Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Velké výzkumné infrastruktury na konferenci „CZEDER 2019“
Ve dnech 30. až 31. října 2019 proběhne 17. ročník Českých dní pro evropský výzkum „CZEDER 2019“. Konferenci pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v úzké spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd ČR. Program 1. dne konference vyplní diskuze o tématech souvisejících s posilováním účasti a zvyšováním aktivity českých výzkumných organizací a podniků v budoucím 9. rámcovém programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021-2027). Za účasti zástupce Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace Renza Tomelliniho bude rovněž představena koncepce strategického plánování 9. rámcového programu EU a tzv. „misí“, které se stanou integrální součástí rámcového programu EU v jeho nadcházejícím běhu vůbec poprvé. Samostatný diskuzní blok bude věnován mj. výzkumným infrastrukturám, a to konkrétně problematice synergií při využívání zdrojů Evropských strukturálních a investičních fondů a rámcových programů EU pro výzkum a inovace při budování a internacionalizaci jejich kapacit. V úvodu programové sekce se svým příspěvkem vystoupí předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury Jan Hrušák. Následovat bude panelová diskuze, do níž se zapojí představitelé čelních velkých výzkumných infrastruktur ČR. Dějiště 2. dne konference se z prostor Hotelu International přesune do prostor Technologického centra Akademie věd ČR a jeho program se zaměří předně na shrnutí dosavadní účasti institucí ČR v rámcovém programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 (2014-2020) a na prezentaci dosažených výsledků účastníků z ČR a strategií jejich úspěšných účastí. Registrace k účasti na 17. ročníku Českých dní pro evropský výzkum „CZEDER 2019“ byla již spuštěna. Draft programu konference přináší indikativní výčet řečníků, kteří na konferenci potvrdili svou účast. Horizont Evropa – Rámcový program EU pro výzkum a inovace (2021-2027)
-
Informační den k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021
Strategický report Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) o evropských výzkumných infrastrukturách, známý jako Cestovní mapa ESFRI, představuje již 18 let prestižní výstup kolektivní práce usilující o zpřístupnění velkých mezinárodních výzkumných infrastruktur s cílem šíření vědecké excelence v Evropě. Dne 25. září 2019 zorganizuje ESFRI v belgickém Bruselu informační den za účelem oficiálního zahájení procesu aktualizace Cestovní mapy ESFRI, která bude dokončena v roce 2021. Čelní představitelé ESFRI při této příležitosti představí náležitosti, procedury a metodiku pro výběr nových projektů evropských výzkumných infrastruktur, jež se budou ucházet o zařazení na Cestovní mapu ESFRI. Spolu s tím přiblíží také analýzu krajiny evropských výzkumných infrastruktur a proces její aktualizace. V neposlední řadě proběhne rovněž diskuze na téma monitoringu evropských výzkumných infrastruktur, které jsou již na Cestovní mapu ESFRI zařazeny jako tzv. „ESFRI Landmarks”. Informační den k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021 se uskuteční dne 25. září 2019 dopoledne, a to v prostorách Evropské komise v Bruselu (přesné místo konání bude upřesněno v nejbližších týdnech). Spolu-organizátorem informačního dne je StR-ESFRI2 Project – Support to Reinforce ESFRI a Generální ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace (DG RTD). Program informačního dne bude brzy zveřejněn na webových stránkách ESFRI. Registrace k účasti na akci probíhá prostřednictvím linku ESFRI Roadmap 2021 Information Day. StR-ESFRI: Informační den k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021
