Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
V Ostravě spouští nový superpočítač. Dostal jméno Barbora.
(Ostrava, 2. října 2019) Ve středu 2. října byl v IT4Innovations národním superpočítačovém centru při VŠB – Technické univerzitě Ostrava slavnostně spuštěn do provozu nový superpočítač. Rozšířil tak rodinu superpočítačů instalovaných v tomto centru. V rámci vyhlášené soutěže mu bylo vybráno jméno Barbora. Ve středu 2. října se v IT4Innovations uskutečnil slavnostní ceremoniál ke spuštění nového superpočítače. Slavnostního spuštění se mimo jiné zúčastnili Václav Snášel, rektor VŠB-TUO, Evžen Tošenovský, předseda správní rady VŠB-TUO a IT4Innovations, Pavel Doleček, náměstek MŠMT, Petr Očko, náměstek MPO, Roland Galharague, francouzský velvyslanec v ČR, Erich Unterwurzacher ředitel sekce pro střední Evropu DG Regio a Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje. Nový superpočítač Barbora, který dodala společnost Atos IT Solutions and Services, s.r.o., je rozšířením stávajícího superpočítače Anselm, který byl uveden do provozu v roce 2013. K jeho oficiálnímu převzetí do vlastnictví IT4Innovations národního superpočítačového centra a uvedení do provozu došlo koncem září 2019. „Naším cílem je pravidelně obnovovat naše výpočetní zdroje tak, aby naši uživatelé měli přístup k nejmodernějším výpočetním systémům a abychom byli schopni pokrýt v co největší míře jejich rostoucí požadavky,“ uvádí Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra. „Věříme, že superpočítač Barbora, postavený na nejmodernějších technologiích, splní všechna očekávání IT4Innovations,“ říká Albert Gallina, ředitel pro Big Data a HPC ve střední a východní Evropě společnosti Atos a vysvětluje: „Atos je nejvýznamnější evropský hráč v oblasti superpočítačů a umělé inteligence, a jsme proto výrazným partnerem v EURO HPC iniciativě, která má za cíl budovat celoevropskou infrastrukturu špičkových superpočítačů. Jsme vděční za možnost opět spolupracovat s IT4Innovations a přispět k rozvoji vědy a výzkumu na národní i evropské úrovni“. Superpočítač Barbora Kombinovaný teoretický výpočetní výkon superpočítače Barbora, je 826 TFlop/s, což je téměř 9x více než má dosluhující superpočítač Anselm. Nejsilnějším systémem IT4Innovations tak i nadále zůstává Salomon s výkonem 2 000 TFlop/s. Oproti superpočítači Anselm má Barbora souhrnnou kapacitu paměti výpočetních uzlů 43 TB (oproti stávajícím 15 TB), rychlost výpočetního úložiště až 28 GB/s (oproti 6 GB/s) a rychlost linek výpočetní sítě až 200 Gb/s (oproti 40 Gb/s). Superpočítač Barbora je postaven na HPC architektuře Bull Sequana XH2000 a jedná se o vůbec první instalaci na světě. „Za zmínku rovněž stojí technologický posun v některých oblastech. Chlazení výpočetních uzlů je prováděno teplou vodou, což vede k dosažení úspor provozních nákladů. Nový systém přináší navíc technologii chlazení teplou vodou i na úrovni switchů a napájecích zdrojů výpočetního systému a zvyšuje tak efektivitu chlazení oproti starším systémům Anselm a Salamon. Na procesorech je dostupná nová, 512bitová instrukční sada (AVX-512). Paměť výpočetních uzlů je o 50 % větší a 50 % rychlejší, síťové propojení je 2x rychlejší oproti superpočítači Salomon. Také práce se soubory se zrychlí díky technologii NVMe. 32 GPU akcelerátorů NVIDIA V100 dává prostřednictvím tenzorových jednotek až 4 PFlop/s teoretického výkonu pro akceleraci výpočtů z oblasti umělé inteligence. V praxi to znamená 1,5 až 3násobné zrychlení běžných výpočtů a možnost trénování ještě větších neuronových sítí,“ sdělil Branislav Jansík, ředitel superpočítačových služeb IT4Innovations. Nejmodernější technologie a služby v oblasti vysoce výkonnostních výpočtů a datových analýz jsou v IT4Innovations národním superpočítačovém centru poskytovány českým i zahraničním