Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Evropské výzkumné infrastruktury v boji proti COVID-19
Výzkum týkající se testování a léčby COVID – 19 podporují také evropské výzkumné infrastruktury. Několik aktivit se již uskutečnilo a další na sebe nedají dlouho čekat. Asociace evropských výzkumných infrastruktur (ERF-AISBL) otevřela stránku ohledně konkrétní pomoci. ERIC Forum sdružující právnické osoby ERIC vystavuje novinky v reakci na COVID-19 na svých stránkách. Již tři ERICy – BBMRI-ERIC, CERIC-ERIC, INSTRUCT – ERIC nabízejí zdarma prioritní přístup výzkumným pracovníkům provádějícím výzkum ohledně COVID-19. Během týdne budou přibývat další. ERF-AISBL spolu s ERIC Forum vyzývá všechny výzkumné infrastruktury k vyplnění následujícího formuláře, a to do 27. března. Evropská komunita i Komise tak bude mít informace potřebné k vypsání případných výzev výzkumu na potlačení pandemie. Sledujte prosím stránky jak ERF-AISBL, tak ERIC Forum, neboť budou v následujících dnech a týdnech plné nových informací. Naděžda Witzanyová witzanyova@tc.cz
-
Přednostní možnost využití výpočetních zdrojů IT4Innovations v souvislosti s COVID-19
Vážení uživatelé výpočetních zdrojů IT4Innovations, ve světle událostí, které se dějí kolem nás a týkají se šíření nemoci COVID-19, Vám tímto nabízíme přednostní možnost využití výpočetních zdrojů IT4Innovations pro projekty s návazností na zmírnění šíření nemoci COVID-19.Projektové žádosti podávejte v rámci schématu pro „Přidělení výpočetního času rozhodnutím ředitelství“. Vaši žádost schválíme obratem a rovněž jí významně navýšíme prioritu v čerpání výpočetního času. Tým IT4Innovations Původní text
-
Evropská komise odložila termín uzávěrky výzev H2020 v tématu Výzkumné infrastruktury
Vzhledem k mimořádné situaci, které Evropa v současné době čelí, odložila Evropská komise termín uzávěrky následujících výzev: H2020-INFRAIA-2020-1 (Téma INFRAIA-02 a INFRAIA-03), H2020-INFRAINNOV-2020-2 (Téma INFRAINNOV-03 a INFRAINNOV-04), H2020-INFRASUPP-2020-2 (Téma INFRASUPP-02), a to na 14 května 2020. Odložení termínu uzávěrky je opatřením, díky kterému je možno řešit obtíže, se kterými se v současné době potýkají mnozí uchazeči, členové Programových výborů i hodnotitelé projektů.
-
RICH-2 webinář k přístupu ke kapacitám výzkumných infrastruktur v oboru biologických věd
RICH-2 Evropská síť Národních kontaktních bodů (NCP) pro velké výzkumné infrastruktury v Horizontu 2020 si Vás dovoluje pozvat na webinar týkající se přístupu ke kapacitám výzkumných infrastruktur v oboru biologických věd. Mechanismus “transnacionálního přístupu” zaručuje bezplatný přístup k nejlepším evropským výzkumným infrastrukturám. Z rozpočtu projektu mohou být uhrazeny, kromě nákladů na vlastní výzkum, také náklady na cestovné, ubytování a stravné. To platí pro všechny evropské výzkumné pracovníky, a do určité míry i pro výzkumné pracovníky z třetích zemí. Webinář se koná 6. března, 13:00 CET, po dobu 1 hodiny. Získejte detailní informace ohledně právě otevřených výzev, které budou prezentovány zástupci samotných výzkumných infrastruktur. Zvyšte své šance pro získání sponzorovaného měření tím, že budete mít potřebné informace pro předložení svého návrhu. Tentokrát promluví zástupci následujících výzkumných infrastruktur: * INFRAVEC2, Výzkumná kapacita pro implementaci genetické kontroly komárů – 3 * TRANSVAC2, Evropská sít výzkumu a vývoje očkovacích látek * ERINHA, Evropská výzkumná infrastruktura zkoumající vysoce patogenní látky * EDIReX, EurOPDX Distribuovaná infrastruktura pro výzkum Xenoimplantátů rakoviny odvozených od pacienta Registrace a program Naděžda Witzanyová witzanyova@tc.cz CZ NCP pro velké infrastruktury
-
Neutrony v boji proti rakovině i HIV
Evropská unie dala jasně najevo, že výzkum a inovace se v nadcházejícím rámcovém programu Horizon Europe zaměří na mise. Tedy akce s konkrétním přínosem pro společnost, ať už v oblasti zdraví, klimatu, potravin, energetiky nebo digitalizace. Liga evropských pokročilých neutronových zdrojů (LENS) představila 11. února v Bruselu zásadní výsledky výzkumu neutronů a jejich přínos pro lidstvo. LENS si pro své jednání mezi vědci a zástupci Evropské komise vybral více než sto let starou knihovnu Solvay v Bruselu. „Brusel z roku 1927 byste asi stěží poznali,“ zahájil kolokvium generální ředitel Evropského spalačního zdroje John Womersley. Pokračoval připomenutím nejslavnější páté Solvayské konference o elektronech a fotonech z roku 1927, kde hlavními aktéry byli Albert Einstein, Niels Bohr a Marie Sklodowská-Curie. John Womersley Bůh nehraje v kostky „Bůh nehraje v kostky,“ citoval Womersley slavný Einsteinův citát a zdůraznil, že výzkumné infrastruktury potřebují jasnou vizi toho, jak mohou přispět k řešení aktuálních společenských