Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
RICH2 – Společná mezinárodní služba kontroly návrhů projektů výzkumných infrastruktur Národními Kontaktními Body (NCP)
Projekt RICH-2 sdružuje NCP členských států Evropské unie i přidružených států k programu H2020. Díky tomu dochází ke sdílení zkušeností mezi těmi, kteří jsou již v rámcových programech úspěšní a těmi, kteří se teprve úspěšnosti učí. Cílem RICH-2 společné mezinárodní služby kontroly návrhů projektů výzkumných infrastruktur NCP pro témata otevřených výzev INFRAEOSC-03-2020, INFRAEOSC-07-2020, INFRAIA-02-2020, INFRAIA-03-2020, INFRAINNOV-03-2020, INFRAINNOV-04-2020 a INFRASUPP-02-2020 je poskytnout soustavnou, dlouhodobou, expertní podporu pro ty, kteří budou podávat návrhy projektů do výše vyjmenovaných témat H2020. Služba odstartovala v prosinci 2019 a poběží do uzavření výzev. Využitím služby by se měla zvýšit kvalita, a tím i úspěšnost návrhů projektů. Partneři projektu RICH-2 jsou si vědomi nutnosti zachování diskrétnosti a ochrany informací, včetně údajů chráněných GDPR. NCP budou jednat v souladu s minimálními standardy a zásadami pro ustanovování systémů NCP v rámci programu Horizont 2020 (Minimum standards and Guiding principles for setting up systems of National Contact Points (NCP systems) under Horizon 2020). Tyto zásady zajišťují, aby pracovníci NCP neměli střet zájmů a zachovávali mlčenlivost ohledně projektů i návrhů projektů. Více na http://www.rich2020.eu/news/jps . V případě dotazů kontaktujte českou NCP pro výzkumné infrastruktury na adrese: witzanyova@tc.cz .
-
První výsledky z urychlovače LINAC v NFS
Počátkem července 2019 vydal francouzský Úřad pro jadernou bezpečnost povolení k provozu laboratoře SPIRAL-2. Bylo tak možné zahájit uvádění lineárního urychlovače LINAC, hlavní části zařízení NFS, do provozu. Úsilí vědců, mezi něž patří i pracovníci ÚJF AV ČR v rámci projektu SPIRAL2-CZ, nyní přineslo první výsledky: vyslali první protonový svazek, detekovali první neutrony a získali první rozpadové spektrum. V noci 27. listopadu 2019 dosáhl LINAC svého provozního napětí a urychlil protonový svazek na konstrukční hodnotu 33 MeV, úspěšně otestoval mj. separátor jednotlivých impulzů. Již 5. prosince byl do tzv. NFS Faraday Cupu poslán první 33 MeV protonový svazek s nízkou intenzitou, při pulsu s frekvencí 500 kHz díky separátoru rychlých svazků, a následně detekovány první neutrony. Ty byly zaznamenány detektorem využívajícím kapalinového scintilátoru, umístěného v místnosti dopadu svazku na terč z přírodní mědi. Ozařovací stanice a pneumatický přenosový systém, na jejichž vývoji se podíleli pracovníci ÚJF AV ČR, tak byly použity pro svůj první test. Připojený graf zobrazuje zachycené spektrum rozdělení neutronů a gama. V noci 11. prosince pak vědci získali první rozpadové spektrum (počty částic versus E-gamma). Tým urychlovače LINAC následně přerušil 13. prosince jeho provoz, aby mohl zahájit pomalé vypínání. LINAC začne opět pracovat v květnu příštího roku, po třech měsících pravidelné kontroly zařízení a po jednom měsíci chlazení, nutného pro dosažení nezbytné stability tlaku helia.
