Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
MŠMT navyšuje svůj příspěvek na kosmický výzkum v rámci ESA
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při příležitosti zasedání Rady Evropské kosmické agentury (ESA) na ministerské úrovni “Space19+”, které se uskutečnilo ve dnech 27. až 28. listopadu 2019 ve španělské Seville, navýšilo svůj příspěvek na programy ESA v oblastech výzkumu a vývoje, který do roku 2022 dosáhne výše až 350 mil. Kč ročně. Příspěvek MŠMT na Vědecký program a Základní aktivity ESA postupně vzroste ze 7,4 mil. EUR v roce 2019 až k 9,2 mil. EUR v roce 2022. Postupné navyšování je způsobeno zájmem ESA navýšit kupní sílu Vědeckého programu, který v posledních letech ztrácel svou schopnost vypouštět ve stanovené frekvenci stanovený počet vědeckých misí. České výzkumné instituce a podniky se v současnosti zapojují např. do misí Solar Orbiter, JUICE, ATHENA, PLATO, Comet Interceptor, eXTP nebo ARIEL. Navýšen bude rovněž příspěvek MŠMT do programu PRODEX určeného na vývoj vědeckých přístrojů k výzkumu kosmu, který od roku 2022 stoupne ze současných 2,2 mil. EUR ročně na 2,3 mil. EUR ročně a zároveň dojde také k prodloužení doby, po kterou bude MŠMT do tohoto programu přispívat, a to až do roku 2025. Účast ČR v PRODEX umožňuje českým výzkumným pracovištím zapojovat se ve spolupráci s podniky do špičkových vědeckých projektů s využitím nejnáročnějších technologií, které dále pomáhají rozvoji českého průmyslu. MŠMT bude i nadále přispívat na provoz Kosmického centra v Guyaně ve výši 0,55 mil. EUR ročně. Dále bude MŠMT financovat účast ČR v programu “Space Safety” zaměřeném na vývoj evropského systému kosmického zabezpečení, ve kterém bude možné využívat poznatky ze základního výzkumu v oborech sluneční fyziky, výzkumu blízko-zemních objektů či technologií pro sledování kosmické tříště. Příspěvek MŠMT rovněž umožní zapojení ČR do přípravy mise k operativnímu sledování kosmického počasí. Cílem služby je snižovat náklady na bezpečnost zejména kosmické infrastruktury v okolí Země. Příspěvek MŠMT do tohoto programu bude navýšen ze stávajících 2 mil. EUR na celkových 2,8 mil. EUR. Dále bude MŠMT financovat rovněž účast ČR v programu E3P zaměřeném na experimenty v podmínkách mikrogravitace a vývoj technologií pro robotický průzkum sluneční soustavy v souhrnné výši 1,3 mil. EUR. Cílem ESA je zajišťovat a podporovat spolupráci mezi evropskými státy v oblasti kosmického výzkumu a technologií za výlučně mírovými účely a jejich kosmických aplikací s úmyslem jejich využití pro vědecké účely a pro funkční systémy kosmických aplikací. ESA vznikla v roce 1975. ČR je její členskou zemí od roku 2008. Koordinací spolupráce ČR s ESA je pověřeno Ministerstvo dopravy, které financuje další programy ESA tzv. „blízké průmyslovým cílům“, a to v souhrnné výši cca 1,2 mld. Kč ročně. Programy ESA v oblastech výzkumu a vývoje financuje MŠMT, které za ně rovněž věcně odpovídá. Příspěvek MŠMT do ESA byl dosud na úrovni cca 320 mil. Kč ročně. Rada ESA na ministerské úrovni „Space19+“
-
Čeští vědci budou s družicí ARIEL pátrat po předpokladech života na vzdálených exoplanetách
ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey) je čtvrtou misí střední třídy „M4“ Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která je v současnosti ve fázi vývoje. Mise ARIEL se zaměří na studium složení, evoluce a formování vzorku více než tisícovky vzdálených exoplanet. ARIEL bude měřit chemické složení jejich atmosfér ve chvílích, kdy budou přecházet před svými hvězdami. Zaměří se však rovněž na detekci dalších složek, jako je vodní pára, oxid uhličitý či metan. Mise má být vypuštěna v roce 2028. Česká strana bude pod vedením vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. zodpovídat za vývoj, testování a výrobu hlavních optických komponent ARIEL – systému zrcadel vyvazujících svazek světla z eliptického primárního zrcadla do spektrálního optického systému. Dále česká strana zajistí i konstrukce, optické montáže a kryogenní testy. Optické komponenty do mise ARIEL dodá centrum TOPTEC (Výzkumné centrum speciální optiky a optoelektronických systémů), součást Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český tým stane součástí vědeckého konsorcia mise, bude moci ovlivňovat směřování přípravy mise a následně získá i exkluzivní přístup k získaným datům. Čeští vědci se rovněž zapojí do vedení