Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Visegrad Group Ministerial Conference on 2nd – 3rd April 2020 in Prague, Czech Republic
The Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic – in a close cooperation with the Ministry of Innovation and Technology of Hungary; the Ministry of Science and Higher Education of Poland; and the Ministry of Education, Science, Research and Sport of the Slovak Republic – invite you to take part in the Visegrad Group Ministerial Conference on the European Structural and Investment Funds for Higher Education, Research and Development, to be held on 2nd – 3rd April 2020 in the premises of the Lichtenstein Palace in Prague, Czech Republic. Date: 2nd – 3rd April 2020 Venue: Lichtenstein Palace, U Sovových mlýnů 506/4, 118 00 Prague 1 – Malá Strana, Czech Republic Registration: Registration form – deadline on 15th March 2020 Contact: czv4presconference@msmt.cz Language: English without translation Programme (pdf) Invitation letter (pdf) The conference is aimed to facilitate a high-level strategy debate of the Czech, Hungarian, Polish and Slovakian policy-makers and stakeholders in the fields of higher education, research and development on the following topics, in particular: * European Structural and Investment Funds for higher education, research and development Past experiences and lessons learned, good practice examples and outlook for the upcoming EU cohesion policy period * Universities as drivers for highly-skilled human resources development Strategy development of higher education institutions * Science and research as drivers for technology development and innovation – capacities building Research infrastructures and R&D centres of excellence * Science and research as drivers for technology development and innovation – capabilities building Institutional environment of research organisations, internationalisation and international cooperation The conference programme, which will be arranged in the premises of the Lichtenstein Palace, will be accompanied by a gala dinner in the evening of 2nd April 2020, to be hosted in the premises of the Czech Museum of Music, which is located within walking distance of the Lichtenstein Palace. Participation in the conference is free of charge. Travel and accommodation expenses incurred on the side of participants shall be borne by participants themselves. Registration for the conference and gala dinner shall be made by 15th March 2020.
-
Kdy se dočkáme simulace lidského mozku?
Dne 3. února se v Mezinárodním konferenčním centru Megaron v řeckých Aténách konal Den otevřených dveří Projektu lidského mozku (Human Brain Project (HBP). Pro HBP je to největší popularizační událost, na kterou přišly stovky návštěvníků, aby se dozvěděly nejnovější trendy v oblasti neurověd, lékařského výzkumu, neuromorfického programování, neurorobotiky i souvisejících výzkumných infrastrukturách. Projekt lidského mozku je desetiletá evropská výzkumná iniciativa, od roku 2013 financovaná díky evropskému programu pro budoucí a vznikající technologie (FET Flagship Programme, Future and Emerging Technologies initiative). Projekt v přepočtu za 30 miliard korun plánuje vytvořit superpočítač s výkonem podobným lidskému mozku. Mohl by umět zodpovědět naléhavé otázky, jak mozek řídí myšlení a paměť, interpretuje smyslové vjemy, a co se stane, když se něco pokazí. Podle vědecké ředitelky Projektu lidského mozku Katrin Amunts se projekt zaměřuje na vybudování výzkumné infrastruktury se synergiemi mezi neurovědou, medicínou a moderními informačními technologiemi. „Náš hlavní přínos k neurovědám a programování simulace mozku je infrastruktura EBRAINS,“ řekla Katrin Amunts. Prezident Pavlopoulos zahájil Den otevřených dveří Záštitu Dni otevřených dveří Projektu lidského mozku udělil jeho Excelence prezident Řecké republiky Prokopios Pavlopoulos. Jeho uvítací řeč, ve které mluvil o různých aspektech studia lidského mozku od starověku až po současnost, si přišlo poslechnout více než 800 účastníků. „Průlom v porozumění lidskému mozku přinese umělá inteligence,“ zdůraznil prezident Pavlopoulos. Je jasné, že moderní výpočetní technologie již dnes nabízí přínosy v oborech jako je např. psychologie, a budoucnost bude směřovat k vývoji nových diagnostických a terapeutických nástrojů při poruchách mozku. Prezident Řecké republiky Prokopios Pavlopoulos Jan Hrušák diskutoval principy FAIR dat Předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se účastnil sekce věnované výzkumným a datovým infrastrukturám. Mluvil o roli interdisciplinarity ve výzkumných infrastrukturách, která může napomoci řešení kritických otázek nejen v