-
Tři velké výzkumné infrastruktury se spojily v rámci projektu e-INFRA CZ
Praha 2. července 2019. Sdružení CESNET, Masarykova univerzita a VŠB – Technická univerzita Ostrava podaly společný projekt na vytvoření modernizované národní velké výzkumné e-infrastruktury e-INFRA CZ. Podání projektu předcházel podpis partnerské smlouvy, v níž se všechny tři instituce zavázaly ke vzájemné spolupráci na provozování, rozvoji a poskytování uceleného portfolia služeb této infrastruktury. Projekt vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s Cestovní mapou ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. Její aktualizovanou verzi projednala vláda letos 10. června v návaznosti na své dřívější rozhodnutí o financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků do roku 2022. e-INFRA CZ spojuje všechny tři stávající složky národní e-infrastruktury: * CESNET * CERIT-SC provozovanou Masarykovou univerzitou * IT4Innovations národní superpočítačové centrum provozované VŠB ‒ Technickou univerzitou Ostrava Všechny složky byly do Cestovní mapy zařazeny už v roce 2010, přičemž projekt e-INFRA CZ představuje evoluční krok k jejich užší integraci. Základem e-infrastruktury České republiky bude v rámci projektu modernizovaná komunikační síť národního výzkumu a vzdělávání CESNET3. „Jsme rádi, že více než dvacet let zkušeností s budováním špičkové e-infrastruktury a poskytováním vyspělých ICT služeb nyní můžeme vložit do tohoto strategického projektu, který bude mít zásadní dopad na další rozvoj informační společnosti v naší zemi,“ konstatuje ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád. „Spojení všech tří dosavadních e-infrastruktur do společného konsorcia umožní integrovat doposud odděleně poskytované služby a poskytne tak české akademické a vědecké komunitě komplexní a špičkové IT zázemí,“ říká ředitel centra CERIT-SC Luděk Matyska. „Přínos našeho zapojení do společného projektu e-INFRA CZ spatřuji zejména ve zlepšení dostupnosti našich superpočítačových technologií a služeb širší vědecké komunitě v České republice,“ uvádí Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra. e-INFRA CZ je plně transparentním prostředím nabízejícím komplexní kapacity a zdroje pro přenos, ukládání a zpracování vědeckých dat všem subjektům zabývajícím se výzkumem, vývojem a inovacemi napříč odvětvími. Vytváří komunikační, informační, úložnou a výpočetní platformu pro výzkum, vývoj a inovace na národní i mezinárodní úrovni a poskytuje rozsáhlé a ucelené portfolio služeb v oblasti ICT, bez kterých moderní výzkum, vývoj a inovace nemohou být realizovány. Mezi hlavní součásti e-INFRA CZ patří: * vysoce výkonná národní komunikační infrastruktura * národní gridová a cloudová infrastruktura * nejvýkonnější a nejmodernější superpočítačové systémy České republiky * velkokapacitní datová úložiště Nezbytnou součástí a přidanou hodnotou infrastruktury jsou i další nástroje a služby, například řízení přístupu k ICT zdrojům, nástroje podporující vzdálenou spolupráci nebo nástroje pro zajištění bezpečné komunikace a ochranu dat. Infrastruktura významně přispívá například k vývoji nových léků, personalizované medicíně, materiálovému výzkumu nebo vývoji nanotechnologií, predikci přírodních katastrof, výzkumu v oblasti bezpečnosti nebo péče o životní prostředí, vývoji nových zdrojů energie a inteligentních dopravních systémů či k implementaci konceptů Smart City a Průmysl 4.0.