výzkumným týmům z akademické sféry i průmyslu. K tomu přispěje i nově instalovaný superpočítač Barbora. „Poptávka po výpočetních zdrojích v našem centru aktuálně přesahuje více než jednou naše kapacity. Jsem proto rád, že instalací Barbory můžeme v dalším kole grantové soutěže vyjít vstříc více zájemcům o výpočetní čas a rovněž vyhovět jejich požadavkům na nejnovější technologie, jakými jsou například GPU akcelerátory,“ dodává Vondrák. Jméno nového superpočítače bylo odbornou porotou vybráno z celkem 1 237 zaslaných návrhů (z toho bylo 985 unikátních jmen). Vítězné jméno BARBORA se mezi zaslanými návrhy objevilo celkem 14krát. Barbora odkazuje nejen k patronce havířů, ale jednalo se také o jméno jednoho z dolů v Ostravsko-karvinském revíru, stejně jako je tomu v případě jmen dalších superpočítačů – Anselm a Salomon. Z došlých návrhů byly vybráni 3 výherci, kteří získali hodnotné ceny od společnosti Atos IT Solutions and Services, s.r.o. v rámci slavnostního spuštění 2. října 2019. Slavnostní spuštění Technická specifikace * Výpočetní uzly * 192 standardních výpočetních uzlů; každý uzel je vybaven dvěma 18jádrovými procesory Intel a operační pamětí o velikosti 192 GB RAM, * 8 výpočetních uzlů s GPU akcelerátory; každý uzel je vybaven dvěma 12jádrovými procesory Intel, čtyřmi GPU akcelerátory NVIDIA V100 s grafickou pamětí o velikosti 16 GB a operační pamětí o velikosti 192 GB RAM, * tlustý uzel je vybaven osmi šestnáctijádrovými procesory Intel a operační pamětí o velikosti 6 TB RAM, * superpočítač je postaven na HPC architektuře Bull Sequana XH2000, * chlazení standardních výpočetních uzlů používá technologii přímého chlazení komponent kapalným médiem a je použito nejefektivnější chlazení tzv. teplou vodou. * Výpočetní síť je postavena na nejmodernější technologii Infiniband HDR. * Datové úložiště pro výpočty SCRATCH o kapacitě 310 TB a propustnosti 28 GB/s využívající akceleraci technologií Burst Buffer. * Datové úložiště pro výpočty NVMe over Fabric o celkové kapacitě 22,4 TB dynamicky alokované výpočetním uzlům. * Softwarové řešení provozu a správy clusteru Bull Super Computer Suite, plánovač a manažer zdrojů PBS Pro. Superpočítač Barbora byl pořízen v rámci projektu OP VVV s názvem „IT4Innovations národní superpočítačové centrum – cesta k exascale“, registrační číslo projektu: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001791. tisková zpráva IT4Innovations
-
Informační den k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021
Dne 25. září 2019 se v Bruselu pod organizační záštitou Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) uskutečnil informační den k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021. Konference zorganizovaná u příležitosti konání Evropských výzkumných a inovačních dní oficiálně zahájila proces aktualizace Cestovní mapy ESFRI, který bude dokončen v roce 2021. Čelní zástupci ESFRI představili účastníkům setkání metodiku pro výběr nových projektů evropských výzkumných infrastruktur, jež budou o zařazení do aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 usilovat. Uchazeči mohou předkládat své návrhy projektů do dne 5. května 2020. ESFRI publikuje Cestovní mapu ESFRI od roku 2006. Cestovní mapa ESFRI zahrnuje špičkové výzkumné infrastruktury, jež jsou svým významem zcela klíčové pro posilování výzkumných kapacit a dovedností evropských států. Návrhy nových projektů ESFRI výzkumných infrastruktur mohou být předkládány ve všech vědních disciplínách, jakými jsou fyzikální vědy a inženýrství, energetika, environmentální vědy, biologické a lékařské vědy, sociální a humanitní vědy a ICT (e-infrastruktury). Na Cestovní mapu ESFRI jsou zařazeny však pouze v případě, pokud zdárně absolvují náročné hodnotící procedury ESFRI, jejichž evaluační kritéria se zaměřují zejména