Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Aktuality
Zajímavosti
-
Czech-German Scientific Conference on Nanotechnologies and Advanced Materials
Join the conference, enjoy the atmosphere and learn the experience of the city of Brno, the birthplace of electron microscopy and emerging science and technology hub in Europe. 16th – 17th May 2019, Brno, Czech Republic conference website Save the date invitation (pdf) The Ministry of Education, Youth and Sports of the Czech Republic (MEYS) and the Federal Ministry of Education and Research of Germany (BMBF) are honoured to invite you to the Czech-German Scientific Conference on Nanotechnologies and Advanced Materials, to be held on 16th and 17th May 2019 in the premises of the Central European Institute of Technology (CEITEC) in Brno, Czech Republic. The conference is being arranged as a 2-day lunch-to-lunch event for up to 150 participants, providing a platform for strategy debates on research, technology development and innovation in the fields of nanotechnologies and advanced materials. Scientists, researchers, entrepreneurs and innovators are invited to take part in the conference. An overview of the latest developments in research and innovation policy in the Czech Republic and Germany will frame the conference, followed by 4 parallel panel session (pdf) – focused on the topics of advanced nanotechnologies, lightweight functional materials, Mobility 4.0 and Industry 4.0, and research infrastructures – thus bringing together research and business communities for discussions on extending the frontiers of research, promoting the public-private partnerships and scaling-up of companies aimed at the commercialisation of expertise deriving from the respective scientific fields. The main conference programme will be accompanied by optional on-site visits, arranged to some of the top-class nanotechnology and advanced materials development facilities located in the city of Brno, and a gala-dinner, to be hosted in the premises of the Brno Observatory and Planetarium.
-
V ELI probíhají evropsko-americké rozhovory o spolupráci ve využití laserů
Za velkého zájmu vědecké komunity a klíčových agentur probíhá ve výzkumném centrum ELI Beamlines dvoudenní akce s názvem Dialog USA-ELI. Hlavním cílem setkání je navázat na dosavadní výbornou spolupráci při budování celosvětově unikátních výzkumných center ELI a identifikovat možnosti další spolupráce s ELI jak na úrovni výzkumnými institucí a univerzit, tak na vládní úrovni. Akce organizované z podnětu amerického ministerstva zahraničí se účastní zástupci amerických vládních agentur (Department of Energy, National Science Foundation, či Air Force Office of Scientific Research) stejně jako řada významných osobností z amerických výzkumných organizací a univerzit. Záštitu nad akcí převzal americký velvyslanec v České republice Stephen King. Pozvání jako hlavní řečník přijal držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2018 Gerard Mourou, který je jedním z ideových otců ELI a díky svému dlouholetému působení na amerických a evropských výzkumných organizacích je nejlepším případem možných synergií ve využívání kapacit a spolupráce obou výzkumných komunit. Udělení Nobelovy ceny za inovace v laserových technologiích je dokladem mimořádného potenciálu, který tyto technologie mají pro oblast výzkumu a současně pro široké průmyslové a společenské využití. Za českou vládu se akce účastní náměstek ministra školství Pavel Doleček. Program dvoudenní akce se se skládá z řady přednášek a diskusních panelů, které cílí na identifikování konkrétních možností využití ELI infrastruktury americkými výzkumnými týmy a možnosti zapojení Spojených států amerických na provozu a případně formálních strukturách ELI. „Tato akce potvrzuje, že ELI již nedlouho po svém otevření hraje významnou roli na poli evropské i světové vědy“ doplňuje Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.
-
CERN CZ Roadshow: Nastartujte kariéru v CERN!
