Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Čeští vědci budou s misí LISA zkoumat gravitační vlny ve vesmíru
LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je třetí velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která se aktuálně nachází ve fázi přípravy. Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2034. Mise LISA Mise bude sestávat z 3 družic, které budou mezi sebou vysílat laserový svazek na vzdálenost až 2,5 milionů kilometrů, přičemž každá z družic ponese 2 redundantní zdroje laserového svazku. Při průchodu gravitační vlny pak dojde ke změnám fází laserových svazků, což umožní zachytit dávné i velmi vzdálené srážky superhmotných černých děr. To napomůže odhalit, jak se utvořily první galaxie a velké černé díry v jejich středech. Výzkum gravitačních vln však skrývá značný potenciál i co do nových vědeckých objevů, např. v oblasti kvantových fluktuací raného vesmíru. Česká účast na misi LISA Česká strana bude pod vedením vědců z Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. a Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. zodpovídat za vývoj, testování a výrobu mechanismu zajišťujícího přepínání mezi uvedenými dvěma laserovými svazky, tzv. „Fibre Switch Unit Actuator“. Do projektu budou zapojeny dále také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i. a předpokládá se rovněž účast řady českých firem. Vědecká účast ČR Zapojení do přípravy vědeckého přístrojového vybavení mise doplní českou vědeckou účast v konsorciu, kde jsou již čeští vědci zapojeni v pracovních skupinách vytvářejících simulace pro misi LISA. Čeští vědci v konsorciu LISA přispívají vytváření tzv. „waveforms“ pro pohyb kompaktních objektů okolo superhmotných černých děr, které v důsledku oběhu vytváří gravitační vlny. Čeští vědci se také dlouhodobě věnují fyzice černých děr, a to jak v oblasti teoretického modelování, tak i v oblasti pozorování černých děr pomocí elektromagnetického záření z jejich těsné blízkosti. Pro komplexní zkoumání černých děr bude možné využívat synergie dvou velkých misí ESA, společně s misí LISA to bude velká rentgenová observatoř ATHENA, do které jsou čeští vědci také zapojeni. Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Pavel Doleček, Ph.D. k tomu dodává: „Českým vědcům se s podporou MŠMT podařilo zapojit do všech 3 vlajkových misí ESA – JUICE (mise k Jupiteru), ATHENA (rentgenová observatoř) a nyní i LISA. To ukazuje, že česká věda je plnohodnotným hráčem v evropském kosmickém výzkumu. Výzkum gravitačních vln jsme navíc nedávno v rámci analýzy Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR identifikovali jako potenciální oblast, v níž by ČR mohla do budoucna koncipovat nový projekt.” Finanční náklady Česká účast na misi LISA bude v první fázi podpořena ve výši téměř 400 tis. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 5,3 mil. EUR. Náklady na misi LISA, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 1,1 mld. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky. Copyright: AEI/Milde Marketing/Exozet
-
Manipulátor pro PSD detektor úspěšně předán do infrastruktury FAIR
Jménem čtyřčlenného českého týmu z Ústavu jaderné fyziky (ÚJF) AV ČR a z ČVUT v Praze předal náš kolega Petr Chudoba, Ph.D. (ÚJF) manipulátor pro PSD detektor, in-kind příspěvek českého projektu FAIR-CZ pro infrastrukturu FAIR. Úspěšný „site acceptance“ test manipulátoru pro detektor fragmentů PSD (Projectile Spectator Detector) proběhl v polovině září 2020 v budované infrastruktuře FAIR (The Facility for Antiproton and Ion Research) u německého Darmstadtu. Pro budoucí experiment CBM (Compressed Baryonic Matter) v rámci infrastruktury FAIR jde o první do Německa dopravený a převzatý in-kind příspěvek od zahraničního partnera. CBM zahájí svůj fyzikální program po roce 2023. Čeští vědci významně přispívají k výzkumu, vývoji a konstrukci PSD pro spektrometr CBM, který využije extrémní intenzity svazku těžkých relativistických iontů a tedy i možnosti studovat vzácně se vyskytující částice, produkty interakce těchto iontů s terčem. PSD bude detekovat spektátory, tj. pozůstatky nalétávajícího těžkého iontu po jeho interakci s terčem, a tím umožní určit centralitu a rovinu srážky. PSD bude umístěn ve vzdálenosti asi 8–12 metrů od bodu interakce, kolem trubice svazku. Ta bude pohyblivá, proto musí být i PSD pohyblivý ve třech na sebe kolmých směrech a umožňovat otáčení. Hmotnost PSD je zhruba 22 tun, takže navrhnout a postavit odpovídající nosný rám manipulátoru PSD, který umožňuje horizontální a vertikální pohyb s přesností na milimetry, stejně jako rotaci celého PSD, nebylo snadným úkolem. Český tým se jej ovšem úspěšně zhostil.
