Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
CTLS2020 congress
Core Technologies for Life Sciences congress is a major international event for core facility professionals, which will bring together 300+ delegates from all over Europe (previous editions in Institut Pasteur-Paris, EMBL-Heidelberg and VIB-Gent: www.ctls-org.eu). From the June 30th to the July 2nd 2020, in Lisbon, the CTLS2020 meeting will take place in a beautiful location, The Calouste Gulbenkian building, located near Avenida de Berna. Keynote talks from Florian Jug, Michela Bertero and Jan Hrusak will be focused on machine learning, open science and strategic framework for European infrastructures. The congress will feature eight plenary sessions, several round tables, poster sessions, satellite meetings and workshops. Main topics to be discussed: * Building a successful career in Core Facilities * Core Facility Benchmarking * Core Facility Automation * Quality Management * Funding Core Facilities and Research Infrastructures * Methodological and Technological Development in Core Facilities * Multi-institutional Core Facility Sharing Models * Open Science and Integrity in Scientific Data Early bird registration: 15th March 2020 Abstract submission deadline: 15th March 2020 For more details about the program, deadlines and registrations, please visit https://www.ctls2020.pt/ or email us at info@ctls2020.pt
-
Výzkumné infrastruktury budoucnosti – synergies, sustainability, smart specialization and social impact – FUTURIS 2019
Bulharské Ministerstvo školství a vědy a Výkonná agentura pro Operační program “Science and Education for Smart Growth” zorganizovali v polovině prosince mezinárodní konferenci zaměřenou na synchronizaci národního a evropského úsilí v rámci následujícího programového období a v kontextu dlouhodobé udržitelnosti evropského výzkumu a inovačních infrastruktur. Na akci se sešli významní odborníci a celkově asi 200 účastníků. Konference se konala v Sofii, v Národním paláci kultury v termínu 10-11.12.2019. Program konference byl rozdělen do dvou hlavních pilířů. První pilíř byl zaměřen na panevropské výzkumné infrastruktury a Horizon Europe a druhý pilíř reflektoval především témata výzkumných infrastruktur v kontextu ESIF (European Structural and Investment Funds). 5 odborných panelů konference sloužilo jako diskuzní platforma pro evropskou komisi, tvůrce politik členských států EU a manažery předních evropských výzkumných infrastruktur. Sdíleli své zkušenosti a vize týkající se „smart and sustainable development“ místních, regionálních a evropských výzkumných infrastruktur a stejně tak synergií ESIF a Horizon Europe, které posilují rozvoj nové generace excelentních evropských vědců a manažerů výzkumných infrastruktur. Konference byla uvedena bulharskou zástupkyní ministra školství a vědy paní Karinou Angelievou, též představiteli evropské komise a v neposlední řadě inspirativní hlavní přednáškou profesora Michel Spiro, prezidenta mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku (IUPAP), který představil koncept a ideu projektu plánovaného na rok 2022 a to – “2022 International Year for Basic Science for Sustainable Development”. Témata 5 panelových diskuzí byla následující: * Towards a new ambition for European science to find sustainable solutions to growing global challenges. * Shared experience and next steps towards long-term sustainability of RIs (management, sustainability policies, funding, impact and collaboration). * Closing Innovation gap in Europe – Centers of Excellence and Centers of Competence as the answer towards increased capability and visibility (organization, sustainability policies, funding). * New programme period. Building synergies between ESIF and Horizon Europe. * Transnational access to RIs and common challenging in the ERA of Big data, open data and open Innovation. Strategické výzkumné infrastruktury budoucnosti byly jedním z hlavních témat diskutovaným v průběhu prvního a druhého panelu. Panelisté zmínili především velmi rozvinutou „landscape“ výzkumných infrastruktur v Evropě (také díky 15 letům práce ESFRI). Nicméně zaznělo, že: „research and science excellence“ nejsou jedinými důležitými kvalitami podstatnými pro udržitelné výzkumné infrastruktury (již existující), ale zároveň jde o významné posílení mezioborové spolupráce a klastrování. Jelikož národní vlády už dosahují limitů možností financování nových