Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Memorandum o spolupráci při výkonu členství ČR v ELI ERIC podepsáno
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. Michael Prouza podepsali dne 20. ledna 2021 memorandum o vzájemné spolupráci při výkonu členství ČR v právnické osobě ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure – European Research Infrastructure Consortium). Slavnostní akt podpisu memoranda o spolupráci se odehrál v prostorách českého pilíře výzkumné infrastruktury ELI – ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy, které se stanou i hostitelem statutárního sídla právnické osoby ELI ERIC. ČR se tak nejen vůbec poprvé stane hostujícím státem statutárního sídla konsorcia ERIC, ale i celosvětovým centrem laserové fyziky a laserových technologií a jejich aplikací. Definitivní formální ustavení právnické osoby ELI ERIC ze strany Evropské komise se očekává v průběhu měsíce února/března 2021. Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines „Ustavením právnické osoby ELI ERIC dosáhne ČR dalšího z významných milníků v agendě výzkumných infrastruktur. ČR se dosud zapojila do 14 konsorcií evropských výzkumných infrastruktur ERIC a účastní se i dalších 8 mezinárodních výzkumných organizací. Vůbec poprvé však bude ČR hostit statutární sídlo konsorcia ERIC. Memorandum, jež jsme dnes s paní předsedkyní Evou Zažímalovou a panem ředitelem Michaelem Prouzou podepsali, je ztvrzením pokračování intenzivní spolupráce našich třech institucí na realizaci projektu ELI. Velice si vážím práce a enormního zaujetí všech, kteří se na něm podílí. Díky Vám bude moci být konsorcium ELI ERIC již velmi brzy představeno evropské a celosvětové odborné i laické veřejnosti a s jeho ustavením výzkumná infrastruktura ELI naplní jednu z dalších etap svého životního cyklu. Věřím, že budeme v Dolních Břežanech u Prahy a Szegedu hostit ty nejlepší laserové experimenty na světě, vedoucí nejen k průlomovým vědeckým poznatkům, avšak i k novým technologiím adresujícím významné socioekonomické výzvy 21. století.“, uvedl ve svém úvodním projevu ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga. Podpis memoranda o spolupráci při výkonu členství ČR v ELI ERIC Podpis memoranda o spolupráci ztvrzuje dlouholeté úzké partnerství Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd ČR a Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. při implementaci projektu výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v ČR a ustavování mezinárodní právnické osoby, konsorcia ELI ERIC, které bude centrálně řídit nejen český pilíř výzkumné infrastruktury ELI – ELI Beamlines, ale i maďarský pilíř ELI Attosecond Light Pulse Source (ELI ALPS). Zakládajícími členy konsorcia ELI ERIC se společně s ČR a s Maďarskem stanou dále i Itálie a Litva. Se statutem zakládajícího pozorovatele vstoupí do konsorcia ELI ERIC Německo a Bulharsko, s výhledem plného členství v horizontu nadcházejících 3 let. Do té doby se očekává postupné rozšiřování konsorcia ELI ERIC i o další evropské, jakož i mimoevropské státy, jak bude postupně rozšiřována uživatelská komunita výzkumných infrastruktur ELI Beamlines a ELI ALPS. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (vpravo), předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová (uprostřed) a ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. Michael Prouza (vlevo) Napomoci k naplnění těchto ambicí má mj. i projekt IMPULSE, financovaný Evropskou komisí ze zdrojů rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020, jenž za účasti 15 výzkumných institucí z 10 evropských států podpoří integraci pilířů výzkumné infrastruktury ELI v rámci právnické osoby ELI ERIC částkou dosahující výše takřka 20 mil. EUR. Samotné provozní náklady výzkumné infrastruktury ELI, zahrnující pilíře ELI Beamlines a ELI ALPS, budou v uvedeném období konvergovat k hodnotě 50 mil. EUR ročně. Inaugurace nové bio-laboratoře ELI Beamlines ELI je projektem celosvětově nejvýznamnější laserové výzkumné infrastruktury, která umožní realizaci špičkových vědeckých experimentů v oblasti základního a aplikovaného výzkumu napříč vědními obory a vývoj pokročilých technologií a průmyslových aplikací. Konstrukce pilířů výzkumné infrastruktury ELI bude brzy dokončena, přičemž dílčí technologické celky ELI jsou uváděny do provozu a zpřístupňovány pro uživatele jak z výzkumné, tak i z inovační komunity. Ustavení právnické osoby ELI ERIC, díky jejímu modelu financování, zabezpečí dlouhodobě udržitelný provoz, jakož i další investiční rozvoj výzkumné infrastruktury ELI a zpřístupní její experimentální zařízení celosvětové uživatelské komunitě. Realizace projektu výzkumné infrastruktury ELI v ČR a v Maďarsku jako nových členských státech EU přispívá mj. k vyrovnávání rozdílů ve výzkumné a inovační výkonnosti v Evropě a přispívá k posilování soudržnosti v rámci Evropského výzkumného prostoru a Evropské unii jako celku. János Hajdu, nositel Gregori Aminoffovy ceny
-
Český vědec se stal předsedou mezinárodní agentury pro výzkum funkce genů
Devatenáct výzkumných institucí z celého světa včetně ČR se spojilo v rámci konsorcia IMPC (International Mouse Phenotyping Consorcium), aby společně rozluštily funkci všech, přibližně 20 000 savčích (i lidských) genů. Výsledkem je stále rostoucí „encyklopedie“, která pomáhá identifikovat vznik lidských nemocí a navrhovat nové léčebné metody. Díky nominaci člena amerického Národního ústavu zdraví nyní usedl do čela IMPC český vědec Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. doc. Radislav Sedláček „Pokud všechno půjde tak, jak si představujeme, měli bychom společně s našimi partnery v zahraničí do roku 2025 prověřit funkci všech genů, které mají lidé a myši společné. Když se to podaří, vznikne něco jako encyklopedie genů, což by byl jeden z nejvýznamnějších milníků v biologii a medicíně,“ říká k výzkumu docent Radislav Sedláček. „Teprve až dojdeme k poznání toho, co přesně jednotlivé geny dělají, budeme schopni, obrazně řečeno, poskládat si ze slov celé věty a budeme tak lépe rozumět tomu, k čemu jsou geny potřebné, jak se podílejí na určitých nemocech či fyziologii,“ upřesňuje význam výzkumu Radislav Sedláček, který je zároveň vedoucím Českého centra pro fenogenomiku (CCP), unikátní výzkumné infrastruktury v centru BIOCEV, zaměřené na genetické inženýrství pro tvorbu pokročilých zvířecích modelů lidských nemocí. „Jsou geny, které nemají zvláštní dopad přímo na fyziologii, nicméně mohou hrát určitou roli u vzniku nemocí. Funkce jiných genů, jichž je zhruba třetina, je natolik důležitá, že pokud je vyřadíme z funkce, embryo se nevyvine a myš se vůbec nenarodí. A právě tyto geny často způsobují choroby a potíže při vývoji plodu,“ vysvětluje docent Sedláček. Součástí portfolia služeb CCP je také testovací platforma pro preklinický výzkum včetně technologie xenograftů (PDX) – modely nádorů onkologických pacientů. Činnost CCP je věnována nejen tvorbě modelů s pomocí CRISPR technologie pro editaci genomů, ale také analýze vlivu genů a jejich patologických variant (mutací) se silnou multidisciplinární spoluprací s výzkumnou obcí. Z hlediska tvorby myších modelů a jejich charakterizace je CCP jedním z největších center v Evropě. V rámci preklinického vývoje i pandemické situace způsobené COVID-19 