na otázky vědecké excelence a plánu implementace. Návrhy nových projektů ESFRI výzkumných infrastruktur mohou být předkládány členskými státy EU, asociovanými státy a členy uskupení EIROforum. Uchazeči musí naplnit kritéria způsobilosti a současně doložit (1) politickou podporu (tj. vyjádření politické podpory ze strany věcně příslušného veřejného orgánu předkládajícího státu a nejméně dalších 2 členských států EU či asociovaných zemí), (2) finanční závazek (tj. vyjádření finančního závazku ze strany věcně příslušného veřejného orgánu předkládajícího státu k financování přípravné a implementační fáze projektu) a (3) mezi-institucionální multilaterální dohodu klíčových partnerů projektu (tj. např. Memorandum o porozumění). Výzkumné infrastruktury sdružené v rámci uskupení EIROforum jsou povinny tyto náležitosti doložit formou rozhodnutí Rady. Jan Hrušák, předseda ESFRI Kromě hodnocení návrhů nových projektů evropských výzkumných infrastruktur, jež se budou ucházet o zařazení na Cestovní mapu ESFRI 2021, bude ESFRI v rámci procesu aktualizace Cestovní mapy rovněž monitorovat stav implementační fáze tzv. „ESFRI Projektů“, jež jsou zahrnuty na Cestovní mapě ESFRI od roku 2010 (tj. AnaEE, EU-SOLARIS, ISBE, MIRRI, MYRRHA, WindScanner) a 2016 (ACTRIS, DANUBIUS-RI, EMPHASIS, E-RIHS, EST, KM3NeT 2.0). ESFRI Projekty, které vstoupily na Cestovní mapu ESFRI v roce 2010, nebudou již na Cestovní mapě ESFRI 2021 uvedeny s tímto statusem, a to s ohledem na horizont 10 let, během kterých musí zahájit svou implementační fázi. V případě, že implementační fáze v tomto časovém horizontu dosáhnou, stanou se tzv. „ESFRI Landmarks“. Pokud nikoliv, mají možnost přihlásit se k zařazení na Cestovní mapu ESFRI formou ESFRI Projektu opakovaně, jako noví předkladatelé. Nové projekty evropských výzkumných infrastruktur mohou být předkládány do dne 5. května 2020. Představitelé ESFRI Projektů, které byly na Cestovní mapu ESFRI zařazeny v letech 2010 a 2016, budou kontaktováni ze strany stakeholderů ESFRI na individuální bázi. Bližší informace o procesu aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021, včetně kritérií způsobilosti uchazečů, metodiky hodnocení ESFRI Projektů a přiblížení procedury roadmappingu, jsou k dispozici ke stažení na webových stránkách ESFRI. ESFRI Fórum přijme definitivní rozhodnutí o zařazení nových ESFRI Projektů a ESFRI Landmarků na Cestovní mapu ESFRI 2021 v průběhu léta 2020. Evropská komise – „Madou Building“, Brusel, Belgie
-
Studentské programy CERN
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do Studentských programů CERN. O podporu v rámci programu se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Program nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podání přihlášek do Studentských programů CERN je stanoven na 21. října 2019. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. CERN Student Programmes Poster
-
První externí uživatelé na ELI Beamlines
V únoru 2019 vyzvalo výzkumné centrum ELI Beamlines vědeckou komunitu, aby předložila návrhy k realizaci výzkumných projektů v experimentální hale E1, která slouží k výzkumu týkajícímu se aplikací v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách. Šlo o takzvanou Výzvu 0 – vůbec první výzvu, již centrum ELI Beamlines pro externí uživatele vypsalo. Jejím účelem bylo především zahájit experimenty s využitím technologií, které jsou již v provozu v experimentální hale E1, a otestovat je. “Experimentální hala E1 byla koncipována jako velmi variabilní prostor poskytující hned několik unikátních vědeckých instrumentů využívajících vysokorepetiční laserové zdroje a díky spolupráci s externími uživateli se nám ji podařilo uvést do plného provozu,” říká vedoucí výzkumného programu Jakob Andreasson. Výzva se setkala s velkým ohlasem a o