Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
PLATO – hledání exoplanet s přímou českou účastí
PLATO (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) je další misí střední třídy „M3“ Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která je v současnosti ve fázi vývoje. Mise PLATO se zaměří na hledání a výzkum extrasolárních planetárních systémů, zejména na kamenné planety kolem hvězd podobných Slunci, které se nacházejí v tzv. obyvatelné zóně, tj. v takové vzdálenosti od mateřské hvězdy, která dovoluje existenci vody v kapalném stavu na povrchu planety. PLATO zpracuje první katalog potvrzených exoplanet a jejich vlastností. Mise má být vypuštěna v roce 2026. Český tým je tvořen výzkumnými pracovníky z Astronomického ústavu AV ČR, předpokládá se také zapojení českých podniků. Díky zapojení do mise PLATO se budou čeští vědci podílet na analýze získaných dat, česká skupina bude také součástí PLATO PCOT (PLATO Calibration and Operations Team) týmu, který se v přípravné fázi mise PLATO bude zabývat vývojem softwaru na zpracování dat a vyhodnocováním a monitorováním stavu instrumentu. Česká strana bude odpovídat také za zajištění přepravy 26 kamer, kterými bude sonda PLATO vybavena. Za tímto účelem česká strana dodá 33 high-tech přepravních kontejnerů, které budou muset dostát vysokým nárokům na bezpečnou přepravu kamer (vysoké požadavky na čistotu, otřesuvzdornost atd.). Dodavatel přepravních kontejnerů bude vybrán v rámci tendru vypsaném ESA, který bude omezen pouze na české firmy. Díky tomuto příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. Zároveň projekt umožní přímo ovlivnit dění v rámci mise PLATO, protože česká strana získá zástupce ve vědecké radě PLATO. Exoplanety jsou aktuálně v hledáčku Vědeckého programu ESA. Na podzim 2019 bude vypuštěna mise CHEOPS, jejímž cílem bude první charakterizace známých exoplanet. Z mise CHEOPS bude těžit také mise PLATO, jíž má v roce 2028 následovat mise ARIEL, která se zaměří na výzkum atmosfér exoplanet. Zapojení do mise PLATO je první přímou českou účastí na výzkumu exoplanet. Česká účast na misi PLATO bude podpořena ve výši téměř 840 tis. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Náklady na misi PLATO, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na více jak 680 mil. EUR. V rámci Vědeckého programu ESA se aktuálně nabízí množství dalších příležitostí pro česká pracoviště a podniky.
-
Nové stáže v ESO pro české studenty, vědce a inženýry
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vyhlašuje výzvu k podávání přihlášek na placenou stáž u mezinárodní organizace ESO (Evropská jižní observatoř). Místem výkonu stáže je Německo nebo Chile. Stipendium činí 2 500 – 3 000 EUR měsíčně (podle vzdělání a zařazení stážisty). Délka stáže je 6 – 12 měsíců (s možností prodloužení). Hlásit se mohou čeští studenti, vědci a inženýři do 32 let věku, kteří působí v některém z následujících oborů: ESO – ALMA * astronomie; * astrofyzika; * softwarové inženýrství; * elektrotechnika; * mechanika; * controlling; * optika; * provozní inženýrství; * projektový management. Přihlášku je třeba zaslat v angličtině do 31. května 2019 na adresu MŠMT. Nástupní termín stáží je září 2019. Bližší informace jsou v dokumentech: * Výzva k podání přihlášek na mezinárodní stáž ESO (pdf) * Pokyny k administraci programu stáží ESO (pdf)
-
ČR vstupuje do FAIR jako aspirantský člen
Na slavnostním ceremoniálu v prostorách mezinárodní laboratoře FAIR v Darmstadtu v Německu byla uzavřena smlouva mezi velkou evropskou výzkumnou infrastrukturou FAIR GmbH a Ústavem jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. o přijetí ČR jako prvního aspirantského člena FAIR. Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. byl delegován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy k zastupování ČR ve FAIR a koordinuje také práci české vědecké komunity do něj zapojené. Aspirantské členství nabízí státům se zájmem účastnit se FAIR progresivní cestu k dosažení pozdějšího plného členství. Vytvořila jej v roce 2017 Rada FAIR, nejvyšší výkonný orgán FAIR GmbH, složený z jeho akcionářů, který v prosinci 2018 potvrdil jako prvního aspirantského člena právě ČR. Smlouva byla podepsána výkonnými řediteli GSI a FAIR Paolem Giubellinem, Ursulou Weyrich a Jörgem Blaurockem. Za Ústav jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. podepsal smlouvu jeho ředitel Petr Lukáš. Podpisu se za české partnery v konsorciu FAIR-CZ zúčastnili i rektor Českého vysokého učení technického v Praze Vojtěch Petráček, prorektor Slezské univerzity v Opavě Gabriel Török, děkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Jan Kratochvíl, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Baumruk a koordinátor velké výzkumné infrastruktury FAIR-CZ Andrej Kugler. „Jsem velmi potěšen, že můžeme srdečně uvítat ČR jako našeho nového partnera. Naše partnerství staví na dlouhodobé a velmi dobře fungující spolupráci mezi českými výzkumnými institucemi a GSI/FAIR. Vědci z ČR již nyní excelentně přispívají k široké škále vědeckých a technických oblastí studovaných v GSI a FAIR.“ uvedl během slavnostního ceremoniálu Paolo Giubellino, výkonný vědecký ředitel GSI a FAIR. Čeští vědci se podílí například na experimentu HADES nebo výzkumech v oblasti jaderné astrofyziky, jakož i na výzkumu a vývoji pro experimenty CBM a PANDA. Čeští vědci jsou aktivní ve všech 4 výzkumných pilířích FAIR a chystají se zapojit rovněž do výstavby hlavního urychlovače FAIR. Zapojení české vědecké komunity do FAIR poměrně rychle narůstá, co do počtu participujících vědců. V roce 2016 se na různých experimentech FAIR účastnilo celkem 37 vědců ze 4 různých vědeckých institucí v ČR, v tomto roce to bude již více než 60 vědců z 6 různých vědeckých institucí. „Je pro nás velikou ctí stát se partnerem FAIR s jeho světově unikátními výzkumnými možnostmi. Nová smlouva dláždí cestu k dlouhodobě silné spolupráci mezi českou vědeckou komunitou a FAIR. Členství dále posílí vztahy a spolupráci mezi našimi vědci a GSI/FAIR a vytvoří nové příležitosti pro ještě plodnější spolupráci v oblastech výzkumu, inovací a vzdělávání,“ uvedl ředitel Ústavu jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. Petr Lukáš. Při podpisu smlouvy vyzdvihli partneři společné přání posílit sdílení vědeckých znalostí mezi ČR a dalšími evropskými výzkumnými komunitami a zdůraznili průlomovou hodnotu vědeckých poznatků získaných ve FAIR. Nová spolupráce navíc ukazuje atraktivitu výzkumného programu FAIR a důvěru mezinárodní vědecké komunity v něj. Nynější podpis kontraktu představuje veliký apel a povzbuzení pro další státy, které uvažují o připojení k FAIR právě pro jeho unikátní vědecké i technické možnosti. Facility for Antiproton and Ion Research
-
Czech-German Scientific Conference on Nanotechnologies and Advanced Materials
The Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic (MEYS) and the Federal Ministry of Education and Research of Germany (BMBF) are holding the Czech-German Scientific Conference on Nanotechnologies and Advanced Materials, to be held on 16th and 17th May 2019 in the premises of the Central European Institute of Technology (CEITEC) in Brno, Czech Republic. Invitation – pdf The conference is being arranged as a 2-day lunch-to-lunch event for up to 150 participants, providing a platform for strategy debates on research, technology development and innovation in the fields of nanotechnologies and advanced materials. Scientists, researchers, entrepreneurs and innovators are invited to take part in the conference. An overview of the latest developments in research and innovation policy in the Czech Republic and Germany will frame the conference, followed by 4 parallel panel sessions – focused on the topics of advanced nanotechnologies, lightweight functional engineering materials, Mobility 4.0 and Industry 4.0, and research infrastructures – thus bringing together research and business communities for discussions on extending frontiers of research, promoting public-private partnerships and scaling-up of companies aimed at commercialisation of expertise deriving from the respective scientific fields. The main conference programme will be accompanied by optional on-site visits, arranged to some of the top-class nanotechnology and advanced materials development facilities located in the city of Brno, and a gala-dinner, to be hosted in the premises of the Brno Observatory and Planetarium. The detailed conference programme and information on the logistics and registration is available on the official conference website.