Kromě svého vědeckého programu nabízí Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) i řadu kariérních příležitostí a stáží. Uplatnění v CERN je možné najít v technických oborech od strojního a materiálového inženýrství, přes elektroniku všech zaměření, programování, správu sítí a výpočetních systémů až po statistiku a matematiku. CERN nabízí rovněž pozice administrativního či právnického zaměření. Pro mladé vědecké či technické pracovníky pak nabízí CERN řadu studentských programů a stáží – pro studenty technických oborů, administrativních oborů a doktorandy či letní školy. Od 25. února do 5. března 2019 se na českých vysokých školách uskuteční série seminářů ke kariérním příležitostem v CERN s českými zaměstnanci v CERN. PRAHA * pondělí 25. února 2019 * 12:00 – 13:00 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Českého vysokého učení technického v Praze, Břehová 7, Atrium, kontakt: Jaroslav Bielčík jaroslav.bielcik@fjfi.cvut.c * 18:00 – 20:00 Fakulta informačních technologií Českého vysokého učení technického v Praze, Thákurova 9, Aula T9:107, kontakt: Veronika Dvořáková veronika.dvorakova@fit.cvut.cz * úterý 26. února 2019 * 10:00 – 13:00 Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Malostranské náměstí 2/25, Refektář S120, kontakt: Vojtěch Pleskot Vojtech.pleskot@cern.ch BRNO * středa 27. února 2019 * 15:00 – 18:00 Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně, Kolejní 2906/4, 612 00 Brno – Královo Pole, kontakt: Hana Philippi philippi@ro.vutbr.cz * 19:00 – 21:00 Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, Pavilon 12, Aula – 1030, kontakt: Veronika Čechová cechova@kariera.muni.cz ZLÍN * čtvrtek 28. února 2019 * 10:00 – 12:00 Fakulta aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, budova U5, aula 51 107 * 15:15 – 17:15: Rektorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (U13), Aula 131 OSTRAVA * pondělí 4. března 2019 * Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, bude upřesněno, kontakty: Michaela Vráželová michaela.vrazelova@vsb.cz; Irena Havelková irena.havelkova@vsb.cz OLOMOUC * úterý 5. března 2019 * 9:00 – 16:00 Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, 17. Listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc, kontakt: Jiří Kvita jiri.kvita@upol.cz * 9:30 – 10:30 prezentace, 10:30 – 11:30 diskuse, 12:00 neformální diskuse ve Špagetárně * 13:00 – 14:00 prezentace, 14:00 – 14:30 diskuse, 15:00 neformální diskuse ve Špagetárně Aktuální program sledujte na webu CERN: http://careers.cern/CZoutreach.
-
Evropský „Open Science Cloud“ a výzkumné infrastruktury ESFRI – jak spolu souzní?
Iniciativa EOSC předpokládá vznik gigantické servisní infrastruktury kombinující distribuovaná úložiště dat ze všech vědních disciplín, které vznikly díky projektům financovaným z veřejných peněz v Evropě s dalšími podpůrnými službami umožňujícími jejich sekundární využití. Způsob, jak tohoto ambiciózního cíle dosáhnout, patří k jedné z největších výzev současné evropské vědní politiky. Svou roli v celém procesu bude mít i úzká spolupráce s ESFRI. Budoucnost EOSCu a navazujících témat přiblížila konference „ESFRI Workshop on RIs and EOSC“, která se konala 30. ledna 2019 v prostorách Královské geografické společnosti v Londýně. „ESFRI aktivně podporuje snahy výzkumných infrastruktur připravit kvalitní projekty na management dat a vytvořit tak pro vědce to nejlepší prostředí při přípravách a realizaci EOSCu“ uvedl předseda ESFRI Jan Hrušák při úvodním proslovu na konferenci. Na konferenci mimo jiné zaznělo, že výsledný „produkt“ EOSCu by mohl v principu vypadat např. jako obchodní síť Amazon – kupující zde má na výběr z mnoha a mnoha dodavatelů, ale jen stěží si ve finále všimne, od kterého konkrétně si nakonec zboží kupuje. Cestovní mapa implementace EOSC, zveřejněná v dubnu 2016 předpokládá, že EOSC bude připravený k zahájení v roce 2020. Jeho základ spočívá ve snaze uchovat enormní množství vědeckých dat v přehledné a dosažitelné podobě pro všechny, protože jejich množství každým rokem narůstá obrovským tempem. Dlouhodobým cílem je, aby vědci měli přístup k veškerým vědeckým datům díky několika klikům, a to z jakékoli vědecké instituce, laboratoře nebo ústavu a v rámci jakéhokoli vědeckého oboru. Do projektu, který vyžaduje společné koordinované úsilí na všech úrovních a sdružené financování členských států, Evropská komise vkládá 600 milionů Euro a v následujících letech to bude násobně více. V současné době vědecké instituce spravují svoje vlastní datová uložiště, nebo je mají zajištěné dalšími subjekty. EOSC by měl stát na koordinaci těchto datových infrastruktur a správu dat ulehčit. Pro Evropu je nicméně tento projekt ohromnou výzvou už proto, že data jsou uchovávána v různých formátech, jazycích a s datovými úložišti na různých technologických úrovních. Je to jako tanec profesionálního tanečníka s tanečníkem začátečníkem, kteří se snaží spolu na parketu sladit -zaznělo v závěrečném shrnutí konference.
-
V Londýně byla zahájena diskuze o budoucí podobě ESFRI
Londýn, 31. ledna 2019 – V prostorách londýnského Grange Holborn hotelu se dne 31. ledna 2019 uskutečnil workshop pojmenovaný „ESFRI: Future Directions“. Během workshopu delegáti ESFRI ze členských a přidružených států Evropské unie diskutovali o možnostech budoucího směřování ESFRI při strategickém plánování a monitorování evropských výzkumných infrastruktur. Idey a návrhy na další vývoj ESFRI budou delegáti projednávat během celého roku 2019 a diskuze završí tzv. „Bílá kniha“, která poslouží jako vstup do rozhovorů o dalším rozvoji Evropského výzkumného prostoru v období po roce 2020. ESFRI – Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury – bylo ustaveno v roce 2002 z rozhodnutí Rady pro konkurenceschopnost EU a jeho hlavním úkolem je zprostředkování debaty k aktuálnímu dění v oblasti politiky výzkumných infrastruktur v Evropě. Mandát ESFRI se v roce 2004 rozšířil o vypracování Cestovní mapy ESFRI, strategického dokumentu, jehož cílem je posílení konkurenceschopnosti Evropy vybudováním evropských výzkumných infrastruktur, zařízení, která svou finanční i vědeckou náročností přesahují možnosti jednotlivých členských států Evropské unie. Cestovní mapy ESFRI doznaly v průběhu let značného vývoje (dosud byly vydané v letech 2006, 2008, 2010, 2016 a 2018) a dnes jsou díky důrazu kladenému na řešení společensky relevantních výzev a synergické působení strategickým dokumentem přesahujícím kontext vývoje jednotlivých vědních disciplín. Velkou výzvou pro ESFRI je kromě přípravy a vydávání Cestovních map evropských výzkumných infrastruktur, také sledování (monitoring) výzkumných infrastruktur, které se již na Cestovní mapě nachází. Rada ministrů dále ESFRI pověřila tvorbou strategií e-infrastruktur (databázových výzkumných infrastruktur a iniciativou EOSC – European Open Science Cloud) a vypracováním dokumentu k dlouhodobé udržitelnosti výzkumných infrastruktur (kromě monitoringu rovněž analýza národních „roadmappingů“ a finančních nástrojů). Portfolio aktivit ESFRI, podpořené tímto a několika dalšími mandáty Rady pro konkurenceschopnost EU, s sebou přináší také nové nároky na interdisciplinaritu a přístup k samotnému fungování ESFRI. Z tohoto podnětu se v Londýně sešli delegáti ESFRI, předsedové strategických pracovních skupin ESFRI a zástupci Evropské komise, aby na neformálním setkání projednali hlavní cíle ESFRI, základní hodnoty, aktivity a témata konsolidace „eko-systému“ výzkumných infrastruktur, vize ESFRI a vývoje Cestovní mapy ESFRI ve střednědobém výhledu. Existují nějaké zásadní oblasti relevantní pro výzkumné infrastruktury, které nejsou aktivitami ESFRI dotčeny? Jak by mělo ESFRI dále rozvíjet svou činnost? To je pouze několik vybraných otázek, které souvisí se strategickou rolí ESFRI. Diskutovalo se o relevanci aktivit ESFRI pro národní politiky výzkumu, vývoje a inovací nebo o roli ESFRI mimo země Evropské unie. K tématu ESFRI spočívajícím v konsolidaci „eko-systému“ výzkumných infrastruktur se delegáti dotkli úkolů ESFRI v kontextu „životního cyklu“ výzkumných infrastruktur a ESFRI jako inkubátoru výzkumných infrastruktur. Při diskuzi na téma vize ESFRI padaly např. otázky, jestli je současná struktura a organizace ESFRI efektivní, zda jsou současná frekvence zasedání a složení fóra dostatečné, nebo jestli je optimální současný vztah