neurovědách. O výzkumných infrastrukturách a e-infrastrukturách, které jsou součástí širšího ekosystému, v němž se podporuje excelentní věda. „Výzkumné infrastruktury produkují nejen kvalitní výzkumná data, která jsou jádrem práce vědeckých týmů po celém světě, ale rozvíjí i nové možnosti a znalosti zaváděním zásad otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům na základě principu FAIR (Findable, Accessible, Interoperable and Re-usable). V tomto jsou výzkumné infrastruktury nenahraditelné při koncipování European Open Science Cloud (EOSC),“ řekl Jan Hrušák. Předseda ESFRI Jan Hrušák Human Brain Project Summit Po Dni otevřených dveří následoval Summit Projektu lidského mozku. Na třídenním shromáždění projektového konsorcia se sešlo na 500 vědců ze 132 univerzit, fakultních nemocnic a výzkumných center po celé Evropě. “Řečtí vědci mají klíčovou roli při vyvíjení infrastruktury Projektu lidského mozku. To, že se Den otevřených dveří konal právě v Řecku má obrovskou symbolickou hodnotu pro místní vědeckou komunitu v oblasti neurovědy a informatiky,“ uvedl hostitel Dne otevřených dveří a Summitu generální ředitel Athena Research Center Yannis Ioannidis. Pro více informací navštivte stránky HBP Summit & Open Day website. Text: Vladka Coufalova Photo: Athena RC
-
Solar Orbiter s významnou českou účastí míří ke Slunci
V pondělí dne 10. února 2020 v 05:03 ráno odstartovala z Kennedyho kosmického střediska na Floridě v USA na raketě Atlas V sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na které se významně podílejí také čeští vědci. Po úspěšném startu se od horního stupně rakety oddělila samotná sonda a zahájila svou cestu ke Slunci. Start mise Solar Orbiter, zdroj: ESA – S. Corvaja U Slunce bude do 2 let Během počáteční fáze letu, která potrvá do listopadu 2021, Solar Orbiter provede 2 gravitační manévry kolem Venuše a Země k úpravě své trajektorie, která jej navede do nejvnitřnějších oblastí sluneční soustavy. Již v této fázi bude Solar Orbiter získávat in-situ data (tj. data z daného místa) z přístrojů jako jsou např. RPW či SWA a bude probíhat kalibrace přístrojů k dálkovém průzkumu, jako jsou např. STIX či METIS. První blízký průlet kolem Slunce se uskuteční v roce 2022 v zhruba třetinové vzdálenosti Země od Slunce. I v dalších fázích bude Solar Orbiter využívat gravitačních manévrů s pomocí Venuše. Zpočátku bude sonda obíhat Slunce ve stejné úrovni jako planety, ale každé setkání s Venuší zvýší naklonění její oběžné dráhy. Plánuje se, že postupně bude Solar Orbiter obíhat Slunce až v inklinaci 33°, což umožní ještě lépe studovat dosud neprozkoumané polární oblasti Slunce. Solar Orbiter po dokončení, zdroj: ESA – S. Corvaja Sonda musí vydržet teploty i přes 500°C Solar Orbiter se v průběhu své operační fáze přiblíží ke Slunci až na 42 milionů kilometrů, tedy něco málo přes čtvrtinovou vzdálenost Země od Slunce, což je zhruba na úrovni oběžné dráhy Merkuru. V takto malé vzdálenosti od Slunce bude Solar Orbiter na své přivrácené straně vystaven vysoké radiaci a teplotám přesahujícím až 500°C, zatímco části sondy nacházející se ve stínu teplotám kolem -180°C. Nejvýznamnější česká účast na kosmickém projektu od 80. let 20. století „Svým významem a finančními náklady se česká účast na misi Solar Orbiter řadí mezi takové české úspěchy v kosmonautice, jakou byl první československý (evropský) kosmonaut Vladimír Remek anebo družice Magion“, komentoval již dříve význam události náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Pavel Doleček. V ČR byly realizované projekty za 180 mil. Kč, které byly financovány z příspěvku MŠMT do ESA. Významné bylo především zapojení v rámci široké mezinárodní spolupráce do vývoje a výroby vědeckých přístrojů mise – Astronomický ústav AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy se 5 projekty podílely na přípravě 4 vědeckých přístrojů umístěných na sondě (z celkových 10). Představa mise Solar Orbiter: ESA/ATG medialab; Parker Solar Probe: NASA/Johns Hopkins APL Čeští vědci se podíleli na vývoji spektrometru – teleskopu STIX ke studiu fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších jevech v heliosféře, koronografu Metis určeného pro studium koróny a eruptivních procesů v koróně a ve slunečním větru, 2 projekty se zapojili do přípravy přístroje RPW pro měření radiových a plazmových vln doprovázejících sluneční erupce a spolupracovali i na vývoji přístroje SWA, který bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru. Díky přímé účasti na vývoji vědeckých přístrojů budou mít čeští vědci přednostní přístup k získaným datům. Na vývoji a výrobě nejen vědeckých přístrojů, ale také sondy samotné se podílela řada