Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Vědci z ÚJF v Nature Physics o husté baryonové hmotě vyzařující virtuální fotony
Časopis Nature Physics, nejdůležitější fyzikální periodikum s pětiletým impakt faktorem 21.8, publikoval ve svém červencovém čísle článek o výzkumu husté baryonové hmoty s virtuálními fotony (Probing dense baryon-rich matter with virtual photons). Článek je kolektivním dílem vědců z kolaborace HADES, součásti projektu FAIR. Mezi spoluautory je i několik pracovníků ÚJF, pracujících na projektu FAIR-CZ: A. Kugler, P. Tlustý, O. Svoboda, V. Wagner, L. Chlad, P. Rodriguez-Ramos a J. G. Sobolev. Hmotu, řídící se kvantovou chromodynamikou (QCD), která naplňovala vesmír krátce (10 μs) po Velkém třesku, můžeme dnes na krátký čas vytvořit v laboratoři srážkami těžkých iontů o relativistických energiích. Různá stádia, ve kterých může QCD hmota existovat, závisí například na teplotě, tlaku nebo baryochemickém potenciálu a mohou být zkoumána studiem elektromagnetického záření vyzařovaného QCD hmotou. Dvojice elektron-pozitron, vznikající v rozpadu virtuálních fotonů, nejsou ovlivňovány silnou interakcí a poskytují tak informace o vlastnostech QCD hmoty v různých stádiích. Článek shrnuje výsledky pozorování emise virtuálních fotonů z QCD hmoty. Spektrální distribuce elektron-pozitronových párů je téměř exponenciální, což svědčí o zvýšení teploty o 70 MeV a konstituentech se změněnými vlastnostmi, odrážejícími specifika silně interagující QCD hmoty. Vlastnosti této hmoty, vytvořené v jádro-jaderných srážkách, jsou podobné vlastnostem husté hmoty vytvořené v konečném stavu fúze neutronových hvězd, jak je patrné z nedávných pozorování. Simulace jaderné hmoty při srážkách způsobujících extrémní hustoty a teploty (zdroj: HADES)
-
Dostat se do CERN je pro české studenty nyní mnohem snazší!
Studenti českých vysokých škol mají nově větší šanci uspět ve výběrových řízeních do Studentských programů v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Umožní to nová Dohoda uzavřená mezi MŠMT a CERN, kterou dne 28. srpna 2019 v Ženevě podepsal náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček. MŠMT si od dohody slibuje navýšení počtu českých studentů v CERN, které by dále vedlo také ke zvýšení počtu zaměstnanců z ČR v CERN, které je dosud na nízké úrovni. O podporu v rámci programu se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Program nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Kromě podpisu smlouvy se náměstek Pavel Doleček krátce setkal s generální ředitelkou CERN Fabiolou Gianotti a dalšími vysokými představiteli CERN, se kterými diskutoval další směry rozvoje CERN a účasti ČR v CERN. V CERN aktuálně probíhají významné upgrady jak urychlovače Large Hadron Collider (LHC), tak i na něm umístěných experimentů. Náměstek Pavel Doleček tak mohl navštívit experiment ATLAS, na kterém se výrazně podílejí čeští vědci a technici, a další technické zázemí CERN, jako montážní halu pro supravodivé magnety, které jsou využívány na LHC. Aktuální termín pro podání přihlášek do Studentských programů CERN je stanoven na 21. října 2019. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech níže, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje se sídlem ve švýcarské Ženevě, jež provozuje vůbec největší laboratoř pro výzkum fyziky částic na světě. Základním pilířem výzkumné infrastruktury CERN je urychlovač LHC, na němž jsou rozmístěné jednotlivé experimenty, resp. detektory, a to ATLAS, CMS, ALICE, LHCb a další menší detektory. ČR, resp. Československo, je členským státem CERN od roku 1991. Náměstek Pavel Doleček podepsal za MŠMT dohodu o studentských stážích v CERN.