-
ESFRI Fórum diskutovalo strategickou roli výzkumných infrastruktur po roce 2020
Muzeum Afriky v belgickém Tervuren hostilo ve dnech 17. až 18. prosince 2019 pravidelné setkání delegátů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Poslední letošní Fórum se zaměřilo nejen na integraci výzkumných infrastruktur do širší evropské strategie výzkumu a inovací, ale i témata genderové rovnosti nebo penzijního fondu pro výzkumné pracovníky. “Právě nyní je doba zralá, abychom reagovali z vlastního podnětu, využili zkušenosti ESFRI z posledních dvaceti let a přispěli k tvorbě nového konceptu evropského výzkumného prostoru, ERA” řekl předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR. Evropský výzkumný prostor Evropský výzkumný prostor je koncept, který se snaží propojovat vědecké instituce a výzkum v Evropě a umožnit hladkou mobilitu vědců napříč státy. Až dosud se tento koncept budoval kolem priorit, ale nyní převládá tendence podporovat spolupráci mezi členskými státy postavenou na partnerstvích a kofinancování. ESFRI v této debatě zdůrazňuje především svou politicko-strategickou roli, v rámci které identifikuje klíčové výzkumné infrastruktury nepostradatelné pro evropskou vědu a napomáhá propojování služeb výzkumných infrastruktur napříč vědními obory. Taková propojení pak mohou přispět k řešení velkých společenských výzev v oblasti energetiky, zdraví nebo životního prostředí. Důležitým tématem je i propojení výzkumných infrastruktur se vzdělávacími aktivitami, a to nejen na úrovni univerzit, ale i vzdělávání manažerů a techniků výzkumných infrastruktur a celoživotního vzdělávání. Gender a věda Evropským tématem je také stále otázka genderové rovnosti. Na nejdůležitější aspekty upozornila během ESFRI Fóra socioložka a vedoucí Národního kontaktního centra gender a věda Sociologického ústavu AV ČR Marcela Linková. “Pouhé řešení počtů žen ve výzkumných organizacích není dostatečné. Důležité je se zamyslet, jak hodnotíme a organizujeme práci žen ve výzkumu a jakým způsobem kombinujeme kariéru a rodičovství,” řekla Marcela Linková. Na genderovou rovnost odkazuje i ESFRI Fórem schválený report k monitorování výkonnosti výzkumných infrastruktur. Diskuze k implementaci výsledků reportu budou pokračovat na příštím ESFRI Fóru v březnu v Záhřebu. Odchod do penze Slaven Misljencevic z Evropské komise prezentoval během ESFRI Fóra další možnost, která napomáhá mobilitě vědců v Evropě. Je jí soukromý Evropský důchodový fond pro výzkumné pracovníky (Pan-European Pension Fund for Researchers, RESAVER – Retirement Savings Vehicle for European Research Institutions), který nabízí tři důchodové pilíře spoření. Mezi jeho hlavní výhody patří přenositelnost, nebyrokratické prostředí a atraktivní a transparentní prostředí příspěvků. Jeden z posledních příspěvků ESFRI Fóra se věnoval aktivitám Společného výzkumného střediska, které poskytuje Komise nezávislé vědecké poradenství. Současně však provozuje téměř šedesát výzkumných infrastruktur, které plánují v co největší míře zpřístupňovat i externím uživatelům. MYRRHA Po skončení jednání ESFRI Fóra měli delegáti možnost navštívit výzkumný jaderný reaktor MYRRHA, který by měl především přispět k vývoji řešení problematiky jaderného odpadu a výzkumu hlubinného úložiště. Spuštění podkritického systému se plánuje na rok 2026. Autor: Vladka Coufalova Foto: StR-ESFRI
-
CHEOPS odstartoval k výzkumu exoplanet – Češi mohou využít pozorovací čas či získaná data
Ve středu dne 18. prosince 2019 odstartovala na raketě Sojuz z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guayaně mise CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite). CHEOPS je první misí Evropské kosmické agentury (ESA) k výzkumu planet mimo sluneční soustavu – exoplanet. Cílem mise CHEOPS je pozorování jasných hvězd, u kterých je známo, že hostí planety, a měření nepatrných výkyvů ve svitu těchto hvězd způsobených přechody planet. CHEOPS tak rozšiřuje stávající vědeckou flotilu ESA. CHEOPS se zaměří na hvězdy, které hostí planety rozměrů Země až Neptunu, s cílem zpřesnění existujících údajů o jejich velikosti. Díky těmto údajům pak společně s informacemi o hmotnosti planet, které jsou dostupné z jiných zdrojů, budou moci vědci určit jejich hustotu, která je důležitá pro poznání dalších vlastností planet. Informace o hustotě planet je klíčem ke zjištění jejich složení a struktury a může naznačit, zda je planeta převážně kamenná či plynná nebo zda se na ní např. vyskytují oceány. Mise CHEOPS je první ze série misí ESA k výzkumu exoplanet. Zatímco mise CHEOPS samotná bude pokračovat ve výzkumu exoplanet objevených dřívějšími misemi, zároveň identifikuje nejlepší kandidáty pro další podrobný výzkum. Ať už prostřednictvím připravovaného James Webb Space Telescope, nástupce Hubbleova teleskopu, který bude využíván také pro pátrání po stopách vody či metanu, nebo dalšími misemi ESA k výzkumu exoplanet