infrastruktur, je potřeba významně podporovat již existující infrastruktury, které jsou excelentní a pracují s nejnovějšími vědeckými a společensko-vědními výzvami. Předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR byl přizván jako účastník panelu 4 a moderátor panelu 5 zaměřených především na nové programové období a nadnárodní přístup do výzkumných infrastruktur, dále výzev týkajících se „Big data“ v evropském výzkumném prostoru (ERA), otevřený dat a inovací. “Tento koncept sdílených a otevřených dat, FAIR dat a všeho, co je s tím spojeno, nás bude v budoucnosti víc a víc ovlivňovat. Data se stávají novou komoditou. Budou lidstvo ovlivňovat ve všech aspektech lidské činnosti, ve způsobu jakým děláme výzkum, ve způsobu jakým přemýšlíme o výsledcích výzkumu” poukázal Jan Hrušák na jednu z největších výzev současné vědy a vyzval účastníky konference v rámci posledního panelu k aktivní diskuzi se všemi zúčastněnými stranami. V rámci dvoudenní konference bulharského Ministerstva školství a vědy byla též prezentována aktualizace Cestovní mapy výzkumných infrastruktur a vývoj Center excelence, které byly otevřeny v roce 2018. V rámci tematické výstavy byly též prezentovány příklady úspěšných výzkumných infrastruktur v rámci národních cestovních map členských států EU. Všechny prezentace, fotografie a video z průběhu konference lze najít na webu: www.futuris2019.com Autor: Olga Bohuslavová, Ph.D., 20. 12. 2019
-
Start mise Solar Orbiter – největší české účasti na kosmickém projektu od 80. let 20. století
Na 8. února 2020 je naplánováno vypuštění sondy Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na které se významně podílejí mj. i čeští vědci a podniky. V ČR byly realizovány projekty za 180 mil. Kč, které byly financovány z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) do ESA. Sonda bude vypuštěna z Kennedyho vesmírného střediska v USA na raketě Atlas V. Účast ČR na Solar Orbiter je nejvýznamnější českou účastí na kosmickém projektu od 80. let 20. století. Animace mise Solar Orbiter; zdroj: http://www.esa.int „Svým významem a finančními náklady se česká účast na misi Solar Orbiter řadí mezi takové české úspěchy v kosmonautice, jakou byl první československý (evropský) kosmonaut Vladimír Remek anebo družice Magion.“, komentuje význam události náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT Pavel Doleček. Účast na misi Solar Orbiter představuje jednu z nejnákladnějších účastí na kosmickém projektu vůbec kdy v historii ČR, resp. Československa. Významná je také v tom, na kolika různých přístrojích se výzkumné organizace z ČR podílí a kolik různých výzkumných organizací a podniků z ČR bylo v přípravě mise zapojeno. Účast na vývoji vědeckých přístrojů Významné bylo především zapojení ČR v rámci široké mezinárodní spolupráce do vývoje a výroby vědeckých přístrojů mise – Astronomický ústav AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy se celkem 5 projekty podílely na přípravě 4 vědeckých přístrojů umístěných na sondě (z celkových 10). Rozložení vědeckých přístrojů na sondě Solar Orbiter; zdroj: http://www.esa.int Týmy z Astronomického ústavu AV ČR se zapojily do vývoje spektrometru – teleskopu STIX pro zobrazení rentgenových zdrojů, který bude sloužit ke studiu fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších jevech v heliosféře, a koronografu Metis, určeného pro studium koróny a eruptivních procesů v koróně a ve slunečním větru. Týmy z Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR se dvěma projekty účastnily přípravy přístroje RPW pro měření radiových a plazmových vln doprovázejících sluneční erupce a další dynamické jevy ve slunečním větru. Tým z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zapojil do vývoje přístroje SWA (analyzátor slunečního větru), který bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru. Díky přímé účasti na vývoji vědeckých přístrojů budou mít čeští vědci přednostní přístup k získaným datům. Český napájecí zdroj přístroje STIX; zdroj: http://www.vesmirprolidstvo.cz Zakázky českých podniků Na vývoji a výrobě komponent pro vědecké přístroje se kromě uvedených výzkumných organizací ČR podílela i řada českých firem, např. zobrazovací zrcadla, klíčové optické elementy koronografu Metis, dodala turnovská laboratoř TOPTEC; napájecí zdroje a elektroniku přístrojů STIX a RPW zajišťovaly podniky BD Sensors-CSRC Space Division z Kroměříže a brněnská