experimentování na ELI Beamlines projevilo zájem hned několik týmů z celého světa (USA, Německo, Itálie, Velká Británie, Rusko, Švédsko, Polsko, Maďarsko a Česká republika). Velmi rychle se naplnil veškerý disponibilní výzkumný čas na daném zařízení a experimenty se uskutečnily v období od června do září 2019. “První úspěšně provedené experimenty představují pro ELI Beamlines skutečný milník na cestě ke splnění mise zpřístupnit vědecké komunitě bezprecedetní možnosti pro nově navrhované experimenty,” dodává Roman Hvězda, manažer ELI Beamlines. Jako příklad za všechny lze uvést experiment, který proběhl v červnu na koncové stanici ELIps v experimentální hale E1. Uživatelský tým sestával ze dvou výzkumných skupin, z nichž první pracovala pod vedením prof. Stefana Zollnera z New Mexico State University v USA a druhou skupinu vedl dr. Luca Poletto z Ústavu fotoniky a nanotechnologií v Padově. Obě skupiny spolupracovaly s vědci z experimentálních týmů ELI Beamlines vedenými Shirly Espinozou, Jaroslavem Nejdlem, Tomášem Lastovičkou a Pavlem Bakulem. Experimenty proběhly na vzorcích zlata a křemíku s využitím energií mezi 31-70 eV. Druhé kolo výzkumu bude následovat na vzorcích germania, niklu a stroncia v září tohoto roku. Další uživatelská skupina vědců byla z Maďarska. Jejich experiment se jmenoval „Femtosecond Stimulated Raman Spectroscopy“, což je technika, která umožňuje studovat molekulární vibrace, pohyb, strukturu a mechanismy chemické reakce v čase. Koordinátorem byl Miroslav Kloz z experimentálního týmu ELI Beamlines. Chceme poděkovat všem členům vědecké komunity za zájem, který o naše výzkumné centrum projevili, a vybídnout další potenciální uživatele, aby sledovali dění na ELI Beamlines a zajímali se o vývoj technologií, kterými naše zařízení disponuje. Již na podzim tohoto roku plánujeme vyhlásit další výzvy pro uživatele. Všechny informace se dozvíte na odkazu www.eli-beams.eu/uzivatele. Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines Zdroj: ELI Beamlines
-
Vědci z ÚJF v Nature Physics o husté baryonové hmotě vyzařující virtuální fotony
Časopis Nature Physics, nejdůležitější fyzikální periodikum s pětiletým impakt faktorem 21.8, publikoval ve svém červencovém čísle článek o výzkumu husté baryonové hmoty s virtuálními fotony (Probing dense baryon-rich matter with virtual photons). Článek je kolektivním dílem vědců z kolaborace HADES, součásti projektu FAIR. Mezi spoluautory je i několik pracovníků ÚJF, pracujících na projektu FAIR-CZ: A. Kugler, P. Tlustý, O. Svoboda, V. Wagner, L. Chlad, P. Rodriguez-Ramos a J. G. Sobolev. Hmotu, řídící se kvantovou chromodynamikou (QCD), která naplňovala vesmír krátce (10 μs) po Velkém třesku, můžeme dnes na krátký čas vytvořit v laboratoři srážkami těžkých iontů o relativistických energiích. Různá stádia, ve kterých může QCD hmota existovat, závisí například na teplotě, tlaku nebo baryochemickém potenciálu a mohou být zkoumána studiem elektromagnetického záření vyzařovaného QCD hmotou. Dvojice elektron-pozitron, vznikající v rozpadu virtuálních fotonů, nejsou ovlivňovány silnou interakcí a poskytují tak informace o vlastnostech QCD hmoty v různých stádiích. Článek shrnuje výsledky pozorování emise virtuálních fotonů z QCD hmoty. Spektrální distribuce elektron-pozitronových párů je téměř exponenciální, což svědčí o zvýšení teploty o 70 MeV a konstituentech se změněnými vlastnostmi, odrážejícími specifika silně interagující QCD hmoty. Vlastnosti této hmoty, vytvořené v jádro-jaderných srážkách, jsou podobné vlastnostem husté hmoty vytvořené v konečném stavu fúze neutronových hvězd, jak je patrné z nedávných pozorování. Simulace jaderné hmoty při srážkách způsobujících extrémní hustoty a teploty (zdroj: HADES)
-
Dostat se do CERN je pro české studenty nyní mnohem snazší!