českých firem, např. klíčové optické elementy koronografu Metis dodala turnovská laboratoř TOPTEC; napájecí zdroje a elektroniku přístrojů STIX a RPW zajišťovaly podniky BD Sensors-CSRC Space Division a G.L. Electronic; společnost esc Aerospace poté dodala letový řídící software na přístroj STIX. Mise Solar Orbiter Solar Orbiter byl vybrán v roce 2011 jako první mise střední třídy Vědeckého programu ESA. Mise Solar Orbiter se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy. Evropská kosmická agentura ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2020 výše 12,7 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA pak dosáhne téměř 60 mil. EUR. Vědecký program ESA v současnosti nabízí rovněž řadu dalších příležitostí pro české výzkumné organizace a podniky.
-
ESFRI zveřejnilo zprávu pro monitorování výkonnosti výzkumných infrastruktur
Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) zveřejnilo Zprávu skupiny pro přípravu metodiky monitorování evropských výzkumných infrastruktur. Obsahuje klíčové výkonnostní indikátory (Key Performance Indicators, KPIs) pro hodnocení výkonnosti výzkumných infrastruktur, které mohou být užitečné nejen pro samotné ESFRI, ale i širší okruh výzkumných infrastruktur a na národní úrovni členských států EU. “Naším cílem je, aby Evropa měla kvalitní systém pro monitorování výkonnosti výzkumných infrastruktur. Je to jedna z věcí, kterou může ESFRI přispět k evropskému výzkumu,” řekl Adam Tyson z Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace. Výzva k společnému přístupu Rada pro konkurenceschopnost na svém zasedání dne 29. května 2018 přijala mimo jiné závěry týkající se šíření znalostí v EU, kterými: „…VYZÝVÁ členské státy a Komisi, aby v rámci ESFRI vyvinuly společný přístup k monitorování výkonnosti výzkumných infrastruktur a VYZÝVÁ panevropské výzkumné infrastruktury, aby tento přístup začlenily na bázi dobrovolnosti do svého řízení a prozkoumaly možnosti podpory tohoto systému pomocí klíčových výkonnostních indikátorů. Na základě výzvy Rady pro konkurenceschopnost zřídilo ESFRI pracovní skupinu pro monitoring. Skupina začala, pod vedením Petra Wenzel-Constabela, vytvářet seznam klíčových výkonnostních indikátorů, podle kterých mají být monitorovány evropské výzkumné infrastruktury zahrnuté na Cestovní mapě ESFRI se statutem „ESFRI Landmark“. Tedy takové infrastruktury, které již poskytují služby vědecké komunitě, nebo jsou v pokročilé fázi výstavby s jasným časovým plánem pro zahájení fáze provozu. 21 klíčových výkonnostních indikátorů Práce na přípravě klíčových indikátorů probíhala více než rok a zahrnovala rozsáhlé diskuze, jednání i workshopy s účastí představitelů výzkumných infrastruktur. Více než osmdesát účastníků přijelo na workshop do Bruselu v červenci 2019. K formulaci finálního reportu přispěl i třídenní workshop, který uspořádalo ESFRI na ostrově La Palma ve dnech 6. až 8. listopadu 2019. Na základě konzultací s výzkumnými infrastrukturami připravila pracovní skupina seznam 21 klíčových výkonnostních indikátorů, které byly testovány na základě kritérií RACER – z angl. relevant, accepted, credible, easy a robust. „Víme, že ne všechny indikátory jsou použitelné pro všechny výzkumné infrastruktury,“ řekla slovinská delegátka v ESFRI Jana Kolar, která byla členkou pracovní skupiny. Nicméně výsledky zprávy naznačují, že vytvořené klíčové výkonnostní indikátory je možné efektivně implementovat, a přizpůsobit specifickému charakteru a kontextu jednotlivých výzkumných infrastruktur. Obzvláště důležité to může být pro výzkumné infrastruktury v pozdních fázích životního cyklu, jako je např. konstrukční fáze. Doporučení pro výzkumné infrastruktury Pracovní skupina pro monitoring ve svém reportu doporučuje výzkumným infrastrukturám zvážit použití navrhovaných klíčových výkonnostních indikátorů pro vlastní účely i mimo kontext ESFRI. Zvláště užitečný by takto navržený monitoring mohl být pro výzkumné infrastruktury, které zatím seznam klíčových výkonnostních indikátorů nemají, nebo s ním mají jen malé zkušenosti. „Cílem navržené metodiky v žádném případě není hodnocení výzkumných infrastruktur pro účely jejich vzájemného srovnávání. Právě naopak, klíčové výkonnostní indikátory mají být silně adaptované na jednotlivé infrastruktury, mají umožnit sledování postupu při naplňování jejich individuálních cílů, a v optimálním případě mají pomoci jejich managementu v interních procesech řízení“ zdůraznil předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Způsob implementace metodiky monitoringu výzkumných infrastruktur se statutem ESFRI Landmark začne ESFRI diskutovat na svém příštím jednání v Záhřebu v březnu 2020.
