Spolupráce AZV ČR a BBMRI.cz – Sítě českých biobank je podložena memorandem o spolupráci
BBMRI.cz – Síť českých biobank a Agentura pro zdravotnický výzkum (AZV) ČR uzavřely v listopadu 2024 memorandum o spolupráci.
Aktuality
Zajímavosti
-
4. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR
Dne 19. listopadu 2019 se v konferenčních prostorách Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy uskutečnil 4. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR, uspořádaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Konference zprostředkovala na 180 účastníkům strategickou debatu na vysoké úrovni k aktuálním tématům tvorby politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR. Letošní ročník se přitom zaměřil zejména na otázky související s analýzou socioekonomických přínosů velkých výzkumných infrastruktur a jejich klastrování. LINDAT/CLARIAH-CZ (Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy), v jejíchž prostorách konference proběhla, je jedním z příkladů dobré praxe obou těchto aspektů. Jedná se o český národní „uzel“ evropských výzkumných infrastruktur CLARIN ERIC a DARIAH ERIC. Co do jejích socioekonomických dopadů, LINDAT/CLARIAH-CZ zprostředkovává digitální technologie jak pro provádění špičkového výzkumu a vývoje v oblastech kultury, umění a humanitních věd, tak i pro jejich využití širokou laickou veřejností. „Tento rok si připomínáme desetileté výročí vzniku specifického dotačního titulu „velkých výzkumných infrastruktur“ pro jejich financování z veřejných prostředků ČR. Od roku 2009, kdy byl tento rozpočtový nástroj ustaven, se ČR stala respektovaným partnerem, který zabezpečuje provoz vynikajících zařízení pro výzkum a vývoj, zpřístupňovaných jejich uživatelským komunitám na principu politiky otevřeného přístupu. Současně ČR náleží mezi vysoce spolehlivé státy, podílející se na výstavbě, provozu a dalším investičním rozvoji řady nejmodernějších výzkumných a vývojových zařízení v Evropě a ve světě. Co se týká národní úrovně ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zorganizovalo již 2 mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur. V návaznosti na to poté rovněž ve výdajích státního rozpočtu ČR zabezpečilo i dostatečné rozpočtové prostředky zajišťující dlouhodobý udržitelný rozvoj velkých výzkumných infrastruktur ČR. Letošní aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR představuje již její 4. vydání. Vezmeme-li dále v potaz, že se dr. Jan Hrušák, zmocněnec Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro výzkumné infrastruktury, stal předsedou Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury, hovoříme o podstatných úspěších velkých výzkumných infrastruktur ČR, jichž bychom si měli vážit.“, uvedl ve svém úvodním slovu náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček. Socioekonomické přínosy a klastrování velkých výzkumných infrastruktur ČR Na úvod programu konference, který byl rozdělen do 4 tematických sekcí, byly účastníkům představeny dosavadní a budoucí rozvoj agendy velkých výzkumných infrastruktur ČR. V tomto kontextu byla jednak uvedena nejnovější aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022 z roku 2019 a dále poté i výhled pro tvorbu politiky velkých výzkumných infrastruktur ČR do roku 2030. Po úvodním bloku konference následovaly 3 panelové diskuze. První z nich se účastnili náměstci ministrů průmyslu a obchodu, životního prostředí, zdravotnictví a práce a sociálních věcí a debatovali na téma, jakým způsobem velké výzkumné infrastruktury přispívají k adresování socioekonomických výzev, jimž čelí česká a evropská společnost. Během druhé a třetí panelové diskuze vystoupili následně ředitelé vybraných velkých výzkumných infrastruktur ČR a debatovali k problematice klastrování jejich zařízení, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni, jako nástroje pro nalézání synergií