Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
CHEOPS odstartoval k výzkumu exoplanet – Češi mohou využít pozorovací čas či získaná data
Ve středu dne 18. prosince 2019 odstartovala na raketě Sojuz z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guayaně mise CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite). CHEOPS je první misí Evropské kosmické agentury (ESA) k výzkumu planet mimo sluneční soustavu – exoplanet. Cílem mise CHEOPS je pozorování jasných hvězd, u kterých je známo, že hostí planety, a měření nepatrných výkyvů ve svitu těchto hvězd způsobených přechody planet. CHEOPS tak rozšiřuje stávající vědeckou flotilu ESA. CHEOPS se zaměří na hvězdy, které hostí planety rozměrů Země až Neptunu, s cílem zpřesnění existujících údajů o jejich velikosti. Díky těmto údajům pak společně s informacemi o hmotnosti planet, které jsou dostupné z jiných zdrojů, budou moci vědci určit jejich hustotu, která je důležitá pro poznání dalších vlastností planet. Informace o hustotě planet je klíčem ke zjištění jejich složení a struktury a může naznačit, zda je planeta převážně kamenná či plynná nebo zda se na ní např. vyskytují oceány. Mise CHEOPS je první ze série misí ESA k výzkumu exoplanet. Zatímco mise CHEOPS samotná bude pokračovat ve výzkumu exoplanet objevených dřívějšími misemi, zároveň identifikuje nejlepší kandidáty pro další podrobný výzkum. Ať už prostřednictvím připravovaného James Webb Space Telescope, nástupce Hubbleova teleskopu, který bude využíván také pro pátrání po stopách vody či metanu, nebo dalšími misemi ESA k výzkumu exoplanet PLATO, která se zaměří na kamenné planety v obyvatelných zónách hvězd, a ARIEL, která bude zkoumat atmosféry exoplanet. Data z CHEOPS jsou důležitá také pro české vědce z Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. či Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., kteří jsou již zapojeni do dalších misí ESA k výzkumu exoplanet PLATO a ARIEL – napomohou jim nejen k přípravě těchto misí, ale také bližšímu zkoumání a charakterizaci známých exoplanetárních systémů. Pro české vědce mise CHEOPS dále nabízí tyto příležitosti: * 20% pozorovacího času vyhrazeného pro ESA a přidělovaného v rámci výzvy „Guest Observers Programme“. Jedna výzva již vyhlášena byla, další by měla být vyhlášena krátce po vypuštění CHEOPS. * Data a datové produkty CHEOPS, které budou po skončení vyhrazeného času (cca 1 rok) zveřejňována prostřednictvím ESA Science Data Centre. CHEOPS je realizován v partnerství ESA a Švýcarska s významným zapojením dalších 10 členských zemí ESA jako první mise malé třídy „S“ Vědeckého programu ESA. Účast ČR v programech ESA z oblasti výzkumu a vývoje je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v ročním objemu kolem 13 mil. EUR. Vědecký program ESA nabízí řadu dalších příležitostí pro české výzkumné organizace a podniky. Animace mise CHEOPS
-
4. zasedání Pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU – Latinská Amerika a Karibik
Ve dnech 26. až 28. listopadu 2019 hostilo hlavní město Kostariky San José 4. zasedání Pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury ve formátu EU – Latinská Amerika a Karibik, doprovázené seminářem na téma řízení výzkumných infrastruktur. Na základě úvodní přednášky prof. Marialuisy Lavitrano byly diskutovány příklady dobré praxe v nastavení organizační struktury a řízení výzkumných infrastruktur, včetně možných typů právnických osob. Ty byly následně debatovány na dvou konkrétních příkladech výzkumných infrastruktur, a to LifeWatch ERIC a CeNAT (Centro Nacional de Alta Tecnología). Během setkání Pracovní skupiny byly prezentovány také dosavadní výsledky uskutečněných studijních návštěv. V rámci nich navštívili zástupci evropských výzkumných infrastruktur 5 vybraných výzkumných infrastruktur v Latinské Americe a zástupci latinsko-amerických výzkumných infrastruktur 4 výzkumné infastruktury evropské provenience, působící v oblastech klinických testování, superpočítačů, solární energie a biodiversity. Tyto návštěvy již vedly v několika případech rovněž k navázání dlouhodobější meziregionální spolupráce. V zemích Latinské Ameriky aktuálně dochází k intenzivnímu mapování výzkumných infrastruktur. Jejich přehled je postupně publikován na webových stránkách http://celac.d2c2.gub.uy/en/home-page/. Vzniklo též Latinsko-americké strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (LASF4RI), inspirované Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Bližší informace o spolupráci zemí EU a Latinské Ameriky v oblasti výzkumných infrastruktur jsou dostupné na webových stránkách https://www.eucelac-platform.eu/. Photo: LifeWatch ERIC
-
Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do 25. března 2020
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 25. března 2020. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně.