pracovních skupin k přípravě spektrálních databází a základnímu výzkumu chemie exoplanet s důrazem na procesy prebiotické evoluce. Hlavním cílem české účasti na misi ARIEL je detekce spektrálních charakteristik základních molekul detekovaných družicí a výzkum markerů důležitých chemických procesů v planetárních atmosférách. Exoplanety jsou aktuálně v hledáčku Vědeckého programu ESA. Dne 17. prosince 2019 bude vypuštěna mise CHEOPS, jejímž cílem bude první charakterizace známých exoplanet. Z mise CHEOPS bude těžit také mise PLATO, jíž má v roce 2028 následovat právě ARIEL. Zapojení do mise PLATO je první přímou českou účastí na výzkumu exoplanet. Česká účast na misi ARIEL bude podpořena ve výši 1,85 mil. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Náklady na misi ARIEL, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 470 mil. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky. Animace mise ARIEL
-
Dvacetileté výročí nejrozsáhlejší astrofyzikální soustavy na světě
Letos slaví své dvacetileté výročí od podpisu zakladatelské listiny mezinárodní Observatoř Pierra Augera v Argentině. Slavnostního ceremoniálu, který proběhl minulý týden ve městě Malargüe, se kromě české vědecké delegace zúčastnil i český velvyslanec v Argentině Karel Beran. Se 4 teleskopickými stanicemi, každá se 6 teleskopy, a 1660 pozemními detektory, rozprostírajícími se na více než 3000 km2, je Augerova observatoř pravděpodobně nejrozlehlejší vědeckou pozorovací soustavou na světě. Cílem jejího výzkumu je detekce a studium vysokoenergetických částic kosmického záření pronikajících do atmosféry, z nichž některé svým nábojem mnohonásobně překonávají uměle vytvořené částice z urychlovače v CERN. Projekt byl zahájen počátkem 90. let 20. století americkým astrofyzikem, nositelem Nobelovy ceny, Jamesem Croninem, a jeho kolegou Allanem Watsonem. Čeští vědci byli u zrodu Observatoře Pierra Augera od samého počátku. ČR byla prostřednictvím Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., Univerzity Karlovy a Palackého univerzity v Olomouci jednou z 15 zakladatelských zemí. V ČR bylo vyrobeno 15 z 27 zrcadel pro fluorescenční detekční dalekohledy observatoře. S přispěním Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. byl navržen a je provozován rovněž robotický dalekohled FRAM, který pomáhá zjišťovat stav atmosféry pro kalibraci pozorování. To vše bylo umožněno prostřednictvím finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, aktuálně poskytované z dotačního titulu na podporu velkých výzkumných infrastruktur. Velká výzkumná infrastruktura AUGER-CZ byla velmi kladně evaluována i při posledním mezinárodním hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, načež jí byla přiznána finanční podpora také pro další tříleté období 2020 až 2022. Představuje jeden z pilířů nejnovější aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022. Observatoř Pierra Augera
-
Čeští vědci se zapojují do čínské observatoře eXTP
Mise eXTP (enhanced X-ray Timing and Polarimetry Mission) je připravovanou čínskou rentgenovou observatoří s plánovaným významným evropským příspěvkem k vědeckým přístrojům. Observatoř eXTP se zaměří na výzkum hmoty v extrémních podmínkách vysoké hustoty, gravitace a magnetismu. Mise má být vypuštěna nejpozději v roce 2027. Hlavním instrumentem na palubě eXTP bude LAD (Large Area Detector), složený z velkého souboru detektorů, do kterých budou rentgenové fotony usměrněny pomocí tzv. „mikrokolimátorů“. Jedná se o perspektivní, v kosmických projektech dosud nevyužitou technologii s potenciálem řádového nárůstu detekční plochy s velkým časovým rozlišením. Český tým složený ze zástupců Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. a Slezské univerzity v Opavě ve spolupráci s českými podniky přispěje do mise návrhem a výrobou mechanického upevnění detektorů a kolimátorů pro přístroj LAD s takovou přesností, aby bylo možné dosáhnout bezprecedentní velikosti efektivní sběrné plochy. Díky tomu se bude moci český vědecký tým podílet na měření rentgenového záření přicházejícího z těsné blízkosti černých děr a neutronových hvězd. Česká účast na misi eXTP bude v přípravné fázi B podpořena ve výši 496 tis. EUR, a to z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu Evropské kosmické agentury (ESA) PRODEX. Celkové náklady na podporu české účasti na misi z programu PRODEX jsou odhadovány na 2,1 mil. EUR. ESA se do mise dosud nezapojuje, nicméně prověřuje možnosti účasti Vědeckého programu v podobě tzv. „příležitostné mise“ (Mission of Opportunity). V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí i množství dalších příležitostí pro česká výzkumná pracoviště a podniky. Foto: China Academy of Space Technology (CAST)