G.L. Electronic; pražská společnost esc Aerospace poté dodala letový řídící software na přístroj STIX; na termovakuovém testování se podílel Výzkumný a zkušební letecký ústav. Drobné mechanické díly na přístroj SWA dodala pražská firma VAKUUM PRAHA. Kromě vědeckých přístrojů se české firmy podílely rovněž na vývoji samotné sondy, např. mechanické komponenty do konstrukce sondy dodávala rožnovská firma Maxmechanik a STARTECH z Říčan u Brna; pražská Atos Convergence Creators dodala vybavení pro testování sondy. Solar Orbiter byl vybrán v roce 2011 jako první mise střední třídy Vědeckého programu ESA. Mise Solar Orbiter se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy. ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2020 výše 12,7 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA pak dosáhne téměř 60 mil. EUR. Solar Orbiter v laboratořích firmy IABG v Ottobrunnu u Mnichova před svým odesláním na Cape Canaveral; zdroj: http://www.esa.int
-
Seminář projektu RICH-2 pro navrhovatele projektů výzkumných infrastruktur do programu H2020 se bude konat v TC AV ČR
Příprava návrhů projektů bude podpořena projektem H2020 RICH-2 v rámci semináře s názvem: RICH-2 Proposal Workshop for RI Applicants. Seminář se bude konat v Praze, v prostorách TC AV ČR, a to ve středu 12. února 2020. Organizací tohoto semináře cílí projekt RICH-2 na zvýšení excelence kvality, a tudíž i vyšší úspěšnost návrhů projektů v tématech výzev INFRAIA-02-2020, INFRAIA-03-2020, INFRAINNOV-03-2020, INFRAINNOV-04-2020, INFRASUPP-02-2020, INFRAEOSC-03-2020 a INFRAEOSC-07-2020. Během semináře budou zkušení hodnotitelé, NCP a výzkumní pracovníci společně provádět hodnocení návrhů projektů na zkoušku. TC AV ČR hostuje tuto akci v Praze, zhruba měsíc před uzavřením výzev. Členové konsorcia RICH-2 jsou si vědomi nutnosti diskrétnosti a ochrany dat. Proto všichni účastníci v místě konání podepíší dohodu o mlčenlivosti ohledně informací, se kterými budou pracovat během semináře. Hodnotitelé budou před seminářem vyzváni k podpisu prohlášení o neexistenci střetu zájmů. Přirozeně, také NCP budou jednat ve shodě se svými etickými standardy definovanými v dokumentu “Minimum standards and Guiding principles for setting up systems of National Contact Points (NCP systems) under Horizon 2020.” Budou respektovány požadavky GDPR. Kapacita semináře je 12 návrhů projektů. Návrhy budou hodnoceny na zkoušku ve třech oddělených místnostech. Výběr projektů k hodnocení bude probíhat následovně: prvních šest dle pořadí registrace, u druhých šesti budou prioritizovány návrhy projektů, ve kterých je partnerem tzv. Widening země. Registrace bude otevřena do 5. února 2020 na: http://www.rich2020.eu/node/75. V okamžiku registrace jsou koordinátoři projektů tímto vyzýváni k zaslání abstraktu projektu a složení konsorcia české NCP na adresu: witzanyova@tc.cz , na které můžete také vznést dotazy ohledně tohoto semináře.
-
RICH2 – Společná mezinárodní služba kontroly návrhů projektů výzkumných infrastruktur Národními Kontaktními Body (NCP)
Projekt RICH-2 sdružuje NCP členských států Evropské unie i přidružených států k programu H2020. Díky tomu dochází ke sdílení zkušeností mezi těmi, kteří jsou již v rámcových programech úspěšní a těmi, kteří se teprve úspěšnosti učí. Cílem RICH-2 společné mezinárodní služby kontroly návrhů projektů výzkumných infrastruktur NCP pro témata otevřených výzev INFRAEOSC-03-2020, INFRAEOSC-07-2020, INFRAIA-02-2020, INFRAIA-03-2020, INFRAINNOV-03-2020, INFRAINNOV-04-2020 a INFRASUPP-02-2020 je poskytnout soustavnou, dlouhodobou, expertní podporu pro ty, kteří budou podávat návrhy projektů do výše vyjmenovaných témat H2020. Služba odstartovala v prosinci 2019 a poběží do uzavření výzev. Využitím služby by se měla zvýšit kvalita, a tím i úspěšnost návrhů projektů. Partneři projektu RICH-2 jsou si vědomi nutnosti zachování diskrétnosti a ochrany informací, včetně údajů chráněných GDPR. NCP budou jednat v souladu s minimálními standardy a zásadami pro ustanovování systémů NCP v rámci programu Horizont 2020 (Minimum standards and Guiding principles for setting up systems of National Contact Points (NCP systems) under Horizon 2020). Tyto zásady zajišťují, aby pracovníci NCP neměli střet zájmů a zachovávali mlčenlivost ohledně projektů i návrhů projektů. Více na http://www.rich2020.eu/news/jps . V případě dotazů kontaktujte českou NCP pro výzkumné infrastruktury na adrese: witzanyova@tc.cz .