výzev. Na Johna Womersleyho navázala ředitelka synchrotronu ALBA Caterina Biscari z konsorcia LEAPS (League of European Accelerator-based Photon Sources), kterou tvoří převážně národní výzkumné infrastruktury. „Připravujeme naši pozici k misím Horizon Europe. Máme mnoho projektů, které vyvíjí nové přístupy ke správě dat, což je ve fotonových vědách naprosto klíčové,“ řekla Biscari. Ředitel Institutu Laue-Langevin a předseda konsorcia LENS Helmut Schober se nebál přirovnat vědu ke stavbě domu. „Když stavíte dům, taky potřebujete ty nejlepší služby. Je to holistický přístup,“ řekl Schober. Díky novým poznatkům neutronové vědy, která zkoumá svět na atomové a molekulární úrovni, mohou vědci přispět například k přesnějšímu zacílení léčby rakoviny nebo viru HIV. Helmut Schober Role neutronů ve výzkumu léčby rakoviny Maria Paula M. Marques z Univerzity v Coimbře v Portugalsku se věnuje vibrační spektroskopii. Její tým používá techniky rozptylu neutronů ke studiu změn, ke kterým dochází v buňce, je-li podrobena léčbě rakoviny. Jejich práce se zaměřuje na vodu uvnitř buněk a na to, jak lze tuto intracelulární vodu použít jako cíl pro protinádorová léčiva. V roce 2019 zvítězila Maria Marques v soutěži ISIS Society Impact Award, která poukazuje na vliv neutronové spektroskopie pro klinický výzkum s cílem zlepšit prognózu a kvalitu života lidí s rakovinou. Klíčová je multidisciplinarita „Vždy stojíme mezi základním a klinickým výzkumem. Vyvineme-li nové léky, to, že je máme v laboratoři nikomu nepomůže,“ odpovídala Maria Marques na otázku Adama Tysona z Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace během závěrečného panelu, když se zeptal, s čím potřebují neutronové vědy pomoci. „Lidem z farmaceutických společností je obtížné vysvětlit výhody neutronové spektroskopie. Potřebovali bychom mít po ruce laboratoř molekulární biologie, abychom mohli být co nejflexibilnější,“ řekla Maria Marques. Maria Marques Liga evropských pokročilých neutronových zdrojů (LENS) je neziskové konsorcium, které usiluje o podporu spolupráce mezi evropskými poskytovateli neutronové infrastruktury, jejich uživatelů a posilování evropské neutronové vědy. Více informací o konsorciu LENS najdete na https://www.lens-initiative.org/ Připravila: Vlaďka Coufalová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR Foto: LENS
-
Visegrad Group Ministerial Conference on 2nd – 3rd April 2020 in Prague, Czech Republic
The Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic – in a close cooperation with the Ministry of Innovation and Technology of Hungary; the Ministry of Science and Higher Education of Poland; and the Ministry of Education, Science, Research and Sport of the Slovak Republic – invite you to take part in the Visegrad Group Ministerial Conference on the European Structural and Investment Funds for Higher Education, Research and Development, to be held on 2nd – 3rd April 2020 in the premises of the Lichtenstein Palace in Prague, Czech Republic. Date: 2nd – 3rd April 2020 Venue: Lichtenstein Palace, U Sovových mlýnů 506/4, 118 00 Prague 1 – Malá Strana, Czech Republic Registration: Registration form – deadline on 15th March 2020 Contact: czv4presconference@msmt.cz Language: English without translation Programme (pdf) Invitation letter (pdf) The conference is aimed to facilitate a high-level strategy debate of the Czech, Hungarian, Polish and Slovakian policy-makers and stakeholders in the fields of higher education, research and development on the following topics, in particular: * European Structural and Investment Funds for higher education, research and development Past experiences and lessons learned, good practice examples and outlook for the upcoming EU cohesion policy period * Universities as drivers for highly-skilled human resources development Strategy development of higher education institutions * Science and research as drivers for technology development and innovation – capacities building Research infrastructures and R&D centres of excellence * Science and research as drivers for technology development and innovation – capabilities building Institutional environment of research organisations, internationalisation and international cooperation The conference programme, which will be arranged in the premises of the Lichtenstein Palace, will be accompanied by a gala dinner in the evening of 2nd April 2020, to be hosted in the premises of the Czech Museum of Music, which is located within walking distance of the Lichtenstein Palace. Participation in the conference is free of charge. Travel and accommodation expenses incurred on the side of participants shall be borne by participants themselves. Registration for the conference and gala dinner shall be made by 15th March 2020.