-
Podzimní tutoriály pořádané LINDAT/CLARIAH-CZ
První pozvánka na podzimní tutoriály pořádané výzkumnou infrastrukturou LINDAT/CLARIAH-CZ, která sdružuje přední české instituce v humanitních a uměleckých oborech s cílem zpřístupnit digitalizované datové zdroje a nástroje pro jejich zpracování. Tutoriály představí: * úložiště datových zdrojů * nástroje a webové služby pro jazykové technologie * projekty partnerů LINDAT/CLARIAH-CZ Termíny: * 26. 9. 2019 , 9–13 hod. * 17. 10. 2019, 9–13 hod. * 28. 11. 2019, 9–13 hod. Místo konání: MFF UK, Malostranské nám. 25, Praha 1 Tutoriály jsou primárně určeny výzkumníkům humanitních, kulturních a kreativních oboru, odborníkům v jazykových technologiích a studentům napříč těmito obory. Tutoriály budou přehlídkou, inspirací a motivací zároveň, a proto mohou upoutat pozornost odborníku i z jiných oblastí. Materiály z tutoriálu budou dostupné na: https://lindat.cz Kontakt: Barbora Hladká hladka@ufal.mff.cuni.cz Tutoriály budou vedeny v češtine nebo angličtině. Registrace není nutná a účast je bezplatná. Pozvánka na tutoriály LINDAT/CLARIAH-CZ (pdf)
-
Velké výzkumné infrastruktury v AFI Business Guidebook 2019
Sdružení pro zahraniční investice – AFI – vydalo 4. edici publikace Business Guidebook. Tato publikace má díky spolupráci s vládními úřady a organizacemi širší využití, a to nejenom pro investory, ale i pro podnikatele, jež se zajímají o rozšíření svých aktivit v ČR. Publikace je souhrnem komplexních informací o podmínkách investování na českém trhu. Výjimečnost publikace spočívá ve spojení předních odborníků ze státní sféry a členských firem, kteří přispěli k její odbornosti. Jedná se o specialisty ze skupiny renomovaných společností v oblastech daňového a právního poradenství, lidských zdrojů, komerčních nemovitostí a průmyslových zón, řízení rizik nebo přípravy výstavby. Čtvrté vydání AFI Business Guidebook 2019 obsahuje poprvé i příspěvek o velkých výzkumných infrastrukturách ČR. Publikace bude v následujících měsících šířena, jak v elektronické, tak i fyzické podobě, prostřednictvím zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, zahraničních a mezinárodních organizací, se kterými sdružení AFI spolupracuje, agentury CzechInvest a relevantních zahraničních velvyslanectví a institucí v ČR. AFI Business Guidebook 2019 ke stažení
-
Velké výzkumné infrastruktury na konferenci „CZEDER 2019“
Ve dnech 30. až 31. října 2019 proběhne 17. ročník Českých dní pro evropský výzkum „CZEDER 2019“. Konferenci pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v úzké spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd ČR. Program 1. dne konference vyplní diskuze o tématech souvisejících s posilováním účasti a zvyšováním aktivity českých výzkumných organizací a podniků v budoucím 9. rámcovém programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021-2027). Za účasti zástupce Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace Renza Tomelliniho bude rovněž představena koncepce strategického plánování 9. rámcového programu EU a tzv. „misí“, které se stanou integrální součástí rámcového programu EU v jeho nadcházejícím běhu vůbec poprvé. Samostatný diskuzní blok bude věnován mj. výzkumným infrastrukturám, a to konkrétně problematice synergií při využívání zdrojů Evropských strukturálních a investičních fondů a rámcových programů EU pro výzkum a inovace při budování a internacionalizaci jejich kapacit. V úvodu programové sekce se svým příspěvkem vystoupí předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury Jan Hrušák. Následovat bude panelová diskuze, do níž se zapojí představitelé čelních velkých výzkumných infrastruktur ČR. Dějiště 2. dne konference se z prostor Hotelu International přesune do prostor Technologického centra Akademie věd ČR a jeho program se zaměří předně na shrnutí dosavadní účasti institucí ČR v rámcovém programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 (2014-2020) a na prezentaci dosažených výsledků účastníků z ČR a strategií jejich úspěšných účastí. Registrace k účasti na 17. ročníku Českých dní pro evropský výzkum „CZEDER 2019“ byla již spuštěna. Draft programu konference přináší indikativní výčet řečníků, kteří na konferenci potvrdili svou účast. Horizont Evropa – Rámcový program EU pro výzkum a inovace (2021-2027)