a společných strategií. Všechny prezentace, které byly na konferenci předneseny, jsou k dispozici ke stažení (.zip). Ron Dekker – Relevance of Cooperation Pavel Doleček – Large research infrastructures of the Czech Republic – policy outlook for 2030 Jan Hajič – LINDAT/CLARIAH-CZ – Czech national node of CLARIN ERIC and DARIAH ERIC Lukáš Levák – Roadmap of large research infrastructures of the Czech Republic – update 2019 Jiří Vondrášek – Power (or weakness) of Distributed Infrastructures Allen Weeks – Exploring socioeconomic benefits and impacts of large research infrastructures Doprovodný program Při příležitosti konání konference byla jejím účastníkům nabídnuta i možnost návštěvy Centra vizuální historie Malach a pozůstatků Rotundy sv. Václava. Během prezentačního bloku poté velké výzkumné infrastruktury představily zájemcům expertízu, kapacity a dovednosti, které jejich zařízení uživatelům nabízejí. V rámci konferenčního programu proběhla i tisková konference, uspořádaná na vysoké úrovni za účasti náměstků ministrů školství, mládeže a tělovýchovy a výše uvedených resortů. 5. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR V pořadí 5. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uspořádá na podzim roku 2020. Tentokrát se jeho dějištěm stanou konferenční prostory Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i. a spolu-organizátorem velká výzkumná infrastruktura CCP (České centrum pro fenogenomiku). Fotogalerie
-
ESFRI potřebuje jasnou strategickou orientaci, zaznělo na workshopu v La Palmě
Jaká bude role Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a obecně výzkumných infrastruktur v nové vizi Evropského výzkumného prostoru? Jak se bude implementovat proces monitoringu výzkumných infrastruktur? A v jakých oblastech může ESFRI pomoci výzkumným infrastrukturám rozšířit jejich služby vědecké komunitě? To byly hlavní témata třídenního workshopu, který uspořádalo ESFRI na ostrově La Palma ve dnech 6. až 8. listopadu 2019. „Přispíváme k otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského i globálního významu, které tvoří ekosystém s vlivem v oblastech jako zdraví, energetika, klima i naplňování cílů udržitelného rozvoje.”, uvedl ve své úvodní řeči předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. Workshopu se zúčastnili představitelé evropských výzkumných infrastruktur, tvůrci národních politik výzkumu i zástupci Evropské komise. Individuální tematické sekce workshopu probíhaly formou debaty u 10 kulatých stolů, kterým předcházely odborné přednášky pozvaných řečníků. Sumarizace výstupů právě probíhá a vplyne do strategického pozičního dokumentu, který ESFRI připravuje. EOSC musí být hlavně užitečný U kulatých stolů se diskutovalo propojení výzkumných infrastruktur a ESFRI v European Open Science Cloud (EOSC). Jedním z pozvaných řečníků byl rovněž Luděk Matyska z Masarykovy univerzity, který v souvislosti s vývojem EOSC hovořil zejména o nutnosti nastavit správné a použitelné prostředí, které by mělo vzejít od jednotlivých výzkumníků. Zdůraznil také, že daty se nemyslí pouze data a databáze, ale veškeré digitální objekty, jejichž cílem je sdílení. Hodnocení nemá výzkumné infrastruktury prioritizovat Následovaly intenzivní debaty věnované krajině a hodnocení výzkumných infrastruktur, národním cestovním mapám nebo otevřenému přístupu. Slovinská delegátka v ESFRI Jana Kolar shrnula výsledky Pracovní skupiny ESFRI k monitorování výkonnosti výzkumných infrastruktur uvedených na Cestovní mapě ESFRI: „Na základě rozsáhlých konzultací s výzkumnými infrastrukturami jsme připravili seznam 21 klíčových výkonnostních indikátorů, nicméně víme, že ne všechny z nich jsou použitelné pro všechny výzkumné infrastruktury.