-
Czech-BioImaging call for research projects for year 2021
The call was opened to support the research projects within the Czech-BioImaging Open Access. Deadline for submitting applications is 15th October 2020. The aim of this call is to promote open access to the core facilities participating in the Czech-BioImaging research infrastructure. Methodically oriented projects are especially welcome. Czech-BioImaging provides financial support in performing projects within the Czech-BioImaging open access to users from all over the world. Who can apply * Researchers working for academic institutions and conducting independent/basic research, e.g. universities and research institutes. * Both Czech and international applicants are welcome (EU or non-EU) * Restrictions: This call is not intended for companies. Core facilities participating in this call (http://www.czech-bioimaging.cz/index.php/facilities) More information about this call.
-
Mezinárodní hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR v roce 2021
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k předkládání dokumentace pro mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, které se uskuteční v roce 2021. Tato výzva je MŠMT vyhlašována v souladu s metodikou mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, která byla připravena MŠMT, pro její implementaci doporučena ze strany Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a představuje přílohu č. 1 výzvy (.zip). Nejzazší termín pro předložení řádně zkompletované dokumentace pro hodnocení je čtvrtek dne 10. prosince 2020. Předmět hodnocení Předmětem hodnotícího procesu je interim evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR, které byly schváleny pro poskytování účelové podpory MŠMT usnesením vlády ČR ze dne 15. června 2015 č. 482 a usnesením vlády ČR ze dne 12. prosince 2018 č. 836. Celkem se takto jedná o 48 velkých výzkumných infrastruktur, jež jsou financovány z prostředků účelové podpory MŠMT v období do roku 2022 a jsou i zahrnuty na nejnovější aktualizaci Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR z roku 2019. Předmětem evaluační procedury je dále rovněž ex-ante evaluace eventuálních nových návrhů velkých výzkumných infrastruktur, jež mohou být předkládány výlučně v souladu s definovanými tematickými oblastmi uvedenými v rámci přílohy č. 2 výzvy. Tematické oblasti byly určeny na základě provedení tzv. „landscape / gap“ analýzy krajiny velkých výzkumných infrastruktur ČR a doporučeny ze strany RVVI. Účel hodnocení Účelem mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, které proběhne v roce 2021, je získání nezávislých odborných podkladů k přijetí informovaného politického rozhodnutí vlády ČR o poskytování účelové podpory MŠMT velkým výzkumným infrastrukturám v letech 2023 až 2029. Výstupy mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur budou sloužit i jako podklad k aktualizaci Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR, která bude zahrnovat velké výzkumné infrastruktury schválené vládou ČR pro poskytování účelové podpory v letech 2023 až 2029. Takto předjímaná aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR bude MŠMT provedena v roce 2023, návazně na schválení financování velkých výzkumných infrastruktur vládou ČR. Metodika hodnocení a formuláře k vyplnění Metodický rámec pro mezinárodní peer-review evaluaci velkých výzkumných infrastruktur ČR, která se uskuteční roku 2021, zahrnuje metodiku hodnocení, formuláře k vyplnění dokumentace k hodnocení ze strany velkých výzkumných infrastruktur, resp. předkladatelů jejich eventuálních nových návrhů, a formulář konsensuálního posudku vědně-oborového panelu mezinárodní hodnotící komise (.zip). Nové návrhy velkých výzkumných infrastruktur smí být předkládány pouze na základě souladu jejich věcného zaměření s definovanými tematickými oblastmi. Podrobné instrukce pro vyplnění dokumentace jsou uvedeny přímo ve formulářích, a to včetně způsobu kompletace a předložení dokumentace vůči MŠMT, které musí být provedeno stanoveným způsobem nejpozději ve čtvrtek dne 10. prosince 2020. Informační den V návaznosti na vyhlášení výzvy k předkládání dokumentace pro mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR uspořádá MŠMT dne 15. září 2020 informační den formou video-konferenčního setkání. Zástupci aktuálně financovaných velkých výzkumných infrastruktur, pro které bude hodnocení interim evaluací, budou na informační seminář pozváni automaticky. Ostatní zájemci o účast na informačním dni musí svůj zájem předem oznámit na adrese elektronické korespondence MŠMT velkevyzkumneinfrastruktury@msmt.cz, aby obdrželi link pro přihlášení. Na uvedené adrese elektronické korespondence lze poté pokládat i jakékoliv dotazy související s hodnotícím procesem. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022
-
Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do 19. října 2020
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) mnohem vyšší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 19. října 2020. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně.