-
Formuláře k průběžným zprávám za rok 2019 a závěrečným zprávám za období 2016-2019 byly zveřejněny
Na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) byly zveřejněny formuláře k průběžným zprávám za rok 2019 a k závěrečným zprávám za období let 2016-2019 k projektům podpory velkých výzkumných infrastruktur. První z nich i s přílohami a instrukcí k vyplnění je k dispozici ke stažení na: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/prubezne-zpravy-velkych-vyzkumnych-infrastruktur-2019 Formulář k závěrečné zprávě za období let 2016-2019 i s přílohou a instrukcí k vyplnění je k dispozici ke stažení na: http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/prubezne-zpravy-velkych-vyzkumnych-infrastruktur-pro-rok-2 V případě dotazů se prosím obracejte na JUDr. Jana Buriánka (jan.burianek@msmt.cz) nebo na Mgr. Kamilu Gabrielovou (kamila.gabrielova@msmt.cz) z oddělení pro výzkumné infrastruktury MŠMT.
-
Vyšla data European Social Survey 9
První edice dat z deváté vlny European Social Survey je již k dispozici pro všechny registrované zájemce. Zveřejněný datový soubor obsahuje data z 19 zemí sbíraná na přelomu roku 2018 a 2019. Jedná se nejvyšší počet zastoupených zemí v první edici dat od šesté vlny. Kromě více než 150 položek obsažených v hlavním dotazníku ESS se můžete těšit na výsledky dvou rotačních modulů: Časování života: organizace životní dráhy v Evropě (modul byl součástí už třetí vlny ESS v 2006/07) a nového modulu zaměřeného na spravedlnost a férovost v Evropě. Data jsou dostupná ve formátech SAS, SPSS a STATA. Zároveň jsou online k zobrazení či ke stažení skrze Online Analysis Tool. Původní zdroj
-
MŠMT navyšuje svůj příspěvek na kosmický výzkum v rámci ESA
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) při příležitosti zasedání Rady Evropské kosmické agentury (ESA) na ministerské úrovni “Space19+”, které se uskutečnilo ve dnech 27. až 28. listopadu 2019 ve španělské Seville, navýšilo svůj příspěvek na programy ESA v oblastech výzkumu a vývoje, který do roku 2022 dosáhne výše až 350 mil. Kč ročně. Příspěvek MŠMT na Vědecký program a Základní aktivity ESA postupně vzroste ze 7,4 mil. EUR v roce 2019 až k 9,2 mil. EUR v roce 2022. Postupné navyšování je způsobeno zájmem ESA navýšit kupní sílu Vědeckého programu, který v posledních letech ztrácel svou schopnost vypouštět ve stanovené frekvenci stanovený počet vědeckých misí. České výzkumné instituce a podniky se v současnosti zapojují např. do misí Solar Orbiter, JUICE, ATHENA, PLATO, Comet Interceptor, eXTP nebo ARIEL. Navýšen bude rovněž příspěvek MŠMT do programu PRODEX určeného na vývoj vědeckých přístrojů k výzkumu kosmu, který od roku 2022 stoupne ze současných 2,2 mil. EUR ročně na 2,3 mil. EUR ročně a zároveň dojde také k prodloužení doby, po kterou bude MŠMT do tohoto programu přispívat, a to až do roku 2025. Účast ČR v PRODEX umožňuje českým výzkumným pracovištím zapojovat se ve spolupráci s podniky do špičkových vědeckých projektů s využitím nejnáročnějších technologií, které dále pomáhají rozvoji českého průmyslu. MŠMT bude i nadále přispívat na provoz Kosmického centra v Guyaně ve výši 0,55 mil. EUR ročně. Dále bude MŠMT financovat účast ČR v programu “Space Safety” zaměřeném na vývoj evropského systému kosmického zabezpečení, ve kterém bude možné využívat poznatky ze základního výzkumu v oborech sluneční fyziky, výzkumu blízko-zemních objektů či technologií pro sledování kosmické tříště. Příspěvek MŠMT rovněž umožní zapojení ČR do přípravy mise k operativnímu sledování kosmického počasí. Cílem služby je snižovat náklady na bezpečnost zejména kosmické infrastruktury v okolí Země. Příspěvek MŠMT do tohoto programu bude navýšen ze stávajících 2 mil. EUR na celkových 2,8 mil. EUR. Dále bude MŠMT financovat rovněž účast ČR v programu E3P zaměřeném na experimenty v podmínkách mikrogravitace a vývoj technologií pro robotický průzkum sluneční soustavy v souhrnné výši 1,3 mil. EUR. Cílem ESA je zajišťovat a podporovat spolupráci mezi evropskými státy v oblasti kosmického výzkumu a technologií za výlučně mírovými účely a jejich kosmických aplikací s úmyslem jejich využití pro vědecké účely a pro funkční systémy kosmických aplikací. ESA vznikla v roce 1975. ČR je její členskou zemí od roku 2008. Koordinací spolupráce ČR s ESA je pověřeno Ministerstvo dopravy, které financuje další programy ESA tzv. „blízké průmyslovým cílům“, a to v souhrnné výši cca 1,2 mld. Kč ročně. Programy ESA v oblastech výzkumu a vývoje financuje MŠMT, které za ně rovněž věcně odpovídá. Příspěvek MŠMT do ESA byl dosud na úrovni cca 320 mil. Kč ročně. Rada ESA na ministerské úrovni „Space19+“