“ Zároveň zdůraznila, že seznam klíčových výkonnostních indikátorů nebude použit k prioritizaci výzkumných infrastruktur. Observatoř na hoře Roque de los Muchachos Jednu z nejvíce fascinujících výzkumných infrastruktur, astronomickou observatoř na vrcholu hory Roque de los Muchachos, mohli účastníci navštívit hned první den workshopu. Observatoř položenou ve výšce 2500 metrů nad mořem tvoří více než 10 významných teleskopů a řídí ji Institutio de Astrofisica de Canarias (IAC) a i ČR tam má svá zařízení. Kanárské ostrovy jsou pro Evropany obecně pravděpodobně tím nejlepším místem pro pozorování hvězd. Místní obloha s minimem světelného znečištění je dokonce chráněna zákonem o astronomické kvalitě observatoří. Vědcům jsou teleskopy k dispozici na základě podmínek otevřeného přístupu. „Pokud se ale někdo chce jen podívat na hvězdy, může ho využití drahých teleskopů stát až 10 000 EUR za hodinu.”, uvedl ředitel IAC Rafael Rebolo Lopez během prohlídky jednoho z největších zrcadlových teleskopů na světě Gran Telescopio Canarias. Budoucnost ESFRI Návštěva observatoře spolu s klíčovými tématy workshopu se ukázaly jako skvělý způsob, jak propojit stakeholdery z různých oblastí. „Často mluvíme jazykem, o kterém si myslíme, že mu každý rozumí, ale nemusí to tak nutně být. Měli bychom ještě více pracovat na jasné komunikaci.”, zmínil Adam Tyson z Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace. „Během těchto tří dnů se zde vytvořil skutečný duch spolupráce a ESFRI získalo mnoho podnětů a nápadů pro svou budoucí strategickou orientaci v nově definovaném Evropském výzkumném prostoru po roce 2020.“, uzavřel workshop Jan Hrušák. Foto: StR-ESFRI
-
Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR – aktualizace 2019
Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je strategickým dokumentem ČR, jenž byl poprvé vypracován roku 2010. Následné aktualizace Cestovní mapy se uskutečnily v letech 2011, 2015 a 2019. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy z roku 2019 reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2016 až 2022 s výhledem do roku 2029. Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zvláštní pozornost věnuje aktualizace Cestovní mapy metodice mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, uskutečněného v letech 2014 a 2017, jakož i metodice hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje realizovaného v roce 2016. Stěžejní součástí Cestovní mapy je prezentace celkem 48 velkých výzkumných infrastruktur ČR, jejichž projekty jsou implementovány v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin (biologické a lékařské vědy), sociálních a humanitních věd (sociální a kulturní inovace) a e-infrastruktur (datové, počítačové a digitální výzkumné infrastruktury). Všech těchto 48 velkých výzkumných infrastruktur, včetně 7 nových projektů, bylo schváleno vládou ČR k financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2022, a to za využití výdajů státního rozpočtu ČR (provozní náklady) a prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (investiční náklady). Nad rámec základní charakteristiky Cestovní mapa zasazuje jednotlivá zařízení i do krajiny velkých výzkumných infrastruktur a vytváří takto mapu nejmodernějších výzkumných infrastruktur, jež jsou v ČR a za účasti ČR v zahraničí provozovány a zpřístupňovány uživatelské komunitě na principech politiky otevřeného přístupu. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je příspěvkem ČR k celoevropské krajině špičkových výzkumných infrastruktur dosahujících světové úrovně. Jakožto členský stát řady Evropských konsorcií výzkumných infrastruktur (ERIC) a mezinárodních organizací výzkumu a vývoje, sídlících jak v Evropě, i Americe, ČR sdílí politickou a finanční odpovědnost za implementaci konceptu Evropského výzkumného prostoru. Již od roku 2009 jsou „roadmapping“ a tvorba politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR přímo inspirovány příklady dobré praxe Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ČR následuje ESFRI zejména, co se týká užívání metodiky mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur. Tímto způsobem ČR synchronizuje národní strategii velkých výzkumných infrastruktur ČR se společným celoevropským referenčním rámcem. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR – aktualizace 2019