-
Česko-maďarská jednání k ELI ERIC
József Bódis, státní tajemník pro vysoké školství, inovace a další vzdělávání na maďarském Ministerstvu pro inovace a technologie, spolu s Václavem Velčovským, náměstkem pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů na českém Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, diskutovali záležitosti týkající se ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC. Jednání proběhla dne 27. srpna 2020 v Budapešti. Výzkumné centrum ELI ALPS v Szegedu je nejvyspělejší mezinárodní výzkumnou infrastrukturou, jež se nachází v Maďarsku. Jako součást mezinárodní výzkumné infrastruktury Extreme Light Infrastructure (ELI) bylo v ČR současně vybudováno výzkumné centrum ELI Beamlines. Kromě laserových fyziků skýtá tato výzkumná infrastruktura špičkové technologické podmínky také pro vědecké pracovníky působící v oblastech materiálových, lékařských, přírodních a environmentálních věd. V květnu tohoto roku předložila ČR Evropské komisi žádost o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC, jehož zakládajícími členy se stanou dále i Maďarsko, Itálie a Litva a zakládajícími pozorovateli Německo a Velká Británie. Účelem návštěvy náměstka Václava Velčovského v Maďarsku byla diskuze k praktickým otázkám ustavení právnické osoby ELI ERIC a zároveň návštěva maďarského pilíře výzkumné infrastruktury, ELI ALPS v Szegedu. Ministerských jednání se zúčastnili i velvyslanec ČR v Maďarsku Tibor Bial; Gábor Szabó, výkonný ředitel hostitelské instituce ELI ALPS, ELI-HU Nkft., a Allen Weeks, generální ředitel organizace ELI Delivery Consortium. Britský fyzikální institut, vydavatel prestižního mezinárodního časopisu Physics World, zařadil projekt výzkumné infrastruktury ELI mezi 10 nejvýznamnějších projektů výzkumných infrastruktur na světě – do společnosti zařízení, jakými jsou James Webb Space Telescope (JWST), International Thermonuclear Experimental Reactor (ITER), Extremely Large Telescope (ELT) anebo European Spallation Source (ESS). Kromě úspěšného vstupu do provozní, uživatelské fáze, která je stěžejním cílem vznikajícího ELI ERIC, je ambicí výzkumné infrastruktury ELI plnit roli nejpokročilejšího výzkumného zařízení v laserové fyzice na světě.
-
Czech-BioImaging – Zobrazujeme principy života
Byla vydána speciální příloha českého vydání Scientific American „Czech-BioImaging – Zobrazujeme principy života“, která popularizuje zobrazovací metody a přibližuje veřejnosti, co je účelem výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging. Její digitální podoba je k dispozici na adrese: https://www.czech-bioimaging.cz/brozura K příloze se váže soutěž pro studenty všech škol (mimo škol vysokých), kterou jsme připravili ve spolupráci s Československou mikroskopickou společností: https://www.czech-bioimaging.cz/soutez
-
Save-the-date: EOSC Symposium se uskuteční ve dnech 19. až 22. října 2020
Ve dnech 19. až 22. října 2020 proběhne virtuální formou největší událost pořádaná výkonnými, resp. řídícími orgány European Open Science Cloud (EOSC) s podporou sekretariátu EOSC. EOSC Symposium 2020 bude představovat událost, jež propojí výzkumné pracovníky, datové specialisty, e-infrastruktury, výzkumné infrastruktury, projekty EOSC, členy pracovních skupin EOSC a zástupce členských států EU a asociovaných zemí, aby projednali finální kroky k vytvoření první verze plnohodnotného EOSC. Čtyřdenní program, organizovaný výkonnou a správní radou EOSC s podporou sekretariátu EOSC, bude analyzovat pokrok v implementaci EOSC po 2 letech od jeho oficiálního zahájení, a to se zaměřením na přidanou hodnotu EOSC pro vědeckou komunitu v Evropě. Příklady využití v praxi, úspěchy, neúspěchy a zkušenosti získané z prvních 2 let EOSC, avšak také diskuze o strategickém plánu výzkumu a inovací v rámci partnerství EOSC, jakožto součásti budoucího rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027), budou na programu této události, která se stane klíčovým milníkem pro zahájení druhé fáze implementace iniciativy EOSC. Pro získání bližších informací o konání události prosím kontaktujte sekretariát iniciativy EOSC na adrese elektronické korespondence info@eoscsecretariat.eu. Kompletní program a oficiální registrační formulář budou brzy zveřejněny.