-
První výsledky z urychlovače LINAC v NFS
Počátkem července 2019 vydal francouzský Úřad pro jadernou bezpečnost povolení k provozu laboratoře SPIRAL-2. Bylo tak možné zahájit uvádění lineárního urychlovače LINAC, hlavní části zařízení NFS, do provozu. Úsilí vědců, mezi něž patří i pracovníci ÚJF AV ČR v rámci projektu SPIRAL2-CZ, nyní přineslo první výsledky: vyslali první protonový svazek, detekovali první neutrony a získali první rozpadové spektrum. V noci 27. listopadu 2019 dosáhl LINAC svého provozního napětí a urychlil protonový svazek na konstrukční hodnotu 33 MeV, úspěšně otestoval mj. separátor jednotlivých impulzů. Již 5. prosince byl do tzv. NFS Faraday Cupu poslán první 33 MeV protonový svazek s nízkou intenzitou, při pulsu s frekvencí 500 kHz díky separátoru rychlých svazků, a následně detekovány první neutrony. Ty byly zaznamenány detektorem využívajícím kapalinového scintilátoru, umístěného v místnosti dopadu svazku na terč z přírodní mědi. Ozařovací stanice a pneumatický přenosový systém, na jejichž vývoji se podíleli pracovníci ÚJF AV ČR, tak byly použity pro svůj první test. Připojený graf zobrazuje zachycené spektrum rozdělení neutronů a gama. V noci 11. prosince pak vědci získali první rozpadové spektrum (počty částic versus E-gamma). Tým urychlovače LINAC následně přerušil 13. prosince jeho provoz, aby mohl zahájit pomalé vypínání. LINAC začne opět pracovat v květnu příštího roku, po třech měsících pravidelné kontroly zařízení a po jednom měsíci chlazení, nutného pro dosažení nezbytné stability tlaku helia.
-
ESFRI Fórum diskutovalo strategickou roli výzkumných infrastruktur po roce 2020
Muzeum Afriky v belgickém Tervuren hostilo ve dnech 17. až 18. prosince 2019 pravidelné setkání delegátů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Poslední letošní Fórum se zaměřilo nejen na integraci výzkumných infrastruktur do širší evropské strategie výzkumu a inovací, ale i témata genderové rovnosti nebo penzijního fondu pro výzkumné pracovníky. “Právě nyní je doba zralá, abychom reagovali z vlastního podnětu, využili zkušenosti ESFRI z posledních dvaceti let a přispěli k tvorbě nového konceptu evropského výzkumného prostoru, ERA” řekl předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Evropský výzkumný prostor Evropský výzkumný prostor je koncept, který se snaží propojovat vědecké instituce a výzkum v Evropě a umožnit hladkou mobilitu vědců napříč státy. Až dosud se tento koncept budoval kolem priorit, ale nyní převládá tendence podporovat spolupráci mezi členskými státy postavenou na partnerstvích a kofinancování. ESFRI v této debatě zdůrazňuje především svou politicko-strategickou roli, v rámci které identifikuje klíčové výzkumné infrastruktury nepostradatelné pro evropskou vědu a napomáhá propojování služeb výzkumných infrastruktur napříč vědními obory. Taková propojení pak mohou přispět k řešení velkých společenských výzev v oblasti energetiky, zdraví nebo životního prostředí. Důležitým tématem je i propojení výzkumných infrastruktur se vzdělávacími aktivitami, a to nejen na úrovni univerzit, ale i vzdělávání manažerů a techniků výzkumných infrastruktur a celoživotního vzdělávání. Gender a věda Evropským tématem je také stále otázka genderové rovnosti. Na nejdůležitější aspekty upozornila během ESFRI Fóra socioložka a vedoucí Národního kontaktního centra gender a věda Sociologického ústavu AV ČR Marcela Linková. “Pouhé řešení počtů žen ve výzkumných organizacích není dostatečné. Důležité je se zamyslet, jak hodnotíme a organizujeme práci žen ve výzkumu a jakým způsobem kombinujeme kariéru a rodičovství,” řekla Marcela Linková. Na genderovou rovnost odkazuje i ESFRI Fórem schválený report k monitorování výkonnosti výzkumných infrastruktur. Diskuze k implementaci výsledků reportu budou pokračovat na příštím ESFRI Fóru v březnu v Záhřebu. Odchod do penze Slaven