-
4. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR
Dne 19. listopadu 2019 se v konferenčních prostorách Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy uskutečnil 4. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR, uspořádaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Konference zprostředkovala na 180 účastníkům strategickou debatu na vysoké úrovni k aktuálním tématům tvorby politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR. Letošní ročník se přitom zaměřil zejména na otázky související s analýzou socioekonomických přínosů velkých výzkumných infrastruktur a jejich klastrování. LINDAT/CLARIAH-CZ (Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy), v jejíchž prostorách konference proběhla, je jedním z příkladů dobré praxe obou těchto aspektů. Jedná se o český národní „uzel“ evropských výzkumných infrastruktur CLARIN ERIC a DARIAH ERIC. Co do jejích socioekonomických dopadů, LINDAT/CLARIAH-CZ zprostředkovává digitální technologie jak pro provádění špičkového výzkumu a vývoje v oblastech kultury, umění a humanitních věd, tak i pro jejich využití širokou laickou veřejností. „Tento rok si připomínáme desetileté výročí vzniku specifického dotačního titulu „velkých výzkumných infrastruktur“ pro jejich financování z veřejných prostředků ČR. Od roku 2009, kdy byl tento rozpočtový nástroj ustaven, se ČR stala respektovaným partnerem, který zabezpečuje provoz vynikajících zařízení pro výzkum a vývoj, zpřístupňovaných jejich uživatelským komunitám na principu politiky otevřeného přístupu. Současně ČR náleží mezi vysoce spolehlivé státy, podílející se na výstavbě, provozu a dalším investičním rozvoji řady nejmodernějších výzkumných a vývojových zařízení v Evropě a ve světě. Co se týká národní úrovně ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zorganizovalo již 2 mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur. V návaznosti na to poté rovněž ve výdajích státního rozpočtu ČR zabezpečilo i dostatečné rozpočtové prostředky zajišťující dlouhodobý udržitelný rozvoj velkých výzkumných infrastruktur ČR. Letošní aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR představuje již její 4. vydání. Vezmeme-li dále v potaz, že se dr. Jan Hrušák, zmocněnec Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro výzkumné infrastruktury, stal předsedou Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury, hovoříme o podstatných úspěších velkých výzkumných infrastruktur ČR, jichž bychom si měli vážit.“, uvedl ve svém úvodním slovu náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček. Socioekonomické přínosy a klastrování velkých výzkumných infrastruktur ČR Na úvod programu konference, který byl rozdělen do 4 tematických sekcí, byly účastníkům představeny dosavadní a budoucí rozvoj agendy velkých výzkumných infrastruktur ČR. V tomto kontextu byla jednak uvedena nejnovější aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022 z roku 2019 a dále poté i výhled pro tvorbu politiky velkých výzkumných infrastruktur ČR do roku 2030. Po úvodním bloku konference následovaly 3 panelové diskuze. První z nich se účastnili náměstci ministrů průmyslu a obchodu, životního prostředí, zdravotnictví a práce a sociálních věcí a debatovali na téma, jakým způsobem velké výzkumné infrastruktury přispívají k adresování socioekonomických výzev, jimž čelí česká a evropská společnost. Během druhé a třetí panelové diskuze vystoupili následně ředitelé vybraných velkých výzkumných infrastruktur ČR a debatovali k problematice klastrování jejich zařízení, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni, jako nástroje pro nalézání synergií a společných strategií. Všechny prezentace, které byly na konferenci předneseny, jsou k dispozici ke stažení (.zip). Ron Dekker – Relevance of Cooperation Pavel Doleček – Large research infrastructures of the Czech Republic – policy outlook for 2030 Jan Hajič – LINDAT/CLARIAH-CZ – Czech national node of CLARIN ERIC and DARIAH ERIC Lukáš Levák – Roadmap of large research infrastructures of the Czech Republic – update 