-
Kdy se dočkáme simulace lidského mozku?
Dne 3. února se v Mezinárodním konferenčním centru Megaron v řeckých Aténách konal Den otevřených dveří Projektu lidského mozku (Human Brain Project (HBP). Pro HBP je to největší popularizační událost, na kterou přišly stovky návštěvníků, aby se dozvěděly nejnovější trendy v oblasti neurověd, lékařského výzkumu, neuromorfického programování, neurorobotiky i souvisejících výzkumných infrastrukturách. Projekt lidského mozku je desetiletá evropská výzkumná iniciativa, od roku 2013 financovaná díky evropskému programu pro budoucí a vznikající technologie (FET Flagship Programme, Future and Emerging Technologies initiative). Projekt v přepočtu za 30 miliard korun plánuje vytvořit superpočítač s výkonem podobným lidskému mozku. Mohl by umět zodpovědět naléhavé otázky, jak mozek řídí myšlení a paměť, interpretuje smyslové vjemy, a co se stane, když se něco pokazí. Podle vědecké ředitelky Projektu lidského mozku Katrin Amunts se projekt zaměřuje na vybudování výzkumné infrastruktury se synergiemi mezi neurovědou, medicínou a moderními informačními technologiemi. „Náš hlavní přínos k neurovědám a programování simulace mozku je infrastruktura EBRAINS,“ řekla Katrin Amunts. Prezident Pavlopoulos zahájil Den otevřených dveří Záštitu Dni otevřených dveří Projektu lidského mozku udělil jeho Excelence prezident Řecké republiky Prokopios Pavlopoulos. Jeho uvítací řeč, ve které mluvil o různých aspektech studia lidského mozku od starověku až po současnost, si přišlo poslechnout více než 800 účastníků. „Průlom v porozumění lidskému mozku přinese umělá inteligence,“ zdůraznil prezident Pavlopoulos. Je jasné, že moderní výpočetní technologie již dnes nabízí přínosy v oborech jako je např. psychologie, a budoucnost bude směřovat k vývoji nových diagnostických a terapeutických nástrojů při poruchách mozku. Prezident Řecké republiky Prokopios Pavlopoulos Jan Hrušák diskutoval principy FAIR dat Předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se účastnil sekce věnované výzkumným a datovým infrastrukturám. Mluvil o roli interdisciplinarity ve výzkumných infrastrukturách, která může napomoci řešení kritických otázek nejen v neurovědách. O výzkumných infrastrukturách a e-infrastrukturách, které jsou součástí širšího ekosystému, v němž se podporuje excelentní věda. „Výzkumné infrastruktury produkují nejen kvalitní výzkumná data, která jsou jádrem práce vědeckých týmů po celém světě, ale rozvíjí i nové možnosti a znalosti zaváděním zásad otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům na základě principu FAIR (Findable, Accessible, Interoperable and Re-usable). V tomto jsou výzkumné infrastruktury nenahraditelné při koncipování European Open Science Cloud (EOSC),“ řekl Jan Hrušák. Předseda ESFRI Jan Hrušák Human Brain Project Summit Po Dni otevřených dveří následoval Summit Projektu lidského mozku. Na třídenním shromáždění projektového konsorcia se sešlo na 500 vědců ze 132 univerzit, fakultních nemocnic a výzkumných center po celé Evropě. “Řečtí vědci mají klíčovou roli při vyvíjení infrastruktury Projektu lidského mozku. To, že se Den otevřených dveří konal právě v Řecku má obrovskou symbolickou hodnotu pro místní vědeckou komunitu v oblasti neurovědy a informatiky,“ uvedl hostitel Dne otevřených dveří a Summitu generální ředitel Athena Research Center Yannis Ioannidis. Pro více informací navštivte stránky HBP Summit & Open Day website. Text: Vladka Coufalova Photo: Athena RC
-
Solar Orbiter s významnou českou účastí míří ke Slunci