-
Čeští vědci budou s družicí ARIEL pátrat po předpokladech života na vzdálených exoplanetách
ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey) je čtvrtou misí střední třídy „M4“ Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která je v současnosti ve fázi vývoje. Mise ARIEL se zaměří na studium složení, evoluce a formování vzorku více než tisícovky vzdálených exoplanet. ARIEL bude měřit chemické složení jejich atmosfér ve chvílích, kdy budou přecházet před svými hvězdami. Zaměří se však rovněž na detekci dalších složek, jako je vodní pára, oxid uhličitý či metan. Mise má být vypuštěna v roce 2028. Česká strana bude pod vedením vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i. zodpovídat za vývoj, testování a výrobu hlavních optických komponent ARIEL – systému zrcadel vyvazujících svazek světla z eliptického primárního zrcadla do spektrálního optického systému. Dále česká strana zajistí i konstrukce, optické montáže a kryogenní testy. Optické komponenty do mise ARIEL dodá centrum TOPTEC (Výzkumné centrum speciální optiky a optoelektronických systémů), součást Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český tým stane součástí vědeckého konsorcia mise, bude moci ovlivňovat směřování přípravy mise a následně získá i exkluzivní přístup k získaným datům. Čeští vědci se rovněž zapojí do vedení pracovních skupin k přípravě spektrálních databází a základnímu výzkumu chemie exoplanet s důrazem na procesy prebiotické evoluce. Hlavním cílem české účasti na misi ARIEL je detekce spektrálních charakteristik základních molekul detekovaných družicí a výzkum markerů důležitých chemických procesů v planetárních atmosférách. Exoplanety jsou aktuálně v hledáčku Vědeckého programu ESA. Dne 17. prosince 2019 bude vypuštěna mise CHEOPS, jejímž cílem bude první charakterizace známých exoplanet. Z mise CHEOPS bude těžit také mise PLATO, jíž má v roce 2028 následovat právě ARIEL. Zapojení do mise PLATO je první přímou českou účastí na výzkumu exoplanet. Česká účast na misi ARIEL bude podpořena ve výši 1,85 mil. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Náklady na misi ARIEL, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 470 mil. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky. Animace mise ARIEL
-
Dvacetileté výročí nejrozsáhlejší astrofyzikální soustavy na světě
Letos slaví své dvacetileté výročí od podpisu zakladatelské listiny mezinárodní Observatoř Pierra Augera v Argentině. Slavnostního ceremoniálu, který proběhl minulý týden ve městě Malargüe, se kromě české vědecké delegace zúčastnil i český velvyslanec v Argentině Karel Beran. Se 4 teleskopickými stanicemi, každá se 6 teleskopy, a 1660 pozemními detektory, rozprostírajícími se na více než 3000 km2, je Augerova observatoř pravděpodobně nejrozlehlejší vědeckou pozorovací soustavou na světě. Cílem jejího výzkumu je detekce a studium vysokoenergetických částic kosmického záření pronikajících do atmosféry, z nichž některé svým nábojem mnohonásobně překonávají uměle vytvořené částice z urychlovače v CERN. Projekt byl zahájen počátkem 90. let 20. století americkým astrofyzikem, nositelem Nobelovy ceny, Jamesem Croninem, a jeho kolegou Allanem Watsonem. Čeští vědci byli u zrodu Observatoře Pierra Augera od samého počátku. ČR byla prostřednictvím Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., Univerzity Karlovy a Palackého univerzity v Olomouci jednou z 15 zakladatelských zemí. V ČR bylo vyrobeno 15 z 27 zrcadel pro fluorescenční detekční dalekohledy observatoře. S přispěním Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. byl navržen a je provozován rovněž robotický dalekohled FRAM, který pomáhá zjišťovat stav atmosféry pro kalibraci pozorování. To vše bylo umožněno prostřednictvím finanční podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, aktuálně poskytované z dotačního titulu na podporu velkých výzkumných infrastruktur. Velká výzkumná infrastruktura AUGER-CZ byla velmi kladně evaluována i při posledním mezinárodním hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, načež jí byla přiznána finanční podpora také pro další tříleté období 2020 až 2022. Představuje jeden z pilířů nejnovější aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022. Observatoř Pierra Augera