výzkumných infrastruktur do řešení dopadů a následků koronavirové krize potvrdilo jejich nezpochybnitelný potenciál aktivně se podílet na krizovém managementu a efektivně adresovat socioekonomické výzvy současnosti díky znalostním řešením. Výzkumné infrastruktury by proto neměly být nahlíženy jako výlučně vědecká zařízení, ale jako prostředí, ve kterých dochází k intenzivní interakci výzkumníků s inovátory a s tvůrci veřejných politik. Nad rámec toho mají výzkumné infrastruktury velký význam i pro sektor vzdělávání. Za pandemické krize výzkumné infrastruktury opětovně prokázaly, že jsou účinným nástrojem naplňování potřeb sektorových politik a dokáží reagovat i na výsostně akutní výzvy, jakou je např. ta nynější koronavirová. Naplňují tedy veškeré předpoklady pro vývoj znalostních řešení v reakci i na další výzvy, s nimiž se česká, evropská a globální společnost potýkají, ať už se jedná o mírnění klimatické změny, přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství nebo digitalizaci průmyslu.“, zdůraznil předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Jan Hrušák, předseda ESFRI Odpolední část programu konference zahájili svými vystoupeními předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, místopředseda České konference rektorů pro oblast tvůrčích činností a rektor Univerzity Pardubice Jan Málek, a náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský. „Evropské strukturální a investiční fondy v ČR dlouhodobě podporují výzkumné organizace a výzkumné infrastruktury v jejich investičním rozvoji. Díky Operačnímu programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), jako i předešlým operačním programů, jež byly realizovány v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, mohou výzkumné subjekty modernizovat své budovy, provádět akvizice té nejmodernější výzkumné instrumentace, rozvíjet své personální kapacity, posilovat internacionalizaci a mezinárodní spolupráci svých výzkumných týmů, i rozšiřovat spolupráci s aplikační sférou. I díky těmto investicím se mohla vědecká komunita ČR tak masivně zapojit do řešení koronavirové krize. Dané ilustruje nezměrné socioekonomické dopady a přínosy investic do výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur v ČR za využití nástrojů politiky soudržnosti EU a potřebu zajištění těchto investic i do budoucna, jako jedné z priorit investic z veřejných prostředků ČR.“, uvedl náměstek Václav Velčovský ve svém vystoupení. Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Následná odpolední část programu konference přinesla prezentace vybraných aplikací, jež byly v přímé reakci na koronavirovou pandemii vyvinuty českými výzkumnými organizacemi z řad vysokoškolských a akademických institucí, co se týká vývoje účinných ochranných pomůcek pro zdravotnický personál, pokročilých diagnostických metod odhalení nákazy Covid-19 a nástrojů pro studium vysoce infekčních onemocnění, které vyvolává i koronavirus SARS-CoV-2. Představeny byly i sociálně-vědní iniciativy, jež slouží k predikcím dopadů pandemických opatření a jako nástroj pro odhad jejich předběžného dopadu na společnost a ekonomiku v ČR. Kompletní videozáznam průběhu konference bude k dispozici ke stažení na internetových stránkách https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/sciencefightsthepandemic/webstream/. Prezentace z konference jsou k dispozici ke stažení (zip.). Fotogalerie
-
72. plenární zasedání ESFRI se uskutečnilo virtuálně ve dnech 16. až 17. června 2020