2019 Jiří Vondrášek – Power (or weakness) of Distributed Infrastructures Allen Weeks – Exploring socioeconomic benefits and impacts of large research infrastructures Doprovodný program Při příležitosti konání konference byla jejím účastníkům nabídnuta i možnost návštěvy Centra vizuální historie Malach a pozůstatků Rotundy sv. Václava. Během prezentačního bloku poté velké výzkumné infrastruktury představily zájemcům expertízu, kapacity a dovednosti, které jejich zařízení uživatelům nabízejí. V rámci konferenčního programu proběhla i tisková konference, uspořádaná na vysoké úrovni za účasti náměstků ministrů školství, mládeže a tělovýchovy a výše uvedených resortů. 5. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR V pořadí 5. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádá na podzim roku 2020. Tentokrát se jeho dějištěm stanou konferenční prostory Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. a spolu-organizátorem velká výzkumná infrastruktura CCP (České centrum pro fenogenomiku). Fotogalerie
-
ESFRI potřebuje jasnou strategickou orientaci, zaznělo na workshopu v La Palmě
Jaká bude role Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a obecně výzkumných infrastruktur v nové vizi Evropského výzkumného prostoru? Jak se bude implementovat proces monitoringu výzkumných infrastruktur? A v jakých oblastech může ESFRI pomoci výzkumným infrastrukturám rozšířit jejich služby vědecké komunitě? To byly hlavní témata třídenního workshopu, který uspořádalo ESFRI na ostrově La Palma ve dnech 6. až 8. listopadu 2019. „Přispíváme k otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského i globálního významu, které tvoří ekosystém s vlivem v oblastech jako zdraví, energetika, klima i naplňování cílů udržitelného rozvoje.”, uvedl ve své úvodní řeči předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. Workshopu se zúčastnili představitelé evropských výzkumných infrastruktur, tvůrci národních politik výzkumu i zástupci Evropské komise. Individuální tematické sekce workshopu probíhaly formou debaty u 10 kulatých stolů, kterým předcházely odborné přednášky pozvaných řečníků. Sumarizace výstupů právě probíhá a vplyne do strategického pozičního dokumentu, který ESFRI připravuje. EOSC musí být hlavně užitečný U kulatých stolů se diskutovalo propojení výzkumných infrastruktur a ESFRI v European Open Science Cloud (EOSC). Jedním z pozvaných řečníků byl rovněž Luděk Matyska z Masarykovy univerzity, který v souvislosti s vývojem EOSC hovořil zejména o nutnosti nastavit správné a použitelné prostředí, které by mělo vzejít od jednotlivých výzkumníků. Zdůraznil také, že daty se nemyslí pouze data a databáze, ale veškeré digitální objekty, jejichž cílem je sdílení. Hodnocení nemá výzkumné infrastruktury prioritizovat Následovaly intenzivní debaty věnované krajině a hodnocení výzkumných infrastruktur, národním cestovním mapám nebo otevřenému přístupu. Slovinská delegátka v ESFRI Jana Kolar shrnula výsledky Pracovní skupiny ESFRI k monitorování výkonnosti výzkumných infrastruktur uvedených na Cestovní mapě ESFRI: „Na základě rozsáhlých konzultací s výzkumnými infrastrukturami jsme připravili seznam 21 klíčových výkonnostních indikátorů, nicméně víme, že ne všechny z nich jsou použitelné pro všechny výzkumné infrastruktury.“ Zároveň zdůraznila, že seznam klíčových výkonnostních indikátorů nebude použit k prioritizaci výzkumných infrastruktur. Observatoř na hoře Roque de los Muchachos Jednu z nejvíce fascinujících výzkumných infrastruktur, astronomickou observatoř na vrcholu hory Roque de los Muchachos, mohli účastníci navštívit hned první den workshopu. Observatoř položenou ve výšce 2500 metrů nad mořem tvoří více než 10 významných teleskopů a řídí ji Institutio de Astrofisica de Canarias (IAC) a i ČR tam má svá zařízení. Kanárské ostrovy jsou pro Evropany obecně pravděpodobně tím nejlepším místem pro pozorování hvězd. Místní obloha s minimem světelného znečištění je dokonce chráněna zákonem o astronomické kvalitě observatoří. Vědcům jsou teleskopy k dispozici na základě podmínek otevřeného přístupu. „Pokud se ale někdo chce jen podívat na hvězdy, může ho využití drahých teleskopů stát až 10 000 EUR za hodinu.”, uvedl ředitel IAC Rafael Rebolo Lopez během prohlídky jednoho z největších zrcadlových teleskopů na světě Gran Telescopio Canarias. Budoucnost ESFRI Návštěva observatoře spolu s klíčovými tématy workshopu se ukázaly jako skvělý způsob, jak propojit stakeholdery z různých oblastí. „Často mluvíme jazykem, o kterém si myslíme, že mu každý rozumí, ale nemusí to tak nutně být. Měli bychom ještě více pracovat na jasné komunikaci.”, zmínil Adam Tyson z Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace. „Během těchto tří dnů se zde vytvořil skutečný duch spolupráce a ESFRI získalo mnoho podnětů a nápadů pro svou budoucí strategickou orientaci v nově definovaném Evropském výzkumném prostoru po roce 2020.“, uzavřel workshop Jan Hrušák. Foto: StR-ESFRI