vyvíjí CCP myší modely pro testování léků proti této infekci. Již nyní je široké vědecké komunitě dostupný model od CCP, na kterém lze sledovat vývoj nemoci u člověka i nadějné výsledky léčby. “CCP funguje teprve čtyři roky, ale za tu dobu se mu již podařilo prosadit mezi tři největší a nejvýkonnější centra svého druhu v Evropě a co se týče produkce geneticky modifikovaných myší, dosahuje dokonce největšího výkonu z celé Evropy. Přicházejí k nám i renomovaní vědci ze zahraničí, abychom jim pomohli rozklíčovat některé jejich vědecké otázky, což je úžasné,“ dodává k významu práce svého týmu vedoucí CCP a dodává: „Velice si vážím skutečnosti, že jsem byl zvolen do vedení IMPC a děkuji všem, kteří mě podpořili. Mým cílem bude maximálně přispět k dokončení encyklopedie savčích genů i navazujících projektů. K tomu je potřeba efektivní koordinace všech partnerů konsorcia, které hospodaří s rozpočtem skoro 100 mil. USD.“
-
e-INFRA CZ navýší své parametry, počítá s rychlostí 400 Gb/s
Národní e-infrastruktura pro vědu a výzkum e-INFRA CZ plánuje zásadní navyšování svých parametrů. Páteřní síť CESNET bude upgradována na přenosové rychlosti 400 Gb/s, což představuje čtyřnásobek současné hodnoty. Zároveň bude rozšířena přístupová infrastruktura s 100 Gb/s porty, která je určená pro primární připojení organizací a pro nasazení speciálních zařízení či aplikací. e-INFRA CZ počítá také s kontinuální obnovou a rozšiřováním výpočetních kapacit, což zahrnuje výpočetní clustry, úložnou kapacitu anebo výpočetní grafické karty. Kromě toho bude průběžně navyšovat uživatelskou kapacitu svých datových úložišť, a to ze současných přibližně 32 PB až na předpokládaných 60 PB v roce 2023. Do budoucna se součástí e-INFRA CZ v rámci mezinárodní iniciativy EuroHPC stane i nejvýkonnější superpočítač v České republice a jeden z nejvýkonnějších v Evropě, který bude letos zprovozněn v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě. „Všechny tyto kroky ocení vědci a výzkumníci z řady oborů, kteří ke své práci a k zapojení do nejnáročnějších mezinárodních projektů potřebují odpovídající síťové a technologické zázemí,“ říká Jan Gruntorád, ředitel sdružení CESNET. e-INFRA CZ tvoří tři infrastruktury: CESNET, CERIT-SC a IT4Innovations. Zahrnuje vysoce výkonnou národní komunikační infrastrukturu, národní gridovou a cloudovou infrastrukturu, nejmodernější superpočítačové systémy i velkokapacitní datová úložiště. Poskytuje komplexní kapacity a zdroje pro přenos, ukládání a zpracování vědeckých dat všem subjektům zabývajícím se výzkumem a vývojem bez ohledu na to, v jakém odvětví působí. Nabízí jim ucelené portfolio ICT služeb, bez nichž dnešní špičkový výzkum ani vývoj nemohou být realizovány. Nejpokročilejší e-infrastruktury nacházejí uplatnění například při vývoji nových léků, v personalizované medicíně, v materiálovém výzkumu i ve vývoji nanotechnologií, ve výzkumu v oblasti bezpečnosti nebo péče o životní prostředí, ve vývoji nových zdrojů energie či inteligentních dopravních systémů i v implementaci konceptů Smart City a Průmysl 4.0. Vedle podrobností o chystaném upgradu představila e-INFRA CZ i své nové logo a zároveň zprovoznila nový web, na němž bude zveřejňovat nejen informace o svých službách, ale také o náročných vědeckých či výzkumných projektech, na jejichž realizaci se podílí. Záměrem je vytvořit z webu www.e-infra.cz jednotnou informační platformu pro vědeckou a výzkumnou komunitu. Nyní je na webu k dispozici popis všech služeb e-INFRA CZ, které zahrnují sofistikované síťové služby, výpočty, datová úložiště, služby na poli kyberbezpečnosti, síťové identity anebo spolupráce uživatelů.