V pondělí dne 10. února 2020 v 05:03 ráno odstartovala z Kennedyho kosmického střediska na Floridě v USA na raketě Atlas V sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na které se významně podílejí také čeští vědci. Po úspěšném startu se od horního stupně rakety oddělila samotná sonda a zahájila svou cestu ke Slunci. Start mise Solar Orbiter, zdroj: ESA – S. Corvaja U Slunce bude do 2 let Během počáteční fáze letu, která potrvá do listopadu 2021, Solar Orbiter provede 2 gravitační manévry kolem Venuše a Země k úpravě své trajektorie, která jej navede do nejvnitřnějších oblastí sluneční soustavy. Již v této fázi bude Solar Orbiter získávat in-situ data (tj. data z daného místa) z přístrojů jako jsou např. RPW či SWA a bude probíhat kalibrace přístrojů k dálkovém průzkumu, jako jsou např. STIX či METIS. První blízký průlet kolem Slunce se uskuteční v roce 2022 v zhruba třetinové vzdálenosti Země od Slunce. I v dalších fázích bude Solar Orbiter využívat gravitačních manévrů s pomocí Venuše. Zpočátku bude sonda obíhat Slunce ve stejné úrovni jako planety, ale každé setkání s Venuší zvýší naklonění její oběžné dráhy. Plánuje se, že postupně bude Solar Orbiter obíhat Slunce až v inklinaci 33°, což umožní ještě lépe studovat dosud neprozkoumané polární oblasti Slunce. Solar Orbiter po dokončení, zdroj: ESA – S. Corvaja Sonda musí vydržet teploty i přes 500°C Solar Orbiter se v průběhu své operační fáze přiblíží ke Slunci až na 42 milionů kilometrů, tedy něco málo přes čtvrtinovou vzdálenost Země od Slunce, což je zhruba na úrovni oběžné dráhy Merkuru. V takto malé vzdálenosti od Slunce bude Solar Orbiter na své přivrácené straně vystaven vysoké radiaci a teplotám přesahujícím až 500°C, zatímco části sondy nacházející se ve stínu teplotám kolem -180°C. Nejvýznamnější česká účast na kosmickém projektu od 80. let 20. století „Svým významem a finančními náklady se česká účast na misi Solar Orbiter řadí mezi takové české úspěchy v kosmonautice, jakou byl první československý (evropský) kosmonaut Vladimír Remek anebo družice Magion“, komentoval již dříve význam události náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Pavel Doleček. V ČR byly realizované projekty za 180 mil. Kč, které byly financovány z příspěvku MŠMT do ESA. Významné bylo především zapojení v rámci široké mezinárodní spolupráce do vývoje a výroby vědeckých přístrojů mise – Astronomický ústav AV ČR, Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy se 5 projekty podílely na přípravě 4 vědeckých přístrojů umístěných na sondě (z celkových 10). Představa mise Solar Orbiter: ESA/ATG medialab; Parker Solar Probe: NASA/Johns Hopkins APL Čeští vědci se podíleli na vývoji spektrometru – teleskopu STIX ke studiu fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších jevech v heliosféře, koronografu Metis určeného pro studium koróny a eruptivních procesů v koróně a ve slunečním větru, 2 projekty se zapojili do přípravy přístroje RPW pro měření radiových a plazmových vln doprovázejících sluneční erupce a spolupracovali i na vývoji přístroje SWA, který bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru. Díky přímé účasti na vývoji vědeckých přístrojů budou mít čeští vědci přednostní přístup k získaným datům. Na vývoji a výrobě nejen vědeckých přístrojů, ale také sondy samotné se podílela řada českých firem, např. klíčové optické elementy koronografu Metis dodala turnovská laboratoř TOPTEC; napájecí zdroje a elektroniku přístrojů STIX a RPW zajišťovaly podniky BD Sensors-CSRC Space Division a G.L. Electronic; společnost esc Aerospace poté dodala letový řídící software na přístroj STIX. Mise Solar Orbiter Solar Orbiter byl vybrán v roce 2011 jako první mise střední třídy Vědeckého programu ESA. Mise Solar Orbiter se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy. Evropská kosmická agentura ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2020 výše 12,7 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA pak dosáhne téměř 60 mil. EUR. Vědecký program ESA v současnosti nabízí rovněž řadu dalších příležitostí pro české výzkumné organizace a podniky.