-
Informační den k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021
Strategický report Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) o evropských výzkumných infrastrukturách, známý jako Cestovní mapa ESFRI, představuje již 18 let prestižní výstup kolektivní práce usilující o zpřístupnění velkých mezinárodních výzkumných infrastruktur s cílem šíření vědecké excelence v Evropě. Dne 25. září 2019 zorganizuje ESFRI v belgickém Bruselu informační den za účelem oficiálního zahájení procesu aktualizace Cestovní mapy ESFRI, která bude dokončena v roce 2021. Čelní představitelé ESFRI při této příležitosti představí náležitosti, procedury a metodiku pro výběr nových projektů evropských výzkumných infrastruktur, jež se budou ucházet o zařazení na Cestovní mapu ESFRI. Spolu s tím přiblíží také analýzu krajiny evropských výzkumných infrastruktur a proces její aktualizace. V neposlední řadě proběhne rovněž diskuze na téma monitoringu evropských výzkumných infrastruktur, které jsou již na Cestovní mapu ESFRI zařazeny jako tzv. „ESFRI Landmarks”. Informační den k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021 se uskuteční dne 25. září 2019 dopoledne, a to v prostorách Evropské komise v Bruselu (přesné místo konání bude upřesněno v nejbližších týdnech). Spolu-organizátorem informačního dne je StR-ESFRI2 Project – Support to Reinforce ESFRI a Generální ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace (DG RTD). Program informačního dne bude brzy zveřejněn na webových stránkách ESFRI. Registrace k účasti na akci probíhá prostřednictvím linku ESFRI Roadmap 2021 Information Day. StR-ESFRI: Informační den k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021
-
Tři velké výzkumné infrastruktury se spojily v rámci projektu e-INFRA CZ
Praha 2. července 2019. Sdružení CESNET, Masarykova univerzita a VŠB – Technická univerzita Ostrava podaly společný projekt na vytvoření modernizované národní velké výzkumné e-infrastruktury e-INFRA CZ. Podání projektu předcházel podpis partnerské smlouvy, v níž se všechny tři instituce zavázaly ke vzájemné spolupráci na provozování, rozvoji a poskytování uceleného portfolia služeb této infrastruktury. Projekt vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s Cestovní mapou ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. Její aktualizovanou verzi projednala vláda letos 10. června v návaznosti na své dřívější rozhodnutí o financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků do roku 2022. e-INFRA CZ spojuje všechny tři stávající složky národní e-infrastruktury: * CESNET * CERIT-SC provozovanou Masarykovou univerzitou * IT4Innovations národní superpočítačové centrum provozované VŠB ‒ Technickou univerzitou Ostrava Všechny složky byly do Cestovní mapy zařazeny už v roce 2010, přičemž projekt e-INFRA CZ představuje evoluční krok k jejich užší integraci. Základem e-infrastruktury České republiky bude v rámci projektu modernizovaná komunikační síť národního výzkumu a vzdělávání CESNET3. „Jsme rádi, že více než dvacet let zkušeností s budováním špičkové e-infrastruktury a poskytováním vyspělých ICT služeb nyní můžeme vložit do tohoto strategického projektu, který bude mít zásadní dopad na další rozvoj informační společnosti v naší zemi,“ konstatuje ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád. „Spojení