-
Prof. Fabiola Gianotti znovuzvolena generální ředitelkou CERN
Prof. Fabiola Gianotti byla ve středu dne 6. listopadu 2019 znovuzvolena generální ředitelkou Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) na období let 2021 až 2025. Dosavadní mandát vykonává ode dne 1. ledna 2016. Volba bude formalizována na zasedání Rady CERN v prosinci 2019. Prof. Gianotti je první ženou, která vykonává tuto významnou funkci. Další roky budou klíčové pro definování budoucího směřování CERN a realizaci významných projektů CERN, jako upgradu High-Luminosity LHC, implementace Evropské strategie částicové fyziky a výstavby nového komplexu pro popularizaci částicové fyziky „Science Gateway“. ČR ocenila dosavadní působení prof. Fabioly Gianotti ve funkci generální ředitelky CERN a její znovuzvolení rovněž podpořila. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje se sídlem ve švýcarské Ženevě, která provozuje největší světovou laboratoř v částicové fyzice. Česká a Slovenská Federativní Republika se stala členem CERN v roce 1992. ČR je členským státem CERN od svého vzniku v roce 1993. Prof. Fabiola Gianotti, generální ředitelka CERN
-
ČR se stala zakládajícím členem konsorcia Euro-BioImaging ERIC
Dne 29. října 2019 ustavila Evropská komise nové konsorcium evropské výzkumné infrastruktury Euro-BioImaging ERIC (European Research Infrastructure for Imaging Technologies in Biological and Biomedical Sciences), přičemž ČR se stala jedním z jeho zakládajících členů. Projekt evropské výzkumné infrastruktury Euro-BioImaging sdružuje celkem 14 evropských států a mezinárodní organizaci EMBL (European Molecular Biology Laboratory) a jeho účelem je poskytovat vědeckým pracovníkům z oblasti biomedicínských oborů služby, které překlenují zobrazovací metody v biologii a medicíně a usnadňují provádění výzkumu na světové úrovni. Výzkumná infrastruktura Euro-BioImaging umožňuje přístup ke špičkovým zobrazovacím technologiím, poskytuje podporu při jejich využívání, pořádá expertní školení a zprostředkovává poradenství v otázkách správy zobrazených biologických a biomedicínských dat. Statutární sídlo Euro-BioImaging ERIC hostí finské Turku. Výzkumná infrastruktura Euro-BioImaging zároveň provozuje své výzkumné biologické centrum v německém Heidelbergu a medicínské centrum v Itálii. Euro-BioImaging se nachází v provozní fázi a nabízí služby široké evropské výzkumné komunitě, přičemž své portfolio průběžně i rozšiřuje. Českým partnerem Euro-BioImaging ERIC je velká výzkumná infrastruktura Czech-BioImaging (Národní infrastruktura pro biologické a medicínské zobrazování), hostující hned dva české národní uzly. Prvním z těchto pracovišť je Multimodální uzel pro pokročilou světelnou a elektronovou mikroskopii v Praze, koordinovaný Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.; druhým poté Multimodální uzel pro pokročilou světelnou mikroskopii a medicínské zobrazování v Brně, koordinovaný Masarykovou univerzitou. Velká výzkumná infrastruktura Czech-BioImaging je od svého vzniku financována ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a je zahrnuta rovněž v nejnovější aktualizaci Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022 z roku 2019. Pro období let 2020 až 2022 ji byla přiznána finanční podpora ve výši cca 260 milionů Kč. Czech-BioImaging (Národní infrastruktura pro biologické a medicínské zobrazování)
-
ČR se stala členem konsorcia DARIAH ERIC