-
Mise Solar Orbiter prochází finálním testováním
Solar Orbiter je misí střední třídy Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA). Solar Orbiter se zaměří na výzkum Slunce a zejména vnitřní heliosféry, dosud nezmapované nejvnitřnější oblasti sluneční soustavy. Cílem je lépe porozumět a předvídat nepravidelné chování hvězdy, na které závisí naše životy. Solar Orbiter se zaměří na zodpovězení hlavní otázky sluneční fyziky: Jak Slunce vytváří a ovlivňuje heliosféru? Tento hlavní vědecký cíl má poté 4 hlavní vědecká témata: * Credits ESA/ATG medialab; Sun: NASA/SDO/ P. Testa (CfA) Co vytváří sluneční vítr a jak vzniká koronální magnetické pole? * Jak sluneční jevy ovlivňují změny v heliosféře? * Jak sluneční erupce vytváří energetické částice, které vyplňují heliosféru? * Jak pracuje sluneční dynamo a ovlivňuje tak spojení mezi Sluncem a heliosférou? Sonda Solar Orbiter již byla zkompletována, včetně vědeckých přístrojů, a nyní prochází testováním v německé firmě IABG (Industrieanlagen-Betriebsgesellschaft GmbH), testovacím a analytickém středisku v Ottobrunnu u Mnichova. Pokud se testování podaří, bude Solar Orbiter na podzim tohoto roku odeslán do Kennedyho kosmického střediska, odkud má být v únoru 2020 vypuštěn na cestu ke Slunci. Credits ESA, AIRBUS, IABG Účast ČR na misi Solar Orbiter podpořená z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy dosud přesáhla částku 6,5 mil. EUR (cca 170 mil. Kč). Účast ČR na misi Solar Orbiter představuje nejvýraznější české zapojení do kosmického projektu od dob programu Interkosmos. Předpokládané náklady na misi činí cca 780 mil. EUR (bez zahrnutí nákladů na přístrojové vybavení). Na misi Solar Orbiter bude umístěno celkem 10 vědeckých přístrojů, ze kterých se na 4 přístrojích 5 projekty podílely české výzkumné organizace a podniky: STIX (Spectrometer Telescope for Imaging X-rays) Spektrometr – teleskop pro zobrazení rentgenových zdrojů, umožňující studium fyzikálních procesů ve slunečních erupcích a v dalších energetických jevech ve sluneční atmosféře. Pro přístroj STIX ČR dodala napájecí zdroje (nízko a vysokonapěťový zdroj) a letový řídící software. Na projektu se podílely Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmami CSRC a Evolving Systems Consulting. Multi Element Telescope for Imaging and Spectroscopy (METIS) Český příspěvek k přístroji METIS byl zaměřen na dodávku hlavních optických komponent: zrcadel M1 a M2. Tyto optické prvky mají v optickém systému METIS zásadní význam, protože poskytují obraz sluneční koróny, který bude následně zaznamenán detektory METIS. METIS je koronograf pro studium koróny, eruptivních procesů v koróně (tzv. výrony koronální hmoty CME) a slunečního větru. Českou účast na METIS koordinuje Astronomický ústav AV ČR, v.v.i., přičemž zobrazovací zrcadla byla vyvinuta a vyrobena v laboratořích TOPTEC, které jsou součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v.v.i. Detector Electronics for the Proton / Alpha Sensor of Solar Wind Plasma Analyzer Český příspěvek spočíval ve vývoji a dodání 2 elektronických desek pro blok spektrometru protonů a alfa částic PAS ze souboru přístrojů SWA (Solar Wind plasma Analyzer). SWA bude s vysokým časovým rozlišením měřit hustotu, rychlost a teplotu iontů a elektronů slunečního větru a dále sbírat údaje o iontovém složení a charakteristikách klíčových těžších prvků. Hlavním řešitelem projektu byla Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Radio and Plasma Waves – Time Domain Sampler (RPW-TDS) Projekt byl zaměřen na výrobu a testy modulu TDS pro přístroj RPW (Radio and Plasma Waves). Jedná se o digitální vlnový analyzátor, implementovaný jako elektronická deska integrovaná do přístroje RPW. Modul TDS bude vzorkovat signály z elektrických a magnetických antén a zajišťovat palubní softwarové zpracování měřených dat. Cílem TDS je studium vln v okolí plazmové frekvence ve slunečním větru vnitřní heliosféry. Hlavním řešitelem projektu byl Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Radio and Plasma Waves – Low Voltage Power Supply (RPW-LVPS) Dalším českým příspěvkem do přístroje RPW byl vývoj a výroba Low-Voltages Power Supply (LVPS), napájecí jednotky, která bude napájet přístroje RPW a vydrží podmínky v blízkosti Slunce. Cílem příspěvku je zajištění dodávek elektrické energie ze solárních panelů, její regulace, měření telemetrických údajů o spotřebě napájení a filtrace škodlivého rušení. Na projektu se podílel Astronomický ústav AV ČR, v.v.i. společně s firmou CSRC. Další nejnovější fotografie z testování Solar Orbiter naleznete na webových stránkách ESA. Aktuální přehled příležitostí k zapojení do misí Vědeckého programu ESA a podpoře účasti na projektech přístrojového vybavení prostřednictvím programu PRODEX. Credits ESA, AIRBUS, IABG Credits ESA, AIRBUS, IABG
-
ČR hostila v Liblicích 68. plenární zasedání ESFRI
Liblice, 27. – 28. března 2019 – V prostorách barokního zámku v Liblicích se uskutečnilo 68. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). K hlavním diskuzním tématům náležela příprava aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 a diskuse o budoucím směřování ESFRI. U příležitosti zahájení předsednického mandátu ESFRI Jana Hrušáka (předsedou ESFRI ode dne 1. ledna 2019) bylo 68. plenární zasedání ESFRI uspořádáno v prostorách barokního zámku Liblice v ČR, kam se ESFRI vrátilo po 4 letech. Plenární zasedání ESFRI bylo zahájeno náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Pavlem Dolečkem, který ve své úvodní řeči vyzdvihl roli ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru (ERA) a ocenil přínosy ESFRI pro oblast výzkumných infrastruktur v Evropě i mimo ní. Stěžejními tématy 68. plenárního zasedání ESFRI byla zejména diskuse o budoucím směřování ESFRI a příprava aktualizace Cestovní mapy ESFRI plánovaná pro rok 2021. Diskuse o budoucím směřování ESFRI navázala na závěry workshopu „ESFRI: Future Directions“, který byl uspořádán koncem ledna 2019 v Londýně. Tyto závěry byly shrnuty do 3 oblastí: „ESFRI Mission“, „ESFRI Vision“ a „ESFRI Priorities for Action“, které byly dále rozčleněny do podoblastí zaměřených na posílení strategické role ESFRI a jeho dopadu na ERA, roli ESFRI v konsolidaci „krajiny“ výzkumných infrastruktur v Evropě, organizaci ESFRI a vývoj směřování Cestovní mapy ESFRI. V rámci přípravy aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 byla identifikována opatření, která bude třeba před samotným zahájením procesu aktualizace realizovat. Například bude revidována metodika tak, aby reflektovala poučení z aktualizace 2018. Velké změny metodiky se neočekávají. Nicméně by mělo dojít k revizi minimálních klíčových požadavků nových návrhů evropských výzkumných infrastruktur a k úpravě dotazníků a hodnotících formulářů. Dále by mělo dojít k aktualizaci hodnotících procesů, co se týká vyšší míry zapojení externích evaluátorů, a i k lepší koordinaci mezi strategickými pracovními skupinami ESFRI. Tato opatření by měla vést k posílení transparence hodnotícího procesu ESFRI. Větší důraz bude kladen mj. rovněž na přípravu „analýz krajiny“, jež by měly v budoucnu sloužit jako nástroj strategického plánování evropské „krajiny“ výzkumných infrastruktur. Z dalších témat, která byla na plenárním zasedání ESFRI diskutována, lze zmínit spolupráci na přípravě Akčního plánu ERA, připravovanou analýzu nákladů evropských výzkumných infrastruktur a informaci o dosavadním postupu pracovní skupiny pro monitoring evropských výzkumných infrastruktur, včetně návrhu klíčových ukazatelů jejich výkonnosti. Příští, 69. plenární zasedání ESFRI se uskuteční v červnu 2019 v Bukurešti při příležitosti rumunského předsednictví v Radě EU. www.editbiro.cz
