Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
ČR se stala zakládajícím členem konsorcia Euro-BioImaging ERIC
Dne 29. října 2019 ustavila Evropská komise nové konsorcium evropské výzkumné infrastruktury Euro-BioImaging ERIC (European Research Infrastructure for Imaging Technologies in Biological and Biomedical Sciences), přičemž ČR se stala jedním z jeho zakládajících členů. Projekt evropské výzkumné infrastruktury Euro-BioImaging sdružuje celkem 14 evropských států a mezinárodní organizaci EMBL (European Molecular Biology Laboratory) a jeho účelem je poskytovat vědeckým pracovníkům z oblasti biomedicínských oborů služby, které překlenují zobrazovací metody v biologii a medicíně a usnadňují provádění výzkumu na světové úrovni. Výzkumná infrastruktura Euro-BioImaging umožňuje přístup ke špičkovým zobrazovacím technologiím, poskytuje podporu při jejich využívání, pořádá expertní školení a zprostředkovává poradenství v otázkách správy zobrazených biologických a biomedicínských dat. Statutární sídlo Euro-BioImaging ERIC hostí finské Turku. Výzkumná infrastruktura Euro-BioImaging zároveň provozuje své výzkumné biologické centrum v německém Heidelbergu a medicínské centrum v Itálii. Euro-BioImaging se nachází v provozní fázi a nabízí služby široké evropské výzkumné komunitě, přičemž své portfolio průběžně i rozšiřuje. Českým partnerem Euro-BioImaging ERIC je velká výzkumná infrastruktura Czech-BioImaging (Národní infrastruktura pro biologické a medicínské zobrazování), hostující hned dva české národní uzly. Prvním z těchto pracovišť je Multimodální uzel pro pokročilou světelnou a elektronovou mikroskopii v Praze, koordinovaný Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.; druhým poté Multimodální uzel pro pokročilou světelnou mikroskopii a medicínské zobrazování v Brně, koordinovaný Masarykovou univerzitou. Velká výzkumná infrastruktura Czech-BioImaging je od svého vzniku financována ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a je zahrnuta rovněž v nejnovější aktualizaci Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022 z roku 2019. Pro období let 2020 až 2022 ji byla přiznána finanční podpora ve výši cca 260 milionů Kč. Czech-BioImaging (Národní infrastruktura pro biologické a medicínské zobrazování)
-
ČR se stala členem konsorcia DARIAH ERIC
Při příležitosti 12. zasedání Valného shromáždění představitelů členských států konsorcia DARIAH ERIC (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities), uskutečněného dne 7. listopadu 2019 v chorvatském Záhřebu, byla oficiálně schválena žádost ČR o vstup do tohoto konsorcia řídícího činnost stejnojmenné evropské výzkumné infrastruktury působící v oblastech umění a humanitních věd. ČR se stala 19. členským státem konsorcia DARIAH ERIC. Role českého národního koordinátora výzkumných aktivit rozvíjených v rámci DARIAH ERIC se ujme velká výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ, jejíž hostitelskou institucí je Univerzita Karlova. Hlavním posláním DARIAH ERIC je podpora a rozvoj digitálního výzkumu v oblasti umění a humanitních věd a rozvoj vzdělávacích činností v daných vědních oborech. DARIAH ERIC poskytuje digitální nástroje pro výzkum a sdílí výzkumná data v režimu politiky otevřeného přístupu. Tím zvyšuje jejich dostupnost a využitelnost a vytváří podmínky pro mezinárodní srovnávací výzkum. V roce 2014 přijala výzkumná infrastruktura DARIAH právní rámec tzv. „konsorcia evropské výzkumné infrastruktury“ ERIC (European Research Infrastructure Consortium). V současnosti má DARIAH ERIC již 19 členských států a i několik dalších spolupracujících partnerů v 8 nečlenských zemích. Statutární sídlo konsorcia DARIAH ERIC se nachází v Paříži ve Francii. ČR se bude na výzkumných činnostech DARIAH ERIC podílet prostřednictvím projektu velké výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy), jejímž hlavním koordinátorem je prof. RNDr. Jan Hajič, Dr. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. LINDAT/CLARIAH-CZ sdružuje celkem 11 výzkumných institucí ČR působících v humanitních a uměleckých oborech, jakými jsou jazykověda, historie, historická bibliografie, kultura, věda o kultuře, historie umění, filozofie, filmová kultura, vizuální umění, muzikologie, historie hudby, etnologie, folklór, archeologie a další interdisciplinární vědní obory. Nad rámec toho LINDAT/CLARIAH-CZ působí rovněž jako společný distribuovaný národní uzel ČR v rámci konsorcia evropské výzkumné infrastruktury CLARIN ERIC (Common Language Resources and Technology Infrastructure). LINDAT/CLARIAH-CZ – Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy
-
Big Science Business Forum 2020
Druhý ročník konference „Big Science Business Forum 2020“ (BSBF2020) se uskuteční ve dnech 6. až 9. října 2020 ve španělské Granadě. Konference BSBF2020 účastníkům nabídne příležitost dozvědět se o budoucích investicích a tedy zakázkách vedoucích výzkumných infrastruktur v Evropě. Na konferenci budou zastoupeny F4E (European Joint Undertaking for ITER and the Development of Fusion Energy), CERN (European Organisation for Nuclear Research), EMBL (European Molecular Biology Laboratory), ESRF (European Synchrotron Radiation Facility), ESS (European Spallation Source), ESO (European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere), ESA (European Space Agency), ILL (Institut Laue–Langevin), European XFEL (European X-Ray Free-Electron Laser Facility) anebo SKA (Square Kilometre Array). Pro tyto organizace se v průběhu let vžil název tzv. „Big Science“ i díky jejich rozpočtům v řádech mld. EUR, vynakládaných na vývoj technologií, pořízení vědecké instrumentace, nákup služeb či realizaci konstrukčních prací. Účast na konferenci BSBF2020 účastníkům umožní dozvědět se o zadávání veřejných zakázek těmito výzkumnými infrastrukturami z oblasti obchodu a technologií v nadcházejících letech, seznámit se se zástupci evropských výzkumných infrastruktur a s jejich klíčovými technologickými dodavateli, navázat partnerství díky „B2B“ schůzkám a výstavě v předsálí konference, nebo získat přehled o pravidlech pro zadávání veřejných zakázek, ochraně duševního vlastnictví a dodávkách pro „Big Science“ organizace. BSBF2020 je technologicky zaměřenou konferencí s cílem zprostředkovat stěžejní kontaktní bod mezi evropskými výzkumnými infrastrukturami a průmyslem. V rámci BSBF2020 se očekává více než 1 200 účastníků, zejména z evropských firem, které se chtějí zapojit do dodávek pro „Big Science“ instituce. Velikost tohoto trhu se v letech 2020 až 2024 odhaduje na 38,4 miliardy EUR. Konference BSBF2020 se bude v jednotlivých konferenčních sekcích věnovat oblastem: * Elektrotechnika, výkonová elektronika, elektromechanické a RF systémy; * Materiálové technologie a pokročilé výrobní technologie; * Diagnostika, detektory, senzory, optika a přístroje; * ICT – vývoj software, HPC, Big Data, umělá inteligence, uživatelská rozhraní; * Přesné strojírenství a velké mechanické komponenty; * Přístrojová technika a řízení přístupu k datům a komunikace; * Supravodivost a supravodivé magnety; * Zapojení malých a středních podniků a klíčové aspekty zadávání zakázek; * Kryogenní technologie, technologie na detekci úniků z vakuových komponent; * Komplexní stavitelství a související bezpečnostní systémy; * Systémy dálkové manipulace. Součástí konference bude taktéž společenský program a exkurze, viz přiložené soubory. Registrace na konferenci BSBF2020 bude spuštěna ode dne 2. prosince 2019 a bude probíhat prostřednictvím webu www.BSBF2020.org. Novinky lze sledovat rovněž na twitterovém účtu konference #bsbf2020 anebo #BigScienceBusinessForum.