-
CTLS2020 congress
Core Technologies for Life Sciences congress is a major international event for core facility professionals, which will bring together 300+ delegates from all over Europe (previous editions in Institut Pasteur-Paris, EMBL-Heidelberg and VIB-Gent: www.ctls-org.eu). From the June 30th to the July 2nd 2020, in Lisbon, the CTLS2020 meeting will take place in a beautiful location, The Calouste Gulbenkian building, located near Avenida de Berna. Keynote talks from Florian Jug, Michela Bertero and Jan Hrusak will be focused on machine learning, open science and strategic framework for European infrastructures. The congress will feature eight plenary sessions, several round tables, poster sessions, satellite meetings and workshops. Main topics to be discussed: * Building a successful career in Core Facilities * Core Facility Benchmarking * Core Facility Automation * Quality Management * Funding Core Facilities and Research Infrastructures * Methodological and Technological Development in Core Facilities * Multi-institutional Core Facility Sharing Models * Open Science and Integrity in Scientific Data Early bird registration: 15th March 2020 Abstract submission deadline: 15th March 2020 For more details about the program, deadlines and registrations, please visit https://www.ctls2020.pt/ or email us at info@ctls2020.pt
-
Výzkumné infrastruktury budoucnosti – synergies, sustainability, smart specialization and social impact – FUTURIS 2019
Bulharské Ministerstvo školství a vědy a Výkonná agentura pro Operační program “Science and Education for Smart Growth” zorganizovali v polovině prosince mezinárodní konferenci zaměřenou na synchronizaci národního a evropského úsilí v rámci následujícího programového období a v kontextu dlouhodobé udržitelnosti evropského výzkumu a inovačních infrastruktur. Na akci se sešli významní odborníci a celkově asi 200 účastníků. Konference se konala v Sofii, v Národním paláci kultury v termínu 10-11.12.2019. Program konference byl rozdělen do dvou hlavních pilířů. První pilíř byl zaměřen na panevropské výzkumné infrastruktury a Horizon Europe a druhý pilíř reflektoval především témata výzkumných infrastruktur v kontextu ESIF (European Structural and Investment Funds). 5 odborných panelů konference sloužilo jako diskuzní platforma pro evropskou komisi, tvůrce politik členských států EU a manažery předních evropských výzkumných infrastruktur. Sdíleli své zkušenosti a vize týkající se „smart and sustainable development“ místních, regionálních a evropských výzkumných infrastruktur a stejně tak synergií ESIF a Horizon Europe, které posilují rozvoj nové generace excelentních evropských vědců a manažerů výzkumných infrastruktur. Konference byla uvedena bulharskou zástupkyní ministra školství a vědy paní Karinou Angelievou, též představiteli evropské komise a v neposlední řadě inspirativní hlavní přednáškou profesora Michel Spiro, prezidenta mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku (IUPAP), který představil koncept a ideu projektu plánovaného na rok 2022 a to – “2022 International Year for Basic Science for Sustainable Development”. Témata 5 panelových diskuzí byla následující: * Towards a new ambition for European science to find sustainable solutions to growing global challenges. * Shared experience and next steps towards long-term sustainability of RIs (management, sustainability policies, funding, impact and collaboration). * Closing Innovation gap in Europe – Centers of Excellence and Centers of Competence as the answer towards increased capability and visibility (organization, sustainability policies, funding). * New programme period. Building synergies between ESIF and Horizon Europe. * Transnational access to RIs and common challenging in the ERA of Big data, open data and open Innovation. Strategické výzkumné infrastruktury budoucnosti byly jedním z hlavních témat