-
Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR – aktualizace 2019
Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je strategickým dokumentem ČR, jenž byl poprvé vypracován roku 2010. Následné aktualizace Cestovní mapy se uskutečnily v letech 2011, 2015 a 2019. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy z roku 2019 reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2016 až 2022 s výhledem do roku 2029. Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zvláštní pozornost věnuje aktualizace Cestovní mapy metodice mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, uskutečněného v letech 2014 a 2017, jakož i metodice hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje realizovaného v roce 2016. Stěžejní součástí Cestovní mapy je prezentace celkem 48 velkých výzkumných infrastruktur ČR, jejichž projekty jsou implementovány v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin (biologické a lékařské vědy), sociálních a humanitních věd (sociální a kulturní inovace) a e-infrastruktur (datové, počítačové a digitální výzkumné infrastruktury). Všech těchto 48 velkých výzkumných infrastruktur, včetně 7 nových projektů, bylo schváleno vládou ČR k financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2022, a to za využití výdajů státního rozpočtu ČR (provozní náklady) a prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (investiční náklady). Nad rámec základní charakteristiky Cestovní mapa zasazuje jednotlivá zařízení i do krajiny velkých výzkumných infrastruktur a vytváří takto mapu nejmodernějších výzkumných infrastruktur, jež jsou v ČR a za účasti ČR v zahraničí provozovány a zpřístupňovány uživatelské komunitě na principech politiky otevřeného přístupu. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je příspěvkem ČR k celoevropské krajině špičkových výzkumných infrastruktur dosahujících světové úrovně. Jakožto členský stát řady Evropských konsorcií výzkumných infrastruktur (ERIC) a mezinárodních organizací výzkumu a vývoje, sídlících jak v Evropě, i Americe, ČR sdílí politickou a finanční odpovědnost za implementaci konceptu Evropského výzkumného prostoru. Již od roku 2009 jsou „roadmapping“ a tvorba politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR přímo inspirovány příklady dobré praxe Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ČR následuje ESFRI zejména, co se týká užívání metodiky mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur. Tímto způsobem ČR synchronizuje národní strategii velkých výzkumných infrastruktur ČR se společným celoevropským referenčním rámcem. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR – aktualizace 2019
-
Prof. Fabiola Gianotti znovuzvolena generální ředitelkou CERN
Prof. Fabiola Gianotti byla ve středu dne 6. listopadu 2019 znovuzvolena generální ředitelkou Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) na období let 2021 až 2025. Dosavadní mandát vykonává ode dne 1. ledna 2016. Volba bude formalizována na zasedání Rady CERN v prosinci 2019. Prof. Gianotti je první ženou, která vykonává tuto významnou funkci. Další roky budou klíčové pro definování budoucího směřování CERN a realizaci významných projektů CERN, jako upgradu High-Luminosity LHC, implementace Evropské strategie částicové fyziky a výstavby nového komplexu pro popularizaci částicové fyziky „Science Gateway“. ČR ocenila dosavadní působení prof. Fabioly Gianotti ve funkci generální ředitelky CERN a její znovuzvolení rovněž podpořila. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje se sídlem ve švýcarské Ženevě, která provozuje největší světovou laboratoř v částicové fyzice. Česká a Slovenská Federativní Republika se stala členem CERN v roce 1992. ČR je členským státem CERN od svého vzniku v roce 1993. Prof. Fabiola Gianotti, generální ředitelka CERN