Při příležitosti 12. zasedání Valného shromáždění představitelů členských států konsorcia DARIAH ERIC (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities), uskutečněného dne 7. listopadu 2019 v chorvatském Záhřebu, byla oficiálně schválena žádost ČR o vstup do tohoto konsorcia řídícího činnost stejnojmenné evropské výzkumné infrastruktury působící v oblastech umění a humanitních věd. ČR se stala 19. členským státem konsorcia DARIAH ERIC. Role českého národního koordinátora výzkumných aktivit rozvíjených v rámci DARIAH ERIC se ujme velká výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ, jejíž hostitelskou institucí je Univerzita Karlova. Hlavním posláním DARIAH ERIC je podpora a rozvoj digitálního výzkumu v oblasti umění a humanitních věd a rozvoj vzdělávacích činností v daných vědních oborech. DARIAH ERIC poskytuje digitální nástroje pro výzkum a sdílí výzkumná data v režimu politiky otevřeného přístupu. Tím zvyšuje jejich dostupnost a využitelnost a vytváří podmínky pro mezinárodní srovnávací výzkum. V roce 2014 přijala výzkumná infrastruktura DARIAH právní rámec tzv. „konsorcia evropské výzkumné infrastruktury“ ERIC (European Research Infrastructure Consortium). V současnosti má DARIAH ERIC již 19 členských států a i několik dalších spolupracujících partnerů v 8 nečlenských zemích. Statutární sídlo konsorcia DARIAH ERIC se nachází v Paříži ve Francii. ČR se bude na výzkumných činnostech DARIAH ERIC podílet prostřednictvím projektu velké výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy), jejímž hlavním koordinátorem je prof. RNDr. Jan Hajič, Dr. z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. LINDAT/CLARIAH-CZ sdružuje celkem 11 výzkumných institucí ČR působících v humanitních a uměleckých oborech, jakými jsou jazykověda, historie, historická bibliografie, kultura, věda o kultuře, historie umění, filozofie, filmová kultura, vizuální umění, muzikologie, historie hudby, etnologie, folklór, archeologie a další interdisciplinární vědní obory. Nad rámec toho LINDAT/CLARIAH-CZ působí rovněž jako společný distribuovaný národní uzel ČR v rámci konsorcia evropské výzkumné infrastruktury CLARIN ERIC (Common Language Resources and Technology Infrastructure). LINDAT/CLARIAH-CZ – Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy
-
Big Science Business Forum 2020
Druhý ročník konference „Big Science Business Forum 2020“ (BSBF2020) se uskuteční ve dnech 6. až 9. října 2020 ve španělské Granadě. Konference BSBF2020 účastníkům nabídne příležitost dozvědět se o budoucích investicích a tedy zakázkách vedoucích výzkumných infrastruktur v Evropě. Na konferenci budou zastoupeny F4E (European Joint Undertaking for ITER and the Development of Fusion Energy), CERN (European Organisation for Nuclear Research), EMBL (European Molecular Biology Laboratory), ESRF (European Synchrotron Radiation Facility), ESS (European Spallation Source), ESO (European Organisation for Astronomical Research in the Southern Hemisphere), ESA (European Space Agency), ILL (Institut Laue–Langevin), European XFEL (European X-Ray Free-Electron Laser Facility) anebo SKA (Square Kilometre Array). Pro tyto organizace se v průběhu let vžil název tzv. „Big Science“ i díky jejich rozpočtům v řádech mld. EUR, vynakládaných na vývoj technologií, pořízení vědecké instrumentace, nákup služeb či realizaci konstrukčních prací. Účast na konferenci BSBF2020 účastníkům umožní dozvědět se o zadávání veřejných zakázek těmito výzkumnými infrastrukturami z oblasti obchodu a technologií v nadcházejících letech, seznámit se se zástupci evropských výzkumných infrastruktur a s jejich klíčovými technologickými dodavateli, navázat partnerství díky „B2B“ schůzkám a výstavě v předsálí konference, nebo získat přehled o pravidlech pro zadávání veřejných zakázek, ochraně duševního vlastnictví a dodávkách pro „Big Science“ organizace. BSBF2020 je technologicky zaměřenou konferencí s cílem zprostředkovat stěžejní kontaktní bod mezi evropskými výzkumnými infrastrukturami a průmyslem. V