diskutovaným v průběhu prvního a druhého panelu. Panelisté zmínili především velmi rozvinutou „landscape“ výzkumných infrastruktur v Evropě (také díky 15 letům práce ESFRI). Nicméně zaznělo, že: „research and science excellence“ nejsou jedinými důležitými kvalitami podstatnými pro udržitelné výzkumné infrastruktury (již existující), ale zároveň jde o významné posílení mezioborové spolupráce a klastrování. Jelikož národní vlády už dosahují limitů možností financování nových infrastruktur, je potřeba významně podporovat již existující infrastruktury, které jsou excelentní a pracují s nejnovějšími vědeckými a společensko-vědními výzvami. Předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR byl přizván jako účastník panelu 4 a moderátor panelu 5 zaměřených především na nové programové období a nadnárodní přístup do výzkumných infrastruktur, dále výzev týkajících se „Big data“ v evropském výzkumném prostoru (ERA), otevřený dat a inovací. “Tento koncept sdílených a otevřených dat, FAIR dat a všeho, co je s tím spojeno, nás bude v budoucnosti víc a víc ovlivňovat. Data se stávají novou komoditou. Budou lidstvo ovlivňovat ve všech aspektech lidské činnosti, ve způsobu jakým děláme výzkum, ve způsobu jakým přemýšlíme o výsledcích výzkumu” poukázal Jan Hrušák na jednu z největších výzev současné vědy a vyzval účastníky konference v rámci posledního panelu k aktivní diskuzi se všemi zúčastněnými stranami. V rámci dvoudenní konference bulharského Ministerstva školství a vědy byla též prezentována aktualizace Cestovní mapy výzkumných infrastruktur a vývoj Center excelence, které byly otevřeny v roce 2018. V rámci tematické výstavy byly též prezentovány příklady úspěšných výzkumných infrastruktur v rámci národních cestovních map členských států EU. Všechny prezentace, fotografie a video z průběhu konference lze najít na webu: www.futuris2019.com Autor: Olga Bohuslavová, Ph.D., 20. 12. 2019
-
Start mise Solar Orbiter – největší české účasti na kosmickém projektu od 80. let 20. století
Na 8. února 2020 je naplánováno vypuštění sondy Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na které se významně podílejí mj. i čeští vědci a podniky. V ČR byly realizovány projekty za 180 mil. Kč, které byly financovány z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) do ESA. Sonda bude vypuštěna z Kennedyho vesmírného střediska v USA na raketě Atlas V. Účast ČR na Solar Orbiter je nejvýznamnější českou účastí na kosmickém projektu od 80. let 20. století. Animace mise Solar Orbiter; zdroj: http://www.esa.int „Svým významem a finančními náklady se česká účast na misi Solar Orbiter řadí mezi takové české úspěchy v kosmonautice, jakou byl první československý (evropský) kosmonaut Vladimír Remek anebo družice Magion.“, komentuje význam události náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT Pavel Doleček. Účast na misi Solar Orbiter představuje jednu z nejnákladnějších účastí na kosmickém projektu vůbec kdy v historii ČR, resp. Československa. Významná je také v tom, na kolika různých přístrojích se výzkumné organizace z ČR podílí a kolik různých výzkumných organizací a podniků z ČR bylo v přípravě mise zapojeno. Účast na vývoji vědeckých přístrojů Významné bylo především zapojení ČR v rámci široké mezinárodní spolupráce do vývoje a výroby vědeckých přístrojů mise – Astronomický ústav AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy se celkem 5 projekty podílely na přípravě 4 vědeckých přístrojů umístěných na sondě (z celkových 10). Rozložení vědeckých přístrojů na sondě Solar Orbiter; zdroj: http://www.esa.int Týmy z Astronomického ústavu AV ČR se zapojily do vývoje spektrometru – teleskopu STIX pro zobrazení rentgenových zdrojů, který bude sloužit ke studiu fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších jevech v heliosféře, a koronografu Metis, určeného pro studium koróny a eruptivních procesů v koróně a ve