Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
ČR hostila v Liblicích 68. plenární zasedání ESFRI
Liblice, 27. – 28. března 2019 – V prostorách barokního zámku v Liblicích se uskutečnilo 68. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). K hlavním diskuzním tématům náležela příprava aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 a diskuse o budoucím směřování ESFRI. U příležitosti zahájení předsednického mandátu ESFRI Jana Hrušáka (předsedou ESFRI ode dne 1. ledna 2019) bylo 68. plenární zasedání ESFRI uspořádáno v prostorách barokního zámku Liblice v ČR, kam se ESFRI vrátilo po 4 letech. Plenární zasedání ESFRI bylo zahájeno náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavlem Dolečkem, který ve své úvodní řeči vyzdvihl roli ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA) a ocenil přínosy ESFRI pro oblast výzkumných infrastruktur v Evropě i mimo ní. Stěžejními tématy 68. plenárního zasedání ESFRI byla zejména diskuse o budoucím směřování ESFRI a příprava aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánovaná pro rok 2021. Diskuse o budoucím směřování ESFRI navázala na závěry workshopu „ESFRI: Future Directions“, který byl uspořádán koncem ledna 2019 v Londýně. Tyto závěry byly shrnuty do 3 oblastí: „ESFRI Mission“, „ESFRI Vision“ a „ESFRI Priorities for Action“, které byly dále rozčleněny do podoblastí zaměřených na posílení strategické role ESFRI a jeho dopadu na ERA, roli ESFRI v konsolidaci „krajiny“ výzkumných infrastruktur v Evropě, organizaci ESFRI a vývoj směřování Cestovní mapy ESFRI. V rámci přípravy aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 byla identifikována opatření, která bude třeba před samotným zahájením procesu aktualizace realizovat. Například bude revidována metodika tak, aby reflektovala poučení z aktualizace 2018. Velké změny metodiky se neočekávají. Nicméně by mělo dojít k revizi minimálních klíčových požadavků nových návrhů evropských výzkumných infrastruktur a k úpravě dotazníků a hodnotících formulářů. Dále by mělo dojít k aktualizaci hodnotících procesů, co se týká vyšší míry zapojení externích evaluátorů, a i k lepší koordinaci mezi strategickými pracovními skupinami ESFRI. Tato opatření by měla vést k posílení transparence hodnotícího procesu ESFRI. Větší důraz bude kladen mj. rovněž na přípravu „analýz krajiny“, jež by měly v budoucnu sloužit jako nástroj strategického plánování evropské „krajiny“ výzkumných infrastruktur. Z dalších témat, která byla na plenárním zasedání ESFRI diskutována, lze zmínit spolupráci na přípravě Akčního plánu ERA, připravovanou analýzu nákladů evropských výzkumných infrastruktur a informaci o dosavadním postupu pracovní skupiny pro monitoring evropských výzkumných infrastruktur, včetně návrhu klíčových ukazatelů jejich výkonnosti. Příští, 69. plenární zasedání ESFRI se uskuteční v červnu 2019 v Bukurešti při příležitosti rumunského předsednictví v Radě EU. www.editbiro.cz
-
Referenční rámec OECD pro hodnocení dopadů výzkumných infrastruktur
Ředitelství OECD pro vědu, technologie a inovace vydalo referenční rámec pro hodnocení vědeckých a socioekonomických dopadů výzkumných infrastruktur. Výzkumné infrastruktury představují stěžejní pilíře výzkumného a inovačního ekosystému k provádění excelentního výzkumu, pokročilého technologického vývoje a průlomových inovací. Objem veřejných výdajů směřovaných do výzkumných infrastruktur roste a společně s tím rostou i nároky na adekvátní odůvodnění takto realizovaných výdajů. Zpráva připravená OECD přináší referenční rámec pro evaluaci vědeckých a socioekonomických dopadů investic do výzkumných infrastruktur. Rámec může být použit pro všechny typy výzkumných infrastruktur, nezávisle na jejich disciplinárním zaměření a fázi životního cyklu, ve které se nachází. Ředitelství OECD pro vědu, technologie a inovace poskytuje odborné poradenství pro tvorbu vědecké, technologické a průmyslové politiky za účelem posilování ekonomického růstu a sociálního blahobytu. Publikace jím vydávané se zaměřují na široké spektrum adresovaných otázek, zejména vědy, výzkumu, inovací, rozvoje technologií, podnikání a globálních trendů.