V pořadí 72. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) se uskutečnilo ve dnech 16. až 17. června 2020 z důvodu přetrvávajících pandemických opatření virtuálně, prostřednictvím videokonference. Hlavními tématy jednání ESFRI byla prezentace aktivit ESFRI, jež jsou rozvíjeny v reakci na pandemii nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a jím vyvolávaného onemocnění Covid-19; diskuze nad aktualizací Cestovní mapy ESFRI, která je připravována pro publikaci v roce 2021; a debata k prioritním opatřením, která by měla přinést praktickou implementaci vize ESFRI pro rozvoj evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému v období po roce 2020. Na závěr zasedání ESFRI byl poté mj. prodloužen mandát Jana Hrušáka jako předsedy ESFRI a mandát členů výkonného výboru ESFRI a předsedů strategických pracovních skupin ESFRI do dne 31. prosince 2021. 72. videokonferenční zasedání ESFRI Evropské výzkumné infrastruktury v boji s pandemií SARS-CoV-2 / Covid-19 Úvodem zasedání ESFRI byla ze strany předsedy ESFRI Jana Hrušáka představena opatření, jimiž ESFRI zareagovalo na pandemickou nákazu SARS-CoV-2 / Covid-19. V tomto kontextu ustavilo ESFRI speciální webové stránky, shrnující servisy nabízené evropskými a národními výzkumnými infrastruktury pro realizaci studií souvisejících s vývojem diagnostiky, léčiv a vakcín proti SARS-CoV-2 / Covid-19 a všech dalších výzkumů, jejichž účelem je zmírnit socioekonomické dopady pandemie. ESFRI tak významným způsobem přispívá k naplňování Akčního plánu ERAvsCorona, který byl za účelem okamžité mobilizace evropských výzkumných a inovačních kapacit připraven Evropskou komisí a členskými státy EU a přináší sadu 10 prioritních opatření, jimiž stakeholdeři Evropského výzkumného prostoru reagují na pandemii. Evropské výzkumné infrastruktury v boji s pandemií SARS-CoV-2 / Covid-19 Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 V dalším průběhu jednání ESFRI byly představeny výstupy monitoringu implementační fáze evropských výzkumných infrastruktur ACTRIS, DANUBIUS, EMPHASIS, E-RIHS, EST a KM3Net. Uvedené projekty evropských výzkumných infrastruktur byly zařazeny na Cestovní mapu ESFRI v roce 2016. Při aktualizaci Cestovní mapy ESFRI přitom probíhá posouzení, jakým způsobem pokročily ve své implementaci s tím, že pokud projekt naplní uspokojivým způsobem všechna potřebná kritéria, je ESFRI zařazen mezi tzv. „ESFRI Landmarks“, tj. úspěšně implementované projekty evropských výzkumných infrastruktur, které naplnily milníky vedoucí ke zdárné realizaci jejich vědeckých, technických a manažerských konceptů. Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 Implementace Bílé knihy ESFRI Stěžejním bodem druhého dne zasedání ESFRI byla diskuze nad prioritními kroky, jimiž bude v nejbližší budoucnosti zahájena praktická implementace vize ESFRI, co se týká rozvoje evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému v inovovaném konceptu Evropského výzkumného prostoru v období po roce 2020, vtělená do publikace ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area. Delegáti do ESFRI debatovaly jak otázky eventuálních dopadů pandemické krize SARS-CoV-2 / Covid-19 na ekosystém evropských výzkumných infrastruktur, tak i potenciál mnohem užšího sepětí výzkumně-infrastrukturní politiky se sektorovými politikami či problematiku komunikace a organizačního uspořádání ESFRI v nadcházejícím období. Bílá kniha ESFRI Konference ICRI se uskuteční až v roce 2021 Během zasedání ESFRI bylo mj. i oznámeno, že mezinárodní konference ICRI (International Conference on Research Infrastructures), jež se měla v říjnu tohoto roku uskutečnit v kanadské Ottawě, proběhne z důvodu pandemických opatření až ve dnech 2. až 4. června 2021. ICRI 2021
-
Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC na dosah
Extreme Light Infrastructure (ELI) je o krok blíže k oficiálnímu založení mezinárodní organizace ERIC (European Research Infrastructure Consortium) poté, co Česká republika, Maďarsko, Itálie a Litva oficiálně požádaly Evropskou komisi o ustavení této mezinárodní organizace. Očekává se také zapojení Velké Británie v roli tzv. „zakládajícího pozorovatele“. Po založení mezinárodního konsorcia ELI ERIC budou pilíře výzkumné infrastruktury ELI vybudované v České republice a v Maďarsku řízeny společně, díky čemuž bude možné dosáhnout jejich společného cíle – provozovat nejmodernější světová laserová zařízení pod hlavičkou právnické osoby ERIC. Tato právní forma umožní členským státům řídit pilíře výzkumné infrastruktury ELI společně a prezentovat je vědecké obci jako jednu mezinárodní organizaci. Evropská komise předloženou žádost přezkoumá, přičemž se předpokládá, že bude schválena a právnická osoba ELI ERIC založena do šesti měsíců. „Předložení žádosti o ustavení ELI ERIC vůči Evropské komisi je významným milníkem našeho společného evropského úsilí provozovat nejvýkonnější laserovou výzkumnou infrastrukturu na světě pod jednotným právním rámcem EU. ČR se stala členem již 14 právnických osob ERIC, které provozují ty nejmodernější evropské výzkumné infrastruktury napříč všemi vědními obory. ELI ERIC se nicméně stane vůbec prvním mezinárodním konsorciem ERIC, jehož statutární sídlo bude umístěno do ČR.