Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Brno, 16. až 17. května 2019 – V prostorách Středoevropského technologického institutu (CEITEC) se uskutečnila česko-německá konference se zaměřením na vědní oblasti nanotechnologií a pokročilých materiálů. Akce přilákala do jihomoravské metropole na 150 účastníků z české a německé výzkumné a průmyslové komunity a v rámci dvoudenního programu zprostředkovala svým aktérům platformu k vedení strategických debat o nejmodernějších trendech materiálového výzkumu, vývoje a inovací. Konference byla uspořádána pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) a německého Federálního ministerstva pro vzdělávání a výzkum (BMBF) v rámci Strategického dialogu vlád ČR a Spolkové republiky Německo a navázala tak na předešlé ročníky konané v letech 2015 v Praze a 2017 v bavorském Erlangenu. Zahájení akce se v roli hostitele ujal prorektor Vysokého učení technického v Brně Miroslav Doupovec, načež za Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v ČR účastníky konference přivítala zástupkyně velvyslance Christiana Markert. Jakožto garanti česko-německého strategického dialogu v oblastech výzkumu, vývoje a inovací následně vystoupili také náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT Pavel Doleček a státní tajemník pro vzdělávání a výzkum na BMBF Georg Schütte a zhodnotili dosavadní rozvoj česko-německé vědecké a technické spolupráce s perspektivou dalšího zintenzivnění její podpory v nadcházejících letech. Poprvé v rámci česko-německého strategického dialogu se dějištěm konferenčního setkání stalo město Brno. Jeho výzkumný a inovační potenciál, umocněný rozsáhlými investicemi do výzkumné a inovační infrastruktury za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, představil ve svém příspěvku ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC) Petr Chládek. Kromě stále rostoucího významu Brna, jako nově se rozvíjejícího vědeckého a technologického centra střední Evropy, byla konference situována do jihomoravské metropole i z toho důvodu, že to bylo právě Brno, kde byl v 50. letech 20. století za působení nedávno († 2017) zesnulého celosvětově uznávaného fyzika Armina Delonga založen vědní obor elektronové mikroskopie. Ředitel TESCAN ORSAY HOLDING, a.s. Jaroslav Klíma v tomto kontextu představil nastupující trendy elektronové mikroskopie, následován Martinou Kohlhuber z německé Národní akademie vědy a inženýrství. Ústředními tématy konference, jejíž program se odehrával v paralelních panelových diskuzních blocích, byly pokročilé nanotechnologie a lehké funkční inženýrské materiály, materiálový výzkum z perspektivy Průmyslu 4.0 a Mobility 4.0 a výzkumné infrastruktury provozované v těchto disciplinárních doménách. Role koordinátorů panelů se za ČR chopili Tomáš Šikola, Josef Jančář, Pavel Václavek a Michal Urbánek z CEITEC. Jejich německými protějšky byli Andreas Leson z Fraunhofer Institute for Material and Beam Technology, Karl Schulte z Hamburg University of Technology, Reiner John z Infineon Technologies AG a Norbert Huber z Helmholtz-Zentrum Geesthacht. V průběhu plenárních zasedání byly mj. prezentovány i stávající a nově plánované možnosti finanční podpory česko-německé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích na bilaterální úrovni a představeny příklady dobré praxe již rozvíjených kolaborací, z nichž jedním z nejvýznamnějších nedávných úspěchů je projekt RICAIP (Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production). Prostřednictvím projektu RICAIP je implementována česko-německá spolupráce v oblasti Průmyslu 4.0, přičemž projekt RICAIP uspěl ve 2. kole hodnocení 2. výzvy Teaming rámcového programu Horizontu 2020 a během své realizace bude na české straně podpořen částkou přesahující výši 30 mil. EUR, čerpanou z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Na okraj hlavního konferenčního programu byly pro účastníky akce uspořádány i exkurze do vybraných výzkumných, vývojových a inovačních pracovišť situovaných v CEITEC na Vysokém učení technickém v Brně, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, v.v.i. a ve společnostech TESCAN a Thermo Fisher Scientific, zaměřujících se na vývoj, výrobu a celosvětovou distribuci elektronových mikroskopů a další vědecké instrumentace. Gala-večeře účastníků konference byla organizátory zasazena do ikonických prostor Hvězdárny a planetária Brno. Bližší informace o konferenci a jejím programu jsou k dispozici ke stažení na jejích webových stránkách cz-de-conference.ceitec.cz.