-
Náměstek Pavel Doleček zahájil 68. plenární zasedání ESFRI v Liblicích
Liblice, 27. března 2019 – Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Pavel Doleček, Ph.D. zahájil 68. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Jedná se o první plenární zasedání ESFRI, jež řídí z pozice předsedy ESFRI RNDr. Jan Hrušák, CSc. Jan Hrušák se ujal mandátu předsedy ESFRI počátkem ledna 2019, přičemž plenární zasedání ESFRI se v ČR koná po 4 letech. Za místo jednání ESFRI byl zvolen barokní zámeček Liblice, který pro dané účely zapůjčila Akademie věd ČR. Na uspořádání zasedání ESFRI v Liblicích se podílí také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které jako gestor mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji a agendy tzv. „velkých výzkumných infrastruktur“ vede delegaci ČR do ESFRI. Náměstek Pavel Doleček na úvod plenárního zasedání ESFRI vyzdvihl roli, jíž ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru vykonává, a vysoce ocenil přínosy ESFRI pro tvorbu politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR: „Kromě role spočívající ve zprostředkování platformy k výměně zkušeností s tvorbou politiky výzkumných infrastruktur považujeme ESFRI rovněž za platformu šířící příklady dobré praxe pro jejich zohlednění při tvorbě národních politik výzkumných infrastruktur. Mezinárodní evaluace velkých výzkumných infrastruktur, prováděné v ČR v periodických cyklech od roku 2014, jsou v podstatné míře inspirovány právě hodnotícími a monitorovacími metodikami ESFRI.“ Na programu 68. plenárního zasedání ESFRI je zejména diskuze nad budoucím směřováním činností ESFRI a příprava na zahájení další aktualizace Cestovní mapy ESFRI, která je plánovaná pro rok 2021. ESFRI je platformou delegátů členských států EU, Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace a států asociovaných k rámcovým programům EU pro výzkum, vývoj a inovace pro vedení strategických debat k nejaktuálnějším otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského rozměru, charakteru, významu a dopadu.
-
Konsorcium LENS představilo v Liblicích budoucnost evropské neutronové vědy
Liblice, 26. března 2019 – Konference uspořádaná Ligou evropských pokročilých neutronových zdrojů (LENS), konaná v barokním zámečku v Liblicích v ČR, upozornila na stěžejní témata spolupráce nově ustaveného konsorcia 9 evropských neutronových výzkumných infrastruktur. Cílem strategického partnerství LENS je podpora uživatelů a posilování evropské neutronové vědy. Konsorcium LENS zahájilo konferenci za účasti vládních zástupců, delegátů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), Evropské komise a výzkumné komunity. Veřejné konferenci předcházelo 1. zasedání výkonné rady LENS, během nějž konsorcium přijalo a podepsalo stanovy, které podrobně popisují způsob koordinace LENS. Prvním předsedou konsorcia se na další 2 roky stal ředitel Institutu Laue-Langevin (ILL) ve Francii, Helmut Schober. Místopředsedou konsorcia byl zvolen ředitel ISIS Neutron and Muon Source ve Velké Británii, Robert McGreevy. Proč neutrony? „Technologie budoucnosti jsou založené na materiálech vyvinutých dnes. LENS napomůže vyvíjet nové technologie za využití neutronových zdrojů, a to díky strategické koordinaci evropských neutronových zařízení v rámci LENS.