s Evropskou komisí. Podstatným tématem byly relevantní překryvy ESFRI s rámcovým programem EU pro výzkum a inovace Horizontem 2020. V posledním bloku se diskuze zaměřila na otázky vývoje Cestovní mapy ESFRI, její dlouhodobé vize a podobu nové Cestovní mapy v roce 2021. Mluvilo se o kritériích hodnocení a rolích strategických pracovních skupin, které pravidelně provádí analýzu vědeckých aspektů v oblastech energetiky, sociálních a kulturních inovací, fyzikálních věd, datových infrastruktur, zdravotnictví a potravin a environmentálních věd. Otázkou je i větší zapojení nezávislých externích hodnotitelů při evaluaci evropských výzkumných infrastruktur zařazených na Cestovní mapu ESFRI. Před vznikem „Bílé knihy“ o dalším směřování ESFRI proběhne na toto téma ještě jeden workshop na podzim 2019.
-
CESNET conference to be held in Prague on 29 and 30 January
Prague, 23 January 2019 The CESNET Association will present a overview of its services and the news from its own research in the form of lectures and practical presentations at the two-day CESNET e-infrastructure conference. The conference will take place on 29 and 30 January in the Czech Technical University in Prague. In addition to talks by CESNET specialists, the conference will also include presentations from significant international guests and also from several representatives of the user community. First day of the event will be streamed online at event’s website. ‚At the conference we would not present only our activities. Conference is also a platform for discussion about the major trends that are currently shaping our field. With more than 350 registered participants it is at the same time the largest meeting of our user community,‘ says the Director of the CESNET Association Jan Gruntorád. The morning section on the first day of the conference will be opened by Lukáš Levák, Director of the Department of Research and Development, Ministry of Education, Youth and Sports. Afterwards, Mr Gruntorád will present the current form of the CESNET e-infrastructure and will outline its future development. Andreas Dudler, Managing Director of the Swiss national e-infrastructure Switch, will talk about the significance of national networks for science and research; and Erik-Jan Bos, Policy and Strategy Officer at NORDUnet, the association of National Research and Education Networks of the Nordic countries of Sweden, Norway, Finland, Denmark, and Iceland, will discuss the benefits of international network cooperation. During the afternoon programme of the first day, CESNET Association specialists will present to the audience plans for the future of individual areas: networking, processing and storing of big scientific data, digital identities, security, and multimedia. The second day of the conference will be dedicated to expert topics such as future plans of the CESNET3 network, trends in processing and storing big scientific data, tools for the protection of users and networks, development of a software-defined networks, systems for managing user identities, current issues with eIDAS, multimedia, and the Internet of Things. Guests will have the opportunity to inspect technical demos, attend several workshops, and take in the SageLab laboratory. The full programme of the conference, including the registration form, is available at https://konference.cesnet.cz/.