všech tří dosavadních e-infrastruktur do společného konsorcia umožní integrovat doposud odděleně poskytované služby a poskytne tak české akademické a vědecké komunitě komplexní a špičkové IT zázemí,“ říká ředitel centra CERIT-SC Luděk Matyska. „Přínos našeho zapojení do společného projektu e-INFRA CZ spatřuji zejména ve zlepšení dostupnosti našich superpočítačových technologií a služeb širší vědecké komunitě v České republice,“ uvádí Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra. e-INFRA CZ je plně transparentním prostředím nabízejícím komplexní kapacity a zdroje pro přenos, ukládání a zpracování vědeckých dat všem subjektům zabývajícím se výzkumem, vývojem a inovacemi napříč odvětvími. Vytváří komunikační, informační, úložnou a výpočetní platformu pro výzkum, vývoj a inovace na národní i mezinárodní úrovni a poskytuje rozsáhlé a ucelené portfolio služeb v oblasti ICT, bez kterých moderní výzkum, vývoj a inovace nemohou být realizovány. Mezi hlavní součásti e-INFRA CZ patří: * vysoce výkonná národní komunikační infrastruktura * národní gridová a cloudová infrastruktura * nejvýkonnější a nejmodernější superpočítačové systémy České republiky * velkokapacitní datová úložiště Nezbytnou součástí a přidanou hodnotou infrastruktury jsou i další nástroje a služby, například řízení přístupu k ICT zdrojům, nástroje podporující vzdálenou spolupráci nebo nástroje pro zajištění bezpečné komunikace a ochranu dat. Infrastruktura významně přispívá například k vývoji nových léků, personalizované medicíně, materiálovému výzkumu nebo vývoji nanotechnologií, predikci přírodních katastrof, výzkumu v oblasti bezpečnosti nebo péče o životní prostředí, vývoji nových zdrojů energie a inteligentních dopravních systémů či k implementaci konceptů Smart City a Průmysl 4.0.
-
Workshop a 69. plenární zasedání fóra ESFRI
Ve dnech 3. až 5. července 2019 se v Bruselu uskutečnila série jednání zorganizovaných Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Na ESFRI workshop k otázkám monitoringu evropských výzkumných infrastruktur navázalo jednání výkonného výboru ESFRI, dále následované 69. plenárním zasedáním fóra ESFRI, jež se zaměřilo zejména na budoucí směřování ESFRI a přípravu aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánovanou na rok 2021. Monitoring evropských výzkumných infrastruktur se statusem „ESFRI Landmark“ ESFRI workshop pořádaný na téma monitoringu evropských výzkumných infrastruktur zprostředkoval svým účastníkům platformu pro diskuzi o klíčových výkonnostních indikátorech, podle kterých mají být monitorovány evropské výzkumné infrastruktury zahrnuté na Cestovní mapě ESFRI se statutem „ESFRI Landmark“. Takovéto evropské výzkumné infrastruktury buď již dokončily svou implementační, resp. konstrukční fázi a vstoupily do provozní, uživatelské fáze, anebo pokročily ve své implementační, resp. konstrukční fázi natolik, že mají jasně stanovený časový harmonogram jejího dokončení a uvedení do provozu. Cílovou skupinou workshopu tak byli zejména zástupci evropských výzkumných infrastruktur se statutem „ESFRI Landmark“, které posouzení svých činností podstoupí v rámci aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánované na rok 2021. Návrh klíčových výkonnostních indikátorů vypracovala Pracovní skupina ESFRI pro monitoring s tím, že tyto postihují následujících 8 rámcových kritérií: * Řízení a management; * Vzdělávání a školení; * Data management; * Vědecká excelence; * Přenos znalostí a inovace; * Mezinárodní spolupráce v rámci Evropy a mimo ni; * Poskytování vědeckého poradenství; * Dopad na tvůrce politik a veřejnost. Workshop ESFRI k metodice monitoringu výzkumných infrastruktur a klíčovým výkonnostním indikátorům, 3. července 2019, Brusel, Belgie Během workshopu se zástupci evropských výzkumných infrastruktur