“ uvedl Helmut Schober. Materiálové systémy vyvíjené na míru se stále více uplatňují v informačních technologiích, koncepcích obnovitelných zdrojů energie, dopravních systémech šetrných k životnímu prostředí i zdravotnických aplikacích. Neutrony stojí v centru analytických technik materiálového výzkumu a z pokroků, kterých je dosahováno na poli neutronové vědy, v současnosti těží komunita více než 5000 vědců. Noví členové LENS Setkání v Liblicích přineslo i možnost rozšíření členské základny LENS. Konsorcium LENS bylo založeno v září 2018 s hlavním cílem usnadnit diskusi a rozhodovací procesy na poli evropské neutronové vědy. Původních 8 členů LENS zahrnuje národní, resp. mezinárodní neutronová zařízení situovaná ve Francii, Německu, Maďarsku, Norsku, Švédsku, Švýcarsku a Velké Británii. Devátým členem LENS se poté stalo Výzkumné centrum Jülich v Německu. Konsorcium LENS je otevřeno všem neutronovým zařízením, jež splní daná kvalifikační kritéria a jež poskytují mezinárodní otevřený přístup ke svým experimentálním zařízením a služby výzkumné komunitě. Jedná se o způsob, kterým LENS přispěje k evropské vědecké integraci. Soulad s vizí ESFRI Konference LENS se konala v předvečer 68. plenárního zasedání ESFRI, na kterém se setkávají delegáti členských a asociovaných států EU odpovědní za agendu výzkumných infrastruktur. „Vítáme zahájení aktivit iniciativy LENS, koordinaci neutronových výzkumných infrastruktur v Evropě a jejich efektivnější využívání. Takovéto aktivity jsou v souladu s vizí ESFRI pro budoucí evropskou vědu.“ uvedl předseda ESFRI, Jan Hrušák. Členové LENS * Budapest Neutron Centre, Hungary * European Spallation Source, Sweden * Forschungszentrum Jülich, Germany * Heinz Maier-Leibnitz Zentrum, Germany * Institut Laue-Langevin, France * Institute for Energy Technology, Norway * ISIS Neutron & Muon Source, United Kingdom * Laboratoire Léon Brillouin, France * Paul Scherrer Institute, Switzerland
-
Universities of S&T as engines of excellence, talent and innovation – roles in research and innovation infrastructures
CESAER has published a white paper on ´Universities of Science and Technology (S&T) as engines of excellence, talent and innovation´. The paper promotes the understanding of the roles of universities of S&T in Research and Innovation Infrastructures (RII) and the importance of RII to those universities. This white paper: * Provides a concrete overview of the role of universities as engines of excellence, talent and innovation, based on case studies of universities across Europe, describing their roles as owners, hosts, contract partners, operators, funders and users of RII; * Addresses the challenges faced in order for RII to remain at the forefront of S&T, including issues related to strategic governance, funding, attracting and retaining talent and political and legal constraints; * Presents conclusions and recommendations to improve policy-making and funding of RII; * Addresses the core elements of the long-term sustainability of RII and the conditions needed to ensure scientific excellence and innovation disruption, including those related with the data challenge, to deliver scientific, social, economic and societal impact and benefit. Although the recommendations are primarily targeted at European policy makers, many are also relevant for national and regional policy makers and funding authorities. The white paper includes ten case studies, covering different types of RII (distributed, single-sited, digital) and acknowledges the involvement of stakeholders from a continuum of institutional, regional, national, European and international levels. Read the full white paper. For more information and enquiries, please contact the writers of the white paper: * Riccardo Bertacco (Politecnico di Milano) * Isabel Bolliger (University of Lausanne) * Lars Börjesson (Chalmers University of Technology) * Marte Bugel (Delft University of Technology) * Ondrej Hradil (Brno University of Technology) * Ricardo Migueis (CESAER) * Margareta Wallquist (Chalmers University of Technology)