rámci BSBF2020 se očekává více než 1 200 účastníků, zejména z evropských firem, které se chtějí zapojit do dodávek pro „Big Science“ instituce. Velikost tohoto trhu se v letech 2020 až 2024 odhaduje na 38,4 miliardy EUR. Konference BSBF2020 se bude v jednotlivých konferenčních sekcích věnovat oblastem: * Elektrotechnika, výkonová elektronika, elektromechanické a RF systémy; * Materiálové technologie a pokročilé výrobní technologie; * Diagnostika, detektory, senzory, optika a přístroje; * ICT – vývoj software, HPC, Big Data, umělá inteligence, uživatelská rozhraní; * Přesné strojírenství a velké mechanické komponenty; * Přístrojová technika a řízení přístupu k datům a komunikace; * Supravodivost a supravodivé magnety; * Zapojení malých a středních podniků a klíčové aspekty zadávání zakázek; * Kryogenní technologie, technologie na detekci úniků z vakuových komponent; * Komplexní stavitelství a související bezpečnostní systémy; * Systémy dálkové manipulace. Součástí konference bude taktéž společenský program a exkurze, viz přiložené soubory. Registrace na konferenci BSBF2020 bude spuštěna ode dne 2. prosince 2019 a bude probíhat prostřednictvím webu www.BSBF2020.org. Novinky lze sledovat rovněž na twitterovém účtu konference #bsbf2020 anebo #BigScienceBusinessForum.
-
ITER Industry Day
Jako součást programu Mezinárodního strojírenského veletrhu se dne 7. října 2019 na brněnském výstavišti uskutečnil „ITER Industry Day“. Seminář, určený k představení projektu ITER a možností získání zakázek na technologické dodávky pro jeho výstavbu průmyslovými podniky v ČR, byl zahájen ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavlem Dolečkem. Setkání přilákalo na 50 účastníků z 35 institucí. ITER (International Thermonuclear Experimental Reactor) je budován v městě Cadarache v jižní Francii za účasti EU, USA, Číny, Indie, Japonska, Koreje a Ruska s cílem vývoje elektrárny založené na slučování jader izotopů vodíku. Budoucí fúzní elektrárny by takto měly představovat ekologicky čistý a prakticky nevyčerpatelný energetický zdroj. ČR se realizace projektu účastní z titulu svého členství v EURATOM (European Atomic Energy Community), a to prostřednictvím Společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (F4E). Na projektu ITER se v ČR dále podílí výzkumníci z Ústavy fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. a z Centra výzkumu Řež s.r.o. Další odborníci jsou připravováni také na Fakultě jaderné a fyzikálně-inženýrské Českého vysokého učení technického v Praze a Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Účastnit se výběrových řízení na technologické dodávky pro výstavbu ITER je možné dvěma způsoby. Prvním jsou zakázky vypisované Organizací ITER, druhým zakázky vyhlašované Společným evropským podnikem pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (F4E). Na semináři byly prezentovány mj. příklady dosavadní dobré praxe zapojení ČR do dodávek pro ITER. Prezentován byl vývoj magnetických senzorů uskutečněný v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. a projekt „HELCZA“ Centra výzkumu Řež s.r.o. Na výstavbu ITER bylo již v Evropě investováno 6 mld. EUR. Realizace projektu je dokončena z cca 65 % a pokračuje průměrným tempem 0,7 % měsíčně. V následujících letech se očekává vypsání ještě dalších zakázek za téměř 3,8 mld. EUR, např. v oblastech: neutrální svazky (120 mil. EUR, v roce 2020), budovy (700 mil. EUR, v roce 2020), mikrovlnné antény (60 mil. EUR, v roce 2021), vybavení vakuové komory (600 mil. EUR, v roce 2021), diagnostika (900 mil. EUR, v roce 2022) či kryogenika (180 mil. EUR, v roce 2023). S celkovými plánovanými náklady ve výši více než 20 mld. EUR je projekt ITER v celosvětovém měřítku druhý nejnákladnější výzkumný projekt po Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Výstavba ITER – Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor