Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
ČR požádala o členství v konsorciu DARIAH ERIC
Praha, 14. června 2019 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy oficiálně požádalo o vstup ČR do konsorcia evropské výzkumné infrastruktury DARIAH ERIC (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities). Českým národním koordinátorem výzkumných aktivit rozvíjených v rámci DARIAH ERIC se stane velká výzkumná infrastruktura LINDAT/CLARIAH-CZ, jejíž hostitelskou institucí je Univerzita Karlova. Hlavním posláním DARIAH ERIC je podpora a rozvoj digitálního výzkumu v oblasti umění a humanitních věd a rozvoj vzdělávacích činností v daných vědních oborech. DARIAH ERIC poskytuje digitální nástroje pro výzkum a sdílí výzkumná data v režimu politiky otevřeného přístupu. Tím zvyšuje jejich dostupnost a využitelnost a vytváří podmínky pro mezinárodní srovnávací výzkum. V současnosti sdružuje DARIAH ERIC již 17 evropských států, přičemž jeho statutární sídlo se nachází v Paříži ve Francii. ČR se bude na výzkumných činnostech DARIAH ERIC podílet prostřednictvím projektu velké výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy), jejímž koordinátorem je Univerzita Karlova. LINDAT/CLARIAH-CZ sdružuje celkem 11 výzkumných institucí ČR působících v humanitních a uměleckých oborech, jakými jsou jazykověda, historie, historická bibliografie, kultura, věda o kultuře, historie umění, filozofie, filmová kultura, vizuální umění, muzikologie, historie hudby, etnologie, folklór, archeologie a další interdisciplinární vědní obory. Nad rámec toho je LINDAT/CLARIAH-CZ také společným distribuovaným národním uzlem ČR v konsorciu evropské výzkumné infrastruktury CLARIN ERIC (Common Language Resources and Technology Infrastructure). V Evropě již bylo ustaveno 20 konsorcií evropských výzkumných infrastruktur s právním rámcem ERIC. ČR je aktuálně členským státem 12 z nich.
-
Slavnostní ceremoniál umístění EuroHPC petascale superpočítače do ČR
Praha, 13. června 2019 – Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy se za přítomnosti zástupce generálního ředitele Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie Khalila Rouhany uskutečnila slavnostní ceremonie umístění tzv. „EuroHPC petascale superpočítače“ v IT4Innovations národním superpočítačovém centru na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Delegaci Evropské komise uvítal místopředseda vlády ČR pro ekonomiku a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a pozitivně ocenil úspěch IT4Innovations v celoevropské soutěži o hostitelství jednoho z nejvýkonnějších výpočetních systémů v EU: „Vysokorychlostní počítání představuje jednu z klíčových technologických oblastí pro vědu a průmysl. Hraje i stěžejní roli v budování jednotného digitálního trhu a digitální ekonomiky v EU obecně. Evropa na daném poli bohužel ve srovnání s ostatními světovými makro-regiony prozatím zaostává. Jsem proto nesmírně rád, že se ČR tak úspěšně zapojuje do společné technologické iniciativy EuroHPC a zásadním způsobem přispívá k rozvoji superpočítačových technologií v Evropě a ve světě.“ Celková pořizovací investice EuroHPC petascale systému činí 15 mil. EUR, z čehož 35 % nákladů bude financováno Evropskou komisí. Zbývající část nákladů bude uhrazena za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). „Financování EuroHPC petascale systému na IT4Innovations bude probíhat za využití nástrojů politiky soudržnosti EU, komplementárně k financování provozních nákladů IT4Innovations z dotačního titulu velkých výzkumných infrastruktur. Velice mě těší, že nad rámec této synergie jsme dosáhli rovněž synergie s prostředky rámcového programu Horizontu 2020. IT4Innovations se tímto stává příkladem dobré praxe čerpání národních a evropských rozpočtových zdrojů.“, uvedl Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Projekt jednoho z nejvýkonnějších evropských superpočítačů „IT4Innovations centrum pro evropskou vědu a průmysl“, který uspěl v konkurenci Lucemburska, Portugalska, Slovinska a Bulharska jako vůbec nejlépe hodnocený, představil při ceremoniálního aktu Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra: „IT4Innovations etabluje ČR na poli superpočítačových technologií. Kromě úspěchu v podobě získání hostitelství EuroHPC petascale systému se zapojujeme i do projektu pořízení ještě výkonnějšího EuroHPC pre-exascale systému, jako člen Finskem koordinovaného LUMI konsorcia. Jsme velice poctěni, že superpočítače na IT4Innovations sehrají takto důležitou roli v realizaci stěžejních vědeckých experimentů a napomohou i průmyslovému sektoru při aplikaci vědeckých poznatků v praxi“. Tzv. „LUMI“ (Large Unified Modern Infrastructure) konsorcium, tvořené koordinujícím Finskem a dále také Belgií, ČR, Dánskem, Estonskem, Nizozemím, Norskem, Polskem, Švédskem a Švýcarskem, pořídí v roce 2020 EuroHPC pre-exascale systém, jehož instalace proběhne ve Finském Kajaani. ČR se díky příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve výši 5 mil. EUR bude podílet na úhradě jeho investičních a provozních nákladů podílem 2,5 %. V průběhu návštěvy v ČR byla Khalilu Rouhanovi představena rovněž další česká pracoviště zaměřující se na rozvoj a využití informačních technologií ve výzkumu, vývoji a inovacích, a to Výzkumné centrum informatiky a Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky. Tato výzkumná a vývojová pracoviště Českého vysokého učení technického v Praze představují špičková centra umělé inteligence, a to nejen v českém, ale i v evropském měřítku. Společně s IT4Innovations a s dalšími e-infrastrukturami CESNET a CERIT Scientific Cloud, sdruženými v rámci konsorcia e-INFRA CZ, představují nejvýznamnější kapacity ČR pro výzkum, vývoj a inovace na poli informačních a komunikačních technologií. Intenzivně jsou poté zapojeny i do věcně příslušných evropských a celosvětových oborových sítí.
-
IT4Innovations bude hostit EuroHPC petascale superpočítačový systém
Praha, 7. června 2019 – IT4Innovations národní superpočítačové centrum situované na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě uspělo v celoevropské soutěži o hostitelství tzv. „EuroHPC petascale superpočítačového systému“, který bude v EU vybudován v rámci implementace společné technologické iniciativy EuroHPC. Výsledky soutěže o umístění a kofinancování systému byly orgány společného podniku EuroHPC vyhlášeny při příležitosti 7. zasedání jeho správní rady. Z celkem 5 předložených návrhů získal český projekt „IT4Innovations centrum pro evropskou vědu a průmysl“ od hodnotící komise ze 100 možných 95 bodů, díky čemuž se umístil na 1. místě. O pozici hostujících subjektů EuroHPC petascale superpočítačových systémů se ucházelo rovněž Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko a Bulharsko. Nakonec bude, rovněž s ohledem na jejich kvalitu, pravděpodobně podpořeno všech 5 předložených návrhů. Místopředseda Evropské komise pro jednotný digitální trh Andrus Ansip v této souvislosti uvedl: „Tato nová střediska umožní vědcům a výzkumným pracovníkům přístup ke špičkovým superpočítačům světové úrovně. Díky nim bude možné zpracovávat údaje přímo v EU, nikoli v superpočítačových střediscích mimo její území. Pro Evropu to znamená zásadní krok k dosažení nové úrovně výpočetní kapacity. Pomůže nám to výrazněji pokročit v rozvoji technologií zaměřených na budoucnost, jako je internet věcí, umělá inteligence, robotika a analýza dat.“ Pořizovaný EuroHPC petascale superpočítačový systém se svými parametry zařadí mezi nevýkonnější superpočítače v Evropě. Aktuálně by zaujal 21. místo na světě a 6. místo v Evropě. V době jeho instalace v příštím roce se očekává, že bude náležet mezi 50 nejvýkonnějších superpočítačů na světě a v Evropě bude zaujímat místo v první desítce. Systém je navržený tak, aby uceleně pokryl uživatelské požadavky při řešení komplexních vědeckých i průmyslových problémů zahrnujících klasické numerické simulace i rozsáhlé datové analýzy nebo využití umělé inteligence. Investiční náklady na pořízení systému dosáhnou celkové výše 15 mil. EUR, z čehož 35 % nákladů, tzn. 5,25 mil. EUR, bude uhrazeno Evropskou komisí. Zbývající náklady budou financovány za využití zdrojů Evropských strukturálních a investičních fondů prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Pořízení systému se očekává v roce 2020, přičemž jeho provozní náklady v letech 2020 až 2025 budou činit 14 mil. EUR. IT4Innovations národní superpočítačové centrum souběžně uspělo i v soutěži o EuroHPC pre-exascale superpočítačový systém, a to jako člen tzv. „LUMI“ (Large Unified Modern Infrastructure) konsorcia tvořeného koordinujícím Finskem a Belgií, ČR, Dánskem, Estonskem, Nizozemím, Norskem, Polskem, Švédskem a Švýcarskem. Systém bude koncem roku 2020 nainstalován ve Finském Kajaani a stane se jedním z nejvýkonnějších v Evropě i ve světě. Celkové náklady na jeho pořízení a provoz dosáhnou výše 200 mil. EUR. Příspěvek ČR, hrazený Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, bude činit 2,5 %, tzn. 5 mil. EUR. Pořízení EuroHPC petascale superpočítačového systému na IT4Innovations a zapojení IT4Innovations do LUMI konsorcia za účelem pořízení EuroHPC pre-exascale superpočítačového systému představuje významný příspěvek ČR k úspěšné implementaci společné technologické iniciativy EuroHPC a obecně k posilování konkurenceschopnosti EU v oblasti digitálních technologií. České a mezinárodní vědecké i průmyslové komunitě tyto úspěchy umožní využívat pro jejich aktivity výzkumu, vývoje a inovací jedny z vůbec nejvýkonnějších výpočetních kapacit. Slavnostní oznámení o hostitelství EuroHPC petascale superpočítačového systému na IT4Innovations národním superpočítačovém centru proběhne dne 13. června 2019 při příležitosti návštěvy zástupce generálního ředitele Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie Khalila Rouhany v ČR.
-
Konference HPCSE představila novinky nejen z oblasti supercomputingu
(Ostrava, 27. května 2019) IT4Innovations národní superpočítačové centrum uspořádalo ve dnech 20. až 23. května 2019 čtvrtý ročník konference High Performance Computing in Science and Engineering (HPCSE) na Soláni v Beskydech. Téměř 100 odborníků a studentů z různých koutů světa si na konferenci HPCSE vyměňovalo zkušenosti z oblasti superpočítačových technologií a řady dalších vědních disciplín, které je využívají nebo přispívají k jejich rozvoji. Během čtyř dní zazněly více než tři desítky přednášek mapující aktuální výsledky výzkumu. Účastníci tak měli výjimečnou příležitost vyměnit si zkušenosti a informace především z oblasti aplikované matematiky, numerických metod, vysoce výkonných výpočtů, datových analýz a vizualizace vědeckých dat. Mezi přednášejícími byla zvučná jména z řad českých, ale i zahraničních odborníků. Jakub Kurzak z University of Tennessee ve Spojených státech amerických prezentoval software SLATE (Software for Linear Algebra Targeting Exascale) pro superpočítače úrovně exascale Ministerstva energetiky USA, přičemž vedoucím softwarové vývojové skupiny je Jack Dongarra, nestor HPC a světa superpočítačů. Tématu exascale a vývoji softwarů se věnuje i Dominik Göddeke z německé Univerzity ve Stuttgartu. O supercomputingu pro řešení komplexních inženýrských problémů, se zaměřením na turbomechanické stroje, hovořil Garth Wells z Univerzity Cambridge. Andrea Bartolini z italské Boloňské univerzity přednesl příspěvek shrnující několikaletý výzkum inovativních technologií pro tzv. zelené a inteligentní superpočítače budoucnosti. Lubomír Říha z IT4Innovations seznámil účastníky s novým přístupem načítání databázových souborů obsahující data nestrukturovaných sítí, pro které IT4Innovations vyvíjí vysoce paralelní řešiče. „Konferenci HPCSE hodnotím jako velmi příjemnou a produktivní. Navázal jsem několik nových kontaktů, a dokonce dostal i pár nápadů. Rád bych zmínil některé aspekty konference. Zprvu jsem si myslel, že příspěvky budou detailně zaměřené na vysoce výkonné výpočty, ve skutečnosti však pokrývaly široké spektrum zajímavých oblastí, od základního výzkumu po průmyslový design a renderování filmů. Technická kvalita byla vysoká a velmi užitečná byly krátká úvodní představení autorů posterů, která bych uvítal i na jiných konferencích,“ uvedl Ben T. Cox, vedoucí výzkumné skupiny „Biomedical Ultrasound Group“ na University College London, který se zabývá numerickými simulacemi šíření akustických vln, jež se využívají v seismologii a medicíně. Fotogalerii naleznete na stránkách konference HPCSE. Sborník vybraných příspěvků letošní konference HPCSE bude publikován v sérii „Lecture Notes in Computer Science“ (Springer). Vydání z předešlého ročníku je ke stažení na https://link.springer.com/book/10.1007/978-3-319-97136-0
-
Náměstek Pavel Doleček jednal s předsedkyní Rady CERN
Praha, 27. května 2019 – Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček přivítal v Praze předsedkyni Rady Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) Ursulu Bassler. Během společného jednání byla vedena zejména debata o volbě budoucího generálního ředitele CERN a o naplňování opatření ke zvýšení přínosů členství ČR v této mezinárodní organizaci výzkumu a vývoje, jež se i tak nachází na mimořádně vysoké úrovni. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy aktuálně jedná např. o zvýšení počtu českých studentů v CERN a o podpoře využívání technologií CERN ze strany českých start-upů v rámci ustavovaného inkubačního centra CERN BIC v ČR. Během své návštěvy v ČR bude Ursula Bassler dále jednat i s českou výzkumnou komunitou, a to o přípravě aktualizace Evropské strategie částicové fyziky, která určí směřování tohoto vědního oboru do budoucna. Ursula Bassler je předsedkyní Rady CERN ode dne 1. ledna 2019. Působí také jako zástupkyně ředitele francouzského Národního institutu jaderné a částicové fyziky (IN2P3-CNRS). V minulosti působila v řadě dalších výzkumných infrastruktur aktivních v oblastech částicové a jaderné fyziky (v německém DESY či ve Fermilab v USA) a ve významných poradních orgánech (např. Poradní panel k fyzice vysokých energií Ministerstva energetiky USA). CERN je mezinárodní organizací výzkumu a vývoje se sídlem ve švýcarské Ženevě, jež provozuje vůbec největší laboratoř pro výzkum fyziky částic na světě. Základním pilířem výzkumné infrastruktury CERN je urychlovač LHC, na němž jsou rozmístěné jednotlivé experimenty, resp. detektory, a to ATLAS, CMS, ALICE, LHCb a další menší detektory. ČR, resp. Československo, je členským státem CERN od roku 1991.
-
V Brně proběhla česko-německá konference o nanotechnologiích a pokročilých materiálech
Brno, 16. až 17. května 2019 – V prostorách Středoevropského technologického institutu (CEITEC) se uskutečnila česko-německá konference se zaměřením na vědní oblasti nanotechnologií a pokročilých materiálů. Akce přilákala do jihomoravské metropole na 150 účastníků z české a německé výzkumné a průmyslové komunity a v rámci dvoudenního programu zprostředkovala svým aktérům platformu k vedení strategických debat o nejmodernějších trendech materiálového výzkumu, vývoje a inovací. Konference byla uspořádána pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) a německého Federálního ministerstva pro vzdělávání a výzkum (BMBF) v rámci Strategického dialogu vlád ČR a Spolkové republiky Německo a navázala tak na předešlé ročníky konané v letech 2015 v Praze a 2017 v bavorském Erlangenu. Zahájení akce se v roli hostitele ujal prorektor Vysokého učení technického v Brně Miroslav Doupovec, načež za Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v ČR účastníky konference přivítala zástupkyně velvyslance Christiana Markert. Jakožto garanti česko-německého strategického dialogu v oblastech výzkumu, vývoje a inovací následně vystoupili také náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na MŠMT Pavel Doleček a státní tajemník pro vzdělávání a výzkum na BMBF Georg Schütte a zhodnotili dosavadní rozvoj česko-německé vědecké a technické spolupráce s perspektivou dalšího zintenzivnění její podpory v nadcházejících letech. Poprvé v rámci česko-německého strategického dialogu se dějištěm konferenčního setkání stalo město Brno. Jeho výzkumný a inovační potenciál, umocněný rozsáhlými investicemi do výzkumné a inovační infrastruktury za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, představil ve svém příspěvku ředitel Jihomoravského inovačního centra (JIC) Petr Chládek. Kromě stále rostoucího významu Brna, jako nově se rozvíjejícího vědeckého a technologického centra střední Evropy, byla konference situována do jihomoravské metropole i z toho důvodu, že to bylo právě Brno, kde byl v 50. letech 20. století za působení nedávno († 2017) zesnulého celosvětově uznávaného fyzika Armina Delonga založen vědní obor elektronové mikroskopie. Ředitel TESCAN ORSAY HOLDING, a.s. Jaroslav Klíma v tomto kontextu představil nastupující trendy elektronové mikroskopie, následován Martinou Kohlhuber z německé Národní akademie vědy a inženýrství. Ústředními tématy konference, jejíž program se odehrával v paralelních panelových diskuzních blocích, byly pokročilé nanotechnologie a lehké funkční inženýrské materiály, materiálový výzkum z perspektivy Průmyslu 4.0 a Mobility 4.0 a výzkumné infrastruktury provozované v těchto disciplinárních doménách. Role koordinátorů panelů se za ČR chopili Tomáš Šikola, Josef Jančář, Pavel Václavek a Michal Urbánek z CEITEC. Jejich německými protějšky byli Andreas Leson z Fraunhofer Institute for Material and Beam Technology, Karl Schulte z Hamburg University of Technology, Reiner John z Infineon Technologies AG a Norbert Huber z Helmholtz-Zentrum Geesthacht. V průběhu plenárních zasedání byly mj. prezentovány i stávající a nově plánované možnosti finanční podpory česko-německé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích na bilaterální úrovni a představeny příklady dobré praxe již rozvíjených kolaborací, z nichž jedním z nejvýznamnějších nedávných úspěchů je projekt RICAIP (Research and Innovation Centre on Advanced Industrial Production). Prostřednictvím projektu RICAIP je implementována česko-německá spolupráce v oblasti Průmyslu 4.0, přičemž projekt RICAIP uspěl ve 2. kole hodnocení 2. výzvy Teaming rámcového programu Horizontu 2020 a během své realizace bude na české straně podpořen částkou přesahující výši 30 mil. EUR, čerpanou z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Na okraj hlavního konferenčního programu byly pro účastníky akce uspořádány i exkurze do vybraných výzkumných, vývojových a inovačních pracovišť situovaných v CEITEC na Vysokém učení technickém v Brně, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, v.v.i. a ve společnostech TESCAN a Thermo Fisher Scientific, zaměřujících se na vývoj, výrobu a celosvětovou distribuci elektronových mikroskopů a další vědecké instrumentace. Gala-večeře účastníků konference byla organizátory zasazena do ikonických prostor Hvězdárny a planetária Brno. Bližší informace o konferenci a jejím programu jsou k dispozici ke stažení na jejích webových stránkách cz-de-conference.ceitec.cz.