Brno, 16. května 2019 – Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček úvodním slovem zahájil česko-německou vědeckou konferenci se zaměřením na nanotechnologie a pokročilé materiály, která ve dnech 16. až 17. května 2019 probíhá v prostorách Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně. Konference je pořádána pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a německého Federálního ministerstva pro vzdělávání a výzkum (BMBF) v rámci Strategického dialogu vlád ČR a Spolkové republiky Německo a na 150 účastníkům z řad výzkumného sektoru a podnikatelské sféry poskytuje platformu pro rozvoj česko-německé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ústředními tématy konference jsou pokročilé nanotechnologie, lehké funkční inženýrské materiály, průmysl 4.0, mobilita 4.0 a výzkumné infrastruktury, se zvláštním důrazem kladeným na rozvoj česko-německé spolupráce v daných vědně-oborových oblastech. Debaty aktérů probíhají v rámci plenárních zasedání a 4 paralelních diskuzních panelů za účasti předních českých a německých stakeholderů. Náměstek Doleček na úvod konference uvedl: „Již nyní existuje řada příkladů excelentní spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi českými a německými výzkumnými organizacemi a inovativními podniky. Úkolem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které je koordinátorem česko-německého strategického dialogu v těchto oblastech, je vytvářet pro budoucí rozvoj této spolupráce další, nové příležitosti. V takto nastoleném trendu budeme proto pokračovat a vědecké konference, jakou je ta dnešní, jsou bezesporu jedním z nástrojů, jejichž prostřednictvím lze spolupráci s našimi německými partnery více podporovat.“ Na okraj konference byly uspořádány mj. i exkurze do vybraných excelentních výzkumných, vývojových a inovačních pracovišť situovaných ve Středoevropském technologickém institutu na Vysokém učení technickém v Brně, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR a ve společnostech TESCAN a Thermo Fisher Scientific, zaměřujících se na vývoj, výrobu a celosvětovou distribuci elektronových mikroskopů a další vědecké instrumentace. Program konference je k dispozici ke stažení na jejích webových stránkách cz-de-conference.ceitec.cz.
Brasília, 6. až 8. května 2019 – Ve dnech 6. až 8. května hostilo hlavní město Brazílie v pořadí již 3. zasedání Pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU-Latinská Amerika a Karibik, následované 2. seminářem na téma „Mezinárodní přístup k výzkumným infrastrukturám: spolupráce EU/LAC“. Zasedání se zúčastnilo 28 zástupů z 19 zemí EU a jihoamerického regionu. Diskutovány byly konkrétní možnosti spolupráce výzkumných infrastruktur, a to zejména s ohledem na již uskutečněné studijní návštěvy. V regionu Latinské Ameriky se uskutečnily následující studijní návštěvy: * až 12. dubna 2019, Chile: Costal Marine Research Center (ECIM) a Patagonia Station for Interdisciplinary Research – za ČR se zúčastnil Manuel Acosta (CzeCOS, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.); * až 26. dubna 2019, Kostarika: Study Visit to the CONARE (Public Universities) Research Infrastructures – Nanotechnology (LANOTEC), Advance Computing (C.N.C.A.), Geomatics (PRIAS), Climate Observatory / Agromatics, Biotechnology (CENIBiot) – za ČR se účastnil Milan Váňa (ACTRIS-CZ, Český hydrometeorologický ústav); * až 26. dubna 2019, Brazílie: Brazilian Center for Research in Energy and Materials (CNPEM) – synchrotron Sirius a National Institute for Space Research (INPe) – za ČR se účastnil Břetislav Šmíd (SPL-MSB, Univerzita Karlova); * až 15. května 2019, Argentina: Scientific-Technological Centre (CCT) CONICET, Bahía Blanca, které se ČR neúčastní. Dosud uskutečněné studijní návštěvy se setkaly u účastníků s pozitivními ohlasy a podařilo se položit základ pro další spolupráci mezi zúčastněnými institucemi. V zemích Latinské Ameriky aktuálně probíhá intenzivní práce nad zmapováním domácích výzkumných infrastruktur a stanovením priorit pro navazování spolupráce. Jako stěžejní výzkumná témata zaznívají potraviny, energie (zejména obnovitelná) a zdraví (farmacie, biotechnologie). Mezi další oblasti zájmu náleží jazykový výzkum a kulturní dědictví. Latinskoamerické země jsou otevřené ke spolupráci v oblasti výzkumných infrastruktur, nicméně navazování konkrétní spolupráce je komplikováno absencí přehledu výzkumných infrastruktur. V případě zájmu ze strany českých výzkumných infrastruktur, je možné využít platformy pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU-LAC. Příští setkání je plánováno na listopad 2019 v Mexiku. Tématem bude řízení a management výzkumných infrastruktur.
PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) je další misí střední třídy „M3“ Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která je v současnosti ve fázi vývoje. Mise PLATO se zaměří na hledání a výzkum extrasolárních planetárních systémů, zejména na kamenné planety kolem hvězd podobných Slunci, které se nacházejí v tzv. obyvatelné zóně, tj. v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která dovoluje existenci vody v kapalném stavu na povrchu planety. PLATO zpracuje první katalog potvrzených exoplanet a jejich vlastností. Mise má být vypuštěna v roce 2026. Český tým je tvořen výzkumnými pracovníky z Astronomického ústavu AV ČR, předpokládá se také zapojení českých podniků. Díky zapojení do mise PLATO se budou čeští vědci podílet na analýze získaných dat, česká skupina bude také součástí PLATO PCOT (PLATO Calibration and Operations Team) týmu, který se v přípravné fázi mise PLATO bude zabývat vývojem softwaru na zpracování dat a vyhodnocováním a monitorováním stavu instrumentu. Česká strana bude odpovídat také za zajištění přepravy 26 kamer, kterými bude sonda PLATO vybavena. Za tímto účelem česká strana dodá 33 high-tech přepravních kontejnerů, které budou muset dostát vysokým nárokům na bezpečnou přepravu kamer (vysoké požadavky na čistotu, otřesuvzdornost atd.). Dodavatel přepravních kontejnerů bude vybrán v rámci tendru vypsaném ESA, který bude omezen pouze na české firmy. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Zároveň projekt umožní přímo ovlivnit dění v rámci mise PLATO, protože česká strana získá zástupce ve vědecké radě PLATO. Exoplanety jsou aktuálně v hledáčku Vědeckého programu ESA. Na podzim 2019 bude vypuštěna mise CHEOPS, jejímž cílem bude první charakterizace známých exoplanet. Z mise CHEOPS bude těžit také mise PLATO, jíž má v roce 2028 následovat mise ARIEL, která se zaměří na výzkum atmosfér exoplanet. Zapojení do mise PLATO je první přímou českou účastí na výzkumu exoplanet. Česká účast na misi PLATO bude podpořena ve výši téměř 840 tis. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Náklady na misi PLATO, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na více jak 680 mil. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podávání přihlášek na placenou stáž u mezinárodní organizace ESO (Evropská jižní observatoř). Místem výkonu stáže je Německo nebo Chile. Stipendium činí 2 500 – 3 000 EUR měsíčně (podle vzdělání a zařazení stážisty). Délka stáže je 6 – 12 měsíců (s možností prodloužení). Hlásit se mohou čeští studenti, vědci a inženýři do 32 let věku, kteří působí v některém z následujících oborů: ESO – ALMA * astronomie; * astrofyzika; * softwarové inženýrství; * elektrotechnika; * mechanika; * controlling; * optika; * provozní inženýrství; * projektový management. Přihlášku je třeba zaslat v angličtině do 31. května 2019 na adresu MŠMT. Nástupní termín stáží je září 2019. Bližší informace jsou v dokumentech: * Výzva k podání přihlášek na mezinárodní stáž ESO (pdf) * Pokyny k administraci programu stáží ESO (pdf)
Na slavnostním ceremoniálu v prostorách mezinárodní laboratoře FAIR v Darmstadtu v Německu byla uzavřena smlouva mezi velkou evropskou výzkumnou infrastrukturou FAIR GmbH a Ústavem jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. o přijetí ČR jako prvního aspirantského člena FAIR. Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. byl delegován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy k zastupování ČR ve FAIR a koordinuje také práci české vědecké komunity do něj zapojené. Aspirantské členství nabízí státům se zájmem účastnit se FAIR progresivní cestu k dosažení pozdějšího plného členství. Vytvořila jej v roce 2017 Rada FAIR, nejvyšší výkonný orgán FAIR GmbH, složený z jeho akcionářů, který v prosinci 2018 potvrdil jako prvního aspirantského člena právě ČR. Smlouva byla podepsána výkonnými řediteli GSI a FAIR Paolem Giubellinem, Ursulou Weyrich a Jörgem Blaurockem. Za Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. podepsal smlouvu jeho ředitel Petr Lukáš. Podpisu se