-
Workshop a 69. plenární zasedání fóra ESFRI
Ve dnech 3. až 5. července 2019 se v Bruselu uskutečnila série jednání zorganizovaných Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Na ESFRI workshop k otázkám monitoringu evropských výzkumných infrastruktur navázalo jednání výkonného výboru ESFRI, dále následované 69. plenárním zasedáním fóra ESFRI, jež se zaměřilo zejména na budoucí směřování ESFRI a přípravu aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánovanou na rok 2021. Monitoring evropských výzkumných infrastruktur se statusem „ESFRI Landmark“ ESFRI workshop pořádaný na téma monitoringu evropských výzkumných infrastruktur zprostředkoval svým účastníkům platformu pro diskuzi o klíčových výkonnostních indikátorech, podle kterých mají být monitorovány evropské výzkumné infrastruktury zahrnuté na Cestovní mapě ESFRI se statutem „ESFRI Landmark“. Takovéto evropské výzkumné infrastruktury buď již dokončily svou implementační, resp. konstrukční fázi a vstoupily do provozní, uživatelské fáze, anebo pokročily ve své implementační, resp. konstrukční fázi natolik, že mají jasně stanovený časový harmonogram jejího dokončení a uvedení do provozu. Cílovou skupinou workshopu tak byli zejména zástupci evropských výzkumných infrastruktur se statutem „ESFRI Landmark“, které posouzení svých činností podstoupí v rámci aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánované na rok 2021. Návrh klíčových výkonnostních indikátorů vypracovala Pracovní skupina ESFRI pro monitoring s tím, že tyto postihují následujících 8 rámcových kritérií: * Řízení a management; * Vzdělávání a školení; * Data management; * Vědecká excelence; * Přenos znalostí a inovace; * Mezinárodní spolupráce v rámci Evropy a mimo ni; * Poskytování vědeckého poradenství; * Dopad na tvůrce politik a veřejnost. Workshop ESFRI k metodice monitoringu výzkumných infrastruktur a klíčovým výkonnostním indikátorům, 3. července 2019, Brusel, Belgie Během workshopu se zástupci evropských výzkumných infrastruktur shodli na potřebnosti uplatňování klíčových výkonnostních indikátorů při vyhodnocování jejich aktivit, avšak současně při zohledňování specifik každé z nich, odvíjejících se vždy od jejich vědně-oborového zaměření, charakteru poskytované znalostní a technologické expertízy a fáze životního cyklu, ve které se nacházejí. Monitoring evropských výzkumných infrastruktur by rovněž neměl sloužit k porovnávání jednotlivých zařízení mezi sebou, jako ke kultivaci prostředí evropských výzkumných infrastruktur a zajištění, aby zařízení se statutem „ESFRI Landmark“ naplňovala kvalitativní kritéria, co se týká úrovně jejich řízení; poskytovaných služeb; data managementu; přenosu znalostí či socioekonomických dopadů. „Monitoring je logickým důsledkem konceptu životního cyklu výzkumných infrastruktur a tedy i těch již úspěšně implementovaných, které dosáhly statutu tzv. ESFRI Landmark. Nad rámec úrovně ESFRI budou přitom moci být připravované principy hodnocení výzkumných infrastruktur a jejich klíčové výkonnostní indikátory používány také k hodnocení výzkumných infrastruktur na národní úrovni evropských států.“, uvedl závěrem workshopu předseda ESFRI Jan Hrušák. Návazně na výstupy workshopu s čelními zástupci evropských výzkumných infrastruktur bude Pracovní skupina ESFRI pro monitoring nadále pokračovat ve svých činnostech, a to tak, aby byla sada klíčových výkonnostních indikátorů připravena pro účely aktualizace Cestovní mapy ESFRI v roce 2021. Generální ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, Brusel, Belgie 69. plenární zasedání fóra ESFRI V pořadí druhé plenární zasedání fóra ESFRI předsedané delegátem ČR Janem Hrušákem se zaměřilo na debatu k budoucímu směřování ESFRI. Diskutována byla role ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru po roce 2020, co do vize a mise ESFRI, které delegace členských států EU, asociovaných zemí a Evropské komise platformě ESFRI přisuzují. Budoucí směřování ESFRI bude kodifikováno formou tzv. „Bílé knihy“, která bude zveřejněna do konce roku 2019. Zahrnovat bude nejen aktualizovaný koncept ESFRI, jako tělesa zprostředkovávajícího strategickou debatu k nejaktuálnějším otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského charakteru, významu a dopadu, ale i otázky zabezpečení činností ESFRI anebo budoucí evoluce Cestovní mapy ESFRI (Pozn.: Návazně na aktualizaci Cestovní mapy ESFRI plánovanou na rok 2021 je další aktualizace Cestovní mapy ESFRI předpokládána v roce 2025.). Předseda ESFRI Jan Hrušák označil ESFRI za příklad dobré praxe koordinace evropských politik: „Interní procesy ESFRI mohou být vzorem k následování i pro další evropské politiky. ESFRI, poskytující platformu pro strategické debaty k politice evropských výzkumných infrastruktur, je fórem, na kterém dosahují konsensu tvůrci politik evropských výzkumných infrastruktur s jejich operátory z řad výzkumné sféry. Jejich společná rozhodnutí mají přitom dalekosáhlé dopady i na tvorbu národních politik výzkumných infrastruktur evropských států.