-
Referenční rámec OECD pro hodnocení dopadů výzkumných infrastruktur
Ředitelství OECD pro vědu, technologie a inovace vydalo referenční rámec pro hodnocení vědeckých a socioekonomických dopadů výzkumných infrastruktur. Výzkumné infrastruktury představují stěžejní pilíře výzkumného a inovačního ekosystému k provádění excelentního výzkumu, pokročilého technologického vývoje a průlomových inovací. Objem veřejných výdajů směřovaných do výzkumných infrastruktur roste a společně s tím rostou i nároky na adekvátní odůvodnění takto realizovaných výdajů. Zpráva připravená OECD přináší referenční rámec pro evaluaci vědeckých a socioekonomických dopadů investic do výzkumných infrastruktur. Rámec může být použit pro všechny typy výzkumných infrastruktur, nezávisle na jejich disciplinárním zaměření a fázi životního cyklu, ve které se nachází. Ředitelství OECD pro vědu, technologie a inovace poskytuje odborné poradenství pro tvorbu vědecké, technologické a průmyslové politiky za účelem posilování ekonomického růstu a sociálního blahobytu. Publikace jím vydávané se zaměřují na široké spektrum adresovaných otázek, zejména vědy, výzkumu, inovací, rozvoje technologií, podnikání a globálních trendů.
-
Náměstek Pavel Doleček zahájil 68. plenární zasedání ESFRI v Liblicích
Liblice, 27. března 2019 – Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Pavel Doleček, Ph.D. zahájil 68. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Jedná se o první plenární zasedání ESFRI, jež řídí z pozice předsedy ESFRI RNDr. Jan Hrušák, CSc. Jan Hrušák se ujal mandátu předsedy ESFRI počátkem ledna 2019, přičemž plenární zasedání ESFRI se v ČR koná po 4 letech. Za místo jednání ESFRI byl zvolen barokní zámeček Liblice, který pro dané účely zapůjčila Akademie věd ČR. Na uspořádání zasedání ESFRI v Liblicích se podílí také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které jako gestor mezinárodní spolupráce ČR ve výzkumu a vývoji a agendy tzv. „velkých výzkumných infrastruktur“ vede delegaci ČR do ESFRI. Náměstek Pavel Doleček na úvod plenárního zasedání ESFRI vyzdvihl roli, jíž ESFRI v rámci Evropského výzkumného prostoru vykonává, a vysoce ocenil přínosy ESFRI pro tvorbu politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR: „Kromě role spočívající ve zprostředkování platformy k výměně zkušeností s tvorbou politiky výzkumných infrastruktur považujeme ESFRI rovněž za platformu šířící příklady dobré praxe pro jejich zohlednění při tvorbě národních politik výzkumných infrastruktur. Mezinárodní evaluace velkých výzkumných infrastruktur, prováděné v ČR v periodických cyklech od roku 2014, jsou v podstatné míře inspirovány právě hodnotícími a monitorovacími metodikami ESFRI.“ Na programu 68. plenárního zasedání ESFRI je zejména diskuze nad budoucím směřováním činností ESFRI a příprava na zahájení další aktualizace Cestovní mapy ESFRI, která je plánovaná pro rok 2021. ESFRI je platformou delegátů členských států EU, Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace a států asociovaných k rámcovým programům EU pro výzkum, vývoj a inovace pro vedení strategických debat k nejaktuálnějším otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského rozměru, charakteru, významu a dopadu.