“, uvedl Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines Cílem projektu ELI je být nejmodernějším laserovým výzkumným zařízením na světě a disponovat unikátními technologiemi, které odpovídají požadavkům a nárokům současných výzkumných záměrů v oblasti interakce světla s hmotou při extrémních podmínkách. „ELI ERIC bude součástí velké rodiny panevropských výzkumných infrastruktur, první svého druhu v nových členských státech EU. Akademie věd ČR je proto velmi ráda, že se předložení žádosti o založení ELI ERIC povedlo, a navíc nás velice těší i to, že sídlo mezinárodního konsorcia ELI ERIC bude v České republice.“, dodává Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. Laserem buzený urychlovač iontů Výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v České republice a ELI ALPS v Maďarsku disponují jedinečným portfoliem těch nejintenzivnějších pulsních laserových systémů na světě a již nyní nabízejí své služby uživatelským týmům z celého světa. ELI je historicky první evropskou výzkumnou infrastrukturou, jejíž statutární sídlo bude umístěno ve středoevropských členských státech EU. Během výstavby a vývoje laserových technologií přitom navíc výzkumná infrastruktura ELI prokázala pozitivní vliv i na průmysl v mnoha v evropských zemích. Účast Itálie a Litvy jakožto zakládajících členů je pro založení mezinárodního konsorcia ELI ERIC zásadní. Itálie již dlouhou dobu projekt ELI politicky podporuje a italské vědecké týmy jsou nedílnou součástí výzkumných týmů obou pilířů výzkumné infrastruktury ELI. Litva je poté lídrem v oblasti laserové vědy, technologií a průmyslu a disponuje mnoha erudovanými odborníky, kteří patří mezi celosvětově uznávané experty. Rovněž Velká Británie se dlouhodobě o projekt ELI zajímá a má silnou vědeckou komunitu se zájmem o tuto oblast bádání. Laserový systém L4 ATON – nejintenzivnější laser světa s výkonem 10 PW Již v roce 2006 byla výzkumná infrastruktura ELI uznána Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) jednou z priorit pro podporu špičkové evropské vědy a konkurenceschopnosti, a to i s přihlédnutím na její pozitivní dopady na jednotlivé členské státy EU. Projekt ELI byl od samého počátku podporován taktéž Evropskou komisí. Evropská komise financovala přípravnou fázi a výstavbu výzkumných zařízení ELI Beamlines a ELI ALPS ve výši 600 milionů EUR s využitím prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Laserový systém L3-HAPLS – první vysokorepetiční petawatový laser Je symbolické, že žádost o ustavení právnické osoby ELI ERIC je předkládána právě v době, kdy si připomínáme 60. výročí prvního výstřelu laseru na světě, který úspěšně provedl Theodor Maiman v USA dne 16. května 1960. Česká republika hraje důležitou roli v oblasti laserových technologií a očekávaným schválením žádosti o založení konsorcia ELI ERIC potvrdí své významné postavení v Evropském výzkumném prostoru do dalších let. Experimentální komora pro fyziku plazmatu
-
Evropští stakeholdeři k roli výzkumných infrastruktur v období po roce 2020