“ Druhým stěžejním bodem diskuze 69. plenárního zasedání fóra ESFRI byla příprava procesu aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánované na rok 2021. Slavnostní zahájení procesu aktualizace se uskuteční dne 25. září 2019 v Bruselu ve formě Informačního dne k aktualizaci Cestovní mapy ESFRI. Informační den bude součástí programu tzv. „Evropských výzkumných a inovačních dní“. Deadline pro předkládání návrhů nových evropských výzkumných infrastruktur, aplikujících na aktualizaci Cestovní mapy ESFRI, bude stanoven na 5. května 2020. Bližší informace o kvalifikačních kritériích a veškerých procedurálních náležitostech budou pro potenciální uchazeče zveřejněny dne 25. září 2019. 69. plenární zasedání fóra ESFRI, 5. července 2019, Brusel, Belgie
-
CPP Phenogenomics Conference 2019
The CCP Phenogenomics Conference is organized by the Czech Centre for Phenogenomics hosted at the Institute of Molecular Genetics of the Czech Academy of Sciences. CCP is an active member of the Infrafrontier and IMPC consortia. For more information about CCP please visit: https://www.phenogenomics.cz/ The focus of of this year’s conference is on the following topics: Effects of long non‐coding RNA; Metabolism models; Metabolism phenotyping technologies. The conference is primarily intended for current and potential CCP users (scientific community from both the Czech Republic and abroad). The meeting will take place on 12 ‐ 13 September 2019 in the newly built European Centre of Excellence in biomedicine and biotechnology „BIOCEV“ in Vestec (near Prague). More information about the event is available at: https://www.ccp‐conference.cz/ Keynote speaker: Svante Pääbo, Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology, Leipzig Invited speakers: * Jan-Wilhelm Kornfeld, Denmark * Günter Meister, Germany * Petr Svoboda, Czech Republic * Jan Rozman, Germany * Raffaele Teperino, Germany * Thomas Werner, USA * Je Kyung Seong, Korea * Eleonora Leucci, Belgium
-
ESA připravuje s českou podporou „stíhače komet“
Výborem pro Vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA) byla dne 19. června 2019 vybrána první tzv. „rychlá mise“ Vědeckého programu ESA s názvem „Comet Interceptor“. Mise, která bude složena z 3 sond, má za cíl prozkoumat dosud neobjevenou kometu či jiný interstelární objekt, např. podobný objektu „Oumuamua“, který právě vstupuje do vnitřní sluneční soustavy. Comet Interceptor bude po startu „zaparkován“ v libračním bodě L2, který je vzdálen od Země 1,5 mil. km, kde bude vyčkávat na nasměrování ke svému dosud neznámému cíli. Po svém vyslání mise provede průlet kolem svého cíle, před čímž se 3 sondy oddělí a budou tak moci provést simultánní pozorování z většího množství bodů v okolí komety či jiného objektu. Z těchto dat bude moci být následně vytvořen 3D profil tělesa, které obsahuje materiál z počátků sluneční soustavy. Comet Interceptor je „rychlou“ misí, misí nové třídy „F“. „Rychlá“ v tomto případě odkazuje na dobu, za kterou musí být mise připravena – od výběru po letovou připravenost nesmí přesáhnout dobu 8 let. Comet Interceptor má startovat v roce 2028 jako spolupasažér mise střední třídy ARIEL (Atmospheric Remote-sensing Infrared Exoplanet Large-survey), která se zaměří na výzkum exoplanet. Cíl výzkumu nemusí být v žádném případě známý už v průběhu přípravy mise. Comet Interceptor může být připraven vyčkávat ve vesmíru na vhodný objekt k průzkumu. Očekává se, že mise bude ukončena do 5 let od startu. Díky vyčkávání v kosmickém prostoru bude poté moci Come Interceptor prozkoumat kometu anebo jiný objekt, který vnitřní sluneční soustavu navštěvuje poprvé. Takovéto objekty byly v minulosti objeveny pouze několik měsíců či let předtím, než se přiblížily Slunci na nejkratší vzdálenost, což je nedostatečný čas k vývoji a vynesení průzkumné sondy. Na přípravě návrhu mise Come Interceptor se podíleli vědci z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, kteří by se měli zapojit také do přípravy vědeckého vybavení mise. Vědecký program ESA aktuálně nabízí řadu dalších příležitostí pro české vědce a podniky.