PLATO, která se zaměří na kamenné planety v obyvatelných zónách hvězd, a ARIEL, která bude zkoumat atmosféry exoplanet. Data z CHEOPS jsou důležitá také pro české vědce z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. či Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., kteří jsou již zapojeni do dalších misí ESA k výzkumu exoplanet PLATO a ARIEL – napomohou jim nejen k přípravě těchto misí, ale také bližšímu zkoumání a charakterizaci známých exoplanetárních systémů. Pro české vědce mise CHEOPS dále nabízí tyto příležitosti: * 20% pozorovacího času vyhrazeného pro ESA a přidělovaného v rámci výzvy „Guest Observers Programme“. Jedna výzva již vyhlášena byla, další by měla být vyhlášena krátce po vypuštění CHEOPS. * Data a datové produkty CHEOPS, které budou po skončení vyhrazeného času (cca 1 rok) zveřejňována prostřednictvím ESA Science Data Centre. CHEOPS je realizován v partnerství ESA a Švýcarska s významným zapojením dalších 10 členských zemí ESA jako první mise malé třídy „S“ Vědeckého programu ESA. Účast ČR v programech ESA z oblasti výzkumu a vývoje je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v ročním objemu kolem 13 mil. EUR. Vědecký program ESA nabízí řadu dalších příležitostí pro české výzkumné organizace a podniky. Animace mise CHEOPS
-
4. zasedání Pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU – Latinská Amerika a Karibik
Ve dnech 26. až 28. listopadu 2019 hostilo hlavní město Kostariky San José 4. zasedání Pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury ve formátu EU – Latinská Amerika a Karibik, doprovázené seminářem na téma řízení výzkumných infrastruktur. Na základě úvodní přednášky prof. Marialuisy Lavitrano byly diskutovány příklady dobré praxe v nastavení organizační struktury a řízení výzkumných infrastruktur, včetně možných typů právnických osob. Ty byly následně debatovány na dvou konkrétních příkladech výzkumných infrastruktur, a to LifeWatch ERIC a CeNAT (Centro Nacional de Alta Tecnología). Během setkání Pracovní skupiny byly prezentovány také dosavadní výsledky uskutečněných studijních návštěv. V rámci nich navštívili zástupci evropských výzkumných infrastruktur 5 vybraných výzkumných infrastruktur v Latinské Americe a zástupci latinsko-amerických výzkumných infrastruktur 4 výzkumné infastruktury evropské provenience, působící v oblastech klinických testování, superpočítačů, solární energie a biodiversity. Tyto návštěvy již vedly v několika případech rovněž k navázání dlouhodobější meziregionální spolupráce. V zemích Latinské Ameriky aktuálně dochází k intenzivnímu mapování výzkumných infrastruktur. Jejich přehled je postupně publikován na webových stránkách http://celac.d2c2.gub.uy/en/home-page/. Vzniklo též Latinsko-americké strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (LASF4RI), inspirované Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Bližší informace o spolupráci zemí EU a Latinské Ameriky v oblasti výzkumných infrastruktur jsou dostupné na webových stránkách https://www.eucelac-platform.eu/. Photo: LifeWatch ERIC
-
Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do 25. března 2020
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 25. března 2020. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně.
-
Formuláře k průběžným zprávám za rok 2019 a závěrečným zprávám za období 2016-2019 byly zveřejněny
Na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) byly zveřejněny formuláře k průběžným zprávám za rok 2019 a k závěrečným zprávám za období let 2016-2019 k projektům podpory velkých výzkumných infrastruktur. První z nich i s přílohami a instrukcí k vyplnění je k dispozici ke stažení na: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/prubezne-zpravy-velkych-vyzkumnych-infrastruktur-2019 Formulář k závěrečné zprávě za období let 2016-2019 i s přílohou a instrukcí k vyplnění je k dispozici ke stažení na: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/prubezne-zpravy-velkych-vyzkumnych-infrastruktur-pro-rok-2 V případě dotazů se prosím obracejte na JUDr. Jana Buriánka (jan.burianek@msmt.cz) nebo na Mgr. Kamilu Gabrielovou (kamila.gabrielova@msmt.cz) z oddělení pro výzkumné infrastruktury MŠMT.
-
Vyšla data European Social Survey 9
První edice dat z deváté vlny European Social Survey je již k dispozici pro všechny registrované zájemce. Zveřejněný datový soubor obsahuje data z 19 zemí sbíraná na přelomu roku 2018 a 2019. Jedná se nejvyšší počet zastoupených zemí v první edici dat od šesté vlny. Kromě více než 150 položek obsažených v hlavním dotazníku ESS se můžete těšit na výsledky dvou rotačních modulů: Časování života: organizace životní dráhy v Evropě (modul byl součástí už třetí vlny ESS v 2006/07) a nového modulu zaměřeného na spravedlnost a férovost v Evropě. Data jsou dostupná ve formátech SAS, SPSS a STATA. Zároveň jsou online k zobrazení či ke stažení skrze Online Analysis Tool. Původní zdroj