Dne 15. května 2020 se pod organizační záštitou chorvatského předsednictví v Radě EU uskutečnila mezinárodní konference „Evropské výzkumné infrastruktury pro chytřejší budoucnost“. Konference, která se odehrála virtuální formou, se zaměřila na problematiku role a mise výzkumných infrastruktur v Evropském výzkumném prostoru (ERA) v období po roce 2020. Konference se zúčastnili stakeholdeři zodpovědní za tvorbu politiky výzkumných infrastruktur z celé Evropy, jakožto i zástupci evropských výzkumných infrastruktur. Za ČR na konferenci vystoupili Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), a Jan Hrušák, zmocněnec MŠMT pro agendu výzkumných infrastruktur a úřadující předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Bílá kniha ESFRI Výzkumné infrastruktury pro chytřejší budoucnost V roce 2020 si EU připomíná dvacetileté výročí implementace konceptu ERA. Za tímto účelem členské státy EU – ve spolupráci s Evropskou komisí – rekapitulují dosavadní úspěchy ERA, vyhodnocují stávající stav ERA, co se týče jeho silných a slabých stránek, hrozeb, resp. příležitostí, a debatují nad směřováním ERA v období nadcházejícího víceletého finančního rámce po roce 2020. Výzkumné infrastruktury jsou jednou z klíčových priorit ERA, vtělenou mj. i do Cestovní mapy ERA na období let 2015 až 2020. Účelem konference bylo proto debatovat nad rolí výzkumných infrastruktur v rámci ERA, o jejich významu pro rozvoj vědecké excelence v Evropě a o jejich přínosu pro adresování velkých socioekonomických výzev evropské a světové populace. Hlavní priority, kterými by se měli evropští stakeholdeři působící v oblasti výzkumných infrastruktur zabývat, shrnulo ESFRI v publikaci „ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area“, jíž představil předseda ESFRI Jan Hrušák. „Kromě toho, že výzkumné infrastruktury naplňují své primární vědecké cíle, hrají velmi významnou roli rovněž při naplňování širších politických cílů EU, jakým jsou tzv. Zelená dohoda pro Evropu či digitalizace evropského průmyslu. Z tohoto důvodu musí být dále posíleny vazby mezi stakeholdery reprezentujícími sektor výzkumných infrastruktur na straně jedné s představiteli dalších sektorových politik, působícími v oblastech, jakými jsou energetika, životní prostředí, zemědělství nebo zdravotnictví, na straně druhé. Pouze takto může být nezměrný potenciál, jež výzkumné infrastruktury skýtají, využit naplno. Výzkumné infrastruktury by proto neměly být nahlíženy výlučně jako vědecká zařízení, ale jako prostředí pro sdílení špičkových znalostí a technologií s průmyslovými podniky.“, uvedl Jan Hrušák ve svém projevu. Jan Hrušák, předseda ESFRI a zmocněnec MŠMT pro výzkumné infrastruktury Výzkumné infrastruktury jako katalyzátor naplňování klíčových evropských politik Konferenční program se ve svých dalších programových blocích zaměřil na diskuzi nad synergiemi mezi výzkumně-infrastrukturními a dalšími sektorovými politikami EU i debatu nad příspěvkem výzkumných infrastruktur k adresování pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a jím vyvolávané nemoci Covid-19. Výstupy konference shrnula závěrečná panelová diskuze čelních představitelů výzkumně-infrastrukturních politik z vybraných evropských států, které se zúčastnil mj. i náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský. „Výzkumné infrastruktury mohou podstatným způsobem přispět mj. ke zvýšení soudržnosti v rámci EU. Jejich rovnoměrnější rozložení v EU může pomoci i k vyrovnanějšímu rozmístění center výzkumné, resp. inovační excelence napříč Evropou a v konečném důsledku tedy i ke snižování přetrvávajících rozdílů ve výzkumné a inovační výkonnosti mezi členskými státy EU. Výzkumné infrastruktury je v tomto kontextu dále potřeba nahlížet i jako katalyzátory socioekonomického rozvoje celých regionů a makro-regionů. Výzkumné infrastruktury přispívají k tvorbě znalostně náročných pracovních míst, jsou atraktivní pro investory, jelikož nabízí významné podnikatelské příležitosti, a v neposlední řadě přispívají také k rozvoji veřejných služeb v lokalitách jejich umístění, co do dopravní infrastruktury, zdravotní péče či vzdělávání. Mají významné multiplikační efekty na rozvoj znalostní společnosti, resp. znalostní ekonomiky v jejich okolí.“, uvedl Václav Velčovský v rámci svého příspěvku. Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Konference uspořádaná chorvatským předsednictvím v Radě EU byla nejvýznamnější událostí konanou k problematice výzkumných infrastruktur v Evropě v průběhu 1. pol. roku 2020. Závěry konference pak budou i jedním ze vstupů do inovovaného konceptu ERA pro období po roce 2020.