Misljencevic z Evropské komise prezentoval během ESFRI Fóra další možnost, která napomáhá mobilitě vědců v Evropě. Je jí soukromý Evropský důchodový fond pro výzkumné pracovníky (Pan-European Pension Fund for Researchers, RESAVER – Retirement Savings Vehicle for European Research Institutions), který nabízí tři důchodové pilíře spoření. Mezi jeho hlavní výhody patří přenositelnost, nebyrokratické prostředí a atraktivní a transparentní prostředí příspěvků. Jeden z posledních příspěvků ESFRI Fóra se věnoval aktivitám Společného výzkumného střediska, které poskytuje Komise nezávislé vědecké poradenství. Současně však provozuje téměř šedesát výzkumných infrastruktur, které plánují v co největší míře zpřístupňovat i externím uživatelům. MYRRHA Po skončení jednání ESFRI Fóra měli delegáti možnost navštívit výzkumný jaderný reaktor MYRRHA, který by měl především přispět k vývoji řešení problematiky jaderného odpadu a výzkumu hlubinného úložiště. Spuštění podkritického systému se plánuje na rok 2026. Autor: Vladka Coufalova Foto: StR-ESFRI
-
CHEOPS odstartoval k výzkumu exoplanet – Češi mohou využít pozorovací čas či získaná data
Ve středu dne 18. prosince 2019 odstartovala na raketě Sojuz z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guayaně mise CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite). CHEOPS je první misí Evropské kosmické agentury (ESA) k výzkumu planet mimo sluneční soustavu – exoplanet. Cílem mise CHEOPS je pozorování jasných hvězd, u kterých je známo, že hostí planety, a měření nepatrných výkyvů ve svitu těchto hvězd způsobených přechody planet. CHEOPS tak rozšiřuje stávající vědeckou flotilu ESA. CHEOPS se zaměří na hvězdy, které hostí planety rozměrů Země až Neptunu, s cílem zpřesnění existujících údajů o jejich velikosti. Díky těmto údajům pak společně s informacemi o hmotnosti planet, které jsou dostupné z jiných zdrojů, budou moci vědci určit jejich hustotu, která je důležitá pro poznání dalších vlastností planet. Informace o hustotě planet je klíčem ke zjištění jejich složení a struktury a může naznačit, zda je planeta převážně kamenná či plynná nebo zda se na ní např. vyskytují oceány. Mise CHEOPS je první ze série misí ESA k výzkumu exoplanet. Zatímco mise CHEOPS samotná bude pokračovat ve výzkumu exoplanet objevených dřívějšími misemi, zároveň identifikuje nejlepší kandidáty pro další podrobný výzkum. Ať už prostřednictvím připravovaného James Webb Space Telescope, nástupce Hubbleova teleskopu, který bude využíván také pro pátrání po stopách vody či metanu, nebo dalšími misemi ESA k výzkumu exoplanet PLATO, která se zaměří na kamenné planety v obyvatelných zónách hvězd, a ARIEL, která bude zkoumat atmosféry exoplanet. Data z CHEOPS jsou důležitá také pro české vědce z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. či Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., kteří jsou již zapojeni do dalších misí ESA k výzkumu exoplanet PLATO a ARIEL – napomohou jim nejen k přípravě těchto misí, ale také bližšímu zkoumání a charakterizaci známých exoplanetárních systémů. Pro české vědce mise CHEOPS dále nabízí tyto příležitosti: * 20% pozorovacího času vyhrazeného pro ESA a přidělovaného v rámci výzvy „Guest Observers Programme“. Jedna výzva již vyhlášena byla, další by měla být vyhlášena krátce po vypuštění CHEOPS. * Data a datové produkty CHEOPS, které budou po skončení vyhrazeného času (cca 1 rok) zveřejňována prostřednictvím ESA Science Data Centre. CHEOPS je realizován v partnerství ESA a Švýcarska s významným zapojením dalších 10 členských zemí ESA jako první mise malé třídy „S“ Vědeckého programu ESA. Účast ČR v programech ESA z oblasti výzkumu a vývoje je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v ročním objemu kolem 13 mil. EUR. Vědecký program ESA nabízí řadu dalších příležitostí pro české výzkumné organizace a podniky. Animace mise CHEOPS