-
ITER Industry Day
Jako součást programu Mezinárodního strojírenského veletrhu se dne 7. října 2019 na brněnském výstavišti uskutečnil „ITER Industry Day“. Seminář, určený k představení projektu ITER a možností získání zakázek na technologické dodávky pro jeho výstavbu průmyslovými podniky v ČR, byl zahájen ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavlem Dolečkem. Setkání přilákalo na 50 účastníků z 35 institucí. ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) je budován v městě Cadarache v jižní Francii za účasti EU, USA, Číny, Indie, Japonska, Koreje a Ruska s cílem vývoje elektrárny založené na slučování jader izotopů vodíku. Budoucí fúzní elektrárny by takto měly představovat ekologicky čistý a prakticky nevyčerpatelný energetický zdroj. ČR se realizace projektu účastní z titulu svého členství v EURATOM (European Atomic Energy Community), a to prostřednictvím Společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (F4E). Na projektu ITER se v ČR dále podílí výzkumníci z Ústavy fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. a z Centra výzkumu Řež s.r.o. Další odborníci jsou připravováni také na Fakultě jaderné a fyzikálně-inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze a Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Účastnit se výběrových řízení na technologické dodávky pro výstavbu ITER je možné dvěma způsoby. Prvním jsou zakázky vypisované Organizací ITER, druhým zakázky vyhlašované Společným evropským podnikem pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (F4E). Na semináři byly prezentovány mj. příklady dosavadní dobré praxe zapojení ČR do dodávek pro ITER. Prezentován byl vývoj magnetických senzorů uskutečněný v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. a projekt „HELCZA“ Centra výzkumu Řež s.r.o. Na výstavbu ITER bylo již v Evropě investováno 6 mld. EUR. Realizace projektu je dokončena z cca 65 % a pokračuje průměrným tempem 0,7 % měsíčně. V následujících letech se očekává vypsání ještě dalších zakázek za téměř 3,8 mld. EUR, např. v oblastech: neutrální svazky (120 mil. EUR, v roce 2020), budovy (700 mil. EUR, v roce 2020), mikrovlnné antény (60 mil. EUR, v roce 2021), vybavení vakuové komory (600 mil. EUR, v roce 2021), diagnostika (900 mil. EUR, v roce 2022) či kryogenika (180 mil. EUR, v roce 2023). S celkovými plánovanými náklady ve výši více než 20 mld. EUR je projekt ITER v celosvětovém měřítku druhý nejnákladnější výzkumný projekt po Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Výstavba ITER – Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor
-
V Ostravě spouští nový superpočítač. Dostal jméno Barbora.
(Ostrava, 2. října 2019) Ve středu 2. října byl v IT4Innovations národním superpočítačovém centru při VŠB – Technické univerzitě Ostrava slavnostně spuštěn do provozu nový superpočítač. Rozšířil tak rodinu superpočítačů instalovaných v tomto centru. V rámci vyhlášené soutěže mu bylo vybráno jméno Barbora. Ve středu 2. října se v IT4Innovations uskutečnil slavnostní ceremoniál ke spuštění nového superpočítače. Slavnostního spuštění se mimo jiné zúčastnili Václav Snášel, rektor VŠB-TUO, Evžen Tošenovský, předseda správní rady VŠB-TUO a IT4Innovations, Pavel Doleček, náměstek MŠMT, Petr Očko, náměstek MPO, Roland Galharague, francouzský velvyslanec v ČR, Erich Unterwurzacher ředitel sekce pro střední Evropu DG Regio a Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje. Nový superpočítač Barbora, který dodala společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o., je rozšířením stávajícího superpočítače Anselm, který byl uveden do provozu v roce 2013. K jeho oficiálnímu převzetí do vlastnictví IT4Innovations národního superpočítačového centra a uvedení do provozu došlo koncem září 2019. „Naším cílem je pravidelně obnovovat naše výpočetní zdroje tak, aby naši uživatelé měli přístup k nejmodernějším výpočetním systémům a abychom byli schopni pokrýt v co největší míře jejich rostoucí požadavky,“ uvádí Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra. „Věříme, že superpočítač Barbora, postavený na nejmodernějších technologiích, splní všechna očekávání IT4Innovations,“ říká Albert Gallina, ředitel pro Big Data a HPC ve střední a východní Evropě společnosti Atos a vysvětluje: „Atos je nejvýznamnější evropský hráč v oblasti superpočítačů a umělé inteligence, a jsme proto výrazným partnerem v EURO HPC iniciativě, která má za cíl budovat celoevropskou infrastrukturu špičkových superpočítačů. Jsme vděční za možnost opět spolupracovat s IT4Innovations a přispět k rozvoji vědy a výzkumu na národní i evropské úrovni“. Superpočítač Barbora Kombinovaný teoretický výpočetní výkon superpočítače Barbora, je 826 TFlop/s, což je téměř 9x více než má dosluhující superpočítač Anselm. Nejsilnějším systémem IT4Innovations tak i nadále zůstává Salomon s výkonem 2 000 TFlop/s. Oproti superpočítači Anselm má Barbora souhrnnou kapacitu paměti výpočetních uzlů 43 TB (oproti stávajícím 15 TB), rychlost výpočetního úložiště až 28 GB/s (oproti 6 GB/s) a rychlost linek výpočetní sítě až 200 Gb/s (oproti 40 Gb/s). Superpočítač Barbora je postaven na HPC architektuře Bull Sequana XH2000 a jedná se o vůbec první instalaci na světě. „Za zmínku rovněž stojí technologický posun v některých oblastech. Chlazení výpočetních uzlů je prováděno teplou vodou, což vede k dosažení úspor provozních nákladů. Nový systém přináší navíc technologii chlazení teplou vodou i na úrovni switchů a napájecích zdrojů výpočetního systému a zvyšuje tak efektivitu chlazení oproti starším systémům Anselm a Salamon. Na procesorech je dostupná nová, 512bitová instrukční sada (AVX-512). Paměť výpočetních uzlů je o 50 % větší a 50 % rychlejší, síťové propojení je 2x rychlejší oproti superpočítači Salomon. Také práce se soubory se zrychlí díky technologii NVMe. 32 GPU akcelerátorů NVIDIA V100 dává prostřednictvím tenzorových jednotek až 4 PFlop/s teoretického výkonu pro akceleraci výpočtů z oblasti umělé inteligence. V praxi to znamená 1,5 až 3násobné zrychlení běžných výpočtů a možnost trénování ještě větších neuronových sítí,“ sdělil Branislav Jansík, ředitel superpočítačových služeb IT4Innovations. Nejmodernější technologie a služby v oblasti vysoce výkonnostních výpočtů a datových analýz jsou v IT4Innovations národním superpočítačovém centru poskytovány českým i zahraničním výzkumným týmům z akademické sféry i průmyslu. K tomu přispěje i nově instalovaný superpočítač Barbora. „Poptávka po výpočetních zdrojích v našem centru aktuálně přesahuje více než jednou naše kapacity. Jsem proto rád, že instalací Barbory můžeme v dalším kole grantové soutěže vyjít vstříc více zájemcům o výpočetní čas a rovněž vyhovět jejich požadavkům na nejnovější technologie, jakými jsou například GPU akcelerátory,“ dodává Vondrák. Jméno nového superpočítače bylo odbornou porotou vybráno z celkem 1 237 zaslaných návrhů (z toho bylo 985 unikátních jmen). Vítězné jméno BARBORA se mezi zaslanými návrhy objevilo celkem 14krát. Barbora odkazuje nejen k patronce havířů, ale jednalo se také o jméno jednoho z dolů v Ostravsko-karvinském revíru, stejně jako je tomu v případě jmen dalších superpočítačů – Anselm a Salomon. Z došlých návrhů byly vybráni 3 výherci, kteří získali hodnotné ceny od společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. v rámci slavnostního spuštění 2. října 2019. Slavnostní spuštění Technická specifikace * Výpočetní uzly * 192 standardních výpočetních uzlů; každý uzel je vybaven dvěma 18jádrovými procesory Intel a operační pamětí o velikosti 192 GB RAM, * 8 výpočetních uzlů s GPU akcelerátory; každý uzel je vybaven dvěma 12jádrovými procesory Intel, čtyřmi GPU akcelerátory NVIDIA V100 s grafickou pamětí o velikosti 16 GB a operační pamětí o velikosti 192 GB RAM, * tlustý uzel je vybaven osmi šestnáctijádrovými procesory Intel a operační pamětí o velikosti 6 TB RAM, * superpočítač je postaven na HPC architektuře Bull Sequana XH2000, * chlazení standardních výpočetních