-
Bílá kniha ESFRI – vize pro výzkumné infrastruktury v období po roce 2020
Bílá kniha ESFRI, připravená evropskými tvůrci výzkumně-infrastrukturních politik, přináší inovovanou vizi pro evropské výzkumné infrastruktury pro období po roce 2020. Akcentuje jak význam výzkumných infrastruktur pro rozvoj excelentní vědy v EU, tak i jejich přínosy pro posilování konkurenceschopnosti evropských průmyslových podniků, a roli, kterou výzkumné infrastruktury hrají při adresování velkých socioekonomických výzev, potažmo dopady, které mají na každodenní život evropské populace. Evropské výzkumné infrastruktury jsou jedním ze stěžejních pilířů Evropského výzkumného prostoru (ERA) a představují taktéž jeden z největších úspěchů dosavadní implementace jeho konceptu. Členské státy EU a asociované země, v úzké spolupráci s Evropskou komisí, spolupracují již téměř dvě desetiletí na platformě Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a v rámci procedury tvorby Cestovní mapy ESFRI na tom, aby poskytovaly vědcům a inovátorům ta nejpokročilejší zařízení a podpořily jejich vzájemnou spolupráci a síťování. Toto úsilí vedlo k ustavení již více než 50 evropských výzkumných infrastruktur a mobilizaci investic dosahujících výše 20 miliard EUR, v důsledku čehož mají uživatelské komunity evropských výzkumných infrastruktur k dispozici nástroje k realizaci špičkového základního a aplikovaného výzkumu, vývoji těch nejpokročilejších technologií a zavádění průlomových inovací. Dosavadní vývoj na tomto poli velmi podstatným způsobem přispěl k disponibilitě prvotřídních výzkumných infrastruktur v Evropě a k posílení infrastrukturní základny evropského výzkumu, jakožto i jeho výsledků. Jan Hrušák, předseda ESFRI, představující Bílou knihu ESFRI 2020 Výzkumné infrastruktury významně přispívající k naplňování cílů evropských politik Budoucí koncept ERA předpokládá ještě významnější příspěvek výzkumu a inovací k naplňování cílů evropských politik, jakými jsou posilování evropské konkurenceschopnosti anebo adresování velkých společenských výzev. Dané vyplývá z nového politického kontextu EU, a to zejména kladení důrazu na naplňování širokého spektra socioekonomických potřeb, mezi něž náleží např. digitalizace evropského průmyslu, zajištění energetické bezpečnosti, snižování dopadů klimatické změny, zachování druhové rozmanitosti, vývoj nových léků proti infekčním onemocněním, zajištění dostatečných vodních zdrojů a potravinové bezpečnosti, anebo řešení sociálních výzev, jakými jsou stárnutí populace nebo sociální nerovnosti. Tyto cíle nemohou být naplněny bez nového, společného a strategického úsilí evropských výzkumných infrastruktur. ESFRI bude podporovat optimalizaci ekosystému evropských výzkumných infrastruktur tak, aby reflektovaly evropské strategické politické agendy napříč všemi vědními oblastmi a znalostními doménami. To implikuje potřebu „kulturní“ proměny celého výzkumně-infrastrukturního sektoru. Výzkumná infrastruktura CzechNanoLab – CEITEC Nano Posilování socioekonomických přínosů a dopadů výzkumných infrastruktur Nová vize ESFRI, definující mise evropských výzkumných infrastruktur v ERA v období po roce 2020, je zakotvena v rámci publikace „ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area“. Tato Bílá kniha ESFRI nastiňuje konsolidaci ekosystému evropských výzkumných infrastruktur tak, aby poskytovaly multidisciplinární a navzájem synchronizované služby pro výzkum, vývoj a inovace, které jejich uživatelským komunitám umožní jak naplňování nejvýznamnějších vědeckých