-
CERN představil možnou podobu budoucího 100 km urychlovače FCC
CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) zveřejnil studii navrhovaného urychlovače Future Circular Collider (FCC), který by měl v budoucnu nahradit v současnosti provozovaný urychlovač LHC (Large Hadron Collider). Studie představuje různé možnosti jeho realizace, význam pro fyzikální výzkum a popisuje technologické výzvy, předpokládané náklady a harmonogram projektu. V příštích dvou letech budou probíhat práce na aktualizaci Evropské strategie částicové fyziky, která definuje budoucnost částicové fyziky po skončení provozu LHC. Spolu s druhým kandidátem – lineárním urychlovačem CLIC – bude FCC v rámci procesu posuzován jako jedna z variant budoucího směřování CERN po skončení provozu LHC. Objev Higgsova bosonu na LHC otevřel cestu novému směru výzkumu, Higgsův boson totiž může otevřít dveře do nové fyziky. Detailní výzkum jeho vlastností je tedy prioritou pro jakýkoliv budoucí urychlovač ve fyzice vysokých energií. Představené varianty FCC mohou umožnit také výzkum za tzv. Standardní model částicové fyziky, díku čemu bude možné lépe porozumět jevům, jakým je temná hmota, a tak výrazně přispět k našemu chápáváni universa. FCC je ve studii představen v několika variantách. Obvod urychlovače má být až 100 km a urychlovač má dosahovat energií až 100 TeV, tj. o řád více, než má současný LHC. Harmonogram předpokládá nejprve zahájení provozu méně výkonného elektron-pozitronového urychlovače (podobně jako LHC předcházel LEP), „továrny na Higgsovy bosony“. Elektron-pozitronový urychlovač by mohl zahájit provoz kolem roku 2040 s ukončením provozu High Luminosity – LHC. Jeho náklady jsou odhadovány na 9 mld. EUR, včetně 5 mld. EUR na nový tunel o délce až 100 km. Samotný FCC by mohl zahájit provoz v pozdních 50. letech 21. století. Jeho náklady jsou odhadovány na 15 mld. EUR.
-
Nový předseda ESFRI Jan Hrušák navštívil Vodňany
První cesta Jana Hrušáka v pozici předsedy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) vedla do Vodňan. Setkal se zde s děkanem Fakulty rybářství a ochrany vod Pavlem Kozákem, ředitelem Jihočeského výzkumného centra akvakultury a biodiverzity hydrocenóz (CENAKVA) Otomarem Linhartem a proděkanem pro zahraniční vztahy Vladimírem Žlábkem. Vodňany „Studujeme tady vodu, ryby a raky,“ ve zkratce shrnul aktivity centra CENAKVA Otomar Linhart. CENAKVA, která pod Fakultou rybářství a ochrany ryb funguje od roku 2010, nedávno získala statut české velké výzkumné infrastruktury. Centru to přinese výraznou finanční podporu pro další rozvoj možností sdílení této celoevropsky unikátní infrastruktury. Podle Linharta má na tom zásluhu i zkušenost z infrastrukturního projektu sedmého a osmého rámcového programu AQUAEXCEL. Důležitým bodem jednání mezi Janem Hrušákem a vedením fakulty byla diskuze nad budoucností výzkumu sladkých vod s ohledem na změny klimatu, evropský výzkumný prostor a fungování ESFRI. „Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury je především platformou pro diskuzi a strategii evropské politiky výzkumu,“ řekl Jan Hrušák, jehož tříleté funkční období předsedy ESFRI začalo 1. ledna. Nejviditelnější formou práce ESFRI je nedávno revidovaná Cestovní mapa ESFRI 2018, která uvádí významné evropské výzkumné infrastruktury. „Důležitým kritériem pro zařazení projektu na Cestovní mapu ESFRI je, aby měl přidanou evropskou hodnotu. Mít alespoň tři partnery se stejným zájmem a komplementaritou ve třech členských nebo asociovaných zemích,“ zdůraznil Hrušák. Příští aktualizace Cestovní mapy ESFRI se plánuje na rok 2021 a ještě letos ESFRI plánuje výzvu pro projekty, které uvažují o zařazení do Cestovní mapy ESFRI.