-
Konsorcium CESSDA ERIC bude mít již 20 členů
Bergen, 13. června 2019 – V Norsku – hostitelském státu statutárního sídla konsorcia CESSDA ERIC (Council of European Social Science Data Archives) – se uskutečnilo 5. zasedání valného shromáždění této právnické osoby. CESSDA ERIC je evropskou sociálněvědní výzkumnou infrastrukturou, jejímž cílem je provozovat sociálněvědní datové archivy, propagovat výzkumné výsledky dosažené na poli společenských věd a podporovat sociálněvědní výzkum na mezinárodní úrovni. V průběhu zasedání byla diskutována zejména budoucí strategie rozvoje činností CESSDA ERIC. Za nové členy konsorcia byly přijaty Řecko a Severní Makedonie. CESSDA tak bude sdružovat 20 členských států, přičemž vstup dalších členů do CESSDA ERIC se očekává i v budoucnu. CESSDA i nadále úspěšně spolupracuje s iniciativou EOSC (European Open Science Cloud) – v listopadu roku 2018 získala zastoupení ve Výkonné radě EOSC a počátkem roku 2019 se stala koordinátorem tzv. SSHOC projektu (Social Sciences and Humanities Open Cloud). V roce 2018 se CESSDA zapojila také do Aliance pro sociální a humanitní vědy (EASSH). CESSDA přijala roku 2017 právní rámec evropského konsorcia výzkumné infrastruktury (ERIC), přičemž ČR byla jedním ze zakládajících členů tohoto konsorcia. Zapojení ČR do CESSDA ERIC je zabezpečováno Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CSDA (Český sociálněvědní datový archiv), jejímž koordinátorem je Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. CSDA je českým národním centrem datových služeb v sociálních vědách, jež shromažďuje, zpracovává a ukládá datové soubory z výzkumných projektů a zpřístupňuje je pro účely jejich budoucího využití ve výzkumu a při výuce na vysokých školách.
-
ČR požádala o členství v konsorciu DARIAH ERIC
Praha, 14. června 2019 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oficiálně požádalo o vstup ČR do konsorcia evropské výzkumné infrastruktury DARIAH ERIC (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities). Českým národním koordinátorem výzkumných aktivit rozvíjených v rámci DARIAH ERIC se stane velká výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ, jejíž hostitelskou institucí je Univerzita Karlova. Hlavním posláním DARIAH ERIC je podpora a rozvoj digitálního výzkumu v oblasti umění a humanitních věd a rozvoj vzdělávacích činností v daných vědních oborech. DARIAH ERIC poskytuje digitální nástroje pro výzkum a sdílí výzkumná data v režimu politiky otevřeného přístupu. Tím zvyšuje jejich dostupnost a využitelnost a vytváří podmínky pro mezinárodní srovnávací výzkum. V současnosti sdružuje DARIAH ERIC již 17 evropských států, přičemž jeho statutární sídlo se nachází v Paříži ve Francii. ČR se bude na výzkumných činnostech DARIAH ERIC podílet prostřednictvím projektu velké výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy), jejímž koordinátorem je Univerzita Karlova. LINDAT/CLARIAH-CZ sdružuje celkem 11 výzkumných institucí ČR působících v humanitních a uměleckých oborech, jakými jsou jazykověda, historie, historická bibliografie, kultura, věda o kultuře, historie umění, filozofie, filmová kultura, vizuální umění, muzikologie, historie hudby, etnologie, folklór, archeologie a další interdisciplinární vědní obory. Nad rámec toho je LINDAT/CLARIAH-CZ také společným distribuovaným národním uzlem ČR v konsorciu evropské výzkumné infrastruktury CLARIN ERIC (Common Language Resources and Technology Infrastructure). V Evropě již bylo ustaveno 20 konsorcií evropských výzkumných infrastruktur s právním rámcem ERIC. ČR je aktuálně členským státem 12 z nich.