ambicí a posouvání hranic lidského poznání za dosud poznané horizonty, tak i maximalizovat jejich přínosy k adresování celosvětových socioekonomických výzev, jež mají dopady na každodenní život evropské populace. Tato vize spočívá v naplňování následujících cílů: * Výzkum – udržet naprosto špičkovou úroveň výzkumných infrastruktur tak, aby zprostředkovávaly vysoce ambiciózní a společensky relevantní vědecký výzkum a technologický vývoj a zvyšovaly tím i atraktivitu ERA pro vědce, průmyslové podniky a mezinárodní partnery; * Inovace – urychlit nahlížení evropských výzkumných infrastruktur, jakožto znalostních a inovačních hubů, které jsou hybatelem ekonomického růstu, společenských změn a inovací; * Vzdělávání – propojit výzkumné infrastruktury s vysokoškolskými institucemi za účelem vzdělávání studentů, resp. školení mladých vědeckých pracovníků a průmyslníků, s využitím nejpokročilejších technologií, multidisciplinárního přístupu a znalostí nakládání s daty; * Politiky – posílit soudržnost regionálních, národních a evropských politik a sblížit jejich priority tak, aby byl nadále zabezpečen rozvoj a financování výzkumných infrastruktur a bylo dosaženo synergií s dalšími evropskými politikami a nástroji jejich provádění; * Data – využít vědecká data dosažená výzkumnými infrastrukturami a expertízu v podobě datového inženýrství za účelem naplnění konceptu European Open Science Cloud. Více informací je k dispozici na speciálních webových stránkách Bílé knihy ESFRI 2020. e-INFRA CZ – IT4Innovations Národní superpočítačové centrum
-
Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19 – zúčastněte se konference!
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Vás ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, Akademií věd ČR a Českou konferencí rektorů touto cestou zvou k účasti na konferenci „Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19“ s podtitulem „Výzkumná infrastruktura jako součást kritické infrastruktury státu“. Konference se pod organizační záštitou výše uvedených stakeholderů uskuteční ve středu dne 15. července 2020 v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. v posluchárně Milana Haška, přičemž kromě prezenční účasti bude účast na konferenci možná také virtuální formou, a to prostřednictvím webového rozhraní. Termín: středa dne 15. července 2020 Místo: Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. Registrace k prezenční účasti: registrační formulář Virtuální účast: webstream Program: program konference (pdf) Kontakt: sciencefightsthepandemic@msmt.cz Účelem konferenčního setkání je za přítomnosti vrcholných představitelů vlády ČR prezentovat význam výzkumné infrastruktury a sektorů vědy a výzkumu obecně v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a jím způsobovaného onemocnění Covid-19. V dopolední části programu konference bude představena role výzkumné infrastruktury, jež zapojením své znalostní expertízy a technologických kapacit do vývoje nástrojů diagnostiky, vakcín a léčiv, jakož i do dalších oblastí krizového managementu pandemie, potvrdila, že musí být nahlížena mj. i jako jedna z klíčových složek kritické infrastruktury státu. Odpolední část programu konference následně přinese prezentaci vybraných aplikací vyvinutých českými výzkumnými institucemi za účelem zmírnění dopadů pandemie na každodenní život občanské společnosti. Prezenční i virtuální účast na konferenci je bezplatná. Konference bude probíhat v českém jazyce – s webstreamem vysílaným se simultánním tlumočením do anglického