-
Průběžné zprávy o realizaci projektů velkých výzkumných infrastruktur za rok 2020
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) tímto zveřejňuje oficiální formuláře pro přípravu průběžných zpráv o realizaci projektů velkých výzkumných infrastruktur za rok 2020: * LRI’s Progress Report (.docx); * LRI’s Host’s Affidavit (.docx); * Statement on Spending Recognised Costs (.xlsx); * Statement on Spending Personnel Costs (.xlsx). Oproti minulým letům se periodická zpráva o realizaci projektu velké výzkumné infrastruktury, včetně jejích příloh, dokládá již výlučně v anglickojazyčném znění. Formuláře průběžné zprávy (LRI’s Progress Report) a přílohy o čerpání osobních nákladů v rámci projektu (Statement on Spending Personnel Costs) se vyplňují jeden za velkou výzkumnou infrastrukturu jako za celek (tzn., nikoliv za jednotlivé účastníky projektu v roli příjemce a dalšího účastníka). Příloha o čerpání uznaných nákladů projektu (Statement on Spending Recognised Costs) se vyplňuje za velkou výzkumnou infrastrukturu jako za celek a dále za každého účastníka projektu zvlášť. I čestné prohlášení (Affidavit) je třeba vyplnit za každého účastníka projektu podpory velké výzkumné infrastruktury samostatně. Oprávněná osoba instituce (tzn., statutární zástupce nebo jím zplnomocněný zástupce) podepisují vždy formulář a jeho přílohy elektronickým podpisem ve formátu PDF (pokud nedisponují elektronickým podpisem, lze postup domluvit individuálně s MŠMT). Přílohy o čerpání osobních nákladů (Statement on Spending Personnel Costs) a uznaných nákladů projektu (Statement on Spending Recognised Costs) prosíme zaslat společně s podepsanou verzí PDF navíc i ve formátu Microsoft Excel (nepodepsané). Řádně vyplněnou, zkompletovanou a podepsanou dokumentaci průběžné zprávy o realizaci projektu velké výzkumné infrastruktury za rok 2020 je nezbytné předložit nejpozději do dne 31. ledna 2021 (lhůta pro předložení dokumentace je tímto oproti lhůtě uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory prodloužena) jejím odesláním do datové stránky MŠMT, jejíž ID je „vidaawt“. Případné dotazy zasílejte na adresu elektronické korespondence vedoucího oddělení pro výzkumné infrastruktury MŠMT RNDr. Marka Vyšinky, Ph.D. marek.vysinka@msmt.cz. Kontakt RNDr. Marek Vyšinka, Ph.D. vedoucí oddělení pro výzkumné infrastruktury – 311 odbor výzkumu a vývoje – 31 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5 118 12 Praha 1 – Malá Strana E-mail: marek.vysinka@msmt.cz Tel.: +420 234 812 136 Web: http://www.msmt.cz/ Web: https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/
-
ESFRI na svém 74. zasedání vyzvalo k diskuzi nad novou vizí Evropského výzkumného prostoru
Dvoudenní zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) se konalo virtuálně ve dnech 8. a 9. prosince 2020. Fórum, složené z národních delegací, odborníků, zástupců Evropské komise a asociovaných zemí se shodlo, že výzkumné infrastruktury musí hrát klíčovou roli v budoucí podobě Evropského výzkumného prostoru. Účastníky ESFRI Fóra, které se mělo původně konat v Berlíně pod organizační záštitou německého předsednictví v Radě EU, přivítala spolková ministryně pro vzdělávání a výzkum Anja Karliczek. „Svobodné myšlení, sdílení znalostí i odpovědnosti, atraktivita pro mladé vědce z celého světa je to, co dělá výzkumné infrastruktury tak důležité v Evropském výzkumném prostoru,“ uvedla ve svém projevu Anja Karliczek. Anja Karliczek „Výzkumné infrastruktury podporují konkurenceschopnost ve vědě a výzkumu, ale i evropského průmyslu, a významně přispívají k řešení socioekonomických výzev. Mají pozitivní vliv na kvalitu života evropských občanů,” navázal na německou ministryni předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Výzkumné infrastruktury v evropském kontextu Zástupkyně Evropské komise Anna Panagopoulou z Generálního ředitelství pro výzkum a inovace představila konkrétní plánované kroky revitalizace Evropského výzkumného prostoru, které popisuje Sdělení Komise ze dne 30. září 2020. Anna Panagopoulou mimo jiné zdůraznila význam výzkumných infrastruktur podstatný pro naplnění vize Evropského výzkumného prostoru. Výzkumné infrastruktury a ESFRI považuje Sdělení Komise za jeden z největších úspěchů posledních 20 let. „Úsilí Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury vedla k rozvoji konceptů 55 evropských výzkumných infrastruktur napříč různými vědními obory, z nichž bylo již 37 realizováno a investice do nich dosáhly téměř 20 miliard EUR,” uvádí například Sdělení. Avšak Evropa v současnosti čelí závažným společenským, ekologickým a hospodářským výzvám, které dále prohlubuje koronavirová krize. Bílá kniha ESFRI nahrává akčním krokům Jako odpověď na probíhající společenské změny a obnovu Evropského výzkumného prostoru vydalo ESFRI již na jaře 2020 svůj zásadní strategický dokument, Bílou knihu ESFRI 2020 „Making Science Happen“. V ní ESFRI prezentuje význam výzkumných infrastruktur v ekosystému výzkumu a inovací a jejich podstatu v připravenosti evropských států na jakoukoliv možnou budoucí krizi. „Na základě Bílé knihy ESFRI vzniká akční plán pro implementaci klíčových sdělení a doporučení. Musíme se přesunout od slov k činům,“ zdůraznil předseda ESFRI Jan Hrušák. Aktuálně ESFRI připravuje tzv. Stakeholder Forum, které propojí ESFRI se všemi zúčastněnými stranami se zájmem o politiku výzkumných infrastruktur a umožní diskutovat a vyměňovat si znalosti i osvědčené postupy. Na podzim 2020 vznikla neformální pracovní skupina, která shromažďuje zkušenosti výzkumných infrastruktur s klíčovými výkonnostními indikátory navrženými ve Zprávě skupiny pro přípravu metodiky monitorování evropských výzkumných infrastruktur. Další pracovní skupina připravuje podrobnou analýzu, který by měla pomoci zefektivnit interní organizaci ESFRI. Členka výkonného výboru ESFRI Gelsomina Pappalardo ve své prezentaci shrnula aktuální stav přípravy analýzy krajiny výzkumných infrastruktur, který bude zásadní součástí aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Cestovní mapa je strategický dokument, který zahrnuje projekty evropských výzkumných infrastruktur, které byly identifikovány jako prioritní pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru. Vydání Cestovní mapy se předpokládá na konci roku 2021 na konferenci v průběhu slovinského předsednictví v Radě EU. Připravila: Vladka Coufalová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Foto: Archiv StR-ESFRI
-
EOSC vstupuje do implementační fáze
Evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) představuje prostředí, které umožní ukládání dat ze všech vědních oborů. Počáteční myšlenka o tvorbě Evropského cloudu se datuje k r. 2015, kdy se objevil cíl vytvořit důvěryhodné, virtuální, jednotné prostředí pro ukládání, sdílení, zpracování a opětovné využití digitálních vědeckých dat v souladu FAIR principy. Předpokládá se, že tato iniciativa napomůže vyšší produktivitě výzkumu a lepší reprodukovatelnost vědeckých dat. Implementace EOSCu je plánována ve dvou fázích. V počáteční fázi vývoje se na jeho formování podílejí projekty podporované Evropskou komisí. V listopadu 2018 byla vytvořena prozatímní řídící struktura, která dohlíží na přípravu implementace EOSCu v prvních dvou letech. Řídící výbor EOSCu tvořený zástupci zemí EU poskytuje supervizi při implementaci. Výkonný výbor EOSCu tvořený zástupci z oblasti výzkumu a e-infrastruktur, poskytuje odborné poradenství v oblasti strategií, implementace, monitorování. Následně svá zjištění vydává v podobě zpráv o vývoji implementaci EOSCu. Pracovní skupiny jako oficiální součást řídící struktury zajišťují komunitní přístup k řešení aktuálních výzev v oblasti EOSCu. V rámci úkolů Výkonného výboru, pracovní skupina Landscape mapovala stávající infrastruktury s potenciálem se připojit k EOSCu. Výsledky mapování Pracovní skupina Landscape koordinována Janem Hrušákem shrnula výsledky své práce do dvou zpráv. „Landscape of EOSC-related infrastructures and initiatives“ dokumentuje prostředí infrastruktur, iniciativ a politik v rámci Evropy v návaznosti na rozvoj EOSCu. Dále popisuje související aktivity v jednotlivých členských a přidružených zemích, stávající politiky a investice. Zpráva využila vstupy získané od členských a přidružených zemí, dále projektů Horizon 2020, expertních příspěvků členů pracovní skupiny a Řídícího výboru EOSCu a další dostupné zdroje.V návaznosti byla publikována zpráva s názvem „Country sheets analysis”. Poskytuje analýzu současných dat týkající se o infrastruktur a souvisejících politik v návaznosti na jejich připravenost připojit se k EOSCu, a