-
Náměstek Pavel Doleček zahájil česko-německou vědeckou konferenci v Brně
Brno, 16. května 2019 – Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavel Doleček úvodním slovem zahájil česko-německou vědeckou konferenci se zaměřením na nanotechnologie a pokročilé materiály, která ve dnech 16. až 17. května 2019 probíhá v prostorách Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v Brně. Konference je pořádána pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a německého Federálního ministerstva pro vzdělávání a výzkum (BMBF) v rámci Strategického dialogu vlád ČR a Spolkové republiky Německo a na 150 účastníkům z řad výzkumného sektoru a podnikatelské sféry poskytuje platformu pro rozvoj česko-německé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ústředními tématy konference jsou pokročilé nanotechnologie, lehké funkční inženýrské materiály, průmysl 4.0, mobilita 4.0 a výzkumné infrastruktury, se zvláštním důrazem kladeným na rozvoj česko-německé spolupráce v daných vědně-oborových oblastech. Debaty aktérů probíhají v rámci plenárních zasedání a 4 paralelních diskuzních panelů za účasti předních českých a německých stakeholderů. Náměstek Doleček na úvod konference uvedl: „Již nyní existuje řada příkladů excelentní spolupráce ve výzkumu a vývoji mezi českými a německými výzkumnými organizacemi a inovativními podniky. Úkolem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které je koordinátorem česko-německého strategického dialogu v těchto oblastech, je vytvářet pro budoucí rozvoj této spolupráce další, nové příležitosti. V takto nastoleném trendu budeme proto pokračovat a vědecké konference, jakou je ta dnešní, jsou bezesporu jedním z nástrojů, jejichž prostřednictvím lze spolupráci s našimi německými partnery více podporovat.“ Na okraj konference byly uspořádány mj. i exkurze do vybraných excelentních výzkumných, vývojových a inovačních pracovišť situovaných ve Středoevropském technologickém institutu na Vysokém učení technickém v Brně, Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR a ve společnostech TESCAN a Thermo Fisher Scientific, zaměřujících se na vývoj, výrobu a celosvětovou distribuci elektronových mikroskopů a další vědecké instrumentace. Program konference je k dispozici ke stažení na jejích webových stránkách cz-de-conference.ceitec.cz.
-
3. zasedání Pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU-Latinská Amerika a Karibik
Brasília, 6. až 8. května 2019 – Ve dnech 6. až 8. května hostilo hlavní město Brazílie v pořadí již 3. zasedání Pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU-Latinská Amerika a Karibik, následované 2. seminářem na téma „Mezinárodní přístup k výzkumným infrastrukturám: spolupráce EU/LAC“. Zasedání se zúčastnilo 28 zástupů z 19 zemí EU a jihoamerického regionu. Diskutovány byly konkrétní možnosti spolupráce výzkumných infrastruktur, a to zejména s ohledem na již uskutečněné studijní návštěvy. V regionu Latinské Ameriky se uskutečnily následující studijní návštěvy: * až 12. dubna 2019, Chile: Costal Marine Research Center (ECIM) a Patagonia Station for Interdisciplinary Research – za ČR se zúčastnil Manuel Acosta (CzeCOS, Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.); * až 26. dubna 2019, Kostarika: Study Visit to the CONARE (Public Universities) Research Infrastructures – Nanotechnology (LANOTEC), Advance Computing (C.N.C.A.), Geomatics (PRIAS), Climate Observatory / Agromatics, Biotechnology (CENIBiot) – za ČR se účastnil Milan Váňa (ACTRIS-CZ, Český hydrometeorologický ústav); * až 26. dubna 2019, Brazílie: Brazilian Center for Research in Energy and Materials (CNPEM) – synchrotron Sirius a National Institute for Space Research (INPe) – za ČR se účastnil Břetislav Šmíd (SPL-MSB, Univerzita Karlova); * až 15. května 2019, Argentina: Scientific-Technological Centre (CCT) CONICET, Bahía Blanca, které se ČR neúčastní. Dosud uskutečněné studijní návštěvy se setkaly u účastníků s pozitivními ohlasy a podařilo se položit základ pro další spolupráci mezi zúčastněnými institucemi. V zemích Latinské Ameriky aktuálně probíhá intenzivní práce nad zmapováním domácích výzkumných infrastruktur a stanovením priorit pro navazování spolupráce. Jako stěžejní výzkumná témata zaznívají potraviny, energie (zejména obnovitelná) a zdraví (farmacie, biotechnologie). Mezi další oblasti zájmu náleží jazykový výzkum a kulturní dědictví. Latinskoamerické země jsou otevřené ke spolupráci v oblasti výzkumných infrastruktur, nicméně navazování konkrétní spolupráce je komplikováno absencí přehledu výzkumných infrastruktur. V případě zájmu ze strany českých výzkumných infrastruktur, je možné využít platformy pracovní skupiny pro výzkumné infrastruktury EU-LAC. Příští setkání je plánováno na listopad 2019 v Mexiku. Tématem bude řízení a management výzkumných infrastruktur.