Studenti českých vysokých škol mají nově větší šanci uspět ve výběrových řízeních do Studentských programů v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Umožní to nová Dohoda uzavřená mezi MŠMT a CERN, kterou dne 28. srpna 2019 v Ženevě podepsal náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček. MŠMT si od dohody slibuje navýšení počtu českých studentů v CERN, které by dále vedlo také ke zvýšení počtu zaměstnanců z ČR v CERN, které je dosud na nízké úrovni. O podporu v rámci programu se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Program nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Kromě podpisu smlouvy se náměstek Pavel Doleček krátce setkal s generální ředitelkou CERN Fabiolou Gianotti a dalšími vysokými představiteli CERN, se kterými diskutoval další směry rozvoje CERN a účasti ČR v CERN. V CERN aktuálně probíhají významné upgrady jak urychlovače Large Hadron Collider (LHC), tak i na něm umístěných experimentů. Náměstek Pavel Doleček tak mohl navštívit experiment ATLAS, na kterém se výrazně podílejí čeští vědci a technici, a další technické zázemí CERN, jako montážní halu pro supravodivé magnety, které jsou využívány na LHC. Aktuální termín pro podání přihlášek do Studentských programů CERN je stanoven na 21. října 2019. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech níže, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje se sídlem ve švýcarské Ženevě, jež provozuje vůbec největší laboratoř pro výzkum fyziky částic na světě. Základním pilířem výzkumné infrastruktury CERN je urychlovač LHC, na němž jsou rozmístěné jednotlivé experimenty, resp. detektory, a to ATLAS, CMS, ALICE, LHCb a další menší detektory. ČR, resp. Československo, je členským státem CERN od roku 1991. Náměstek Pavel Doleček podepsal za MŠMT dohodu o studentských stážích v CERN.
-
Podzimní tutoriály pořádané LINDAT/CLARIAH-CZ
První pozvánka na podzimní tutoriály pořádané výzkumnou infrastrukturou LINDAT/CLARIAH-CZ, která sdružuje přední české instituce v humanitních a uměleckých oborech s cílem zpřístupnit digitalizované datové zdroje a nástroje pro jejich zpracování. Tutoriály představí: * úložiště datových zdrojů * nástroje a webové služby pro jazykové technologie * projekty partnerů LINDAT/CLARIAH-CZ Termíny: * 26. 9. 2019 , 9–13 hod. * 17. 10. 2019, 9–13 hod. * 28. 11. 2019, 9–13 hod. Místo konání: MFF UK, Malostranské nám. 25, Praha 1 Tutoriály jsou primárně určeny výzkumníkům humanitních, kulturních a kreativních oboru, odborníkům v jazykových technologiích a studentům napříč těmito obory. Tutoriály budou přehlídkou, inspirací a motivací zároveň, a proto mohou upoutat pozornost odborníku i z jiných oblastí. Materiály z tutoriálu budou dostupné na: https://lindat.cz Kontakt: Barbora Hladká hladka@ufal.mff.cuni.cz Tutoriály budou vedeny v češtine nebo angličtině. Registrace není nutná a účast je bezplatná. Pozvánka na tutoriály LINDAT/CLARIAH-CZ (pdf)
-
Velké výzkumné infrastruktury v AFI Business Guidebook 2019
Sdružení pro zahraniční investice – AFI – vydalo 4. edici publikace Business Guidebook. Tato publikace má díky spolupráci s vládními úřady a organizacemi širší využití, a to nejenom pro investory, ale i pro podnikatele, jež se zajímají o rozšíření svých aktivit v ČR. Publikace je souhrnem komplexních informací o podmínkách investování na českém trhu. Výjimečnost publikace spočívá ve spojení předních odborníků ze státní sféry a členských firem, kteří přispěli k její odbornosti. Jedná se o specialisty ze skupiny renomovaných společností v oblastech daňového a právního poradenství, lidských zdrojů, komerčních nemovitostí a průmyslových zón, řízení rizik nebo přípravy výstavby. Čtvrté vydání AFI Business Guidebook 2019 obsahuje poprvé i příspěvek o velkých výzkumných infrastrukturách ČR. Publikace bude v následujících měsících šířena, jak v elektronické, tak i fyzické podobě, prostřednictvím zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, zahraničních a mezinárodních organizací, se kterými sdružení AFI spolupracuje, agentury CzechInvest a relevantních zahraničních velvyslanectví a institucí v ČR. AFI Business Guidebook 2019 ke stažení