za české partnery v konsorciu FAIR-CZ zúčastnili i rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček, prorektor Slezské univerzity v Opavě Gabriel Török, děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Jan Kratochvíl, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Baumruk a koordinátor velké výzkumné infrastruktury FAIR-CZ Andrej Kugler. „Jsem velmi potěšen, že můžeme srdečně uvítat ČR jako našeho nového partnera. Naše partnerství staví na dlouhodobé a velmi dobře fungující spolupráci mezi českými výzkumnými institucemi a GSI/FAIR. Vědci z ČR již nyní excelentně přispívají k široké škále vědeckých a technických oblastí studovaných v GSI a FAIR.“ uvedl během slavnostního ceremoniálu Paolo Giubellino, výkonný vědecký ředitel GSI a FAIR. Čeští vědci se podílí například na experimentu HADES nebo výzkumech v oblasti jaderné astrofyziky, jakož i na výzkumu a vývoji pro experimenty CBM a PANDA. Čeští vědci jsou aktivní ve všech 4 výzkumných pilířích FAIR a chystají se zapojit rovněž do výstavby hlavního urychlovače FAIR. Zapojení české vědecké komunity do FAIR poměrně rychle narůstá, co do počtu participujících vědců. V roce 2016 se na různých experimentech FAIR účastnilo celkem 37 vědců ze 4 různých vědeckých institucí v ČR, v tomto roce to bude již více než 60 vědců z 6 různých vědeckých institucí. „Je pro nás velikou ctí stát se partnerem FAIR s jeho světově unikátními výzkumnými možnostmi. Nová smlouva dláždí cestu k dlouhodobě silné spolupráci mezi českou vědeckou komunitou a FAIR. Členství dále posílí vztahy a spolupráci mezi našimi vědci a GSI/FAIR a vytvoří nové příležitosti pro ještě plodnější spolupráci v oblastech výzkumu, inovací a vzdělávání,“ uvedl ředitel Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Petr Lukáš. Při podpisu smlouvy vyzdvihli partneři společné přání posílit sdílení vědeckých znalostí mezi ČR a dalšími evropskými výzkumnými komunitami a zdůraznili průlomovou hodnotu vědeckých poznatků získaných ve FAIR. Nová spolupráce navíc ukazuje atraktivitu výzkumného programu FAIR a důvěru mezinárodní vědecké komunity v něj. Nynější podpis kontraktu představuje veliký apel a povzbuzení pro další státy, které uvažují o připojení k FAIR právě pro jeho unikátní vědecké i technické možnosti. Facility for Antiproton and Ion Research
The Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic (MEYS) and the Federal Ministry of Education and Research of Germany (BMBF) are holding the Czech-German Scientific Conference on Nanotechnologies and Advanced Materials, to be held on 16th and 17th May 2019 in the premises of the Central European Institute of Technology (CEITEC) in Brno, Czech Republic. Invitation – pdf The conference is being arranged as a 2-day lunch-to-lunch event for up to 150 participants, providing a platform for strategy debates on research, technology development and innovation in the fields of nanotechnologies and advanced materials. Scientists, researchers, entrepreneurs and innovators are invited to take part in the conference. An overview of the latest developments in research and innovation policy in the Czech Republic and Germany will frame the conference, followed by 4 parallel panel sessions – focused on the topics of advanced nanotechnologies, lightweight functional engineering materials, Mobility 4.0 and Industry 4.0, and research infrastructures – thus bringing together research and business communities for discussions on extending frontiers of research, promoting public-private partnerships and scaling-up of companies aimed at commercialisation of expertise deriving from the respective scientific fields. The main conference programme will be accompanied by optional on-site visits, arranged to some of the top-class nanotechnology and advanced materials development facilities located in the city of Brno, and a gala-dinner, to be hosted in the premises of the Brno Observatory and Planetarium. The detailed conference programme and information on the logistics and registration is available on the official conference website.