uzlů používá technologii přímého chlazení komponent kapalným médiem a je použito nejefektivnější chlazení tzv. teplou vodou. * Výpočetní síť je postavena na nejmodernější technologii Infiniband HDR. * Datové úložiště pro výpočty SCRATCH o kapacitě 310 TB a propustnosti 28 GB/s využívající akceleraci technologií Burst Buffer. * Datové úložiště pro výpočty NVMe over Fabric o celkové kapacitě 22,4 TB dynamicky alokované výpočetním uzlům. * Softwarové řešení provozu a správy clusteru Bull Super Computer Suite, plánovač a manažer zdrojů PBS Pro. Superpočítač Barbora byl pořízen v rámci projektu OP VVV s názvem „IT4Innovations národní superpočítačové centrum – cesta k exascale“, registrační číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001791. tisková zpráva IT4Innovations
-
Informační den k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021
Dne 25. září 2019 se v Bruselu pod organizační záštitou Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) uskutečnil informační den k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021. Konference zorganizovaná u příležitosti konání Evropských výzkumných a inovačních dní oficiálně zahájila proces aktualizace Cestovní mapy ESFRI, který bude dokončen v roce 2021. Čelní zástupci ESFRI představili účastníkům setkání metodiku pro výběr nových projektů evropských výzkumných infrastruktur, jež budou o zařazení do aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 usilovat. Uchazeči mohou předkládat své návrhy projektů do dne 5. května 2020. ESFRI publikuje Cestovní mapu ESFRI od roku 2006. Cestovní mapa ESFRI zahrnuje špičkové výzkumné infrastruktury, jež jsou svým významem zcela klíčové pro posilování výzkumných kapacit a dovedností evropských států. Návrhy nových projektů ESFRI výzkumných infrastruktur mohou být předkládány ve všech vědních disciplínách, jakými jsou fyzikální vědy a inženýrství, energetika, environmentální vědy, biologické a lékařské vědy, sociální a humanitní vědy a ICT (e-infrastruktury). Na Cestovní mapu ESFRI jsou zařazeny však pouze v případě, pokud zdárně absolvují náročné hodnotící procedury ESFRI, jejichž evaluační kritéria se zaměřují zejména na otázky vědecké excelence a plánu implementace. Návrhy nových projektů ESFRI výzkumných infrastruktur mohou být předkládány členskými státy EU, asociovanými státy a členy uskupení EIROforum. Uchazeči musí naplnit kritéria způsobilosti a současně doložit (1) politickou podporu (tj. vyjádření politické podpory ze strany věcně příslušného veřejného orgánu předkládajícího státu a nejméně dalších 2 členských států EU či asociovaných zemí), (2) finanční závazek (tj. vyjádření finančního závazku ze strany věcně příslušného veřejného orgánu předkládajícího státu k financování přípravné a implementační fáze projektu) a (3) mezi-institucionální multilaterální dohodu klíčových partnerů projektu (tj. např. Memorandum o porozumění). Výzkumné infrastruktury sdružené v rámci uskupení EIROforum jsou povinny tyto náležitosti doložit formou rozhodnutí Rady. Jan Hrušák, předseda ESFRI Kromě hodnocení návrhů nových projektů evropských výzkumných infrastruktur, jež se budou ucházet o zařazení na Cestovní mapu ESFRI 2021, bude ESFRI v rámci procesu aktualizace Cestovní mapy rovněž monitorovat stav implementační fáze tzv. „ESFRI Projektů“, jež jsou zahrnuty na Cestovní mapě ESFRI od roku 2010 (tj. AnaEE, EU-SOLARIS, ISBE, MIRRI, MYRRHA, WindScanner) a 2016 (ACTRIS, DANUBIUS-RI, EMPHASIS, E-RIHS, EST, KM3NeT 2.0). ESFRI Projekty, které vstoupily na Cestovní mapu ESFRI v roce 2010, nebudou již na Cestovní mapě ESFRI 2021 uvedeny s tímto statusem, a to s ohledem na horizont 10 let, během kterých musí zahájit svou implementační fázi. V případě, že implementační fáze v tomto časovém horizontu dosáhnou, stanou se tzv. „ESFRI Landmarks“. Pokud nikoliv, mají možnost přihlásit se k zařazení na Cestovní mapu ESFRI formou ESFRI Projektu opakovaně, jako noví předkladatelé. Nové projekty evropských výzkumných