shodli na potřebnosti uplatňování klíčových výkonnostních indikátorů při vyhodnocování jejich aktivit, avšak současně při zohledňování specifik každé z nich, odvíjejících se vždy od jejich vědně-oborového zaměření, charakteru poskytované znalostní a technologické expertízy a fáze životního cyklu, ve které se nacházejí. Monitoring evropských výzkumných infrastruktur by rovněž neměl sloužit k porovnávání jednotlivých zařízení mezi sebou, jako ke kultivaci prostředí evropských výzkumných infrastruktur a zajištění, aby zařízení se statutem „ESFRI Landmark“ naplňovala kvalitativní kritéria, co se týká úrovně jejich řízení; poskytovaných služeb; data managementu; přenosu znalostí či socioekonomických dopadů. „Monitoring je logickým důsledkem konceptu životního cyklu výzkumných infrastruktur a tedy i těch již úspěšně implementovaných, které dosáhly statutu tzv. ESFRI Landmark. Nad rámec úrovně ESFRI budou přitom moci být připravované principy hodnocení výzkumných infrastruktur a jejich klíčové výkonnostní indikátory používány také k hodnocení výzkumných infrastruktur na národní úrovni evropských států.“, uvedl závěrem workshopu předseda ESFRI Jan Hrušák. Návazně na výstupy workshopu s čelními zástupci evropských výzkumných infrastruktur bude Pracovní skupina ESFRI pro monitoring nadále pokračovat ve svých činnostech, a to tak, aby byla sada klíčových výkonnostních indikátorů připravena pro účely aktualizace Cestovní mapy ESFRI v roce 2021. Generální ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, Brusel, Belgie 69. plenární zasedání fóra ESFRI V pořadí druhé plenární zasedání fóra ESFRI předsedané delegátem ČR Janem Hrušákem se zaměřilo na debatu k budoucímu směřování ESFRI. Diskutována byla role ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru po roce 2020, co do vize a mise ESFRI, které delegace členských států EU, asociovaných zemí a Evropské komise platformě ESFRI přisuzují. Budoucí směřování ESFRI bude kodifikováno formou tzv. „Bílé knihy“, která bude zveřejněna do konce roku 2019. Zahrnovat bude nejen aktualizovaný koncept ESFRI, jako tělesa zprostředkovávajícího strategickou debatu k nejaktuálnějším otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského charakteru, významu a dopadu, ale i otázky zabezpečení činností ESFRI anebo budoucí evoluce Cestovní mapy ESFRI (Pozn.: Návazně na aktualizaci Cestovní mapy ESFRI plánovanou na rok 2021 je další aktualizace Cestovní mapy ESFRI předpokládána v roce 2025.). Předseda ESFRI Jan Hrušák označil ESFRI za příklad dobré praxe koordinace evropských politik: „Interní procesy ESFRI mohou být vzorem k následování i pro další evropské politiky. ESFRI, poskytující platformu pro strategické debaty k politice evropských výzkumných infrastruktur, je fórem, na kterém dosahují konsensu tvůrci politik evropských výzkumných infrastruktur s jejich operátory z řad výzkumné sféry. Jejich společná rozhodnutí mají přitom dalekosáhlé dopady i na tvorbu národních politik výzkumných infrastruktur evropských států.“ Druhým stěžejním bodem diskuze 69. plenárního zasedání fóra ESFRI byla příprava procesu aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánované na rok 2021. Slavnostní zahájení procesu aktualizace se uskuteční dne 25. září 2019 v Bruselu ve formě Informačního dne k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI. Informační den bude součástí programu tzv. „Evropských výzkumných a inovačních dní“. Deadline pro předkládání návrhů nových evropských výzkumných infrastruktur, aplikujících na aktualizaci Cestovní mapy ESFRI, bude stanoven na 5. května 2020. Bližší informace o kvalifikačních kritériích a veškerých procedurálních náležitostech budou pro potenciální uchazeče zveřejněny dne 25. září 2019. 69. plenární zasedání fóra ESFRI, 5. července 2019, Brusel, Belgie