to jak národní, tak i institucionální úrovni. Proces implementace zaznamenává značný rozvoj, který se dá očekávat i v budoucnosti. Obě zprávy čerpaly ze šetření, kterého se účastnilo 47 členských států EU, přidružených a dalších zemí. Zprávy jsou dostupné v EC Bookstore. Od vize k realitě Prvotní fáze přípravy implementace EOSCu (2016-2020) bude následujícím roce vystřídána fází samotné implementace (2021–2027). Mandát řídící struktury (Řídícího a Výkonného výboru) vyprší koncem r. 2020. Řízení tak bude následně předáno nově vzniklému právnímu subjektu zastoupenému stakeholdery. Mezi mnoha dokumenty vytvořenými EOSC EB má Strategická agenda pro výzkum a inovace (SRIA) klíčovou roli. Definuje obecný rámec pro implementace EOSCu, a související strategické aktivity výzkumu, vývoje a inovací. Konečná verze Strategické agendy bude publikována v lednu 2021. Nová řídící struktura EOSCu bude založena na dohodě o evropském Partnerství pro EOSC v rámci programu Horizon Europe. Současná řídící struktura EOSCu ve spolupráci s Evropskou komisí pracuje na konsolidaci návrhu Partnerství, které vyžaduje existenci právnické osoby uzavírající s Komisí smluvní vztah.V červenci 2020 byla zřízena Asociace EOSCu, která bude jednotně zastupovat komunitu zúčastněných stran EOSCu. Právnická osoba byla založena v Belgii ve formě mezinárodního neziskového sdružení – AISBL (L‘association internationale sans but lucratif). Počáteční členové a pozorovatelé byli nominováni Řídícím a Výkonným výborem EOSCu a již byly do Asociace také přijati. První valné shromáždění Asociace se bude konat v prosinci 2020. Asociace by se měla i nadále rozrůstat a možnost stát se novým členem je tak stále otevřená. Na konci roku 2020 bude aktualizace a správa Strategické agendy předána Asociaci. Zdroje: eoscsecretariat.eu, ec.europa.eu
-
Podnikatelský inkubátor CERN je v ČR o krok blíže k realizaci
Na spolupráci na vzniku Podnikatelského inkubátoru Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) v ČR se dohodly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest v rámci Memoranda, které bylo podepsáno dne 3. prosince 2020. Hlavní rolí Podnikatelského inkubátoru CERN (CERN BIC CZECH) bude podpora využití znalostí a technologií CERN při rozvoji a růstu začínajících českých podniků a podpora vývoje produktů s vysokou přidanou hodnotou. V rámci CERN BIC CZECH bude česká strana zajišťovat vyhledávání (scouting) vhodných firem (start-upů) a projektů k inkubaci, samotnou inkubaci, jakož i další poradenství související s rozvojem inkubovaných firem. Inkubované firmy budou moci čerpat také přímou finanční podporu. CERN inkubovaným podnikům nabídne možnost technických návštěv ve svých zařízeních, určitý počet konzultačních hodin a zvýhodněný přístup ke znalostem, technologiím, licencím a patentům CERN. Spuštění CERN BIC CZECH, zveřejnění detailních podmínek účasti a podmínek výzvy se předpokládá v prvních měsících roku 2021. „Studie CERN potvrzují, že znalosti z CERN nacházejí uplatnění v různých oblastech – od medicíny přes IT, energetiku či letectví až po FinTech (finanční technologie). Naším cílem je ještě více podpořit přenos znalostí z CERN do ČR a urychlit jejich využití českými firmami. Chceme také ukázat, že technologie a znalosti ze základního výzkumu mohou najít rychlé uplatnění na trhu.” uvedl náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček. České firmy a vědci se na přenosu znalostí CERN podílejí již v současnosti. Hlavním příkladem jsou detektory částic Medipix, do jejichž vývoji se zapojili také čeští vědci, a které využívají české firmy ADVACAM (zobrazovací technologie s využitím v různých oblastech), InsightART (rentgen pro inspekci a ověřování pravosti uměleckých obrazů) anebo Jablotron (částicová kamera pro školní experimenty). Dalším příkladem je nedávný prodej licence na použití patentu na generaci speciálních optických strukturovaných svazků (laseru), na jehož vývoji se v CERN výrazně podíleli vědci z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i., nizozemskému start-upu k využití při vývoji technologií pro telekomunikační síť nové generace. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje, která je zaměřena na zajištění provozu největší světové laboratoře v oboru částicové a jaderné fyziky. ČR je členskou zemí CERN od roku 1993, resp. Československo od roku 1991. CERN v současnosti sdružuje 23 členských států. Příspěvek ČR do CERN činí ročně přibližně 12,5 mil. CHF (tj. cca 300 mil. Kč), přičemž jeho úhradu zajišťuje ze svého rozpočtu MŠMT, které je rovněž gestorem členství ČR v CERN. Experiment ATLAS
-
ČR získá přístup k jednomu z nejvýkonnějších superpočítačů na světě
Podpisem dohody mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), společným podnikem EuroHPC a finským CSC – IT Centre for Science se ČR připojila k dalším 9 evropským zemím, a to Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Islandu, Norsku, Polsku, Švédsku a Švýcarsku, jakožto člen konsorcia Large Unified Modern Infrastructure s cílem vybudovat v Evropě nový superpočítač titulovaný LUMI. MŠMT v návaznosti na podpis této dohody uhradilo finanční příspěvek ve výši 1,6 milionů EUR, čímž pro ČR získá přístup k superpočítači LUMI, jednomu z nejrychlejších superpočítačů na světě. Dodávku superpočítače LUMI zabezpečí společnost Hewlett Packard Enterprise, která zvítězila v tendru na dodávku hlavních komponent. K příležitosti oslavy podpisu smlouvy mezi vysoutěženou společností a konsorciem LUMI se dne 21. října 2020 ve Finsku uskutečnila tisková konference. Superpočítač LUMI bude instalován ve finském městě Kajaani v pol. roku 2021, přičemž se bude jednat o špičkový pre-exascale superpočítač schopný provádět více než 375 milionů miliard výpočtů za vteřinu s teoretickým výkonem až 552 milionů miliard výpočtů za vteřinu (552 petaFLOPS). Bude se tak jednat o jeden z energeticky nejefektivnějších superpočítačů na světě, který bude uhlíkově neutrální a bude využívat výlučně obnovitelné zdroje energie. Hmotnost superpočítače bude přitom činit přibližně 150 tun a superpočítač se bude rozkládat na ploše 150 m2, což je velikost odpovídající tenisovému kurtu. Superpočítač LUMI je jedinečnou společnou investicí 10 evropských zemí a EU, která představuje nové výzkumné a obchodní příležitosti. Využijí jej evropští vědci, kteří budou sdílet výpočetní čas na různé výzkumné účely, budou moci bojovat proti pandemii, vyvíjet komponenty léčiv nebo studovat změnu klimatu. Díky tomuto superpočítači se Evropa stane jedním z globálních lídrů v oblasti superpočítačů. Očekává se, že celkové náklady na superpočítač LUMI včetně instalace a správy do roku 2026 dosáhnou výše 200 milionů EUR, zhruba 5,5 miliardy Kč, z nichž 140 milionů EUR představuje investici na samotný superpočítač. Tyto náklady budou rozděleny mezi EU, resp. Evropskou komisi (100 milionů EUR), Finsko (50 milionů EUR) a dalších 9 evropských zemí zapojených do konsorcia LUMI (50 milionů EUR). Pořizovací náklady superpočítače budou hradit z 50 % členové konsorcia LUMI, včetně ČR. Zbývajících 50 % bude hradit Evropská komise prostřednictvím společného podniku EuroHPC, který bude rovněž vlastníkem pořízeného superpočítače. Výpočetní kapacita superpočítače bude rozdělena na 2 poloviny, kdy první polovinu bude podle výše příspěvků rozdělovat mezi své účastnické státy konsorcium LUMI, druhou polovinu výpočetních kapacit bude uživatelům z řad mezinárodní výzkumné komunity udílet společný podnik EuroHPC. Další 2 pre-exascale superpočítače budou díky iniciativě EuroHPC v následujících letech instalovány ve Španělsku a v Itálii. ČR bude v rámci EuroHPC provozovat ještě vlastní superpočítač z kategorie petascale, který byl vybudován na základě výzvy společného podniku EuroHPC k hostitelství petascale a pre-exascale superpočítačů, vypsané počátkem roku 2019, a bude v 1. čtvrtletí příštího roku spuštěn v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava. Nový stroj s názvem EURO_IT4I za 14,86 milionů EUR bude s výkonem až 15,2 milionů miliard výpočtů za vteřinu zřejmě jedním z 10 nejvýkonnějších v Evropě a 50 na světě. Cílem iniciativy EuroHPC, zahrnující celkem 32 evropských států, do které se ČR zapojila v roce 2018, je vybudovat v Evropě 3 pre-exascale superpočítače a společně zajistit pro členské státy EU dostupnost nejnovějších a nejvýkonnějších technologií v oblasti vysokorychlostního počítání (High Performance Computing – HPC). Iniciativa EuroHPC má zajistit konkurenceschopnost a nezávislost EU na poli HPC, a to zejména vůči Asii a USA, které aktuálně celosvětově dominují této oblasti. Superpočítač LUMI