infrastruktur mohou být předkládány do dne 5. května 2020. Představitelé ESFRI Projektů, které byly na Cestovní mapu ESFRI zařazeny v letech 2010 a 2016, budou kontaktováni ze strany stakeholderů ESFRI na individuální bázi. Bližší informace o procesu aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021, včetně kritérií způsobilosti uchazečů, metodiky hodnocení ESFRI Projektů a přiblížení procedury roadmappingu, jsou k dispozici ke stažení na webových stránkách ESFRI. ESFRI Fórum přijme definitivní rozhodnutí o zařazení nových ESFRI Projektů a ESFRI Landmarků na Cestovní mapu ESFRI 2021 v průběhu léta 2020. Evropská komise – „Madou Building“, Brusel, Belgie
-
Studentské programy CERN
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do Studentských programů CERN. O podporu v rámci programu se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Program nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podání přihlášek do Studentských programů CERN je stanoven na 21. října 2019. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. CERN Student Programmes Poster
-
První externí uživatelé na ELI Beamlines
V únoru 2019 vyzvalo výzkumné centrum ELI Beamlines vědeckou komunitu, aby předložila návrhy k realizaci výzkumných projektů v experimentální hale E1, která slouží k výzkumu týkajícímu se aplikací v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách. Šlo o takzvanou Výzvu 0 – vůbec první výzvu, již centrum ELI Beamlines pro externí uživatele vypsalo. Jejím účelem bylo především zahájit experimenty s využitím technologií, které jsou již v provozu v experimentální hale E1, a otestovat je. “Experimentální hala E1 byla koncipována jako velmi variabilní prostor poskytující hned několik unikátních vědeckých instrumentů využívajících vysokorepetiční laserové zdroje a díky spolupráci s externími uživateli se nám ji podařilo uvést do plného provozu,” říká vedoucí výzkumného programu Jakob Andreasson. Výzva se setkala s velkým ohlasem a o experimentování na ELI Beamlines projevilo zájem hned několik týmů z celého světa (USA, Německo, Itálie, Velká Británie, Rusko, Švédsko, Polsko, Maďarsko a Česká republika). Velmi rychle se naplnil veškerý disponibilní výzkumný čas na daném zařízení a experimenty se uskutečnily v období od června do září 2019. “První úspěšně provedené experimenty představují pro ELI Beamlines skutečný milník na cestě ke splnění mise zpřístupnit vědecké komunitě bezprecedetní možnosti pro nově navrhované experimenty,” dodává Roman Hvězda, manažer ELI Beamlines. Jako příklad za všechny lze uvést experiment, který proběhl v červnu na koncové stanici ELIps v experimentální hale E1. Uživatelský tým sestával ze dvou výzkumných skupin, z nichž první pracovala pod vedením prof. Stefana Zollnera z New Mexico State University v USA a druhou skupinu vedl dr. Luca Poletto z Ústavu fotoniky a nanotechnologií v Padově. Obě skupiny spolupracovaly s vědci z experimentálních týmů ELI Beamlines vedenými Shirly Espinozou, Jaroslavem Nejdlem, Tomášem Lastovičkou a Pavlem Bakulem. Experimenty proběhly na vzorcích zlata a křemíku s využitím energií mezi 31-70 eV. Druhé kolo výzkumu bude následovat na vzorcích germania, niklu a stroncia v září tohoto roku. Další uživatelská skupina vědců byla z Maďarska. Jejich experiment se jmenoval „Femtosecond Stimulated Raman Spectroscopy“, což je technika, která umožňuje studovat molekulární vibrace, pohyb, strukturu a mechanismy chemické reakce v čase. Koordinátorem byl Miroslav Kloz z experimentálního týmu ELI Beamlines. Chceme poděkovat všem členům vědecké komunity za zájem, který o naše výzkumné centrum projevili, a vybídnout další potenciální uživatele, aby sledovali dění na ELI Beamlines a zajímali se o vývoj technologií, kterými naše zařízení disponuje. Již na podzim tohoto roku plánujeme vyhlásit další výzvy pro uživatele. Všechny informace se dozvíte na odkazu www.eli-beams.eu/uzivatele. Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines Zdroj: ELI Beamlines