slunečním větru. Týmy z Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se dvěma projekty účastnily přípravy přístroje RPW pro měření radiových a plazmových vln doprovázejících sluneční erupce a další dynamické jevy ve slunečním větru. Tým z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zapojil do vývoje přístroje SWA (analyzátor slunečního větru), který bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru. Díky přímé účasti na vývoji vědeckých přístrojů budou mít čeští vědci přednostní přístup k získaným datům. Český napájecí zdroj přístroje STIX; zdroj: http://www.vesmirprolidstvo.cz Zakázky českých podniků Na vývoji a výrobě komponent pro vědecké přístroje se kromě uvedených výzkumných organizací ČR podílela i řada českých firem, např. zobrazovací zrcadla, klíčové optické elementy koronografu Metis, dodala turnovská laboratoř TOPTEC; napájecí zdroje a elektroniku přístrojů STIX a RPW zajišťovaly podniky BD Sensors-CSRC Space Division z Kroměříže a brněnská G.L. Electronic; pražská společnost esc Aerospace poté dodala letový řídící software na přístroj STIX; na termovakuovém testování se podílel Výzkumný a zkušební letecký ústav. Drobné mechanické díly na přístroj SWA dodala pražská firma VAKUUM PRAHA. Kromě vědeckých přístrojů se české firmy podílely rovněž na vývoji samotné sondy, např. mechanické komponenty do konstrukce sondy dodávala rožnovská firma Maxmechanik a STARTECH z Říčan u Brna; pražská Atos Convergence Creators dodala vybavení pro testování sondy. Solar Orbiter byl vybrán v roce 2011 jako první mise střední třídy Vědeckého programu ESA. Mise Solar Orbiter se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy. ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2020 výše 12,7 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA pak dosáhne téměř 60 mil. EUR. Solar Orbiter v laboratořích firmy IABG v Ottobrunnu u Mnichova před svým odesláním na Cape Canaveral; zdroj: http://www.esa.int
-
Seminář projektu RICH-2 pro navrhovatele projektů výzkumných infrastruktur do programu H2020 se bude konat v TC AV ČR
Příprava návrhů projektů bude podpořena projektem H2020 RICH-2 v rámci semináře s názvem: RICH-2 Proposal Workshop for RI Applicants. Seminář se bude konat v Praze, v prostorách TC AV ČR, a to ve středu 12. února 2020. Organizací tohoto semináře cílí projekt RICH-2 na zvýšení excelence kvality, a tudíž i vyšší úspěšnost návrhů projektů v tématech výzev INFRAIA-02-2020, INFRAIA-03-2020, INFRAINNOV-03-2020, INFRAINNOV-04-2020, INFRASUPP-02-2020, INFRAEOSC-03-2020 a INFRAEOSC-07-2020. Během semináře budou zkušení hodnotitelé, NCP a výzkumní pracovníci společně provádět hodnocení návrhů projektů na zkoušku. TC AV ČR hostuje tuto akci v Praze, zhruba měsíc před uzavřením výzev. Členové konsorcia RICH-2 jsou si vědomi nutnosti diskrétnosti a ochrany dat. Proto všichni účastníci v místě konání podepíší dohodu o mlčenlivosti ohledně informací, se kterými budou pracovat během semináře. Hodnotitelé budou před seminářem vyzváni k podpisu prohlášení o neexistenci střetu zájmů. Přirozeně, také NCP budou jednat ve shodě se svými etickými standardy definovanými v dokumentu “Minimum standards and Guiding principles for setting up systems of National Contact Points (NCP systems) under Horizon 2020.” Budou respektovány požadavky GDPR. Kapacita semináře je 12 návrhů projektů. Návrhy budou hodnoceny na zkoušku ve třech oddělených místnostech. Výběr projektů k hodnocení bude probíhat následovně: prvních šest dle pořadí registrace, u druhých šesti budou prioritizovány návrhy projektů, ve kterých je partnerem tzv. Widening země. Registrace bude otevřena do 5. února 2020 na: http://www.rich2020.eu/node/75. V okamžiku registrace jsou koordinátoři projektů tímto vyzýváni k zaslání abstraktu projektu a složení konsorcia české NCP na adresu: witzanyova@tc.cz , na které můžete také vznést dotazy ohledně tohoto semináře.