jazyka. Kompletní videozáznam konference bude k dispozici v česko-jazyčné a anglicko-jazyčné verzi. Kapacita auditoria bude snížena z důvodu epidemiologických opatření. Naplněním maximální kapacity bude registrace na konferenci ukončena. Nicméně všichni zájemci se budou moci konference zúčastnit i přesto, a to virtuální formou prostřednictvím výše odkazovaného webového rozhraní. Jakékoliv dotazy týkající se Vaší účasti na konferenci a/nebo konferenčního programu prosím směřujte na adresu elektronické korespondence sciencefightsthepandemic@msmt.cz. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. – Posluchárna Milana Haška
-
Projekt Proměny české společnosti v kontextu pandemie SARS-CoV-2
V rámci sběru dat nové vlny projektu Proměny české společnosti byla také zkoumána přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 u respondentů a jejich život v době pandemie. Tento světově unikátní výzkum obsahuje vedle běžných socio-ekonomických a postojových dat též biomarkery z krevních vzorků a údaje o spánku. Předchozí čtyři vlny výzkumu jsou k dispozici v Českém sociálněvědním archívu. Pět let kontinuálně běžící výzkum se dočká nové součásti. V předchozím roce proběhl sběr dvou tisíc krevních vzorků od respondentů Proměn české společnosti, na kterých byla provedena základní biochemická analýza. Výsledkem je sada biomarkerů, díky kterým je možné určit v populaci hladiny cholesterolu, glukózy, testosteronu, zánětlivých parametrů, kortizolu a dalších látek. Cílem je porovnat socio-ekonomickou pozici respondentů s jejich fyzickým zdravím. Pandemie SARS-CoV-2 otevřela možnost otestovat respondenty Proměn na protilátky proti tomuto viru. Epidemiologické šetření, jehož zadavatelem bylo Ministerstvo zdravotnictví, bylo podobně jako v mnoha evropských zemích iniciováno výzkumem vědců z Oxfordské univerzity, kteří na základě matematického modelování v polovině března tvrdili, že nemocí covid-19 již prošlo více než 60 % britské populace (za předpokladu, že naprostá většina nakažených má pouze velmi mírné nebo žádné příznaky). Závěrem šetření bylo, že promořenost nemocí covid-19 je velmi malá, v rámci jednotek procent populace. To odpovídá podobným výzkumům v Německu a Rakousku, přičemž tyto země mají více nakažených v přepočtu na obyvatele. Virus se tedy šíří velice pomalu, zcela v rozporu s oxfordským výzkumem. Vedle informace o přítomnosti protilátek byli respondenti nově dotazováni na chování během pandemie a postoje k opatřením proti šíření nemoci. Tyto data následně budou propojena s biomarkery, což umožní vytipovávat ohrožené skupiny a vytvářet nástroje na zmírnění pandemie. Autoři: Jan Klusáček a Michaela Kudrnáčová, Český socialněvědní datový archiv
-
Webinář EOSC Landscaping
Dne 23. 6. 2020 proběhne webinář, věnovaný problematice European Open Science Cloud (EOSC) a aktuálně EOSC Landscaping a jeho výsledkům v ČR. Na webináři zazní informace o současném stavu a směřování EOSC, hlavním tématem bude seznámení s výsledky průzkumu EOSC mezi českými výzkumnými infrastrukturami, e-infrastrukturami a donátory vědy. Součástí programu bude také diskusní sekce, ve které bude prostor pro vaše otázky. Na on-line semináři vystoupí ředitel odboru výzkumu MŠMT Lukáš Levák, ředitelé součástí velké výzkumné e-infrastruktury e-INFRA CZ a člen EOSC Governance Board a další. Registraci a program najdete na webu akce: https://www.cesnet.cz/akce/webinareosc/ Seminář se bude konat on-line 23. 6. 2020 skrze platformu ZOOM. Registrace je zdarma, jednacím jazykem bude angličtina.