Solar Orbiter je misí střední třídy Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA). Solar Orbiter se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy. Solar Orbiter se zaměří na zodpovězení hlavní otázky sluneční fyziky: Jak Slunce vytváří a ovlivňuje heliosféru? Tento hlavní vědecký cíl má poté 4 hlavní vědecká témata: * Credits ESA/ATG medialab; Sun: NASA/SDO/ P. Testa (CfA) Co vytváří sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole? * Jak sluneční jevy ovlivňují změny v heliosféře? * Jak sluneční erupce vytváří energetické částice, které vyplňují heliosféru? * Jak pracuje sluneční dynamo a ovlivňuje tak spojení mezi Sluncem a heliosférou? Sonda Solar Orbiter již byla zkompletována, včetně vědeckých přístrojů, a nyní prochází testováním v německé firmě IABG (Industrieanlagen-Betriebsgesellschaft GmbH), testovacím a analytickém středisku v Ottobrunnu u Mnichova. Pokud se testování podaří, bude Solar Orbiter na podzim tohoto roku odeslán do Kennedyho kosmického střediska, odkud má být v únoru 2020 vypuštěn na cestu ke Slunci. Credits ESA, AIRBUS, IABG Účast ČR na misi Solar Orbiter podpořená z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dosud přesáhla částku 6,5 mil. EUR (cca 170 mil. Kč). Účast ČR na misi Solar Orbiter představuje nejvýraznější české zapojení do kosmického projektu od dob programu Interkosmos. Předpokládané náklady na misi činí cca 780 mil. EUR (bez zahrnutí nákladů na přístrojové vybavení). Na misi Solar Orbiter bude umístěno celkem 10 vědeckých přístrojů, ze kterých se na 4 přístrojích 5 projekty podílely české výzkumné organizace a podniky: STIX (Spectrometer Telescope for Imaging X-rays) Spektrometr – teleskop pro zobrazení rentgenových zdrojů, umožňující studium fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších energetických jevech ve sluneční atmosféře. Pro přístroj STIX ČR dodala napájecí zdroje (nízko a vysokonapěťový zdroj) a letový řídící software. Na projektu se podílely Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmami CSRC a Evolving Systems Consulting. Multi Element Telescope for Imaging and Spectroscopy (METIS) Český příspěvek k přístroji METIS byl zaměřen na dodávku hlavních optických komponent: zrcadel M1 a M2. Tyto optické prvky mají v optickém systému METIS zásadní význam, protože poskytují obraz sluneční koróny, který bude následně zaznamenán detektory METIS. METIS je koronograf pro studium koróny, eruptivních procesů v koróně (tzv. výrony koronální hmoty CME) a slunečního větru. Českou účast na METIS koordinuje Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., přičemž zobrazovací zrcadla byla vyvinuta a vyrobena v laboratořích TOPTEC, které jsou součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. Detector Electronics for the Proton / Alpha Sensor of Solar Wind Plasma Analyzer Český příspěvek spočíval ve vývoji a dodání 2 elektronických desek pro blok spektrometru protonů a alfa částic PAS ze souboru přístrojů SWA (Solar Wind plasma Analyzer). SWA bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru a dále sbírat údaje o iontovém složení a charakteristikách klíčových těžších prvků. Hlavním řešitelem projektu byla Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Radio and Plasma Waves – Time Domain Sampler (RPW-TDS) Projekt byl zaměřen na výrobu a testy modulu TDS pro přístroj RPW (Radio and Plasma Waves). Jedná se o digitální vlnový analyzátor, implementovaný jako elektronická deska integrovaná do přístroje RPW. Modul TDS bude vzorkovat signály z elektrických a magnetických antén a zajišťovat palubní softwarové zpracování měřených dat. Cílem TDS je studium vln v okolí plazmové frekvence ve slunečním větru vnitřní heliosféry. Hlavním řešitelem projektu byl Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Radio and Plasma Waves – Low Voltage Power Supply (RPW-LVPS) Dalším českým příspěvkem do přístroje RPW byl vývoj a výroba Low-Voltages Power Supply (LVPS), napájecí jednotky, která bude napájet přístroje RPW a vydrží podmínky v blízkosti Slunce. Cílem příspěvku je zajištění dodávek elektrické energie ze solárních panelů, její regulace, měření telemetrických údajů o spotřebě napájení a filtrace škodlivého rušení. Na projektu se podílel Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmou CSRC. Další nejnovější fotografie z testování Solar Orbiter naleznete na webových stránkách ESA. Aktuální přehled příležitostí k zapojení do misí Vědeckého programu ESA a podpoře účasti na projektech přístrojového vybavení prostřednictvím programu PRODEX. Credits ESA, AIRBUS, IABG Credits ESA, AIRBUS, IABG