-
ČR a ESO podepsaly Dohodu o programu stáží
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) a Evropská jižní observatoř (ESO) uzavřely dne 14. března 2019 dohodu, která zakládá program školících stáží pro české studenty a mladé vědce a inženýry na zařízeních ESO v Německu a v Chile. Smlouvu podepsal pověřený náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Pavel Doleček a generální ředitel ESO Xavier Barcons na slavnostním ceremoniálu, který se konal v sídle ESO v německém Garchingu. Podpisu se zúčastnili i generální konzulka ČR v Mnichově Kristina Larischová, konzul pro politiku a obchod Jan Kreuter a delegáti ČR do Rady ESO Jan Buriánek a Jan Palouš. Program stáží bude financován MŠMT a jeho hlavním cílem je realizace školení, která budou odpovídat potřebám českých výzkumných organizací a průmyslových podniků. Školení bude poskytovat ESO studentům vysokých škol se sídlem v ČR a mladým vědeckým a technickým stážistům (do 32 let věku) napojeným na české vysoké školy a výzkumné organizace. Délka jednotlivých kurzů se bude pohybovat od 6 měsíců do 2 let. ČR je členským státem ESO od roku 2007. Vzdělávací program nadále posílí tuto vzájemnou spolupráci a bude rozvíjet práci vědců a inženýrů v rámci ESO i v ČR při podpoře dalšího technologického rozvoje v astronomii a astrofyzice.
-
WWW: Třicáté narozeniny vynálezu, který změnil svět
V březnu 2019 je tomu 30 let, kdy mladý počítačový expert pracující v CERN Tim Berners-Lee napsal svůj první návrh internetového hypertextového systému k propojení a zpřístupnění informací mezi různými počítači. Z jeho návrhu se stal World Wide Web (WWW). V listopadu 1990 byla tato „síť informačních uzlů, v níž může uživatel libovolně vyhledávat a prohlížet“, formalizována v podobě návrhu “WorldWideWeb: Proposal for a HyperText project“. Návrh podal Tim Berners-Lee společně s kolegou z CERN, Robertem Cailliau. Kolem Vánoc téhož roku byly zavedeny základní prvky, jakou jsou html, http a URL, a vytvořen první webový server, prohlížeč a editor (obnovená první webová stránka). V dubnu 1993 poté CERN vydal poslední verzi WWW softwaru do veřejné domény a tak se stal volně dostupným pro kohokoliv k užívání a úpravám. Toto rozhodnutí podpořilo rozvoj webu – v současnosti je online polovina světové populace a existuje zhruba 2 miliardy webových stránek. Otevřenost byla a stále je součástí kultury CERN již od jeho počátků v roce 1953. CERN podporuje šíření a otevřené sdílení softwaru, technologií, publikaci a dat. „Vynález webu změnil náš svět a stále ukazuje, jak základní výzkum pohání inovace. Kultura CERN spočívající v otevřenosti byla v roce 1993 klíčovým faktorem pro rozhodnutí, kterým se web stal volně dostupným pro každého, což představovalo klíčový krok pro jeho další rozvoj a široké rozšíření“ uvedla Fabiola Gianotti, generální ředitelka CERN. Další informace k 30. výročí vzniku webu naleznete na internetových stránkách CERN: https://web30.web.cern.ch/.
-
Memorandum o spolupráci výzkumných infrastruktur v ICT
Výzkumné infrastruktury CCP, CZ-OPENSCREEN, Czech-Bioimaging, ELIXIR-CZ a CESNET uzavřely Memorandum o spolupráci v oblasti informačních a komunikačních technologií. Deklarují v něm společný záměr blíže se koordinovat v oblasti plánování ICT a hledání řešení, která umožní efektivní využití plánovaných zdrojů. Účastnící memoranda jsou presvědčeni, že tato spolupráce významně přispěje k ekonomickému využití zdrojů a je plně v souladu s cíli, které si všichni účastníci memoranda kladou.